Vzhledem k tomu, že v diskuzi kolem nového železničního mostu pod Vyšehradem v posledních týdnech převážila emocionální argumentace nad odbornou, rozhodla se k postupu zpracování zadání, průběhu výběru projektanta i související argumentaci vyjádřit také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Ostatně autorizované osoby byly přítomné v soutěžících týmech, v porotě i poradních orgánech vyhlašovatele soutěže (Správa železnic), který usiloval o maximálně odbornou přípravu i komplexní posouzení soutěžních návrhů. Proto v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek zvolil postup soutěžního dialogu, jenž umožňuje odbornou diskuzi o možných řešeních a postupné zpřesňování zadání.

 Na dnešním sympoziu mostních inženýrů Mosty 2023 bylo projednáno stanovisko adresované ministru dopravy Martinu Kupkovi jako odborná a věcná obhajoba postupu výběru nové podoby přemostění Vltavy pod Vyšehradem. Mezi signatáři stanoviska je řada vrcholných představitelů ČKAIT i předních mostních inženýrů. Za všechny osobnosti můžeme jmenovat Jana Vítka, Jiřího Stráského či Václava Macha, kteří stojí za vznikem mnoha oceňovaných mostních konstrukcí.

 „Každé rozhodnutí je politikum. Ve stavebnictví se ale nehraje na ‚kdyby‘. V našem oboru, přesněji v řadě odborných oborů spojených s navrhováním, výstavbou a správou mostů, musí vše sedět na milimetry. Jde nejen o vzhled stavby, ale i o zodpovědnost autorů, vlastníka i správců před soudem, k němuž by jistě došlo v případě havárie. V tomto světle jsou snahy o záchranu a konverzi stávajícího přemostění, které je bohužel již na konci své životnosti, jednoznačně pochopitelné pouze esteticky a lidsky. Nesmíme však zapomínat na požadavky na zajištění spolehlivosti a bezpečnosti stavby a dostatečné kapacity železniční dopravy v hlavním městě. To jsou také podstatné pilíře veřejného zájmu,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

 S minimálně devíti požadavky, jež naplňují charakteristiku zajištění veřejného zájmu, se musely vypořádat týmy zapojené do soutěžního dialogu. Velmi významnou roli měla společnost Správa železnic, která byla z pozice vlastníka stávající i budoucí mostní konstrukce vyhlašovatelem soutěže. Společnost ponese odpovědnost za tři hlavní aspekty veřejného zájmu: bezpečnost a spolehlivost mostu, zajištění provozuschopnosti dráhy, tedy zaručení průjezdnosti trati ve vztahu k zajištění provozu a souvisejících strategických zájmů podle příslušných mezinárodních dohod a zákonů ČR, a zabezpečení dopravní obslužnosti Prahy ze směru Beroun a Plzeň, konkrétně dostatečné přepravní kapacity pro příměstskou, meziměstskou a mezinárodní dopravu. S tím ostatně souvisí také zajištění schváleného rozvoje železniční dopravy a obslužnosti Prahy obecně.

K tomu se přidaly i další parametry jako zabezpečení odpovídajících hlukových a emisních limitů na stávající trati Smíchov – Hlavní nádraží nebo zajištění ekonomického a trvanlivého řešení. Zde je na místě připomenout, že se jedná o stavbu hrazenou ze státního, nikoliv z pražského rozpočtu. Důležité bylo také vyhovět požadavku Hasičského záchranného sboru na úpravu průjezdného profilu pod mostem na straně Výtoně, jenž nyní omezuje zásah hasičů v oblasti. Mezi podmínkami bylo rovněž zajištění požadavků památkové ochrany a kulturního dědictví.

„Rád bych připomněl, že zadání a soutěžní návrhy v soutěžním dialogu posuzovala velmi kvalitně obsazená hodnotící komise. Vybrané řešení výtvarné ztvárnila Ing. arch. Iveta Torkoniaková za 2T engineering s.r.o., konstrukční a statické řešení navrhli Ing. Libor Marek a Ing. Ondřej Lojík, Ph.D. z projektové kanceláře TOP CON SERVIS s.r.o. Tedy tým, který má úspěšně za sebou řadu návrhů a realizací mostních konstrukcí. S vítězným řešením se bude v rámci projektové přípravy ještě dále pracovat – zatím se jedná jen o částečnou studii, ale již nyní dokládá citlivý přístup ke stávajícím urbanistickým i vizuálním vazbám,“ říká Ing. Michal Drahorád, Ph.D., člen Představenstva ČKAIT a zároveň i mostní inženýr, který byl také členem hodnotící poroty. Zdůrazňuje, že návrh při elegantním a čistém vzhledu vyhověl všem požadavkům zadavatele na kapacitu a bezpečnost železniční trati a současně nejlépe vyřešil pěší a cyklistické vazby v oblasti Výtoně.

ČKAIT, stejně jako ostatní signatáři dopisu ministru dopravy, důrazně upozorňuje na rizika spojená s napadáním výsledků náročného soutěžního dialogu, do nějž byly zapojeny přední kapacity z oblasti mostního a dopravního inženýrství i architektury a urbanismu. Autorizované osoby mezi architekty, inženýry a techniky ctí formu architektonicko-konstrukční soutěže jako nezpochybnitelnou, nezávislou a odbornou cestu k nejkvalifikovanějšímu výsledku.

„Fakt, že most je součástí veřejného prostoru, zájmu a diskuze, neznamená, že různé zájmové skupiny budou výsledky soutěže zpochybňovat s ohledem na partikulární a víceméně subjektivní a pocitové aspekty. Uvědomme si, že tyto skupiny nenesou žádnou odpovědnost, tu nesou autoři a zejména autorizované osoby. Zdůrazňujeme, že průběh i výsledky soutěže byly celkovým konsenzem odborníků různých profesí a zohlednily veškerá odborná kritéria podložená dlouholetou zkušeností,“ upozorňuje prof. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D., jenž byl předsedou poroty soutěžního dialogu.

 Podle něho i signatářů dopisu vzešel z transparentně a odborně vedeného soutěžního dialogu návrh, jenž komplexně zohlednil všechny veřejné zájmy, včetně bezpečnosti a spolehlivosti jak železniční dopravní cesty, tak i jednotlivých mostních konstrukcí v prostoru Výtoně. Alternativy, které se od vyhlášení výsledků objevily v médiích, zohledňovaly vždy jen jeden požadavek veřejného zájmu – obvykle památkovou ochranu. Multidisciplinární složení autorských týmů dvanácti soutěžních návrhů předložených v 1. kole soutěže dokládá komplexní přístup k řešenému území: ačkoliv sedm konceptů uvažovalo o využití a zachování původního mostu, dala komise v roce 2021 i přes jejich invenční řešení přednost jiným návrhům. Důvodem byla potřeba vyhovět všem aspektům veřejného zájmu, jejichž součinem má nové přemostění být.

Důležitým faktorem je podle ČKAIT rovněž finanční kritérium. Zadání soutěžního dialogu bylo nastaveno tak, aby varianta nových nosných konstrukcí zaručila životnost minimálně 100 let, při opravách stávajících konstrukcí byla potom požadována životnost minimálně 90 let. Zvolené řešení je tudíž pro vlastníka mostu (tedy stát) i jeho správce jednoznačně vhodnější a výhodnější i z provozního a ekonomického hlediska.

 „Způsob výběru projektanta podle kritérií kvality i výsledek soutěžního dialogu podpořilo nejen kolokvium mezinárodních odborníků, ale také odborníci přítomní na dnešním sympoziu Mosty 2023. Shodli jsme se, že výsledek soutěže je kvalitní a nejlépe ze všech předložených návrhů zohledňuje všechny dílčí faktory. A to včetně bezpečnosti a spolehlivosti mostu, zajištění provozuschopnosti nebo dopravní obslužnosti mezi Prahou a Plzní s přihlédnutím k požadavkům modernizace železničního spojení,“ vysvětluje Ing. Dana Wangler, hlavní organizátorka dnešního sympozia a vedoucí střediska mostů ve společnosti SUDOP PRAHA a.s. Dodává, že předpokladem úspěchu v soutěžním dialogu ve formě architektonicko-konstrukční soutěže na novou podobu železničního mostu v Praze na Výtoni byla především souhra tří profesí: architekta, mostního a dopravního inženýra.

Zdroj : ČKAI

Před 20 lety začínala ve čtyřech lidech, nyní má 600 zaměstnanců, a kromě České republiky působí na Slovensku, v Maďarsku a plánuje expandovat do Bulharska, Rumunska a další evropské trhy. Přední česká outsourcingová společnost NAUT GROUP ale nepomáhá firmám jen zefektivňovat náklady v oblasti obsluhy moderního a tradičního trhu v podobě outsourcingu obchodních zástupců, sběru dat, POSM managementu a doplňování zboží, ale hlavně přináší zkušenosti a procesy v dalších oblastech svého byznysu.

NAUT GROUP poskytuje komplexní řešení na míru v celé oblasti e-commerce, a to od návrhu architektury, vývoje e-shopů a produktových stránek, projektového managementu až po skladování, picking, logistiku, platební styk, účetnictví a reporting. V průměru odbaví půl milionu zásilek za rok a dva tisíce transakcí za hodinu.

„Původně byl outsourcing tzv. služeb v retailu pouze o snižování personálních nákladů a schopnosti pokrýt co nejvíce obchodní místa, kde byla služba vyžadována. Pochopitelně míra ovlivnitelnosti byla před dvaceti lety zcela nesrovnatelná s tou dnešní. Dnes je outsourcing obecně nezbytnou a naprosto standardní součástí fungování globálních, nyní již i lokálních firem. Nejedná se jen o zajištění obchodního týmu, kompletního zázemí nebo merchandising. Klientům poskytujeme i přidanou hodnotu v podobě zkušeností v dané oblasti. Zabýváme se také logistikou, skladováním, distribucí, monitoringem, datovými napojeními, IT nebo zabezpečením platebního styku. Dnešní klienti sice stále hledají úspory, ale více je zajímají funkční procesy, rychlost, flexibilita, odbornost, profesionalita a schopnost ohnout globální systémy na lokální potřeby trhu,“ uvedl CEO společnosti NAUT GROUP Petr Nejedlý, který sbíral zkušenosti v zahraničí v Hewlett-Packard nebo jako obchodní zástupce společnosti Wrigley.

Ta měla v letech 1996 až 2002 zhruba 96% podíl na trhu a stala se v oblasti rychloobrátkového zboží doslova fenoménem. Před 20 lety založil Nejedlý firmu, a později další dvě společnosti, které jsou od roku 2021 sloučeny pod NAUT GROUP. Ta dnes patří mezi lídry v outsourcingu, zaměstnává 600 lidí a spolupracuje nebo měla možnost spolupracovat s partnery, jako například Group SEB, British American Tobacco, Bosch, Philip Morris, Fiskars, Mars, Mattoni 1873, Imperial Brands, Al Namura, Emco, Danone, Red Bull, Plzeňský prazdroj, Mondelēz International a mnoho dalších.

Naut Group se specializuje na korporátní společnosti a své obchodní aktivity staví na třech pilířích, a to na komplexním e-commerce řešení, logistice a skladování a službách v retailu. Disponuje skladovými prostory o výměře 18 000 m2, zpracuje ročně půl milionu zásilek a 1,5 milionu reportů, zprostředkuje dva tisíce transakcí za hodinu a do roku 2025 chce být uhlíkově neutrální. „Vyrostli jsme takzvaně odspodu z terénu a potřeb trhu v místě prodeje. Postupem času jsme objevovali nové oblasti a reagovali na poptávku trhu. Dvacet let se věnujeme oblasti retailu a outsourcingu, posledních deset let skladování, logistice a zabezpečování platebního styku. V posledních pěti letech je obrovským trendem tzv. DTC v oblasti e-commerce, což je outsourcing celého e-commerce řešení. Právě schopnost vidět potenciál a trend nás asi definuje. Procesně nejde o jednoduchou cestu, ale doslova personifikované řešení s nutností ohnout proces nebo metodiku služby,“ přiblížil činnost společnosti Petr Nejedlý s tím, že kromě České republiky a Slovenska se NAUT GROUP díky aktivitám v elektronickém obchodování rozšířila také do Maďarska a co nejdříve plánuje vstup do dalších trhů, jako je Bulharsko nebo Rumunsko.

Zdroj : NAUT GROUP