Domů Blog Strana 468

EU bude financovat výstavbu železničních vleček v Česku pro „jakoukoli společnost s vážným zájmem“

Komise schválila program financování výstavby, modernizace a rekonstrukce železničních vleček v Česku. Program má k dispozici 74 milionů eur a bude trvat do roku 2027. Instituce uvedla, že financování bude k dispozici všem společnostem, které chtějí získat efektivní napojení na železniční síť České republiky.

Kromě toho bude režim financování poskytovat víc. Například podniky přicházející v úvahu, jako jsou průmyslové závody, získají finanční podporu také na výstavbu nebo rekonstrukci zařízení přímo napojených na železniční vlečky. Taková zařízení by mohla zahrnovat např. zařízení pro manipulaci se zbožím. Komise upřesnila, že režim státní podpory bude poskytovat finanční prostředky ve formě přímých grantů, které však v každém případě pokryjí 49 % celkových výdajů a investic.

Další dva režimy financování

Kromě nejnovějšího režimu státní podpory, jehož cílem je motivovat k využívání železniční nákladní dopravy zpřístupněním české železniční sítě, využívá Česká republika v současné době ještě další dva finanční balíčky EU, oba s víceméně stejnou dobou trvání. Konkrétně se jedná o první balíček ve výši 180 milionů eur na podporu dopravců využívajících pro svůj provoz elektrickou trakci. Tento program byl schválen na konci roku 2022 a bude trvat do roku 2026. Nepřímo také kompenzuje rychle rostoucí ceny energií v zemi i v celé Evropě.

Druhý balíček se týká terminálů kombinované dopravy v Česku. V tomto případě Komise znovu zavedla starší opatření, jehož platnost skončila v roce 2020. V březnu 2023 se Brusel rozhodl prostřednictvím programu financování ve výši 68,7 milionu eur nadále podporovat rozvoj terminálů kombinované dopravy v zemi, konkrétně rozšiřování jejich kapacity. Stejně jako nedávno zavedené opatření pro vlečky bude financování terminálů kombinované dopravy trvat do roku 2027.

Letiště České Budějovice příští týden zahájí provoz, lety na Rhodos zatím neruší

Letiště České Budějovice, které v příštím týdnu zahájí mezinárodní provoz, zatím neruší plánované lety na Rhodos. ČTK to řekl ředitel jihočeského krajského úřadu Lukáš Glaser. Řecký ostrov je jednou z cílových destinací, kam budou lidé moci z letiště zamířit na dovolenou. Na Rhodu už několik dní hoří a řada turistů kvůli tomu předčasně ostrov opouští. První mezinárodní let z letiště odletí ve středu 2. srpna do turecké Antalye.

„První let na Rhodos z Letiště České Budějovice je plánován na 7. srpna. Vše záleží především na vývoji situace na řeckém Rhodu a na cestovní kanceláři, která ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí vyhodnocuje aktuální situaci s ohledem na budoucí odlety do této destinace. Do prvního odletu do této destinace zbývá ještě 14 dnů, kdy může být situace diametrálně odlišná od té, která zde panuje nyní,“ uvedl Glaser.

Letecké zájezdy z Českých Budějovic chystá cestovní kancelář Čedok, která se snaží v posledních letech rozvíjet provoz z regionálních letišť. Poprvé letadlo přepraví turisty z jihu Čech do Antalye. Čedok také chce létat na Krétu. Na srpen Letiště České Budějovice plánuje 20 letů do těchto míst. V příštím roce by se měl počet zvýšit na sedm až osm letů denně v prázdninových termínech.

Akcionářem společnosti Letiště České Budějovice je Jihočeský kraj. Momentálně v areálu vzniká nové parkoviště s kapacitou 540 míst. „Součástí je také nástupiště pro kyvadlovou dopravu, která bude toto parkoviště spojovat s terminálem v době odletů a příletů. Kyvadlová doprava bude zajištěna ve spolupráci s Dopravním podnikem města České Budějovice. Parkování bude na Letišti České Budějovice zdarma,“ uvedl Glaser.

Bývalé vojenské letiště se nachází v Plané u Českých Budějovic a zabírá 320 hektarů, stojí tam asi 150 budov. Nemovitosti vlastní Jihočeský kraj a v minulosti areál částečně patřil i Českým Budějovicím. Kraj a město investovaly do areálu téměř dvě miliardy Kč. V roce 2020 koupil kraj od města České Budějovice jeho padesátiprocentní akciový podíl za 6,5 milionu Kč. V ČR je dosud pět veřejných mezinárodních letišť s pravidelným provozem – v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech.

Zdroj: ČTK

Zkušební centrum VUZ Velim se lidem otevře i příští rok,termíny v září jsou plné

Lístky na dva zářijové dny otevřených dveří v areálu Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ) ve Velimi na Kolínsku vyprodaly České dráhy krátce po spuštění prodeje minulý týden. Do zkušebního centra VUZ se 1. a 2. září podívá 400 lidí. Díky velkému zájmu o návštěvu veřejnosti běžně nepřístupného areálu chce VUZ akci příští rok opakovat. V tiskové zprávě o tom dnes za ústav informovala Radka Pretlová. Letos uplyne 60 let od zprovoznění velkého zkušebního okruhu.

„Všem fanouškům železnice a zájemcům o projížďku mimořádným vlakem, kteří si v důsledku mimořádného zájmu neměli možnost zakoupit jízdenku na akci pořádnou dne 1. a 2. 9. 2023, sdělujeme, že akci ve stejném rozsahu zopakujeme v prvním pololetí příštího roku,“ uvedla Pretlová. Účastníky čeká kromě komentovaných prohlídek areálu a prezentací i projížďka po velkém zkušebním okruhu mimořádným vlakem s lokomotivou Bardotka a vozy Ostravan. Na mimořádný zájem o akci dnes upozornil server zdopravy.cz.

Kvůli zajištění bezpečnosti se mohou akce zúčastnit jen lidé starší deseti let. Dospělého vyšel lístek na 300 korun, děti do 18 let na 200 korun. „Maximální kapacita osob s bezpečným průchodem areálem a službou, kterou chceme návštěvníkům nabídnout, je 200 osob za den, což znamená 400 osob za oba dva dny,“ doplnila Pretlová.

VUZ je dceřinou společností Českých drah, specializuje se na poskytování odborných služeb a komplexních řešení při posuzování, na certifikace a zkušebnictví železničních vozidel, železničních systémů a drážní dopravy. Zákazníky firmy jsou zejména výrobci kolejových vozidel a komponentů pro železniční systémy a drážní dopravu, vlastníci železniční infrastruktury, provozovatelé dráhy i drážní dopravy, státní orgány a instituce. Ve velimském centru se zkoušely například lokomotivy pro tunel pod kanálem La Manche nebo různé generace italských vlaků Pendolino.

Ve Velimi se testují drážní vozidla na malém a velkém testovacím okruhu. Velký zkušební okruh s celkovou délkou trati téměř 13,3 kilometru umožňuje maximální rychlost až 230 km/h, malý téměř čtyřkilometrový okruh až 115 km/h.

Zdroj: ČTK

Pražskému letišti v pololetí vzrostl počet cestujících o třetinu na 5,8 milionu

Letiště Praha za první pololetí letošního roku odbavilo 5,8 milionu cestujících, meziročně zhruba o 36 procent více. Nejžádanější destinací byl tradičně Londýn. Vyplývá to ze statistik, které zveřejňuje Letiště Praha. I přes meziroční růst letiště nevyrovnalo čísla z předcovidového roku 2019, kdy za půlrok odbavilo 7,8 milionu lidí. Podle Řízení letového provozu ČR letos také vzrostl letecký provoz nad Českou republikou.

Nejvíce se z Prahy létalo do Londýna, dohromady tam odcestovalo přes půl milionu lidí. Na druhém místě je Paříž se zhruba 335.000 cestujícími, dále Milán, Amsterodam či Istanbul. Z pohledu států bylo za pololetí nejžádanější Spojené království, poté Itálie a Španělsko. V samotném červnu se nejvíce létalo do tradičních dovolenkových destinací. Nejvíce lidí zamířilo do Itálie, asi 145.000 lidí, následuje Řecko, kam letělo o 4000 lidí méně.

V samotném červnu cestovalo z pražského letiště bezmála 1,4 milionu lidí, zhruba o pětinu více než v loňském červnu. Nejsilnější měsíce jsou pro letiště každoročně v letní sezoně, což se ukázalo už první červencový víkend, kdy letiště odbavilo asi 159.000 lidí.

Předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos na svém twitteru uvedl, že 4. července překonalo letiště hranici šesti milionů. „Čas dovolených se projevuje i v našich výkonech. Skoro polovinu cestujících tvoří obyvatelé ČR,“ napsal. Hranici sedmi milionů letiště překonalo 24. července. „Zatím nejrušnější den byl pátek 14. července s 55.930 cestujícími,“ napsal Pos na twitter.

Podle Řízení letového provozu ČR nad Českou republikou letecký provoz vzrostl v prvním pololetí o 12,2 procenta na 268.765 pohybů. Pražské letiště z nich obstaralo asi 52.000, meziročně asi o 16 procent více.

Z Letiště Praha se během letního letového řádu, který bude platit do konce října, létá do 152 destinací přímou linkou. Letiště Praha letos cílí na odbavení 13,5 milionu cestujících, řekl nedávno Pos. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026.

Zdroj: ČTK

„Změnil jsem se, mám jiné hodnoty i priority,“ říká logistik po misích v Afghánistánu

„Chtěl jsem svět poznat z trochu jiné perspektivy, než když cestuji jako běžný turista. Výjezd na misi pro mě znamenal možnost zažít nová dobrodružství, ale také příležitost získat zkušenosti,“ vypráví Jan Pouza, který jako logistik Lékařů bez hranic pomáhal na dvou misích v Afghánistánu.

Lékaři bez hranic jsou známí tím, že ve více než 70 zemích světa poskytují zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních oblastech, místech zasažených přírodními katastrofami nebo při nebezpečných epidemiích. Málokdo však ví, že zdravotnický personál tvoří asi jenom polovinu spolupracovníků organizace. Bez odborníků v oblasti lidských zdrojů, financí, zásobování a dalších technických profesí by se totiž naše projekty neobešly.

Co jste se na misích naučil? Využijete některé nové zkušenosti i při práci doma?

Naučil jsem se řadu věcí – třeba perfektně smlouvat na tržišti v Kábulu. To jsem následně využil i při vyřizování smluv se stálými dodavateli. Dnes mě smlouvání tak baví, že si to občas neodpustím ani tady doma. Někdy jsem sám překvapen, co dokážu usmlouvat. Při tom platí stále jedno pravidlo: na konci obchodu musí být spokojené všechny strany.

 Kdyby se Vás někdo zeptal, proč jet jako logistik na misi s Lékaři bez hranic, co byste mu odpověděl?

Změní tě to! Je to jako další fáze dospívání. Možná se dostaneš na samé dno svých sil, možná budou chvíle, kdy si řekneš, že jsi na sebe naložil těžký břemeno, ale tyto zkušenosti ti již nikdo nevezme. Otevřou se ti nové perspektivy a příležitosti v pracovním i osobním životě.

Jaký byl nejsilnější moment, který jste na misi zažil?

Když jsme s kolegou zajistili setkání otce s novorozeným synem na porodním oddělení v laškargážské nemocnici, kam bylo mužům přísně zakázáno vstoupit. Byl to velmi emotivní okamžik. Matka dítěte bohužel zemřela po porodu. Zdravotníci dítě umístili do inkubátoru s predikcí, že zemře během několika hodin. Setkání s miminkem přineslo otci alespoň částečné zmírnění jeho dalšího očekávaného utrpení.

Díky tomu, že mohl svého syna pojmenovat, věděl, že po smrti odejde ke svému Bohu. Dítě brzy poté, co dostalo jméno, zemřelo.

Zeptal jsem se kolegy, zda by matka a syn přežili, kdyby měli přístup k zdravotní péči, jakou máme na Západě. „Matka by s velkou pravděpodobností přežila a syn by měl také šanci,“ odpověděl mi. Ten večer to na mě celé dolehlo.

  1. Jaká byla spolupráce s týmem mezinárodních a místních spolupracovníků?

Díky této misi jsem se setkal s úžasnými inspirativními lidmi. Třeba s Ahmadem. Ahmad si přál být zaměstnán jako elektrikář. Tehdy jsme v projektu takovou pozici vůbec neměli, tak se Ahmad přihlásil do výběrového řízení na strážného. Práci získal a během své pracovní doby začal příležitostně opravovat cokoliv, co mu přišlo pod ruku. Brzy jsme si uvědomili, že máme mnoho věcí, které je třeba opravit, a tak jsme Ahmadovi nabídli povýšení a vyšší plat.

Byl velmi pilný, ale jak rostl projekt, přibývalo i práce. Brzy jí bylo tolik, že to časově nemohl zvládnout. Jednou jsem ho dokonce přistihl, jak se tajně vloudil do práce i o víkendu, jen aby dokončil něco důležitého.

Nově jsme vyhlásili výběrové řízení na několik pozic, mezi nimi byl i elektrikář. Ahmad se mě zeptal, co má udělat pro to, aby práci získal. Odpověděl jsem mu, že musí projít technickým testem. Nabídl jsem mu i osobní doučování, ale odmítl to.

Výsledek jeho testu byl velkým překvapením – byl o dvě úrovně lepší než ostatní. Dodnes mi nevěří, že ve výběrovém řízení prošel jako suverénní vítěz bez mého zásahu. Občas si uvědomuji, jak moc mi schází lidé jako on, a jindy mi chybí jen Ahmad.

  1. Co pro Vás osobně bylo největším přínosem?

Každý máme více či méně etnocentrické vidění světa. To znamená, že se na svět kolem díváme z určité perspektivy a to, jak ho chápeme my, považujeme za normální. Odpovídá to tomu, v čem jsme byli vychováni a tomu, co známe.

Na kurzu před misí nám to popisovali takhle: „Můžete si to představit jako brýle – například ve své domovině nosíte brýle s modrými skly a těmi se díváte na svět kolem. Když ale potom přijedete do jiného prostředí, zjistíte, že místní lidé mají skla žlutá. Stejnou situaci chápou jinak než vy, protože máte na nose modré brýle.

Nějakou dobu to trvá, ale časem začnete vnímat svět „žlutě“, přizpůsobíte se perspektivě místních. Samozřejmě, že ten váš odstín žluté nebude nikdy úplně stejný jako ten, skrze který se dívají ti, kteří v daném prostředí vyrostli. Ale zjistíte, že nově máte k dispozici možnost vidět věci z více úhlů, ve více barvách. Více barev, více perspektiv. Ani ta vaše původní modrá po tomhle zážitku nezůstane úplně stejná.”

Změnil jsem se. Vnímám jiné hodnoty, mám jiné priority. Je pravda, že jsem se trochu odcizil některým lidem a přátelům, ale to mi nikdy nevadilo. Taktéž jsem se stal vybíravějším při výběru nových přátel. Moje partnerka také pochází z kulturně pestrého prostředí. Nyní spolu očekáváme potomka, který bude mluvit přinejmenším dvěma jazyky.

Zaujala vás možnost vyjet na misi s Lékaři bez hranic? Zúčastněte se informačního večera, kde se dozvíte více podrobností. Přihlásit se můžete zde: https://www.lekari-bez-hranic.cz/informacni-vecery?utm_source=elogistika&utm_medium=clanek&utm_campaign=hr2023

Zdroj : Lékaři bez hranic

Český železniční průmysl zažil rekordní rok a navýšil export na 60 miliard Kč

Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) zveřejnila výsledky odvětví za rok 2022. Obrat přesáhl úroveň 121 miliard Kč a export byl více než 60 miliard Kč. Celkově podniky rostly o více než 20 %. Jedním z aspektů tohoto růstu je zvýšená poptávka po udržitelné dopravě v rámci politiky snižování dopadů na životní prostředí. V železničním průmyslu jsou výrazně vidět multiplikační efekty, kdy jedno pracovní místo vytváří několik dalších ve službách. Český železniční průmysl zaměstnává aktuálně více než 21 tisíc lidí

„Z dlouhodobého pohledu na výsledky firem je zřejmé, že železniční průmyslu je stabilní odvětví, které se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V loňském roce se našim členským firmám obrat zvýšil o 20 % na 121 miliard korun. Téměř polovinou se na obratu podílí export, který překonal za rok 2022 hranici 60 miliard korun. Pokud se podíváme na čísla před deseti lety, tak je to téměř 70% nárůst. Export je pro rozvoj českého železničního průmyslu klíčový,“ komentuje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Velmi významný je dopad železničního průmyslu v regionech, kde firmy působí. U průmyslu je více než jinde vidět, že tvoří multiplikační efekty. Díky tomu pak v regionech v průměru na jednoho pracovníka v průmyslu vytvoří dvě až tři další pracovní místa ve službách

 

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců

Nicméně vysoká zaměstnanost znamená pro firmy také to, že není dostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu. „Za posledních 10 let vzrostl obrat našich firem o polovinu, ale počet zaměstnanců zůstává víceméně na stejné úrovni. Naše firmy nejsou montovny, ale zaměstnávají především kvalifikované pracovníky, kteří vyrábí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. V této situaci na trhu práce, je tedy velmi složité tyto zaměstnance najít. Firmy se tak dlouhodobě soustředí na výrazné navýšení efektivity výroby, protože na trhu práce nelze očekávat v krátkodobém ohledu výrazné zlepšení,“ popisuje situaci Marie Vopálenská.

 

Agresivní asijská konkurence

Železniční průmysl je stabilní odvětví, které do statní kasy odvádí miliardy korun ročně a jeho přínos je výrazný i na poli inovací. ať už se jedná o tišší a ekologičtější dvojkolí, výkonné trakční motory, zabezpečení železnice, drobné i větší komponent nebo kolejnice. Firmy investují miliardy ročně, aby dokázaly čelit konkurenci, a to nejen té evropské. V posledních letech jsou firmy stále častěji   čelí agresivní asijské konkurenci, která na trhu vytváří neférové podmínky. Tomuto tématu se v posledních letech stále více věnují i UNIFE (Asociace Evropského železničního průmyslu) a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

 

Ve studii Světového trhu železniční dopravy, kterou pro UNIFE zpracoval Roland Berger se uvádí, že dlouhodobě klesá celková dostupnost železničního trhu -70 % v roce 2008 versus 61 % v roce 2021. Výrazně k tomu přispívá zejména Čína, která se uzavírá před zahraničními výrobci a podporuje místní firmy, a to především výhodnými úvěry, dotacemi, daňovými úlevami apod. Mezi lety 2017–2019 byl čínský trh přístupný pouze ze 17 % ve srovnání s 19 % za období 2015–2017 a 63 % za období 2009–2011. Situace v Číně, Indii a dalších zemích se v posledních letech zhoršila, zejména kvůli požadavkům společného podniku, zvyšujícím se požadavkům domácího podílu a diskriminaci v postupech zadávání veřejných zakázek.

 

„Pro železniční průmysl je klíčové, aby státy EU dávaly větší šanci domácím firmám, které získané peníze zpátky investují a kapitál tedy zůstává v zemi původu a pomáhá vytvářet další kvalifikovaná pracovní místa a kapitál. Mohou využít nové nástroje při zadávaní veřejných zakázek, a to požadavkem na EU podíl, či využitím kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT). To umožňuje zadavateli při rozhodování o zadání zakázky zohlednit kritéria, která odrážejí kvalitativní, technické a udržitelné aspekty předložené nabídky a nej jen cenu. Pomoci může i nový nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (tzv. IPI), jehož cílem je reagovat na restriktivní praktiky třetích zemí na jejich trzích s veřejnými zakázkami a snažit se tyto trhy otevírat. Asijská konkurence má však na mnoha trzích výhodnější podmínky. Například CRRC dostala mezi roky 2016 a 2020 více než 60 % půjček pod tržní cenou, což je zejména v Asii poměrně běžné. Naše firmy však takto levné peníze jen tak nezískají,“ doplňuje Marie Vopálenská.

 

Státní podpora v Asii tlačí byznys

Dle studie OECD, která se týká nepoměru na trhu veřejných zakázek na železnici, poskytly v období 2016-2020 vlády železničnímu sektoru přibližně 5 miliard dolarů. Většina z těchto peněz putoval k firmám formou vládních dotací a daňových úlev, což je jedna z nejčastějších diskriminačních praktik. V některých případech má diskriminační politika podobu požadavku na místní výrobu. Mnoho zemí na světě představilo programy jako Made in „XX“ apod. Ty mají za cíl se zaměřit na to, že výrobky a služby dodávané do jejich země budou mít domácí původ a státní finance nebudou ve větší míře odcházet do zahraničí. Příkladem zde může být Indie či Turecko.

*Zdroj studie OECD

Noví členové

Počet členů ACRI stoupl od letošního roku na 48, kdy se novými členy staly firmy Faiveley Transport Czech, TTC Controls a Ferrivia con.

 

Zdroj : ACRI

Obhájili svoje funkce, ředitelé Drážní inspekce, Drážního úřadu a Státní plavební správy zůstávají

Vláda znovu jmenovala na pět let do funkce generálního inspektora Drážní inspekce Jana Kučeru. Státní tajemník Ministerstva dopravy zároveň od 1. srpna potvrdil na pětileté funkční období v pozici ředitele Drážního úřadu Jiřího Koláře a ředitelku Státní plavební správy Kláru Němcovou. Všichni uspěli ve výběrových řízeních na tyto pozice.

„Svoje pozice obhájili profesionálové, kteří mají mou důvěru. Věřím, že stejně jako doposud budou spravovat svoje úřady odpovědně, budou hledat další nutné provozní úspory, zjednodušovat a redukovat agendy a přispívat k další digitalizaci v dopravě,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Výběrová řízení byla vypsána 16. března letošního roku. Důvodem byla novela služebního zákona, která stanovila povinnost přesoutěžení pozic vedoucích státních úředníků po uplynutí pětiletého funkčního období.

Mgr. Jan Kučera vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na Drážní inspekci nastoupil v roce 2003, od roku 2016 zastává pozici generálního inspektora.

Drážní inspekce je správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Zřízen byl 1. ledna 2003 na základě zákona o drahách. Vykonává roli nezávislého národního úřadu pro šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na drahách.

Doc. Ing. Jiří Kolář, Ph.D. vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů Žilina. V Drážním úřadu pracuje od roku 2014, a to na pozici ředitele.

Drážní úřad je správní úřad s celostátní působností podřízený Ministerstvu dopravy. Drážní úřad byl zřízen zákonem o dráhách 1. ledna 1995. Vykonává činnosti národního bezpečnostního úřadu pro provozování drah a drážní dopravy.

Mgr. Klára Němcová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Ve Státní plavební správě pracuje od roku 2000, od roku 2016 zastává pozici ředitelky.

Státní plavební správa je správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Zřízen byl zákonem o vnitrozemské plavbě 1. října 1995. Vykonává státní správu a státní dozor při provozování plavby na vnitrozemských vodních cestách a šetření nehod v plavebním provozu.

 

Zdroj : MD

Škoda Group dodá 22 obousměrných tramvají pro německý Kassel za 2,1 mld. Kč

Škoda Group, výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, dodá do německého města Kassel 22 obousměrných tramvají za 88 milionů eur, tedy v přepočtu 2,1 miliardy korun. Dalších až 18 tramvají může kasselský dopravní podnik objednat v rámci opce, informovala dnes v tiskové zprávě plzeňská strojírenská skupina. Dodávka prvních třicetimetrových tramvají je podle ní naplánována na rok 2026 a o rok později by vozy mohly být po schválení tamního technického dozorového orgánu nasazeny do pravidelného provozu.

S výrobou tramvají pro Kassel chce Škoda Group začít koncem příštího roku. Tramvaje budou podle firmy vybaveny jejím pokročilý antikolizním systémem, který zvyšuje bezpečnost a chrání cestující i chodce. „Nový antikolizní systém Škoda Group vytvoří před tramvají virtuální tunel, ve kterém detekuje všechny statické i dynamické překážky a v případě, že nějakou zachytí, upozorní řidiče a aktivuje záchrannou brzdu,“ uvedli zástupci Škoda Group.

Škoda Group v minulosti dodala do Německa tramvaje například do Saské Kamenice a města Schöneiche a do další sedmi měst je v současnosti vyrábí.

Škoda Group s 8000 zaměstnanci, dříve Škoda Transportation, vyrábí vedle tramvají také elektrické lokomotivy, příměstské vlaky, soupravy metra, elektrobusy a trolejbusy. Do výzkumu a vývoje ročně investuje přes dvě miliardy Kč. Za rok 2021 utržila skupina 15,5 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Analýza: Česko má v OECD desáté nejvyšší tempo růstu HDP za odpracovanou hodinu

Spoleènost Nordic Steel, která se zabývá zpracováním plechu a další strojírenskou výrobou, uvedla ve Fulneku na Novojièínsku do provozu novou výrobní a skladovací halu. Její vybudování stálo zhruba 60 milionù korun. Firma letos navýšila poèet zamìstnancù o 15 a nyní má 170 pracovníkù. ÈTK to dnes øekl jednatel spoleènosti Petr Klimek. Snímek je z 30. srpna 2019.

Česká republika má desáté nejvyšší tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) za odpracovanou hodinu z 38 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádí to analýza odborníků na hledání zaměstnání společnosti Lensa, která zkoumala roky 1995 až 2021. Česko se tak sice nachází v první čtvrtině, ale vyšší růst hodnoty vykazují všechny zbývající státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Slovensko, Maďarsko i Polsko.

Studie zjistila, že produktivita zemí v posledních desetiletích stabilně roste, přičemž HDP na odpracovanou hodinu se zvýšil téměř po celém světě. Hrubý domácí produkt za odpracovanou hodinu je měřítkem produktivity práce.

Pokud jde o země s největším nárůstem zákonné hrubé měsíční mzdy, je na prvním místě Lotyšsko s průměrným nárůstem o 10,17 procenta v letech 1998 až 2021. Třeba v Kanadě se pak nejvíce změnila zákonná pracovní doba – v letech 1996 až 2020 se snížila ze 48 na 40 hodin.

Země s největším rozdílem v HDP na odpracovanou hodinu:

Pořadí Země Průměrný růst HDP 1995-2021 (na odpracovanou hodinu)
1. Lotyšsko 4,63 procenta
2. Irsko 4,37 procenta
3. Jižní Korea 4,27 procenta
4. Litva 4,21 procenta
5. Polsko 3,80 procenta
6. Slovensko 3,67 procenta
7. Turecko 3,44 procenta
8. Chile 3,00 procenta
9. Maďarsko 2,88 procenta
10. Česká republika 2,55 procenta

Zdroj: ČTK

Důvěra v českou ekonomiku v červenci po dvou měsících poklesu stoupla

Důvěra v českou ekonomiku v červenci po dvou měsících poklesu stoupla. Meziměsíčně vzrostla o 1,1 bodu na 91,4 bodu. Optimističtější byli podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně je celková důvěra ale nižší, loni v červenci činila 95,9 bodu.

Podnikatelská důvěra v červenci proti předchozímu měsíci stoupla o 0,1 bodu na 91,1 bodu. Nejvýrazněji, o 2,9 bodu na 88,1 bodu, vzrostla v průmyslu, zatímco ve stavebnictví klesla o 4,2 bodu na 99 bodů.

„Po dvouměsíčním výraznějším poklesu se v červenci zvýšila důvěra podnikatelů v ekonomiku v odvětví průmyslu. Podnikatelé očekávají v příštích měsících zvýšení tempa růstu výrobní činnosti i přesto, že přibližně třetinu z nich limituje nedostatečná poptávka. Nejen v průmyslu, ale i ve stavebnictví se pak výrazněji snížil počet podnikatelů, kteří jako bariéru růstu produkce uvádějí omezenou dostupnost vstupů,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Zlepšení v průmyslu bylo taženo méně negativními vyhlídkami na výrobu v příštích měsících, což podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera patrně indikuje zlepšení výhledů zejména v automobilovém sektoru. „I přes červencové zlepšení však zůstává důvěra v průmyslu spolu s červnem nejnižší od pandemických uzávěr v druhém čtvrtletí 2020,“ doplnil Seidler.

U podnikatelů v obchodě statistici v červenci zaznamenali nárůst důvěry o 1,7 bodu na 95,3 bodu. Ve vybraných službách podobně jako ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku snížila, ale méně výrazně, a to o 2,5 bodu na 92,8 bodu.

Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila o 5,9 bodu na 92,7 bodu, vliv na to měly podle statistiků mnohem menší obavy lidí ze zhoršení celkové hospodářské situace v Česku. „Pozitivní je i skutečnost, že stále více domácností hodnotí svou současnou finanční situaci lépe než v předchozích dvanácti měsících,“ doplnila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Podle statistiků tak ubylo nejen lidí, kteří očekávají zhoršení ekonomické situace v Česku v následujících 12 měsících, ale i těch, kteří svou finanční situaci hodnotí ve srovnání s předchozím rokem hůře a kteří se obávají zhoršení své finanční situace v příštích 12 měsících.

Podle Seidlera se důvěra u domácností sice zvýšila relativně silně a celkový indikátor důvěry se dostal na úroveň ze začátku roku 2022, celkově ale zůstává na výrazně podprůměrných hodnotách.

Analytik Banky Creditas Petr Dufek soudí, že celkově červencový průzkum ani nenaznačuje, že by se česká ekonomika konečně pořádně odrazila ode dna. Dosavadní indikátory ekonomické důvěry potvrzují domněnku, že česká ekonomika letos nezažije pokles ani výraznější růst a nejpravděpodobnějším scénářem je přibližná stagnace, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Srovnání indikátorů důvěry v ekonomiku ČR:

Indikátory červenec 2023 červen 2023 červenec 2022
Průmysl 88,1 85,2 99,0
Stavebnictví 99,0 103,2 117,6
Obchod 95,3 93,6 97,6
Vybrané služby 92,8 95,3 100,1
Podnikatelé celkem 91,1 91,0 100,3
Spotřebitelé 92,7 86,8 74,4
Souhrnný 91,4 90,3 95,9

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář