Není jasné, jakým způsobem se nejméně tři neidentifikované létající objekty, které americké letectvo v uplynulých třech dnech sestřelilo, drží ve vzduchu. Řekl to v neděli novinářům podle agentury Reuters generál Glen VanHerck, který stojí v čele Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) a severního velitelství. Generál dodal, že objekty z jistého důvodu nenazývá balony. Výslovně přitom ani nevyloučil, že by mohlo jít o vetřelce z vesmíru.

Americké letectvo v uplynulých dnech s odkazem na národní bezpečnost sestřelilo nad Severní Amerikou nejméně tři neidentifikované létající objekty. Už před více než týdnem Američané sestřelili u pobřeží Jižní Karolíny čínský balon, který Washington označil za špionážní. Nic ale zatím nenasvědčuje souvislosti s posledními třemi případy.

„Nedokážu kategorizovat, jakým způsobem se drží ve vzduchu. Mohl by to být balon plněný plynem uvnitř konstrukce nebo by to mohl být nějaký druh hnacího systému,“ řekl VanHerck.

Na dotaz, zda vylučuje, že by mohlo jít o vetřelce z vesmíru, VanHerck odpověděl: „Nechám to prověřit rozvědné a kontrarozvědné komunity. Nevylučuji nic.“ Generál dodal, že vojenské letectvo nadále vyhodnocuje každou hrozbu nebo potenciální hrozbu a snaží se ji identifikovat.

K poslednímu objektu sestřelenému v neděli nad Huronským jezerem u hranic mezi USA a Kanadou VanHerck řekl, že podle vyhodnocení expertů nepředstavoval fyzické ohrožení, ale jde stále o neznámý objekt, jenž po sestřelu pravděpodobně dopadl do kanadských vod. VanHerck se domnívá, že jde o vůbec první akci jeho velitelství proti létajícímu objektu.

K balonu sestřelenému 4. února Melissa Daltonová z ministerstva obrany prohlásila, že USA už o něm hovořily s Pekingem. Čína přitom několik dní žádosti o dialog odmítala. K posledním sestřelům objektů Pentagon poznamenal, že nic nenasvědčuje vetřelcům z vesmíru „nebo mimozemské aktivitě“. Určování objektů k sestřelení se podle Daltonové děje případ od případu.

Zástupkyně Pentagonu rovněž potvrdila, že čínský špionážní balon se lišil od ostatních objektů. Od odhalení čínského balonu podle ní Pentagon důkladněji zkoumá data z radarů.

Zdroj : ČTK

Americký soud ve čtvrtek odmítl žalobu české letecké skupiny Smartwings a polských aerolinek LOT na amerického výrobce letadel Boeing. Informuje o tom agentura Reuters. Letecké společnosti požadovaly odškodnění za nucenou odstávku strojů Boeing 737 MAX. Provoz těchto letadel byl na jaře 2019 celosvětově zastaven po dvou tragických haváriích letounů 737 MAX. Skupina Smartwings v březnu 2020 uvedla, že jí odstávka způsobila škody za asi dvě miliardy korun.

Česká i polská letecká společnost žalovaly Boeing samostatně. Tvrdily, že jim od americké firmy náleží kompenzace podobně jako jiným leteckým společnostem. Tyto žaloby zatím čekají na vyřízení.

Skupina Smartwings podala žalobu na Boeing na začátku srpna 2020 u soudu v americkém státě Illinois, kde má výrobce letadel sídlo. „Po dlouhém jednání, které trvalo rok a čtvrt a které bylo neúspěšné, jsme na výrobce letadel, společnost Boeing, podali žalobu,“ řekla tehdy deníku Lidové noviny (LN) mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Jak vysoké odškodnění Smartwings požadují, list tehdy neuvedl. V březnu 2020 mluvčí skupiny uvedla, že škoda způsobená odstávkou letadel boeing 737 MAX přesáhla dvě miliardy korun. Smartwings v té době měly sedm těchto letounů a dalších 15 měla skupina obdržet do ledna 2020.

Letadla Boeing 737 MAX byla ve vzduchu jen méně než dva roky, uvedena do komerčního provozu byla v květnu 2017. V říjnu 2018 v Indonésii a v březnu 2019 v Etiopii dva tyto stoje kvůli problému s palubním softwarem havarovaly, při nehodách dohromady zahynulo 346 lidí.

Krátce po druhé ze zmíněných nehod byl provoz letadel Boeing 737 MAX na celém světě zastaven. Firma Boeing v květnu 2019 připustila, že o softwarovém problému věděla zhruba rok, ale neinformovala o něm aerolinky ani regulační orgány.

Zdroj  :ČTK