Domů Blog Strana 433

Předvánoční nákupní centra a povánoční výprodeje jsou častou nehodovou pastí na řidiče

Čím méně dní zbývá do Vánoc, tím je intenzivnější doprava v okolí nákupních center a tomu úměrně roste i nervozita řidičů. I mimo advent řada řidičů po vjezdu na parkoviště jako by zapomněla na základní pravidla silničního provozu, jako je například přednost zprava. V období přeplněných parkovišť v předvánočním čase však takové chování přináší růst počtu nehod. Pro mnohé řidiče je intenzivní provoz na komplikovaných často podzemních nebo krytých parkovištích nepříjemným rébusem, kdy ztrácí hlavu, zazmatkují a ke vzniku kolize pak zbývá jen krůček.

S intenzivním předvánočním dopravním provozem v okolí nákupních center se pojí řada rizik – nerespektování silničních pravidel na parkovištích, nervozita řidičů hledajících dlouhé minuty parkovací místo, děti ve voze, zácpy na příjezdových komunikacích a křižovatkách v okolí nákupních center, brzké stmívání někdy doprovázené sněžením či mrholením… To vše se podepisuje na růstu počtu nehod v předvánočním čase. Navíc parkoviště nákupních center a komunikace v bezprostředním okolí nejsou často svou infrastrukturou připraveny na takovou intenzitu dopravy, kterou s sebou přináší adventní čas. A nejde jen o období před Vánoci – situace se každý rok opakuje i po skončení svátků se začátkem výprodejů, slev a vracením nevhodných dárků.

Praha vede, nicméně i v dalších krajských městech mají v nákupních centrech často řidiči problém

„Z hlediska počtu nehod a výše způsobené škody je v čele samozřejmě Praha. U tří velkých obchodních center – Westfield Chodov, HomePark Zličín (nákupní zóna u HM Tesco a Ikea) a OC Nový Smíchov se za poslední dva roky stalo až 200 nehod s celkovou škodou téměř 11 milionů Kč, přičemž kolem čtvrtiny nehod spadá právě do období kolem Vánoc,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz ČKP a dodává: „Riziková jsou v tomto období ale také parkoviště a oblasti u obchodních center v dalších krajských městech. Týká se to například Avion Shopping Parku v Ostravě, obchodního centra Forum v Ústí nad Labem, OC Čepkov ve Zlíně či OC Fontána v Karlových Varech. Zajímavostí přitom je, že u Prahy je z časového rozložení statistik vidět jasný nápor v předvánočním období, zatímco v regionech počty nehod u nákupních center rostou spíše i po Vánocích, kdy přichází na řadu výprodeje.“

Při bližším pohledu na jednotlivá frekventovaná obchodní centra a jejich parkoviště vycházejí za poslední dva roky nehodové statistiky, které potvrzují zvýšenou míru rizika nehod:

V Praze jsou místem nejčastějších dopravních nehod v okolí nákupních center OC Westfield Chodov (80 nehod, škoda ve výši 3,39 mil. Kč), OC Nový Smíchov na Andělu (62 nehod, škoda ve výši 3,99 mil. Kč) a HomePark Zličín (70 nehod, škoda ve výši 3,62 mil. Kč) u obchodního centra, kde se nachází obchodní dům IKEA a hypermarket Tesco. „V případě OC Westfield a Nový Smíchov se jedná o velká nákupní centra s rozsáhlým krytým či podzemním parkovištěm – navíc v městské zástavbě. Výjezdy z parkovišť ústí do frekventovaných městských komunikací, kdy řidiči se již během pojíždění v labyrintu krytého parkoviště musí zorientovat, kde se nachází správný výjezd, kterým chtějí vyjet. OC Chodov je umístěno navíc v blízkosti frekventovaného výjezdu dálnice D1, OC Nový Smíchov zase v naprostém epicentru pohybu MHD a centrálního městského provozu v oblasti Anděla,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.

V případě OC HomePark v Praze na Zličíně jde sice o venkovní parkoviště v obchodním centru na kraji města – nicméně u dvou obrovských obchodních domů IKEA a Tesco, s mnoha parkovacími místy, výjezdy a spojovacími komunikacemi, po kterých se často navíc pohybují auta zákazníků naložená doslova po střechu krabicemi s nábytkem, případně jiným zbožím.

Také v Ostravě se de facto jedná o velmi podobnou skladbu obchodů i umístění obchodního centra Avion Shopping Park – s obchodním domem IKEA, přilehlou nákupní galerií a dalšími obchody. V jeho blízkosti zároveň vede klíčová ostravská tranzitní komunikace „Rudná“, spojující centrum Ostravy s Porubou a dálnicí D1. V období posledních dvou let se zde stalo téměř 70 dopravních nehod s celkovou škodou 2,37 mil. Kč.

„Další frekventované obchodní centrum přímo ve středu krajského města je OC Forum v Ústí nad Labem. Několik parkovišť s vyústěním do městských komunikací a umístění mezi vlakovým nádražím a centrálním náměstím vedly v období posledních dvou let až ke 40 nehodám s celkovou škodou 1,12 mil. Kč. Navíc tato oblast Ústí nad Labem je obecně jedním z rizikových míst s vysokou pravděpodobností vzniku dopravních nehod v rámci celé České republiky – bez ohledu na období roku,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.

Za pozornost z hlediska počtu nehod v okolí velkých nákupních center stojí také Karlovy Vary a Zlín. Krajská města – každé na jiném konci České republiky – jsou si přesto podobná velikostí i počtem nehod během adventní a povánoční nákupní horečky. V Karových Varech u obchodního centra Fontána (v blízkostí dálnice D6 směr Sokolov a Cheb) se za poslední dva roky stalo 26 dopravních nehod s celkovou škodou cca 709 tisíc Kč. Ve Zlíně je nehodovou oblastí okolí nákupního centra Čepkov, které se nachází na nábřeží říčky Dřevnice v prostoru mezi centrem města, nádražím a sídlištěm Jižní Svahy. Zde se v období posledních 24 měsíců stalo 36 nehod s celkovou škodou také kolem 700 tisíc Kč.

Nejčastější příčiny nehod u obchodních center

Skutečnost, že i na parkovišti nákupního centra je nezbytné dodržovat dopravní předpisy či značky, se mnohdy rozplyne v záři vánočních světel a adventní čas mohou zcela zbytečně pokazit nepříjemnosti spojené s dopravní nehodou u nákupního centra. Podle analytiků Portálu nehod jsou jejich nejčastější příčiny velmi banální.

„K těm velmi častým patří nedání přednosti v jízdě; PŘEDNOST ZPRAVA přitom platí i na parkovišti v nákupní galerii. Je to přitom nejčastější příčina nehod na parkovištích nákupních center. Řidiči pravidlo nedodržují, nerespektují, mají pocit, že přednost mají ti, kdo jedou rovně nebo po komunikaci směřující ven či dovnitř, a zapomenou, že přednost v jízdě se i zde určuje stejně jako na ostatních komunikacích – značkou nebo častěji pravidlem přednosti zprava,“ uvedl Jan Chalas.

Velký počet nehod se často stane také tam, kde je nákupní centrum umístěno přímo v městské zástavbě s vyústěním výjezdů z parkovišť do rušných městských komunikací několika směrů. Řidiči mnohdy právě zde zazmatkují, v hustém provozu podzemního parkoviště zvolí špatný výjezd a při následném řešení svého omylu dojde k dopravní kolizi. Příkladem mohou být obchodní centra v Praze na Andělu nebo OC Forum v Ústí nad Labem. Obě se nacházejí v centrální části města a parkoviště mají výjezdy do několika ulic s intenzivním městským provozem, či dokonce pohybem chodců.

Riziková je i manipulace s vozidlem – podzemní či nadzemní parkoviště jsou často plná různých podjezdů, nadjezdů či přikázaných směrů a řidiči mnohdy podlehnou pokušení vzít to prostě napříč a zkrátit si tak cestu. Při manipulaci je také potřeba dbát zvýšené opatrnosti kvůli stísněnému prostoru na parkovištích. Řada parkovišť v nákupních centrech čelí dlouhodobému problému s velikostně poddimenzovanými pruhy pro parkování, které jsou příliš úzké.

Mapa rizikových míst ukáže, kde si dát pozor nejen u obchodních center

Portál nehod (www.portalnehod.cz) již dva roky přispívá k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento web přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích. Neustále je doplňován o další funkcionality, které zvyšují informační a uživatelský komfort.

Řidiči mají také možnost si na mapě Portálu nehod naplánovat trasu své cesty a zobrazit riziková místa, která na ně mohou čekat. Je to díky spolupráci s jedním z nejpoužívanějších portálů v Česku – mapovou aplikací Mapy.cz. Mapa totiž za pomoci shlukové analýzy zobrazuje přehled rizikových míst podle počtu nehod za posledních 24 měsíců. Při projíždění těmito místy by pak měli být řidiči obzvlášť opatrní.

Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

Otázky pro vítěze hlavních cen OR 2023

Mezi hlavní ceny Obalu roku patří Cena Udržitelnosti. Tato cena je velmi specifická svým dalším dopadem, protože nezahrnuje pouze inovativní prvky či designové kreace, ale je u ní posuzován především přínos z hlediska environmentálních dopadů. Letos si tuto cenu odnesl Smurfit Kappa.  

 

U vítězného osmibokého obalu na sladké potěšení Medovník je zajímavé, že na první pohled vypadá obal naprosto stejně jako jeho předchůdce. A také tomu tak je, jen… Konstrukce je jiná a z hlediska udržitelnosti přináší obrovské úspory, nejenom materiálního rázu, ale i dalších, od konstrukce odvislých, pochodů. Původní podlouhlý „hadovitý“ charakter konstrukce se složitě skládal a hlavně byl nákladově i funkčně neefektivní.

Nově koncový zákazník stále dostává svůj oblíbený medový dort ve 4 příchutích v krásném ofsetově potištěném obalu, na první pohled nerozeznatelný od toho původního, a přesto s pozitivním dopadem na spotřebu materiálu a balicí proces. Signifikantní bylo i snížení uhlíkové stopy, kdy snížení emisí CO2 o 56 % přineslo jejich faktickou redukci o 29 tun. Za autora konstrukce Lukáše Čecha odpovídá Jan Kaprhál, Marketing & Innovation Manager, Smurfit Kappa.

 

Co bylo impulzem pro změnu obalu?

JK: Byly to dvě věci. Jednak fakt, že jejich původní obal nebyl konstručně úplně ideální. Ale důležité bylo i to, že si toho nedostatku všiml obchodník Lukáš Cahel při návštěvě zákazníka a získal pro nás šanci obal vylepšit.

Jak dlouho vývoj trval?

JK: Vlastně jen necelý den. A ještě větší „pikoška“ na tom je, že ho Lukáš vyvíjel na homeoffice😊 Byl doma po operaci nohy, nemohl jezdit do práce, ale pracoval. Takže kluky z designu vždy poprosil, aby mu vyřízli návrh na plotru a přes kameru telefonu nebo Teamsů koumal, jak to vylepšit.

 

A nejtěžší část?

JK: Hlavně aby se na arch vešla i ta mřížka oddělující různé příchutě medovníku. Nakonec musel Lukáš trochu upravit její tvar, což nijak nevadilo její funkci, ale výrazně to pomohlo ji na arch vměstnat.

A protože to je první Lukášův Obal roku, který můžeme vidět na regálu, chceme mu popřát

že, až si koupí medovník a k němu si připraví kávu, bude ho hřát pocit, že ten obal vymyslel 😊

 

Co si na oceněném obalu ceníte nejvíce?

JK: Velmi důležitá je proaktivita týmu designer&obchodník, protože bez všímavosti obchodníka bychom nemuseli mít možnost inovovat. Zásadní je i otevřenost zákazníka, který dovolil změnu. Designer pak měl tu příležitost zohlednit potřeby jak zákazníka, tak koncového uživatele obalu, zamyslet se nad celým dodavatelským řetězcem a přinést změnu. Krásnou změnu😊

 

Zkuste 3 – 5 slovy nadefinovat základní body, které charakterizují vaší společnost

JK: Tvořit, chránit, pečovat

 

Jaký je váš názor na udržitelnost? Byla kritéria udržitelnosti nějak využita i při tvorbě vítězného obalu?

JK: Udržitelnost je v naší DNA, udržitelnost je i v našich procesech tvorby obalu, protože už designer tvoří s tím, že chce snižovat množství obalového dopadu. A ruku v ruce s tim přicházejí úspory v různých oblastech, ze kterých benefituje jak příroda, společnost, koncový uživatel, ale především náš zákazník.

To, že jsme v roce 2018 nastartovali iniciativu Better Planet Packaging, bylo jen formální pojmenování toho, jak se už dlouhé roky chováme.

 

Co pro vás znamená ocenění Obal roku?

JK: Obal roku je pro nás velmi uznávané ocenění a hrdě se ke každému vítěznému obalu hlásíme. A to i komunikací v médiích, na sociálních sítích či adresně k zákazníkům. Oceněný obal je totiž ukázka toho, jakou hodnotu svým zákazníkům dokážeme přinést tím, že známe jejich celý dodavatelský řetězec a umíme v každé jeho části něco zlepšit.

 

Uvažujete o účasti v dalším OR? Proč ano, proč ne?  Uvítali byste v rámci soutěže i některé změny – jaké

JK: Do každého ročníku jdeme s tím, že chceme vyhrát. Ukázat tak nejen svou kreativitu a invenci, ale i empatii, protože si dokážeme takříkajíc stoupnout do bot našeho zákazníka nebo jeho spotřebitele a vidět obal a jeho funkce jejich očima.

SYBA, Iva Werbynská i předsedkyně poroty Jana Žižková jsou profesionálové, kteří soutěž pozvedávají a inovují každým ročníkem, takže není nic, co by nám tam chybělo.

Zdroj: SYBA

V Jihočeském kraji začaly opět jezdit speciální lyžařské autobusové spoje

V Jihočeském kraji začaly ode dneška opět jezdit speciální lyžařské autobusové spoje. Zájemci je budou moci využívat do 17. března příštího roku. Autobusové linky dopraví lidi z různých lokalit regionu do horských středisek. ČTK to řekla Hana Brožková z kanceláře jihočeského hejtmana.

Skibusy budou jezdit na čtyřech linkách. Jedna spojuje České Budějovice přes Český Krumlov s Lipnem nad Vltavou. Další autobusy vyráží na trasu z Českých Budějovic na Zadov. Linka s názvem Táborsko-šumavská pak míří z Tábora na Kvildu a čtvrtá z Českých Budějovic do Novohradských hor.

„Předložením jízdenky z našich skibusů nebo jednodenní jízdenky získáte atraktivní slevy na skipasy,“ uvedl náměstek jihočeského hejtmana Antonín Krák (SOCDEM). Podrobné informace o zimních autobusových spojích najdou zájemci na webu.

Většina spojů bude jezdit hlavně o víkendu, některé i o jarních prázdninách. Většina lyžařských středisek na jihu Čech zahájila v minulých dnech sezonu.

Zdroj: ČTK

Kupka: Dálniční síť se v roce 2024 rozšíří o 118 km nových dálnic, dosud nejvíc

Dálniční síť v Česku se v příštím roce rozroste o 118,1 kilometru nových dálnic, což je dosud nejvíc. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Letos bylo v ČR otevřeno 15,4 kilometru dálnic. Největší část v příštím roce přibude na písecké D4, dále jihočeské D3 a jihomoravské D55. Práce pak nově začnou na dalších 117,8 kilometrech dálnic.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bude mít podle ministra v příštím roce k dispozici více než 79 miliard korun, což je dosud nejvíce.

Stát v roce 2024 plánuje dokončit celkem 17 jednotlivých dálničních staveb na osmi různých dálnicích. Největší část v příštím roce přibude na dálnici D4, na níž se její písecká část rozroste o 32 kilometrů. Dálnice je stavěna formou PPP projektu, pracuje tedy na ní soukromý investor. O dalších 28,4 kilometru bude delší také jihočeská část D3, přes 21 kilometrů vznikne na D55 od Babic do Bzence a o téměř 11 kilometrů se rozšíří chomutovská D7.

Dalších 12 staveb chce stát otevřít v rámci silnic první třídy. Celkem půjde o 29 kilometrů, mezi nimiž největší části budou přeložka u Klatov na silnici I/27 a obchvat Jaroměře na I/33.

V současné době je podle ministerstva dopravy rozestavěno přes 189 kilometrů dálnic. V příštím roce chce stát zahájit stavbu dalších 117,8 kilometru dálnic a 47 kilometrů silnic první třídy. V plánu je například rozpracování pokračování Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úseky na dálnicích D3, D6 nebo D7. V případě příznivého průběhu chce ministerstvo začít také se stavbou části D35.

Letos bylo zprovozňování nových dálnic méně časté. Dokončeny byly dvě dálniční stavby, konkrétně šlo o první etapu úseku z Bělotína do Rybí na dálnici D48 a také dostavbu obchvatu Loun na D7. Větší ruch byl na silnicích první třídy, otevřeno bylo téměř 55 nových kilometrů. Největší stavby byly úseky I/27 mezi Šlovicemi a Přešticemi a na I/36 mezi Časy a Holicemi.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Podle vlády by přípravu měly zrychlit některé už schválené legislativní změny, jako je například novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.

Zdroj: ČTK

Zastupitelé: Praha vypíše tendr na terminál na smíchovském nádraží za 8 mld. Kč

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou osm miliard korun bez DPH na stavbu dopravního terminálu na smíchovském nádraží. V noci ze čtvrtka na pátek to schválili zastupitelé metropole. Terminál nahradí autobusové nádraží Na Knížecí, bude zahrnovat i záchytné parkoviště P+R. Stát má do konce roku 2030.

Součástí nového terminálu bude železniční stanice příměstské i dálkové železniční dopravy, stanice metra i tramvaje, stanice městských a příměstských autobusových, trolejbusových a elektrobusových linek. Západně od železniční stanice vznikne velkokapacitní záchytné parkoviště.

Terminál bude mít podle plánů města několik úrovní. Z Nádražní ulice povedou podchody železnice k nástupištím. V druhé úrovni bude samotná stanice, která bude na stejné rovině jako dnes, a nad ní je v plánu autobusový terminál přesunutý z nynějšího nádraží Na Knížecí. Pod terminálem bude metro. Všechny úrovně a druhy dopravy budou vzájemně propojeny.

Stávající terminál je již dnes jedním z nejvýznamnějších přestupních uzlů Pražské integrované dopravy, v budoucnu se však očekává další významný nárůst významu tohoto terminálu, píše se v dokumentu.

V minulosti byly odhady nákladů na stavbu nižší, podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) je nynější odhadovaná cena dána výrazným rozšířením záměru. „Ten původní projekt měl mnohem menší rozsah, ten terminál ale plní spoustu funkcí, je to strašně důležitá brána. Ten projekt je pro Prahu významný,“ řekl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Návrh kritizovali někteří zástupci vládnoucí koalice. „Mně to přijde strašně drahé. Osm miliard za terminál, který bude sloužit všem v České republice, bude dávat Praha. Nevím, jestli máme takhle na všechno prostředky a myslím, že se projektanti měli držet nižších cen,“ řekl například radní Antonín Klecanda (STAN). Hřib vysvětlil, že projekt se může vzniknout za méně peněz, ale už jen to samotné P+R parkoviště bude stát miliardu korun.

Podle radního pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) je nádraží nyní kapacitně na hranici svých možností. Podle dřívějšího vyjádření Hřiba bude město chtít získat peníze z evropských fondů a s ohledem na význam pro celý region také od vlády, protože projekt nebude sloužit jenom Pražanům.

Zahájení stavby se předpokládá na konci příštího roku a podle Hřiba realizace bude trvat pět až sedm let. Práce město koordinuje se Správou železnic (SŽ), která zároveň připravuje rekonstrukci samotného nádraží. Bude mít na starosti rekonstrukci budovy nádraží a železniční stanice včetně opravy nástupišť, vytvoření jednoho nového a opravy podchodů. Vznikne také lávka přes železnici, která spojí Smíchov, Radlice a budovanou čtvrť Smíchov City mezi nádražím a prostranstvím Na Knížecí. SŽ v srpnu na práce vypsala veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 5,2 miliardy korun.

Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století, původní budovy se i kvůli poškození za druhé světové války nezachovaly. Nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, spolu s nádražím hlavním – na které bylo napojeno deset let po svém vzniku – a Masarykovým.

Zdroj: ČTK

Správa železnic začne s opravou nádraží ve Františkových Lázních

Správa železnic podepsala smlouvu se zhotovitelem rekonstrukce nádražní budovy ve Františkových Lázních. Práce provedou společnosti Metrostav DIZ a AVERS, které podaly nejnižší nabídku 182,5 milionu korun. Fasáda objektu získá původní historickou podobu, modernizací projdou vnitřní prostory. Práce začnou v závěru letošního roku a skončí na jaře 2025, informovala ČTK mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Nádraží ve Františkových Lázních je součástí památkové rezervace, rekonstrukce budovy se proto bude provádět v souladu s požadavky památkářů. „Střeše a fasádě se vrátí původní vzhled, a to jak barevností a materiály, tak i modelací historických říms. Stavební úpravy v interiéru pak zahrnou kompletní obnovu podlah, stěn a podhledů a repasi dveří. Zmodernizuje se odbavovací hala i pokladny. V horních patrech dojde k úpravě prostor celkem 11 bytů,“ uvedla mluvčí Správy železnic.

Renovací projde také hlavní vchod do odbavovací haly a zřídí se přístupové chodníky přímo na první nástupiště. Všechny vstupy budou bezbariérové. V těsné blízkosti budovy budou cykloboxy, parkovací stání pro kola i místa s možností nabíjení elektrokol.

Projekt renovace nádraží v soutěži o Stavbu Karlovarského kraje získal první místo v hodnocení odborné poroty. Projektovou dokumentaci zpracovala společnost APRIS 3MP.

Zdroj: ČTK

Středočeský kraj a dopravci žádají nový železniční most na pražské Výtoni

Středočeský kraj a dopravci vyzvali ministerstvo dopravy, aby co nejdříve rozhodlo o výstavbě železničního mostu na pražské Výtoni. Kvůli potřebné železniční dopravě jsou zastánci nového mostu, nikoliv jen rekonstruovaného. Novinářům to řekl středočeský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN) a zástupci dopravních sdružení. Proti plánovanému bourání mostu pod Vyšehradem protestuje spolek Nebourat s poukazem na jeho společensko-kulturní a symbolickou hodnotu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) již dříve uvedl, že chce o dalším postupu rozhodnout do konce roku.

„Rozhodnutí o osudu výtoňského mostu je pro Středočeský kraj naprosto zásadní, protože přes něj projíždí velká část osobní železniční dopravy ze západního na východní břeh Vltavy, a pokud by se rozhodnutí odkládalo, tak to může skončit tak, že výtoňský most bude kvůli svému technickému stavu časem mimo provoz a my pak nebudeme mít jak přepravovat cestující z jednoho břehu na druhý,“ řekl ČTK středočeský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).

„A pokud by se už o mostu mělo rozhodnout, tak bychom chtěli, aby to bylo co nejdříve. A rádi bychom ministerstvo a ministra dopravy vyzvali k tomu, aby rozhodnutí už neodkládali. Jsme jednoznační zastánci toho, aby se postavil most nový,“ dodal radní.

Po mostě může v současné době vzhledem k jeho havarijnímu stavu projíždět v jeden moment jen jedna vlaková souprava za snížené rychlosti na 20 kilometrů v hodině. „V těchto omezeních nemůžeme dlouhodobě fungovat,“ prohlásil prezident Svazu dopravy Oldřich Sládek.

Dlouhodobou prioritou Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia je podle jeho ředitele Petra Moravce to, aby mezi pražským hlavním nádražím a Smíchovem byla dopravní kapacita alespoň tři koleje v celé trase, případně v její části. „Rychlé a konkrétní rozhodnutí ministra je proto v tomto ohledu naprosto klíčové,“ sdělil Moravec.

Proti bourání železničního mostu protestovalo v září přes 200 lidí. Spolek Nebourat, který akci pořádal, proti záměru uspořádal i on-line petici. Dosud ji podepsalo zhruba 17.500 lidí. Začátkem srpna spolek podal trestní oznámení na správce mostu Správu železnic (SŽ) pro podezření z trestného činu zneužívání vlastnictví, který se podle jeho zástupců stal v souvislosti s neprováděním oprav a údržby mostu.

SŽ má vyšehradský železniční most ve správě od roku 2004, kdy byl prohlášen i kulturní památkou. Statut se SŽ od roku 2010 pokusila dvakrát neúspěšně sejmout. Firma na řešení špatného stavu mostu vypsala mezinárodní architektonickou soutěž, jejíž výsledky představila loni. Vítězný projekt počítá s tím, že zůstane zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci nahradí nová.

Proti tomuto záměru se v minulosti vyjádřil například Český národní komitét ICOMOS a Centrum světového dědictví UNESCO vyzvalo dopisem ministerstvo kultury k zachování stávající podoby mostu. Zachování požaduje i Národní památkový ústav, hlavní město Praha a městské části Praha 5 a Praha 2. Naopak většina odborníků, kteří se zúčastnili mezinárodního kolokvia pořádaného SŽ a ministerstvem dopravy, ve svých vyjádřeních doporučila konstrukci nahradit.

Železniční most na Výtoni byl zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil most, který se klene přes Vltavu dosud. Konstrukce je podle odborníků významnou technickou kulturní památkou v exponované části pražské památkové rezervace.

Zdroj: ČTK

Pohonné hmoty dál zlevnily, benzin je nejlevnější od konce května

Ceny pohonných hmot v ČR dál klesají o desítky haléřů. Benzin Natural 95 za týden zlevnil v průměru o 50 haléřů na 36,46 Kč/l. Cena nafty klesla o 56 haléřů a prodává se v průměru za 36,68 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzin je nyní nejlevnější od konce května, nafta od začátku srpna. Zlevňování bude podle analytiků pokračovat do konce roku.

Za dalším pádem cen pohonných hmot stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska zejména velký propad cen ropy. Připomněl, že barel ropy brent se prodává pod 73 dolarů, což je blízko nejnižších hodnot za tento rok. Ještě v druhé půlce října přitom po propuknutí konfliktu na Blízkém východě byla cena barelu o více než 20 dolarů vyšší . „Vše navíc nasvědčuje tomu, že korekce cen ropy bude pokračovat,“ řekl Lajsek.

Ceny patrně podle analytiků budou dál klesat. Podle Jiřího Tylečka z XTB by se motoristé ještě do Vánoc mohli dočkat snížení průměrné ceny benzinu i nafty k úrovni 36 korun za litr. „Rizikem je slábnoucí koruna a geopolitický vývoj,“ dodal Tyleček. Také Lajsek očekává, že pokles cen paliv by na tuzemských čerpacích stanicích měl trvat minimálně do konce roku.

Šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton upozornil na to, že nafta je nyní mírně dražší než benzin. „To naznačuje volatilitu obou cen a značné změny na trhu s pohonnými hmotami,“ řekl. Zároveň připomněl, že zlevňování má pozitivní dopad pro logistické společnosti, pro které jsou nižší ceny paliv, zejména v zimních měsících, důležitým faktorem pro efektivní financování.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 35,70 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 35,94 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,62 Kč. Nafta se v hlavním městě čerpá v průměru za 38,70 Kč za litr.

Paliva v ČR zlevňují od začátku října, předtím zhruba čtyři měsíce zdražovala. V meziročním srovnání je benzin asi o 30 haléřů levnější, nafta byla loni ve stejném období asi o 1,40 koruny dražší.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 13. prosinci 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 36,46 36,68
Praha 38,62 38,70
Středočeský 37,05 37,15
Jihočeský 35,70 35,94
Plzeňský 36,48 37,00
Karlovarský 36,18 36,40
Ústecký 35,71 36,13
Liberecký 35,98 36,16
Královéhradecký 35,82 36,00
Pardubický 36,00 36,24
Vysočina 36,77 36,89
Jihomoravský 37,02 37,06
Olomoucký 36,93 37,15
Zlínský 35,87 36,12
Moravskoslezský 36,32 36,53

Zdroj: ČTK

Informace o změnách na bodovém kontě SMSkou nebo e-mailem? Stačí si od příštího roku zažádat na Portálu dopravy

Na Portálu dopravy si od 1. ledna řidiči budou moci požádat o zasílání informací o změnách na svém bodovém kontě SMS zprávou nebo e-mailem. Umožní to novela vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, kterou schválila Legislativní rada vlády.

 

„Každý řidič by měl vědět aktuální stav svého bodového konta. Na Portálu dopravy od 1. ledna tedy zavádíme možnost požádat i o zasílání všech bodových změn jednoduše a pohodlně třeba do mobilu. K odběru notifikací se řidič přihlásí zdarma přes Portál dopravy. Zde budou mít zájemci na výběr tři možnosti, jakým způsobem si notifikace nechat zasílat: prostřednictvím SMS, e-mailu nebo aplikační notifikace v prostředí Portálu dopravy a Portálu občana,“ představuje vychytávku pro řidiče ministr dopravy Martin Kupka. Žádost o zasílání notifikací o změně bodového konta bude na Portálu dopravy dostupná od 1. ledna 2024. Do Portálu dopravy se občané mohou přihlásit pomocí své bankovní identity, mobilním klíčem eGovernmentu, pomocí eObčanky atd.

 

Jedná se o další digitalizační počin, kterým Ministerstvo dopravy zjednodušuje komunikaci občanů s úřady ve věci dopravních agend. Od konce roku 2022 funguje Portál dopravy, který nyní nabízí:

 

    • Pro řidiče: údaje o ŘP, e-podání žádosti o ŘP (uplynutí platnosti, změna osobních údajů, odcizení, ztráta), výpis z evidenční karty řidiče a bodového konta, údaje o přestupcích, údaje o zákazech řízení, údaje o profesní způsobilosti.

 

    • Pro vlastníky a provozovatele automobilů: údaje o všech (historicky) vlastněných vozidlech, předvyplnění žádosti o změny v registru, kontrola najetých kilometrů u konkrétního vozidla, přístup k datům Registru vozidel přes tzv. datovou kostku, přístup k nákupu a správě elektronické dálniční známky, přístup k mýtnému portálu, ověření vozidla řidiče taxislužby.

 

Pro majitele, provozovatele či vůdce lodí: e-podání žádosti o průkaz vůdce plavidla, přihlášení se na zkoušky, údaje z registru Státní plavební správy, údaje o plavidlech, e-podání žádosti k technickým prohlídkám plavidel, údaje o průkazech vůdců plavidel.

 

    • Pro majitele či provozovatele letadel a piloty: registrace provozovatele dronů, rezervace termínu zkoušky, nahlížení do leteckého rejstříku pro piloty, vydání pilotních a technických průkazů, údaje o držených průkazech, údaje o letadlech.

 

„Další služby budou postupně přibývat, od nového roku chceme také například zdigitalizovat žádosti související s přepisy vozidel nebo nové žádosti v agendě plavidel,“ informuje o dalším rozvoji služeb portálu Karel Váchal, zástupce digitálního zmocněnce Ministerstva dopravy.

Zdroj: MDCR

Světlo pro metro – nové umělecké dílo do vestibulu stanice metra Florenc C vytvoří Jan Poš

Vítězem soutěže Světlo pro metro, jejíž hlavním cílem bylo umožnit vznik nového uměleckého díla – světelného objektu – ve vestibulu stanice Florenc C, se stal český umělec Jan Poš s návrhem nazvaným Synapse. Jeho instalace, fungující na bázi elektrických výbojů a jejich přenosů, vytváří vizuální metaforu veřejné dopravy jako nervového systému města. Soutěž organizovaly Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Galerie hl. m. Prahy (GHMP). Přihlásilo se do ní celkem 23 umělkyň, umělců a týmů, do finální fáze soutěže, probíhající jako soutěžní dialog, postoupily čtyři subjekty. Na druhém místě skončil návrh Richarda Loskota, na třetím místě instalace týmu londýnského Jason Bruges Studia a na čtvrtém pak dílo týmu Pavly Beranové, Daniela Kříže a Karolíny Vojáčkové. Více informací
o soutěži a dokumentace jsou k dispozici na
https://cceamoba.cz/souteze/svm.

 

Všechny návrhy odevzdané v rámci tohoto soutěžního dialogu byly velmi kvalitní, propracované
a promyšlené vzhledem k prostředí i existujícímu uměleckému dílu velkoplošné mozaiky Bitva
u Sokolova. Porota zároveň přihlížela k technickému řešení vlastní realizace uměleckého díla, ale
i následné údržbě a udržitelnosti v náročném provozu. Vítěz soutěže ve svém díle vnímá město jako žijící organismus, úl lidských vědomí, jehož nervový systém tvoří tratě metra, tramvají a linky autobusů, na nichž občané, světélkující neurony, přenášejí své příběhy a myšlenky podél světelně oživených synaptických spojů se stíny tajemství ve svých koridorech a tepnách. Tyto dráhy posunují lidstvo přes urbanistickou krajinu, vytváří komplexní síť propojených cest a stezek. Florenc, páteř Prahy, křižovatka osudů, ve které se střetávají příběhy lidí a kříží linky veřejné dopravy, místo, kde se přestupuje mezi stanicemi a životními etapami, vytváří největší synapsi v tomto organismu. Vítězné světelné dílo Synapse bude umístěno na čelní stěně vestibulu pod autobusovým nádražím, naproti pevnému schodišti vedoucímu z nástupiště, a bude zaznamenávat okolní pohyb cestujících,
a reflektovat tak přítomnost okamžiku.

 

„Umělecké dílo, umístěné na stěně naproti hlavnímu schodišti podchodu, se návštěvníkům metra odhaluje při každém stoupání či klesání po schodech. Stává se tak součástí jejich každodenní cesty, a přesto zůstává elegantně odsunuto stranou, vytváří prostor, kde může samo pro sebe vyniknout
a odpočinout si od shonu. Formát a styl díla oživuje a rozšiřuje existující mozaiku – Bitvu u Sokolova – vytvářejíc tak most mezi historií a současností metropolitního prostoru,”
uvádí k vítěznému návrhu jeho autor Jan Poš.

 

 

 

Kontext místa a probíhající rekonstrukce

Primárním cílem probíhajících stavebních prací v metru na Florenci je rekonstrukce stropní desky nad stanicí a současně revitalizace samotného vestibulu a technického zázemí. Vestibul stanice Florenc C dostane nové, úspornější LED osvětlení, DPP zde vymění rozvaděče, napájení informačního systému, řídícího systému osvětlení a sdělovacích zařízení, ale také stávající hliníkové podhledy za nové, opraví průsaky, obklady stěn a dlažbu či zrepasuje prosklené stěny. Kromě toho dojde k úpravě stávajících obchodních jednotek a zapojení současného výtvarného umění. DPP stejně jako hl. m. Praha a GHMP vnímá, že součástí významných rekonstrukcí veřejných prostor metra nebo vzniku nových stanic by měla být i realizace uměleckých děl specifických pro dané místo, které formulují potřeby i vize současné doby. „Čas strávený v metru by měl být nejen pohodlný, ale
i příjemný s ohledem na prostředí, ve kterém se cestující veřejnou dopravou pohybují. Díky proběhlému soutěžnímu dialogu nyní získá stanice na Florenci dynamické umělecké dílo, které nejen že naláká ke zvědavosti všechny kolemjdoucí, ale přinese do vestibulu energii světla. To bylo ostatně hlavním posláním soutěže. Škoda, že jsme v minulosti o podobné umělecké dílo přišli ve stanici Náměstí Míru,”
říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy
a předseda dozorčí rady DPP
.

 

Pro pořízení návrhu nového uměleckého díla pro stanici metra Florenc byla zvolena forma soutěžního dialogu, který umožňuje nalézt optimální řešení spojující nejen uměleckou kvalitu, ale vyhovět také požadavkům na technickou, bezpečnostní i projekční složku návrhu. Soutěžní dialog je v tomto ohledu nejvhodnější způsob, jak umožnit vznik trvalých uměleckých hodnot v tomto specifickém prostředí. Podzemní svět metra je přirozeně bez denního světla. Osvětlení zde plní nejen primární funkci strategické městské stavby, ale je také nosným nástrojem pro modelaci prostoru, tvorbu atmosféry a práci s psychologií cestujících. Světlo je v metru esenciální, může být efektní, inteligentní, udržitelné, ale také koncepční a výtvarné.

 

„Cílem společného soutěžního dialogu bylo nalézt návrh uměleckého díla, který bude pracovat se světlem, hovořit současným vizuálním jazykem a zároveň bude organicky zapojen do rekonstruovaného prostoru jednoho z nejvytíženějších uzlů pražského metra. Těší mne, že vítězem soutěžního dialogu je mladý umělec, který dokázal navázat na dnes již historické řešení architektury metra i dobových uměleckých děl. Spojením interaktivních prvků, digitálních technologií a využitím klasických neonových světel se mu podařilo propojit minulost a přítomnost. Takové umělecké dílo ve veřejném prostoru zaujme a potěší každého z cestujících,” říká Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče
o zvířata
.

 

„Metro má být nejen utilitární mód dopravy, ale také kultivovaný reprezentativní prostor, který
v ideálním případě kulturně obohacuje obyvatele metropole. Čím víc budeme věnovat energie
a pozornosti tomuto prostředí, tím raději se budeme po městě pohybovat udržitelně,”
komentuje důležitost kultivace prostoru metra Anna Švarc, architektka metra a projektová manažerka DPP.

 

Předmětem soutěžního dialogu Světlo pro metro a součástí veřejné zakázky v rámci programu hl. m. Prahy Umění pro město je kromě návrhu nového uměleckého díla, světelného objektu pro pasáž spojující severní a jižní vestibul stanice metra Florenc C, také zpracování kompletní projektové dokumentace v součinnosti s GHMP, DPP a zhotovitelem rekonstrukce stropní desky a vestibulu, dodání uměleckého díla, jeho instalace a zprovoznění.

 

O vítězi

Jan Poš studoval na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, na Katedře elektronického obrazu v multimediálním ateliéru Time Based Media pod vedením Daniela Hanzlíka a Pavla Mrkuse. V současnosti studuje v ateliéru Socha 2 u Tomáše Hlaviny na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své aktuální tvorbě se zabývá vztahem reálného a virtuálního prostředí. Zkoumá jejich vzájemný vztah a narušuje hranice mezi nimi. K tomu využívá počítačové 3D programy, ve kterých vytváří různé simulace, které dále zhmotňuje v reálném prostředí. Po formální stránce se jeho díla pohybují na hraně sochy, objektu a instalace.

 

Jak probíhal soutěžní dialog Světlo pro metro

Vyhlašovatelem soutěžního dialogu na nové trvalé umělecké dílo – světelný objekt, pořízený
z programu Umění pro město, byla GHMP společně s DPP. Organizátorem soutěžního dialogu je CCEA MOBA. Soutěžní dialog byl zahájen 13. března 2023 výzvou pro podání přihlášek. Do první fáze se přihlásilo celkem 23 umělců, umělkyň nebo uměleckých, architektonických a designérských týmů. Ve lhůtě pro podání profesních přístupů k řešení zakázky obdržel zadavatel podklady od 18 přihlášených účastníků zadávacího řízení. Postupujícími do druhé fáze soutěžního dialogu byly čtyři subjekty: tým Pavly Beranové, Daniela Kříže a Karolíny Vojáčkové, dále londýnský tým Jason Bruges Studio a individuálně pak Richard Loskot a Jan Poš. Komise objektivně vybrala rozdílné autorské
a tvůrčí přístupy k tvorbě ve veřejném prostoru a neuzavřela se novým impulsům vycházejícím
z různých zkušeností jednotlivých účastníků. Soutěžící se pak ve druhé fázi, již neanonymně, následně účastnili workshopů se zástupci zadávajících institucí, odborníky z DPP a zástupci hlavního projektanta rekonstrukce podchodu, aby společně probrali podstatné detaily týkající se zejména infrastruktury a správy metra potřebné k vypracování vlastního soutěžního návrhu.

 

O vítězi rozhodla pětičlenná odborná porota. V její nezávislé části zasedla Stanislava Blažková, architektka ateliéru YUAR, dále Pavel Korbička, pedagog Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, Maxim Velčovský, český designér, pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a v současnosti kreativní ředitel společnosti Lasvit. Do závislé části poroty byla jmenována Anna Švarc, architektka metra a projektová manažerka DPP a Hana Třeštíková, zastupitelka hl. m. Prahy a místostarostka Prahy 7 pro oblast kultury, sportu a sousedských vztahů. V současné době probíhá koordinace mezi vítězem soutěžního dialogu, DPP a zhotovitelem rekonstrukce vestibulu stanice Florenc C. Ambicí všech stran je v ideálním případě spojit dokončení stavebních prací s odhalením uměleckého díla v roce 2026.

Zdroj: DPP

Logistický kalendář