Česká republika má desáté nejvyšší tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) za odpracovanou hodinu z 38 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádí to analýza odborníků na hledání zaměstnání společnosti Lensa, která zkoumala roky 1995 až 2021. Česko se tak sice nachází v první čtvrtině, ale vyšší růst hodnoty vykazují všechny zbývající státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Slovensko, Maďarsko i Polsko.

Pokud jde o země s největším nárůstem zákonné hrubé měsíční mzdy, je na prvním místě Lotyšsko s průměrným nárůstem o 10,17 procenta v letech 1998 až 2021. Třeba v Kanadě se pak nejvíce změnila zákonná pracovní doba – v letech 1996 až 2020 se snížila ze 48 na 40 hodin.

Země s největším rozdílem v HDP na odpracovanou hodinu:

Důvěra v českou ekonomiku v červenci po dvou měsících poklesu stoupla. Meziměsíčně vzrostla o 1,1 bodu na 91,4 bodu. Optimističtější byli podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně je celková důvěra ale nižší, loni v červenci činila 95,9 bodu.

Podnikatelská důvěra v červenci proti předchozímu měsíci stoupla o 0,1 bodu na 91,1 bodu. Nejvýrazněji, o 2,9 bodu na 88,1 bodu, vzrostla v průmyslu, zatímco ve stavebnictví klesla o 4,2 bodu na 99 bodů.

„Po dvouměsíčním výraznějším poklesu se v červenci zvýšila důvěra podnikatelů v ekonomiku v odvětví průmyslu. Podnikatelé očekávají v příštích měsících zvýšení tempa růstu výrobní činnosti i přesto, že přibližně třetinu z nich limituje nedostatečná poptávka. Nejen v průmyslu, ale i ve stavebnictví se pak výrazněji snížil počet podnikatelů, kteří jako bariéru růstu produkce uvádějí omezenou dostupnost vstupů,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Zlepšení v průmyslu bylo taženo méně negativními vyhlídkami na výrobu v příštích měsících, což podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera patrně indikuje zlepšení výhledů zejména v automobilovém sektoru. „I přes červencové zlepšení však zůstává důvěra v průmyslu spolu s červnem nejnižší od pandemických uzávěr v druhém čtvrtletí 2020,“ doplnil Seidler.

U podnikatelů v obchodě statistici v červenci zaznamenali nárůst důvěry o 1,7 bodu na 95,3 bodu. Ve vybraných službách podobně jako ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku snížila, ale méně výrazně, a to o 2,5 bodu na 92,8 bodu.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila o 5,9 bodu na 92,7 bodu, vliv na to měly podle statistiků mnohem menší obavy lidí ze zhoršení celkové hospodářské situace v Česku. „Pozitivní je i skutečnost, že stále více domácností hodnotí svou současnou finanční situaci lépe než v předchozích dvanácti měsících,“ doplnila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podle statistiků tak ubylo nejen lidí, kteří očekávají zhoršení ekonomické situace v Česku v následujících 12 měsících, ale i těch, kteří svou finanční situaci hodnotí ve srovnání s předchozím rokem hůře a kteří se obávají zhoršení své finanční situace v příštích 12 měsících.

Podle Seidlera se důvěra u domácností sice zvýšila relativně silně a celkový indikátor důvěry se dostal na úroveň ze začátku roku 2022, celkově ale zůstává na výrazně podprůměrných hodnotách.

Analytik Banky Creditas Petr Dufek soudí, že celkově červencový průzkum ani nenaznačuje, že by se česká ekonomika konečně pořádně odrazila ode dna. Dosavadní indikátory ekonomické důvěry potvrzují domněnku, že česká ekonomika letos nezažije pokles ani výraznější růst a nejpravděpodobnějším scénářem je přibližná stagnace, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Srovnání indikátorů důvěry v ekonomiku ČR:

Zdroj: ČTK

Úřady práce na solidárním příspěvku na ubytování uprchlíků vyplatily celkem asi 2,66 miliardy korun. Podporu mohli získat lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě přijali běžence zdarma či za úhradu energií nejméně na 16 dní v měsíci v kuse. V červnu jim stát poskytl 17.500 dávek za celkem 164,2 milionu korun. Vyplývá to z údajů o vyplácených dávkách, které zveřejnilo ministerstvo práce. Solidární příspěvek se poskytoval do konce června, od července se podpora uprchlíků změnila.

Příspěvek zavedl takzvaný lex Ukrajina. Pravidla a výši nastavila vláda v nařízení. O dávku bylo možné žádat zhruba od půlky loňského dubna. Do konce loňského června se dalo získat na ubytovanou osobu na měsíc 3000 korun, nejvýš 12.000 korun. Za poslední rok se pak na ubytovaného v samostatném bytě vyplácelo 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12.000 korun, na čtyři 14.000 korun a na pět a více osob 15.000 korun. Pokud lidé měli příchozí u sebe doma, mohli pobírat 3000 korun na měsíc na osobu, nejvýš ale 9000 korun.

Loni solidární ubytovatelé od státu dostali 1,62 miliardy korun a letos v prvním pololetí 1,04 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných příchozích měly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech.

V červnu úřady práce vyplatily 17.500 příspěvků za 164,2 milionu korun. Průměrná podpora dosahovala 9384 korun. Nejnižší byl počet dávek v březnu. Bylo jich 15.600 za 142 milionů korun. Loni v červnu se poskytlo 26.100 příspěvků za 217,6 milionu korun. Průměrná částka činila 8337 korun. Do října počet podpořených domácností klesal, snížil se na 19.400. V dalších dvou měsících se pohyboval kolem 20.500, v lednu a únoru přesáhl 23.100. Poté se znovu snížil.

Příspěvky se daly vyřizovat jen on-line. Systém měl zpočátku technické problémy. Letos v zimě pak kvůli podezření na případné podvody úřady práce řadu žádostí zamítaly a žadatelé museli po vyzvání do poboček přinést doklady o ubytovaných či bytě. Na možné zneužívání digitalizovaných dávek a nedostatečnou kontrolu poukazovaly odbory. Hospodářské noviny před časem napsaly, že úřad práce vyplatil přes 600.000 korun skupině žadatelů s jedním společným účtem. Ředitel ministerské sekce informačních technologií a pověřený šéf úřadů práce Karel Trpkoš v polovině dubna řekl, že úřady podaly dvě desítky trestních oznámení, kontroly „masivní zneužívání“ neprokázaly a počet zamítaných žádostí se výrazně nezvedl.

Podpora na bydlení uprchlíků se od července změnila. Solidární příspěvek se přestal vyplácet. Nouzové ubytování v zařízeních těm, kteří mohou pracovat, hradí stát pět měsíců. Běženci si mají živobytí a bydlení pak platit sami. Získat na to mohou případně humanitární dávku, ale jen tehdy, pokud je jejich příjem a úspory nižší než životní minimum a stanovené náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím poukazují na omezení pomoci, podle nich je pro uprchlíky obtížné vyžít a bydlení hradit.

Zdroj: ČTK