Syntetická paliva mohou významně přispět ke snížení emisí v dopravě, a to především v oblastech letectví, námořní přepravy a nákladní dopravy. Na tom se shodují zástupci vlád, průmyslu a akademického sektoru z desítek zemí, kteří se sešli na konferenci k syntetickým palivům v bavorském Mnichově. Na pozvání spolkového ministra dopravy Volkera Wissinga jako jeden z hlavních řečníků vystoupil na konferenci i český ministr dopravy Martin Kupka. Česká republika v současnosti mapuje potenciál možného využití syntetických paliv.

„Doprava aktuálně prochází obdobím bouřlivého technologického vývoje, který zcela nutně směřuje ke snižování dopadů dopravy na životní prostředí. Pro Českou republiku je důležité, aby v tomto procesu byl zachován princip technologické neutrality. Nikdo z nás nevidí do budoucnosti, aby nyní mohl se 100 % jistotou určit, jaký bude podíl různých alternativních pohonů v budoucnosti dopravy. Kromě elektromobility a vodíku vidíme potenciál i ve vývoji syntetických paliv pro spalovací motory, které mohou hrát důležitou roli při snižování emisí v letecké a námořní a lodní dopravě a také v oblasti těžké nákladní dopravy a specializovaných vozidel, jako jsou například vozy IZS, kde bateriová elektromobilita stále ještě naráží na své technologické limity. Syntetická paliva mohou vdechnout druhý život mnoha dopravním prostředkům se spalovacími motory,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Syntetická paliva, tzv. e-fuels, jsou kapalná nebo plynná paliva určená pro použití ve vozech s motorem s vnitřním spalováním, při jejichž použití vzniká omezené nebo nulové množství emisí CO2, a to i díky využití obnovitelných zdrojů energie při jejich výrobě. Ve výzkumu jejich efektivní výroby a využívání v tuto chvíli v Evropě hrají prim německé firmy. Česká republika aktuálně zkoumává celkový potenciál využívání syntetických paliv. „Výzkum, vývoj a i následná výroba syntetických paliv může představovat zajímavou příležitostí i pro naše firmy a vědecké a výzkumné instituce,“ připomíná ministr Kupka.

Díky aktivitě České republiky a Německa se podařilo letos na jaře prosadit na evropské úrovni právně závaznou výjimku pro vozy se spalovacími motory na syntetická paliva. Ty bude možné nabízet po roce 2035, kdy vstoupí v platnost unijní zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory.

Mnichovské konference o syntetických palivech se účastnili zástupci vlád, mezinárodních organizací, asociací, průmyslu a akademické obce z více než 80 zemí. Cílem konference je podpořit sdílení zkušeností a znalostí mezi jednotlivými státy pro urychlené uvedení e-paliv na trh a mezinárodní spolupráci ohledně vývoje syntetických paliv.

Zdroj: Reliant

Státní fond dopravní infrastruktury má v příštím roce disponovat částkou 150,5 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu schválil Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozpočet je sestaven z národních zdrojů ve výši 118,4 miliard, z toho 26 miliard tvoří dluhové financování, a z evropských prostředků ve výši 32,1 miliard korun.

“Návrh rozpočtu SFDI na příští rok potvrzuje, že dopravní stavby jsou klíčovou prioritou státu a podmínkou pro další potřebný růst ekonomiky. Je důležité, že i v době úspor držíme investiční tempo. Společnost od nás očekává a beru to jako naši povinnost, abychom v příštích letech byli schopni realizovat dlouho připravované investice na dostavbu a modernizaci železniční i dálniční infrastruktury,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Z pohledu rozdělení výdajů mají investice tvořit 99,4 mld. Kč a neinvestiční výdaje pak 51,1 mld. Kč. Výdaje na železnice mají být ve výši 57,48 mld. Kč. Bude tak pokračovat výstavba trati na pražské letiště, začnou také práce na modernizaci trati Plzeň – Domažlice – st.hranice SRN. Pokračovat bude i projektová příprava vysokorychlostních tratí.

Ředitelství silnic a dálnic bude pracovat s rekordním rozpočtem více než 79 miliard korun. To pomůže rozběhnout nové stavby klíčových silnic a dálnic, jakými jsou například příhraniční úsek D11, 4 úseky dálnice D35 nebo další část Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Rozpočet počítá i s příspěvkem pro kraje na opravy a rekonstrukce jejich silnic II. a III. tříd., v rámci kterého si kraje příští rok rozdělí 4 miliardy korun. Více než 1 miliarda půjde železničním dopravcům na podporu zavádění jednotného evropského zabezpečovače ETCS.

Aktuálně je ve výstavbě dohromady 266 kilometrů silničních staveb, z čehož je 178,7 kilometrů dálnic a 87,3 kilometrů silnic I. třídy. V příštím roce bude zprovozněno  rekordních 113,7 kilometrů nových dálničních úseků, jako je například 32 kilometrů dálnice D4, 28,4 kilometrů dálnice D3 kolem Českých Budějovic nebo 21,4 kilometrů dlouhý úsek dálnice D55 u Uherského Hradiště. Další informace o realizovaných i chystaných stavbách je možné zobrazit v interaktivní mapě Ředitelství silnic a dálnic.

Z železničních staveb aktuálně probíhá modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště jako součást spojení na pražské letiště, stavební práce jedou naplno také v Kladně na kompletní modernizaci nádraží a železniční tratě. V příštím roce bude dokončeno zdvojkolejnění mostu v Praze-Braníku. V Pardubicích stavební dělníci pokračují s přestavbou a modernizací železničního uzlu. Pokračuje také rekonstrukce výpravních budov například v Písku, Bílině, Aši, Benešově nad Ploučnicí nebo v Krásné Lípě. Více informací o všech realizovaných i chystaných stavbách je možné najít v interaktivní mapě Správy železnic.

Zdroj: MDCR