Sobota, 7 března, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 398

Architektonickou soutěž na nové budovy na Letišti Praha vyhrál ateliér MVRDV

Od
Karolína Vágnerová
-

Architektonickou soutěž Letiště Praha na nové budovy vyhrál nizozemský ateliér MVRDV ve spolupráci s firmou NACO. Návrh rozšířuje Terminál 1 o novou budovu pro centrální bezpečnostní kontrolu, nové obchodní plochy a salonky. Přibude také budova s hotelem, konferenčním centrem a parkovištěm. Letiště Praha to uvedlo v tiskové zprávě. Nové budovy jsou součástí investičního plánu, který letiště nedávno představilo. Do roku 2033 chce investovat do svého rozvoje 32 miliard korun.

Pražské letiště si od nových staveb slibuje posílení provozní flexibility. Podle místopředsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Krause soutěž přilákala mimořádný zájem architektů, včetně těch zahraničních. „Objekt centralizované bezpečnostní kontroly Terminálu 1 se společně s částečně rozpracovaným řešením pro rozšíření Terminálu 2 stane základním kamenem rozsáhlé mozaiky strategicky významného projektu dobudování kapacit letištních terminálů,“ uvedl Kraus.

Díky rozšíření terminálů bude možné odbavit v dopravní špičce za hodinu dvakrát více cestujících. Nyní je maximální propustnost 4400 lidí za hodinu, po rozšíření by měla být 7220, uvedl nedávno generální ředitel Letiště Praha Jiří Pos při představení investičního plánu. Na Terminálu 1 by měla vzniknout Centrální bezpečnostní kontrola, stejně jako je na Terminálu 2. Nyní jsou na Terminálu 1 bezpečnostní kontroly až u jednotlivých gatů.

Spoluzakladatel ateliéru MVRDV Winy Maas uvedl, že dnes většina zážitků z letišť postrádá vazbu na dané místo nebo pocit sounáležitosti ze strany cestujících. „To se v Praze brzy změní. Při průchodu bezpečnostní kontrolou budete obklopeni zelení české krajiny – na stropě, který ji zobrazuje, i na okolních prostranstvích, kde se nacházejí rostliny typické pro český biotop. Takový zážitek vám dodá pocit klidu a sounáležitosti,“ řekl.

Dalšími týmy oceněnými v architektonické soutěži Letiště Praha jsou české Studio Perspektiv ve spolupráci s norskými architekty Nordic Office of Architecture a kancelář Aulík Fišer architekti.

Letiště Praha chce investicí 32 miliard korun do roku 2033 navýšit kapacitu na 21,2 milionu cestujících ročně. Mimo navyšování počtu přímých spojení z Prahy chce letiště také rozšířit možnosti parkování či komerčních prostorů. Například z nynějších 6500 parkovacích míst by jich mělo do roku 2030 být 10.000, plocha salonků by se měla zpětinásobit na 10.500 metrů čtverečních či plocha restaurací se zvýšit o 5000 metrů čtverečních na 16.000.

Letos letiště předpokládá odbavení 13,6 milionu cestujících, což by byl nárůst o téměř tři miliony oproti loňsku. S návratem k předcovidovým číslům letiště počítá v roce 2026. V příštím roce cílí letiště na odbavení 14,9 milionu cestujících.

Zdroj: ČTK

Správa železnic dokončila rekonstrukci nádraží v Semilech za 218 mil.Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa železnic dokončila rekonstrukci nádraží v Semilech. Po nádražní budově, kterou v roce 2019 opravily České dráhy, je teď zmodernizované i kolejiště, nástupiště a přibyl nový podchod. Náročnou stavbu stihla společnost Swietelsky Rail CZ dokončit v jediné stavební sezoně, stavělo se přitom za provozu. Při slavnostním otevření to ČTK řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Stavba přišla na 218 milionů korun a byla spolufinancována z evropských fondů.

„Vytvořili jsme zde bezbariérový prostor s prostupem i na druhou stranu, informační systém a hlavně zde proběhla předpříprava pro budoucí terminál autobusového nádraží, takže se zde spojí všechny módy a o tom má být veřejná doprava,“ doplnil Svoboda. Velmi nákladné byly podle něj zejména nutné zemní práce. „My jsme zde v úplně jiné úrovni vůči komunikaci, dá se říct, že ta stanice se vytvořila znovu na zelené louce,“ dodal.

S novým nádražím je velmi spokojena starostka Lena Mlejnková (Volba pro Semily). „Ta stavba se opravdu povedla a obrovsky zafungovala spolupráce firmy, Správy železnic a města,“ řekla ČTK. Cestující v Semilech teď mají k dispozici dvě nová nástupiště, která díky výšce umožňují pohodlný nástup do vlaků. Bezbariérový přístup zajišťují šikmé chodníky, starý nevyhovující podchod nahradili stavbaři novým. Vedle nádraží vyrostlo parkoviště, z nástupiště bude možné pohodlně z vlaku přestoupit rovnou do autobusů a naopak.

Radnice teď připravuje výstavbu nového autobusového nádraží hned vedle kolejí, pozemek o rozloze zhruba 4500 metrů pro něj koupilo město od Českých drah téměř za 2,4 milionu korun. „Podařilo se nám získat na výstavbu autobusového nádraží podporu z evropských dotací. Celková částka je 45 milionů korun a z toho 27 milionů jsme obdrželi jako dotaci. V současné době připravujeme výběrové řízení a v dubnu by měla začít stavba,“ dodala semilská starostka.

Stavební práce v této části by tím ale skončit neměly, Liberecký kraj připravuje výstavbu průtahu kolem nádraží, který by měl tranzitní dopravu odklonit z centra města. Práce tam jsou naplánovány na rok 2025 po přesunu autobusového nádraží do nového prostoru. V sousedství průtahu navíc vyroste nová základna záchranné služby, která musí opustit areál nemocnice. V budoucnu by podle Mlejnkové měla ještě vedle ní vyrůst nová základna hasičského záchranného sboru. „Současná je v zátopové zóně,“ dodala starostka.

Zdroj: ČTK

Škoda Auto za devět měsíců zvýšila provozní zisk o více než 47 procent

Od
Karolína Vágnerová
-

Automobilka Škoda Auto za devět měsíců letošního roku zvýšila provozní zisk na 1,26 miliardy eur (31,1 miliardy Kč) z 856 milionů eur před rokem. Hospodaření podpořil růst objemu prodeje a také vyšší ceny. Ve své výsledkové zprávě to oznámil mateřský koncern Volkswagen.

Tržby Škody Auto se zvýšily na 19,659 miliardy eur (485,8 miliardy Kč) z 15,181 miliardy eur před rokem. Automobilka ale také upozornila, že na výsledky měly negativní dopad kurzové vlivy, vyšší náklady a útlum ruských aktivit.

Zdroj: ČTK

Začlenění ESG do firemní strategie bude brzy povinné

Od
Karolína Vágnerová
-
Povinnost začlenit reporting ESG do firemní strategie se v ČR dotkne zhruba tisícovky firem. Sekundárně dopadne i na tisíce dalších firem, které budou muset reportovat o ESG v rámci subdodavatelského řetězce. Vyplatí se proto spolupracovat s partnery, kteří se na udržitelnost zaměřují dobrovolně a pomohou tak plnit stanovené ESG cíle.

Podnikání v souladu s principy udržitelnosti, známé také jako ESG (Environment, Social, Governance), dosud představovalo dobrovolnou iniciativu firem, které se zavázaly k etickému chování. V následujících letech se však řada firem bude muset ESG zabývat povinně, a to včetně systematického reportingu ESG aktivit. Tato povinnost vychází z nové Evropské směrnice CSRD o nefinančním reportování, která byla v červenci doplněna o tzv. Evropské reportingové standardy (ESRS), které konkretizují obsah a strukturu zveřejňování informací.

V ČR se nařízení dotkne více než tisícovky firem. Jde hlavně o větší podniky a také o firmy, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na regulovaných burzách. Takové firmy budou povinny ve výročních zprávách zveřejňovat informace o svých ESG aktivitách v těchto oblastech: ochrana životního prostředí (E), zaměstnanci a společnost (S), řízení a správa firmy (G). Informace mají být doplněny i o konkrétní čísla.

„Hlavním cílem je posunout výkaznictví o udržitelnosti na úroveň finančního výkaznictví. Společnosti by měly poskytovat relevantní, srovnatelné a spolehlivé informace o dopadech, rizicích a příležitostech souvisejících s udržitelností,“ vysvětluje Petr Číhal ze společnosti EKOLAMP, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a dalších elektrozařízení.

Vyplatí se spolupráce s „ESG compliant“ partnery

V konečném důsledku budou muset shromažďovat údaje o ESG i společnosti, které nemají povinnost podle evropské směrnice reportovat. „Pokud jsou malé a střední podniky součástí dodavatelského řetězce, mohou po nich jejich velcí odběratelé požadovat data k doplnění svých reportů, například informace o uhlíkové stopě,“ vysvětluje Petr Číhal. Firmy, které reportují podle ESRS, musí zahrnout do svých zpráv kompletní údaje, a to včetně informací od svých dodavatelů.

„Vyplatí se proto spolupracovat s partnery orientovanými na udržitelnost. Svým členům pomáháme nejen plnit jejich povinnosti v oblasti zpětného odběru elektrozařízení, ale navíc jim poskytujeme služby v souladu s principy udržitelnosti. Výrobci využívající naše služby tak získávají například certifikát Udržitelná firma, který mohou využít v obchodním styku. Plnění jejich povinností prostřednictvím našeho kolektivního systému mohou navíc uvést i v nefinančním reportingu,“ vysvětluje Petr Číhal výhody spolupráce.

Minimalizace environmentálního dopadu recyklace elektroodpadu je proto klíčovou součástí strategie udržitelnosti společnosti EKOLAMP. „Naše procesy jsou navrženy tak, aby co nejméně ovlivňovaly životní prostředí včetně snižování uhlíkové stopy, maximum činností realizujeme digitálně. Dosahujeme i vyšší míry zpětného odběru, než nám určuje zákon. Z hlediska společenské odpovědnosti zajišťujeme edukační kampaně a vůči partnerům vystupujeme maximálně transparentně. Proto jsme ideálním partnerem pro firmy, které chtějí dosáhnout vysokých standardů udržitelnosti,“ vysvětluje Petr Číhal.

Při výběru kolektivního systému by měly firmy sledovat nejen plnění legislativních požadavků souvisejících se zpětným odběrem, ale také hledět na jejich filozofii a politiku realizace ESG strategie. To může znamenat nižší rizika pro investory a větší přitažlivost pro udržitelné investice, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost a tržní hodnotu.

CO JE CO:

Evropská směrnice CSRD o nefinančním reportování (Corporate Sustainability Reporting Directive) je nová směrnice EU, která řeší reportování ESG aktivit řady podniků.

Legislativa CSRD má významný vliv na dodavatelsko-odběratelské řetězce. Tím, že velké firmy nad 500 zaměstnanců mají povinnost reportovat již za rok 2024, se může stát, že i malé a střední společnosti se stanou součástí reportingu již za uvedený rok.

Jak má takové reportování vypadat, konkretizují Evropské reportingové standardy (ESRS), které Evropská komise vydala v červenci 2023. Standardy jsou dostupné zde.

Obsahují dvanáct standardů, z nichž dva jsou průřezové, ostatní se zaměřují na konkrétní otázky spojené s životním prostředím, sociálními aspekty a správou firmy.

Zdroj: ČTK

Zákaz předjíždění pro kamiony na D1 mezi Prahou a Brnem

Od
Karolína Vágnerová
-
Značení se zákazem předjíždění na vybraných úsecích dálnice D1 začne ŘSD umísťovat v polovině listopadu. Nově tak půjde předjíždět pouze v místech, kde jsou tři pruhy. Praxe, kdy kamion předjíždí kamion, který předjíždí kamion, by se tak již brzy mohla stát minulostí.

„Celý úsek od 21. po 178. km bude souvisle označen jako místo, kde je zákaz předjíždění kamionů s výjimkou těch míst, kde jsou stoupací pruhy, to znamená jsou tam 3 jízdní pruhy,“ uvedl v rozhovoru pro ČT Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Na takových místech bude moct předjíždět i nákladní doprava, ovšem pouze v prostředním pruhu. Ministerstvo dopravy doufá ve zklidnění situace na D1, prevenci vzniku nebezpečných dopravních situací a dopravních kolon.

Jiný názor na to má Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia.

„Pokud by se vpravo utvořila dlouhá kolona pomalu jedoucích kamionů za jedním pomalým, tak si myslím, že to bude pro provoz spíše nebezpečné než bezpečné,“ říká Vojtěch Hromíř, generální tajemník ČESMAD Bohemia.

Za předjíždění v zákazu hrozí řidiči kamionu pokuta 5.000 až 10.000 Kč a zákaz činnosti na půl roku až rok, a navíc 7 bodů v rámci bodového systému (bodového hodnocení řidičů). Jedná se o jeden z nejzávažnějších přestupků. Od nového roku se počítá i s tím, že by policie uložila pokutu na místě. Zatím řidiči musí pokuty řešit ve správním řízení, u zahraničních řidičů policie stanovuje kauci.

Policie chystá speciální kontrolní akce zaměřené na dodržování nových pravidel. Využívat k tomu budou veškerou dostupnou techniku včetně kontroly pomocí dronů nebo vrtulníků.

Zdroj: Reliant

Přímý spoj z Brna na vídeňské letiště chce město podpořit i po roce 2025

Od
Karolína Vágnerová
-

Přímé vlakové spojení z brněnského hlavního nádraží na vídeňské letiště chce Brno podpořit i po roce 2025. Podle statistik přepravených lidí se spojení osvědčilo, o prázdninách převezly městem podporované spoje více než 10.000 cestujících, řekl na tiskové konferenci radní města Brna pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Současná smlouva platí do prosince 2025. Přímé vlakové spojení zajišťuje společnost Gepard Express, která převezla od 11. června do konce srpna 12.813 cestujících. V červenci využilo vlak do Vídně denně v průměru 125 cestujících. Město hradí částečné náklady na provoz. Výše kompenzace je letos na druhou polovinu roku stanovená na téměř 14 milionů korun, na rok 2024 pak na 28,6 milionu. V půlročním pilotním provozu od prosince 2022 do června 2023 linku provozovala společnost RegioJet.

„Dostupnější doprava na letiště a následně domů je neocenitelná. Abychom mohli zajišťovat spojení i po uplynutí platnosti smlouvy s nynějším dopravcem, musíme nyní zveřejnit formulář, kterým oznámíme náš záměr,“ sdělil Kratochvíl.

V současném jízdním řádu, který platí do 9. prosince, vyjíždí vlak z vídeňského letiště ve 23:23 a v 02:07 z brněnského hlavního nádraží. „Dotujeme tyto noční a brzké ranní spoje, protože jsou mezi cestujícími vzhledem k odletům a příletům velmi žádané,“ doplnil Kratochvíl. Vlaky zastavují také v Břeclavi. Jízdenku v městem objednávaném vlaku mezi Brnem a letištěm ve Vídni nabízí dopravce Gepard Express za 429 korun a za stejnou cenu ji prodává i smluvní partner dopravce, kterým je RegioJet.

Na vídeňské letiště se lze dostat ještě dalšími spoji RegioJetu i Českých drah, ale s přestupem na vlaky rakouských drah na vídeňském hlavním nádraží. Vídeňské letiště slouží jako výchozí bod pro letecká spojení jak po Evropě, tak do řady dalších měst po celém světě.

Zdroj: ČTK

Jihomoravští radní schválili opravu šesti silnic za 246,5 milionu korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Krajští silničáři na Brněnsku, Znojemsku a Vyškovsku opraví v příštích dvou letech téměř 11 kilometrů silnic. Investice do šesti silnic za 246,5 milionu korun schválili krajští radní. Pokryjí je peníze z rozpočtu kraje, dotčených obcí i Státního fondu dopravní infrastruktury. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Alena Knotková.

„Plánované rekonstrukce by měly být ve většině případů dokončeny už v příštím roce. U dvou největších a nejnákladnějších investičních akcí, průtahu Tavíkovicemi s novou okružní křižovatkou a rekonstrukce silnice mezi Bohdalicemi a Rostěnicemi, práce potrvají až do roku 2025,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu Jiří Crha (ODS). Silničáři celkem opraví přibližně 10,6 kilometru silnic.

Práce v Tavíkovicích vyjdou na 84,3 milionu korun. Součástí bude i výstavba nové okružní křižovatky, autobusového terminálu a chodníků. „Silnice je ve špatném stavu a o opravě se mluví už několik let. Přínosný bude především kruhový objezd, je tady velmi nepřehledná křižovatka a kdo ji nezná, neví, kdo má přednost,“ řekl ČTK starosta Jiří Burda.

Mezi Bohdalicemi a Rostěnicemi na Vyškovsku silničáři kromě opravy silnice plánují také vybudování nových krajnic či obnovení funkčnosti odvodnění. Délka opravovaného úseku přesahuje pět kilometrů a náklady dosahují 78 milionů korun.

V Modřicích na Brněnsku silničáři opraví úsek v Masarykově ulici a křižovatku v Husově ulici. Rovněž vybudují nové autobusové zastávky či parkovací místa. Předpokládané náklady přesahují 45 milionů korun. V Žatčanech na Brněnsku práce za 37,3 milionu korun zahrnují opravu průtahu obcí, vybudování autobusových zastávek, chodníků nebo zálivů pro podélná parkování. Silničáři dále za 29,6 milionu korun opraví silnici v Drásově na Brněnsku a za 15,6 milionu korun silnici ve Vracovicích na Znojemsku.

Zdroj: ČTK

Tržby z vlakové dopravy rostly v pololetí RegioJetu z loňských 1,3 na 1,7 mld Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Tržby z vlakové dopravy letos společnosti RegioJet rostly v prvním pololetí z loňských 1,3 na 1,7 miliardy korun a hodnota EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) dosáhla 570 milionů korun. Loni to bylo 346 milionů. Celkové tržby včetně autobusů dosáhly za pololetí 2,3 miliardy korun, loni 1,8 miliardy. Firma Radima Jančury zveřejnila také počet cestujících za prvních osm měsíců, tedy včetně letních prázdnin, a těch bylo ve vlacích a autobusech meziročně o deset procent více, celkem 7,5 milionu. Uvedla to v tiskové zprávě mluvčí Alexandra Janoušek Kostřicová. Českým drahám rostl počet cestujících za pololetí o šest procent na 79 milionů, osobní doprava byla zisková.

Zatímco vlaky převezly 4,8 milionu cestujících, což je o 11 procent více, nárůst počtu cestujících v autobusech byl šestiprocentní. Jančura dlouhodobě posiluje železniční dopravu a dříve dominantní autobusová doprava zažila především po nástupu FlixBusu a otvírání nových vlakových linek částečný útlum. „Železniční doprava je vysoce perspektivním oborem našeho podnikání. Rostoucí počet cestujících svědčí o zvýšeném zájmu o veřejnou dopravu. Kromě posilování existujících komerčních spojení a zlepšování služeb pro naše cestující budeme věnovat maximální úsilí novým mezinárodním projektům,“ uvedl Jančura.

Nejvíce rostly mezinárodní linky. O více než pětinu na 830.000 cestujících za osm měsíců posílila meziročně linka z Prahy přes Brno a Vídeň do Budapešti. Od 1. dubna chce dopravce tuto linku ještě rozšířit. Finanční ředitel Petr Kohoutek uvedl, že očekává další příliv zahraničních cestujících, proto mají mít vlaky vyšší kapacitu. O 13 procent rostla tradiční linka z Prahy přes Ostravsko do Košic, která je velmi vytížená v zimě a v létě turisty do Tater. Počet cestujících se zvýšil i na lince z Prahy do polské Přemyšle, kde na spoj navazují vlaky na Ukrajinu. Pokud RegioJet získá potřebná povolení, chtěl by v příštím roce zahájit provoz také na lince z Prahy do Berlína a z Hannoveru přes Polsko do Přemyšle. Ve druhém případě se čeká na rozhodnutí polského drážního úřadu. „Z Prahy do Berlína budeme jezdit třikrát denně v obou směrech. Plánovaný start linky je na jaře,“ uvedl Kohoutek.

RegioJet začal podnikat také v nákladní dopravě a jezdí pravidelně na trase mezi Prahou a maďarským Kecskemétem, kde převáží produkty značek Pepsi a Mattoni. Intenzita dopravy je taková, že ročně nahradí cestu 5200 kamionů.

Zdroj: ČTK

Seřaďovací nádraží Salcburk Gnigl

Od
Karolína Vágnerová
-

Železniční uzel Salcburk je rozsáhlým infrastrukturním zázemím pro konvenční železniční dopravu.

Železniční uzel Salcburk je rozsáhlým infrastrukturním zázemím pro konvenční železniční dopravu. Od hlavního nádraží pro vlaky osobní dopravy přes nákladový obvod až po ranžír u zastávky Salcburk-Gnigl měří 10 kilometrů. A právě ranžír je důležitým infrastrukturním předpokladem pro udržení segmentu jednotlivých vozových zásilek.

Ranžír Salcburk-Gnigl vznikal po roce 1902 a byl průběžně rozšiřován. V roce 1939 patřil mezi největší v zemi. Severní část s vjezdovou a směrovou skupinou čítá 26 kolejí. Jižní část s odjezdovou skupinou čítá 9 kolejí. Celé seřaďovací nádraží sahá od východní části městské části Itzling až po Parsch.

Provozovatelem ranžíru Salcburk-Gnigl je ÖBB Infrastruktur AG, na jejíž síti loni nákladní doprava zaznamenala dopravní výkon celkem 41,7 mil. vlkm, z toho ÖBB RCC 26,7 mil. vlkm. Železniční nákladní doprava loni na síti ÖBB Infrastruktur AG dosáhla hrubého výkonu 48,2 mld. hrtkm, z toho ÖBB RCC 29,0 mld. hrtkm.

Lok. 1163.001 posunuje na svážném pahrbku ranžíru Salcburk-Gnigl během odjezdu vlaku kombinované dopravy nestátního dopravce s přípřeží lokomotivy 186.441 

Zdroj: ŽESNAD

Pošta vypsala tendr na budovu v Jindřišské, cena začíná na 1,538 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Česká pošta vypsala výběrové řízení na budovu hlavní pošty na rohu ulice Politických vězňů a Jindřišské v Praze. Vyvolávací cena je 1,538 miliardy korun bez DPH. Tendru předcházela nabídka objektu státním institucím, kterou nikdo nevyužil. Vyplývá to z informací České pošty na webu.

Výběrové řízení bude mít formu obálkové metody s právem hlavního města Prahy na dorovnání nejvyšší nabídky. Pobočka hlavní pošty v Jindřišské ulici bude zachována a nový majitel na ní bude muset s poštou uzavřít nájemní smlouvu.

Budova vznikla mezi roky 1871 a 1890 a její první zásadní přestavba byla v letech 1896 až 1899. Další významnější přestavba se konala v letech v 1912 a 1920 až 1921. Z toho vycházelo i ocenění nemovitosti, které bylo základem pro výpočet vyvolávací ceny. V letech 1996 až 1999 stavbaři v objektu udělali generální rekonstrukci.

Budovu, ve které v současnosti mimo jiné sídlí management podniku, Česká pošta prodává dohromady s domem v Moravské ulici, kde je cena 62,39 milionu korun. O tuto nemovitost, stejně jako o budovu v Politických vězňů, již dříve projevil zájem právě Magistrát hlavního města Prahy.

Pošta zatím letos získala za prodej nepotřebného majetku přes 200 milionů korun. Podnik hodlá ještě do konce roku nabídnout desítky nepotřebných nemovitostí. Jde například o budovy pošt, administrativní budovy, pozemky nebo byty.

Prodejem nemovitostí se pošta snaží stabilizovat své hospodaření. Loni skončilo se ztrátou 1,7 miliardy Kč a miliardový propad očekává i letos. Do dvou let se má podnik transformovat na provozovatele poboček a komerční Balíkovnu.

Zdroj: ČTK

1...397398399...1 196Strana 398 z 1 196

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253