Pátek, 20 června, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 468

DPP vypíše tendr na 200 nových tramvají, 40 z nich objedná závazně

Od
Michaela Drábková
-

Pražský dopravní podnik (DPP) vypíše zakázku na nákup až 200 nových tramvají. Z nich 40 objedná závazně, dodány by měly být nejpozději do konce roku 2026. Důvodem nákupu nových vozů je rozšiřující se tramvajová síť a zároveň nutnost modernizace vozového parku. Do roku 2030 by mohly přestat jezdit všechny staré vozy typu T3. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. DPP naposledy kupoval nové tramvaje 15T For City, a to v letech 2011 až 2019.

S dodavatelem by podle dokumentu podnik uzavřel tzv. rámcovou smlouvu, což by mu umožnilo odebírat pouze počet tramvají, který bude potřebovat. Maximální počet by byly dvě stovky vozů. Kvůli rozšiřující se tramvajové síti potřebuje DPP do konce roku 2026 celkem 40 nových tramvají délky do 32 metrů. Ty by podnik, na rozdíl od zbylých 160, objednal závazně. Nyní se budují například tratě do Slivence nebo na Libuš a koleje povedou nově i na Dědinu.

Cílem nákupu je také modernizace vozového parku DPP. Nové tramvaje se proto budou pořizovat plně klimatizované a bezbariérové s měkčenými sedadly a moderním informačním systémem. „Vozy by dále měly umožňovat krátkou nouzovou jízdu mimo trolejové vedení pro lepší operativnost v případě výpadku napájení. Důležité je také, aby nové vozy byly pokud možno co nejtišší,“ píše se v materiálu.

Náklady na nákup 40 tramvají, které budou objednány závazně, se odhadují na 2,42 miliardy korun. V roce 2024 by podnik zaplatil 200 milionů, o rok později 720 milionů a v roce 2026 by zaplatil zbytek. Peníze by chtěl podnik získat na dotacích, mimo jiné z Národního plánu obnovy. Z toho by zaplatil dvacet nových vozů. Zbylou částku by pak získal z tzv. přiměřeného zisku, tedy peněz, které mu v jeho hospodářství každoročně přenechává magistrát.

DPP celkem vlastní přes 800 tramvají. Podnik provozuje MHD a je největší městskou firmou, zaměstnává asi 11.000 lidí. Loni na něj hlavní město dalo asi 15,2 miliardy korun a v letošním roce je v rozpočtu vyčleněno více než 16,76 miliardy korun.

Zdroj  :ČTK

PPL CZ na podzim otevře nové centrální depo v Hradci Králové

Od
Michaela Drábková
-

Nové logistické centrum s plně automatizovanou třídičkou, které má sloužit rovněž jako brána pro mezinárodní zásilky a zásilky pro velké zákazníky, brzy v Hradci Králové otevře balíkový přepravce PPL CZ. Moderní a ekologicky šetrné nové překladiště se rozkládá na ploše 46.000 m² a zahrnuje velkoprostorový sklad o velikosti přesahující 10 tisíc m2.

Strategicky situovaný objekt u dálnice D11 zajistí pro zákazníky PPL dostatečné kapacity a rychlejší napojení na její přepravní síť po celý rok i v hlavní sezoně. Stejně tak umožní zlepšit dosažitelnost a napojení na evropskou síť DHL a další zahraniční trhy.

„Výhodná poloha překladiště s dobrým přístupem k infrastruktuře a dopravnímu napojení na dálnici D11 je výhoda, která násobně zvyšuje kapacitu přepravní sítě PPL a pomáhá optimalizovat naše distribuční cesty,“ vysvětluje CEO PPL CZ Petr Horák s tím, že nové centrální překladiště, na rozdíl od regionálních provozů, zajišťuje efektivní propojení všech bodů sítě a doplňuje doposud jediné centrální překladiště u Prahy v Říčanech – Jažlovicích. „Kapacita stávajícího překladiště v Jažlovicích je na svém maximu 15.000 zásilek za hodinu denně překračována. Navíc je areál stavebně na svém kapacitním limitu bez možnosti budoucího rozšíření,“ komentuje Horák důvody zprovoznění nového překladiště.

V novém logistickém centru se počítá s využitím plně automatické třídící linky, která v ostrém provozu přesáhne kapacitu linky pražského centrálního překladiště. Nová technologie pomůže zkrátit dobu přepravy i efektivně třídit zásilky mířící do Parcelshopů a balíkových schránek Parcelboxů. Díky dostatečné kapacitě centra bude možné nasadit také druhou, odpolední vlnu doručování zásilek. „Vysoká míra automatizace a nekompromisně bezpečný provoz s odpovídajícím sociálním zázemím pro personál zaručuje našim partnerům a zákazníkům trvale vysokou kvalitu a spolehlivost našich služeb. Se zkrácením cestovních vzdáleností mezi našimi distribučními centry a zákazníky také účinně snížíme emise CO2,“ hodnotí pozitivní aspekty nového centra provozní ředitel PPL David Voznička.

V prostoru depa se nachází 80 parkovacích stání pro osobní automobily a více jak 330 míst pro vnitřní parkování kontejnerů. Vysoká kapacita parkovacích ploch pro kamiony tak nezatíží okolní infrastrukturu. Nechybí ani zázemí pro řidiče v podobě samostatného zděného objektu s kuchyňským a sociálním vybavením. Areál se nenachází v blízkosti rezidentních zón, na druhou stranu jeho poloha v těsné blízkosti krajských měst Hradec Králové a Pardubice umožní lepší dostupnost pro obsluhující personál.

Zdroj  :PPL

Vodíkový pohon v autodopravě očima odborníků

Od
Michaela Drábková
-

Jaký potenciál má vodíkový pohon v autodopravě, jaké výhody nabízí vedle klasických elektromobilů a v čem spočívá princip výroby tzv. zeleného vodíku? Nejen to nám přiblížili dva specialisté na problematiku — Ing. Aleš Doucek, Ph.D., vedoucí oddělení Vodíkové technologie a inovace v energetice, ÚJV Řež, a. s., a předseda představenstva České vodíkové technologické platformy, a Ing. Ondřej Smíšek, zástupce proděkana pro strategii a vnější vztahy ČVUT – Fakulty dopravní, vedoucí pracoviště Děčín. Oslovili jsme je při příležitosti pilotních jízd vodíkového nákladního vozu společnosti Gebrüder Weiss v českých podmínkách.

 

Na jakém principu funguje vodíkový pohon v autodopravě?

AD: Jde většinově o vozidla s elektrickým pohonem, přičemž elektřina je vyráběna v palivovém článku. Vodík se do vozidel plní, přičemž toto „tankování“ trvá podobnou dobu, jako jsme dnes zvyklí na klasických čerpacích stanicích. Hlavní výhodou vodíkového pohonu je zcela bezemisní provoz.

OS: Palivový článek vozidel vytváří elektrickou energii ze stlačeného vodíku v nádržích automobilu. Odpadním produktem je trochu tepla a čistá voda.

 

Jaká je podle vašeho názoru budoucnost vodíkového pohonu? Je vodík cestou, kterou se bude vydávat stále více společností?

AD: Vodík zatím nachází uplatnění především v provozu větších vozidel, primárně autobusů a v nákladní dopravě. Lze očekávat, že se postupně bude více rozšiřovat i do oblasti osobní dopravy, především pro typy vozů, od kterých požadujeme větší nájezd, než poskytují pouze bateriové elektromobily.

OS: Elektrifikace dopravy je trend, který je v běhu už několik let. Tento trend umožňuje mimo jiné diverzifikaci zdrojů energie. Vodík je jeden ze zásadních zdrojů s mnoha výhodami, ale také s jistými negativy. Jednou z velkých výhod je například možnost poměrně rychlého doplnění energie, větší dojezd a nižší hmotnost než u čistě bateriového pohonu. S klesající cenou dopravních prostředků (díky zvyšování sériovosti výroby), klesající cenou vodíku, a především rostoucí infrastrukturou bude po tomto zdroji energie sahat stále více firem.

 

Kdy je podle vás reálné zavést vodíkový pohon v takové míře, aby měl dopad na skutečnou změnu v oblasti ekologie?

AD: Je to možné a žádoucí již nyní. Nicméně se zaváděním souvisí i budování infrastruktury pro tankování a výrobu vodíku – a to nelze vyřešit ze dne na den.

OS: To je velmi těžká otázka a vidíte, že jen to, co se stalo v letošním roce, významně zamíchalo mnoha odhady o budoucnosti Evropy i celého světa. Dopad zavedení vodíkových technologií bude postupný a tím bude postupná i změna. Kdy to bude? O tom rozhoduje především inovační a evoluční proces naší společnosti.

 

Jaký je rozdíl mezi výrobou takzvaného zeleného vodíku a jeho standardní výrobou?

AD: Zjednodušeně lze říct, že z dlouhodobého hlediska je preferováno využívání vodíku, při jehož výrobě nevznikají žádné skleníkové plyny. To je například elektrolytická výroba z vody pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů a do určité míry také z jaderných zdrojů.

OS: Zásadní rozdíl je v použití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu zeleného vodíku oproti použití fosilních paliv pro standardní výrobu vodíku.

 

Můžete porovnat situaci v České republice a v Evropě? Případně ve světě?

AD: Česká republika má dobře našlápnuto, ale za světovými lídry, jako jsou Německo, Korea, Japonsko nebo Kalifornie začíná zaostávat. Je žádoucí zvýšit naši aktivitu a více investovat.

OS: Česká republika je poměrně dost pozadu v nasazování pokročilých technologií obecně, natož těch ekonomicky náročnějších. Je zřejmé, že se nemůžeme srovnávat třeba se Švýcarskem, ale zároveň je to škoda, protože alespoň s budováním příslušné infrastruktury už bychom začít mohli.

 

Ve kterých částech světa je momentálně vodíkový pohon na vzestupu nejvíce? Může se tomu Česká republika přiblížit?

AD: Pro nás je klíčové Německo, kde je rozvoj velice rychlý. Mají více než 100 plnicích stanic, realizují projekty v řádech desítek MW pro výrobu bezemisního vodíku. Souvisí to mimo jiné i s důrazem Německa na využití obnovitelných zdrojů, kde vodík významně pomáhá s vyrovnáváním proměnlivé výroby.

 

OS: Nejvíce na vzestupu je vodík v Severní Americe, tedy v Kanadě nebo USA. Asie, konkrétně Čína, se snaží o rychlý přechod na bezemisní dopravu také. V Evropě je nejdále asi Švýcarsko a velmi aktivní je samozřejmě také Německo.

 

Kolik procent v Evropě, u nás nebo ve světě momentálně tvoří nákladní automobily na vodíkový pohon?

AD: Je to blízko 0 %, nejvýznamnější demonstrační projekt je nyní ve Švýcarsku. Očekávám ale výrazný rozvoj.

OS: Zcela jistě jsou to velmi malá čísla, tipuji to, že se stěží přehoupneme přes alespoň jedno procento, podle JATO (Globální automobilová Business Intelligence) bylo v roce 2021 prodáno celkem 15 500 vozidel na vodík.

 

Očekáváte, že se bude číslo v příští dekádě zvyšovat? Jak významně?

AD: Domnívám se, že po roce 2030 již bude problematické pořizovat nákladní vozidla na fosilní paliva. Kolem roku 2030 tedy uvidíme významný nárůst alternativ, především vodíku.

OS: Čísla budou jistě růst, ale jak hodně, to nevím. Trošku lze odhadovat z vývoje prodejů BEV (elektromobilů na baterie). Absolutní čísla prodejů jsou velmi malá, takže procentuálně to budou velké nárůsty, ale jistě potrvá roky, než bude vodík dominantnějším zdrojem energie v dopravě.

 

V čem vidíte hlavní výhody využití vodíkového pohonu v autodopravě?

AD: Bezemisní provoz, rychlé tankování, snížení závislosti na dovozu paliv, příspěvek k dekarbonizaci mj. díky stabilizaci energetických sítí.

OS: Jak jsem uvedl předtím, především možnost rychlého doplnění energie, hmotnost technologie, hlučnost pohonu, bezpečnost.

 

Jaké možnosti má podle vás výroba zeleného vodíku v našich podmínkách?

AD: Půjde o přesnou definici „zeleného“ vodíku, na kterou stále ještě čekáme ze strany Evropské komise. V podmínkách České republiky je ekonomicky problematická výroba vodíku ve výhradní návaznosti na obnovitelné zdroje energie – tedy v našem případě fotovoltaické zdroje, protože tento intermitentní zdroj neumožňuje dostatečné vytížení elektrolyzéru. Výsledný produkt je potom významně dražší. V podmínkách České republiky by bylo výhodné zavést instrumenty pro lepší vytížení elektrolyzérů, např. „zelené certifikáty“ na elektřinu, intenzivnější kombinování s jadernou energií.

OS: Podmínky pro výrobu zeleného vodíku odpovídají především naší poloze a velikosti, jinými slovy žádný významný hráč v tomto sektoru nebudeme.

 

Jaká jsou naopak největší rizika a limity této inovativní technologie?

AD: Zavedení plnoškálové vodíkové mobility je běh na dlouhou trať. Bylo by chybou si myslet, že tu za 10 let budou jezdit všechna vozidla na vodík. Jediným rizikem, které vnímám, je tedy zklamání, plynoucí z nereálných očekávání, ať už trhu nebo uživatelů.

OS: Největším omezením je samozřejmě energetická účinnost celého procesu – to znamená, že musíme mít opravdu hodně energie, abychom vyrobili hodně vodíku. Limitem z ekonomického hlediska je tak cena, za kterou koupíme nebo vyprodukujeme 1 kWh elektrické energie, abychom ji použili pro výrobu vodíku. Bezpečnostní rizika jsou ve skutečnosti podstatně nižší, než se na první pohled zdá.

 

Co všechno by vyžadovalo vybudování infrastruktury potřebné k provozu vozidel na vodíkový pohon?

AD: Mimo přímou vodíkovou infrastrukturu, jako jsou plnicí stanice a výrobny vodíku, bude třeba budovat i nové energetické zdroje, a to ve velmi velkém rozsahu – budou muset nahradit energii ze snižovaných dovozů ropných paliv i zemního plynu. Podstatné bude také budování infrastruktury pro distribuci vodíku. Ať už to budou plynovody, doprava vodíku po železnici, lodní dopravou nebo po silnici.

OS: Jedná se o standardní úlohu, která prostě stanoví minimální hustotu čerpacích stanic vzhledem k provozu dopravy na páteřních komunikacích. Zároveň je třeba mít dostatečné množství vodíku na provoz této infrastruktury.

 

V České republice v současnosti není moc společností, které by se výrobou zeleného vodíku zabývaly. Může se tato situace změnit – jsou pro to u nás vhodné podmínky?

AD: Již nyní vnímáme velký zájem průmyslu o výrobu zeleného vodíku. Důvody, proč ještě výrobny reálně nefungují, jsou zejména dva. Zaprvé trvá příprava a realizace projektů relativně dlouho, zadruhé je tu určité vyčkávání na nárůst poptávky. Brzy se to ale zlomí.

OS: Trh se rozrůstá a jsme svědky několika projektů, které v nejbližší době budou spouštět jak výrobu zeleného vodíku, tak budování infrastruktury.

 

 

Nové intermodální spojení mezi Českou republikou a DCT Gdaňsk

Od
Michaela Drábková
-
default

Dne 6.září 2022 dorazil kontejnerový vlak z Ostravy v České republice do polského kontejnerového terminálu DCT Gdaňsk (DCT), s krátkou zastávkou v Dabrowe Gorniczy.. Jedná se o první spojení intermodálního dopravce METRANS do DCT.  Frekvence tohoto spojení je naplánovaná třikrát týdně, s příjezdem do DCT každé úterý, čtvrtek a sobotu. DCT je nejbližším přístavem pro část České republiky a Slovenska a díky tomuto spojení je napojen na síť METRANSU. Pro DCT toto nové vlakové spojení znamená cenově výhodnější a ekologičtější možnosti přepravy nákladu mezi Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem.

Zajímavostí je, že tento servis bude provozován vlakem o délce 750 metrů (namísto obvyklých 650 metrů), což zvýší kapacitu vlaku o 15%.

Terminál kontejnerové dopravy DCT je jedním z největších železničních zařízení v Evropě. Po rozšíření své železniční vlečky v roce 2021 ze čtyř na sedm tratí, všechny o délce 750 metrů, má terminál v současnosti roční kapacitu 750 000 TEU. Spolupráce se společností METRANS vytvoří pro DCT rozmanité příležitosti k růstu na vnitrozemských trzích střední Evropy a zajistí skvělou a ekonomickou alternativu pro zákazníky DCT. Pro určité průmyslové oblasti v České republice a na Slovensku je DCT nejbližším přístavem, což znamená, že zákazníci, kteří chtějí zasílat z/do Asie nebo Ameriky, mohou využít nižších intermodálních nákladů s využitím nového spojení METRANSU.

METRANS je jedním z lídrů na trhu intermodální dopravy. Spojuje hlavní námořní uzly, jako jsou přístavy v Severním moři a Jadranu, a železniční uzly s vnitrozemskou Evropou. Propojení DCT Gdaňsk s jeho kvalitními službami a rostoucí kapacitou se synergiemi interdmodálních terminálů a vlaků METRANS, výrazně zlepší logistiku v evropském regionu, která je v době trvajíci vysoké poptávky klíčová.

Generální ředitel DCT Gdaňsk, Charles Baker, je velmi potěšen novým partnerstvím mezi DCT a METRANSEM. „Díky tomuto novému železničnímu spojení máme nyní pravidlené přímé spojeni mezi jedním z klíčových českých a slovenských průmyslových regionů a největším kontejnerovým terminálem v Baltském moři. Tato spolupráce rozhodně přinese přidanou hodnotu pro DCT a METRANS, stejně jako pro ekonomiky našich zemí.“

 

Zdroj: DCT Gdaňsk

Dny NATO v Mošnově navštívilo o víkendu celkem přibližně 110.000 lidí

Od
Michaela Drábková
-

Přibližně 110.000 diváků navštívilo během dvou dnů na ostravském letišti v Mošnově na Novojičínsku Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. V sobotu bylo návštěvníků asi 85.000, v neděli i kvůli horšímu počasí 25.000. ČTK to za pořadatele řekl Jaromír Krišica, informace vycházejí z policejních údajů.

Lidé viděli v Mošnově několik premiér. V sobotu bylo možné poprvé ve vzduchu vidět letadlo páté generace F-35 Lightning II, jehož průlet předvedlo nizozemské letectvo. Česká vláda v létě rozhodla, že o nákupu 24 těchto stíhacích letounů začne jednat s americkou vládou. Letoun F-35 lidé viděli na Dnech NATO už loni, tehdy šlo ale o statickou ukázku na zemi.

Poprvé nejen v Mošnově, ale i v celé střední a východní Evropě, se letos představil ve vzduchu nejmodernější švédský letoun JAS-39 Gripen E. Poprvé na Dnech v NATO vystoupila také švýcarská letecká akrobatická skupina Patrouille Suisse na strojích F-5E Tiger II. Rovněž poprvé se akce zúčastnila země z Jižní Ameriky – Brazílie představila svůj transportní letoun C-390 Millennium. Naopak zřejmě derniéru v českých barvách měly v Mošnově vrtulníky Mi-24/35V, které postupně začnou nahrazovat modernější stroje.

Po šesti letech se na Dnech NATO opět předvedla populární ženská protiteroristická jednotka Quick Reaction Force Team z Jordánska ve společném vystoupení se zásahovými jednotkami z polských Katovic a Moravskoslezského kraje. Své umění ukázal mistr Evropy i Česka v akrobatickém létání Martin Šonka na cvičném letounu Z-142C AF. Celkem se na akci představily armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky z 19 zemí.

Pro diváky bylo připraveno každý den skoro deset hodin dynamických ukázek ve vzduchu i na zemi. Na ploše byly vystaveny desítky letadel i další technika. Předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík řekl, že akce je jedinečná právě tím, co všechno je na ní možné vidět pohromadě – mimo letecké ukázky i velké zastoupení pozemních sil a kromě vojáků také prezentace hasičů, celníků, zdravotníci i dalších složek.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Vstup na ně je zdarma a každoročně na ně jezdí lidé z celé republiky i ze zahraničí, hlavně z blízkého Polska. V sobotu ovšem akci provázely značné dopravní komplikace. Diváci, kteří jeli auty, při příjezdu čekali v kolonách i dvě hodiny. Kolony se tvořily ze všech směrů celé dopoledne, ale i večer po ukončení programu.

Podle pořadatelů zřejmě dnes část návštěvníků odradila nepříznivá předpověď počasí, která se ale nakonec zcela nevyplnila. Akci sice provázela oblačnost a vítr i občasný déšť, program však byl kvůli tomu ochuzen nakonec jen o jeden seskok parašutistů. „Těch 110.000 návštěvníků v takovém počasí je velmi příznivý počet. Organizátoři všem děkují,“ řekl Krišica.

Lidé dnes neviděli průlet F-35, jenž byl naplánován jen na sobotu, jinak se ale nedělní program od sobotního téměř nelišil. Zpestřila ho přísaha 70 nových policistů Moravskoslezského kraje či předání nových hasičských vozů hasičům z celé republiky. Cenu ostravského primátora za nejlepší leteckou ukázku získal maďarský pilot letounu JAS-39 Gripen C David Szentendrei.

Zdroj  :ČTK

ČD nezdraží jízdné ve výši inflace, zvýšení cen bude nižší

Od
Michaela Drábková
-

České dráhy v příštím roce určitě nezdraží jízdné ve výši současné inflace, zvýšení cen bude nižší. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Průměrná míra inflace v Česku se nyní pohybuje kolem 17 procent. ČD se chystají zdražovat kvůli nárůstu nákladů na energie a materiál. Zdražení podle Kupky nepřesáhne 15 procent. Ministr chce hledat v dopravě úspory.

České dráhy zvyšují ceny jízdného každoročně, zohledňují při tom inflaci. Šéf státního dopravce v minulých dnech uvedl, že ceny jízdenek mohou v příštím roce stoupnout o deset až 20 procent. Zdražování je podle dopravce nutné zejména kvůli velkému nárůstu nákladů. Nejvýrazněji si společnost letos zatím připlatila za elektřinu, naftu a náhradní díly. U osobní i náklady dopravy tyto výdaje stouply za půlrok meziročně dohromady o 2,3 miliardy korun.

Kupka dnes možnost zdražení na úrovni současné inflace vyloučil. „Určitě to tak vysoko nebude,“ zdůraznil. Přesné číslo, o kolik dráhy zdraží při vydání nového jízdního řádu, který začne platit v prosinci, ale neuvedl.

Ministr chce hledat úspory. Zmínil například zkvalitnění organizace dopravy nebo modernizaci vozového parku. Jako příklad uvedl například nasazování vlaků s vyšší kapacitou. Zatím nechce jít cestou Německa, které v létě zavedlo neomezené cestování po celé zemi regionální dopravou za výhodné měsíční jízdné devět eur (asi 222 Kč). Podle něj je to i pro Němce velká rozpočtová zátěž.

Skupina Českých drah letos v první polovině roku hospodařila se ztrátou 931 milionů korun. Meziročně je to zhoršení o 714 milionů korun.

Zdroj : ČTK

Nové příležitosti se studijním programem MBA Doprava, spoje a logistika

Od
Michaela Drábková
-

Vzdělání nekončí základní ani střední školou. Sebevzdělání by mělo probíhat po celý život. Jak a kde si rozšířit vědomosti a posunout se v kariéře na vysněnou pozici? Od 1. října mohou zájemci o studium studovat na Business Institutu, který otevírá časově flexibilní program MBA Doprava, spoje a logistika.

Co obsahuje studijní program MBA Doprava, spoje a logistika?

Studijní program MBA Doprava, spoje a logistika se zaměřuje na problematiku dopravních a logistických služeb. Po studiu se absolventi uplatní v mnoha oborech. Studijní program je tak vhodný jako navazující studium na vysokoškolské vzdělání I. stupně, kdy si studenti chtějí rozšířit znalosti a nasbírat zkušenosti od kapacit z lektorského týmu, mimo jiné od Ing. Svatopluka Strachoty. Tento špičkový lektor nabyl praxi na manažerských pozicích v oblasti výroby a logistiky, systémů řízení jakosti a zlepšování procesů.

Studijní program pro pracovníky v oblasti dopravy a logistiky

Studijní program MBA Doprava, spoje a logistika není pouze pro čerstvé absolventy vysokých škol. Přihlásit se do něj mohou také lidé na vedoucích a manažerských pozicích a pracovníci dopravních a logistických služeb. Co noví zájemci získají studiem na Business Institutu?

  • Seznámí se s problematikou dopravní ekonomiky, přepravních služeb a logistických procesů.
  • Naučí se používat logistický controlling pro zvyšování účinnosti procesů.
  • Prohloubí si znalosti, jak efektivně využít a implementovat logistiku do firemních procesů, a ještě mnohem více.

Nábor studentů do podzimního studijního cyklu MBA začíná

Nábor studentů probíhá právě v těchto dnech. Již 1. října mohou začít studovat logistiku v kombinované či prezenční formě. Studium je rozděleno do tří bloků a probíhá v moderních prostorách Business Institutu v Praze, případně v kombinaci s e-learningem. Po absolvování programu získají studenti titul MBA, psaný za jménem. Přihlaste se už dnes, jednoduše online.

Letiště Líně, kde by mohla stát gigafactory, armáda potřebuje

Od
Michaela Drábková
-

Téměř čtyřsethektarové letiště Líně u Plzně, kde má podle rozhodnutí vlády vzniknout strategický podnikatelský park (SPP), by mělo nadále sloužit jako záložní strategický i rozvojový prostor pro české vojáky. ČTK to dnes sdělil dobře informovaný zdroj. Armáda ministerstvu obrany podle zdroje ČTK sdělila, že záložní plochu, kde má základnu své letecké záchranné služby (LZS), potřebuje a s letištěm ve svých plánech počítá. Armáda ČR i ministerstvo obrany ČTK sdělily, že jejich materiál je neveřejný. Zájem armády zachovat letiště potvrdily také okolní obce, které tam mají pozemky a protestují proti gigafactory.

Ve strategickém parku má vzniknout továrna na výrobu baterií do elektroaut, tzv. gigafactory, kterou plánují ve střední Evropě zejména německý Volkswagen, ale také jihokorejské LG. Proti těmto plánům, které počítaly až se 4500 zaměstnanci a hovořilo se o rušení přistávací dráhy a přesunu LZS, se postavily okolní obce i město Plzeň, aerokluby, piloti, ale i třeba ředitel fakultní nemocnice. Plzeňský kraj, na nějž měla být podle usnesení vlády z 27. července celá plocha převedena, se vznikem SPP souhlasil, ale koncem srpna odmítl možný vznik ubytoven pro tisíce dělníků a chce také, aby byla zachována letová dráha pro případ nutnosti a letecká záchranka.

Vlastimila Cyprisová z kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR odkázala ČTK na ministerstvo obrany. „Informace vám bohužel poskytnout nemohu; 31. srpen byl deadline pro dílčí analýzu, nikoli pro projednání na vládě. Materiál je navíc neveřejný. Předkladatelem návrhu je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO),“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková. Vyjádření MPO ČTK zjišťuje.

„Armáda dala negativní stanovisko, ale nemohu to říct, protože dokument je v režimu přísně tajné. Řekla, že letiště potřebuje a že je strategické i pro její rozvoj,“ uvedl zdroj. V usnesení vlády o vzniku SPP je podle zdroje napsáno, že armáda musela do 31. srpna vyjádřit, jestli letiště chce. Už to řekla, ale ministerstvo obrany žádný termín nemá a může se vyjádřit třeba až za dlouho, řekl zdroj.

Negativní stanovisko armády ke vzniku SPP potvrdili ČTK také starostové pěti okolních obcí. Dodali ale, že ještě není vyhráno, protože náměstek ministerstva obrany stanovisko armády upravil. „Zatím je v režimu tajné a je na vládě. Bude se projednávat až po volbách, protože MPO jako předkladatel to dřív neotevře. Po volbách počítají s tím, že začnou objíždět území,“ řekl ČTK jeden ze starostů. Obce se obávají toho, že ministerstvo obrany stanovisko armády přeformulovalo. „Armáda už k původnímu návrhu usnesení vlády dala zamítavé stanovisko, náčelník generálního štábu napsal, že by se návrh SPP vůbec neměl na vládu dostat,“ uvedl zdroj z obcí.

„Pokud by to byla pravda, tak to rozhodnutí armády naprosto respektujeme. Od začátku jsme říkali, že je potřeba počkat na vyjádření armády, zda plochu vnímá, nebo nevnímá jako strategickou. A pokud tam plánuje nějaký rozvoj a Plzeňský kraj tomu bude moci být nápomocen, tak jsme připraveni,“ uvedl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Očekává, že ministerstvo obrany v dohledné době řekne, jak se armáda vyjádřila a jestli ji podporuje, nebo ne.

„Mluvím za pět obcí a většinový názor starostů je, že kdyby to celé bylo les, louky a příroda, tak je to pro lidi tady to nejlepší. Nicméně to letiště tam je, je tam legálně a nejsme blázni, abychom věřili, že se ho v této době úplně zbavíme. A ani nás to nepálí. A pořád to, že tam jsou letci, tak je to obrana proti přílivu agenturních zaměstnanců,“ dodal starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany). Negativní vyjádření armády je podle něj potvrzením dosavadního stavu, protože už to dříve považovala za potřebný majetek.

Pokud se podle něj informace o zamítavém verdiktu armády potvrdí, je to jenom část řešení problému. „Pro nás je to pořád další úkol, jak pokračovat v tom, že zmizí hrozba průmyslové zóny jednou provždy. A samozřejmě platí naše stanovisko z roku 2002, že si tam představujeme jen soukromé letiště pro denní provoz,“ uvedl Sobotka. Stabilní základna pro nové americké stíhačky, která se v médiích diskutuje, je podle něj nesmysl, protože letiště ty parametry nemá a jeho přebudování pro stálou základnu F-35 je nemožné. „Ale kdyby ta snaha byla, tak ji také nepodpoříme,“ uvedl. Nouzové a záložní letiště pro případ války ale starostové chápou.

Podle šéfa krajského odboru regionálního rozvoje Miloslava Michalce zpracovává kraj aktualizaci zásad územního rozvoje (ZUR), reagoval tím na vládní informace o tom, že ministerstvo obrany letiště nechce. „Do ZUR potřebujeme vyjádření armády k letišti a zatím nemáme žádné,“ uvedl. Teprve pak může kraj v práci pokračovat. Pokud Armáda ČR řekne, že tam chce mít své vojáky a že budou letiště využívat, tak území kraj ze ZUR vyjme a bude to letiště jako dřív. „Teď tam armáda nelétá, tak je to zatím jako zóna,“ dodal.

Zdroj : ČTK

Polsko otvírá novou vodní cestu, lodě se vyhnou průlivu ovládanému Ruskem

Od
Michaela Drábková
-

Polský prezident Andrzej Duda slavnostně otevřel novou vodní cestu přes Viselskou kosu v Baltském moři. Plavidla tudy plující se vyhnou průlivu ovládanému Ruskem.

Nový, byť stále nedokončený kanál, umožní lodím proplouvat z Baltského moře do Elblongu a dalších přístavů ve Viselském zálivu, aniž by potřebovaly ruské povolení. Východní část kosy dlouhé 60 kilometrů totiž náleží k území ruské Kaliningradské oblasti. Díky průplavu o délce 1,3 kilometru zbudovanému napříč kosou si navíc lodě zkrátí cestu o 100 kilometrů.

Duda dnes podle deníku Rzeczpospolita zdůraznil, že nejde o to, aby novým kanálem proplouvaly největší lodě. Od toho má podle něj Polsko jiné přístavy. Řekl, že jde o symbol, a uskutečnění investice označil za velké vítězství.

„Myšlenka byla otevřít tuto vodní cestu a už nemuset žádat o povolení zemi, která není přátelská a jejíž úřady neváhají napadat a podrobovat si druhé,“ citovala Dudu agentura AP.

Kanál umožní průjezd lodím do délky 100 metrů, šířky 20 metrů a s ponorem do pěti metrů. Od neděle ho budou využívat malé lodě a jachty. Kanál je budován nákladem dvou miliard zlotých (přes deset miliard korun). Nákladní lodě ho budou moci využívat až po prohloubení přístupu k přístavu v Elblongu, což si vyžádá 100 milionů zlotých (519 milionů korun). Investice však vyvolává spory mezi vládou a místními úřady.

Dnešní oficiální otevření kanálu bylo načasováno na 83. výročí sovětské invaze do východního Polska za 2. světové války. Má symbolicky demonstrovat konec možností Moskvy promlouvat do ekonomiky a rozvoje regionu. Polská vláda tvrdí, že vodní cesta dává Polsku plnou suverenitu nad oblastí, která potřebuje investice a hospodářský rozvoj.

Duda, polský premiér Mateusz Morawiecki a šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se dnes podle AP chystají nově zbudovanou vodní cestou proplout.

Zdroj  :ČTK

Snížená sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě i v roce 2023

Od
Michaela Drábková
-

Snížená sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku místo do konce letošního září. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy 144 ze 147 přítomných poslanců. Trojice přítomných poslanců koaličních Pirátů se podle listiny hlasování o vládním návrhu zdržela. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady o 2,5 miliardy korun a příští rok o 9,6 miliardy Kč.

Předlohu, aby platila, ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Senátoři ji posoudí v úterý odpoledne. Může tedy být účinná včas.

Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr od letošního října. U nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny.

Ve Sněmovně hlasovali pro novelu všichni poslanci z koaličních i opozičních stran s výjimkou vládních Pirátů. „Piráti považují ekologické daně za principiálně správné a i když je těžká doba, nesmíme na přírodu a planetu zapomínat,“ sdělil ČTK šéf pirátského klubu Jakub Michálek. Výpadek příjmů podle něj půjde čistě na státní dluh. „Nicméně chápeme výjimečnost situace, že naftu lze použít pro topení v zimě, proto jsme návrh neblokovali. Podle koaličních dohod jsme měli možnost ho vetovat, ale umožnili jsme jeho schválení,“ dodal.

Kromě Pirátů se podle listiny sice zdrželi hlasování i lídr SPD Tomio Okamura a předseda frakce tohoto hnutí Radim Fiala, oba posléze ale uvedli, že byli pro.

„Důvod není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí,“ řekl k prodloužení platnosti nižší sazby u nafty ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska a z Rumunska. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle Stanjury o úsporu až 1,8 koruny na litr. „Právě o tolik by od října vzrostly ceny na čerpacích stanicích, kdybychom snížení daně neprodloužili,“ sdělil v tiskové zprávě. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ponechání nižší sazby pomůže i individuálním motoristům s dieselovými vozy, a také zejména veřejné dopravě, jež je z velké části závislá na naftě.

Předsedkyně frakce opozičního ANO Alena Schillerová k předloze uvedla, že neurazí, ale ani nenadchne. Poslanec SPD Jan Hrnčíř pak nabádal kabinet ke snížení daně z přidané hodnoty u pohonných hmot, když nyní jsou zařazeny do nejvyšší ze tří existujících sazeb. „To byste pomohli občanům, to byste pomohli živnostníkům,“ uvedl.

Nižší daň na benzin i na motorovou naftu začala v Česku platit od června. Opatřením, původně přijatým na čtyři měsíce, vláda reagovala na prudké zdražení pohonných hmot, které podle tehdejších vyjádření analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

„Tím, že nedojde k avizovanému opětovnému nárůstu sazby daně z motorové nafty, nebude z tohoto titulu vytvářen tlak na další nárůst nákladů podnikatelských subjektů a dotčených domácností,“ stojí ve zdůvodnění nynější novely. Výše daně u nafty se bude podle důvodové zprávy nadále pohybovat mírně nad minimem, které stanovuje evropská směrnice o zdanění energií.

Předloha s ohledem na evropskou směrnici také ponechává výši vratky části spotřební daně z motorové nafty využité v části zemědělské prvovýroby na 7,3 Kč na litr. Na 8,5 koruny z litru se vrátí takzvaná zelená nafta podle novely od ledna 2024.

Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál zlevňovaly. Ve středu se benzin Natural 95 prodával podle údajů společnosti CCS v průměru za 39,09 koruny za litr, před týdnem byl o 1,18 koruny dražší. U nafty nebyl pokles tak razantní, za týden zlevnila o 51 haléřů na 44,70 koruny za litr. Nynější, zhruba pětikorunový rozdíl cen mezi benzinem a naftou podle analytiků klesne začátkem října, kdy přestane platit současné snížení spotřební daně na benzin. Důvodem rozdílu zůstává podle analytiků zvýšená výroba topných olejů v rafineriích, která omezuje nabídku nafty na trhu.

Zdroj : ČTK

1...467468469...1 079Strana 468 z 1 079

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253