Domů Blog Strana 481

Praha letos zatím získá ze státního fondu 530,9 milionu korun na doprav

Praha letos získá ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) až 530,9 milionu korun. Smlouvu s fondem dnes schválili pražští zastupitelé. Peníze jsou určené na rozvoj a opravy komunikací. Loni město podle první uzavřené smlouvy mělo ze SFDI získat až 404,8 milionu korun, dodatkem se však částka zvedla na částku 582 milionů korun.

Peníze jsou podle schválené smlouvy určené například na rekonstrukce Barrandovského mostu a ulice Průmyslová, budování protihlukových opatření na magistrále a na Strakonické, most na Evropské nebo stavbu podchodu pod D4 na Zbraslavi.

„V loňském roce se nám podařilo vyčerpat ze SFDI 100 procent prostředků, které byly uděleny, což se dříve nedělo. Doufám, že tempo, které jsme nastavili, bude udrženo,“ uvedl bývalý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Město peníze dostává zálohově a použít je může pouze pro schválené účely. Vše musí SFDI následně vyúčtovat. Do každého projektu financovaného z tohoto fondu musí rovněž vložit část svých peněz. Částka, kterou město ze SFDI dostává, se během roku může navyšovat, a nevyčerpané peníze se mohou převádět z roku na rok.

SFDI byl zřízený v roce 2000 a je podřízený ministerstvu dopravy. Jeho účelem je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest nebo zavedení či provozování systému elektronického mýtného. Podílí se také na výstavbě nebo opravách cyklistických stezek. Sněmovna loni schválila, že SFDI letos hospodaří s rozpočtem 150,9 miliardy korun, což je o 23,3 miliardy korun meziročně více.

Zdroj  :ČTK

SŽ nainstaluje zabezpečovač ETCS na stokilometrové trati k Německu za 11,8 mld

Správa železnic vyhlásila tendr na instalaci zabezpečovacího systému ETCS na více než stokilometrovém úseku od státní hranice s Německem do Kralup nad Vltavou. Zakázka vyjde na 11,8 miliardy korun. Vítěz tendru zpracuje projekt a následně zajistí stavbu i údržbu systému. Dnes o tom informovala Správa železnic. Systém ETCS kontroluje jízdu vlaku, v případě potřeby umožňuje automatické zastavení stroje na dálku.

Technologie ETCS by se měla v budoucnu stát hlavním zabezpečovacím systémem na evropských železnicích, je proto nutné jím vybavit vedle vozů také tratě. Zatím je podle loňských údajů na zhruba 700 kilometrech železnic asi z 9000 kilometrů tratí v Česku.

Projekt podle správy zahrnuje instalaci kompletního zabezpečovacího zařízení a dálkového řízení ETCS. Provoz na trati, která vede z velké části na levém břehu Labe, se tak bude dálkově řídit z centrálního pracoviště na pražské Balabence, kde vznikne nový dispečerský sál.

Vnitřní technologická zařízení pro dálkové ovládání nechá správa vybudovat i v jednotlivých železničních stanicích. Kromě toho v nich vznikne kamerový systém a informační zařízení. Stavbaři současně vymění a případně demontují jednotlivá návěstidla a vymění zabezpečovací zařízení na železničních přejezdech. Pro umístění technologií postaví správa také nové objekty pro umístění všech potřebných technologických zařízení. Součástí prací bude dále snesení nepotřebných částí železnice.

Na instalaci zabezpečovacího zařízení na trati z Kralup nad Vltavou přes Dolní Žleb až ke státní hranici s Německem použije Správa železnic zhruba 323 milionů korun z evropských fondů. Hlavní část peněz pak správa dostane ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

V roce 2025 chce stát spustit na koridorových tratích provoz výhradně s vlaky vybavenými zabezpečovačem ETCS. Vybavení svých vlaků proto postupně řeší i dopravci, kteří na instalaci vynaloží miliardy korun. Podle dalších plánů státu by systém měl být do roku 2030 přibližně na 4800 kilometrech ze zhruba 9000 kilometrů železnic v Česku.

Zdroj  :ČTK

Nizozemské železnice se potýkají s jezevci, kteří si pod kolejemi hloubí nory

Listí na kolejích, poruchy signalizace a stávky mohou způsobit zpoždění vlaků. Cestující v Nizozemsku ale čelí železničnímu chaosu kvůli jezevcům, kteří se zavrtávají pod koleje. Úřady se proto snaží tyto chráněné lasicovité šelmy vylákat z jejich nor pod zvýšenými náspy.

V hustě osídlené zemi je přirozený prostor pro 7000 jezevců omezený. Tato zvířata si často vyhrabávají svá obydlí pod relativně „klidnými“ vlakovými náspy, které jsou umístěny daleko od lidí a jsou také mírně vyvýšené, což brání zaplavení nory.

Nizozemské úřady nedávno informovaly o 40 místech, kde je železniční trať potenciálně ohrožena. Ve Frísku buduje správce železniční sítě ProRail umělou osadu, aby jezevce odlákal na bezpečnější místo.

„Oblast kolem trati je pro jezevce jednoznačně atraktivním prostředím, protože násep je z písku, kde si rádi staví své nory,“ řekl mluvčí společnosti ProRail Aldert Baas. „Prochází tudy jen velmi málo lidí, což těmto plachým zvířatům vyhovuje, a navíc je to často vyvýšená část krajiny… Frísko je ploché jako palačinka,“ dodal.

Společnost ProRail tento týden oznámila, že mezi městy ‚s-Hertogenbosch a Boxtel na jihu byly zastaveny vlaky, což se rovněž dotklo nákladní dopravy. Nora pod kolejemi v městečku Esch znamenala, že trať není bezpečná.

„Již podruhé během jednoho týdne musíme zastavit vlakovou dopravu, protože jezevci hrabou pod železniční tratí, což zabere hodně času vyřešit, protože musíme získat povolení od příslušných úřadů,“ oznámil John Voppen, výkonný ředitel společnosti ProRail.

V Eschi jsou dobrovolníci z pracovní skupiny pro jezevce Dassenwerkgroep Brabant připraveni pomoci případným zraněným zvířatům, pokud by se úřady přece jen rozhodly vyhrabat jejich obydlí. Členka představenstva Karin Derikxová se však domnívá, že ještě nenastal ten správný čas.

„Čekali příliš dlouho. V zimě jsou jezevci klidnější a na jaře dělají jarní úklid a více hrabou. Proto je tu najednou poplach,“ řekla Derikxová. „Jejich období páření a vrhu trvá až do července. Chápeme potřeby provozovatelů vlaků, ale tohle je prostě špatné roční období,“ dodala.

Zdroj : ČTK

Index: Povinné ručení v březnu dál zdražilo, průměrně stojí 6821 korun

Ceny pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v březnu pokračovaly v růstu, dosáhly nejvyšší úrovně za poslední tři roky. Průměrná cena povinného ručení činila 6821 korun, za tuto částku bylo možné podle Broker Consulting POVIndexu sjednat povinné ručení pro vůz Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, což je typický automobil v českých domácnostech. Proti únoru zdražilo povinné ručení o 77 korun, meziročně o 230 korun. V příštích měsících se očekává další růst cen.

Ceny povinného ručení rostou sedmý měsíc v řadě. Podle odborníků je to zejména důsledek zdražování náhradních dílů, energií a práce. Vzhledem k pokračujícímu zdražování všech vstupů se očekává, že i ceny povinného ručení budou nadále růst.

„Nejistota na trzích se negativně odráží v ceně povinného ručení, které již několik měsíců po sobě setrvale roste. Řidiči by měli počítat s tím, že zdražování bude pravděpodobně pokračovat i v následujících měsících,“ upozornil analytik neživotního pojištění společnosti Broker Consulting Jiří Váchal.

Hodnota POVIndexu byla v březnu nejvyšší za poslední tři roky. Zatím ale stále nedosáhla na rekordní úroveň z počátku měření v roce 2019. V září 2019 byla průměrná cena povinného ručení 7716 korun. Naopak nejnižší byla v dubnu 2021, kdy činila 6329 korun.

Hodnoty POVIndexu se regionálně liší, dlouhodobě jsou v Praze vyšší než ve zbytku země. Březnová hodnota indexu pro hlavní město je 7461 korun. V menších městech je povinné ručení zhruba o 1300 korun levnější. Broker Consulting uvádí jako příklad středočeský Benešov, kde březnová hodnota POVIndexu byla 6161 korun.

POVIndex společnosti Broker Consulting od svého počátku sleduje vývoj nákladů na povinné ručení pro řidiče bez historie, ať jde o nového řidiče nebo o řidiče, který donedávna užíval služební vozidlo. Broker Consulting POVIndex užívá odlišnou metodiku než například Česká kancelář pojistitelů.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Pořízení povinného ručení je ze zákona povinné pro všechny majitele vozidel. Musí je mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

Zdroj  :ČTK

Předsedou dozorčí rady DPP je Hřib (Piráti), nahradil Scheinherra (Praha Sobě)

Novým předsedou dozorčí rady pražského dopravního podniku (DPP) se dnes stal náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Ve funkci nahradil bývalého náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha Sobě). V uplynulých týdnech složení patnáctičlenné dozorčí rady v pozici valné hromady DPP obměnili pražští radní. DPP je největší městskou firmou v Česku.

Hřib byl v minulém volebním období primátorem, v nově ustavené koalici Pirátů, Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN nyní zastává funkci náměstka primátora pro dopravu. Také v této pozici ve vedení města nahradil Scheinherra, který na dnešním zasedání dozorčí rady na post jejího předsedy rezignoval. Scheinherr a Praha Sobě zamířili po volbách do opozice. Předsedou dozorčí rady bývá obvykle volen radní zodpovědný za dopravu.

Valnou hromadou DPP je rada hlavního města. Současná koalice provedla ve složení dozorčí rady DPP několik změn a složení odpovídá dohodě mezi koaličními partnery. Piráti podle ní obsadili čtyři místa, Spolu tři a STAN jedno. V radě také podle dohody zasedají zástupci obou opozičních stran. Za ANO to je Ondřej Prokop a za Prahu Sobě pak zůstal ve funkci Scheinherr. Posledních pět míst v radě tvoří zástupci zaměstnanců.

Hřib v uplynulých týdnech několikrát zopakoval, že hlavním úkolem dozorčí rady bude připravit otevřená výběrová řízení na členy představenstva podniku. To se má stát kvůli loňské korupční kauze Dozimetr, kdy v dozorčí radě podniku skončili bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček a bývalý místostarosta Prahy 9 Marek Doležal. Z dozorčí rady odešel z vlastního rozhodnutí také Michal Zdeněk, jehož rezignace s kauzou přímo nesouvisela.

Dozorčí rada se dnes zabývala výběrovými řízeními ve vedení podniku včetně na generálního ředitele. Hřiba pověřila, aby společně s vedoucím personálního oddělení DPP definoval otázky, které musí dozorčí rada rozhodnout pro další postup. „Předložím samozřejmě dozorčí radě i návrh variantních možností řešení těchto otázek, jako je například složení výběrové komise, organizační zajištění výběru či definice jednotlivých fází procesu,“ uvedl Hřib.

“ V DPP se plánuji zaměřit především na opatření transparentnosti a s tím spojenou úsporu nákladů v oblasti veřejných zakázek, vnitřní provozní úspory DPP při zachování služeb na vysoké úrovni, tak jako tomu bylo dosud,“ napsal dnes Hřib..

Členové dozorčí rady DPP pobírají odměnu, která podle webu DPP činí 29.000 korun měsíčně pro předsedu, 27.000 pro místopředsedu a 25.000 pro řadového člena. Pokud je člen zároveň městským radním nebo jiným pro svou funkci uvolněným zastupitelem, nedostává odměnu žádnou. Hřib dříve řekl, že by rád změnil systém odměňování tak, aby peníze pro členy rady závisely na práci a účasti na jednáních.

Zdroj : ČTK

Změna času ovlivní deset vlaků, pojedou s hodinovým zpožděním

Víkendová změna času ze zimního na letní se dotkne osmi vlaků Českých drah na území České republiky, také dvou nočních vlaků v zahraničí na trase Praha-Curych. Kvůli posunu času budou mít hodinové zpoždění. Denní vlaky na tyto noční spoje čekat nebudou. České dráhy to dnes uvedly v tiskové zprávě. Vzniklé zpoždění se bude firma snažit snížit třeba zkrácením pobytu vlaků ve stanicích. Čas se mění v neděl, kdy se ve 02:00 hodiny posunou o 60 minut vpřed.

Cestující se podle mluvčího ČD Petra Pošty nemusí bát, že by zpoždění narušilo jejich cestu. Řekl, že návaznost mezi nočními vlaky v Bohumíně a Břeclavi bude zachována. Aby se však nepřeneslo hodinové zpoždění do denních spojů, denní spoje na tyto zpožděné noční vlaky čekat vesměs nebudou.

Většina vlaků nabere hodinové zpoždění, některé spoje však budou možná opožděné méně. Například vlak EuroNight 443 Slovakia z Prahy do Humenného pojede mezi Ostravou a Humenným se zpožděním zhruba 30 až 60 minut, přičemž zpoždění se bude v závislosti na provozní situaci postupně snižovat. Nightjet 457 z Berlína do Vídně pojede v úseku Břeclav – Vídeň se zpožděním deset až 20 minut. Spoj EuroNight 477 Metropol z Břeclavi do Budapešti pojede se zpožděním zhruba 30 až 50 minut. A přímý lůžkový vůz z Curychu do Prahy jedoucí na spojích NJ 467 / EC 463 / EC 330 pojede v úseku mezi Salcburkem a Lincem sice se zpožděním zhruba 60 minut, v úseku Linec – Praha hlavní nádraží už však pojede načas.

Regionálních vlakových spojení se změna času netýká. Mezi druhou a třetí hodinou ranní, kdy se mění čas, totiž není žádný na trase.

Zdroj : ČTK

Z Prahy se v letní sezoně bude létat do 152 míst, o pět více než loni

Z Letiště Praha se během letního letového řádu, který bude platit od neděle 26. března do konce října, se bude létat do 152 destinací přímou linkou. Přibudou i nová spojení, například do Gdaňsku nebo Bilbaa, u oblíbených míst se zvýší frekvence letů. O provoz na letišti se postará 65 dopravců, mezi nimi i několik nových. Dnes o tom informovalo Letiště Praha v tiskové zprávě. Oproti minulému roku je letní letový řád bohatší o pět destinací, stále však nedosahuje vrcholu z předcovidového roku 2019, kdy se z Prahy létalo do 190 míst.

„Oproti loňské letní sezoně nabídneme cestujícím více spojení, a to i přesto, že nadále chybí destinace na Ukrajině a v Rusku,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Za velké milníky označil obnovenou dálkovou linku do jihokorejského Soulu, která bude létat od začátku letního režimu, a linku na Tchaj-wan, která bude létat od 18. července. V květnu se pak do Prahy vrátí přímý spoj do New Yorku, létat bude do konce září.

Nově se cestující dostanou přímou linkou z Prahy do španělského Bilbaa nebo Sevilly, chorvatského Dubrovníku, na řecký ostrov Skiathos, do Jerevanu v Arménii, Gdaňsku nebo města Maskat v Ománu. Posílených spojení se dočká nejoblíbenější pětice měst – Londýn, Amsterdam, Paříž, turecká Antalya a Frankfurt. Dohromady se zvýší frekvence letů na bezmála 40 tratích, například do Rigy, Dublinu, Barcelony či Varšavy.

Oproti loňsku přibude i několik nových dopravců. Moldavský Air Moldova a FlyOne, kyperský Cyprus Airways, ománský Salam Air a islandský Icelandair. Noví dopravci, Korean Air a China Airlines, také zajišťují zmiňované dálkové linky do Soulu a na Tchaj-wan.

V tiskové zprávě Letiště Praha doporučuje, aby si všichni cestující vždy před cestou zjistili všechny aktuálně platné podmínky pro cestování do jejich destinace.

„Letiště Praha by za celý rok mohlo odbavit přes 13 milionů cestujících. Zatím evidujeme vyšší poptávku po výjezdovém cestovním ruchu do typicky dovolenkových destinací,“ řekl ředitel leteckého obchodu Letiště Praha Jaroslav Filip. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů.

Zdroj : ČTK

Německo chce v EU rychle vyřešit spor o e-paliva a zákaz spalovacích motorů

Německý ministr dopravy Volker Wissing chce co nejrychleji vyřešit spor mezi Evropskou komisí a unijními státy o zákaz spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035. Dnes to na tiskové konferenci řekla mluvčí ministerstva dopravy. Německo stejně jako Česko odmítá tento zákaz podpořit, pokud nebude možné v autech využívat syntetické palivo jako náhradu za benzin a diesel vyráběný z fosilních surovin.

O možnosti využívání syntetických paliv v nových autech po roce 2035 bude ve čtvrtek a v pátek jednat summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Wissing již na počátku března řekl, že spor je na dobré cestě k vyřešení. Mluvčí Wissingova ministerstva dnes v souvislosti s nadcházejícím summitem řekla, že hledání kompromisu ještě více pokročilo, ale že celá věc je mimořádně složitá.

Stejný postoj jako Německo má k syntetickým palivům i České republika. Český ministr dopravy Martin Kupka na toto téma počátkem března hovořil v Berlíně s Wissingem a následně oznámil, že Česko nepodpoří zmíněný zákaz spalovacích motorů v nových osobních vozech, pokud nebude možné v autech využívat syntetické palivo.

Na znění normy, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory, se členské státy dohodly již během loňského českého předsednictví. Pravidla už schválil i Evropský parlament. Skupina zemí včetně Česka a Německa se ale letos postavila proti.

Současné švédské předsednictví tento měsíc oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil využívající benzin či diesel.

Syntetická paliva, označovaná často jako e-paliva, jsou vyráběná chemickou cestou bez použití ropy. Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.

Zdroj : ČTK

Cestující pražskou MHD se od 25. března svezou všemi vltavskými přívozy

Cestující pražskou veřejnou dopravou se budou moci od soboty 25. března svézt všemi vltavskými přívozy. Do provozu se vrátí ty, které jsou přes zimu mimo provoz. Dočasně bude také fungovat přívoz P7 mezi Holešovicemi a Karlínem. Všechny přívozy poplují do 29. října. Na přívozech platí běžný tarif MHD. Vltavu v Praze v sezoně křižuje sedm přívozů a dva z nich fungují celoročně.

Celoročně jsou v provozu přívozy P1 ze Sedlce do lokality Zámky a P2 z Podbaby do Podhoří. Od soboty se lidé svezou opět přívozy P3 od Lihovaru na Dvorce, P5 z Císařské louky na podskalskou Výtoň a P6 spojující Lahovičky a Modřany.

Do července bude v provozu také přívoz P7 od Holešovické tržnice na Rohanský ostrov. Kvůli stavbě Štvanické lávky je zrušena zastávka na ostrově. Po dokončení lávky bude přívoz zrušen. Namísto něj pak bude obnoven provoz nejnovějšího pražského přívozu P4 mezi Velkou Chuchlí a Belárií v Modřanech.

Loni přepravily pražské přívozy více než 619.000 lidí, což je meziročně víc. Nejvytíženějším přívozem byla linka P2 mezi Podbabou a Podhořím, která přepravila 219.000 cestujících a 23.000 kol. Druhým nejvyužívanějším přívozem byla se 119.000 cestujícími linka P5 z Císařské louky na Výtoň a smíchovskou náplavku. Třetí příčku obsadil přívoz P7 s 88.000 lidmi.

Zdroj : ČTK

Transformace České pošty bude podle vlády stát přes osm miliard korun

Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard Kč. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Finanční model transformace by měl být schválený letos na jaře a celý plán transformace pak bude hotový do konce letošního června. Po jednání vlády to dnes novinářům řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Na začátku dubna vláda jako první transformační krok bude schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900, vedení podniku pak bude muset rozhodnout, které pošty zruší. Rušení poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí. Teprve po vytvoření seznamu rušených pošt podnik oznámí počet propouštěných zaměstnanců a oznámí jej úřadům práce. Podle dosavadních odhadů má jít o několik tisíc lidí. Rušit se nebudou pobočky v obcích, kde je jen jedna pošta, definovaná dostupnost poštovních služeb se ale zvýší z dvou na tři kilometry. Vláda by měla také iniciovat zrušení limitu 1,5 miliardy Kč pro roční úhradu nákladů na služby pro stát.

Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová. Státní podnik by měl podle Rakušana prostřednictvím moderních poboček umožňovat vstup občanů do digitálního světa a zajišťovat tak i na venkově velkou část agendy státu bez nutnosti cestovat například do většího města.

Pošta za loňský rok vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun a na konci roku jí hrozila insolvence. „My jsme připraveni Českou poštu zachránit, dostat jí do kondice a díky těmto krokům nebude pošta muset odcházet z obcí, kde je jen jedna pobočka,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Pošta má podle Fialy dva problémy, jedním je ztráta ze služeb objednávaných státem v předchozích letech, kterou minulé vlády neřešily, a druhým je kvalita služeb.

Do konce roku 2024 by se měl podle Rakušana změnit legislativní rámec poštovních služeb a také model finanční úhrady za služby poskytované na objednávku státu. Úhrada by na žádost současného vedení například neměla přicházet jednou ročně, ale častěji, třeba čtvrtletně. Na konci března chce Rakušan k transformaci uspořádat seminář v Poslanecké sněmovně.

Rakušan doplnil, že podnik od roku 2018 nabral ztrátu z poskytování služeb pro stát 4,3 miliardy korun, klesají také výnosy z listovních služeb a jen zákon o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci (DEPO) a zavedení povinných datových schránek bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard Kč.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář