Domů Blog Strana 461

Silničáři bourají podjezd pod nedokončenou Baťovou dálnicí

Silničáři začali bourat chátrající betonový podjezd v Ludkovicích na Zlínsku. Postaven byl v roce 1940 a původně měl stát pod silnicí ze Zlína do Luhačovic na Zlínsku, takzvanou Baťovou dálnicí, která však nikdy nebyla dokončena. Stavební firma k demolici využívá tři bagry s hydraulickými bouracími kladivy a hydraulickými nůžkami. ČTK to včera ráno řekl Bronislav Malý, ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které je příspěvkovou organizací hejtmanství a o silnice nižších tříd v regionu se stará.

„Jde to celkem dobře. Beton je bez výztuží zatím. Myslím si, že do tří dnů by firma měla zbourat ten objekt. Samozřejmě souběžně bude probíhat i odvoz materiálu, je to asi 4000 tun. Počítáme s tím, že ho bude firma recyklovat,“ řekl k postupu prací Malý. V příštím týdnu by podle něj měly pokračovat rekonstrukcí vozovky silnice třetí třídy z Ludkovic do Biskupic, která pod mostem vede. Chystá se i dostavba chodníku, který dosud před podjezdem z obou stran končil.

Se zájmem včera ráno pozorovala demoliční práce řada místních, mezi nimi i Zdeňka a Ludmila Žmolíkovy. „Je to takové smutné podívání. Já už jsem tady 55 roků a od té doby pořád to tady je se mnou a teď naráz to zmizí. Byla to taková dominanta tady Ludkovic,“ řekla novinářům Zdeňka Žmolíková. „Je to ale popraskané, teče z toho voda, je to nebezpečné,“ doplnila Ludmila Žmolíková.

O demolici podjezdu, který nemá mostovku a zatéká do něj, rozhodli zastupitelé Zlínského kraje před dvěma lety. „Stavba je v havarijním stavu. Opadávají z ní betonové kusy, navíc je v úseku mostu přerušený chodník. Kousek od mostu je školka, chodí tudy maminky s kočárky, s dětmi, je to velmi nebezpečné místo. Stavba navíc nedává dopravně smysl. To všechno dohromady vedlo k tomu, že se rozhodlo o tom, že se to bude bourat,“ řekl ČTK náměstek hejtmana pro dopravu Radek Doležel (ANO). Zmínil i nezbytné náklady na údržbu podjezdu.

Jako Baťova dálnice bývá nejčastěji označován meziválečný plán podnikatele Jana Antonína Bati na silniční propojení Československa ze západu na východ. Stejně je ale přezdívána i chystaná silnice ze Zlína do Luhačovic. V krajině po ní jsou patrné některé pozůstatky, především u Ludkovic, kde stojí ještě jeden menší nadjezd, nebo na okraji Zlína. Nejvýraznějším z nich je ale nyní bouraný most, který měl pod takzvanou dálnicí vést a dnes mohl podle Petra Kopčila, ředitele Nadačního fondu Jana Antonína Bati, sloužit jako další turisticky atraktivní místo z Baťovské éry. Respektuje však názor odborníků, že je ve špatném stavu. „Je to něco, co nemůžeme podceňovat,“ řekl ČTK Kopčil.

Bourání mostu ho však mrzí. „Trošku nadneseně říkám, a co bude příště? Karlštejn? Protože kdybychom dávali na jakési rovnítko obecný názor, že stavba neslouží svému účelu, to znamená, že už tam nikdy žádná dálniční síť nebo silnice nepovede, a že je tedy zbytečná, tak to je podobné, jako říct, že na Karlštejně dneska už nebydlí panovník, nejsou tam uschovány korunovační klenoty, takže ten objekt vlastně taky nepotřebujeme,“ doplnil Kopčil.

Demoliční práce za sedm milionů korun a související dopravní omezení jsou v Ludkovicích naplánované do konce srpna. Vyžádaly si úplnou uzavírku silnice pod podjezdem. Objízdná trasa vede přes Březůvky, Doubravy, Hřivínův Újezd, Kaňovice a Biskupice na Zlínsku.

Zdroj: ČTK

Hovorová kázeň

Něco z interní činnosti a snah ŽESNAD.CZ

V následujících pár větách Vám chci alespoň rámcově představit něco z našich interních diskusích a akcích.

Velmi aktivní pracovní skupinou je PS Provozně-technologická. Každých 14 dní se schází a diskutuje o všem možném z pohledu strojvedoucích a ostatního provozního personálu. Jedno z témat  pracovní skupiny byla i hovorová kázeň na železnici.

A protože je ŽESNAD.CZ přesvědčen o nutnosti  zvyšovat bezpečnost na železnici a je i stálým členem Bezpečnostní komise ministra dopravy, navrhli jsme  po našich interních diskusích Správě železnic nějaká opatření nebo společné akce. Místo nekonečného teoretického blábolení o případných chybných krocích na všech možných diskusních odborných platformách si myslíme, že je rozhodně lépe něco konkrétně udělat.

Pravě nyní jsme dostali v případě našich návrhů na téma hovorové kázně ze strany SŽ pozitivní odpověď. Její dopis samozřejmě nejdříve prodiskutujeme na zasedání PS PT a také – možná především – na  PS Legislativně-strategické  samozřejmě s konečným slovem Předsednictva spolku.

Podrobnosti včetně dopisu jsou k dispozici pouze oprávněným členům neveřejného sharepointového webu PS Provozně-technologické ŽESNAD.CZ přes tento článek a pro ostatní čtenáře je tato anonce informací a potvrzením, že je náš spolek skutečně velmi aktivní a snaží se něco na železnici změnit k lepšímu.

Svět spíš svými smysly měř …

Silné téma uprostřed příslovečné okurkové sezóny aby jeden pohledal. To bohužel platí i v logistice, kde tradiční sezónnost postupně vymizela.

Aktualitou, která ale za zmínku stojí, protože přeci jen s logistikou tak trochu souvisí, je navýšení rychlostního limitu na části našich dálnic. To po červnovém souhlasu Poslanecké sněmovny v uplynulých dnech posvětil i Senát.

Jde o změnu, jež z logiky věci povede ke snížení bezpečnosti silničního provozu. Současně ale přinese i exaktně měřitelný nárůst škodlivých emisí. Přitom paradoxně přichází v době, kdy jednotky mikrogramů všemožných škodlivin horečnatě srážíme stále tvrdšími emisními normami ženoucími ceny nových vozidel do astronomických výšin. Pohonné hmoty vylepšujeme neúčinnými biosložkami a ve městech poslušně dopřáváme sluchu aktivistům za takové snížení rychlosti, u které nás při průjezdu po páteřních komunikacích budou předhánět i předškolní děti na svých plastových odrážedlech.

To celé je o to bizarnější, že do novely zákona se naopak nedostalo jinde běžné stanovení bezpečného odstupu mezi vozidly, nikdo se ani nepokusil regulovat zcela chaotický provoz elektro koloběžek, jež stále ve větší míře zaplavují centra měst a mnohdy tam komplikují nejen provoz vozidel, ale i pohyb chodců.

Jako by respektování názoru odborníků, statistik dopravních nehod a jejich příčin i prosté životní zkušenosti nebylo dost korektní. Jako by potřeba dotknout se horké plotny, aby pochopili, už nebylo výsadou jen malých dětí …

Zdroj: Reliant

RePETable™ podporuje zlepšení cirkulace primárních obalů

Sidel je nejenom synonymem pro vysokou kvalitu nápojových linek, ale i patří i ke špičce v oblasti poradenství a servisu.  Současnou novinkou podpory pro zákazníky je i vlastní kontaktní poradenství pro bezproblémový přechod na recyklovaný PET.

 

Sidel uvedením své nabídky „RePETable™.“ nabízí klientům své odborné znalosti v oblasti recyklovaného PET (rPET).  Toto jedinečné portfolio služeb je navrženo tak, aby pomohlo obalovému průmyslu při efektivním přechodu na výrobu rPET lahví a zároveň nabídlo podporu pro zlepšení cirkulace primárních obalů.

 

Ambice RePETable

Sidel si klade za cíl usnadnit hladký a efektivní přechod trhu na recyklovaný PET zřízením „beze strachu“, čemuž by nabídka RePETableTM měla významnou měrou přispět. Tato servisní řešení umožní zákazníkům zavést až 100 % rPET bez dopadu na kvalitu i výkon výroby lahví. Sidel může také nabídnout podporu průmyslu při vývoji inovativních a udržitelnějších primárních obalových materiálů, které jsou určeny k recyklaci.

 

Řešení specifických požadavků na míru

Nabídka RePETableTM byla navržena tak, aby si zákazníci mohli vybrat služby, které nejlépe vyhovují jejich specifickým potřebám. Nabídka RePETableTM společnosti Sidel je doplňkem k jejím službám optimalizace obalů pro nižší hmotnost lahví a pomáhá zákazníkům při nákladově efektivním přechodu na recyklovaný PET, včetně možností úprav jak při výrobě preforem, tak především při vyfukování láhví na linkách, kde nové požadavky často naráží výzvy spojené s výrobou rPET lahví a zajišťují mechanickou odolnost lahví s optimální roztažností materiálu a tvarováním lahví.

Investice společnosti Sidel do pilotní linky na recyklaci v malém měřítku podporuje primární dodavatele obalů při inovacích s novými materiály pro uzávěry, obaly, lepidlo, etikety, přísady, barviva a jakýkoli jiný primární obalový materiál.

Zdroj: SYBA

Jihlavská MHD loni přepravila 15,8 milionu lidí, skoro jako před epidemií

Městské autobusy a trolejbusy v krajské Jihlavě loni přepravily okolo 15,8 milionu lidí, v meziročním porovnání počet stoupl o 12 procent. Přiblížil se výsledku za rok 2019, kdy ještě veřejnou dopravu neomezovaly dopady epidemie covidu-19, tehdy dopravní podnik přepravil přibližně 16 milionů lidí. Vyplývá to z výročních zpráv Dopravního podniku města Jihlavy, a.s., které jsou zveřejněné ve Sbírce listin.

Tržby z MHD měl loni dopravní podnik 53,3 milionu korun, meziročně se zvýšily o 35 procent. Kromě vyššího počtu přepravených lidí k tomu přispělo zdražení jízdného od loňského května, v průměru stouplo skoro o 30 procent. Radnice tehdy uvedla, že ceny jízdenek stouply po 12 letech, a to kvůli zdražení paliv a energií.

Dopravní firma musela čelit skokovému zdražení energií, protože počátkem ledna ukončil činnost její dodavatel zemního plynu a elektřiny. Přes všechna přijatá úsporná opatření se náklady na stlačený zemní plyn zvýšily o 141 procent a na elektrickou energii o 150 procent, stouply i jiné náklady, uvedlo vedení společnosti ve výroční zprávě za minulý rok.

Kvůli zdražení energií město mimořádně navýšilo kompenzaci dopravnímu podniku o šest milionů korun, zastupitelé o tom rozhodli v září. Celkem tato firma od města minulý rok dostala 121 milionů korun proti 99 milionům korun v roce 2021. Loňské navýšení částky podle výroční zprávy zohledňuje také opravy trolejového vedení v Havlíčkově ulici.

Celkové výnosy dopravního podniku v roce 2022 byly 209,4 milionu korun při nákladech 199,2 milionu korun. Z deseti milionů korun, které akciové společnosti zůstaly, navrhlo její představenstvo uložit 7,2 milionu korun do fondu obnovy vozového parku a zbývající peníze rozdělit mezi sociální a rezervní fond.

Městský dopravní podnik loni zaměstnával 162 lidí, z toho přes 90 řidičů. Provozoval 40 trolejbusů a stejný počet autobusů. Trolejbusy v minulém roce ujely přes 1,1 milionu kilometrů a autobusy 1,67 milionu kilometrů. Kromě padesátitisícové Jihlavy podnik zajišťuje dopravu do obcí Velký Beranov, Malý Beranov, Hybrálec, Smrčná, Štoky a do průmyslové zóny u Stříteže.

Zdroj: ČTK

Poslanec opozičního ANO zpochybnil rušení úřadu, který reguluje železnici

Stínový ministr dopravy opozičního hnutí ANO Martin Kolovratník zpochybnil rušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI), jehož hlavní činností je regulace přístupu k železnici. V poslanecké písemné interpelaci na premiéra Petra Fialu navíc obvinil ministra dopravy Martina Kupku (oba ODS) z překročení pravomocí, když evropská železniční směrnice podle Kolovratníka vyžaduje nezávislost regulátora, zejména na ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy se v podkladech, které jsou součástí Fialovy odpovědi, proti Kolovratníkovým tvrzením ohradilo. Poukázalo mimo jiné na to, že příslušná legislativa spadá do jeho pověření.

Ministerstvo dopravy podle podkladů organizovalo začátkem letošního roku výběrové řízení na předsedu úřadu na další období, už se ale vedla i jednání o přesunu agendy ÚDPI pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vláda v únoru předsedu nejmenovala. Řízením úřadu pověřila jeho místopředsedu, přičemž ÚDPI by měl s koncem roku zaniknout. Příslušný návrh zákona s převodem agendy na ÚOHS předložila skupina koaličních poslanců v čele s Kupkou koncem května, vláda jej v červnu podpořila. Předloha nyní čeká na schvalování zákonodárci.

Kolovratník tvrdí, že regulátor musí být nezávislý na ministerstvu dopravy, protože ministerstvo objednává veřejnou dopravu. „Ministerstvo dopravy nesmí do ÚPDI a zejména jmenování předsedy vůbec zasahovat. Pan Kupka překročil rámec svých kompetencí,“ napsal. V interpelaci se tázal mimo jiné na to, jak je možné, že ministr dopravy porušuje evropský předpis, když zasahuje do jmenování předsedy ÚPDI a zabývá se organizačním začleněním regulátora.

Předsedu úřadu jmenuje a odvolává ze zákona vláda. „To nevylučuje, aby výběrové řízení organizovalo ministerstvo dopravy, které je zároveň gestorem příslušné legislativy,“ uvedlo v podkladech ministerstvo dopravy. Připomnělo, že návrh zákona ke zřízení ÚPDI předkládal někdejší ministr dopravy za ANO Dan Ťok a ministerstvo pod jeho vedením vypisovalo výběrové řízení na prvního předsedu. Už před vznikem ÚPDI se navíc na ministerstvu dopravy vedla debata o tom, zda má být zřízen samostatný úřad, nebo zda má agendu vykonávat už existující organizace, nejlogičtěji ÚOHS, dodalo.

Od zrušení ÚPDI si ministerstvo slibuje úspory. Vzniknou zejména zrušením šesti z 23 pracovních míst, což ušetří asi šest milionů korun ročně. Odborní zaměstnanci se přesunou na ÚOHS. Kolovratník ale tvrdí, že s ohledem na celkový rozpočet ÚPDI a na jeho úkoly je celková úspora zanedbatelná.

ÚPDI vznikl před šesti lety v reakci na otevření železničního trhu. Jeho úkolem je hlídat rovný přístup při přidělování kapacity dopravcům na přeplněných železničních tratích či posuzovat případnou ochranu spojů objednaných a financovaných z veřejných peněz proti komerčním linkám. Na starosti má také například dozor nad nediskriminačním přístupem k letecké infrastruktuře.

Zdroj: ČTK

Povinné ručení patrně bude třeba platit za širší okruh vozidel

Povinné ručení patrně bude nutné platit za víc druhů vozidel. Povinnost platit toto pojištění odpovědnosti z provozu vozidla také přejde z vlastníka na skutečného provozovatele vozu. Počítá s tím návrh zákona, který ve středu projedná vláda. Norma převádí do českého práva evropskou směrnici, účinná by měla být od Vánoc.

Zákon nově definuje pojem vozidlo, čímž rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově se tato povinnost bude vztahovat na všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a na motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Povinnosti platit povinné ručení tak nebudou podléhat elektrokola.

Nově by podle zákona také měl povinné ručení platit provozovatel vozidla, nikoli jeho vlastník. Změna podle důvodové zprávy k návrhu zákona vychází z negativních zkušeností s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání systému bonusů a malusů při stanovení výše pojistného.

Nový zákon rovněž ruší takzvanou zelenou kartu pro prokazování zaplaceného povinného ručení na území Česka. Karta podle důvodové zprávy ztrácí svůj význam vzhledem k digitalizaci systému kontrol pojištění. Zelená karta tak bude nově sloužit pouze jako mezinárodní doklad o zaplacení pojištění odpovědnosti, pokud řidiči pojedou do zahraničí.

Zákon by měl zvýšit minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 25 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.

Ministerstvo financí, které návrh zákona předložilo, navrhuje jeho účinnost od 23. prosince. Důvodem je skutečnost, že v tento den vyprší limit pro převedení evropské směrnice do národního práva členských zemí Evropské unie.

Zdroj: ČTK

Na Chrudimsku havaroval kluzák, pilot se katapultoval, zraněn nebyl

U Podhořan u Ronova na Chrudimsku havaroval kluzák. Pilot bezmotorového letounu se katapultoval, nebyl zraněn, uvedla policie na sociální síti X, dříve twitteru. Dechová zkouška na alkohol byla u něj negativní.

„Kluzáku se při manévru ve vzduchu ulomilo křídlo a ten následně havaroval. Čtyřiapadesátiletý pilot se naštěstí katapultoval a nebyl zraněn,“ uvedla policie.

Nehodou se budou zabývat pracovníci Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.

Zdroj: ČTK

Ruská stíhačka se zřítila v Kaliningradské oblasti, oba piloti zahynuli

V Kaliningradské oblasti, území Ruska u Baltského moře, se během cvičného letu zřítila stíhačka Su-30. Zahynuli oba piloti na palubě, informovalo podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany.

„Letoun Su-30 se zřítil v neobydlené oblasti. Let byl prováděn bez munice. Posádka letounu zahynula,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení citovaném agenturou.

Pravděpodobnou příčinou nehody byla podle ministerstva pravděpodobně technická záhada. Další podrobnosti neuvedlo.

Kaliningradská oblast je ruská exkláva mezi Polskem a Litvou, tedy dvěma členskými státy NATO.

Zdroj: ČTK

DPP musel kvůli závadě vyřadit z pilotního provozu prototyp autobusu na vodík

Pražský dopravní podnik (DPP) musel vyřadit z pilotního provozu prototyp autobusu poháněného vodíkem, který jezdil od července na lince číslo 170. Důvodem je technická závada, kterou nyní řeší výrobce vozu. Informaci z webu dopravního podniku (DPP) ČTK potvrdil vedoucí provozu autobusů Jan Barchánek. Kdy se vůz vrátí do provozu, zatím není jasné. Na testování nového autobusu se domluvili hlavní město, DPP a společností Škoda Group, která je výrobcem vozu, a Orlen Unipetrol.

„Jedná se o pilotní provoz, který slouží k tomu, abychom takzvaně vychytali všechny mouchy, ať už z naší strany, co se týče provozu, tak po technické stránce ze strany výrobce. Projekt se nynějším odstavením rozhodně neruší, právě k takovýmto zjištěním slouží pilotní provoz, testování má právě všechny případné potíže odhalit,“ řekl Barchánek. „Stejné to bylo, když jsme v minulosti testovali například elektrobusy,“ doplnil.

O jakou závadu konkrétně jde, v tuto chvíli DPP podle něj neví a zjišťuje to výrobce. Jeho technici si vůz odvezli poté, když zjistili, že závadu nelze opravit na místě. Jakmile bude vůz v pořádku, vrátí se do provozu, dodal Barchánek.

DPP vybral pro testování prototypu vodíkového autobusu trasu linky číslo 170 záměrně. Má členitý a kopcovitý profil a její trasa patří mezi nejdelší v Praze s délkou v jednom směru zhruba 20 kilometrů. Nedaleko konečné na Barrandově se pak nachází plnicí vodíková stanice.

Pořizovací cena vozu je zhruba čtyřikrát vyšší než u naftového autobusu, to znamená mezi 18 až 20 miliony korun. Provozní náklady jsou zhruba na dvojnásobku provozu běžného autobusu.

Autobus Škoda H’City je nízkopodlažní a měří na délku 12 metrů a je široký 2,55 metru. Má 85 míst, z nichž je 30 k sezení. Dovnitř se rovněž vejdou dva kočárky či invalidní vozíky. Nejvyšší rychlost je 80 kilometrů v hodině. Průměrná spotřeba je deset kilogramů vodíku na 100 kilometrů.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář