Domů Blog Strana 358

Konsolidační balíček podpoří pokračování rekordní výstavby dálnic a efektivnější trestání přetížených kamionů

Více peněz z pokut pro obce z vysokorychlostního vážení a pokračování rekordní výstavby silnic a dálnic díky úpravě ceny dálniční známky a nové složce mýta. To jsou změny, které v příštím roce má přinést poslanci schválený konsolidační balíček. Změny ještě posoudí senátoři a prezident.

„Stavíme rekordních 254 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy, z čehož jen v příštím roce otevřeme k užívání 118 kilometrů dálnic a 28 kilometrů obchvatů měst. Vyšší náklady na údržbu, ale také pokračující dostavba páteřní dálniční sítě se projeví i v navýšení cen dálniční známky a sazeb mýtného. Zároveň musíme efektivnější dohlížet a pokutovat přetížené kamiony, které dopravní infrastrukturu ničí,“ říká ke změnám ministr dopravy Martin Kupka.

Obce budou mít vyšší příjem z vysokorychlostního vážení

Od března 2024 dojde ke spravedlivějšímu rozdělení příjmů z pokut uložených za přetížená vozidla. Obcím se zvýší podíl z vybraných sankcí na dvojnásobek ze současných 15 na 30 %. Administrovat přestupky za přetížené kamiony tak bude pro obce výhodnější. Stejný podíl pak má mít kraj, který je odvolacím orgánem proti rozhodnutí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (dnes má 45 %). Největší podíl, a to 40 %, zůstane příjmem vlastníka pozemní komunikace, ať už je jím kraj nebo stát.

Vysokorychlostní vážení má za cíl pokutovat přetížené kamiony, které způsobují rychlejší opotřebování vozovky. Na konci roku 2024 by mělo být na dálnicích a silnicích I. tříd v provozu celkem 13 vah. Celý systém Ministerstvo dopravy ladí s příslušnými obcemi s rozšířenou působností k bezchybnému fungování.

Čtvrtá složka mýta pro kamiony

V mýtném pro nákladní vozy bude sazba mýta nově povinně zohledňovat emisní třídu CO2 vozidla v souladu s pravidly směrnice Euroviněta. Ekologičtější vozidla budou mít nižší, resp. v případě bezemisních vozidel na elektřinu nebo vodík nulovou, sazbu za tzv. čtvrtou složku mýta, která představuje náhradu nákladů vyvolaných produkcí CO2 při provozu těchto vozidel.

Cena mýtného se tím změní o deset až 15 procent. Roční příjem státu z mýtného je kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo přinést až dvě miliardy korun navíc do státního rozpočtu.

Úprava cen dálničních známek

Od března 2024 se změní cena dálničních známek, zároveň bude možné zaplatit jednodenní dálniční poplatek. Cena ročních kuponů stoupne na 2 300 korun, což odpovídá navýšení o inflaci za deset let, kdy se poplatek neměnil. Stejně jako v dalších evropských zemích, kde se platí za dálnice, bude k dispozici jednodenní dálniční známka.

Výše poplatku vychází z evropské směrnice podle povinných stropovaných poměrů na 200 korun. Desetidenní poplatek klesne o čtyřicet korun na 270, ten měsíční se sníží o deset korun na 430. Veškeré peníze z dálničních známek poputují do výstavby a údržby dálnic.

V současnosti je rozestavěno 253,8 kilometrů nových dálnic a silnic první třídy. Nyní probíhá dostavba písecké dálnice D4, jihočeské D3, ale také dálnice D35, která pomůže odlehčit přetížené D1, nebo dálnice D55.

Zdroj: MDCR

WOF & BUD Cargo Forum: Dodání Znalostí, Spolupráce a Spolupatričnosti

Letiště Budapešť, jako letošní hostitel WOF & BUD Cargo Forum, uspořádalo výjimečné setkání, které by uchvátilo mysl a srdce každého v logistické komunitě v regionu CEE i mimo něj. První společný projekt WOF Events a Bud Cargo oplýval živými diskusemi, pohledy do budoucnosti, sdílením znalostí a nezapomenutelnou atmosférou, která by dala popsat jako velkolepá.

Na akci přišlo téměř 400 lidí z 34 různých zemí. Letecké společnosti, letiště, speditéři, námořní přístavy, obchodní konzultanti, výrobci, železniční nákladní dopravci, vývojáři softwaru, lodní linky, poskytovatelé plnění, přepravní společnosti, dovozci a vývozci a intermodální terminály. To jsou jen některé z mnoha oblastí činnosti zúčastněných 200 společností.

Konference, která pojí svět karga

Dvoudenní konference zahrnovala četné diskusní panely, jejichž obsah byl rozprostřen napříč všemi typy modalit a nejžhavějšími tématy, jako je e-commerce, udržitelnost, intermodalita a digitalizace. Na pódiu byla představena široká sestava 46 odborníků s místním i mezinárodním zázemím. Publikum se mohlo na věci dívat optikou společností jako jsou Lenovo, Nokia, cargo-partner, Maersk, Qatar Airwaves, Transporeon, inter IKEA, Cainiao, Rail Cargo Group, Qatar Airways a Huawei. Kvalitní prezentace přiblížily jádro obchodních řešení a úspěchy společností TIMOCOM, Baltic Hub, Freightos, KPMG, Mahart Container Center a Digilog Consulting. Diskuse na fóru vykreslily ucelený obraz ligistického prostředí ve střední a východní Evropě a zdůraznily důležitost inovací a adaptace uprostřed výzev a globálních změn. Poskytovatelé logistiky jsou pod obrovským tlakem, aby se vyvíjeli kvůli rostoucí konkurenci, technologickému pokroku, předpisům EU a geopolitickým obavám. Jak bylo poznamenáno: „Ne velká ryba sní malou, ale chytrá ryba tu pomalou!“

Networking měnící formy

Logistická komunita na této akci projevila enormní snahu o utužení a rozvoj obchodních vtahů. Bylo dosaženo historicky nejvyššího počtu schůzek naplánovaných prostřednictvím „networkingové“ aplikace. Výstavní plocha fóra byla plná inovací, spolupráce a praktických řešení. Klíčoví hráči na trhu, jako je Vienna Airport, Turkish Cargo, Qamcom, Delta Transportni Sistem, Klever Cargo, Celebi Aviation, Scan Global Logistics, PRIMACOŠPED a další, měli jedinečnou příležitost přezentovat své služby a dostat svoji značku na výsluní. Kromě probíhajících setkání na historickém a půvabném Terminálu 1 budapešťského letiště byli všichni účastníci pozváni na výletní loď na Dunaji a slavnostní gala Awards & Charity. To byl sám o sobě „top“ akce, jak bylo od mnoha následně slyšet. Byl to nezapomenutelný večer, který oslavovali ti nejlepší z nejlepších v oboru. Zde jsou hrdí příjemci ocenění WOF & BUD za rok 2022:

  • Green Logistics Champion 2022: Port of Antwerp-Bruges
  • Greatest Technological Innovator 2022: Scan Global Logistics
  • Top Business Developer 2022: Quick Cargo Service
  • Best Logistics Infrastructure Development 2022: East-West Gate za Fényeslitke Railcargo Terminal Project
  • Best Developing Belly Cargo Operator 2022: LOT Polish Airlines
  • Best Developing Ecommerce Company 2022: Cainiao / Alibaba Group
  • BUD Cargo Community Award 2022: László Trifán, Celebi Ground Handling Hungary

Kde se obchod setkává se solidaritou

Večer nebyl jen o oceněních v sektoru logistiky; sloužil jako důkaz toho, že v jádru podnikatelské komunity prospívá jednota, empatie a společný cíl zlepšit svět, ve kterém žijeme. Štědrý příspěvek Budapest Airport a Yusen Logistics ve výši 11 500 EUR na podporu Maďarské Ligy Proti Rakovině, nám všem připomíná důležitost kolektivní akce a přínos společnosti, který může přinést.

ŘSD začne v pondělí ráno opravovat cementobetonové desky mezi 108. až 90. km D5

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) začne v zítra ráno opravovat poškozené cementobetonové desky mezi 108. až 90. kilometrem dálnice D5 ve směru od hranic na Plzeň. Jedná se zhruba o úsek mezi Ostrovem u Stříbra až po Plzeň-Líně. V místě oprav bude provoz veden jen jedním jízdním pruhem. Práce skončí 23. října, řekl ČTK mluvčí ŘSD Adam Koloušek.

„Důvodem omezení jsou práce na provádění lokálních oprav vybraných poškozených desek. Cílem rekonstrukce je zajištění bezpečnosti a odstranění desek, které jsou v havarijním stavu,“ uvedl. Při průjezdu opravovaným úsekem si musí řidiči dát pozor. „V místech, kde se bude opravovat, bude provoz stažený do jednoho pruhu,“ dodal Koloušek.

ŘSD už letos měnilo desky na D5 zhruba před měsícem na 137. až 144. kilometru. „Tyto opravy se provádějí v podstatě každoročně. Jde o údržbové práce,“ doplnil mluvčí.

Obnova nebude plošná, opravují se vytipované úseky podle stavu desek. Byly narušené hlavně nákladní dopravou i tepelnou roztažností, kdy se ve vedru drtí mezi sebou. Opravované úseky už podle diagnostiky nebylo možné udržovat opravami výtluků a výspravami.

Vyměňují se původní desky. Dálnice z Plzně do Rozvadova o délce zhruba 70 kilometrů byla otevřena v roce 1997. Znovu se tam pokládají cementobetonové desky se speciálním rychle tuhnoucím železobetonem, které by měly vydržet dalších 25 let.

V opravovaném úseku projíždí kolem 30.000 vozidel denně. Z toho je průměrně 12.000 kamionů.

Zdroj: ČTK

Zájemci si prohlédnou pražské výcvikové středisko pro řídící letového provozu

Výcvikové středisko Řízení letového provozu ČR (ŘLP ČR) v Praze pořádá od včera a a také i dnes dny otevřených dveří. Kapacita čtyř plánovaných exkurzí už byla ale zaplněna, zaregistrováno bylo 120 zájemců. Řízení letového provozu kvůli velkému zájmu proto zvažuje podle mluvčího Richarda Klímy zopakovat akci i příští rok.

Výcvikové centrum ŘLP ČR je jediné v České republice, které disponuje simulátorem řídící letištní věže s rozhledem v rozsahu 360 stupňů. Při dnech otevřených dveří si návštěvníci budou moci středisko projít a dozví se detaily o výcviku řídících letového provozu. Pořadatelé slíbili i exkurzi s ukázkami výcviku na simulátorech a s podrobným odborným výkladem.

„Určitě zvažujeme, že bychom to v příštím roce zopakovali, třeba i dvakrát,“ uvedl Klíma v souvislosti s velkým zájmem veřejnosti o exkurze během nynějších dnů otevřených dveří. ŘLP ČR je pořádá k příležitosti 40 let poskytování výcviku ve své současné lokalitě, v pražské Ruzyni.

V Česku je v současné době asi 250 řídících letového provozu a 30 žáků ve výcviku. Zájem o tuto pozici v posledních letech podle počtu uchazečů klesá, do posledního výběrového řízení se jich přihlásilo asi 450, přičemž před 15 lety to bylo skoro třikrát více. Získání licence k řízení letového provozu trvá dva až tři roky.

Zdroj: ČTK

Ministři dopravy ČR a Německa podepsali memorandum o rozvoji železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a německý ministr pro digitální záležitosti a dopravu Volker Wissing včera odpoledne v Praze podepsali memorandum o urychlení modernizace železničních spojení mezi Českou republikou a Německem. Memorandum řeší především společný postup při přípravě výstavby vysokorychlostní trati mezi Prahou a Berlínem, ale také modernizaci konvenční trati mezi Prahou a Mnichovem.

„V memorandu jsou konkrétně určené jednotlivé úseky železničních tratí,“ uvedl Kupka. Součástí memoranda tak podle něj není jen jedno železniční spojení, ale několik. Jde o vysokorychlostní spojení Prahy a Berlína nebo konvenční spojení Prahy s Mnichovem či Norimberkem. Podle Kupky jde o dlouhodobé projekty. „Posun, který přináší memorandum, je jasné ukotvení konkrétních investic do konkrétních investičních plánů obou zemí,“ řekl. ČR s Německem bude také spolupracovat na získávání peněz z Evropské unie. „Zejména pro to vysokorychlostní spojení,“ dodal.

Prahu a Berlín by měla v budoucnu spojit vysokorychlostní trať vedoucí přes Ústí nad Labem a Drážďany. Podle textu memoranda by se měla výstavbou trati zkrátit cesta z Prahy do Berlína na dvě až dvě a půl hodiny z nynějších zhruba čtyř a půl hodiny. Do Drážďan by se mělo cestovat z Prahy zhruba za hodinu, nyní je to asi dvě hodiny a 30 minut.

Součástí této vysokorychlostní trati má být i stavba přeshraničního železničního tunelu pod Krušnými horami o délce 27 kilometrů. „Tam jsme v situaci před samotným vyhlášením tendru, který by měl určit zhotovitele geologického průzkumu pro celou stavbu. Je to společná aktivita české a německé strany,“ řekl Kupka.

Wissing novinářům řekl, že Německo chce usilovat o zlepšení železničního spojení mezi Českem a SRN. Uvedl, že německá vláda bude do železnice investovat do roku 2027 o 40 miliard eur více, dohromady přes 80 miliard. Podle Kupky se tak železniční spojení dostává do investičních priorit obou států.

Spojení Prahy s Mnichovem přes Plzeň a Řezno je v současné podobě nevyhovující a podle kritiků je nehodné 21. století. Trať do Mnichova má však velký potenciál pro osobní i nákladní dopravu, řekl už dříve Kupka. V budoucnu by měla přibýt v některých úsecích druhá kolej, také by trať měla být elektrizována.

Ministerstva se podle memoranda shodují na tom, že dokončení elektrizace je podmínkou pro vznik rychlého a atraktivního spojení. Modernizace trati z Norimberku a Mnichova do Prahy má umožnit přesun nákladní dopravy ze silnice na železnici.

Memorandum se také zabývá tratí mezi Norimberkem a Prahou, která vede přes Cheb. Právě od Chebu ke státním hranicím je nutné provést elektrizaci. Na německé straně je pak potřeba vybavení zabezpečovacím systémem ETCS a výstavba kolejí pro nákladní vlaky o délce 740 metrů.

Mimo zlepšení železničního spojení Wissing také zmínil často společný postup ČR a SRN v evropských tématech mobility. Řekl, že by se nemělo zapomínat na zájmy automobilového průmyslu. „Je důležité, abychom se soustředili na vytváření podmínek pro klimatickou neutralitu, ale zároveň nesmíme zapomínat na důležitost mobility, a sice dostupné mobility pro všechny,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Lidé se nově svezou tramvajemi číslo 4 a 5 z Barrandova až do Slivence

Cestující v pražské MHD se mohou od včerejších 14:00 nově svézt tramvají z Barrandova až do Slivence. Pravidelný provoz na trati budou zajišťovat tramvajové linky číslo 4 a 5. Provoz na trati slavnostně zahájili zástupci hlavního města, přilehlých městských částí, dopravního podniku (DPP) a stavebníků. Stavba začala letos 2. února a trvala 36 týdnů. Podle dřívějšího vyjádření zástupců DPP by měla vyjít na 233,1 milionu korun bez DPH. V neděli 22. října se DPP chystá zprovoznit také prodlouženou trať z Divoké Šárky na sídliště na Dědině.

Loni v dubnu podnik zprovoznil trať ze zastávky Sídliště Barrandov do Holyně, na kterou nyní navazuje asi půlkilometrový nový úsek. Podle technického ředitele DPP Jana Šurovského byla do Slivence prodloužena tramvajová linka číslo 5 z Holyně, kam jezdila už rok, a nově i linka číslo 4. „A u té je při této příležitosti rozšířen rozsah provozu od pondělí do pátku od 6:00 do 20:00. Ve Slivenci máme normální smyčku, tak sem budou jezdit všechny typy tramvají,“ řekl ČTK Šurovský. V Holyni dosud fungovala úvrať a mohly tam jezdit pouze obousměrné tramvaje.

Z Holyně vedou koleje směrem ke křižovatce ulic U Náhonu a K Barrandovu. Před křižovatkou se obloukem stočí k ulici U Náhonu, kterou překříží, a dále směřují na západ podél ulice K Barrandovu. Jedná se o dvoukolejnou trať. Smyčka ve Slivenci je jednokolejná. Ve smyčce byly vysázeno přes tisícovku keřů a DPP plánuje i výsadbu stromů, až se ochladí. Nově byl otevřen podchod od smyčky do Slivence pod ulicí K Barrandovu.

V budoucnu mají podél trati vzniknout bytové domy pro asi 8000 obyvatel, záchytné parkoviště P+R a nákupní centrum a park. V plánech města je také výstavba úložny jízdních kol.

Spolu s tratí do Slivence podnik letos dokončil i trať z Modřan do Libuše a z Divoké Šárky na Dědinu, kterou plánuje slavnostně zprovoznit v neděli 22. října. „Tím rozhodně nekončíme, protože máme ještě rozestavěný Dvorecký most, který bude součástí tramvajového okruhu. Soutěžíme také zhotovitele na horní konec Václavského náměstí a potom nás čeká prodloužení trati na Praze 4 k Arkádám Pankrác,“ řekl primátorův náměstek Zdeněk Hřib (Piráti).

Zdroj: ČTK

Stavbaři zmodernizovali za 2,2 mld. Kč trať z Plzně hlavního nádraží do Koterova

Stavbaři ukončili rekonstrukci téměř čtyřkilometrové trati z Plzně na České Budějovice, mezi hlavním nádražím a okrajovou plzeňskou částí Koterov, která stála 2,2 miliardy korun. Skončila tak předposlední etapa modernizace plzeňského železničního uzlu. Největším přínosem pro cestující je vybudování nové zastávky Plzeň-Slovany, kterou obsluhují osobní vlaky namísto hůře dostupné stanice v Koterově, řekla ČTK Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic (SŽ), která byla hlavním investorem stavby. Částkou 869 milionů korun se na ní podílelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a 50 miliony město Plzeň.

„Celkovou rekonstrukcí prošel traťový úsek o délce 3,85 kilometru. Na severním konci stavba navazovala na už dokončenou modernizaci hlavního nádraží. Kromě dvoukolejného mezistaničního úseku se přestavěla také stanice Plzeň-Koterov, v níž byla mimo jiné odstraněna stávající nástupiště,“ uvedla mluvčí. Náhradou se vybudovala nová zastávka na Slovanech, která zlepšila obslužnost okolního území a nabídla pohodlnější přestup na MHD. Přístup k vlakům je tam po nové lávce, na nástupiště vedou výtahy.

„Za tři minuty na hlavním nádraží, to je výborný počin. Mám rád, když železnice poráží všechny ostatní módy (dopravy). A tady se i MHD krásně spojilo se železnicí,“ řekl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda při dnešním slavnostní předání zastávky. Podle náměstka hejtmana Pavla Čížka (STAN) umožnila nová zastávka úplně předělat jízdní řády autobusů a další dopravy. „Lidé se odtud dostanou velice rychle nejen do Plzně, ale i třeba na Borská pole a na spoustu jiných míst,“ uvedl. Dodal, že po trati jezdí nové elektrické vlaky, jichž je v Plzeňském kraji celkem 24, a výrazně zvýšily zájem o rychlejší a komfortnější dopravu po železnici. Lidé je využívají nejen na cesty na jih, ale i po Plzni, dodal.

K modernizace trati, která umožní zvýšení rychlosti vlaků z dnešních 100 na 120 km/hod, se připojilo také ŘSD. V předstihu vybudovalo zárodek tunelu pod tratí pro budoucí východní obchvat města, tedy silnici I/20, aby se při její stavbě nemusel znovu omezovat provoz vlaků. Město financovalo lávku pro pěší a cyklisty přes koleje v Koterově.

Stavba nazvaná Lobzy – Koterov je předposlední akcí ze šesti staveb modernizace železničního uzlu Plzeň. Spolufinancovala ji EU z Nástroje pro propojení Evropy (CEF), národní podíl šel ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Jde o první část modernizace trati Plzeň – České Budějovice, která má začít v roce 2026, uvedl Roman Kesl, vedoucí oddělení přípravy projektů Jihozápad SŽ Stavební správy západ. Podle něj se povedlo vytvořit zdvojkolejněný výjezd ve směru na Starý Plzenec až na úroveň obce Koterov. „Tam se umístila výhybka, je to tam svedené do stávající jednokolejné trati. Ale v budoucnu nám to umožní, že už nebudeme zasahoval do uzlu Plzeň a výrazně nám to ulehčí provést návazné stavby,“ dodal.

Modernizace železničního uzlu Plzeň začala v roce 2011 a stála už téměř deset miliard korun. Celý uzel získal parametry moderní evropské železnice. Zbývá ještě poslední stavba, která řeší prostor seřazovacího nádraží v Doubravce, která je vázána na stavby ŘSD.

„Budeme ji provádět spolu s projektem ŘSD, tedy se silnicí mezi ulicemi Jateční – Na Roudné. Finanční podíl ŘSD je tam mnohem větší. Příští rok budeme zadávat dokumentaci pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení,“ uvedl náměstek ředitele SŽ Stavební správy západ Michal Froněk. Začátek stavby vidí nejdříve v roce 2027, ale spíše později.

Zdroj: ČTK

Liniový zákon se zřejmě bude vztahovat i na strategické investice

Liniový zákon, který má urychlit povolování a výstavbu především silnic, dálnic, vysokorychlostních železnic a další infrastruktury, se zřejmě rozšíří i na strategické investice. Podle toho se má změnit i jeho název. Sněmovna propustila do třetího čtení novelu, která tuto změnu přináší. Rozšířit záběr zákona doporučil sněmovní hospodářský výbor. Vztahovat by se měl i na stavby pro energetickou bezpečnost.

Vláda původně předložila poslancům novelu zákona s tím, že by podle ní měly nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury ze zákona získat povolení ve lhůtě čtyř let. Poslanci k předloze vznesli desítky pozměňovacích návrhů. Čtyřletou lhůtu obsahuje evropská směrnice, kterou novela zavádí do českého práva. O záměru vlády rozšířit tento zákon a změnit ho na zákon o strategických investicích hovořil na začátku září premiér Petr Fiala (ODS).

Zákon by se tak měl vztahovat nově mimo jiné i na zvažovanou výstavbu továrny na baterie do elektroaut v Líních u Plzně. Ze zákona by na základě doporučení výboru mohla vypadnout možnost podávat odvolání proti povolení stavby podle tohoto zákona, ale bez uvedení konkrétních důvodů. Podle dalšího z doporučení výboru se má liniový zákon vztahovat na dobíjecí a vodíkové čerpací stanice, aby tak usnadnil jejich výstavbu.

Na základě pozměňovacího návrhu skupiny poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) by se měl samotný název zákona o rozšířit o urychlení výstavby strategických investičních staveb. V materiálech pro poslance stojí u tohoto návrhu výslovně stavba gigafactory v Plzni – Líních. Premiér Fiala ve středu po jednání vlády na dotaz ČTK uvedl, že čas, po který může Česko jednat s automobilkou Volkswagen o umístění továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory, na Plzeňsku, se blíží ke konci.

Strategickou investiční stavbou se bude rozumět stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 100 hektarů vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Bude také muset být uvedená v příloze k zákonu.

S dalšími návrhy přišli dnes poslanci ve druhém čtení. Například lidovec David Šimek chce v zákoně o ochraně přírody a krajiny omezit působnost České inspekce životního prostředí. Už by neměla dohlížet na nepodnikající fyzické osoby. Podle poslance Šimka jde hlavně o sousedské spory a zúžením povinností inspekce se odstraní mimo jiné zdvojení pravomocí různých dozorových orgánů.

Skupina poslanců v čele s lidovcem Antonínem Tesaříkem pak chce zařadit mezi veřejně prospěšné stavby hlubinná úložiště oxidu uhličitého a související přepravní sítě. Stínový ministr dopravy ANO Martin Kolovratník chce zvýšit částky za výkup potřebných pozemků. V případě běžných pozemků navrhuje místo osminásobku desetinásobek znalcem stanovené ceny, v případě stavebního pozemku dvojnásobek místo 1,5násobku.

Zdroj: ČTK

Paliva od minulého týdne zlevnila, benzin se po měsíci dostal pod 40 Kč

Průměrná cena benzinu v Česku klesla po čtyřech týdnech pod 40 Kč za litr. Za poslední týden zlevnil natural o 61 haléřů na 39,90 koruny. O 24 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 40,17 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Po předchozím několikaměsíčním zdražování klesají průměrné ceny pohonných hmot druhý týden v řadě. Podle analytiků by zlevňování mělo v následujících dnech pokračovat. Nafta je poprvé od ledna dražší než benzin, upozornili.

Nejlevnější paliva tankují řidiči v Jihočeském kraji. Litr benzinu tam vyjde v průměru na 39,21 koruny a dieselu na 39,77 Kč. Naopak nejdráž paliva nabízejí pumpy v Praze. Benzin stojí v hlavním městě průměrně 41,16 koruny za litr. Naftu motoristé tankují za 41,26 koruny.

Za aktuálním poklesem cen paliv stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska několik faktorů. Tím hlavním je korekce na trhu s ropou, kde ropa Brent od začátku října výrazně zlevnila, kvůli obavám o světovou poptávku při současných úrovních úrokových sazeb po světě. Vliv na pád ceny ropy má podle Lajska také posilující americký dolar. Dalším faktorem je nedávné oznámení kartelu OPEC, že se jeho objem těžby do konce roku již nezmění. Výraznějšímu poklesu cen naopak zabránil konflikt v Izraeli.

„V nejbližším týdnu čekáme další pokles cen benzinu na čerpacích stanicích o více než 50 haléřů na litr. U nafty očekáváme snížení cen o 30 haléřů na litr,“ uvedl Lajsek. Jako pravděpodobné vidí další zlevňování také analytik XTB Jiří Tyleček, upozornil však na to, že potenciál dalšího zlevňování může snižovat oslabování české měny. Zároveň připomněl, že případná velká eskalace současného geopolitického napětí ve světě, zejména aktuálně na Blízkém východě, by mohla v budoucnu výrazně zdražovat ropu a následně i pohonné hmoty. Pravděpodobnost tohoto scénáře nicméně vidí jako nízkou.

Šéf společnost 4Trans Jaroslav Ton očekává, že pokud nenastanou na trhu významné změny, bude cena benzinu kolísat v rozmezí několika haléřů, s horním limitem 39,50 Kč za litr. U nafty pak předpokládá pokles maximálně v desítkách haléřů, se dnem kolem 39,50 Kč za litr.

Pohonné hmoty v Česku začaly zdražovat na přelomu letošního května a června. Růst cen výrazně zrychlil počátkem srpna, kdy k němu přispělo zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny za litr. Teprve v posledních zhruba dvou týdnech ceny paliv klesají.

I přes předchozí výrazné zdražování jsou nyní průměrné ceny paliv nižší než před rokem. Benzin je levnější o více než 1,50 koruny, za naftu tehdy motoristé platili o přibližně 4,60 Kč na litru víc než v současnosti.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 11. říjnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 39,90 40,17
Praha 41,16 41,26
Středočeský 40,32 40,52
Jihočeský 39,21 39,77
Plzeňský 39,79 40,05
Karlovarský 39,47 39,87
Ústecký 39,38 39,99
Liberecký 39,73 39,96
Královéhradecký 39,59 39,95
Pardubický 39,71 39,96
Vysočina 40,39 40,38
Jihomoravský 40,31 40,40
Olomoucký 40,26 40,40
Zlínský 39,63 39,94
Moravskoslezský 39,70 39,93

 

Zdroj: ČTK

Až 15 tisíc zásilek kousek od Ostravy. V Mošnově otevřela PPL CZ nové depo

Společnost PPL, lídr mezi českými přepravci zásilek, otevřela nové depo v Mošnově. Jedná se v pořadí již o 29. bod sítě PPL CZ v České republice, díky kterému rozšíří kapacitu odbavení zásilek až o 15 tisíc denně. Svým umístěním nové depo v Mošnově umožní hladké napojení logistické sítě PPL na Slovensko a Polsko, nabídne až 130 nových pracovních míst a podpoří udržitelnou strategii přepravní společnosti.

Přední přepravní společnost PPL CZ otevírá nové depo nedaleko Ostravy v Mošnově, které díky fungování moderní třídící linky o délce 543 metrů dokáže denně odbavit až na 15 tisíc balíků. Nové depo svým strategickým umístěním rozšíří přepravní infrastrukturu v Moravskoslezském kraji a umožní mezinárodního dosahu díky hladkému napojení logistické sítě PPL na Slovensko a Polsko.

„Nové depo je situováno v blízkosti důležitých dopravních tahů, což umožní snazší a rychlejší distribuci zásilek do širokého okolí, zajistí efektivnější využití dopravních koridorů, zkrácení přepravních tras a optimalizaci mezinárodní přepravy. Díky moderní třídící technologií bude PPL poskytovat rychlejší doručování a tím lépe pokrývat potřeby a poptávku po přepravních službách v této lokalitě. Depo v Mošnově svými dispozicemi a kapacitou technologie plně zapadá do naší strategie,“ uvádí Petr Horák, CEO PPL CZ.

V novém depu o celkové rozloze areálu 19 000 m2 najde uplatnění na tři desítky nových pracovníků z přilehlého okolí, dalších sto v návazných činnostech v dopravě a ve skladech. O provoz v mošnovském depu se bude starat přes 60 dodávek.

Vstříc udržitelnosti

Depo je navrženo s ohledem na energetickou účinnost a šetrnost k životnímu prostředí. Ve vnitřních i venkovní prostorech jsou instalována LED osvětlení se senzory denního světla, což nejen snižuje spotřebu energie, ale také minimalizuje uhlíkovou stopu PPL CZ. Samozřejmostí je u všech nově otevíraných dep i příprava na dobíjení elektromobilů, a to souběžně až pro 72 elektrododávek. Střecha budovy je připravena pro budoucí instalaci fotovoltaických panelů v roce 2024, díky kterým bude depo odebírat elektřinu z obnovitelných zdrojů a zásobovat energií naše další provozy.

„V rámci našeho závazku udržitelné strategie jsme jako další ekologický prvek zařadili zelenou střechu nad kancelářskou částí depa. Tato část střechy bude v příštím roce oseta, což přispěje k regulaci teploty, zlepší kvalitu ovzduší a sníží povrchový odtok dešťové vody. Nově otevřené depo tak nejen výrazně posílí naši přepravní síť, nabídne zákazníkům rychlejší a efektivnější doručování zásilek v Moravskoslezském kraji, zvýší úroveň poskytovaných služeb, ale také podpoří naše udržitelné cíle uhlíkové neutrality,“ dodává na závěr Petr Horák.

Zdroj: Reliant

Logistický kalendář