Domů Blog Strana 399

VŠTE bude hostit mobilní laboratoř EDU.Lab od Škoda Auto

Výjimečnou možnost poznat moderní technologické zázemí největší středoevropské automobilky budou mít studenti i veřejnost od 23. do 27. října v kampusu českobudějovické Vysoké školy technické a ekonomické, kam přijede mobilní laboratoř Škoda EDU.Lab.

„Jde o unikátní projekt podporující technické vzdělávání žáků základních a středních škol. Velmi rádi ho podpoříme, protože zapadá do našeho dlouholetého úsilí připravovat v regionu novou generaci vysokoškolsky vzdělaných strojařů, techniků či ekonomů,“ říká Petr Oros, ředitel vnějších vztahů VŠTE.

Díky projektu Škoda EDU.Lab žáci a studenti získají povědomí o robotice, umělé inteligenci, 3D tisku, virtuální realitě, kyberbezpečnosti nebo elektromobilitě, s nimiž při běžné výuce nepřicházejí tak často do styku. Ve venkovní expozici budou moci usednout na kolo a vyzkoušet si, kolik energie dokážou ze sebe vydat.

Zatímco pondělí, úterý a středa jsou primárně vyhrazeny školám, čtvrtek a pátek pak patří veřejnosti. Zpravidla od 8 do 17.30 hodin, jen v pátek se končí o tři hodiny dříve.

„Jde o naši první návštěvu jižních Čech. Zatím mobilní laboratoří prošlo od podzimu 2021 přes devět tisíc návštěvníků. Věřím, že u mnoha z nich jsme vzbudili nebo prohloubili zájem studovat technické obory. A v budoucnu pak třeba i u nás pracovat,“ říká David Dvořák, mající ve Škodě Auto spolupráci se školami na starosti.

Zdroj: VŠTE

EUROSTAT přinesl aktuální informace o situaci v oblasti obalů a obalových odpadů

Evropský statistický úřad (EUROSTAT) přinesl aktuální informace o situaci v oblasti obalů a obalových odpadů. Podle zveřejněných dat z roku 2021 se množství obalových odpadů v Evropské unii v průběhu uplynulého desetiletí zvýšilo o impozantních 27%.

 

V loňském roce dosáhl průměrný obyvatel EU v produkci obalových odpadů hodnoty 188 kg, což je o 10 kg více než v předchozím roce. Celkově tedy EU čelí množství 84 milionů tun obalového odpadu. Zajímavé je, že největší podíl z tohoto čísla tvoří papír a lepenka, konkrétně 40%. Na druhém místě jsou plastové obalové odpady s 19% a těsně za nimi skleněné obalové odpady s 18%.

Pokud se zaměříme specificky na plastové obaly, v roce 2021 vyprodukoval každý obyvatel EU 36 kg plastových obalových odpadů. Povzbudivá zpráva je, že z tohoto množství se 14 kg podařilo zrecyklovat. Stojí za zmínku, že kromě zvýšené produkce plastových obalů jsme byli svědky také rostoucího trendu v recyklaci těchto odpadů v průběhu roku.

Zdroj: SYBA

ŘSD zahájilo výběrové řízení na zhotovitele obchvatu Sezemic na Pardubicku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo výběrové řízení na zhotovitele obchvatu Sezemic na Pardubicku. Stavba o délce 6,8 kilometru napojí Pardubice na dálnici D35, uvedl na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Předpokládaná hodnota zakázky je 1,195 miliardy korun bez DPH.

„Na stavbu probíhá stavební řízení a je vykoupeno přes 97 procent pozemků v trvalém záboru,“uvedl Mátl.

Podle informačního letáku ŘSD bylo územní rozhodnutí na stavbu vydáno už v roce 2015. Kvůli opakování posouzení vlivu na životní prostředí a dílčím změnám územního rozhodnutí se příprava zdržela. Trasu silnice zkoumají archeologové, ŘSD ještě čeká na vydání stavebního povolení. Stavět by se mělo začít příští rok, s uvedením silnice do provozu se počítá v roce 2026.

Obchvat bude dlouhý 6863 metrů. Za obcí Spojil u Pardubic se nová přeložka silnice I/36 odkloní za Počápelské Chalupy, obejde z jihu Sezemice a na dálnici D35 se napojí na mimoúrovňové křižovatce u Časů. Součástí stavby je jeden most, čtyři nadjezdy, podchod, mimoúrovňové křižovatky u Sezemic a se silnicí II/298 a dvě okružní křižovatky.

Po otevření úseků dálnice D35 Opatovice – Časy a Časy – Ostrov si řidiči zkracují cestu do Pardubic přes Sezemice. ŘSD kvůli chybějícímu obchvatu na frekventované křižovatce ve městě vybudovalo semafory.

Zdroj: ČTK

České dráhy v příštích čtyřech letech zaplatí 12 miliard Kč za údržbu vozů

České dráhy (ČD) budou v letech 2024 až 2027 investovat 12 miliard korun do údržby svých vozidel. Dopravce provede předepsanou prohlídku a opravu u více než 2000 vozidel. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Do roku 2028 také dopravce postaví nové servisní haly za šest miliard korun. České dráhy se od roku 2020 potýkají s pomalejšími opravami vozidel.

Opravy vozidel jsou povinné na základě evropských a národních předpisů. „V současné době České dráhy provozují 3410 lokomotiv, jednotek a osobních vozů. Během období 2024 až 2027 projde více než 2000 z nich plánovanou periodickou údržbou vyššího stupně s očekávanými náklady ve výši 12 miliard Kč,“ stojí v tiskové zprávě dopravce.

Vedle vlastního servisu spoléhají České dráhy také na externí servisy. „Ačkoliv je náš servisní tým vysoce kvalifikovaný a naše opravárenská základna prochází kvalitativní změnou, jen v letech 2024 až 2028 postavíme nové haly za více než 6 miliard korun, jsme stále závislí na spolupráci s našimi dodavateli,“ uvedl náměstek generálního ředitele ČD pro servis Michal Kraus. Podle něj digitalizace a moderní technologie pomáhají zkracovat servisní dobu vozidel.

S nespolehlivými termíny oprav se potýká dopravce od roku 2020. Podle tiskové zprávy je to způsobeno pandemií covid-19, nestabilitou cen energií a válkou na Ukrajině. České dráhy uvedly, že při porovnání letošního a loňského roku vzrostla průměrná délka opravné doby lokomotiv z 87 na 98 dnů, u osobních vozů se tato doba zvýšila z 35 na 48 dnů.

„Kvalitativní stránka těchto oprav se může promítnout do spolehlivosti našich vozidel. Samozřejmě, naším hlavním cílem je minimalizovat dopady těchto problémů směrem k našim cestujícím,“ dodal Kraus s tím, že jejich hlavním cílem je zajistit včasnou přepravu a komfort pro cestující.

České dráhy dnes ve svém sídle uspořádaly Den dodavatelů 2023, kde se sešli dodavatelé, opravci a výrobci železničních vozidel. „S našimi partnery hodnotíme aktuální vývoj v oblasti údržby vozidel a prezentujeme jim výhled na nadcházející čtyři roky,“ dodal Kraus.

Zdroj: ČTK

Bývalí poplatníci silniční daně stále mají u státu přeplatky 635 milionů korun

Bývalí poplatníci silniční daně stále mají u státu přeplatky za 635 milionů korun. Významná část z nich vznikla úhradou záloh na silniční daň u osobních aut po 1. lednu 2022, kdy už tato povinnost neplatila. Suma přeplatků nicméně klesá, před rokem činily více než 1,5 miliardy korun. ČTK to oznámil mluvčí Generálního finančního ředitelství Tomáš Weiss. Státu přeplatky propadnou po šesti letech od svého vzniku.

Finanční správa stejně jako před rokem poplatníky vyzvala, aby si zkontrolovali, zda přeplatek na silniční dani nemají. „Přeplatky mohou být jednoduše vráceny do 30 dnů od doručení krátké žádosti podané na váš finanční úřad. Pokud si nejste jisti, jestli máte přeplatek na silniční dani, doporučujeme informaci ověřit přihlášením do vaší daňové informační schránky na portálu Moje daně,“ uvedla generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová.

Informace o přeplatku je možné zjistit také přímo na finančním úřadu. Žádost o vrácení přeplatku můžou poplatníci vyplnit na webu a doručit finančnímu úřadu datovou schránkou. Peníze z přeplatku mohou dostat zpět, případně požádat finanční úřad o jejich použití na úhradu jiné daně.

Vláda silniční daň pro část vozidel k podnikání zrušila zpětně v reakci na velký růst cen paliv po ruské invazi na Ukrajinu. Od počátku loňska se daň nemusí odvádět za osobní automobily, autobusy a nákladních auta do hmotnosti 12 tun. Pro těžší nákladní vozidla a přívěsy se sazba daně snížila. Na silniční dani se tak loni vybralo 1,73 miliardy korun, tedy necelá třetina sumy vybrané o rok dřív.

Zdroj: ČTK

Pokud bude zima mírná, vyjde Prahu úklid komunikací na 720,35 milionu Kč

V případě, že bude nadcházející zima mírná, vyjde Prahu úklid komunikací na zhruba 720,35 milionu korun, tedy meziročně méně. Přesná částka za zimní údržbu silnic a chodníků bude záviset na počasí. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Zimní údržbu dělá Technická správa komunikací (TSK) pravidelně od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. TSK má ve správě na území metropole 2398 kilometrů silnic a přibližně 3092 takzvaně nemotorových komunikací, kam patří mimo jiné chodníky.

Silničáři uklízí silnice a chodníky v několika tzv. pořadích. V prvním vyjedou sypače a pluhy na nejdůležitější komunikace, zejména v okolí úřadů, nemocnic, škol či nádraží a stanic metra. Uklizeny musí být do dvou hodin od výjezdu. V druhém pořadí silničáři uklízí zbývající komunikace druhé třídy a ve třetím pořadí zbylé.

Pro úklid v prvním pořadí bude vyčleněno 73 sypačů, ke kterým je vyčleněn jeden pro záchranáře. Pro druhé a třetí pořadí bude připraveno 50 strojů a 874 pracovníků pro údržbu chodníků, z nich je 160 řidičů, a dalších 299 pracovníků bude například na opravy kanalizace, údržbu dopravního značení nebo práce v zeleni.

Proti poslední zimě se zvýší počet kilometrů, na kterých budou zaměstnanci uklízet sníh pomocí strojů. U větších strojů půjde o navýšení z deseti na 11 kilometrů a u menších z osmi na devět kilometrů. Celkem budou silničáři uklízet v prvním pořadí 1397 kilometrů silnic a 1065 kilometrů chodníků. V následujících pořadích to budou další stovky silnic a nemotorových komunikací.

Na posyp komunikací bude mít TSK 24.000 tun soli a 2000 tun takzvané solanky. K posypu chodníků bude mít k dispozici písek nebo drť, použití škváry či popela je zakázáno.

Na čištění komunikací od sněhu je vyčleněno zhruba 504 milionů korun. Dalších asi 114,3 milionu má jít na úklid v prvním pořadí a téměř 26 milionů korun na druhé a třetí pořadí. Pokud by zima nebyla mírná, náklady na zimní údržbu se zvýší i o desítky milionů korun. Při průměrné zimě vychází cena úklidu podle dokumentu na asi 785,41 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Testy baterií pomohou určit cenu ojetého elektromobilu

U tradičních automobilů se spalovacím motorem mohou najeté kilometry a počet let rychle napovědět potenciálním zájemcům, kolik by měli za auto zaplatit. U elektromobilů však tento vzorec nefunguje. Jejich hodnota závisí především na dojezdu a schopnosti baterie udržet nabití. Donedávna neexistoval způsob, jak měřit stav baterie, což brzdilo prodej ojetých elektromobilů. To se však nyní začíná měnit, protože firmy pospíchají s rozšiřováním testů baterií, které by měly pomoci kupujícím zjistit, jakou cenu ojetý automobil skutečně má. Některé z nich trvají pouze několik minut, uvedla dnes agentura Reuters.

Jednou z nich je britská začínající společnost Altelium, která vyvinula test stavu baterie elektromobilů. Certifikát na základě tohoto testu letos začalo nabízet více než 7000 prodejců ve Spojených státech a přes 5000 v Británii.

„Pokud nebude správě fungovat trh s ojetými vozy, nebude správně fungovat ani trh s novými vozy a přechod k elektrickému pohonu se neuskuteční,“ uvedl manažer pro rozvoj podnikání firmy Altelium Alex Jons. Tvrdí také, že o testy baterií projevily zájem i další země, včetně Číny.

Baterie obvykle tvoří až 40 procent ceny nového elektromobilu. Je přitom důležité, jak se s baterií zachází. Příliš časté rychlé nabíjení elektromobilu, neustále nabíjení, když je baterie téměř plná, nebo ponechání baterie dlouhou dobu plně nabitou, může vést k jejímu rychlému znehodnocení. Rakouská firma Aviloo, která vyvinula test pro prodejce a soukromé osoby, zjistila, že po ujetí 100.000 kilometrů se stav baterie elektromobilu může lišit až o 30 procent.

Zákazník, který chce použitý elektromobil s 90procentním dojezdem nového vozu, může nakonec koupit elektromobil s dojezdem 70 procent kvůli špatným nabíjecím návykům předchozího majitele. To může snížit hodnotu vozu o tisíce eur, uvedl ředitel firmy Aviloo Marcus Berger. Mezi investory tohoto podniku patří i Volkswagen.

„U elektromobilů vám počet najetých kilometrů a stáří nic neřeknou,“ uvedl Berger. „Vše je o baterii,“ dodal.

Výrobci aut poskytují informace o dojezdu elektromobilů, podle kritiků jsou však tyto informace často příliš optimistické. Jsou proto zapotřebí nezávislé testy. Nedostatečný přehled také poškodil trh s elektromobily.

Podle údajů společnosti Recurrent klesly ceny ojetých elektromobilů v USA v září meziročně o 32 procent, ceny aut se spalovacím motorem ale jen o sedm procent. V Británii se v srpnu ceny elektromobilů snížily o 23 procent, zatímco ceny vozů se spalovacím motorem nejméně o čtyři procenta vzrostly, upozornila firma AutoTrader. Jako důvod uvedla právě obavy spotřebitelů o životnost baterií ojetých elektromobilů. Ceny ojetých elektromobilů také ovlivnila cenová válka, kterou odstartovala společnost Tesla.

Údaje společnosti AutoTrader a Deutsche Automobil Treuhand ukazují, že zůstatkové hodnoty tříletých elektromobilů v Británii a v Německu jsou o více než deset procentních bodů nižší než u jejich ekvivalentů na fosilní paliva.

„Znalost kapacity baterie (elektromobilu) bude rozhodující,“ uvedla ředitelka pro výzkum a vývoj v oblasti mobility ve společnost Cox Automotive Stephanie Valdez Streatyová. Cox Automotive vlastní největší aukční síň ojetých vozů na světě.

Společnost Driverama, která ročně vykoupí v Německu zhruba 100.000 ojetých aut, aby je prodala ve střední Evropě, používá systém Aviloo k vyřazení elektromobilů s kapacitou baterie nižší než 80 procent nebo s vadami baterie, uvedl provozní ředitel Eldar Vagabov.

Závod o správné ocenění ojetých elektromobilů se stává naléhavý kvůli hrozícímu přílivu vozidel. Například v Evropě se v roce 2021 prodalo více než 1,2 milionu nových plně elektrických vozů. Mnoho z nich se dostane na trh s ojetými vozy v roce 2024, kdy skončí jejich leasingové smlouvy. Pokud ceny ojetých elektromobilů zůstanou nízké, mohlo by to snížit i ceny nových.

S nabídkou testů kromě začínajících firem přichází i německá certifikační agentura TÜV Rheinland, která působí ve více než 60 zemích. V autoservisech v Německu spustila službu Battery Quick Check, kterou vyvinula společně se začínající firmou Twaice, a očekává, že příští rok ji uvede na dalších trzích.

Zdroj: ČTK

Evropská investiční banka poskytne úvěr 24 miliard Kč na rozvoj české železnice

Evropská investiční banka (EIB) podepsala smlouvu s ministerstvem financí na poskytnutí úvěru ve výši 24 miliard korun na rozvoj železnice. Peníze půjdou na 40 projektů v letech 2023 až 2027. Tento úvěr je nejvyšší, jaký si kdy Česká republika u EIB vzala. Evropská investiční banka (EIB) to uvedla v tiskové zprávě. Peníze půjdou také například do oprav nádražních budov.

Na podepsanou smlouvu k úvěru upozornil server Zdopravy.cz. Do železnice se budou peníze investovat prostřednictvím Správy železnic. Peníze by podle tiskové zprávy měly zvýšit bezpečnost přejezdů či kybernetickou bezpečnost společnosti. Investice zahrnuje také stavební úpravy nádraží a drážních budov. Modernizace železničních tratí v Česku podle EIB zvýší jak maximální rychlost, tak i kapacitu na úsecích Transevropské dopravní sítě, což povede k lepšímu dopravnímu spojení mezi regiony EU.

Rozvoj kvalitní železniční sítě má pro Česko zásadní význam v domácím i ve středoevropském měřítku, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Financování těchto projektů, které jsou nezbytné pro prosperitu země, z více zdrojů představuje v současné chvíli správnou volbu. Finanční prostředky z úvěru EIB jsou klíčovou složkou portfolia financování projektů a díky nim můžeme čerpat jiné zdroje, jako je například podpora z Evropské unie. Ty využijeme například na modernizaci pražského Masarykova nádraží nebo důležité železniční tratě v blízkosti hlavního města, mezi Karlštejnem a Berounem,“ dodal Kupka.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje úvěr od EIB za nejefektivnější způsob získání peněz na investice do železnice, a to vzhledem k současnému schodku státního rozpočtu. „Prostřednictvím výhodného úvěru od EIB s nižší úrokovou sazbou tak můžeme financovat dlouhodobé investice strategického významu, zatímco prostředky ze státního rozpočtu budeme moci využít na jiné priority, které jsou stejně důležité,“ dodal Stanjura.

Viceprezident EIB Kris Peeters očekává, že zvýšení kvality služeb na železnice pomůže přechodu ze silniční na železniční dopravu. „Což sníží negativní dopady odvětví dopravy na místní životní prostředí,“ dodal.

Do dopravní infrastruktury investuje stát skrz Státní fond dopravní infrastruktury. Letos má rozpočet 150,9 miliardy korun. Do železnice se letos počítá s investicí přesahující 70 miliard korun, do silnic přes 65 miliard korun. V příštím roce by měl mít fond rozpočet obdobný jako letos. Do železnice stát plánuje investovat o 13 miliard Kč méně než v letošním roce, do silnic asi o 14 miliard Kč více.

Rozpočet fondu tvoří národní zdroje, ministerstvo dopravy příští rok poskytne fondu asi 81,5 miliardy korun. Mimo to počítá ministerstvo dopravy s dluhovým financováním ve výši 26 miliard korun, z evropských prostředků pak do jeho rozpočtu dorazí 32,1 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK

V Ostravě se ve světové premiéře představí vůz Tatra Force e-Drive s vodíkovými palivovými články

Ve dnech 23. a 24. října se koná v ostravské Multifunkční aule Gong v Dolní oblasti Vítkovic konference H2 Fórum 2023 – největší událost tohoto druhu zaměřená na vodíkové technologie a rozvoj vodíku v České republice organizovaná Moravskoslezským krajem, který je také jedním ze zakladatelů Moravskoslezského Vodíkového Klastru.

V rámci konference kopřivnická automobilka Tatra Trucks společně s partnery ve světové premiéře představí vůz na podvozku Tatra Force 3. generace s pohonným systémem využívajícím vodíkové palivové články.

Společnost Tatra Trucks, kterou vlastní Czechoslovak Group a Promet Group, v poslední době pracuje na několika vývojových projektech týkajících se moderních pohonných systémů pro nákladní vozy. Jedním z nich je i vůz Tatra Force e-Drive s vodíkovými palivovými články (FCEV – Fuel Cell Electric Vehicle), jehož prototyp se poprvé veřejnosti představí v pondělí 23. října během konání konference H2 Fórum 2023. Prototyp vznikl v rámci vývojového týmu, v němž spolupracují společnost Tatra Trucks, jež je členem Moravskoslezského Vodíkového Klastru, a dále Centrum výzkumu Řež, firma Devinn a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

„Tatra je napříč svou historií nositelem pokroku a inovací. A nejinak je tomu nyní. Kombinací tradičního prověřeného tatrováckého podvozku a vodíkového pohonu na nové platformě Force vzniká unikátní bezemisní řešení skýtající široké možnosti konfigurací a využití. Tento prototyp je první vlaštovkou blízké budoucnosti. Tatra tak svým zákazníkům nabídne perfektní nástroj k naplnění jejich vlastních ESG cílů a přispěje ke zrodu a rozvoji vodíkové ekonomiky nejen našeho regionu,“ řekl k premiéře vodíkového vozu Tatra Radim Matera z vedení Promet Group, který je zodpovědný za inovační projekty.

Andrej Čírtek, tiskový mluvčí Czechoslovak Group, dodal: „Pokud chce mít Tatra produkty, které mají najít uplatnění na náročných trzích, musí jít cestou vlastního technického vývoje, aplikací pokročilých technologií a inovací, a také spolupráce s partnery představujícími špičku ve svých oborech, včetně akademické sféry. Projekt tatrovky s vodíkovým pohonem je dobrým příkladem toho, že Tatra tak činí. Konstruktéři v Tatře pracují i na dalších technologických projektech moderní mobility, před krátkým časem například představili vůz se systémem automatizovaného řízení na stejné platformě, jakou má novinka s vodíkovým pohonem.“

Základem prototypu je nejnovější 3. generace modelové řady Tatra Force, která měla světovou premiéru v květnu na veletrhu PYROS 2023 v Brně. „U vozidla Tatra Force e-Drive jsme použili osmikolový podvozek tatrovácké koncepce s centrální nosnou rourou a výkyvnými nezávisle zavěšenými polonápravami v konfiguraci 1+3 a pohonem tří náprav. Prototyp je konstruován jako nákladní vůz pro použití v těžařském průmyslu s celkovou hmotností 45 t. Chceme si na něm otestovat různé technologie v těch nejnáročnějších provozních podmínkách,“ vysvětlil Radomír Smolka, ředitel výzkumu a vývoje společnosti Tatra Trucks.

Pohon prototypu je elektrický, je však koncipován tak, aby mohl být nezávislý na externích zdrojích elektrické energie. Vůz si tedy zdroj energie veze s sebou. Z tohoto důvodu jsou na něm kromě trakčního elektromotoru, trakčních baterií a dvou palivových článků instalovány také tlakové nádrže na vodík v plynném stavu. Palivové články tak vyrábějí potřebnou elektrickou energii chemickou reakcí z vodíku přímo na palubě vozu. Výhodou této koncepce je velmi krátká doba plnění vodíkových nádrží v řádech minut, oproti bateriovým elektromobilům tedy odpadají časové prostoje potřebné pro nabíjení z externích zdrojů. V případě vybudování infrastruktury s vodíkovými plnícími stanicemi bude flexibilita vozu srovnatelná dokonce s automobily s běžnými spalovacími motory.

V prototypu je konkrétně použit trakční synchronní elektromotor s permanentními magnety s trvalým výkonem 480 kW a s maximálním výkonem 580 kW, jenž disponuje točivým momentem 2300 Nm. Dva palivové články mají každý maximální výkon 100 kW, přičemž trakční baterie s celkovou kapacitou 171 kWh využívají technologii Li NMC (lithium-nikl-mangan-kobalt oxid) a disponují možností nabíjení z externího zdroje (plug-in). Vůz je také vybaven pětistupňovou hlavní převodovkou Tatra s elektronickým systémem řazení.

Zdroj: Reliant

Nový cargo terminál rozšíří možnosti přepravy nákladu na ostravském letišti

Slavnostním zahájením provozu nového cargo terminálu začíná další významná etapa ostravského letiště.

20. října byl slavnostně otevřen nový terminál pro nákladní dopravu s označením Cargo2. Hala disponuje rozlohou více než 4 500 m2 a je napojena přímo na odbavovací plochu. Současně je k dispozici dostatečná manipulační plocha pro příjezd a vykládku kamionů. Terminál je vybaven technologiemi umožňujícími kompletaci nákladu na letecké palety a kontejnery.
Nová technika pomůže zvýšit kvalitu procesů odbavení a umožní jednodušší manipulaci s leteckým nákladem, zároveň také efektivnější využití prostoru

„Orientace letiště na nákladní dopravu se ukázala být krokem tím správným směrem. Počet přepraveného nákladu na našem letišti roste a současné kapacity již nebyly dostačující. Pro další rozvoj byla výstavba nového terminálu nezbytná. Zprovozněním nového cargo terminálu navýšíme kapacitu odbaveného nákladu o 36 tisíc tun za rok,“ uvedl Jaromír Radkovský, generální ředitel Letiště Ostrava, a.s. „Jsme si jisti, že zvýšení kapacity, a s tím související zlepšení kvality poskytovaných služeb, nám přinese nové zákazníky,“ dodal.

Foto: Letiště Leoše Janáčka Ostrava

Náklady na výstavbu terminálu ve výši 139 mil. Kč byly kryty částečně externími zdroji v podobě čerpání bankovního úvěru. Další část byla financována vkladem Moravskoslezského kraje, který je vlastníkem letiště. „Nová hala napojená na odbavovací plochu posílí možnosti našeho letiště. Navýšená kapacita a nové technologie umožní poskytnout služby více klientům, takže věřím, že tato investice osloví další strategické partnery a zákazníky v oblasti přepravy nákladu. Mošnov se tak postupně stává důležitým uzlem, přes naše letiště putuje náklad nejen v rámci Evropy, ale třeba i do Asie,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška.

Generálním dodavatelem výstavby byla stavební skupina HSF System. „Těší mě, že jsme projekt dokončili v plánovaném termínu a že posílení odbavovací kapacity letiště přinese další rozvoj nákladní letecké dopravy, což je pozitivní zpráva pro celý náš kraj,“ uvádí Jan Hasík, generální ředitel a předseda představenstva stavební skupiny HSF System, a dodává: „Také bych rád poděkoval Letišti Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově i Moravskoslezskému kraji za fungující a příkladnou spolupráci, která je u těchto strategicky důležitých projektů velmi důležitá.“

Z ostravského letiště v současné době provozují pravidelné cargo spojení společnosti DHL do Lipska a UPS do Kolína nad Rýnem. Důležité spojení s Asií zajišťuje společnost EGT Express, která využívá letadla společnosti Uzbekistan Airways.

Zdroj: Reliant

Logistický kalendář