Domů Blog Strana 455

Platební morálka je nejhorší za osm let. Nejčastěji jsou ohroženy logistické společnosti

Výsledky průzkumů ukazují, že téměř polovina evropských firem má obavy ze zhoršení platební morálky svých obchodních partnerů. S pozdním splácením faktur mělo nepříjemnou zkušenost dokonce 85 procent společností. Letos po osmi letech dochází k výraznému zhoršení situace, firmy na proplacení svých faktur čekají nejdéle od roku 2015. Nejhůře jsou na tom společnosti z oblasti logistiky, služeb a lidských zdrojů.

Na začátku loňského roku mnozí majitelé firem očekávali postupné zlepšování ekonomické situace, nicméně od ruského útoku na Ukrajinu se hospodářský útlum ještě prohloubil. Podle průzkumu Barometr platební morálky, který byl realizován mezi 1 300 podniky z České republiky, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska a Turecka, očekává 48 % oslovených firem v roce 2023 prodloužení průměrné doby splatnosti faktur. „Řada firem v regionu se dokázala vyrovnat s dopady koronavirové pandemie a ustát i prudký růst cen energií. Nejistý výhled na vývoj ekonomiky v roce 2023 ale na trhu zvyšuje napětí a vzbuzuje obavy podniků, nakolik budou odběratelé schopni za dodané zboží a služby včas platit,“ uvedla Markéta Stržínková, ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius, která průzkum pravidelně provádí. Skeptickou náladu obchodních společností ukazují i výsledky ekonomického průzkumu Asociace německých obchodních a průmyslových komor (DIHK). Z nich vyplývá, že téměř každá čtvrtá společnost očekává v příštích měsících zhoršení platební morálky.

Proplácení faktur je nejhorší od roku 2015

Platební morálka firem v Evropě se letos po osmi letech zhoršila. Průzkum inkasní agentury EOS KSI uvádí, že každá čtvrtá faktura je ve východní Evropě zaplacena pozdě nebo vůbec. Zhoršení situace popisují i výsledky nedávného průzkumu společností Intrum Czech a Komory certifikovaných účetních. Podle něj se s pozdě zaplacenou fakturou setkalo dokonce 85 % firem. Průměrná splatnost faktur se v Česku dlouhodobě pohybuje okolo 52 dnů. Interní databáze platební instituce Roger však ukazuje, že poměrně často přesahuje i 60 dnů. „Firmy jsou v takovém případě nuceny čekat, než odběratel zaplatí, a to na úkor rozvoje a investic do dalších zakázek,“ uvádí spoluzakladatel a CEO platební instituce Roger Adam Šoukal. Navíc musí podnikatel měsíčně platit své náklady, jako je DPH, mzdy nebo materiál. „S nejdelší splatností faktur se potýká zejména oblast logistiky, služeb nebo odvětví lidských zdrojů,“ doplňuje. Výsledky průzkumu společnosti Intrum Czech ukazují, že polovina českých firem je na tom mnohem hůře než před pandemií. Dokonce čtyři z pěti firem z různých důvodů akceptují stále delší odklady splatností a jen 13 % českých společností se soustředí na vymáhání pohledávek. „Mnohé společnosti s delší splatností faktur počítají a hledají řešení, aby neohrozily svou existenci. Jedna z možných variant je přizpůsobit tomu plánování a cashflow,“ radí Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího českého dopravce v silo cisternové dopravě.

Logistické společnosti bojují s rostoucím zpožděním plateb

To, že si klienti logistických firem se zaplacením faktur dávají načas, potvrzují údaje českého fintechu 4Trans. Podle něj se doba splatnosti aktuálně pohybuje okolo 54 dnů. Zákazníci tak logistickým společnostem zaplatí průměrně s 12denním zpožděním. Podle údajů fintechu byla doba splatnosti před čtyřmi roky poloviční. „Mnohem více jsou ohroženy menší a střední společnosti, kterým bezproblémové fungování komplikují i rostoucí náklady spojené s energetickou krizí. Když se jejich odběratelé s platbou faktury opozdí, nemohou čekat další dva týdny, jelikož musejí financovat svůj provoz,“ upřesňuje Jaroslav Ton, generální ředitel fintechu 4Trans. Tím se mnoho logistických firem může poměrně snadno dostat do druhotné platební neschopnosti. Podle Ondřeje Stöhra je velmi důležitá pravidelná kontrola platební morálky klientů. „Pokud na nějakou nesrovnalost přijdeme, telefonicky na zpoždění platby upozorníme. V drtivé většině případů se nám podaří problémy rychle vyřešit,“ vysvětluje Stöhr.

Tým studentů sponzorovaný společností Gebrüder Weiss získal cenu za inovaci v soutěži Hyperloop

Začátkem dubna získal studentský tým Swissloop Tunneling, sponzorovaný společností Gebrüder Weiss, cenu za inovativní design v soutěži „Not-A-Boring-Competition“ za high-tech vrtného robota. 40členný tým ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu obstál před konkurencí z celého světa a převzal ocenění v soutěži pořádané společností The Boring Company. Gebrüder Weiss s dostatečným předstihem před samotnou soutěží zajistil profesionální a bezpečnou přepravu speciální vrtné soupravy do USA. „Projekt Hyperloop navazuje na jednu z našich čtyř firemních hodnot, a tou je lepší a udržitelnější mobilita,“ vysvětluje Lothar Thoma, výkonný ředitel divize Air & Sea ve společnosti Gebrüder Weiss.

V soutěži ve vrtání tunelů „Not-A-Boring Competition“ 2023 v texaském Bastropu získal tým „Swissloop Tunneling“ ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu na začátku dubna hlavní cenu za inovativní design. Tým 40 studentů, sponzorovaný společností Gebrüder Weiss, se prosadil v celosvětové konkurenci.

„Investice do budoucnosti mobility a způsobů, jak zlepšit udržitelnost, jsou pro nás i pro průmysl zcela zásadní. Proto se podílíme na projektech, jako jsou Hyperloop, mise na Mars nebo mise SubOrbital Express. Zároveň pracujeme na vývoji alternativních pohonů, protože právě tyto projekty odráží hodnoty Gebrüder Weiss a pomáhají nám na cestě k ochraně zdrojů a uhlíkové neutralitě,“ uvádí Lothar Thoma.

V závěrečné fázi soutěže se proti sobě postavilo pět nejinovativnějších a nejambicióznějších studentských týmů světa, které se kromě hlavní soutěže mohly umístit také ve čtyřech dílčích kategoriích: (1) nejrychlejší dokončení tunelu, (2) inovativní návrh, stavba a/nebo testování, (3) nejpřesnější tunel a (4) tunel s nejužším obloukem. Kromě celkového druhého umístění v soutěži získal tým Swissloop Tunneling prvenství v kategorii inovací. „Hledání inovativních řešení a testování moderních technologií patří k naší každodenní práci. Podpora podobných projektů u nás i v zahraničí je pro nás důležitá, protože nám pomáhají zlepšovat naše služby a posouvat logistický obor kupředu,“ vysvětluje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

Cílem plánované technologie Hyperloop je rychlejší přeprava zboží a případně i osob na delších vzdálenostech pomocí systému tunelů.

„Náš tým měl velké štěstí, že se mohl v posledních dvou soutěžích spolehnout na svého logistického partnera Gebrüder Weiss. Vědomí, že vyznáváme společné hodnoty a snažíme se uvést v život vize budoucí mobility, posiluje naši důvěru v tuto spolupráci,“ řekl Stefan Kaspar, zakladatel a spoluprezident společnosti Swissloop Tunneling. „V letech 2021 a 2023 jsme plně ocenili neobyčejné nasazení a kvalitu služeb Gebrüder Weiss. Bez podpory této logistické společnosti bychom neměli účast na projektu vůbec jistou.“

Zdroj : GW

V Česku je nedostatek profesionálních řidičů, chybí jich až 25.000

V České republice chybí asi 25.000 profesionálních řidičů. Nedostatek se dále prohlubuje, protože profesi přestává ročně vykonávat zhruba 8000 lidí, přičemž ji začíná provozovat 5000. Citelný je i malý zájem mladých lidí o řidičskou profesi a zdlouhavý proces zaměstnání cizinců, uvedl dnes na dotaz ČTK ředitel Institutu silniční dopravy Česmad Tomáš Bicera.

V České republice podle Bicery chybí zhruba 20.000 řidičů kamionů a přes 5000 řidičů autobusů. „Ačkoliv se nedostatek pracovních sil nyní týká téměř každé profese, v oblasti dopravy je o to citelnější, že pozice řidičů nelze v současné době zatím nahradit technologiemi. Problém je přitom celoevropský, ba celosvětový,“ uvedl Bicera.

Nedostatek řidičů se snaží Sdružení automobilových dopravců Česmad, pod který Institut silniční dopravy spadá, řešit podporou českých středních škol. Bicera uvedl, že podporují žáky technických oborů, aby si při studiu udělali řidičský průkaz skupiny C. „Doprava, ač důležitý obor, nemá žádný samostatný učební obor řidič. A o jeho vytvoření se ani neuvažuje. Důvodem, je, že absolventi by měli mít co možná největší uplatnitelnost na trhu práce, a úzce specializovaný učební obor do této koncepce nezapadá,“ dodal.

Řidičský průkaz na skupinu C, tedy nákladní vozidla nad 3,5 tuny, může dnes získat uchazeč od 21 let. Výjimku mohou mít 18letí uchazeči, kteří absolvují rozšířený rozsah školení v délce 280 hodin. Podle Bicery by oboru prospělo, pokud by mohli získat řidičské oprávnění C nebo D řidiči od 18 let po absolvování školení v základním rozsahu 140 hodin.

„Je iluzorní se domnívat, že delší školení nějak významně zlepší znalosti a schopnosti nového mladého řidiče oproti tomu, kdo absolvuje základní školení. Snížení věku na 18 let se nabízí i proto, že moderní vozidla jsou vybavená asistenčními systémy, které řidiči výrazně pomáhají při řízení a zajišťují i vyšší bezpečnost provozu,“ řekl Bicera. Dodal však, že s tímto problémem čeští zákonodárci na lokální úrovni nic nezmůžou. „Bohužel, aby taková změna nastala, musí dojít ke změně směrnice Evropské unie,“ uvedl.

Dalším řešením by podle Bicery mohlo být zjednodušení procesu zaměstnávání zahraničních pracovníků na řidičské pozice. „Proces zaměstnání cizince a vyřízení zaměstnanecké karty v Česku zabere řádově čtyři až osm měsíců, zatímco v zahraničí, například v Polsku, je možné stejného zahraničního pracovníka zaměstnat v řádů týdnů,“ řekl. Podle něj situaci neřeší ani volný vstup na český trh práce Ukrajinců, neboť v Česku nyní převažují ukrajinské ženy. „Proto lze hovořit jen o dílčích náborových kampaních autobusových dopravců, kteří jsou schopni zaměstnat některé ženy na pozicích řidiče MHD,“ dodal. Podíl řidiček je v Česku tři procenta, což je pod evropským průměrem.

Tábor připomíná 120 let trati Bechyňka, lidé spatří Křižíkův voltmetr či lampu

Křižíkovu obloukovou lampu, historické snímky trati Bechyňka nebo voltmetr nabízí výstava František, Elinka a Bechyňka, kterou dnes otevřelo Husitské muzeum v Táboře. Připravilo ji ke 120 letům Křižíkovy elektrické dráhy z Tábora do Bechyně. Při oslavách výročí vyjede na trať i nejstarší český elektrický železniční vůz zvaný Elinka z roku 1903. Novinářům to řekli zástupci muzea. Koleje mezi Táborem a Bechyní jsou první elektrifikovaná trať v tehdejším Rakousku-Uhersku. Výstava potrvá do 25. června.

Ve dvou sálech je výběr ze sbírek Národního technického muzea. Jde o předměty spojené s osobností vynálezce a podnikatele Františka Křižíka (1847 až 1941), který se na vzniku trati zvané Bechyňka podílel a kterému se říkalo český Edison. „Návštěvníci uvidí Křižíkovu pokusnou obloukovku, historické fotografie Bechyňky i dosud nezveřejněný portrét Františka Křižíka a jeho manželky, “ řekl generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.

Lidé spatří ampérmetr Křižík z plzeňského divadla, také voltmetr, jejž vyráběla firma Křižík a jehož systém je namontovaný na břidlicové desce tlusté 1,5 centimetru. Ve vitrínách je i Zlatá medaile, kterou Křižík dostal na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži v roce 1881 za diferenciální obloukovou lampu.

„Osobnost Františka Křižíka je s Táborem velmi úzce spjata, protože všichni obyvatelé města vědí o jeho elektrické dráze Tábor – Bechyně a všichni si této technické památky váží. Všichni si tedy váží i Františka Křižíka. Navíc byl tvůrcem prvního veřejného osvětlení v Táboře. Je znám jako zdokonalovatel mechanismu obloukové lampy. V našich dějinách ho vnímáme někdy trošku s nadsázkou jako českého Edisona, ale na tomto výroku je docela dost pravdy. Byl nejenom velice technicky zdatný, ale byl inovátor, který dokázal existující principy zdokonalit a uvést do praxe i do sériové výroby,“ řekl dnes ČTK ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.

Děti čeká hravá místnost, kde najdou prvky inspirované Křižíkovou prací. Vedle elektrického pohonu kolejových vozidel jsou to osvětlení měst, budov nebo elektromotory a generátory. Mohou si zkusit rozsvítit žárovku pomocí dynama, malé děti zaujme dráha s dřevěným vláčkem a polštářky s názvy 16 stanic Bechyňky.

Provoz na trati Tábor – Bechyně, o které se uvažovalo od roku 1874, začal 21. června 1903. Dodnes po ní jezdí elektrické vlaky. Křižík významně přispěl k vybudování této první elektrické trati v zemi. Právě on také řídil při jejím otevření motorový vůz zvaný Elinka, který je teď součástí sbírek Národního technického muzea. Její nynější červený nátěr vystřídal zeleň rakouských drah.

Na trati, která spojuje Tábor a Bechyni, chtěl Jihočeský kraj změnit trakci. Je napájená 1500 volty, nově to mělo být 25.000 voltů a 50 herzů, aby tam mohly jezdit moderní vlaky. Rozhodnutí zatím nepadlo. Proti změně trakce jsou krajští zastupitelé Pirátů, podle nich zamýšlená změna ohrožuje provoz historických vlaků na trati. Proti je i město Tábor. Když se trakce změní, skončí podle táborských radních letní nostalgické jízdy, kdy jezdí souprava tažená lokomotivou Bobinka, někdy i Elinka z roku 1903. Podle průzkumu trať využívá v pracovním týdnu 434 cestujících denně.

Zdroj : ČTK

Slovenský parlament se postavil proti znevýhodnění či zákazu spalovacích motorů

Slovenský parlament uložil vládě, aby v rámci Evropské unie ministři hlasovali proti iniciativám směřujícím ke znevýhodnění, zdražení nebo k zákazu spalovacích motorů, pokud nebude jednoznačné, že taková opatření jsou ke prospěchu zejména zdravého životního prostředí. Návrh usnesení sněmovna schválila hlasy 127 ze 145 přítomných poslanců.

Předlohu nepodpořili poslanci kolem expremiéra Eduarda Hegera. Jeden z nich, bývalý ministr životního prostředí Ján Budaj, tvrdí, že usnesení je ve prospěch ruských zájmů ve střední Evropě a že Slovensko se potřebuje co nejrychleji zbavit energetické závislosti na Rusku.

Předseda liberální strany Svoboda a Solidarita a někdejší ministr hospodářství Richard Sulík zase uvedl, že elektrická vozidla nejsou při zohlednění celého svého životního cyklu ekologičtější.

Usnesení slovenské sněmovny se bude patrně vztahovat také na postoj Bratislavy k zavedení emisní normy pro motorová vozidla Euro 7, která bude podle expertů znamenat konec výroby cenově dostupných malých aut. Italský ministr dopravy Matteo Salvini v úterý řekl, že Itálie a její spojenci v EU včetně Česka a Slovenska mají dostatek sil na to, aby normu zablokovali.

Členské země EU už na konci března schválily pravidla ukončení prodeje aut na benzin a naftu v roce 2035. Před tímto hlasováním evropský výbor slovenské sněmovny zavázal ministra životního prostředí, aby se v EU přidal k zemím, které vystupují proti zákazu prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory po roce 2035 a proti zpřísnění emisních norem pro nová osobní auta a lehká užitková vozidla.

Slovenské ministerstvo životního prostředí pak podle poslanců ovšem poslalo evropskému výboru návrh na změnu slovenské pozice ve prospěch zákazu spalovacích motorů a s ohledem na proceduru přijímání rozhodnutí v této záležitosti mělo následně za to, že jeho návrh byl akceptován bez projednání v tomto výboru. V pondělí předchozí vládu premiéra Eduarda Hegera vystřídal úřednický kabinet.

Nyní schválené usnesení slovenské sněmovny je mírnější, než původní rozhodnutí jejího evropského výboru, které počítalo s tím, ze země bude bez jakýchkoliv výjimek proti zavedení zákazu prodeje vozů se spalovacími motory.

Slovensko si už několik let s ohledem na počet obyvatel udržuje pozici největšího výrobce automobilů na světě. Automobilový průmysl je hlavním motorem ekonomiky země. Své továrny mají na Slovensku automobilky Kia, Jaguar Land Rover, Stellantis a Volkswagen. K nim přibude závod automobilky Volvo, která loni v létě oznámila, že postaví na východě Slovenska továrnu na výrobu elektrických aut.

Zdroj : ČTK

Z pokut za přetížené kamiony by měly obce dostat dvakrát více peněz

Z pokut za přetížené kamiony by měly obce podle novely zákona dostat dvakrát více peněz. Z nynějších 15 procent se zvedne jejich podíl na 30 procent. Stejný podíl má mít kraj, největší podíl, 40 procent, zůstane příjmem vlastníka silnice, ať už je jím kraj nebo stát. 

Novela zákona o pozemních komunikacích by podle ministerstva mohla vejít v platnost příští rok. „Navrhujeme od příštího roku spravedlivější rozdělení příjmů z pokut. Obce s rozšířenou působností, které vedou příslušná správní řízení a ukládají pokuty za spáchané přestupky, budou mít dvojnásobek příjmů oproti současnosti. Administrovat přestupky za přetížené kamiony tak bude pro obce výhodnější,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Přetížené kamiony jsou podle ministerstva dlouhodobým problémem českých dálnic a silnic. Vysokorychlostní vážení má proto doplnit nízkorychlostní kontrolní vážení, prováděné Celní správou a policií. V Česku funguje šest vysokorychlostních vah, a to na dálnicích D1, D2, D5, D8, D35 a na D48. V letošním roce se zprovozní ještě sedmá váha na dálnici D4. Do konce příštího roku jich má být funkčních dvanáct. Ředitelství silnic a dálnic nyní hledá vhodná místa pro další vysokorychlostní váhy.

Vysokorychlostní váhy však podle ministerstva dopravy vykazují řadu technických problémů, trpí častými poruchami, značné problémy jsou s přesnou kalibrací, která je nutná k tomu, aby bylo měření průkazné a řidiči nemohli výsledek vážení zpochybnit. Tyto váhy tak nyní fungují pro tzv. předvýběr, který musí potvrdit spolehlivější nízkorychlostní vážení.

Zákon o pozemních komunikacích umožňuje přetíženým kamionům uložit pokutu 9000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy. Při překročení nejvyšší hmotnosti do půl tuny pokuta činí 5000 Kč.

Ministerstvo chce v novele také prosadit o polovinu nižší pokutu, pokud ji řidič zaplatí na místě. „To by mělo omezit administrativu spojenou s vymáháním pokut. Částku ukládanou příkazem na místě navrhujeme snížit na polovinu oproti pokutě ve správním řízení,“ dodal Kupka. Také se nově umožní pokutovat i nepodnikající fyzické osoby coby provozovatele vozidel.

Vysokorychlostní váhy jsou umístěny pod povrchem silnice, váží projíždějící automobily a automaticky je mohou pokutovat v případě přetížení. S platnou certifikací pro výběr pokut bez zastavení vozidla jsou nyní čtyři vysokorychlostní váhy. „Obnovení certifikace u ostatních vybudovaných vah bude postupně ministerstvo dopravy řešit ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic a příslušnými obcemi s rozšířenou působností, které budou následně odpovědné za výběr pokut. Ne u všech vah to bude možné, protože byly historicky instalované pouze pro tzv. předvýběr,“ dodalo ministerstvo.

Bicyklů v silničním provozu přibývá, roste s tím ale i počet smrtelných nehod cyklistů

Předběžné statistiky dopravních nehod za leden až duben tohoto roku poukazují na velmi varovnou bilanci, zejména u cyklistů. Ve zmiňovaném období došlo na našich silnicích k 713 nehodám s účastí cyklistů, při kterých jich 18 zemřelo, 30 jich bylo těžce zraněno a dalších 561 jich bylo zraněno lehce. Není obvyklé, aby si ještě před zahájením hlavní cyklistické sezóny vyžádaly dopravní nehody tolik obětí mezi cyklisty.

„Cyklistů v silničním provozu přibývá, ať už jde o sport či dopravu po městě. Aktivní pohyb na kole je pozitivním trendem, vyžaduje ale od motoristů i cyklistů samotných vzájemnou ohleduplnost a dodržování pravidel. Ročně na našich silnicích zemře 40 cyklistů. Letos evidujeme od ledna do dubna, ještě před zahájením hlavní sezony, již 18 obětí. Je důležité, aby cyklisté dávali správně přednost v křižovatkách, byli dobře vidět a nosili přilby. Řidiči aut na druhé straně mají zpomalit v místech, kde se cyklisté pohybují, pozorně sledovat v provozu i menší jednostopá vozidla a dodržovat bezpečný boční odstup od cyklisty,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Cyklostezky jsou pro bezpečnost provozu klíčové

Počet cyklistů rok od roku narůstá, zejména v městské mobilitě můžeme zaznamenat velmi pozitivní trend. Nárůst počtu cyklistů až o 50 % potvrzují reálná data z automatických sčítačů. To s sebou přirozeně nese i zvýšenou nehodovost. Heslem letošního Světového týdne bezpečnosti silničního provozu (probíhá v období od 15. do 21. května) je proto „rethink mobility“ – tedy změna konceptu mobility, se zvýšením podílu chůze, jízdy na kole a využívání veřejné dopravy.

Světový týden bezpečnosti silničního provozu letos také zdůrazňuje význam bezpečné infrastruktury. Jedním z řešení jsou samostatné cyklostezky, které jsou sedm až dvanáctkrát bezpečnější než úseky bez cyklistické infrastruktury. Prokázal to průzkum, který nedávno zadal pražský magistrát. Mimo jiné ukázal, že na pražských cyklostezkách je třeba ujet milion kilometrů, než se člověk na jízdním kole setká s nehodou. Jenom od roku 2017 do roku 2022 byla ze Státního fondu dopravní infrastruktury financována výstavba více než 370 km nových cyklostezek, za téměř 3 mld. Kč.

„V reakci na rostoucí počet lidí na kolech a související nehodovost rozvíjíme projekt Cyklovize 2030. Jde o nástroje pro tvorbu bezpečné dopravní sítě pro moderní prostředky individuální dopravy v České republice. Projekt má přispět k tomu, aby se síť budovala a fungovala podobně, jako je tomu u železnice nebo silnic,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek.

Mezi nejběžnější nehody patří kolize cyklisty s automobilem, největším rizikem jsou křižovatky

Typickým účastníkem smrtelné dopravní nehody s účastí cyklisty je člověk ve věku nad 55 let. Nejčastějším typem nehod je potom srážka cyklisty s automobilem, přičemž viníkem bývá z 58 % řidič vozidla a z 38 % cyklista (zbylá procenta tvoří nehody, u kterých nešlo jednoznačně identifikovat viníka dané nehody). Časté jsou ale také nehody, při kterých cyklista havaruje sám, typicky jde o nezvládnutí řízení kola a náraz do pevné překážky. Takzvané samonehody tvoří 40 % všech dopravních nehod s účastí cyklistů.

Na bezpečnost zranitelných účastníků provozu, tedy chodců a cyklistů, se zaměřuje také nová generace testových otázek pro žadatele o řidičské oprávnění, což je projekt Asociace autoškol a Ministerstva dopravy. Právě vnímání rizikových momentů, při nichž může řidič auta cyklistu přehlédnout, se věnuje nejen textová podoba otázek, ale i nové video otázky se simulací reálných dopravních situací.

Nejčastěji dochází ke kolizím na křižovatkách, kdy jeden z účastníků nedá přednost tomu druhému. Ve městech, při nižších rychlostech, končí tyto střety většinou s lehkým zraněním. Mimo město, kde k těmto střetům dochází častěji ve vyšších rychlostech, dochází mnohem častěji k těžkým až smrtelným zraněním cyklisty. Bez ohledu na přednost v jízdě jednotlivých účastníků je proto vždy zásadní, navázat oční kontakt s druhým účastníkem, aby bylo jisté, že se vzájemně vidíte a víte o sobě. Cyklista může ke své bezpečnosti výrazně přispět tím, že bude dobře viditelný a sám bude mít dobré rozhledové podmínky. Řidiči automobilů naopak musí věnovat zvýšenou pozornost rozhlížení a nečekat na silnici pouze stejně velký stroj, jako je ten jejich. Pokud jste v roli cyklisty, mějte na sobě a na kole reflexní prvky, včetně bočních odrazek a přinejmenším za snížené viditelnosti (v dešti, šeru apod.) buďte vždy osvětlení vpředu i vzadu.

Startují osvětové akce pro cyklisty v terénu

BESIP se bezpečnosti cyklistů aktuálně věnuje ve dvou preventivních projektech. Kampaň Dám respekt podporuje větší ohleduplnost mezi motoristy a cyklisty a obě skupiny informuje o pravidlech a zásadách bezpečné jízdy.  Kampaň, která začala v loňském roce ve spolupráci s iniciativou cyklisty Romana Kreuzigera, pokračuje letos kontaktními akcemi po celé ČR. Během sezony proběhne 50 akcí, nejčastěji na cyklostezkách či jiných místech se zvýšeným pohybem cyklistů.

První akcí, na které se budou moci lidé s týmem BESIP a Dám respekt potkat naživo, bude akce „Frýdek-Místek na cestách“, která proběhne 20.5. v Autokempu Olešná, právě ve Frýdku-Místku. Připraveny tam budou interaktivní kvízy z bezpečnosti silničního provozu, seznámení s nejčastějšími rizikovými situacemi a tipy, jak jim předcházet.

BESIP spolupracuje také s novým projektem „Ne-riskuj“ financovaným z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Tento seriál preventivních spotů se zaměřuje konkrétně na bezpečnost seniorů na elektrokolech.

Informace o kampani Dám respekt naleznete zde.

Informace o projektu Ne-riskuj zde.

Německé dráhy koupí 73 nových souprav pro rychlotraťové spoje ICE

Německé dráhy Deutsche Bahn (DB) pro své rychlotraťové linky Intercity-Express (ICE) objednaly 73 nových souprav zhruba za dvě miliardy eur (asi 47 miliard Kč). Dnes to oznámil šéf dálkové dopravy DB Michael Peterson, podle kterého tak železniční společnost výrazně omladí svou flotilu. Německé dráhy uvedly, že dnes oznámený nákup vlaků ICE je druhý největší v historii DB, soupravy výrobci dodají do roku 2030.

„Už v letošním roce dostáváme v průměru tři nové ICE měsíčně. S dalšími dvěma miliardami eur ještě zvýšíme tempo omlazování naší vlakové flotily,“ řekl Peterson. „S novými vlaky, větším komfortem a rychlejšími spoji uspokojíme boom poptávky po ekologické železniční dopravě,“ uvedl.

Dráhy se rozhodly koupit 56 nízkopodlažních souprav ICE L od španělského výrobce Talgo a 17 souprav ICE 3neo od společnosti Siemens Mobility. Objednané vlaky začnou výrobci dodávat v roce 2026 a poslední předají do konce tohoto desetiletí. Dopravce uvádí, že nový nákup zvyšuje investici do dálkové osobní dopravy na 12 miliard eur (téměř 284 miliard Kč). Průměrné stáří vlaku souprav ICE a Intercity (IC) tak u DB klesne z 18 na 12 let.

Německý ministr dopravy Volker Wissing nákup označil za správný krok na cestě k modernizaci železnice. „Nové vlaky představují pokrok na železnici, jsou rychlé, digitální, bezbariérové. Přinášejí nejenom tolik potřebnou novou kapacitu, ale zvyšují i kvalitu a komfort pro cestující,“ řekl.

Nízkopodlažní vlaky ICE L, které si DB objednaly už v rámci předchozích nákupů, v Německu vyjedou poprvé v říjnu 2024. Nasazeny budou na trati z Berlína do Amsterodamu, později budou obsluhovat i další spoje v Německu, ale také linky do Kodaně či Vídně. Jezdit budou rychlostí 230 kilometrů v hodině. Soupravy ICE 3neo, které umožňují jízdu 300 kilometrů v hodině, nasazují DB na rychlotraťové spoje. Po dokončení nového nákupu a těch dřívějších budou mít Deutsche Bahn 90 vlaků ICE 3neo a 79 ICE L.

Z Asie do Evropy přes Trans-Kaspické moře

Transkaspická mezinárodní dopravní cesta (TITR) neboli střední koridor vede přes Čínu, Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán a Gruzii. Ročně se na této trase přepraví až 10 milionů tun nákladu včetně 200 tisíc kontejnerů určených pro Evropu. Tento objem je pozoruhodný s ohledem na dostupnou infrastrukturu na trase.

Transkaspická mezinárodní dopravní cesta byla vytvořena v roce 1996 za účelem urychlení přepravy mezi zeměmi kolem Kaspického moře a Čínou. Bezprostředně po spuštění dopravního koridoru se objevila řada problémů souvisejících se zastaralými silnicemi a železnicemi a také s nedostatkem vozidel a technického vybavení pro překládku na hraničních přechodech, které nakonec vedly k nízké kapacitě provozu.

Postupem času však země regionu věnovaly větší pozornost rozvoji a zlepšování infrastruktury a také budování dalších dopravních cest. Transkaspický mezinárodní dopravní koridor je v současnosti jednou z klíčových tras využívaných v rámci iniciativy Belt and Road. Hraje důležitou roli v hospodářském rozvoji Číny a představuje velký podíl nákladní dopravy v regionu. Kaspické státy intenzivně pracují na zlepšení infrastruktury, budování uzlů a zón volného obchodu a vytváření „přístavů budoucnosti“, aby přilákaly čínský tranzit. Výhodná geografická poloha Kazachstánu s ohledem na TITR je silným argumentem pro další investice do dopravního koridoru regionu. Na úrovni kazašské vlády byla stanovena priorita přilákat investice do rozvoje transkaspického mezinárodního dopravního koridoru.

To bude mít pozitivní ekonomický dopad na země Střední Asie. Aby se zlepšilo načasování dodávek, bude třeba vyřešit řadu současných „úzkých míst“ na této trase. Pro země TITR je zlepšení kapacit infrastruktury nejvyšší prioritou a pomůže zajistit efektivní, vysoce kvalitní a dobře koordinovanou práci během celého logistického procesu. „AsstrA-Associated Traffic AG považuje tuto trasu za strategicky důležitou pro poskytování efektivních logistických řešení klientům z Turecka, Evropy, Číny a Kazachstánu. V současnosti je alternativou silniční dopravy z Turecka do Kazachstánu železniční doprava.

Dodací lhůta je delší, ale ceny jsou celkem příznivé. V případě těžkého nákladu nebo při plánování dodání 3-4 měsíce předem existuje výhodná příležitost doručit náklad z Turecka, Gruzie nebo Ázerbájdžánu do Kazachstánu s 1,5 nebo dokonce 2krát nižšími náklady. Máme dobré pracovní vztahy s klíčovými poskytovateli služeb TITR a postupem času i nadále dosahujeme výhodnějších podmínek pro naše klienty. S ohledem na současná mezinárodní omezení a sankce je transkaspický mezinárodní dopravní koridor skvělým řešením pro odesílatele i příjemce,“ říká Ramilya Akhmetova, ředitelka pobočky společnosti AsstrA-Associated Traffic AG v Kazachstánu.

Zdroj : Asstra

Kamionům se české dálnice nezdraží, v budoucnu však nově zaplatí za emise v EU

Vládní balíček opatření k záchraně státních financí se netýká silniční nákladní dopravy, jelikož by podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) v tomto případně došlo k překročení limitů EU. Stát se proto chce více zaměřit na efektivní výběr sankcí za přetížené kamiony, které české dálnice neúměrně zatěžují, a tím je poškozují. Stát tak chce získat od silničních dopravců více peněz za jejich prohřešky s přetěžováním automobilů.

„Chceme změnit podmínky pro efektivní výběr sankcí za přetížené kamiony. V tuto chvíli máme šest vah na dálniční síti a stavíme sedmou. Do konce příštího roku bude jako novinka sloužit dvanáct vysokorychlostních vah, které se chystáme využívat k okamžitému automatickému systému sankcí a také k tomu, aby policie následně mohla řešit podezření na překročení povolené hmotnosti. Podaří se tím přispět k tomu, aby kamiony dodržovali to, co mají,“ vysvětlil ministr.

Novou finanční zátěž silniční dopravě připravily státy Evropské unie, když v dubnu schválily balík reforem týkající se klimatických norem. Země unijní sedmadvacítky odhlasovaly zpoplatnění emisí ze silniční dopravy od roku 2027 a konec bezplatných povolenek v roce 2034. Silniční doprava k celkovým emisím z dopravy přispívá z více než sedmdesáti procent. To jsou čísla, která evropské politiky a političky vedou k znevýhodňování vozidel se spalovacím motorem. Kolik si tedy kvůli emisním povolenkám od roku 2027 dopravci připlatí za benzin a naftu? S povolenkami budou obchodovat dodavatelé paliv a autodopravci zavedení povolenek pocítí v ceně paliv. EU v rámci rozšíření povolenek pro dopravu stanovila cenový strop 45 EUR za tunu oxidu uhličitého. V přepočtu na koruny to znamená, že povolenky mají za současného kurzu sílu zvýšit cenu jednoho litru pohonných hmot u benzinu o 2,50 koruny, u nafty pak o 2,80 koruny. Mezi odborníky se vedou diskuze, jestli cenový strop odolá ekonomické realitě. A jestli nakonec zdražení nebude o poznání vyšší. Nelze tedy říci, že mechanismus cenové stability skutečně zaručí, že cena tuto úroveň nepřekročí.

Zdroj : ŽESNAD

Logistický kalendář