Česko zatím elektrifikovalo přibližně třetinu tratí, evropský průměr činí 57 procent. ČR tak výrazně zaostává za zeměmi Evropské unie. Vyplývá to ze studie, kterou ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu ACRI loni v červenci vypracovala Fakulta dopravní Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Je podle ní potřeba v tom postupovat rychleji, nejvhodnějším řešením je takzvaná prostá elektrizace. Spočívá v doplnění trakčních sloupů, natažení troleje a výstavbě zařízení pro provoz elektrických vlaků. Nezahrnuje finančně náročné úpravy tratí, které by vyžadovaly dlouhou přípravu. Se závěry studie souhlasí i Svaz osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia).

Cílem studie bylo posouzení aktuálního stavu elektrizace tratí v ČR a formulace nejlepšího řešení rychlého přechodu zejména dálkové železniční dopravy na bezemisní technologie pohonu.

„Železniční doprava udělala za poslední období v České republice obrovský skok z hlediska inovací a kvality poskytovaných služeb. Ale právě elektrizace tratí je jednou z mála oblastí, kde česká železnice stále zaostává za evropským průměrem,“ uvedla generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská. Postup ČR při elektrizaci je přitom podle asociace pro dopravce zásadní pro rozhodování o nákupech nových vozidel, které pořizují na dalších 30 let.

Českou železniční síť tvoří téměř 9500 kilometrů hlavních tratí. Mezi lety 2011 a 2020 bylo v ČR elektrizováno 28 kilometrů tratí, průměrně tedy 2,8 kilometru ročně. Tímto tempem by se ČR při elektrizaci tratí dostalo na polovinu tratí v polovině 26. století, uvedla asociace.

„Prostá elektrizace tratí je nejvhodnějším řešením, jak se co nejdříve a v souladu s Dopravní politikou státu a Strategií udržitelné mobility přiblížit k ideálu efektivní železniční dopravy. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že lze tímto způsobem tratě elektrizovat prakticky za provozu a velmi rychle,“ řekl ČTK výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec.

Nejrychlejší elektrizaci podle studie potřebuje zejména 15 tratí. Za největší prioritu studie označila například linky Praha – České Budějovice – Rakousko/Český Krumlov, Praha – Hradec Králové – Trutnov, Brno – Olomouc – Šumperk, Pardubice – Liberec, Praha – Rakovník nebo Kolín – Rumburk.

Elektrický motor podle Vopálenské vykazuje energetickou účinnost kolem 75 až 80 procent, dieselový přibližně 30 procent. Elektrický motor má tedy účinnost výrazně vyšší. „To vede k významným energetickým úsporám, nižší spotřebě energie, a tím i k menším provozním nákladům a samozřejmě výrazně nižším dopadům na životní prostředí,“ dodala. Elektrické vlaky podle ní také umožňují rekuperaci, tedy zpětné získávání energie při brzdění a klesání, což snižuje celkovou energetickou náročnost provozu o deset až 15 procent.

Hybridní vlaky na dieselový a elektrický pohon nebo vodíkové vlaky autoři studie označili jako krátkodobé řešení. Nejlepším přechodným řešením jsou podle studie akutrolejové, tedy bateriové vlaky, které zvládnou jet na elektřinu po tratích s trolejemi i bez nich. Tyto vlaky je po dokončení elektrizace možné přeměnit na standardní elektrické.

Bateriové vlaky mají například České dráhy. První čtyři vznikly dovybavením elektrických RegioPanterů druhé generace bateriemi, jezdí v Moravskoslezském kraji. Dalších 15 bateriových RegioPanterů dráhy objednaly od výrobce Škoda Group a na tratě je pošlou na konci roku 2026.

Zdroj: ČTK

České dráhy (ČD) letos vypravují 148 pravidelných mezistátních dálkových spojů, více než v loňském roce. Dopravce také nabízí čtyři sezonní spoje do Polska. Vlaky ČD celkem letos jezdí do 120 destinací v Německu, Rakousku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a ve Švýcarsku. Dráhy to dnes uvedly v tiskové zprávě. Ročně mezistátní vlaky ČD využije více než sedm milionů cestujících. V loňském roce národní dopravce provozoval 138 mezistátních linek a čtyři sezonní do Polska, řekl ČTK mluvčí drah Petr Šťáhlavský.

Na provozu mezistátních linek dráhy spolupracují s partnerskými zahraničními dopravci, což ČD umožňuje vlaky vypravovat i několikrát denně. „Například z Prahy do Berlína, Vídně nebo Budapešti jezdíme společně s kolegy z DB, ÖBB, ZSSK a MÁV každé dvě hodiny a do Lince nebo Vratislavi máme spoje ve čtyřhodinovém intervalu,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel dopravce Michal Krapinec.

Dráhy postupně na mezistátní linky nasazuje nové ComfortJety. Ty z linky Praha – Berlín postupně vytlačí proslulé jídelní vozy WRmz s červenými koženkovými sedačkami. Restaurační oddíl ComfortJetů má 18 míst k sezení, tedy přibližně polovinu oproti původním jídelním vozům.

Z objednávky na 20 nových vlaků jich dopravce loni převzal osm, letos plánuje zahájit provoz dalších šesti. „Tyto soupravy v budoucnosti ovládnou spojení na sever Německa, do Rakouska i do Bratislavy a Budapešti. Umožní nám nabídnout také přímé cesty do více destinací, třeba do Kodaně,“ dodal Krapinec.

V letošním jízdním řádu přibyla linka Baltic expres z Prahy do polské Gdyně, kterou dráhy provozují ve spolupráci s polským dopravcem PKP Intercity čtyřikrát denně. Dráhy také oproti loňsku přidaly dva vlaky denně, jeden v obou směrech, na linku Slovenská strela na trase Praha – Bratislava, řekl ČTK Šťáhlavský.

Pokračuje například provoz linek Berliner na trase Praha – Berlín – Hamburk/Kiel/Flensburg nebo Vindobona z Prahy přes Brno a Vídeň do Štýrského Hradce.

Dráhy ve spolupráci s dalšími dopravci na mezistátních linkách provozují pět základních nočních vlaků s lůžkovými a lehátkovými vozy. Z Prahy je cestující mohou využít na linkách do Curychu, Varšavy, Košic a Budapešti. Obsluhují také noční spoje mezi Vídní nebo Budapeští a Varšavou a Berlínem nebo Varšavou a Mnichovem.

České dráhy loni na české tratě vypravily zhruba 2,4 milionu vlaků, meziročně přibližně o 10.000 vlaků méně. Vlaky národního dopravce loni podle předběžných výsledků přepravily 168,45 milionu lidí, meziročně zhruba o 2,5 procenta víc.

Zdroj: ČTK