Pondělí, 16 června, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 5

Značka Abarth uvádí novinku 600e – nejvýkonnější auto ve své historii

Od
Karolína Vágnerová
-

Až 280 koňských sil nabídne řidiči k využití nový model značky Abarth 600e. Stejně jako například již nabízený vůz 500e je odvozený od stejnojmenného modelu značky Fiat.

Výše uvedený výkon pohonného elektromotoru je určený pro dražší verzi Scorpionissima, levnější Turismo má 240 koňských sil. Scorpionissima umí zrychlit z nuly na sto během 5,85 sekundy a rozjet se až na 200 kilometrů v hodině.

Motor čerpá energii z baterie s kapacitou 54 kWh, která zajistí dojezd na jedno nabití až 334 kilometrů.

Oproti Fiatu 600e má tento Abarth snížený podvozek a rozšířený rozchod kol. Konkrétně o 30 milimetrů vpředu a o 25 vzadu. Sportovní jízdu v zatáčkách usnadňuje mechanický samosvorný diferenciál.

Abarth 600e má také v porovnání s Fiatem jiné nárazníky, zadní spojler a speciální kola. Uvnitř pak jsou sportovní sedačky, sportovní volant či pedály.

Dovozce již zveřejnil také ceník. Abarth Turismo lze koupit za 1.099.900 Kč, Scorpionissimo, které se vyrobí jen v limitované sérii 1949 kusů o 130.000 Kč dráže.

Zdroj: ČTK

Při projetí návěstidla v Letovicích systém ETCS podle Drážní inspekce fungoval

Od
Karolína Vágnerová
-

Když ve čtvrtek večer projel spěšný vlak od Brna v Letovicích návěstidlo, před nímž měl zastavit, zabezpečovací systém ETCS fungoval. ČTK to řekl generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera. Je podle něj zřejmé, že při obsluze systému selhal člověk, zatím se ale neví, který a jakým způsobem. Strojvedoucí zřejmě zvolil funkci potlačení ETCS, řekl České televizi Vladimír Říha z Centra techniky a diagnostiky Správy železnic.

Drážní inspekce bude mimořádnou situaci vyšetřovat, podle Kučery několik dnů či týdnů. Poté zveřejní zprávu, z níž vyplyne i poučení, co by se případně mělo změnit, aby se situace neopakovala.

Inspektoři budou mimo jiné zjišťovat, zda vlak nakonec zastavil strojvůdce, nebo systém ETCS, který má fungovat jako pojistka, když selže člověk a situace hrozí srážkou.

Podle České televize zatím převažuje názor, že strojvedoucí sám snížil funkci ETCS, což technologie umožňuje, pokud vlak jede rychlostí nižší než 40 kilometrů v hodině. Komunikace s centrální jednotkou ETCS ale zůstala podle Říhy zachována, tedy i možnost vlak na dálku zastavit. „Došlo v tomto směru velmi pravděpodobně k pochybení obsluhy,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Spěšný vlak vjel na druhou staniční kolej, na které stál rychlík z Prahy do Brna. Vlaky od sebe zůstaly stát 53 metrů. Jelikož oba vlaky byly ve stanici, nebylo potřeba cestující evakuovat, vystoupili sami. Jediná škoda 300.000 korun tak podle Kučery vznikla na výhybce, kterou spěšný vlak takzvaně přeřízl, protože byla nastavená do odbočky pro rychlík.

ETCS je jednotný evropský vlakový zabezpečovač. Funguje jako nezávislý dohled nad vlaky, který automaticky zasáhne v okamžiku chyby strojvedoucího nebo při jiné nežádoucí situaci a nouzově zabrzdí vlak. Hardware je instalovaný jak v lokomotivách, tak na tratích. Systém má omezit dopad lidských chyb, především strojvedoucích, a sjednocuje zabezpečovací technologie na železnici v zemích Evropské unie, což má usnadnit mezistátní cesty vlaků.

Správa železnic spustila fungování ETCS letos postupně v lednu na 622 kilometrech koridorových tratích a také na trati z Olomouce do Uničova. V dalších letech se bude spouštět výhradní provoz ETCS na dalších koridorových tratích i na některých regionálních, které ústí do uzlu na koridorové trati.

Zdroj: ČTK

V Ostravě se chystá železniční veletrh Rail Business Days s rekordní účastí

Od
Karolína Vágnerová
-

Pořadatelé mezinárodního železničního veletrhu Rail Business Days, který se příští týden uskuteční v areálu Trojhalí Karolina v Ostravě, hlásí rekordní účast vystavovatelů a očekávají i rekordní zájem návštěvníků. Poprvé jsou vyprodané obě kamenné haly a pro velký zájem bude přistavěna ještě třetí, provizorní hala u kolejiště. Za organizátory to ČTK řekl Michal Sirovátka.

Nejmodernější kolejová vozidla i železniční technologie představí přední výrobci, dopravci i instituce z oblasti železniční dopravy. Vystaveno bude mimo jiné více než 20 kolejových vozidel, dosud nejvíce v historii.

„Jedním z nejzajímavějších exponátů bude jednotka ComfortJet od Českých drah, což je nejluxusnější vlak, který teď byl nasazený hlavně na mezinárodní spoje,“ řekl Sirovátka. Atraktivní podle něj bude například také bateriový vlak RegioPanter od Škody Group.

Veletrh bude se bude konat ve speciálně upraveném výstavním prostoru Trojhalí s přístupem na železniční tratě, které vlastní společnost PKP Cargo International. „Přistavili jsme s PKP Cargo druhou kolej, takže jsme rozšířili možnosti expozic na kolejích,“ řekl Sirovátka. Loni veletrh navštívilo okolo 11.600 lidí, letos organizátoři čekají ještě víc.

„Zvláště nás těší velká účast polských firem, ať už výrobců vlaků nebo technologických řešení pro zlepšení každodenní dopravy, tak i stavebních firem souvisejících s železniční infrastrukturou,“ uvedl předseda představenstva PKP Cargo International Lukasz Grzeslo.

Veletrh Rail Business Days bude otevřený v úterý 10. června od 09:00 do 18:00, ve středu od 10:00 do 18:00 a ve čtvrtek od 10:00 do 16:00. Jednodenní vstupenka stojí na místě 180 korun, v předprodeji 150 korun. Podrobnější informace najdou zájemci na internetových stránkách

Zdroj: ČTK

Elektřinu na železnici bude do konce roku 2027 dál dodávat Powertica Energie

Od
Karolína Vágnerová
-

Trakční elektřinu na železnici bude do konce roku 2027 opět dodávat společnost Powertica Energie, která patří do energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače. Správa železnic ji vybrala v aukci na komoditní burze PXE, ročně chce odebrat kolem 1,22 terawatthodiny (TWh). Informovala o tom společnost Powertica Energie, která je dodavatelem elektřiny na železnici od roku 2024. Hodnotu kontraktu nezveřejnila.

Správa železnic, která je objemově největším odběratelem elektřiny v ČR, zajišťuje trakční elektřinu pro železniční dopravce od roku 2019, kdy tuto činnost převzala od Českých drah. Na komoditní burze dodavatele vybírala také v předchozích letech.

Powertica bude kromě dodávek elektřiny do trakční soustavy zajišťovat i výkup energie, která vzniká při rekuperačním dynamickém brzdění vlakových souprav. Správa železnic očekává, že v roce 2025 se takto vygeneruje přibližně 60 gigawatthodin (GWh), což odpovídá spotřebě 20.000 domácností. Většinu této elektřiny, zhruba 45 GWh spotřebují vlaky a zbývajících asi 15 GWh pak společnost Powertica vykoupí a zajistí jejich další využití.

V předchozích letech byl dodavatelem elektřiny pro železnici zejména ČEZ. Jeho dominanci v minulosti narušila jen firma Amper Market, která zvítězila v aukci pro rok 2019. V roce 2024 se dodavatelem stala společnost Sev.en Industry Supply, která se následně přejmenovala na Powertica Energie.

Komoditní burza PXE se sídlem v Praze, umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Dvě třetiny jejích akcií vlastní evropská energetická burza European Energy Exchange, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha.

Zdroj: ČTK

ECB opět zredukovala úroky, signalizovala však přestávku v jejich snižování

Od
Karolína Vágnerová
-

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se podle očekávání rozhodla snížit základní úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tím klesne na rovná dvě procenta, informovala banka v tiskové zprávě. ECB se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezidentka ECB Christine Lagardeová nicméně podle agentury Reuters signalizovala, že banka nyní chystá přestávku ve snižování úroků.

„Domníváme se, že při současné úrovni úrokových sazeb se nacházíme v dobré pozici,“ řekla Lagardeová. „Myslím si, že se dostáváme na konec cyklu měnové politiky, který byl reakcí na kombinaci šoků, včetně covidu, nezákonné války na Ukrajině a energetické krize,“ dodala.

Ekonomové podle agentury Reuters slova šéfky ECB vnímají jako jasný signál přestávky ve snižování úrokových sazeb. Někteří se dokonce domnívají, že současný cyklus uvolňování měnové politiky by mohl být u konce.

„Domníváme se, že ECB je nyní se snižováním úroků hotova. Tento názor je však podmíněn tím, že se neobjeví žádné velké negativní překvapení a ekonomické vyhlídky se budou postupně zlepšovat v souladu s prognózami ECB,“ uvedla bankovní společnost Nordea. Podle názoru banky HSBC je dnešní snížení úroků „pravděpodobně pro určitou dobu poslední“.

ECB dnes snížila odhad letošní inflace v eurozóně, zatímco odhad letošního tempa růstu ekonomiky zemí používajících euro ponechala beze změny. Lagardeová nicméně varovala, že další eskalace obchodního napětí by mohla hospodářský růst zpomalit.

ECB předpověděla, že průměrná inflace v eurozóně letos dosáhne 2,0 procenta. V březnovém výhledu letošní inflaci odhadovala na 2,3 procenta. Na příští rok banka podle nových prognóz očekává pokles inflace na 1,6 procenta, v dalším roce počítá s jejím návratem na 2,0 procenta.

Inflaci by podle ECB měly v letošním a příštím roce tlačit dolů nižší ceny energií a silnější kurz eura. Banka nadále předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se letos zvýší o 0,9 procenta. Nečekaně silné první čtvrtletí by totiž měly kompenzovat slabší vyhlídky pro zbytek roku.

V příštím roce by měl podle ECB hospodářský růst v eurozóně zrychlit na 1,1 procenta a v dalším roce na 1,3 procenta. „Zatímco se očekává, že nejistota spojená s obchodní politikou bude zejména v krátkodobém horizontu tlumit podnikatelské investice a vývoz, ve střednědobém horizontu budou čím dál více podporovat růst zvyšující se vládní investice do obrany a infrastruktury,“ uvedla centrální banka.

Statistický úřad Eurostat v úterý ve svém rychlém odhadu uvedl, že v květnu meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl ECB.

Finanční trhy podle agentury Reuters již před dnešním projevem Lagardeové předpokládaly, že banka by mohla na příštím zasedání učinit přestávku ve snižování úrokových sazeb. Lagardeová dnes nicméně opět zdůraznila, že ECB bude při dalším rozhodování o nastavení měnové politiky zohledňovat nejnovější ekonomické údaje a že budoucí vývoj úrokových sazeb není předem stanoven.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti XTB Pavla Peterky bude další postup ECB opatrný kvůli nejistotě ohledně vývoje inflace. „Vidíme, že na pokles inflace měl lví podíl pokles cen pohonných hmot. Ten je spojen s očekávaným zpomalením světové ekonomiky, které tlačí ceny ropy dolů. Při uklidnění obchodních válek by se mohla cena ropy a pohonných hmot opět zvýšit, což by mohlo opět zažehnout inflační tlaky,“ uvedl Peterka. „Přesto lze očekávat další dvě snížení sazeb ve zbytku roku,“ dodal.

Centrální banka zahájila snižování úroků loni v červnu. Depozitní sazbu od té doby po zahrnutí dnešního kroku zredukovala už osmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. O nastavení úroků bude ECB znovu rozhodovat v červenci.

Zdroj: ČTK

Prodej elektrických nákladních vozidel vzroste v roce 2024 o 80 %, protože ceny baterií klesají a na trh přicházejí nové modely

Od
Karolína Vágnerová
-

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zaznamenává výrazný nárůst používání elektrických nákladních vozidel, v čele s Čínou, a předpovídá, že ceny nálepek by mohly během příštích pěti let klesnout o 15-35 %.

Řada elektrických nákladních vozidel Volvo. Kredit Volvo Group. (Dark Sky)

Elektrifikace pokračuje v rychlém pronikání do nákladní dopravy, protože Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zaznamenala v roce 2024 80% nárůst prodeje, v čele s Čínou, a po špatných výsledcích trhu v letech 2018-2021 se jedná o třetí rok růstu prodeje v řadě.

Roční prodeje by měly v roce 2025 překonat hranici 100 000 vozů, a navázat tak na více než 90 000 prodejů středně těžkých a těžkých nákladních vozů uskutečněných v roce 2024.

Elektrizující růst Číny

Pokud jde o hlavní hnací sílu růstu, jednoznačně vede jedna země: Čína.

Za dramatickým nárůstem počtu elektrických nákladních vozidel v této zemi stojí celá řada faktorů, na které upozorňuje IEA. Především se jedná o probíhající program šrotovného, klesající ceny baterií, nařízení o vyšších emisních normách pro nákladní vozidla z roku 2023 a tlak centrálních a regionálních vlád na snižování emisí v průmyslu.

Výsledkem je, že jen na Čínu připadá v roce 2024 více než 80 % celosvětově prodaných elektrických nákladních vozidel, přičemž počet prodaných nákladních vozidel v loňském roce byl více než dvojnásobný oproti roku 2023.

Zpráva uvádí, že v jedné čínské provincii, Hebei, je v provozu více než 30 000 elektrických nákladních vozidel, zatímco celkový prodej na druhém největším trhu v roce 2024, v Evropě, činil již druhý rok po sobě něco málo přes 10 000 vozíků. Konstatuje však, že v Evropě neexistuje stejný tlak shora ze strany vlády ani stejná míra podpory v podobě pobídek a dotací.

USA stagnují

Naproti tomu USA zaznamenaly v roce 2024 podobné prodeje jako v roce 2023 a dosáhly více než 1 700 kusů.

IEA sice uvádí, že toto číslo je „vyšší než kumulativní počet elektrických vozíků prodaných v zemi v letech 2015-2022“, ale je nižší dokonce i než v Kanadě, kde bylo v loňském roce zákazníkům předáno téměř 2 000 vozů.

A to navzdory tomu, že v USA je k dispozici daňová úleva ve výši až 40 000 USD a přístup k dotacím na výdaje prostřednictvím grantového programu Clean Heavy-Duty Vehicles.

Nahromadění baterií snižuje ceny

V pozadí růstu trhu je rostoucí životaschopnost provozu elektrických středních nebo těžkých nákladních vozidel (HGV) díky zlepšující se nabíjecí infrastruktuře a především rychle klesajícím cenám baterií.

Výzkum uvádí, že od roku 2020 klesly ceny baterií o 30 %, což umožňuje zvětšování baterií bez výrazného nárůstu nákladů.

To má zásadní význam zejména pro nákladní vozidla, kde baterie pro připravovanou řadu velkých elektrických nákladních vozidel Scania má kapacitu 520 až 728 kWh, což je více než desetkrát více než u standardního čtyřdveřového elektromobilu.

Podle IEA se v letech 2020 až 2024 baterie pro těžké elektrické nákladní automobily zvětšily v průměru o 70 % v období 2020 až 2024, ale náklady na tyto baterie vzrostly pouze o necelých 20 %, zatímco u středně těžkých elektrických nákladních automobilů jsou to 60 %, resp. 15 %.

V důsledku toho se zvýšil dojezd vozidel dostupných pro komerční zákazníky i efektivní dojezd v reálném provozu. Zpráva uvádí, že společnosti Scania a Volvo nyní nabízejí vozidla s dojezdem až 600 km na jedno nabití, zatímco počet modelů těžkých nákladních elektrických vozidel dostupných na čínském trhu v roce 2024 téměř dosáhl 450, což z něj činí nejrozmanitější trh na světě.

Jsou elektrická těžká nákladní vozidla již nákladově konkurenceschopná?

IEA předpovídá, že tato trajektorie rozšiřování velikosti baterií a poklesu cen by měla pokračovat, protože vedle dalších výrobních pokroků je ve výrobě dosahováno stále větších úspor z rozsahu, což povede k rozšíření trhu, protože pořizovací ceny budou dostupnější pro širší okruh uživatelů.

Přestože očekávají, že cena velkých nákladních vozidel poháněných bateriemi bude za pět let stále vyšší než cena vozidel s dieselovým motorem, rozdíl se výrazně sníží. IEA předpovídá, že pořizovací cena bateriového elektrického nákladního vozidla bude do roku 2030 levnější o 15-35 % a nákladního vozidla s palivovými články o 20-25 %.

Vzhledem k tomu, že tato vozidla mají obecně nižší provozní náklady po celou dobu své životnosti než jejich protějšky poháněné spalovacími motory, mohla by se tak stát pro mnoho provozovatelů jasnou volbou, což se dnes často neděje, neboť velkou překážkou jsou dvakrát až třikrát vyšší počáteční náklady na pořízení elektrického nákladního vozidla.

Na celosvětově vedoucím trhu v Číně odhaduje IEA, že náklady na pořízení a provoz elektricky poháněného vozidla jsou již nyní v několika komerčních aplikacích levnější než u vozidla s dieselovým motorem po celou dobu jeho životnosti, a to i přes vyšší pořizovací náklady. V rámci Číny je elektřina o 65 % levnější než nafta na kilometr, což vede k 50 % nižším nákladům na kilometr, což umocňuje výhodu bateriových elektrických nákladních vozidel, která jsou obvykle o 55 % energeticky úspornější než naftová těžká nákladní vozidla stejné velikosti. Rozsáhlá nabíjecí infrastruktura a dostupnost dotací na instalaci zařízení dále napomáhá výhodám nákladních elektrických vozidel.

Naopak slabší infrastruktura a vyšší náklady na nabíjecí infrastrukturu i elektřinu znamenají, že výhoda celkových nákladů na vlastnictví (TCO) zatím v USA ani v Evropě neexistuje.

Odhadují, že TCO dieselového nákladního vozidla v USA jsou o 20 % nižší než u ekvivalentu poháněného bateriemi. Zpráva také poukazuje na předpisy týkající se doby odpočinku řidiče a maximální celkové hmotnosti vozidla jako na další překážky úspěšného rozšíření na americkém trhu, přičemž relativně nízké požadavky na odpočinek v USA ponechávají méně zřejmé přestávky pro nabíjení.

V rámci Evropy zpráva očekává konkurenceschopné TCO pro většinu bateriových elektrických nákladních vozidel před rokem 2030, zatímco odhaduje, že USA mohou do té doby dosáhnout parity TCO.

Může se do cesty postavit geopolitika?

Potenciální mouchou na této trajektorii růstu je možnost, že zasáhne geopolitika.

Čína v roce 2025 omezila vývoz vzácných zemin, které jsou pro bateriová elektrická vozidla naprosto zásadní, protože se používají především v magnetech obsažených v motorových systémech.

Čína zavedla omezení v dubnu 2025 a již dříve používala vzácné zeminy jako trumf v obchodních sporech.

Několik výrobců automobilů již oznámilo, že omezení zasáhla nebo brzy zasáhnou jejich výrobní linky, a podtrhuje možnou zranitelnost trhu s elektromobily vůči narušení v důsledku sporů na mezinárodní úrovni.

Čína také kontroluje obrovskou část hodnotového řetězce výroby baterií, zejména pokud jde o rafinaci minerálů, což jí dává další páky na toto odvětví.

S rostoucím napětím mezi USA a Čínou již existuje možnost, že výrobní linky bateriových vozidel zasáhnou výkyvy, které mohou ovlivnit potenciální trh, který IEA nastínila v letech 2025 až 2030.

Zdroj: EFT

Gebrüder Weiss expanduje do Thajska

Od
Karolína Vágnerová
-

Logistická společnost pokračuje v rozšiřování své sítě v jihovýchodní Asii / 20členný tým v Bangkoku zajišťuje leteckou a námořní přepravu
Gebrüder Weiss otevřel 1. června 2025 novou pobočku v Thajsku. Mezinárodní přepravní a logistická společnost tak posiluje svou přítomnost na trhu v jihovýchodní Asii a rozšiřuje svou síť v jednom z ekonomicky nejdynamičtějších regionů na světě.

 

„Nové zastoupení v zemi nám umožňuje strategicky posílit naši síť a nabídnout zákazníkům přímé napojení na klíčové trhy v oblasti Asie a Tichomoří,“ popisuje Lothar Thoma, výkonný ředitel pro leteckou a námořní přepravu ve společnosti Gebrüder Weiss. „Thajsko je významnou exportní zemí se silnými vazbami na USA, Čínu, Japonsko, Austrálií a Singapur – tedy trhy, na kterých máme také vlastní zastoupeni.“

 

V roce 2024 dosáhl vývoz z Thajska objemu přibližně 300 miliard amerických dolarů, což představuje 5% meziroční nárůst. Převažující podíl na vývozu má především průmyslové zboží (86 % celkového vývozu), přičemž mezi hlavní vývozní kategorie patří elektronika, vozidla, stroje a potraviny.

 

Tým 20 zaměstnanců v Bangkoku zajišťuje mezinárodní leteckou a námořní přepravu, celní odbavení i vnitrostátní a přeshraniční pozemní dopravu. „Naši zaměstnanci mají dlouholeté zkušenosti s řízením mezinárodní dopravy. Ve střednědobém horizontu plánujeme rozšíření našich služeb v Thajsku o skladovou logistiku, a to se zaměřením zejména na automobilový průmysl a high-tech sektor,“ popisuje Cristian Predan, oblastní manažer pro jihovýchodní Asii ve společnosti Gebrüder Weiss.

 

Po vstupu na thajský trh je Gebrüder Weiss aktivní již v devíti zemích východní a jihovýchodní Asie a Oceánie. Patří mezi ně Austrálie, Velká Čína , Japonsko, Malajsie, Nový Zéland, Singapur, Jižní Korea a Vietnam. Regionální síť zde nyní zahrnuje 35 poboček s přibližně 800 zaměstnanci.

 

„Zájem českých zákazníků o asijské trhy dlouhodobě roste a Thajsko patří mezi klíčové obchodní destinace v regionu. Díky nové pobočce můžeme našim zákazníkům nabídnout efektivnější logistické řešení,“ doplňuje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.
O společnosti:

Společnost Gebrüder Weiss Holding AG se sídlem v rakouském Lauterachu je globálním poskytovatelem komplexních logistických služeb s přibližně 8 600 zaměstnanci a 180 vlastními pobočkami. Naposledy společnost dosáhla ročního obratu 2,71 miliardy eur (2024). Její portfolio zahrnuje dopravní a logistická řešení, digitální služby a řízení dodavatelského řetězce. Kombinace digitálních a fyzických odborných znalostí umožňuje společnosti rychle a pružně reagovat na potřeby zákazníků. Rodinná společnost, jejíž historie v dopravním odvětví sahá více než 500 let do minulosti, je dnes díky široké škále ekologických, ekonomických a sociálních opatření považována za průkopníka i v oblasti udržitelného hospodaření.

V České republice působí společnost Gebrüder Weiss spol. s r.o. od roku 1992, v současnosti zaměstnává 390 zaměstnanců v 10 pobočkách. Poskytuje tuzemské a mezinárodní pozemní přepravy, leteckou a námořní přepravu, skladovou logistiku a komplexní logistická řešení šitá na míru.

Zdroj: Gebrüder Weiss

Společnosti ze šesti zemí v čele s Českem žádají EU o zmírnění pravidel výroby obnovitelného vodíku

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Společnosti ze šesti zemí v čele s Českem apelují na Evropskou komisi, aby zjednodušila pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku
  • Rozvoji obnovitelného vodíku v EU by nejvíce pomohla revize pravidel adicionality, geografické a časové korelace
  • Drahý paradox: České elektrolyzéry smějí vyrábět vodík jen 50 % času, zbylou dobu stojí bez užitku
  • Obnovitelný vodík měl dle plánů EU stát 2,5–5,5 € za kg, reálně stojí až 3krát více

 

 

 

 

Obnovitelný vodík je jednou z klíčových částí nízkoemisního energetického mixu, obzvláště ve středně až dlouhodobém horizontu. Snahy o jeho nasazení ale nejdou podle plánů, které si Evropská unie, v čele s Evropskou komisí, předsevzala. Podle České vodíkové technologické platformy HYTEP je jednou z příčin pomalého rozvoje vodíkového sektoru zbytečně přísná evropská legislativa. V pondělí 26. května proto platforma na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu uspořádala kulatý stůl, kde společnosti z Česka, Maďarska, Německa, Francie, Belgie a Španělska představily zástupcům Evropské komise problémy, se kterými se jejich vodíkové projekty potýkají. Cílem setkání bylo apelovat na Komisi, aby pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku urychleně zjednodušila.

Vodíkový sektor v Evropské unii se v současnosti nachází ve fázi útlumu. Místo vyšších desítek GW elektrolyzérů, které by nahradily do roku 2030 většinu spotřeby šedého vodíku vyráběného z fosilních paliv (okolo 10 milionů tun ročně), se v EU projekty spíše ruší. I v optimistických scénářích lze očekávat nasazení maximálně 20 GW elektrolýzy do roku 2030, tedy přibližně o polovinu méně než ve vodíkové strategii EU z roku 2020. V roce 2022 byl navíc cíl navýšen v reakci na válku na Ukrajině na přibližně 100 GW. Tento cíl je ale nesplnitelný.

Kromě vyšších než předpokládaných cen vodíkových technologií, zejména elektrolyzérů a vyšších cen elektrické energie oproti roku 2020, je Achillovou patou obnovitelného vodíku příliš striktní unijní legislativa, která před rozjetím trhu dala přednost klimatickému aktivismu. I proto se čeští stakeholdeři dlouhodobě snaží unijní instituce přesvědčit, že bez změn pravidel to nepůjde. To ostatně sama konstatuje zářijová Draghiho zpráva zaměřujících se na upadající konkurenceschopnost evropského kontinentu. V popředí těchto snah je aktivní Česká vodíková technologická platforma.

 

 

Proč je výroba obnovitelného vodíku v EU tak drahá?

Když Evropská komise vydávala v roce 2020 svou první vodíkovou strategii, předpokládala, že cena obnovitelného vodíku se bude pohybovat mezi 2,5–5,5 € za kilogram. V porovnání se šedým vodíkem tehdy počítaným za 1,5 € za kilogram se jednalo o vyšší cenu, kterou ale mohla v blízké budoucnosti dopomoci překlenout vyšší cena emisní povolenky prodražující výrobu šedého vodíku. Strategickým cílem byla instalace 40 GW elektrolyzérů na území Evropské unie a 40 GW v okolních státech na import vodíku do EU. Jak se dnes ukazuje, cíle nebudou naplněny ani z 50 %, a to jen v případě započítání domácí výroby. Cena obnovitelného vodíku se navíc značně liší napříč členskými státy, v praxi ale nelze očekávat nižší prodejní cenu než 6–7 € za kilogram ve státech jako je Španělsko a až 15 či více € ve státech jako je ČR (bez dotační podpory).

Na vině jsou jednak vyšší než předpokládaná investiční cena elektrolyzérů, dále vyšší ceny elektrické energie než v letech 2020 a rovněž složité legislativní podmínky výroby obnovitelného vodíku elektrolýzou, které značně omezují provoz elektrolyzérů tím, že snižují jejich využití. V lepších případech se v ČR je možné dostat na utilizaci okolo 50 %, a to je značně problematické, obzvláště pokud se vodík vyrábí v drahém zařízení, kterým elektrolyzér v současnosti je.

Pravidla EU pro výrobu obnovitelného vodíku jsou zbytečně přísná

Aby mohl být vodík certifikován jako obnovitelný, musí být vyráběn z tzv. plně obnovitelné elektřiny. To znamená, že elektrické zdroje a elektrolyzér musí splnit tato tři pravidla:

  • Adicionalitu – obnovitelný zdroj energie (OZE) nesmí být spuštěn dříve než 36 měsíců před spuštěním elektrolyzéru. Evropská komise umožnila výjimku z tohoto pravidla pro elektrolyzéry spuštěné do roku 2028 u napojení na síť.
  • Časovou korelaci – elektrolyzér musí do roku 2030 párovat vyrobenou elektřinu a spotřebovanou elektřinu v rámci daného měsíce, a od roku 2030 v rámci dané hodiny. V praxi tak bude od roku 2030 elektrolyzér vyrábět obnovitelný vodík pouze když v dané hodině svítí slunce nebo fouká vítr.
  • Geografickou korelaci – elektrolyzér a obnovitelné zdroje energie se musí nacházet ve stejné nabídkové zóně. V České republice máme jednu. Podmínka výrazně omezuje možnost využít pro výrobu obnovitelného vodíku OZE ze sousedních nabídkových zón (pro ČR například z Rakouska, Polska, Německa nebo Slovenska).

Pravidla chtějí docílit toho, aby elektrolyzér využíval jen elektřinu z nově vybudovaných obnovitelných zdrojů energie. A zároveň i toho, aby byl obnovitelný vodík vyráběn pouze v momentech, kdy tyto zdroje produkují elektřinu. Výrobce obnovitelného vodíku musí rovněž průměrovat emise z veškeré spotřebované elektřiny v rámci stejného měsíce a veškerý vyráběný vodík nesmí překročit limit 3,38 kg CO2 na 1 kg vodíku. Pokud tento limit výrobce překročí, nemůže žádný vodík vyrobený v daném měsíci vykázat jako obnovitelný. Elektrizační soustavy s vyšší emisní stopou, jako je ta v ČR, mají proto při výrobě obnovitelného vodíku komparativní nevýhodu oproti státům s příznivějšími klimatickými podmínkami.

Jedná se o pravidla, která se v žádném jiném sektoru nevyskytují. A jsou problematická zejména tam, kde nejsou vhodné podmínky pro výrobu z obnovitelných zdrojů energie. Naopak lépe fungují v regionech, kde je buď velké množství offshorových elektráren či vodních zdrojů, nebo tam, kde je dostatečná kombinace větrných a solárních elektráren s dobrými klimatickými podmínkami.

„Česká republika bohužel spadá mezi země, pro které jsou současná pravidla Evropské komise pro výrobu obnovitelného vodíku problematická. Solární energetika u nás sice roste solidním tempem, ale větrné elektrárny jsou i nadále marginálním zdrojem. Větrné elektrárny totiž kromě relativně nízké výnosnosti, v porovnání například s offshorovými v Severním moři, trpí i odporem veřejnosti, což má za následek jejich nízké rozšíření. Není výjimkou, že výstavba jediného větrného zdroje u nás zabere i déle než 10 let, což se negativně propisuje do výsledné ceny vyráběné elektřiny,“ popisuje Jan Sochor, seniorní analytik HYTEP.

Česká vodíková technologická platforma se snaží legislativu zmírnit

Společnosti, které se snaží realizovat projekty výroby obnovitelného vodíku, dlouhodobě upozorňují Evropskou komisi na příliš striktně nastavená pravidla, zejména s ohledem na jejich zpřísnění po roce 2028 a 2030. HYTEP k této problematice vydal v únoru 2025 Policy Paper, kde argumentuje, že kvůli výše uvedeným chybným ekonomickým předpokladům vznikly mezi unijními stakeholdery obavy, že nástup elektrolyzérů bude rapidní. Z toho pramenil i mylný předpoklad, že elektrolyzéry budou nadměrně spotřebovávat novou zelenou elektřinu, která bude následně chybět na elektrifikaci v sektorech průmyslu, dopravy a vytápění.

O Policy Paperu platformy napsala i světová média, která se problematice vodíku a unijní legislativy věnují. Na základě hlubší spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu se České republice následně v březnu 2025 podařilo na Radě Evropské Unie pro konkurenceschopnost, telekomunikace a energetiku téma změny pravidel výroby obnovitelného vodíku otevřít v jednom z vedlejších bodů. Překvapivě byla pozice ČR podpořena 10 dalšími členskými státy, což ukazuje ochotu o problémech legislativy jednat. Mezi těmito členskými státy byly i země, které na první pohled mají lepší podmínky pro výrobu obnovitelného vodíku, a to vzhledem k vyššímu počtu OZE.

V návaznosti na činnosti ČR uspořádal HYTEP v pondělí 26. května na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu kulatý stůl, kde 8 společností z Česka, Maďarska, Německa, Francie, Belgie a Španělska představilo problémy, se kterými se jejich projekty, které jsou již ve velmi pokročilé fázi realizace, setkávají. Projekty a aktivity platformy si vyslechlo 16 zástupců členských států, společně se zástupci Evropské komise. HYTEP tak doufá, že se společným apelem na změnu pravidel podloženým daty a věcnými argumenty z reálných zkušeností se podaří Evropskou komisi přesvědčit, aby toto téma řešila co nejdříve.

Diskuse Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu nad revizí legislativy výroby obnovitelného vodíku je naplánována do poloviny roku 2028, to je ale příliš pozdě. Revize by dle názoru platformy HYTEP měla být rychlá a adresná. Aby se předešlo legislativní nejistotě, měla by být revidována primárně pravidla adicionality, časové a geografické korelace, a to vše dříve než v roce 2027. Součástí revizí by mělo být i pravidlo, které umožní elektrolyzérům vyrábět obnovitelný vodík v dobách nadbytečné výroby OZE v okamžicích, kdy ceny elektřiny klesnou pod 20 € za MWh.

„Evropská komise má regulaci pod kontrolou, může jí kdykoliv znovu otevřít a pravidla kdykoliv zrevidovat. Pravidla by rozhodně měla reflektovat fakt, že v krátkodobém horizontu nelze očekávat masivní rozšíření výroben obnovitelného vodíku kvůli jeho vysoké ceně, a to i pokud je vyráběn bez jakýchkoliv pravidel. Z toho důvodu ani nelze očekávat markantní navýšení poptávky po zelené elektřině pro tento sektor, která by ubírala využití elektřiny napřímo. Vyšší flexibilita pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku navíc může pomoci konkurenceschopnosti všech členských států a ukázat, že Evropa se ze svých chyb umí poučit,“ upozorňuje výkonná ředitelka HYTEP Veronika Vohlídková.

„Delegovaný akt zásadním způsobem brzdí rozvoj vodíkové ekonomiky. Evropská komise musí okamžitě jednat a zásadním způsobem pravidla výroby RFNBO vodíku změnit, jinak bude cesta dekarbonizace pomocí vodíku odsouzena k neúspěchu,“ doplnil Martin Růžička, ředitel pro dekarbonizaci společnosti ORLEN Unipetrol.

Česká vodíková technologická platforma HYTEP bude i nadále se všemi relevantními partnery na národní i evropské usilovat o to, aby se pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku v Evropské unii co nejvíce zjednodušila. Bez jejich zásadní revize se totiž masivního rozvoje vodíkového sektoru, nejen v České republice, nedočkáme. Zjednodušení pravidel je klíčové rovněž v kontextu povinných cílů, které byly pro sektor dopravy a průmyslu pro vodík transponovány do českých zákonů.

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Recyklace lithiových průmyslových baterií v ČR: Čeká nás obrovská vlna. Jsme připraveni?

Od
Karolína Vágnerová
-

Asociace AKU-BAT, ECOBAT a RECYKLAČNÍ KLASTR společně vyzývají k aktivitě v oblasti recyklace průmyslových lithiových baterií. S ohledem na rostoucí objem průmyslových baterií, uváděných na trh v souvislosti s boomem fotovoltaiky, elektromobility a akumulačních systémů je nezbytné řešit jejich sběr, druhotné využití a recyklaci systematicky a včas. Právě na toto téma se zaměřila nejnovější epizoda odborného podcastu AKUCAST Asociace AKU-BAT, která proběhla ve spolupráci s partnery ECOBAT a RECYKLAČNÍM KLASTREM.

Recyklace jako příležitost, ne problém

Hosté se shodli na tom, že správně nastavený systém sběru, třídění a zpracování je základem budoucí soběstačnosti. ECOBAT ročně sebere přes 250 tun lithiových – ale jen malá část z nich míří na takzvané second-life využití, zbytek je určen k recyklaci. Hlavními zdroji vyřazených baterií jsou zařízení z průmyslu (okolo 70 tun), elektromobily i domácnosti. Tento objem se má dle odhadů od roku 2030 až ztrojnásobit.

Překážkou recyklace nejsou pouze recyklační technologie, ale i legislativa, dostatek odborníků a funkční finanční modely. „Je nezbytné, aby dovozci a výrobci nesli odpovědnost a financovali budoucí recyklaci již při uvedení produktu na trh,“ zaznělo v podcastu. Právě chystaná novela zákona o výrobcích s ukončenou životností má posílit systém kolektivní odpovědnosti.

Chybí domácí recyklační linky i legislativní stabilita

V Česku zatím neexistuje velkokapacitní recyklační zařízení. Aktuálně jsou proto vyřazené baterie převážně exportovány do zahraničí, nejčastěji do recyklačních center v Polsku, Německu nebo Belgii. Tento stav však představuje nejen ekonomickou a ekologickou zátěž, ale také ztrátu strategických surovin, které by mohly být znovu využity v českém průmyslu.

Zároveň chybí dlouhodobě stabilní a prediktivní legislativní rámec, který by výrobcům, dovozcům i recyklačním firmám poskytl jistotu při plánování investic. Nové evropské nařízení EU 2023/1542 sice přináší jasné cíle v oblasti sběru, využití recyklátů a odpovědnosti výrobců, avšak Česko zatím s implementací potřebných změn do národní legislativy zaostává. Nutná novela zákona č. 542/2020 Sb., která by přinesla konkrétní nástroje a požadavky na recyklaci baterií, se teprve připravuje. Firmy tak často fungují v prostředí nejistoty a chybějících pravidel, to vše brzdí investice do VaV a technologií potřebných pro recyklaci.

Společný cíl: udržet cenné suroviny v Evropě

Nové nařízení EU 2023/1542 klade důraz na celý životní cyklus baterií – od návrhu přes výrobu až po recyklaci. Zavádí také požadavek na využívání recyklovaných materiálů. Česká republika má jedinečnou příležitost stát se součástí strategického řetězce recyklace, pokud začne aktivně investovat do infrastruktury a lidského kapitálu.

„Tato oblast má obrovský potenciál. Nyní je čas jednat – technologicky, systémově i lidsky,“ uvedl v závěru epizody Jan Fousek. Asociace AKU-BAT, ECOBAT i RECYKLAČNÍ KLASTR společně vyzývají k posílení mezioborové spolupráce, investic a vzdělávání nové generace odborníků. „Nestačí, aby udávalo směr pár zodpovědných firem. Potřebujeme širší závazek a větší důraz na vzdělávání nové generace expertů s kompetečním přesahem v oblastech recyklace, chemie a energetiky,“ dodal Cingroš.

Zdroj: AKU – BAT

ČNB projedná nastavení limitů pro hypotéky a odolnost finančního sektoru

Od
Karolína Vágnerová
-

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes projedná nastavení pravidel pro poskytování hypoték a posoudí odolnost českého finančního sektoru. Rozhodne také o stanovení sazby takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Rezerva má zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky, od loňského července činí 1,25 procenta.

V současnosti ČNB vyžaduje od bank pouze dodržování minimálního poměru výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV), který činí 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent. Dříve centrální banka omezovala i celkový dluh žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI) a výši splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku (DSTI), od vyžadování obou těchto limitů ale v minulosti upustila.

Bankovní rada rovněž posoudí nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tu mají banky i další úvěrové instituce vytvářet jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů. V době růstu úvěrů by měly rezervu vytvářet, naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.

Zdroj: ČTK

1...456...1 076Strana 5 z 1 076

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253