Domů Blog Strana 468

Italská autonomní provincie Bolzano – Jižní Tyrolsko podporuje železniční nákladní dopravu v oblasti Brenneru

Italská autonomní provincie Bolzano – Jižní Tyrolsko na severovýchodě země vynaloží tři miliony eur na pobídky a zlepšení železniční nákladní dopravy pro evropské společnosti poskytující služby v této oblasti. Aby finanční pobídky byly způsobilé pro tuto environmentální politiku v dopravě, dopravci musí mít sídlo v Evropském hospodářském prostoru a poskytovat služby v provincii prostřednictvím úseku železnice mezi stanicemi Brenner a Salorno, součásti hlavní magistrální dráhy z Itálie do Rakouska a Německa.

Podle mluvčího provincie bude na pobídky přiděleno 2,5 milionu eur, zatímco zbývajících 500 000 eur bude „strategicky investováno do zlepšení železniční nákladní dopravy“. Tyto místní pobídky se mají přidat k těm, které již plánuje italská vláda.

Diskuse o finanční pomoci od institucí v Itálii probíhá již delší dobu. Pokud jde o rok 2023, italská vláda vyčlenila 22 milionů eur na příspěvek do odvětví železniční nákladní dopravy v zemi, což byla nejnižší částka od roku 2018. Nicméně, jak řekl Giuseppe Rizzi, výkonný ředitel italského sdružení železniční nákladní dopravy Fermerci, tamní samosprávy mohou rozhodnout o zavedení dalších pobídek nad rámec těch, které přiděluje stát. A autonomní provincie Bolzano – Jižní Tyrolsko to dělá. „Přál bych si, aby všechny samosprávy udělaly totéž,“ prohlásil Rizzi.

 

Jak pobídky fungují?

Pobídky od autonomní provincie Bolzano – Jižní Tyrolsko mají kompenzovat externí náklady železničních nákladních dopravců a operátorů multimodální dopravy. Finanční příspěvek bude poskytnut za každou loženou přepravní jednotku přepravenou prostřednictvím doprovázené nebo nedoprovázené kombinované dopravy na železnici v úseku Brenner – Salorno o délce 120 km. Cesty s prázdnými jednotkami nejsou způsobilé pro finanční pobídku.

Dopravci splňující podmínky mohou o tyto pobídky žádat před zahájením své činnosti. Jsou povinni poskytnout plán rozpočtu pro všechny železniční služby nákladní přepravy plánované na rok. Kromě toho dopravci, kterým jsou pobídky uděleny, musí svým konečným zákazníkům zavést snížení poplatků ve výši částky, kterou obdrží prostřednictvím provincie.

Investici ve výši 3 milionů eur plně pokryje autonomní provincie Bolzano – Jižní Tyrolsko. Tyto pobídky byly poprvé spuštěny v roce 2018 a od té doby byly prodlouženy. Jak mluvčí upřesnil, v letech 2018 a 2019 provincie přidělila každý rok 1,5 milionu eur a v letech 2020, 2021 a 2022 to zdvojnásobila na tři miliony. provincie zatím činí 14,5 milionů eur.

Podle Evropské komise je v úseku ročně přepraveno kolem 50 mil. tun nákladu, z čehož je kolem 70% přepraveno po silnici a kolem 30% po železnici. Objem nákladní přepravy přes Brenner stabilně roste od roku 2013. I proto Evropská komise již v prosinci 2017 notifikovala italskou dotaci 9 mil. eur na období prvních dvou let a s odkazem na kompenzaci externalit ji tehdy prohlásila za slučitelnou s pravidly pomoci z veřejných rozpočtů.

Zdroj : RailFreight

Pardubické letiště skončilo vloni s provozní ztrátou 16,9 milionu korun

Společnost East Bohemian Airport, která provozuje v Pardubicích mezinárodní letiště, skončila vloni s provozní ztrátou 16,9 milionu korun. Dalších 3,4 milionu korun firma požaduje na nezbytné letošní investice. Akcionáři, jimiž je město Pardubice a Pardubický kraj, se o deficit podělí v poměru svých akciových podílů, tedy dvě ku jedné. Na kraj připadá téměř sedm milionů korun, řekl na jednání krajských zastupitelů náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš (ODS).

Podle něj by ekonomickou situaci měl částečně zlepšit příchod soukromého investora, který chce na letišti vybudovat halu na opravu menších letadel. Bude platit nájem a přinese i zisk za prodej leteckého paliva a z poplatků za přistání. Význam bude mít i pro zaměstnanost, pracovat by na opravách mělo 100 až 150 převážně kvalifikovaných pracovníků .

Zastupitel Daniel Lebduška (Piráti) se na jednání zeptal, kdy se letiště vymaní z červených čísel, ztráty vytvářelo v předchozích letech pravidelně. Nejhlubší, více než 42 milionů korun, byla v roce 2020, kdy byla kvůli pandemii koronaviru výrazně omezena letecká doprava. Zisku naposledy dosáhlo v roce 2014. Kortyš reagoval tím, že neví, co na to má nyní řict.

Letos by mělo přibýt charterových letů z Pardubic, za letní sezonu by jich mělo být 335, zvýší se i počet turistických destinací, uvedl člen představenstva East Bohemian Airport a náměstek primátora Jan Hrabal (ANO). Letiště se také snaží rozšířit rozsah nákladní dopravy.

Podle Hrabala by společnost byla v zisku, pokud by ročně odbavila 200.000 až 250.000 pasažérů. Vloni jich přepravilo zhruba 83.000, meziročně o 2000 víc. V roce 2014 prošlo terminálem rekordních 185.000 lidí.

Letiště zvažuje, že v příštích letech investuje do dostavby terminálu, parkování a fotovoltaiky. Peníze by mohlo získat prodejem budov, které příliš nevyužívá. Nový terminál funguje od roku 2018, společnost investici splácí. Kvůli úspoře nákladů však není dosud hotové první patro. Investice za odhadovaných zhruba 80 milionů korun by znamenala vybudování nové odletové brány, toalet či zázemí pro zaměstnance.

Zdroj : ČTK

Soutěž na první vysokorychlostní trať v ČR by mohla začít v roce 2026

Správa železnic předpokládá, že v roce 2026 by mohla vyhlásit soutěž na první vysokorychlostní trať (VRT). Nejblíže zahájení stavby je úsek na jižní Moravě, krerý je v souladu s územně-plánovací dokumentací. 

„Chceme se odrazit od úseku, který není tak dlouhý. Je to VRT jižní Moravy mezi Modřicemi a Rakvicemi včetně úseku Šakvice – Rakvice,“ uvedl Bazgier.

V České republice by mělo vzniknout asi 850 kilometrů vysokorychlostních tratí, v současnosti je v projektové přípravě více než 350 kilometrů. Vlaky po nich budou jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině, v dalších místech 220 kilometrů v hodině. Například cesta z Prahy do Brna nebude trvat ani hodinu, stejnou dobu pojede vlak mezi Prahou a Ostravou.

Na východě Čech povede VRT větev spojující Prahu s Vratislaví. Původní varianta trasy nevycházela ekonomicky příznivě, v současnosti se pracuje na variantě kombinující vysokorychlostní železnici a modernizovanou konvenční železnici. „Vysokorychlostní železnicí se dostaneme do Hradce Králové a Pardubic a poté budeme pokračovat na Wroclav (Vratislav) 200kilometrovou rychlostí konvenční sítí,“ řekl Bazgier.

Většina vysokorychlostních tratí bude vedena novými trasami. Pouze menší část bude navázána na současnou konvenční síť v místech, kde budou sjezdy na nynější tratě. Mezi nejsložitější stavby bude patřit část z Prahy do Drážďan, kde se plánuje krušnohorský tunel délky 31 kilometrů a středočeský tunel mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem dlouhý 21 kilometrů. Peníze na vysokorychlostní tratě chce Správa železnic získat z evropských dotací a národních zdrojů, část by se mohla stavět i formou PPP projektů (soukromníků) nebo s využitím emise dluhopisů.

Veřejnost začíná s vysokorychlostními tratěmi seznamovat takzvaný VRTmobil, který bude putovat po České republice. Informační centrum v přívěsu vybaveném projekční technikou bude podle Heleny Grofové ze Stavební správa VRT zastavovat zvláště v místech, kde se plánuje veřejné projednání jednotlivých záměrů. „Lidé se budou moci zeptat, zda se bude stavět blízko jejich obce, zda se jich bude týkat výkup pozemků a promluvit si s odborníky a dozvědět se něco o možných pracovních příležitostech. Máme propagační materiály, mapy a vše potřebné,“ uvedla Grofová. VRTmobil bude cestovat po republice několik let.

Zdroj : ČTK

Pardubický dopravní podnik připravuje rozšíření trolejbusové dopravy

Dopravní podnik města Pardubic připravuje další rozšíření trolejbusové dopravy ve městě. S pomocí evropských dotací chce prodloužit trolejbusové tratě, elektrifikovat další část města a zmodernizovat halu na opravu vozidel ve svém areálu v Teplého ulici. Nejdál je projekt posílení napájení a prodloužení trolejbusové trati v Pardubičkách, která by se mohla začít stavět příští rok, řekl ČTK ředitel dopravního podniku Tomáš Pelikán.

„V roce 2018 jsme prodloužili trať na Zámeček, nyní chceme pokračovat dál ke zdravotnické škole. Protože jsme na hranici s napájením soustavy, je součástí projektu i posílení napájení. Buď vznikne měnírna s bateriovou stanicí, nebo protáhneme kabelovou trasu z měnírny na křižovatce Dašická – Hlaváčova, kde bychom museli podejít železniční koridor. Mohli bychom využít propustek pardubických vodáren, které tam také připravují rekonstrukci své sítě,“ uvedl Pelikán. Elektrifikovaná doprava v této oblasti získá dalších 500 metrů, náklady budou asi 35 milionů korun.

Dopravní podnik chce také časem za 15 až 20 milionů korun prodloužit o kilometr trolejbusovou trať na sídlišti Cihelna. Předtím tam však musí developerská firma vybudovat místní komunikace.

Nejsložitější bude podle Pelikána elektrifikace městské dopravy na sídlišti Višňovka. Bude nutné vybudovat trolejové vedení v ulicích S.K.Neumanna a Pod Břízkami, aby vznikla tříkilometrová trať. „Dokázali bychom tak nahradit až 400.000 kilometrů autobusové dopravy ročně,“ uvedl Pelikán. Rozpočet projektu odhaduje na 140 milionů korun.

Pro rozšíření trolejbusové dopravy potřebuje městská firma zmodernizovat a rozšířit halu pro údržby trolejbusů, která pochází z roku 1952 a přes pozdější rekonstrukci už potřebám nepostačuje. Plánuje také zastřešit stání pro vozidla, aby netrpěla působením počasí, na střeše by měly být fotovoltaické panely. Náklady budou zhruba 150 milionů korun.

Dopravní podnik má v programu Integrovaných územních investic Hradecko-pardubické aglomerace na tyto projekty vyčleněné peníze z Operačního programu Doprava. Získat by mohl 85 procent uznatelných nákladů, což představuje asi 250 milionů korun.

Zdroj : ČTK

Stát zahajil stavbu další části Velkého městského okruhu v Brně

Ředitelství silnic a dálnic dnes zahajuje další stavbu, která je součástí Velkého městského okruhu v Brně. Konkrétně se jedná o stavbu I/42 VMO Bauerova, která dotváří jihozápadní segment trasy VMO a významně zlepší plynulost a bezpečnost silničního provozu v městské části Pisárky.

Cílem stavby je náprava stávajících nedostatků v dopravním řešení VMO a příprava na novou dopravní situaci v souvislosti s dostavbou akce VMO Žabovřeská, ale také s chystanou výstavbou Multifunkčního sportovního a kulturního centra. Stavba výrazně zlepší obsluhu přilehlého území a okolních areálů.

„Silnice I/42 je v místě sice aktuálně ve čtyřpruhovém uspořádání, ovšem bez středních dělících prvků, které budou doplněny. Další závadou je téměř neomezený přístup z parkovacích ploch podél Brněnského výstaviště či úrovňové přechody pro chodce. V místě přitom projede téměř 17 tisíc vozidel denně. Často zde tak dochází k tvorbě kolon a kolizním situacím. V rámci stavby proto budou zrušena úrovňová křížení a dojde k vybudování dvou nových lávek. Místní a pěší doprava bude díky tomu vedena mimo samotný Velký městský okruh. Jedná se již o čtvrtou stavbu VMO, kterou v Brně aktuálně realizujeme. Všechny tyto stavby, tedy Žabovřeskou, Rokytovu, Tomkovo náměstí i Bauerovu zprovozníme již v příštím roce, což přispěje k výraznému zlepšení dopravní situace v Brně,“ uvedl při zahájení stavby generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

„Součástí je i výstavba obslužné komunikace pro městskou hromadnou dopravu a parkovacích ploch, které budou sloužit pro návštěvníky koupaliště Riviéra, výstaviště i multifunkční haly. S projektem VMO Bauerova souvisejí i další stavby v blízkém okolí. Jedná se například o tramvajovou smyčku Lipová, už zmíněnou halu nebo protipovodňová opatření na řece Svratce. Souběh tolika projektů je náročný, ale prozatím se nám daří všechny činnosti koordinovat tak, aby nebyla omezení větší, než je nezbytné. Vážím si také úspěšné a bezproblémové spolupráce s Ředitelstvím silnic a dálnic, díky které se nám daří postupně stavět důležité úseky velkého městského okruhu,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

I/42 VMO Brno Bauerova

Hlavní trasa: 
délka: 0,9 km
kategorie: MS4dc 22/16,50/70
počet stavebních objektů: 50
zhotovitel: IMOS Brno, a. s.
cena stavby dle smlouvy: 549 mil. Kč bez DPH
termín realizace: 2023 – 2024

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 266,1 kilometrů nových staveb. Jedná se o 158 km dálnic a 108,1 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 84 km dálnic a silnic I. třídy.

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

ČD v roce 2011 na trati Praha-Ostrava neporušily zákon, rozhodl ÚOHS

České dráhy v roce 2011 neporušily zákon, když snížily ceny jízdného na trati Praha-Ostrava v době, kdy po ní zahájil provoz RegioJet. Rozhodl o tom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který rozhodnutí zveřejnil na svých internetových stránkách. Případem se zabývala i Evropská komise (EK), vyšetřování zrušila po šesti letech loni na podzim. ÚOHS se záležitostí zabýval od roku 2012, po dobu vyšetřování EK ale musel řízení přerušit, řekl mluvčí úřadu Martin Švanda.

„Úřad zahájil správní řízení z moci úřední v lednu 2012, v roce 2016 se blížil vydání rozhodnutí, ale případ tehdy převzala Evropská komise, šetření tedy muselo být pozastaveno do doby, než rozhodne komise. Když loni komise šetření zastavila, správní řízení mohlo pokračovat,“ uvedl Martin Švanda.

RegioJet začal na trati mezi Prahou a Ostravou jezdit na podzim 2011, České dráhy následně na trati oznámily snížení cen jízdného. Zástupci RegioJetu tehdy uvedli, že se jedná o cenovou válku s cílem jejich společnost z trhu vytlačit a že ceny Českých drah jsou podnákladové.

Evropská komise ani ÚOHS ale nic podobného nezjistily. „Úřad nemá k dispozici přímé důkazy svědčící o úmyslu ČD vytlačit svého konkurenta z trhu. Z ekonomických dat poskytnutých ČD v jednotlivých letech 2011 až 2012 vztahujících se k poskytování služeb na trati Praha-Ostrava, jejichž ekonomická reálnost byla ověřena znaleckým posudkem, vyplynulo, že co se týče ekonomiky provozu vlaků IC/EC/Ex, výnosy bezpečně pokrývaly vyhnutelné náklady, u vlaků SC Pendolino výnosy rovněž pokryly vyhnutelné náklady na provoz, ačkoli poměrně nízkým rozdílem,“ uvedl úřad v odůvodnění.

Proti rozhodnutí úřadu dráhy nepodaly rozklad a rozhodnutí je tak pravomocné.

Zdroj : ČTK

Čínský HDP se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta, tedy více, než se čekalo. S odvoláním na čínský statistický úřad to uvedla agentura Reuters, podle níž analytici očekávali čtyřprocentní růst HDP. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa podle agentury přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.

Podle agentury AP je růst do značné míry důsledkem oživení spotřeby, protože lidé po zrušení velmi přísných covidových omezení začali znovu ve velkém navštěvovat nákupní centra a restaurace. Čínští statistici uvedli, že ekonomika země „vykázala plynulé oživení“, zároveň ale varovali, že jeho základy ještě nejsou pevné, a to i kvůli „složité a nestálé“ situaci v zahraničí.

Pro letošní rok si čínská vláda stanovila za cíl růst HDP okolo pěti procent. Loni růst hrubého domácího produktu asijské mocnosti meziročně zpomalil na tři procenta, což bylo oproti roku 2021 o 5,1 procentního bodu méně.

Zdroj : ČTK

Francouzský soud zprostil Airbus a Air France obvinění kvůli havárii z roku 2009

Soud v Paříži zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009, při níž zemřelo 228 lidí. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle agentury AFP soudce.

Přepravce i výrobce letadel odpovědnost odmítali a požadovali zamítnutí žaloby. Možným pochybením se zabývali dva prokurátoři, každý měl na starost jednu větev případu. Procesy trvaly celkem devět týdnů.

„Musím konstatovat, že vzhledem k tehdejším vědeckým poznatkům nebylo možné konstatovat žádné trestněprávní pochybení,“ uvedl jeden ze soudců podle BFM TV.

Při čtení rozsudku se v soudní síni začalo ozývat vzlykání. Verdikt je totiž obrovskou porážkou pro rodiny obětí, které 13 let bojovaly za to, aby se případ vůbec dostal k soudu, poznamenala agentura AP. „Jsme z toho znechucení. Soud nám neustále říká: musíte jít dál, tady žádný problém neexistuje,“ uvedla Danièle Lamyová, která při nehodě přišla o svého syna Erica a šéfuje sdružení rodin obětí. „U mocných vítězí beztrestnost. Století ubíhají a nic se nemění,“ dodala.

I když soud neshledal společnosti vinnými z trestného činu, soudci uvedli, že Airbus a Air France nesou občanskou odpovědnost za škody způsobené nehodou, a nařídil jim odškodnit rodiny obětí. Celkovou částku neuvedl, v září by se ale mělo konat další slyšení, které to upřesní. Air France již rodiny obětí, které pocházely ze 33 zemí, odškodnil.

Dva měsíce trvající proces skončil výsledky, ze kterého jsou rodiny obětí naštvané a zklamané. Nezvykle dokonce i státní zástupci argumentovali pro zproštění obžaloby a tvrdili, že řízení nepřineslo dostatek důkazů pro trestní odpovědnost společností.

Společnost Air France v reakci na verdikt uvedla, že „ho bere na vědomí“ a že „bude vždy pamatovat na oběti této hrozné nehody a vyjadřuje hluboký soucit všem jejich blízkým“.

Jednalo se o první soudní řízení ve Francii, ve kterém byly kvůli neúmyslnému zabití souzeny společnosti, napsala agentura Reuters. V případě odsouzení každé z firem hrozila pokuta až 225.000 eur (5,3 miliony korun).

Stroj Airbus A330 letu AF447 se zřítil do Atlantiku 1. června 2009. Na jeho palubě zemřelo 228 cestujících a členů posádky více než tří desítek národností. Šlo o nejhorší havárii v dějinách Air France. Trosky stroje se našly až o téměř dva roky později v hloubce 3900 metrů.Vyšetřovací zpráva z roku 2012 uvedla, že k nehodě přispěly nedostatky ve vybavení letounu a nevhodné reakce vystresovaných pilotů. Série odborných analýz mimo jiné ukázala, že piloty zmátla námraza na rychlostních sondách a stroj havaroval za méně než pět minut.

Aerolinky Air France byly obviněny, že své piloty nedostatečně proškolily. Výrobce Airbus pak podle prokuratury podcenil následky selhání čidel. Prokuratura nicméně při závěrečné řeči loni v prosinci uvedla, že odpovědnost firem nelze prokázat.

Zdroj : ČTK

Lokomotivy Siemens Vectron získaly schválení pro skandinávský koridor

Lokomotiva Vectron z produkce Siemens Mobility získala oficiální povolení k provozu na skandinávském koridoru (AT-DE-DK-SE-NO). Díky tomu mohou nákladní i osobní vlaky jezdit po celém koridoru bez nutnosti výměny lokomotiv. Jako první této možnosti využil švédský železniční dopravce Snälltåget, který si od společnosti European Locomotive Leasing (ELL) pronajal tři lokomotivy Vectron pro přeshraniční osobní dopravu ve Švédsku, Dánsku, Německu a Rakousku.

Lokomotiva Vectron, která se vyrábí v závodě Siemens Mobility v Mnichově-Allachu, je první lokomotivou vybavenou evropským vlakovým zabezpečovačem ETCS, která smí jezdit po 16 km dlouhé trati přes Öresund (most a tunel), spojující Švédsko a Dánsko. Lokomotiva využívá celosvětově osvědčenou palubní jednotku Trainguard 100/200/300 ETCS od společnosti Siemens.

„Naše vysoce flexibilní lokomotivy Vectron umožňují udržitelnou přeshraniční železniční dopravu a moc nás těší, že díky lokomotivě Vectron se poprvé otevřel skandinávský koridor,“ řekl Albrecht Neumann, generální ředitel pro kolejová vozidla globální společnosti Siemens Mobility.

K dnešnímu dni společnost Siemens Mobility prodala více než 1 700 lokomotiv Vectron 63 zákazníkům v 16 zemích a flotila najela přes 700 milionů kilometrů v provozu. Lokomotivy jsou v současné době schváleny pro provoz ve 20 evropských zemích.

Siemens rozšiřuje svůj závod v Mnichově

Aby společnost uspokojila rostoucí poptávku po lokomotivách a službách, rozšiřuje také svůj výrobní a servisní závod v Mnichově-Allachu. Plocha areálu bude zvětšena ze současných 50 000 m2 na 80 000 m2, aby se zajistily kapacity pro zpracování nových zakázek, optimalizovaly se výrobní a logistické toky v rámci závodu a rozšířily se kancelářské prostory.

Albrecht Neumann k tomuto uvedl: „Náš závod v Allachu je jedním z nejmodernějších závodů na výrobu lokomotiv v Evropě, který využívá inovativní technologie, jako jsou laserové svařovací roboty, rozšířená realita a 3D simulace prostřednictvím digitálního dvojčete. Přidané kapacity nám umožní zvýšit objem výroby a uspokojit rostoucí poptávku na evropském trhu. Nyní budeme schopni v Allachu vyrábět přes 300 lokomotiv ročně a můžeme vytvořit v závodě nová, vysoce kvalifikovaná pracovní místa.“

Zdroj : Siememns Mobility

Dopravní podnik utratí u Pražské strojírny za údržbu tramvajové kolejové infrastruktury 1,5 miliardy korun v příštích osmi letech

Dopravní podnik hlavního města Prahy uzavřel novou smlouvu s Pražskou strojírnou. Strojírna, která je 100% dcerou DPP se bude v příštích osmi letech starat o údržbu tramvajové kolejové infrastruktury v hlavním městě a dodá DPP služby a výrobky v hodnotě 1,5 miliardy korun. Vyplývá to ze smlouvy, která byla mezi Pražskou strojírnou a pražským dopravním podnikem uzavřena na začátku tohoto roku.

Předešlá smlouva s DPP byla uzavřena taktéž na osm let. Finanční objem nové smlouvy se ale téměř zdvojnásobil vzhledem k již probíhajícím a plánovaným rozšířením tramvajových tratí – například z Barrandova do Slivence, prodloužení tramvajové trati z původní konečné smyčky v Divoké Šárce do Dědiny, prodloužení tramvajové trati z Modřan na Libuš, plánové prodloužení tramvajové trati do Zdib, to vše v návaznosti na tyto i další plánované investice Dopravního podniku hl. m. Prahy.

„Město v posledních letech věnuje dopravě mnohem více pozornosti a je vidět i na investicích, že jim na stavu dopravy v Praze záleží. I nadále budeme v tomto ohledu městu poskytovat ten nejlepší servis, jaký umíme,“ říká Robert Masarovič, předseda představenstva a generální ředitel Pražské strojírny a. s.

Předmětem smlouvy jsou dodávky kolejových výměn, náhradních dílů do výměn, kolejových oblouků, konstrukcí a jejich součástí pro stavby a rekonstrukce tramvajových tratí. Součástí je i údržba těchto výrobků zabudovaných do tramvajového kolejového svršku. Hodnota veškerých komponent i doplňkových servisních služeb v rámci smlouvy dosahuje 1,5 miliardy korun.

Pražská strojírna je firmou s dlouholetou tradicí, její počátky sahají až do počátku dvacátých let 19. století. Od roku 1994 je pak dcerou Dopravního podniku hl. města Prahy. Strojírna se věnuje výrobě a vývoji kolejových konstrukcí a výhybkových systémů pro tramvajovou dopravu. Vyrábí i další komponenty jako jsou tramvajové výměny mnoha typů, rádiusy odbočení a profily kolejnic, rozjezdové i sjezdové výhybkové systémy, vytápění výměn, odvodnění tramvajových tratí a další.

Strojírna dodává své výrobky nejenom dopravnímu podniku Praha, ale také pro ostatní dopravní podniky v České republice i po světe. Po kolejových konstrukcích Pražské strojírny jezdí tramvaje v Německu, Polsku, Itálii, Estonsku, ale i třeba v Austrálii.

Logistický kalendář