Výrobci turbín Doosan Škoda Power v době energetické krize výrazně roste poptávka po servisu uhelných elektráren v celé Evropě. Tyto zdroje se měly plánovaně odstavit, ale kvůli energetické krizi provozovatelé narychlo mění plány, přehodnocují životnost zařízení a chtějí do nich investovat. Zvýšená poptávka je i z Německa, kde se plánuje skončit s uhelnými bloky v roce 2030. ČTK to řekl provozní ředitel plzeňských strojíren Daniel Procházka. Výraznější poptávku po nových fosilních zdrojích však nepotvrdil. Zájem po světě je podle něj o stavby nových elektráren na biomasu a komunální odpad a také o velké solární bloky.

„Místo toho, že měly současné fosilní zdroje dojíždět s menšími běžnými opravami, tak se dnes mluví o menších modernizacích i o navýšení výkonu, i když by to mělo být na posledních pět, osm let provozu,“ uvedl ředitel.

Zájem cítí silně v ČR od všech velkých hráčů, kteří provozují uhelné elektrárny, a zvažují přehodnotit plány. „Jdou do větších oprav, do prodloužení životnosti,“ řekl Procházka. Zvýšená poptávka je v celé Evropě, i v Německu. V ČR se zatím v souvislosti s koncem uhelných bloků diskutuje rok 2033, ale podle vývoje situace v Evropě se to může ještě přehodnotit.

Podíl servisu trvale roste a letos bude podle Procházky tvořit 20 procent z více než čtyřmiliardových tržeb podniku. Aspirace podniku jsou ale daleko větší, protože zákazníkům poskytuje proti dřívějšku služby navíc. „A to takzvané dlouhodobé servisní kontrakty, kdy se zavážeme, že jim během deseti let zajistíme určitý stupeň servisu od běžných kontrol po velké generální opravy, zavážeme se k cenám, které se musí samozřejmě zvyšovat dohodnutými indexy. Provozovateli to dává slušnou jistotu,“ řekl.

Nové elektrárny už nestaví jen velké koncerny, ale díky dotacím, pobídkám a technickým možnostem jsou to i investiční fondy, které chtějí mít kontrolu nad provozními náklady na další roky. „Tam bychom měli výrazně posilovat. Letos jsme podepsali čtyři takové dlouhodobé servisní kontrakty do Španělska, před deseti lety jeden do roka. A chtěli bychom každý náš projekt dodávat už se smlouvou o dlouhodobém servisu,“ řekl ředitel. Plzeňský Doosan například staví velkou elektrárnu na biomasu v Anglii o výkonu 300 MW, kde má servisní smlouvu na 15 let. Strojírny se také stále více prosazují s dodávkami servisu na zařízení vyrobených jinými firmami, třeba v Anglii a na Slovensku.

U nových projektů se teď podnik nejvíc soustředí na biomasu, komunální odpad a podílí se také na zprovoznění velkých solárních zdrojů. Kromě alternativních paliv ale podepsal i letos kontrakt na dodávku velké 200 MW turbíny pro paroplynovou elektrárnu v Mosambiku, trvale se prosazuje v Mexiku, kde se tyto zdroje také staví. „Nelze to vnímat optikou Evropy a ještě její menší části, protože takový problém se zemním plynem, jako máme my ve střední Evropě, nemusí nutně mít v Portugalsku a Španělsku, natož pak v Mexiku, kde mají vlastních zdrojů dost, stejně jako třeba v Saudské Arábii. Takže ústup od plynových zdrojů je jenom částečný a možná jen časově omezený,“ uvedl.

Ve světě se podle Procházky paroplynové elektrárny dále staví. Loni dodal Doosan Škoda Power do těchto zdrojů dvě turbíny, letos je velmi blízko podpisu velkého kontraktu na stovky megawattů. „Z pohledu trhu západní Evropy je aktuálně spousta projektů na biomasu a odpad, ale z celosvětového hlediska to neznamená, že paroplynové elektrárny skončily,“ uvedl. Nová turbosoustrojí dodává podnik až z 90 procent do zahraničí.

Jistou stagnaci vidí podnik zatím u tepláren, které měly ještě před třemi lety plány na velké investice kvůli ústupu od uhlí, které chtěly nahradit hlavně zemním plynem. „Čekají na další vývoj, neustoupily od toho, ale projekty odložily,“ řekl Procházka. Stále se ale očekává, že se do tepláren bude masivně investovat, i díky tomu, že tam půjdou v příštích pěti letech desítky miliard korun z emisních povolenek. V teplárnách v ČR je instalováno zhruba 3000 MW a jejich hlavním palivem je uhlí. Tento výkon podle Procházky nelze nahradit biomasou a komunálním odpadem, jichž je na trhu omezený objem. „Jsou možnosti. Ale že bychom ze dne na den zcela vyměnili uhlí za alternativní zdroje jiné, než je plyn, tak to technicky možné není,“ dodal.

Zdroj: ČTK