Domů Blog Strana 347

Tesla bude v německém závodě vyrábět vůz za 25.000 eur, uvedl zdroj

Americká automobilka Tesla plánuje ve svém německém závodě vyrábět elektromobil za 25.000 eur (bezmála 610.000 Kč). Uvedl to podle agentury Reuters obeznámený zdroj. Nerozvedl ale, kdy firma výrobu vozu zahájí. Tesla se k možnému přelomovému kroku v plánu masového rozšíření svých vozů odmítla vyjádřit´, dodává agentura.

Šéf automobilky Elon Musk závod u obce Grünheide nedaleko Berlína navštívil v pátek. Na setkání se zaměstnanci mimo jiné zmínil plán, že se tam bude vyrábět vozidlo za 25.000 eur, uvedl zdroj Reuters. V současnosti německý závod vyrábí Model Y.

Průměrná maloobchodní cena elektromobilů v Evropě v první polovině roku 2023 přesahovala 65.000 eur (bezmála 1,6 milionu Kč), uvedla výzkumná společnost Jato Dynamics. V Číně to bylo jen něco málo přes 31.000 eur. Tesla na české verzi svého webu nabízí nejlevnější vůz, Model Y s pohonem zadních kol, za 1,097.750 Kč. Někteří uživatelé sítě X se ve svých reakcích domnívají, že zmiňovaná cena 25.000 eur nezahrnuje daň.

Musk dlouho plánoval výrobu cenově dostupnějšího elektromobilu, v roce 2022 ale prohlásil, že automobilka ještě nezvládla potřebnou technologii, a plán odložil. V září sdělily zdroje agentuře Reuters, že se Tesla blíží k inovaci, která by jí umožnila odlévat téměř celý podvozek elektromobilu z jednoho kusu. Byl by to průlom, jež by urychlil výrobu a snížil náklady.

Americká automobilka chce do roku 2030 zdesetinásobit počet dodaných vozů na 20 milionů. K tomu potřebuje rozšíření na masový trh. Poptávku po elektromobilech ale negativně ovlivnila slabá ekonomika a vysoké úrokové sazby. Tesla a další automobilky na to v posledních měsících reagovaly snižováním cen ve snaze zvýšit prodeje.

V německém závodě hodlá Tesla zdvojnásobit kapacitu na jeden milion aut ročně. Naposledy ale údaje o počtu vyrobených vozů zveřejnila v březnu. Bylo to 5000 elektromobilů týdně, což zhruba odpovídá 250.000 aut ročně.

Při Muskově páteční návštěvě vedení Tesly pracovníky informovalo, že automobilka s platností od listopadu zvýší přibližně 11.000 zaměstnanců německého závodu mzdy o čtyři procenta, napsal list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje. Tesla dále v prosinci vyplatí bonus 1500 eur jako kompenzaci inflace. Od února firma zvýší zaměstnancům ve výrobě roční mzdy o dalších 2500 eur.

Německý odborový svaz IG Metall v roce 2022 uvedl, že mzdy ve společnosti Tesla jsou přibližně o 20 procent nižší než ty, které v jiných automobilkách vycházejí z kolektivních smluv.

Zdroj: ČTK

Bonett posiluje své postavení na Slovensku

Třetí velkokapacitní LCNG stanice zahájila svůj provoz na hraničním odpočívadle Brodské. Řidičům tato nová stanice nabídne možnost tankovat zkapalněný zemní plyn LNG, i stlačený CNG. Jejím provozovatelem je společnost Slovenský plynárenský priemysel, a.s. (SPP), dodavatelem kompletní infrastruktury je Bonett.

Velkokapacitní stanice v Brodském navazuje na nedávno otevřené stanice v Trnavě a Prešově. Plnička poslouží jako další alternativa nákladním automobilům i autobusové a osobní dopravě. Má výhodnou polohu přímo na hraničním odpočívadle Brodské a je přístupná z obou směrů, z Bratislavy i z Brna.

Všechny tři LCNG stanice otevřely v průběhu letošního roku. V Trnavě proběhlo slavnostní otevření za účasti ministra Karla Hirmana v únoru, plnička v Prešově oficiálně zahájila provoz koncem dubna. Z technologického hlediska jsou všechny tři stanice identické a jejich infrastrukturu dodávala skupina Bonett.

„S dodávkami nejpokrokovějších technologií máme mezinárodní zkušenosti a jsem velmi hrdý, že teď můžeme své know-how přinést i na Slovensko. Zemní plyn je výrazně ekologičtější než benzín nebo nafta, přitom poskytuje podobné provozní a výkonové parametry. Pokud navíc vzniká z biometanu, je plně obnovitelný. Právě v něm vidíme budoucnost nákladní dopravy pro dalších 10 let,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva skupiny Bonett.

Bonett je největší 100% česká síť plynových čerpacích stanic a zároveň největší prodejce bioCNG u nás. Od roku 2010 působí také na Slovensku a v dalších letech vykročila k mezinárodní expanzi. Zvítězila například v evropském tendru a pro varšavský dopravní podnik dodala technologie pro největší stanici v Polsku, kde se aktuálně plní 160 autobusů denně. Skupina buduje síť vlastních čerpacích bioCNG stanic a dodává infrastrukturu pro další provozovatele, moderní úsporné technologie sama vyvíjí ve svém inovačním centru v Klecanech.

Pohon na zemní plyn produkuje oproti naftovým motorům o 95 procent méně emisí pevných částic a o 30 procent méně emisí CO2. Jeho provoz je také o 30 procent tišší. Kromě nezanedbatelného ekologického aspektu přináší tato alternativa i další benefity jako například úlevu z platby silniční daně pro vozidla na tento druh pohonu.

Síť tří čerpacích LCNG stanic vznikla jako součást projektu fuelCNG, jehož cílem je vytvořit pilotní infrastrukturu tří plnicích stanic LNG umístěných podél hlavních koridorů sítě TEN-T na Slovensku. Projekt je podporován Evropskou komisí a spolufinancován z Nástroje na propojení Evropy (CEF).

„Čerpací stanice je svým konceptem unikátní, protože umožňuje autonomní provoz bez připojení k elektrické síti. Kromě paliva LNG pro všechny kategorie nákladních vozidel nabízí také CNG. Pomocí vysokotlakého LNG čerpadla a následného zahřívání LNG ve výparnících vzniká CNG, které lze poté plnit do osobních a užitkových automobilů, autobusů i nákladních vozidel. Pro slovenský trh dodáváme jen ty nejmodernější udržitelné technologie,“ uvádí Martin Andrašovský, výkonný ředitel Bonett Slovakia.

Skupina Bonett Group buduje na Slovensku také vlastní síť CNG stanic a má navíc bohaté zkušenosti s výstavbou výkonné vodíkové infrastruktury.

LCNG stanice v Brodském je samoobslužná, otevřená 24 hodin denně a platba je možná platební kartou, stejně jako kartou od SPP CNG. Pro plnění je možné použít koncovky NGV1.

Zdroj: Reliant

Hasiči na jihu Moravy častěji než v průměru vyjížděli k dopravním nehodám

Hasiči v Jihomoravském kraji za pátek a sobotu častěji vyjížděli k dopravním nehodám, evidují jich dohromady 23. Zranilo se při nich 23 lidí, nikdo zřejmě nezemřel. Na webu hasičů o tom informoval mluvčí Štěpán Komosný. Hasiči vyjíždějí k dopravním nehodám například v případech, kdy je třeba vyprostit zaklíněné lidi ve vozech či je třeba zlikvidovat únik provozních kapalin z vozu. K dopravním nehodám vyjíždějí podle svých statistik v průměru sedmkrát za den.

Poslední dva dny nehod přibylo. „Za pátek jsme jich evidovali 14 a se sobotou bylo 23 dopravních nehod. U těchto událostí se zranilo 23 osob. Naštěstí se všechny nehody obešly bez úmrtí,“ uvedl mluvčí.

Nejčastěji hasiči vyjížděli k nehodám v Brně, a to k sedmi, na Brněnsku jich bylo pět, na Vyškovsku a Znojemsku čtyři. Na Blanensku při dopravních nehodách zasahovali dvakrát, na Břeclavsku jednou. Žádnou nehodu, u které by zasahovali, neevidují na Hodonínsku.

Hasiči vyjeli například nehodě na Znojemsku, kde narazil vůz do stromu. Nehoda si vyžádala dva zraněné, které předali do péče záchranářům. „Hasiči provedli protipožární opatření a unikající provozní kapaliny zasypali sorbentem,“ popsal zásah mluvčí. Zasahovali i u Žerůtek na Znojemsku, kde se srazily dva osobní vozy. „Zde jsme museli jednu osobu vyprostit a další tři osoby byly zraněné. Místo jsme zabezpečili proti požáru a následně odklidili trosky po nehodě z komunikace,“ uvedl Komosný. U Bořitova na Blanensku se střetl osobní vůz s motorkou, na které jeli dva lidé. Oba skončili v nemocnici.

Hasiči vyjíždějí k dopravním nehodám, při nichž je například zapotřebí vyprostit lidi, kteří jsou uvěznění nebo zranění v havarovaných autech. Nebo například tehdy, když je třeba zamezit požáru či zlikvidovat požár nebo únik nebezpečných látek z vozidel. Hasiči také poskytují první pomoc zraněným, zajišťují bezpečnost na místě nehody či odstraňují následky nehody a uvolňují komunikaci.

Zdroj: ČTK

Vláda a opozice se sejdou k jednání o penězích na dopravní infrastrukturu

Zástupci vlády a opozice se sejdou ve druhé polovině listopadu ve Sněmovně, aby se dohodli na budoucí podobě financování dopravní infrastruktury. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr dopravy Karel Havlíček. Podle nich je třeba najít shodu na dalších finančních nástrojích, které zajistí dostatek peněz pro stavbu silnic a dálnic.

Podle Kupky chce vláda najít i jiné prostředky financování než peníze ze státního rozpočtu a úvěry od Evropské investiční banky (EIB), které využívá v současnosti. Zmínil například evropské dotace na stavbu vysokorychlostních železnic, zapojení Národní rozvojové banky (NRB) do financování dopravních staveb nebo větší zapojení soukromých investorů prostřednictvím takzvaných PPP projektů.

Havlíček uvedl, že se současným systémem financování nemá Česko šanci naplnit ambici dostavět do konce roku 2033 základní dálniční síť, jak plánuje ministerstvo dopravy. Podle něj by bylo vhodné zapojit do financování i penzijní fondy prostřednictvím dluhopisů se státní garancí.

Ekonom Tomáš Havránek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy navrhl, aby stát k financování dopravní infrastruktury využil i devizové rezervy České národní banky (ČNB). Centrální banka má v současnosti devizové rezervy zhruba 3,2 bilionu korun, podle Havránka leží bez užitku a bylo by vhodné je investovat. Výnosy z těchto investic by podle něj šly do státního rozpočtu. Kupka uvedl, že podobný návrh slyší poprvé, ale pokud by byl proveditelný, tento zdroj peněz by uvítal.

Kupka také prohlásil, že v roce 2025 chce stát investovat do dopravní infrastruktury 180 miliard korun. V letošním roce hospodaří Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) se 150 miliardami korun, rozpočet na příští rok počítá s obdobnou částkou. Havlíček ale varoval, že se snižuje podíl peněz v SFDI ze státního rozpočtu a že úvěry, které si fond bere od EIB, bude muset v budoucnu splácet, což jeho finanční možnosti omezí.

Zdroj: ČTK

Ministr Kupka chce vytvořit silniční inspekci k lepší kontrole kamionů

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) chce přeměnit Centrum služeb pro silniční dopravu v silniční inspekci po vzoru Polska a dalších států. Inspekce by měla mít silnější pravomoci při kontrole nákladních vozidel, zejména kontrole přetížení a dodržování pravidelných přestávek. Zákon chce Kupka předložit příští rok na jaře, účinný by měl být od roku 2025, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ministr zdůraznil, že přeměna centra na inspekci nepřinese státu nové náklady, protože nebude znamenat nabírání nových státních zaměstnanců.

Centrum má nyní podle Kupky nedostatečné pravomoci. Při jeho kontrolách musí asistovat policie a pokud musí policisté odjet k neodkladné události, nemůžou pracovníci centra v započaté kontrole pokračovat. Nová inspekce by podle Kupky mohla důsledněji postihovat přetížené kamiony na českých dálnicích i další problémy v dopravě. Ministr zdůraznil, že návrh podporují i čeští nákladní dopravci, podle něj změna zajistí shodné podmínky pro ně i pro ty zahraniční.

Bývalý ministr dopravy a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že opoziční hnutí v zásadě návrh podporuje. Zdůraznil ale, že je třeba ve větší míře zapojit vysokorychlostní váhy na dálnicích ke kontrole přetížených kamionů.

Podle Kupky je nutná kombinace obou opatření, tedy větší rozšíření vysokorychlostních vah i vytvoření nové inspekce s většími pravomocemi. Do konce příštího roku podle něj bude v provozu na českých dálnicích 13 těchto vah, v současnosti jich je šest.

Za první pololetí letošního roku zvážila policie v ČR dohromady 8391 nákladních aut, přetížených jich bylo 2744, tedy každé třetí. Loni za první pololetí zvážili policisté 10.752 automobilů, přetížených bylo 2526 z nich. Meziročně ubylo kontrol, vzrostl však počet přetížených vozidel, výplývá z policejních dat. ákon o pozemních komunikacích umožňuje přetíženým kamionům uložit pokutu 9000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy.

Zdroj: ČTK

Klíčová směrnice EU definuje budoucí roli vodíku v evropské energetice

Shrnutí:

  • Směrnice stanovuje závazné cíle pro spotřebu obnovitelného vodíku v dopravě a průmyslu
  • V roce 2030 má podíl OZE na konečné spotřebě energie v EU činit min. 42,5 %
  • V dopravě do roku 2030 mají 1 % veškeré spotřebované energie zajistit RFNBO
  • V průmyslu má do roku 2030 obnovitelný vodík nahradit 42 % spotřebovávaného šedého vodíku
  • Členské státy mají navrhnout akcelerační zóny, kde budou projekty OZE procházet zjednodušeným povolovacím procesem
  • Směrnici musí ČR implementovat přibližně do konce roku 2025

 

Dne 31. října 2023 přijala Evropská unie oficiální revidovanou podobu směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, tzv. RED (Renewable Energy Directive). Právní text, který je závazný pro všechny členské státy, zvyšuje cíl Evropské unie v oblasti podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie na minimálně 42,5 %. Směrnice nově přichází se závaznými cíli pro spotřebu obnovitelného vodíku v sektoru dopravy a průmyslu. Závazky mají za cíl zajistit nastartování spotřeby obnovitelného vodíku i v České republice.

Směrnice cílí na zajištění energetické nezávislosti prostřednictvím rychlejšího zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE) a přispívá k cíli EU snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Masivní rozšíření a urychlení využívání OZE při výrobě elektřiny, v průmyslu, budovách a dopravě navazuje na strategický záměr postupného odklonu od fosilních paliv a přechodu k nízkouhlíkové ekonomice.

 

Jasná pravidla, termíny a cíle pro obnovitelný vodík

Směrnice stanovuje vůbec poprvé povinné cíle pro spotřebu obnovitelných paliv nebiologického původu (angl. zkr. RFNBO – Renewable fuels of non-biological origin) v průmyslu a v dopravě. Do RFNBO je zahrnut obnovitelný vodík, obnovitelný čpavek a obnovitelný metanol, ale i syntetická paliva.

V průmyslu bude nutné do roku 2030 přibližně 42 % spotřebovávaného šedého vodíku, vyráběného z fosilních paliv, nahradit vodíkem obnovitelným, který je vyráběn elektrolýzou pomocí obnovitelných zdrojů energie.

V dopravě bude nutné do roku 2030 přibližně 1 % veškeré spotřebované energie zajistit pomocí RFNBO. Hodnota 1 % RFNBO je navíc povinné minimum v rámci dalšího kombinovaného cíle jak pro pokročilá biopaliva, tak pro RFNBO v hodnotě 5,5 % v podílu na konečné spotřebě energie v dopravě. Členské státy si budou moct rozhodnout, zda budou raději spotřebovávat pokročilá biopaliva, nebo navýší svůj cíl v RFNBO.

Kromě sektorových podcílů čistě pro RFNBO, směrnice ještě zavádí buďto závazný cíl snížení intenzity skleníkových plynů v dopravě o 14,5 %, nebo závazný podíl obnovitelných zdrojů v rámci konečné spotřeby energie v odvětví dopravy ve výši alespoň 29 % do roku 2030. Členské státy si budou moci vybrat, který z těchto cílů budou plnit. Obojí lze plnit například prostřednictvím RFNBO (především vodíkovými vozidly nebo syntetickými palivy), pokročilými biopalivy nebo elektrickou energií.

Doprava: Samotný vodík, nebo vodík coby surovina pro syntetická paliva?

V oblasti dopravy směrnice definuje požadavky na používání obnovitelného vodíku, případně syntetických paliv na bázi vodíku. „Cílem je, aby 1 % spotřebované energie v dopravě na území ČR v roce 2030 pocházelo z obnovitelných paliv nebiologického původu. Toho má být dosaženo především spotřebou obnovitelného vodíku, alternativně i spotřebou syntetických paliv. K tomu je potřeba přičíst jasnou podporu výstavby plnicích stanic na hlavních dálničních tazích a v krajských městech tak, jak ji požaduje další evropský právní předpis, konkrétně nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva,“ vysvětluje Veronika Vohlídková, členka představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Podle České vodíkové technologické platformy HYTEP je pravděpodobnější, že se v sektoru dopravy prosadí spíše samotný vodík coby čisté palivo, než vodík jako surovina pro syntetická paliva. Nejpozději v příští dekádě rovněž mají být k dispozici plynovody na čistý vodík a dnešní infrastruktura distribuce zemního plynu sehraje důležitou roli.

 

 

Průmysl: Šedý vodík bude vytlačován vodíkem obnovitelným

Revidovaná směrnice určuje, že do roku 2030 má být v průmyslu přibližně 42 % šedého vodíku nahrazeno vodíkem obnovitelným. Podle propočtů České vodíkové technologické platformy HYTEP se bude v uvedeném roce v ČR spotřebovávat přibližně 20 tisíc tun obnovitelného vodíku.

„Očekáváme, že EU masivně podpoří výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie a výrobu obnovitelného vodíku pomocí elektrolyzérů. Důležitá bude i finanční podpora ze strany evropských a dalších fondů. V nejbližších letech tak v ČR vznikne řada elektrolyzérů, které bude třeba adekvátně podpořit, aby byly konkurenceschopné i v budoucnosti, kdy budeme vodík importovat,“ říká Vohlídková.

 

Legislativa: Rychlejší výstavba elektrolyzérů i obnovitelných zdrojů energie

Jedním z cílů nové směrnice je i snaha EU, aby v členských státech bylo jednodušší a rychlejší budovat obnovitelné zdroje energie. Členské státy mají navrhnout oblasti urychleného využívání OZE (tzv. akcelerační zóny), kde budou projekty procházet zjednodušeným povolovacím procesem. U zavádění energie z OZE se předpokládá, že půjde o „převažující veřejný zájem“, což omezí důvody právních námitek proti novým zařízením.

„Prosazujeme, aby v akceleračních zónách byla zrychlena i výstavba elektrolyzérů. Naše platforma zatím identifikovala problémy v energetickém zákoně – zejména v oblasti licencování, v zákoně o posuzování vlivu na životní prostředí – zde jde o problémy se zjišťovacím řízením, a v zákoně o integrované prevenci a omezování znečištění – zde se dotýká integrovaných povolení,“ vypočítává Jan Sochor, analytik České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Řadu současných překážek mají vyřešit v příštích letech novelizace zákonů a vyhlášek. Na elektrolýzu vody totiž dnes nahlíží zákony jako na nebezpečnou výrobu chemických látek. „Zatímco elektrolyzéry vody jsou relativně malá kompaktní zařízení, zákon k nim dnes přistupuje jako k velkým chemickým parkům. Česká vodíková technologická platforma HYTEP proto bojuje za to, aby se toto vnímání změnilo,“ dodává Sochor.

 

 

Směrnice začne platit koncem roku 2025

Revidovaná podoba směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie byla zveřejněna v Ústředním věstníku EU dne 31. října 2023. V platnost vstoupí o dvacet dní později. Státy EU budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby právní předpis implementovaly do svého vnitrostátního práva.

„Očekáváme, že stát společnostem, kterým v důsledku této legislativy vzniknou nové povinnosti, nabídne podporu z finančních prostředků jak Evropské unie, tak výnosů z emisních povolenek – a to ideálně v kombinaci investiční a provozní podpory. Jak konkrétně to udělat a jakou strategii zvolit, by měla nastínit aktualizace Vodíkové strategie ČR, na jejíž tvorbě spolupracujeme,“ uzavírá analytik Jan Sochor.

 

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Ministerstvo dopravy vyhlašuje výzvu na podporu rozvoje železničních vleček v OPD3

Ministerstvo dopravy jakožto Řídicí orgán vyhlašuje výzvu v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3), která je určena na podporu projektů zaměřených na rozvoj železničních vleček. Výzva je kolová a bude pro žadatele otevřená do 31. 01. 2024.

 

V této výzvě je k dispozici alokace ve výši 300 000 000 Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti) a žadatel může obdržet podporu ve výši až 49 % ze způsobilých výdajů projektu.

 

Hlavními podporovanými aktivitami jsou např.:

  • Železniční vlečky – výstavba, modernizace, rekonstrukce a obnova
  • Zařízení přímo související s železniční vlečkou, včetně místa vykládky

 

Výzva bude pro žadatele zpřístupněna od 10. 11. 2023. Podrobné specifikace všech pravidel a podmínek jsou uvedeny v textu výzvy a v související dokumentaci. Tyto dokumenty jsou zveřejněny na webu OPD na stránce výzvy.

https://opd3.opd.cz/stranka/vyzva-17

 

 

 Více o Programu Doprava 2021-2027 je uvedeno zde:

https://opd3.opd.cz/stranka/zakladni-informace

 

V návaznosti na vyhlášení výzvy č. 17 pro předkládání žádostí o podporu v rámci programu „Rozvoj železničních vleček“ zástupci Řídicího orgánu Programu Doprava připravují seminář pro potencionální žadatele v rámci této výzvy. Seminář se bude konat ve středu 15. listopadu 2023 od 10:00 v budově Ministerstva dopravy, nábřeží L. Svobody 12, Praha 1 a také rovněž prostřednictvím komunikační platformy Microsoft Teams. Hlavním cílem semináře bude informovat potencionální žadatele o požadavcích na zpracování hodnocení ekonomické efektivnosti (CBA). Bližší informace o semináři a také o způsobu přihlášení na tento seminář jsou zveřejněny na webu OPD.

20120126 Vlečka společnosti Terminal Oil Hořovice – první vozy na vlečce

2015-04-24 Letiště Praha, Stáčiště

Zdroj: MDCR

Silničáři v Plzeňském kraji mají na zimní údržbu 300 milionů Kč, více než loni

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS) má připravenou veškerou techniku i posypy na zimní údržbu. Nonstop dispečink funguje od 1. listopadu do 31. března. Krajská firma má na letošní zimu vyčleněno 300 milionů Kč, na minulou zimu činily náklady 259 milionů, o rok dříve to bylo 250 milionů Kč. ČTK to řekl Radek Šíma, provozní ředitel SÚS, která obsluhuje 4612 km krajských komunikací druhých a třetích tříd a 977 mostů. Do roku 2025 ještě udržuje vlastní technikou 412 km silnic I. třídy.

Silničáři mají ve skladech přes 23.000 tun soli a téměř 23.000 tun kamenné drti, zhruba stejně jako v minulých letech. Obě komodity zdražily. SÚS dokoupila 14.500 tun soli, hlavně v létě, kdy byly ceny nejnižší. Do 31. října se prodávala za 2080 Kč/t bez DPH, meziročně o 12 procent dráž. Od 1. listopadu už ale stojí 2329 Kč/t. Drtě dokupovala téměř 13.000 tun, průměrná cena se zvedla o 17 procent na letošních 400 Kč/t.

„Počítáme s větším využitím solanky. Koupili jsme třetí posypový vůz pouze na tento materiál,“ řekl Šíma. SÚS využívá dvě nástavby na rozstřik solanky, kterou vyrábí ve vlastních zařízeních z pytlované soli. „Má vyšší ekonomický přínos proti klasickým nástavbám, ale je ji nutno cílit na přesné úseky a klimatické podmínky,“ uvedl ředitel provozu.

Všech 115 sypačů je podle něj přestavěných pro zimní údržbu, dále 15 sněhových fréz, 35 nakladačů, 26 šípových pluhů a 55 dalších mechanismů, jako jsou manipulátory a traktorbagry. „Letos jsme převzali osm osmnáctitunových nákladních automobilů, jeden traktor a jeden nakladač, vše zhruba za 62 milionů. Tato technika už je zařazena do zimní údržby,“ uvedl Šíma.

V nepřetržité pohotovosti je 350 řidičů a 50 dispečerů. „Nedostatek zaměstnanců je na určitých střediscích celoroční, zvláště v místech, kde jsou velká logistická centra a v okolí Plzně. Přesto máme na zimu počty pracovníků na směnný provoz zajištěny,“ uvedl Šíma.

Kraj je rozdělený na 104 okruhů. Na každý připadá jedno nákladní vozidlo nebo traktor a tříčlenná posádka pro nepřetržitý provoz. Z toho zhruba čtyři pětiny úseků se ošetřují chemickým posypem, zbytek inertním materiálem, tedy drtí, a jeden se jen pluhuje. Nejdelší okruh má přes 187 km a je na jihu Plzeňska ve středisku Dvorec. Nejnáročnější na údržbu je Klatovsko, kde je ve vyšších polohách 1066 km silnic. Nejméně silnic je v Plzni, a to 143 km. Neudržovaných úseků bude 144 km, a to hlavně na silnicích III. třídy.

Zdroj: ČTK

Německý tisk: Čínská automobilka BYD postaví první evropský závod v Maďarsku

Největší čínský výrobce elektromobilů BYD plánuje postavit svou první evropskou továrnu v Maďarsku. Informoval o tom německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Odvolal se přitom na obeznámené zdroje a uvedl, že rozhodnutí už bylo interně přijato. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily. Výši investice nedělník nezmiňuje.

Webové stránky místní vlády v Šen-čenu na jihu země, kde automobilka BYD sídlí, zveřejnily minulý měsíc příspěvek, v němž se uvádí, že maďarský premiér Viktor Orbán se při návštěvě společnosti BYD setkal s předsedou představenstva a prezidentem společnosti Wang Čchuan-fuem.

Automobilka BYD se letos poprvé dostala mezi deset největších automobilek světa z hlediska prodeje, předstihla tak německé automobilky Mercedes-Benz i BMW. V první polovině letošního roku se prodej nových vozidel společnosti BYD meziročně zvýšil o 96 procent na 1,25 milionu aut. BYD loni upustil od výroby aut se spalovacím motorem.

Z hlediska prodeje elektrovozů v letošním druhém čtvrtletí obsadil BYD druhou příčku za Teslou, uvádí server electrec. Zatímco americká automobilka dodala 466.000 elektromobilů, BYD jich prodal 352.000. Pokud by se započítaly i hybridní vozy, BYD by s 703.500 vozy Teslu předstihl.

Letos BYD oznámil, že investuje v Brazílii tři miliardy realů (bezmála 14 miliard Kč) do výstavby závodu, který bude jeho prvním závodem mimo Asii.

Zdroj: ČTK

Z liniového zákona bude zákon o strategické infrastruktuře, rozhodla Sněmovna

Z liniového zákona, který má za cíl urychlit výstavbu hlavně silnic, dálnic a železnic, se do budoucna zřejmě stane zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Vztahovat se bude nově i na stavby pro energetickou bezpečnost související s jadernou energetikou a usnadní i otevírání a těžbu strategických ložisek kritických surovin včetně štěrkopísků a kamene. Přejmenování zákona i jeho rozšíření dnes schválila Sněmovna. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Ministři dopravy a průmyslu Martin Kupka (ODS) a Jozef Síkela (STAN) po schválení zákona novinářům řekli, že norma pomůže rozvoji české ekonomiky a přispěje i ke zlepšení životního prostředí. Návrh uvítal i prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, podle kterého může zákon otevřít cestu ke strategickým investicím v Česku. „Mohou posunout Českou republiku k budoucí konkurenceschopnosti nebo k udržení si konkurenceschopnosti tam, kde ještě patříme ke špičce,“ řekl. Podle něj ale bude třeba změnit ještě další zákony, aby se podařilo nastartovat strategický rozvoj české ekonomiky.

Předloha má podle původního vládního návrhu hlavně zajistit, aby nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury získaly ze zákona stavební povolení do čtyř let. Požadavek vyplývá ze směrnice EU, kterou předloha zavádí do českého zákona. Novela stanoví, že úřady musí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA). Nebude se do ní započítávat případné prodlení způsobené stavebníkem. Příslušným úřadem bude nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad.

Sněmovna na návrh hospodářského výboru vložila do zákona opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání. Jde o praxi, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede konkrétní důvody a dodá je až později. Letos upoutal pozornost postup ekologického hnutí Děti Země, které napadlo rozkladem stavební povolení pro úsek dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici s Polskem. Současně oznámilo, že důvody odvolání dodá později.

Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí.

Sněmovna při schvalování novely přijala změnu horního zákona, která zavádí definici kritických nerostů. Vedle radioaktivních nerostů to mají být také nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, pokud se nacházejí na ložiscích považovaných za výhradní. Ložisko kritických nerostů pak má být ložiskem strategického významu. Takové ložisko stanoví vláda nařízením. Na hrozící nedostatek štěrkopísku a stavebního kamene už přede dvěma lety upozornila studie České geologické služby.

Novinka se nelíbí Sdružení místních samospráv, v jehož čele stojí poslankyně STAN Eliška Olšáková. Sdružení v dnešní zprávě varovalo před tím, že opatření upřednostňuje těžbu nerostů před ochranou zdrojů pitné vody.

Sněmovna proto dnes k zákonu přijala doprovodné usnesení. V něm na jedné straně bere v potaz klesající dostupnost stavebního kamene a štěrkopísku. Na druhé straně však doporučuje vládě, aby z výběru lokalit pro těžbu stavebního kamene a štěrkopísku jako strategických surovin určených pro výstavbu liniových staveb vyjmula všechny oblasti, kde je těžba rizikem ohrožení zdroje pitné vody. „Stále platí, že štěrku se nenapijeme,“ řekl k usnesení poslanec KDU-ČSL Antonín Tesařík.

Sněmovna schválila i návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který zavádí dílčí územní rozvojový plán. Má to podle jeho zdůvodnění usnadnit přípravu a povolování hlavně vysokorychlostních tratí a dalších důležitých dopravních záměrů. Dílčí rozvojový plán bude možné přijmout jen pro část území nebo pro některé stavby. Pořizovatelem plánu bude ministerstvo dopravy. Sdružení místních samospráv naproti tomu poukazuje na to, že plán má být nadřazený územním plánům obcí a měst, a mohl by je tedy rušit nebo měnit. Do územního plánovaní tak změna přinese nejistotu, míní sdružení.

Kupka dnes obavy sdružení odmítl. Argumentoval, že jeho návrh nijak nemění pozici vlastníků pozemků ani obcí. Cílem úpravy podle něj je, aby nebylo možné obstruovat stavební řízení opakovaným vznášením už vypořádaných připomínek.

Strategickou investiční výstavbou se pro účely tohoto zákona měla rozumět stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 hektarů. Vztahovat se to má výslovně i na zónu Plzeň-Líně, kde měla vzniknout továrna na baterie, takzvaná gigafactory. Koncern Volkswagen ale tento týden oznámil, že rozhodování o výstavbě továrny odložil a nebude nyní o ní rozhodovat.

Návrhy k liniovému zákonu kritizovalo i sdružení ekologických organizací Zelený kruh. Výhrady má hlavně k novým režimům povolování těžby nerostů, podle něj novela zavede privilegovaný režim a oslabí procesní ochranu vlastníků, obcí i dotčené veřejnosti. Za ohrožení životního prostředí považuje i možnost ministerstva dopravy zavést dílčí územní rozvojový plán.

Ani vládní koalice nebyla při hlasování jednotná. Například při hlasování o návrhu, který se týkal strategických ložisek, se zdrželi Piráti i dva poslanci STAN. Piráti i poslanec STAN Martin Exner se zdrželi při hlasování ohledně staveb pro energetickou bezpečnost u jaderných zařízení. Pro zákon jako celek hlasovalo 153 ze 155 přítomných poslanců napříč stranami. Nikdo z poslanců nehlasoval proti.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář