Domů Blog Strana 353

Revize TEN-T přinese změny v evropské dopravě. Česku mimo jiné pomůže s vysokorychlostní železniční sítí

Dopravní výbor Evropského parlamentu nedávno přijal stanovisko k revizi takzvaných transevropských dopravních sítí (TEN-T). Vzhledem k pozici České republiky v samotném středu Evropské unie je tento dokument naprosto zásadní. Nová verze TEN-T totiž mimo jiné pomůže začít budovat vysokorychlostní železniční síť v ČR včetně připojení na klíčovou infrastrukturu.

TEN-T (Trans-European Transport Network) je síť silnic, železnic, vnitrozemských vodních cest, přístavů a letišť v Evropě, která chce zlepšit propojení a efektivitu dopravy v rámci Evropské unie. Tato síť zahrnuje jak osobní, tak i nákladní dopravu. Mezi hlavní cíle projektu patří propojení milionových evropských aglomerací. TEN-T obsahuje základní pilíře: hlavní síť s nejdůležitějšími trasami spojení by měla být hotová do roku 2030, rozšířená síť do roku 2040, plošná síť by měla být ve všech regionech EU dokončena v roce 2050.

Současná revize může České republice přinést řadu benefitů. „Díky TEN-T budou moci být realizovány projekty, které by jinak musely být financovány z národních zdrojů. To výrazně uspíší vznik například vysokorychlostní železnice napříč republikou. Dopravní infrastruktura může být modernizována, včetně zaměření na vyšší bezpečnost a podporu dalšího růstu a investic do české ekonomiky,“ přibližuje europoslanec Ondřej Kovařík (frakce Renew), který je členem Výboru pro dopravu a cestovní ruch EP.

Jeho kolega z frakce Renew Francouz Dominique Riquet poukazuje na fakt, že koncepce TEN-T je pro Evropskou unii prakticky existenčně nutná. „Dopravní infrastruktura je páteří evropského hospodářství, zároveň zvyšuje soudržnost a přispívá k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Bohužel zde ale čelíme velkému zpoždění. Evropa začíná zaostávat za svými mezinárodními konkurenty a EU trpí kvůli příliš malým investicím a nedostatku politické vůle ze strany členských států. Evropský parlament by svým hlasováním měl zajistit, aby nařízení TEN-T vešlo v platnost, protože přinese našim podnikům a občanům řadu benefitů.“

Vysokorychlostní železniční síť je prioritou

Jedním z klíčových dopravních projektů, na němž se v posledních letech v ČR pracuje, je vybudování vysokorychlostní železniční sítě. Vzhledem ke geografické poloze by Česká republika měla být nedílnou součástí evropských plánů. A zdaleka se nejedná pouze o napojení na sousední země. Zrychlení přepravy a „zkrácení“ vzdáleností mohou mít pozitivní dopad i na Česko jako takové.

„Vybudování funkční vysokorychlostní sítě má v rámci ČR potenciál podpořit ekonomický vývoj nejen ve velkých centrech, ale také v regionech, které budou součástí spojení. Zkrácení dojezdové vzdálenosti do Prahy, Brna či Ostravy může zvýšit atraktivitu měst, z nichž toto spojení bude zajištěno, typicky například Jihlavy i dalších měst buď přímo na trase, nebo v dojezdové vzdálenosti k ní,“ doplňuje Kovařík.

Multimodální jízdenky by brzy měly být standardem

Také jednotlivá nádraží budou splňovat několik podmínek. Jde například o interoperabilitu (technické normy), dostupnost pro všechny cestující včetně osob se sníženou schopností pohybu, bezpečnost, informační systémy, dostatečné kapacity pro odbavování cestujících a o multimodalitu. To znamená, že v místě zastávky bude existovat propojení s různými druhy dopravy, ať už s autobusovými stanicemi, dálnicí, nebo letištěm.

Právě multimodalita je principem, na který Evropská unie v dopravě sází. Cílem strategie TEN-T je nejen propojení samotných druhů dopravy, EU se soustředí rovněž i na multimodální digitální služby v oblasti mobility (MDMS). Zjednodušeně řečeno, cílem této iniciativy je lépe integrovat veřejnou dopravu a železniční služby, tedy aby lidé mohli v ideálním případě cestovat po celé Evropě pouze s jednou jízdenkou.

„Evropská komise by měla přijmout návrh MDMS v tomto roce. Integrování způsobu placení a rezervace jízdenek na jednom místě může být přínosem nejen pro cestující, ale i pro dopravce, jimž se zvýší počty přepravených cestujících v důsledku většího využívání železniční dopravy v kombinaci s ostatními druhy dopravy,“ uzavírá Kovařík s tím, že přesné termíny zavedení multimodálních jízdenek v celé EU ještě nejsou stanoveny.

Již dnes nicméně v EU existují města a regiony, které multimodální jízdenky zavedly nebo testují na místní úrovni. Datem, kdy bude lidem při cestování po Evropě stačit pouze jedna jízdenka, je podle výkonného ředitele Community of European Railway and Infrastructure Companies (CER) Alberta Mazzoly rok 2025.

 

 

Ondřej Kovařík

Poslanec v Evropském parlamentu

Člen frakce Renew Europe Group

Člen hospodářského a měnového výboru

Člen výboru pro dopravu a cestovní ruch

Člen výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Gebrüder Weiss vsází na vodíkový pohon

Logistická společnost Gebrüder Weiss loni představila svou vizi udržitelné mobility, ve které vedle nákladních elektromobilů hraje významnou roli bezemisní vodíkový pohon. Nákladní auto poháněné vodíkem přivezl Gebrüder Weiss už podruhé do Prahy, kde aktuálně testuje další možnosti využití unikátního pohonu, vzhledem k nedávno otevřené první veřejné vodíkové čerpací stanici na Barrandově.

Gebrüder Weiss dlouhodobě sleduje trendy a testuje inovativní technologie v bezemisní dopravě. Těší nás, že se nám v České republice daří ukazovat směr, kterým se může udržitelná mobilita ubírat, a přispívat tak do diskuse o alternativních pohonech,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

„Bedlivě sledujeme, co vše se odehrává na technologickém poli a zajímají nás nové možnosti. Nejen v elektromobilitě, ale i ve vodíkové mobilitě jsme nepochybně teprve na začátku. Nechci rozpoutat debatu o tom, jestli je lepší bateriový nákladní automobil, anebo vodíkový. Pokládám však za důležité se s praktickým využitím všech nových technologií seznámit a zabývat se všemi výrobními a provozními vlastnostmi,“ uvádí k tématu ministr dopravy Martin Kupka a dodává, že jeho resort na infrastrukturu pro dobíjení elektromobilů nachystal 5 miliard korun a pro vodíkovou infrastrukturu 1 miliardu korun.

Nákladní vůz na vodík provozuje Gebrüder Weiss už více než dva roky na běžných trasách ve Švýcarsku pro distribuční logistiku, a protože se plně osvědčil, plánuje svou flotilu rozšířit o dalších 5 vozů, konkrétně v Německu. Vodíkový pohon se ukazuje jako významná alternativa pro bezemisní a nehlučnou dopravu vedle klasických elektromobilů, oproti nimž nabízí několik výhod, například značně rychlejší doplnění pohonu, delší dojezdovou vzdálenost či bezproblémový provoz i při nízkých či naopak vysokých venkovních teplotách.

Měl jsem možnost se také nákladním autem na vodík krátce svézt jako spolujezdec. Na první poslech je to odlišný zážitek než jízda s běžným náklaďákem. Tichý chod není překvapením. Velmi dobře při zrychlení působí dostatečná výkonová rezerva. Nepochybně bude zajímavé sledovat tuto linii technologického vývoje. Samozřejmě se neobejdeme bez dostatečné infrastruktury a zlevnění sériově vyráběných vozidel i masovější produkce čistého vodíku,“ zhodnotil svou první jízdu ve vodíkovém nákladním autě ministr dopravy Martin Kupka.

Zdroj : ČTK

Pošta dostala pokuty téměř za milion. Hlavně za nedoručování

Česká pošta (ČP) loni dostala od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokuty v souhrnné výši 965.000 korun. Největším prohřeškem bylo nedoručování zásilek na adresu. O rok dříve podnik dostal za podobná pochybení pokuty v součtu za 542.000 korun. Úřad to uvedl v pravidelné monitorovací zprávě. Podle pošty nešlo o systémové chyby, ale pochybení jednotlivých pracovníků nebo pracovišť a podnik u nich zjednal nápravu.

Neplnění zákonné povinnosti pošty každý pracovní den učinit alespoň jedno dodání na adresu každé fyzické nebo právnické osoby se týkalo 15 správních řízení. „Neplnění stanovených podmínek při dodávání poštovních zásilek úřad považuje za nejzávažnější pochybení České pošty. Jde o nedostatky, které se v některých lokalitách vyskytují opakovaně. Na tuto oblast proto úřad zaměřil svou pozornost při zvýšeném počtu kontrolních akcí, které prokázaly četná pochybení,“ uvedl ČTÚ.

Z hlediska celkového množství přepravovaných zásilek se zjištěné nedostatky podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka dotýkají pouze zanedbatelného počtu případů. „Jak konstatoval sám ČTÚ v citované monitorovací zprávě, až na konkrétní jednotlivé nedostatky Česká pošta své zákonné povinnosti vyplývající jí z udělené poštovní licence v roce 2022 plnila. Za zmínku stojí i pokles celkového počtu reklamací a fakt, že reklamováno bylo pouze cca 0,05 procenta zásilek. ČP v roce 2022 také dosáhla úspěšnosti 93,03 procenta prioritních zásilek doručených v den následující po podání,“ dodal.

Sedm pravomocných rozhodnutí regulátor vydal v řízení o přestupku spočívajícím v nesprávném úředním doručování, kdy na uložených zásilkách v rozporu s právními předpisy nebyla odtržena úřední výzva s poučením adresáta a zanechána v místě dodání.

Zbývající pravomocná rozhodnutí byla vydána ve věci zacházení s poštovní zásilkou v rozporu s uzavřenou poštovní smlouvou, kdy nebyla respektována sjednaná dosílka, případně byla poštovní zásilka určená do vlastních rukou výhradně jen adresáta dodána neoprávněnému příjemci.

Úřad také České poště udělil pokutu za to, že ve lhůtě nepředala informace o změnách v poštovní síti týkající se dočasného uzavření provozovny a dále v řízení o přestupku podle zákona o ochraně spotřebitele, kdy Česká pošta nezajistila, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace.

Česká pošta se potýká s úbytkem objemu doručovaných zásilek v rámci základních služeb. Například počet doručených zásilek do dvou kilogramů klesl loni meziročně téměř o desetinu na 134 milionů, počet přepravených poštovních poukázek pak o 17 procent na 16,8 milionu. Důvodem je přechod zákazníkům k elektronické komunikaci i službám.

Zdroj : ČP

Nově si lidé mohou nechat vystavit kartu Lítačka na sedmi prodejních místech DPP

Lidé si mohou nově nechat vystavit na počkání kartu Lítačka na sedmi prodejních místech pražského dopravního podniku (DPP), a to za poplatek 200 korun. DPP to dnes uvedl v tiskové zprávě. Doposud si ji mohli lidé nechat expresně vyrobit pouze ve Škodově paláci v Jungmannově ulici v zákaznickém centru PID Lítačky. Cena je také 200 korun. Lítačku spravuje městská firma Operátor ICT (OICT).

„Hlavním cílem projektu bylo zvýšit komfort cestujících, kteří potřebují vystavit novou kartu Lítačka,“ uvedl předseda představenstva OICT Jan Znamenáček. Cestující si tak nyní mohou nechat expresně vystavit kartu Lítačka na celkem osmi místech, kromě zákaznického centra PID Lítačky je to nově centrální dispečink DPP v Praze 2, infocentrum DPP Anděl, Hradčanská, Můstek a Nádraží Veleslavín ve vestibulech metra a prodejní místo DPP Letňany a Roztyly.

Lidé si tam mohou nechat udělat první kartu Lítačka, ale také vyrobit novou při ztrátě původní, reklamovat nefunkční kartu či vyhledat pomoc při přesunu kuponů. O vydání PID Lítačky je možné požádat také on-line na webu pidlitacka.cz a nechat si ji do 30 dnů doručit na některé z prodejních míst.

„Milníkem, ke kterému se snažíme především směřovat je, aby cestující využívali k nákupu jízdného aplikaci PID Lítačka co nejvíce a jako nejpřívětivější možnost,“ uvedl pražský radní Daniel Mazur (Piráti). „Mezistupněm k dosažení tohoto ideálního výsledku je samozřejmě rozšiřování prodejních míst, kde je možné si nechat zřídit plastovou kartičku,“ dodal. Řekl, že město plánuje kromě rozvoje sítě prodejních míst i nadále rozvíjet další funkce přímo v aplikaci PID Lítačka a brzy spustí například takzvaný intermodální plánovač tras, tedy aplikaci, kde si lidé budou moci vyhledat trasu, která kombinuje způsoby dopravy.

Předseda představenstva a generální ředitel DPP Petr Witowski uvedl, že cílem DPP je posilovat on-line prodejní kanály a využívat moderní technologie, zároveň je však třeba usnadňovat používání MHD všem skupinám bez ohledu na jejich IT gramotnost. „Protože jen díky tomu můžeme získávat další věrné zákazníky a snižovat počet takzvaných černých pasažérů,“ dodal.

Expresní vystavení karty Lítačka mimo Prahy mohou cestující využít také na vlakových nádražích na prodejních přepážkách Českých drah v Benešově, Berouně, Čáslavi, Kolíně, Kralupech nad Vltavou, Lysé nad Labem, Nymburku, Rakovníku a Vlašimi či na autobusovém nádraží v Příbrami.

Zdroj : DPP

Vláda projedná návrh zákona o zrušení úřadu, který reguluje železnice

Vláda ve středu projedná návrh zákona o zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI), jehož hlavní činností je regulace přístupu k železniční infrastruktuře. Podle návrhu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) a dalších koaličních poslanců se má agenda úřadu přesunout pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Kupka si od zrušení úřadu slibuje ušetření peněz. ÚPDI je ve státním rozpočtu na rok 2023 úřadem s nejnižšími výdaji, a to ve výši zhruba 23 milionů Kč.

„Přijetím navržené právní úpravy má dojít především k ekonomické a personální úspoře v rámci soustavy ústředních správních orgánů, tedy k efektivnějšímu využití lidských i finančních zdrojů ve státní správě,“ stojí v důvodové zprávě návrhu. ÚPDI podle zprávy o činnosti v roce 2022 zaměstnával 23 lidí.

ÚPDI vznikl před šesti lety v reakci na otevření železničního trhu. Jeho úkolem je hlídat rovný přístup při přidělování kapacity dopravcům na přeplněných železničních tratích či posuzovat případnou ochranu spojů objednaných a financovaných z veřejných peněz proti komerčním linkám. Na starosti má také dozor nad nediskriminačním přístupem k letecké infrastruktuře.

Návrh nejprve posoudí vláda, rozhodne o něm Parlament. Předkladatelé chtějí, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení.

Koaliční předloha mění v souvislosti se zánikem ÚPDI několik dalších zákonů, do nichž je potřeba převod působnosti na antimonopolní úřad promítnout. Kromě zákona o působnosti ÚOHS se jedná také o takzvaný kompetenční zákon, zákony o drahách, o pozemních komunikacích a o civilním letectví a o zákon o veřejných službách v přepravě cestujících.

Zdroj  :ČTK

Německá vláda schválila program „silnice financují železnici“

Dálnice, kamion

Německá spolková vláda schválila návrh zákona, který umožňuje z mýtného pro nákladní vozidla financovat železniční projekty. Očekává se také nárůst těchto prostředků díky vyššímu poplatku za CO2 pro kamiony a povinnosti platit mýtné za kamiony od 3,5 tuny místo 7,5 tuny.

Aliance Pro-Rail ocenila vládní iniciativu, že finanční prostředky z mýtného lze v budoucnu opět použít na investiční rozvoj železnice. Spolkový kabinet 14. června schválil příslušný  návrh zákona. Nově vzniklá daň z CO2 a povinnost platit mýtné pro menší kamiony vygenerují další miliardy na rebalanci přepravního výkonu ve prospěch ekologické železnice.

Výkonný ředitel Pro-Rail Alliance Dirk Flege řekl: „Tento vládní návrh zákona je průlom v pravém slova smyslu, protože dříve vynucované schéma financování ‚silnice financuje silnici‘ je konečně prolomen. Tímto způsobem může spolková vláda opět svobodně investovat do ekologické alternativy k silnici. Rozšíření kapacity železniční infrastruktury nejenže posílí alternativu šetrnou k životnímu prostředí a klimatu, jako jsou nákladní vlaky, ale také výrazně uleví silniční síti. Avizovaná změna má tedy obrovský potenciál pro skutečný obrat v dopravě.“

V důsledku změny zákona se příjmy z mýtného v příštím roce téměř zdvojnásobí: z necelých 8 na přibližně 15,2 miliardy eur. Většina dalších příjmů pochází z poplatku za CO2. Menší část je způsobena tím, že nově podléhají mýtu i nákladní auta od 3,5 tuny (a nejen od 7,5 tuny).

Nákladní vozidla bez emisí nemusí platit daň z emisí CO2. Rovněž se jim poskytuje úleva u zpoplatnění infrastruktury. Pro-Rail Alliance k tomu zaujímá kritický pohled. Ředitel neziskové dopravní aliance Dirk Flege: „Je pochopitelné, že kamiony s nulovými emisemi jsou osvobozeny od daně z CO2. Je však nelogické, aby jim byla prominuta i část nákladů na použití dopravní cesty. Ostatně zatěžují a opotřebovávají silnice stejně jako běžné nákladní vozy. Z pohledu železnice je to jednoznačně konkurenční nevýhoda, protože nákladní vlaky jsou téměř vždy poháněny elektřinou – aniž by to bylo zohledněno v ceně za trasy. Vládní předloha v tomto bohužel přestřelila.“

Aliance Pro-Rail navíc požaduje, aby se mýtné pro nákladní vozidla nevybíralo pouze na hlavních silnicích páteřní sítě, ale aby se v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže rozšířilo na celou silniční síť. Poplatky za vlakové trasy se totiž vybírají za nákladní vlaky na celé železniční síti a nejen na jejích úsecích.

Zdroj : Railfreight.com.

Triumf na GO! Systempartnertreffen 2023!

Nejlepší marketing, nejlepší obchod – GO! Express & Logistics CEE se po tříleté přestávce vrací ze setkání GO! partnerů v Kolíně nad Rýnem hned s několika úspěchy!

Setkání celé skupiny GO! Express & Logistics na akci GO! Systempartnertreffen 2023 bylo významným okamžikem. GO! Express & Logistics CEE se po tříleté přestávce mělo konečně příležitost opět setkat a sdílet své úspěchy, zkušenosti a budoucí plány. Setkání proběhlo na palubě lodi Oceandiva na řece Rýn spolu s 500 účastníky z GO! poboček z celé Evropy.

Když už mluvíme o úspěších…

GO! Express & Logistics Česká republika, Slovensko a Polsko obdržely hned 3 ocenění GO!liath! Náš marketingový tým pro region střední a východní Evropy se umístil na prvním místě za dynamický rozvoj našich marketingových aktivit. Chtěli bychom pogratulovat celému marketingovému týmu, který tvoří Ondřej Novák, Lucie Štichová a Aleksandra Kret.

Děkujeme!

Naši odhodlaní kolegové ve Varšavě získali první cenu v kategorii Obchod. Toto ocenění svědčí o našem růstu a nasazení celého týmu. Rádi bychom vyslovili zvláštní poděkování vedoucím našich poboček – Mateuszovi Kiragovi a Karolovi Popielovi – za jejich vizi, vedení a odhodlání. Díky vašemu vedení dosáhla varšavská pobočka vynikajících výsledků.

Také bychom chtěli poděkovat našim zákazníkům za to, že nás na této cestě provázejí. Důvěra a loajalita, kterou nám dáváte, jsou pro nás velmi cenné. Vaše potřeby a spokojenost jsou naší prioritou, a proto neustále zlepšujeme naše procesy a investujeme do rozvoje naší nabídky.

Zdroj : GO! Express & Logistics

Po bouři Covid: Nová éra logistiky

Krize Coivd-19 donutila logistický průmysl k rychlým a rozhodným změnám. Nyní, když se svět posouvá do post-Covidové éry, je nejvyšší čas zeptat se, které z řešení zavedených během krize zůstane v provozu. Manažeři logistiky v mezinárodní dopravní a logistické společnosti AsstrA-Associated Traffic AG sdílejí své myšlenky o tom, „co v logistice klaplo“.

„Dne 5. května Světová zdravotnická organizace oznámila, že ukončuje nouzový stav, který vyhlásila pro Covid-19 před více než třemi lety. Je vhodná chvíle zamyslet se nad tím, jak se dopravní průmysl v posledních letech změnil. Nejistota způsobila vážné ekonomické otřesy, vymazala biliony z HDP, narušila obchod a zavřela podniky. Když se však soustředíme na logistiku, narušení přineslo některé pozitivní výsledky. Jedním z nich je, že byla uznána a upřednostněna základní důležitost dodavatelského řetězce, přičemž byla zachována nutnost investic do technických schopností – jako je viditelnost a odolnost v reálném čase – které byly jasně pochopeny. Covid-19 také donutil účastníky dodavatelského řetězce, aby vyvinuli nové úsilí udržet své podnikání v chodu. Mnoho organizací například zahájilo proces budování pokročilých analytických nástrojů k provádění dynamické racionalizace SKU namísto spouštění jednorázových tabulek, jak bylo dříve populární. Omezení COVID způsobilo nedostatek přepravních kapacit – nabídka převyšovala poptávku. V důsledku toho museli speditéři v takových otřesech trhu podporovat zákazníky kreativnějšími řešeními,“ říká Vladislav Lagun, CCO společnosti AsstrA.

Významná změna je možná díky technologiím, jako jsou zařízení internetu věcí (IoT), nebo senzory, které poskytují cenná data o tom, kde se zboží v dodavatelském řetězci nachází a jeho stav. Mezi takové produkty mohou patřit mražené potraviny nebo léky, u kterých může být kritické sledování teploty. Cloudové platformy řídicích věží, jako je portál dodavatelů AsstrA, si také získaly oblibu jako řešení pro dohled a výměnu informací mezi dodavateli a dalšími účastníky dodavatelského řetězce.

„Pandemie způsobila určité změny v naší mysli. Zaprvé jsme začali chápat, jak důležité je být v kontaktu se zákazníkem, zadruhé jak důležité je minimalizovat lidský faktor v doručovacím procesu – proto jsme začali nabízet multimodální služby na bázi železničního doručování a v neposlední řadě potřebujeme nezaměřovat se na jednu variantu poskytování – měli bychom jít vpřed,“ dodává Mark Risenbreg, Integrated Solutions Manager.

Trh námořní dopravy čelil v posledních třech letech mnoha obtížím: rostoucí sazby za přepravu znevýhodňovaly dovoz zboží z Číny; klesající poptávka a omezení Covid způsobily problémy se stabilním výrobním okruhem a obchodováním.

„Globální situace v námořní přepravě ukazuje, že zmenšení poptávky po nákladní přepravě nadále vyvíjí tlak na snižování sazeb za námořní přepravu. Sazby námořní dopravy během období COVID-19 výrazně vzrostly a vyšplhaly se na 12leté maximum při prudce rostoucí celosvětové poptávce a zpožděních dodavatelského řetězce. Maximální hodnota indexu Freightos Global Container Freight Index tak na podzim 2021 dosáhla 10–11 tisíc dolarů za 40stopý kontejner, přičemž se oproti své úrovni na začátku roku 2020 zvýšila více než 7krát. Z vyšplhání na historická maxima během Celosvětová pandemie, sazby za námořní přepravu od léta 2022 klesly. Globální index kontejnerové přepravy v květnu 2023 klesl za poslední rok o více než 80 %. Nyní tedy Freightos Baltic Global Container Index ukazuje, že trh je na úrovni začátku roku 2020: průměrná hodnota indexu je 1 400–1 500 USD za 40stopý kontejner,“ zdůrazňuje Elena Vysotskaya, marketingová analytička společnosti AsstrA.

Covid-19 urychlil již existující problémy v dodavatelském řetězci a vynesl do popředí důležitost viditelnosti, odolnosti a digitalizace. V minulosti bylo možné dosáhnout snížení nákladů prostřednictvím štíhlých operací, delších dodacích lhůt a nízkonákladové práce. Nyní budou agilita, viditelnost, automatizace a kvalifikovaní lidé klíčem k lepšímu rozhodování a dokonalosti napříč integrovanými pracovními toky dodavatelského řetězce.

Zdroj : Asstra

Státy EU se neshodly na reformě trhu s elektřinou, vadila i podpora uhlí

Členské země Evropské unie se napoprvé neshodly na reformě trhu s energiemi, která má předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Unijním ministrům energetiky se nepodařilo překonat rozdíly v názorech na podporu uhelných elektráren či na podmínky regulace cen.

Skupina zemí včetně Německa a Itálie se podle diplomatických zdrojů ČTK po více než osmihodinovém jednání postavila proti návrhu, k jehož doladění by se tento pátek měli vrátit velvyslanci členských zemí. Pokud se státům na druhý pokus dohoda podaří, budou ve druhé polovině roku o konečné podobě pravidel vyjednávat s poslanci Evropského parlamentu.

Evropská komise (EK) v březnu v reakci na loňskou energetickou krizi přišla s návrhem úprav fungování energetického trhu. Část zejména jihoevropských zemí požadovala zásadní reformu včetně oddělení cen plynu a elektřiny, po tlaku skupiny států v čele s Německem však změny nebudou tak výrazné.

Návrh, o němž dnes jednali ministři, počítá s povinným rozšířením nabídky kontraktů pro domácnosti i firmy zaručující i smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Na trhu by se měl zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Vedle dlouhodobých kontraktů mají důležitou roli sehrát i takzvané dvoucestné rozdílové smlouvy při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Ty mají zaručit pevné ceny elektřiny a také částečně snížit vliv ceny plynu na jejich tvorbu.

Státy se však dnes neshodly na detailech podmínek, za nichž budou tyto smlouvy s fixní cenou zajišťovat přerozdělení zisků z výroby energie. Pokud se tržní cena elektřiny zvýší nad cenu ve smlouvě, může stát nadbytečné příjmy rozdělit mezi spotřebitele, pokud naopak klesne, doplatí výrobci rozdíl od ceny stanovené v kontraktu.

„Hodně jsme se přiblížili, ale rozdíly v konkrétních formulacích jsme zatím zcela nepřekonali,“ řekla po jednání švédská ministryně energetiky Ebba Buschová, jejíž země Radě EU předsedá a připravila dnešní kompromisní návrh. Švédsko se podle ní pokusí do konce měsíce, kdy předá předsednictví Španělsku, státy k dohodě dovést.

Vyřešit budou muset i další zásadní spor, který byl podle diplomatů u dočasné podpory uhelných elektráren. Ty mají zemím s nedostatkem výroby z jaderných či obnovitelných zdrojů zaručit nouzovou kapacitu výroby energie a předejít výpadkům jejích dodávek pro spotřebitele. Návrh švédského předsednictví, který vyšel vstříc zejména Polsku značně závislému na uhlí, se nelíbil řadě členských zemí prosazujících podporu výhradně pro bezemisní zdroje energie. Zástupci Německa, Rakouska nebo Španělska před jednáním dávali najevo, že se nehodlají se vstřícností k uhlí smířit. Například německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck prohlásil, že je v rozporu s klimatickými cíli EU.

„Pokud mají některé země pocit, že tahle výjimka pomůže k zajištění jejich energetické bezpečnosti, tak tomu rozumím,“ řekl naproti tomu novinářům český ministr průmyslu Jozef Síkela. Dohoda podle něj přinese stabilní ceny i pro domácnosti a firmy v Česku, které s jejím uzavřením v navržené podobě nemělo problém.

Neshody měli ministři i nad možností regulovat ceny v případě jejich výrazného nárůstu. Zástupci vlád se nedohodli na podmínkách, za kterých by členské země mohly k omezení cen sáhnout, aniž by musely v rámci pravidel pro státní podporu žádat o svolení Evropskou komisi.

Proti návrhu reformy se nakonec vedle Německa a Itálie postavily ještě Rakousko, Belgie a Maďarsko, které měly dostatečnou váhu k jeho zablokování.

K navrhovanému nařízení se koncem týdne vrátí velvyslanci členských států, kteří by podle diplomatů mohli dojednat kompromisní text bez nutnosti svolávat další ministerské jednání. Definitivní podobu pravidel určí až vyjednávání s europoslanci, které by podle optimistických scénářů mohlo být hotové do konce roku.

Zdroj  :ČTK

Nákladní železniční dopravce jezdící na elektřinu podpoří stát 100 miliony korun

Nákladní železniční dopravci, kteří jezdí na elektřinu, získají státní podporu ve výši až 100 milionů korun. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva dopravy. Cílem dotačního programu Rocet je podle ministerstva přispět k většímu zapojení železniční nákladní dopravy v elektrické trakci do přepravy zboží. Na železnici se loni podle předběžných dat Českého statistického úřadu přepravilo pětkrát méně nákladu než na silnicích.

Peníze mají nákladním železničním dopravcům jezdícím na elektřinu kompenzovat poplatky za obnovitelné zdroje energie, které uhradili v roce 2022 v platbách provozovateli železniční sítě za odebranou elektřinu. Ministerstvo dnes zveřejnilo výzvu k podání žádostem o dotace, ukončení příjmu žádostí je v pondělí 21. srpna 2023.

„Podle českých orgánů se znevýhodnění provozovatelů železniční nákladní dopravy oproti provozovatelům silniční dopravy v Česku v posledních letech zvýšilo, mimo jiné v důsledku růstu cen emisních povolenek, které jsou zahrnuty do celkové ceny trakčního proudu, zejména prostřednictvím poplatku za obnovitelné zdroje energie,“ stojí v rozhodnutí Evropské komise, která tuto dotaci schválila jako druh státní podpory.

Podle komise je tento poplatek součástí ceny, kterou platí dopravci správci železniční sítě, v Česku Správě železnic. Tato situace vedla k poklesu železniční dopravy a přesunu části objemu dopravy na silnici, stojí ve zprávě Evropské komise.

Na železnici se podle předběžných dat Českého statistického úřadu loni přepravilo přes 93 milionů tun nákladu, meziročně o čtyři miliony tun méně. Silniční nákladní doprava přepravila náklad o hmotnosti 473 milionů tun, což je meziroční propad zhruba o 27 milionů tun.

Dotační program Rocet na podporu železniční nákladní dopravy spustilo ministerstvo dopravy už v loňském roce, kdy stát rozdělil mezi dopravce 220 milionů korun za výdaje na trakční energii za rok 2021.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář