Domů Blog Strana 382

Nákladní dopravce Metrans Rail loni zvýšil obrat o 14 pct na 897 mil. Kč

Železniční nákladní dopravce Metrans Rail loni zvýšil obrat o 14 procent na 897 milionů korun. Čistý zisk mu naopak klesl o zhruba 31,5 milionu na 8,6 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin. Snížení zisku bylo podle vedení firmy způsobeno nárůstem cen vstupů. Firma, která patří do německé skupiny Hamburger Hafen und Logistik, byla vloni druhým největším železničním nákladním dopravcem v Česku po ČD Cargo.

„Pokles zisku roku 2022 oproti roku 2021 je dán hlavně vnějšími faktory, jako byl nárůst cen vstupů, ale také nepříznivými provozními podmínkami na železniční infrastruktuře v České republice a nepřímo také v okolních zemích,“ uvedli jednatelé společnosti Martin Hořínek a Pavel Pokorný v úvodním slovu výroční zprávy.

Osobní náklady vzrostly firmě o 22 procent na 251 milionů korun. Výkonová spotřeba pak o asi 21 procent na 612 milionů korun.

Podle jednatelů je navzdory negativním vlivům v roce 2022 celková ekonomická situace společnosti uspokojivá a stabilní. „Tuto skutečnost dokládá vedle dosažených hospodářských výsledků také dosažená pozice na trhu, kdy společnost zaznamenala nárůst přepravených hrubých tunokilometrů na území České republiky,“ uvedli jednatelé.

Metrans Rail v loňském roce obstaral zhruba 9,4 procenta výkonu železniční nákladní dopravy v Česku, meziročně si polepšil o 0,3 procentního bodu. Byl tak druhým největším nákladním dopravcem na železnici po ČD Cargo, které dominovaly na trhu se zhruba 58,4 procenta.

Letos je podle představitelů společnosti hlavním cílem stabilizace provozní situace, která bude mít pozitivní vliv na hospodaření společnosti.

Společnost Metrans Rail patří skrze skupinu Metrans do německé společnosti Hamburger Hafen und Logistik. Většinovým vlastníkem je město Hamburk. Metrans Rail zajišťuje železniční výkony kombinované dopravy, týdně vypravuje 200 ucelených vlaků. V minulém roce zaměstnávala firma 177 lidí, meziročně o pět procent více.

Zdroj: ČTK

Hromadná doprava v Česku loni zaostala za individuální silniční dopravou

Hromadná doprava v Česku loni zaostala za individuální silniční dopravou. Veřejná hromadná doprava přepravila asi 2,35 miliardy cestujících, což je o 16 procent méně než v předcovidovém roce 2019. Naopak individuální silniční doprava loni překonala rok 2019 o zhruba čtyři procenta, přepravila asi 2,82 miliardy lidí. Vyplývá to z Ročenky dopravy, kterou vydalo ministerstvo dopravy.

Veřejná doprava zahrnuje městskou hromadnou dopravu, autobusovou, železniční, leteckou a vnitrozemskou vodní dopravu.

Meziročně veřejná doprava přepravila loni o půl miliardy lidí více, individuální silniční doprava o zhruba 90 milionů více. Jediný meziroční pokles v posledních letech zaznamenala individuální silniční doprava v roce 2020, kdy vypukla epidemie covidu-19 a vlastním dopravním prostředkem se přepravilo o dvě procenta cestujících méně než v roce 2019. Bylo to zhruba 2,66 miliardy cestujících. Využití veřejné dopravy v tomto období kleslo o přibližně 31 procent.

O pomalém návratu cestujících do veřejné dopravy po pandemii covidu-19 svědčí také výkony jednotlivých druhů dopravy. Výkon v osobní dopravě se měří pomocí osobokilometru, což je přeprava jedné osoby na vzdálenost jednoho kilometru. Loni dosáhl výkon veřejné dopravy 36,6 miliardy osobokilometrů a individuální silniční dopravy přes 91,2 miliardy, zatímco v roce 2019 obstarala hromadná doprava 51,8 miliardy osobokilometrů a individuální silniční 87,3 miliardy. Výkon veřejné dopravy tak klesl o 29 procent, u individuální vzrostl o čtyři procenta. Loni individuální silniční doprava stála za více než 70 procenty celkového dopravního výkonu osobní dopravy.

Ve veřejné dopravě využilo loni nejvíce lidí městské hromadné dopravy, a to asi 1,84 miliardy, meziročně o 25 procent více. Využití autobusové dopravy vzrostlo o 24 procent na 330 milionů cestujících. Železniční doprava přepravila 175 milionů cestujících, což bylo o necelých 30 procent více než předchozí rok.

„V roce 2022 již nebylo zaznamenáno žádné omezení v mobilitě osob ani zboží a celkový přepravní výkon v osobní dopravě opět vzrostl oproti roku 2021 o cca 14 procent,“ stojí v ročence.

U jednotlivých druhů dopravy je odlišná také průměrná vzdálenost, kterou cestující urazí. Individuální silniční dopravou ujel loni jeden človek průměrně 32 kilometrů, městskou hromadnou dopravou zhruba pět kilometrů, autobusovou dopravou asi 27,5 kilometru a vlakem přibližně 54 kilometrů.

„Zajímavým faktem je, že nyní v roce 2023 v MHD i dálkové linkové dopravě řidiči autobusů chybí, v řadě měst je z tohoto důvodu omezována, což statistiku také velmi ovlivňuje,“ dodali autoři Ročenky dopravy.

Zdroj: ČTK

Předběžná tržní konzultace – Nákup CaCl2

ŘSD ČR, jakožto zadavatel plánované veřejné zakázky, předkládá informace o konání předběžné tržní konzultace.

Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, (dále jen „ŘSD“), připravuje zadávací řízení veřejné zakázky na nákup roztoku technického chloridu vápenatého (CaCl2) 34 % pro účely zimní údržby.

Předmětem plnění veřejné zakázky budou dodávky roztoku technického chloridu vápenatého (CaCl2) 34% dodávaného v silničních cisternách pro jednotlivá střediska správy a údržby dálnic (SSÚD) pro předpokládané období let 2023 – 2028.

S ohledem na výše uvedené se ŘSD rozhodlo, že uskuteční představení záměru tzv. Meet the buyer – nákupu roztoku technického chloridu vápenatého (CaCl2) 34 % (dále jen „MtB“) s cílem informovat potenciální dodavatele o svém záměru a požadavcích. ŘSD využije MtB k získání případných připomínek k záměru a rozsahu požadavků před zahájením zadávacího řízení.

Termín byl stanoven na pondělí 28. 8. 2023 v 11:00 hod. v zasedací místnosti ŘSD na adrese Práčská 3338/3, 106 00 Praha 10. V případě zájmu o účast v předběžné tržní konzultaci můžete kontaktovat Jakuba Horáka, e-mail: jakub.horak@rsd.cz, případně se v daném termínu dostavit na uvedenou adresu.

Zdroj: ŘSD ČR

RetroCONVOY 2023: Kde i pouhá cesta je lákavý cíl

V neděli úspěšně skončil letošní již sedmý ročník neformálního letního setkání vrcholových manažerů společností napříč celým dodavatelským řetězcem s názvem RetroCONVOY 2023.

Jedná se o unikátní projekt, jehož podstatou je každoroční putování v klasických vozech převážně z druhé poloviny dvacátého století po evropských silnicích. Historické vozy kategorie Youngtimer jsou součástí sbírek jednotlivých účastníků a budí oprávněný zájem všude, kam s nimi celá skupina v rámci svého čtyřdenního putování dorazí.

Letošní RetroCONVOY zavedl posádky zúčastněných vozů přes jižní Moravu do rakouských Alp, kde střídavě v prostředí rozlehlých údolí i vrcholků hor společně urazily přes tisíc „plnotučných“ kilometrů.

Jako doposud každý rok, i letos celou akci provázela skvělá atmosféra a duch týmové spolupráce, bez níž je účast na této akci podobně jako při hledání společných profesních synergií nemyslitelná.

Zdroj: Reliant

Přeshraniční železniční spojení a inovace v dopravě. Ministr Kupka jednal se svým saským protějškem

Propojení Prahy a Drážďan vysokorychlostní železnicí, prohloubení spolupráce při přípravě a zajištění financování klíčových dopravních projektů a společné česko-saské projekty aplikovaného výzkumu v oblasti chytré a alternativní mobility.  To byla hlavní témata jednání ministra dopravy Martina Kupky se saským státním ministrem Martinem Duligem, které se včera uskutečnilo v Praze.

„Svobodný stát Sasko patří mezi blízké dopravní partnery České republiky. Velkým úkolem, který je před námi, je připravit a odstartovat výstavbu vysokorychlostní železnice mezi českou a saskou metropolí. Připravuje mezinárodní smlouvy řešící detaily výstavby a provozu Krušnohorského tunelu. Správa železnic rovněž nyní připravuje soutěž na zhotovitele geologického průzkumu v lokalitě budoucího tunelu. Průzkum by měl být zahájen ještě letos. Financování projektu řešíme i s našimi mezinárodními partnery a Evropskou komisí,“ uvedl na jednání ministr dopravy Martin Kupka. „Projekt v současných parametrech má velmi dobré ekonomické hodnocení. Do budoucna se z Drážďan do Ústí nad Labem dostaneme za 30 minut,“ dodává Kupka.

Projekční práce, zadávané společně s německými drahami DB na přeshraničním úseku vysokorychlostní tratě (VRT) Krušnohorský tunel, jsou v plném proudu. V úseku Praha – Lovosice aktuálně probíhá příprava dokumentace pro územní rozhodnutí. Tento proces by měl být dokončen ke konci roku 2024.

Česká a saská strana také pokračují v informování široké veřejnosti o připravované stavbě. Od května funguje na německé straně informační centrum v saském Heidenau-Großsedlitz, na české straně mohou zájemci využít informační centrum Správy železnic na nádraží v Ústí nad Labem. S prezentací projektu veřejnosti pomáhá i činnost ESÚS Nové spojení Drážďany – Praha, na jehož aktivitách se Česko, Sasko a zástupci regionálních samospráv podílí.

Česká republika a Sasko také úzce spolupracují v oblasti autonomní mobility a inovací v dopravě. Podporujeme přitom spolupráci českých a saských výzkumných týmů. „Moderní trendy v dopravě neznají hranice. Společně s Technologickou agenturou ČR jsme připravili výzvu na společné česko-saské projekty aplikovaného výzkumu v oblasti chytré a alternativní dopravy. Očekáváme významné zapojení českých výzkumných institucí a firem, například z Ústeckého kraje,“ říká ministr Kupka. Vybrané projekty by měly být realizovány již od začátku roku 2024.

Zdroj: MDCR

ČD budou provozovat vlaky na některých linkách jižní Moravy i po roce 2024

Dopravu na vybraných neelektrizovaných tratích na jižní Moravě budou i od prosince 2024 zajišťovat České dráhy. Při tržních konzultacích podaly nejvýhodnější nabídku a mají smlouvu na deset let, ovšem s klauzulí, že ji Jihomoravský kraj může vypovědět dříve. Kraj očekává, že vypíše výběrové řízení, v němž by požadoval moderní hybridní vozidla, která budou moct jezdit na elektřinu i na jiný pohon nezávislý na elektrickém trakčním vedení, uvedla v tiskové zprávě mluvčí kraje Alena Knotková.

Jde o vlakové linky z Brna přes Veselí nad Moravou do Starého Města u Uherského Hradiště, z Brna do Ivančic a Miroslavi, ze Skalice nad Svitavou do Boskovic, z Bzence do Moravského Písku a také o víkendové vlaky z Brna do Žďáru nad Sázavou přes Nedvědici a z Brna do Frenštátu pod Radhoštěm. Kraj za jejich provoz ročně zaplatí zhruba 500 milionů korun. Zatím zde budou jezdit České dráhy se současným vozovým parkem, tedy se staršími rekonstruovanými motorovými vozy či se soupravami taženými lokomotivou.

„Upřednostnili jsme cenově výhodnější nabídku od Český drah, protože předpokládáme, že budou zajišťovat přepravu vozidly stávající kvality pouze pět let. Na dnešní radě jsme totiž současně zadali krajskému odboru dopravy a organizaci KORDIS JMK, aby zahájily přípravu veřejné soutěže. V ní bude vybrán nový dopravce, který bude muset pořídit a provozovat nové hybridní vlaky. Obdobně jako na jiných linkách tedy dojde k nasazení nových vlaků, které zvýší komfort pro cestující,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Crha (ODS).

Na lince do Starého Města se počítá v budoucnu s postupnou elektrizací. Na trati z Brna do Miroslavi a do Ivančic je již nyní část trasy z Brna do Střelic pod dráty.

Kvalita vozového parku na jižní Moravě se zvýšila letos od června díky plnému nasazení nových vlaků od Škody Group na nejvytíženější elektrizované linky v okolí Brna.

Zdroj: ČTK

Na Barrandovském mostě skončí letošní fáze oprav 3. září ráno

Silničáři na pražském Barrandovském mostě dokončují letošní fázi oprav. Hotovy jsou mimo jiné spodní vrstvy, hydroizolace či zábradlí. Nyní pracují na povrchu vozovky. Most a rampa z ulice K Barrandovu se vrátí do běžného provozu v neděli 3. září v ranních hodinách. Ještě předtím provedou silničáři zátěžové zkoušky a po spuštění provozu budou ještě 14 dní dělat dokončovací práce. Novinářům to řekli náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek ředitele Technické správy komunikací (TSK) Josef Richter a vedoucí stavby z firmy Porr Martina Ředina.

Silničáři zahájili letošní opravy mostu 15. května. Zahrnují práce v levé polovině jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku a na rampě z ulice K Barrandovu. Práce potrvají do konce prázdnin.

„Druhá etapa opravy mostu jde do finále, jedná se o vlastně nejobtížnější část rekonstrukce tohoto mostu. Podaří se tuto stavbu, rekonstrukci dokončit podle plánu, tedy do konce prázdnin, tedy do 3. září,“ řekl Hřib. Poděkoval zároveň řidičům, kteří podle jeho slov jezdili ohleduplně a nevznikaly žádné vážné nehody, které by dopravu zkomplikovaly.

Podle Richtera a Řediny při letošních opravách nebyly žádné vážné komplikace, které by práce zpozdily a prodloužily. „Uplatnili jsme a zúročili všechny zkušenosti z první etapy. Věděli jsme, co nás čeká, znali jsme perfektně konstrukci, věděli jsme, kde co bude chybět, kde co bude přebývat nebo upadne,“ řekl Ředina.

Potíž se objevila na rampě z Barrandova při odbourání kotevních čel. „Zjistili jsme, že tam je mnohem více kotev, než bylo známo z dokumentace, a byl tam tedy zvýšený rozsah prací, kdy místo původních osmi kotev jich tam bylo kolem 30. Všechny tyto předpínací kabely se musely doinjekovat a kotevní čela zasanovat, zabetonovat,“ řekl Ředina.

V uplynulých týdnech silničáři na mostě a rampě již položili vyrovnávací vrstvu ze speciálního betonu a hydroizolaci, udělali betonové římsy, namontovali sloupky pro svodidla, namontovali zábradlí a nerezový odvodňovací systém. „V současné době pokládáme asfaltové vrstvy a zrovna dnes probíhá pokládka poslední asfaltové vrstvy, tzv. obrusu,“ řekl Ředina.

V příštím týdnu se v noci z 30. na 31. srpna a z 31. srpna na 1. září uskuteční zatěžovací zkoušky a bude zcela uzavřena část ve směru ze Smíchova do Braníku a společně s tím nájezd z Barrandova a ze Strakonické a sjezd do Modřan. Ve směru do Braníka tak budou moci auta jezdit jen jedním pruhem vedeným v protisměru, kterým jezdí již nyní. Při zkoušce na most najede šest nákladních aut, kdy každé bude vážit 48 tun, a silničáři tím ověří předpokládané vlastnosti mostu.

Po skončení všech prací a zprovoznění mostu 3. září budou dělníci v následujících 14 dnech dělat drobné práce na předpolích Barrandovského mostu. „Tak, jak byly potřebné přípravné práce, tak budou potřeba také dokončovací,“ řekl Richter. Omezen bude provoz v jednom jízdním pruhu ve směru do Braníku.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a nyní se opravuje poprvé. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let a vždy potrvá jen část roku. Práce vyjdou za celé období na 594,5 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Provoz v Suezském průplavu byl po noční srážce dvou tankerů obnoven

In this handout photo released by the Suez Canal Authority on August 23, 2023, a ship, The Burri, and a tugboat are shown in the waterway after a collision with another large transport vessel. Egyptian authorities said two tankers have collided in the Suez Canal, disrupting traffic through the global waterway. The Suez Canal authority says the BW Lesmes, a Singapore-flagged tanker that carries liquefied natural gas, suffered a mechanical malfunction and ran aground while transiting through the canal. The Burri, a Cayman Island-flagged tanker which carries oil products, collided with the broken vessel. (Suez Canal Authority via AP)

Námořní doprava v Suezském průplavu byla po noční srážce dvou tankerů plně obnovena. Oznámila to správa průplavu. Nehoda způsobila zpoždění průjezdu zhruba dvou desítek plavidel směřujících na jih, uvedla společnost Leth Agencies, která poskytuje služby v průplavu.

Tanker BW Lesmes, přepravující pod singapurskou vlajkou zkapalněný zemní plyn (LNG), před půlnocí SELČ najel na mělčinu. Kanálem plul jižním směrem. Do plavila posléze narazil v nízké rychlosti tanker Burri, který pod vlajkou Kajmanských ostrovů převáží ropné produkty. Plul týmž směrem.

Šéf správy průplavu Usáma Rabí uvedl, že BW Lesmes se při plavbě náhle zastavila kvůli technické závadě, která se časově shodovala se silným proudem, který k ní hnal ropný tanker Burri. Mezi oběma loděmi tak podle něj došlo k „lehkému kontaktu“. Správa průplavu na incident reagovala vysláním remorkérů, které obě lodě přemístily. Předběžná inspekce podle Rabího neprokázala žádné vážné škody ani znečištění v okolí.

Společnost BW Group, která provozuje plavidlo BW Lesmes, uvedla, že srážka neovlivnila provozuschopnost lodi. „Na základě prvotního pozorování posádky na palubě je plavidlo konstrukčně v pořádku,“ uvedl podnik. Tanker byl úspěšně znovu vytažen na hladinu a v Suezském kotvišti se podrobí dalším kontrolám.

Tanker Burri byl postaven v roce 2018. Je dlouhý 250 metrů a široký 44 metrů. Plavidlo BW Lesmes bylo postavené o tři roky později, je dlouhé 245 metrů a široké 46,43 metru.

Suezský průplav je klíčovou infrastrukturou pro celosvětovou námořní dopravu a představuje nejkratší námořní trasu mezi Asií a Evropou. Spojuje Středozemní a Rudé moře a otevřen byl v roce 1869. Kanálem se přepravuje zboží, které se na celosvětovém obchodě podílí asi 12 procenty. Podle správy průplavu loni proplulo touto vodní cestou 23.851 plavidel, v roce 2021 to bylo 20.649 plavidel. Tržby za proplutí loni činily rekordních osm miliard USD (177,7 miliardy Kč).

Kvůli silnému větru v roce 2021 uvázla v Suezském průplavu téměř na týden loď Ever Given, což narušilo celosvětový obchod. Loni se provoz v průplavu krátce zastavil kvůli ropnému tankeru, který měl problémy s kormidlem.

Zdroj: ČTK

Povinné ručení bude zřejmě třeba platit za širší okruh vozidel

Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Povinnost platit toto pojištění odpovědnosti z provozu vozidla také přejde z vlastníka na skutečného provozovatele vozu. Počítá s tím návrh zákona, který schválila vláda. Norma převádí do českého práva evropskou směrnici, účinná by měla být od Vánoc.

Povinné pojištění tak budou muset mít například elektrické koloběžky, Segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka, řekl na tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zákon nově definuje pojem vozidlo, čímž rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově se tato povinnost bude vztahovat na všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a na motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu.

Výjimku budou mít například elektrokola, protože jejich primárním zdrojem energie je šlapání, a ne pouze přípojný motor. Výjimku budou mít také zahradní traktory, které se pohybují výhradně na soukromém pozemku. V momentě, kdy vyjedou mimo něj na silnici, stávají se vozidlem a musí mít pojištění, upozornilo ministerstvo financí.

Tento typ pojištění by se měl pohybovat ve stokorunách ročně a bude velmi podobný pojištění slabších motorek, řekl ČTK ředitel divize pojištění Srovnejto.cz Martin Daneš. Třeba starší Jawa 353 z roku 1958 s řidičem ve věku 34 let, který žije v malé obci ve Středočeském kraji, má nejnižší pojistné na trhu 59 korun ročně, uvedl. Většina pojišťoven ho nabízí za 300 až 400 korun. Elektrická motorka 4kW z roku 2022, kterou řídí pětašedesátiletý řidič v menší obci, může mít nejnižší pojištění za 175 korun ročně, nejdražší je podle Daneše aktuálně na trhu lehce pod 500 korunami.

Nově by podle zákona také měl povinné ručení platit provozovatel vozidla, nikoli jeho vlastník. Změna podle důvodové zprávy k návrhu zákona vychází z negativních zkušeností s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání systému bonusů a malusů při stanovení výše pojistného.

Nový zákon rovněž ruší takzvanou zelenou kartu pro prokazování zaplaceného povinného ručení na území Česka. Karta podle důvodové zprávy ztrácí svůj význam vzhledem k digitalizaci systému kontrol pojištění. Zelená karta tak bude nově sloužit pouze jako mezinárodní doklad o zaplacení pojištění odpovědnosti, pokud řidiči pojedou do zahraničí.

Zákon by měl zvýšit minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 25 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.

Ministerstvo financí, které návrh zákona předložilo, navrhuje jeho účinnost od 23. prosince. Důvodem je skutečnost, že v tento den vyprší limit pro převedení evropské směrnice do národního práva členských zemí Evropské unie.

Zdroj: ČTK

Růst zájmu o monitoring firemních vozidel urychlila válka i pandemie. Češi v jeho využití dominují

V posledních letech výrazně posílil trend propojení vozového parku telematickými systémy. Přenos dat z firemních vozidel za účelem sledování spotřeby paliva, chování řidiče, polohy vozidla nebo vlivu řidiče na životní prostředí využívají bezmála dvě třetiny českých firem.

V ostatních zemích EU je to méně než polovina. Dle průzkumu z doby před pandemií ale monitorovala alespoň část své flotily jen asi třetina podniků v Česku i EU.

Ekonomické dopady pandemie i ruské invaze na Ukrajinu znamenaly velkou zkoušku pro kondici firem a podnikatelů. Podle odborníků se hned v době lockdownu zvýšil tlak na využívání online prostoru a zavádění nových aplikací a nástrojů pro efektivní správu vozového parku také u do té doby konzervativních manažerů firem. Loňské extrémní cenové turbulence na čerpacích stanicích pak tento trend nemohly jinak než podpořit.

„V loňském roce evidujeme naprosto výjimečný zájem o monitoring firemních vozidel. Počet monitorovacích jednotek u našich klientů se meziročně více než zdvojnásobil a počet klientů, kteří využívají monitoring, vzrostl o polovinu,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet a zajišťuje další služby týkající se provozu firemních vozidel.

Jak vyplývá z letošního průzkumu Arval Mobility Observatory, telematické systémy pro celý nebo alespoň pro část vozového parku už využívá 62 % českých firem, v ostatních zemích EU činí tento podíl 44 %. To je meziroční nárůst o 10 procentních bodů, resp. o 11 v případě zemí EU. Porovnáme-li však stejná data ze zmíněného průzkumu publikovaného v roce 2020, který reflektuje předkovidový stav, je nárůst využití monitoringu vozidel u českých firem enormní. Podíl společností využívajících vozidla propojená telematickými nástroji byl tehdy v Česku 35 % a v ostatních zemích EU 33 %.

Hlavními důvody pro využití telematických systémů je dle uvedeného průzkumu lokalizace vozidel, zlepšení bezpečnosti i chování řidičů, ale i zefektivnění provozu a snížení nákladů vozového parku. Má-li flotilový manažer k dispozici tvrdá data o spotřebě, tankování a nákladech na servis, může na to pružně reagovat a učinit případná opatření. Monitorovací systémy jsou schopny vyhodnotit rovněž styl jízdy řidiče. V neposlední řadě jsou výrazné úspory také v administrativě, například automatickým generováním knihy jízd. Kupříkladu společnost Sherlog provozující monitorovací systém Sherlog Trace uvádí, že zejména u správy rozsáhlých fleetů může úspora nákladů dosáhnout až 30 %.

Další stupněm optimalizace je import transakčních dat z tankovacích karet do monitorovacího systému. Manažer tak vidí např., zda se skutečně tankovalo do firemního vozu nebo došlo ke zneužití karty. „V minulosti takovou kontrolu šlo provádět až spolu s fakturou za palivo, tedy klidně jen jednou měsíčně. Proto jsme ve spolupráci se společností Sherlog vyvinuli automatický přenos karetních transakcí do monitorovací aplikace, což poskytuje okamžitou kontrolu na denní bázi,“ upozorňuje Damir Duraković.

I když nejsou pořizovací náklady monitorovacích jednotek vzhledem k dlouhodobému charakteru jejich využití rozhodující, dobrou zprávou je, že jejich ceny jsou stále příznivější. „Vybavení flotily monitorovacími jednotkami přesto může být pro některé firmy nezanedbatelnou vstupní investicí. V rámci nákupní aliance, která sdružuje poptávku více subjektů, ale podnikatel dosáhne na lepší ceny, které se nám letos podařilo dále snížit,“ doplňuje Damir Duraković a dodává, že v reakci na zájem firem je nově rovněž možné zahrnout cenu monitorovacích jednotek do měsíčních plateb, čímž jednorázový počáteční výdaj odpadá.

Zdroj: Reliant

Logistický kalendář