Domů Blog Strana 502

Advokát Černý nemusí v insolvenci HMS hradit 180 mil.,má dohodu se správkyní

Advokát Adam Černý, který fiktivními pohledávkami oddaloval prohlášení konkurzu nad firmou Heavy Machinery Services (HMS), nemusí hradit pokutu 180 milionů Kč, kterou mu uložil soud. S insolvenční správkyní Petrou Hýskovou se dohodl na smíru, do konkurzní podstaty zaplatí 2,19 milionu korun. Dohodu podepsali minulý pátek, informovaly dnes Hospodářské noviny (HN). Bývalá vagonka Legios je v insolvenci, od roku 2014 v úpadku. Věřitelé původně přihlásili pohledávky téměř za tři miliardy korun. Vagonka už nemá žádný provoz ani zaměstnance.

Černý a jeho společnost DN Art přihlásili do řízení několik fiktivních pohledávek. Kvůli nim v roce 2014 neprošel návrh na konkurz. Firma místo toho skončila v reorganizaci. V ní nabrala dluhy za dalších 150 milionů korun – a snížilo se tak uspokojení původních věřitelů, uvedly HN. Černý, který zastupoval Davida Ratha v jeho korupčních kauzách či expremiéra Petra Nečase (ODS), se proti pokutě 180 milionů odvolal. O odvolání Vrchní soud v Praze zatím nerozhodl. Advokát, který má kvůli dluhu i obstavený majetek, nakonec správkyni navrhl smírné vyřešení sporu s tím, že zaplatí 2,19 milionu.

Loni vyplatila insolvenční správkyně čtyřem věřitelům firmy HMS 290,8 milionu Kč. Největší sumu, 244,6 milionu, získala firma Popelante Development Limited, která do řízení vstoupila místo firmy Gomanold. Správkyně vyplatila věřitele poté, co Vrchní soud v Praze odmítl odvolání dvou věřitelů. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Hýsková použila peníze, které získala z prodeje areálu bývalé vagonky Legios v Lounech. Závod koupila v roce 2020 Traťová strojní společnost za 750,7 milionu Kč. Správkyně prodala závod v insolvenčním řízení.

Společnost HMS navazovala na tradici výroby a oprav železničních nákladních vagonů. Dříve měla název Legios, ještě před tím Lounské strojírny (LOSTR). Vagonku vlastnil podnikatel František Savov, který je obžalovaný v kauze daňových podvodů a žije v Londýně. Organizační a vlastnická struktura podniku se opakovaně měnila.

Zdroj  :ČTK

DPP úspěšně prošel komplexním auditem a získal certifikát systému protikorupčního řízení podle mezinárodní normy ISO 37001

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) získal certifikát systému protikorupčního řízení podle uznávané mezinárodní normy ISO 37001. Je to výsledek téměř ročního procesu nastavování nových protikorupčních opatření v DPP, který započal v březnu 2022, a jehož součástí byla např. analýza korupčních rizik, zavedení řady nových pravidel či plně funkčních oznamovacích kanálů. Certifikační proces vyvrcholil komplexním validačním auditem, v němž DPP uspěl bez výhrad. V letošním roce bude DPP pokračovat s mezinárodní normou ISO 37301 s cílem dokončit zavedení kompletního systému řízení shody do firmy a úspěšně projít i touto certifikací.

DPP měl již od roku 2017 vytvořenou sadu nástrojů, vnitřních norem a procesů definující povinnosti a odpovědnosti každého zaměstnance či člena orgánů, tj. představenstva a dozorčí rady, v oblasti předcházení trestné činnosti v DPP. Patřily mezi ně protikorupční pravidla, etický kodex nebo program předcházení trestné činnosti ze strany DPP a rizik z ní vyplývající. „Jedním ze základních cílů naší strategie je budovat a rozvíjet DPP jako transparentní a důvěryhodnou firmu, která dodržuje všechny právní, regulatorní a etické normy podle standardizovaných auditovatelných a certifikovatelných mezinárodních pravidel. Proto jsme se ve vedení DPP v říjnu 2021 rozhodli posílit účinnou prevenci jakéhokoliv závadového, korupčního nebo neetického jednání v DPP, dosavadní pravidla upgradovat a zavést do firmy systém uplatňování protikorupčních nástrojů podle mezinárodní normy ISO 37001, a také systém řízení compliance, tj. dodržování předpisů podle ISO 37301,“ vysvětluje Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.

„Zavedení protikorupční ISO certifikace je vyvrcholením mého soustavného snažení zlepšit fungování DPP. Státní i městské firmy bohužel často přitahují šedé eminence s cílem vytvářet korupční prostředí. Kauzy jako Stoka, OKD nebo Faltýnkovy deníčky máme všichni v živé paměti. Podobně tomu bylo historicky i v pražském dopravním podniku. Proto jsem hned po nástupu do funkce směřoval své úsilí jak do prevence a přímého řešení potenciální korupce, tak i do vnitřních procesů,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP a dodává: „Jakmile jsem získal podezření na korupční jednání, ihned jsem šel na policii a podal trestní oznámení, které o několik měsíců později pomohlo rozkrýt obří korupční chobotnici. Paralelně s tím jsme s DPP pracovali na zavedení opatření, která ztransparentňují procesy a rizika korupce eliminují na minimum.“

Samotný proces zavádění systému protikorupčního řízení podle ISO 37001 DPP zahájil na jaře 2022. Nejdříve provedl revizi 26 vnitropodnikových směrnic včetně etického kodexu a protikorupčních pravidel a zavedl kompletní protikorupční program podle normy ISO 37001. Jeho součástí jsou plně funkční oznamovací kanály jak pro zaměstnance, tak i pro obchodní partnery včetně zaručené ochrany identity oznamovatelů v souladu s připravovanou evropskou i českou legislativou o whistleblowingu. Zásadním krokem k zavedení normy ISO 37001 představovala analýza korupčních rizik, do které byl zapojen kompletně celý střední a vyšší management DPP, a na základě jejich výsledků DPP přijal další opatření.

„Kromě jiného jsme zpřísnili pravidla pro poskytování a přijímaní darů a sponzoringu. Jejich opakované nedodržování může skončit výpovědí zaměstnance. Máme nová pravidla pro prověřování uchazečů o zaměstnání, ale i obchodních partnerů. Zakotvili jsme pravidlo, že žádnou pozici na úrovni středního a vyššího managementu nelze obsadit bez standardního otevřeného výběrového řízení. U obchodních partnerů si děláme detailní screening, např. jestli nejsou na sankčních seznamech, jestli si plní veškeré povinnosti vůči státním institucím, ověřujeme o nich informace s cílem identifikovat potenciální rizika budoucí či již probíhající spolupráce, včetně rizika potenciálního střetu zájmů, odsouzení právnické osoby, podezření na korupční praktiky nebo jinou trestnou činnost, zakázané či neetické obchodní praktiky, napojení na politicky angažované osoby, spojení s negativní mediální kauzou apod. V případě zjištění budeme obchodní partnery před uzavřením smluvního vztahu žádat o vysvětlení zjištěných skutečností či o doložení úrovně implementace konkrétních protikorupčních opatření u něj. Součástí nových smluv DPP s obchodními partnery bude proto tzv. trestněprávní a protikorupční doložka,“ doplňuje Petr Witowski a dodává: „V neposlední řadě jsme i na základě výsledků analýzy korupčních rizik přehodnotili a ukončili některé plánované zakázky. Dále jsme výrazně snížili limity u veřejných zakázek. U tzv. podlimitních např. na zboží a služby soutěžíme veřejně přes Tender Arénu všechny nákupy od 2 milionů korun, u sektorových, tj. stavebních zakázek pak vše od 6 milionů korun výše, přičemž podle aktuálně platného zákona o zadávání veřejných zakázek máme za povinnost veřejně vyhlašovat tender na zhotovitele při hodnotě plnění zakázky od 147 milionů korun.“

DPP se podařilo vybudovat funkční systém vnitřních kontrol, mechanismů a procesů vytvářejících efektivní obranu firmy vůči závadovému, korupčnímu či i neetickému jednání jak zaměstnanců a dalších odpovědných osob, tak i obchodních partnerů, což potvrdilo úspěšné absolvování certifikačního procesu. Prováděla jej v listopadu a prosinci 2022 česká pobočka renomované anglické společnosti URS Holdings působící v tomto oboru od roku 1993 a ve více než 45 zemích. Certifikát ISO 37001 je platný na tři roky, tj. do roku 2025, přičemž každý rok DPP čeká dozorový audit. V roce 2025 DPP podstoupí nový certifikační audit pro další tříletý cyklus.

„Jsme zatím na půli cesty v této oblasti. Letos budeme pokračovat s dalšími audity v oblasti nákupu zboží a služeb, v oblasti velkých investičních projektů, které byly v DPP realizovány za uplynulých pět let, jako je např. společný podnik Nové Holešovice apod. Letos se zaměříme také na zavedení systému řízení shody podle ISO 37301, abychom tak do konce roku dokončili implementaci celé oblasti compliance. Významně nám to pomůže s řízením rizik a zajistí soulad s právními požadavky, které na DPP kladou zákony, vyhlášky, smlouvy s obchodními partnery nebo licence a povolení k činnosti. Týká se to např. BOZP, pracovně-právní oblasti, kde by DPP v případě nesouladu hrozily zbytečné sankce a postihy, ale také předcházení trestní odpovědnosti právnických osob,“ uzavírá Petr Witowski.

Pražská strojírna je první českou společností s certifikací ISO 37301

Pražská strojírna, dceřiná společnost DPP, je od prosince 2022 držitelem mezinárodního standardu pro Compliance management systémy (CMS) ISO 37301:2021. Více informací k úspěšné certifikaci podle mezinárodní normy ISO 37301 v Pražské strojírně naleznete v tiskové zprávě: https://pstroj.cz/tz-prazska-strojirna-je-prvni-ceskou-spolecnosti-s-certifikaci-protikorupcniho-systemu-rizeni-iso-37301/.

Kaufland a Lidl v únoru spustí testovací projekt zpětného odběru PET lahví

Obchodní řetězce Kaufland a Lidl 23. února spustí testovací projekt zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek. Každý řetězec umožní zákazníkům obaly vracet ve třech svých obchodech. V tiskové zprávě o tom informovali mluvčí obou společností, které patří pod obchodní skupinu Schwarz. V ČR se s zálohováním PET lahví a plechovek zatím nepočítá. Ministerstvo životního prostředí ale připravuje pro případné zavedení legislativní návrh. Zákazníci, kteří službu využijí, v obchodech dostanou slevové kupony na nákup.

Mluvčí Lidlu Tomáš Myler uvedl, že pilotní projekt v obchodech má podpořit myšlenku zavést zálohování PET lahví a plechovek v ČR. „Vzhledem k tomu, že v případě zavedení systému budou zákazníci primárně vracet nápojové obaly u obchodníků, je pro nás důležité, aby nastavení celého systému bylo maximálně zákaznicky přívětivé,“ doplnil. Ve kterých obchodech si budou moci lidé vracení lahví vyzkoušet, zatím řetězce neuvedly.

Podle ředitele sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí Davida Surého může testovací projekt řetězců ověřit, zda jsou v Česku lidé ochotní zlepšit sběr plechovek a PET lahví.

Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni 1873, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. „Podobné pilotní projekty řetězce realizovaly i v jiných zálohujících zemích a vždy přinesly užitečnou zkušenost, která systém pomohla dobře nastavit tak, aby byl komfortní pro spotřebitele,“ uvedla za iniciativu Kristýna Havlingerová.

Z loňského průzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Podle průzkumu lidé považují ideální výši záloh čtyři koruny na lahve i plechovky. Tři čtvrtiny lidí v průzkumu odpověděly, že za ideální místo k vracení lahví by považovaly obchody.

Svaz obchodu a cestovního ruchu nedávno zveřejnil výsledky analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která vyčíslila náklady na zavedení systému zálohování na zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Analýza počítá s tím, že ročně by se mohlo do systému dostat 2,3 miliardy obalů, což odpovídá devadesátiprocentní míře zpětného odběru.

Analytik CETA Michael Fanta uvedl, že hlavní tíhu vybudování a provozu systému na zálohování obalů ponesou obchody. Největší náklady pro ně budou představovat stavební úpravy kvůli případnému umístění automatů na sběr obalů.

Zdroj  :ČTK

Británie přitvrzuje proti nelegální migraci

S ilegálními migranty využívajícími k překročení hranic kamiony se Velká Británie potýká desetiletí. V roce 2015 se v přístavu Calais vyhrotila situace natolik, že francouzská vláda byla nucena zlikvidovat třítisícové uprchlické městečko migrantů, kteří ohrožovali bezpečnost okolních obyvatel a především řidičů kamionů, do jejichž vozidel se snažili násilím proniknout.

Ilegální migrace se Brexitem nevyřešila a britská vláda od 13. února 2023 dramaticky zpřísňuje sankce proti řidičům a dopravcům, v jejichž kamionech budou běženci objeveni. Změny zahrnují vyšší maximální tresty za nelegálně převážené osoby, ale nově je zavedena i sankce za nedostatečné zabezpečení vozidla proti vniknutí. Maximální výše pokuty je stanovena ve výši 6 000 £ pro odpovědnou osobu, například řidiče, který nezamkl kabinu nebo nechal stáhnuté okénko. Maximální kumulovaná pokuta (tj. maximální celková pokuta pro všechny odpovědné osoby) činí 12 000  £. Pětinásobně se zvyšují i pokuty za objevené nelegální migranty až na 10 000 £ za migranta pro řidiče a 20 000 £ pro všechny odpovědné osoby.

Proti ilegálním migrantům musí řidiči vozidlo zabezpečit při jeho prvním naložení. U vozidla s měkkými boky se tak děje naklápěcí šňůrou, která těsně prochází všemi očky a navíječi a jejím následným zaplombováním. Vozidla s tvrdými boky a chladírenská vozidla s pevnými stranami se zajišťují plombou, zámkem nebo jiným bezpečnostním zařízením. Po každém zastavení musí řidiči vozidlo zkontrolovat, aby se ujistili, že do nákladu nevstoupily žádné neoprávněné osoby. Před cestou a během ní kontrolují všechny plomby, zámky, naklápěcí šňůry nebo jiná bezpečnostní zařízení, zda nevykazují známky poškození nebo nedovolené manipulace. Kontrolují též boky a střechu vozidla a všechny vnější prostory. O těchto činnostech musí vést záznamy.

            Bohužel ani všechna tato opatření vždycky nevedou k zabránění skrytému násilnému vniknutí migrantů do vozidla. Objeví-li potom britští celníci nebo policisté ilegály v kamionu, jeho řidič i majitel se kvůli drakonickým pokutám může dostat do existenčních problémů. Od 13. února se bohužel likvidační pokuty budou udělovat už i za pouhé nedostatečné zabezpečení kamionů, aniž by došlo k převozu migranta. Je jasné, že dopravcům zajišťujícím obchodní výměnu mezi pevninskou Evropou a Británii hrozí riziko vyšších nákladů, které se nepochybně promítnou i do dostupnosti a ceny jejich služeb.

Zdroj : ČESMAD Bohemia

Vláda zrušila územní rezervy pro kanál Dunaj-Odra-Labe, projekt tak končí

Vláda zrušila územní rezervy pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe. V tiskové zprávě o tom informovali vládní Piráti, ČTK to potvrdil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zrušení územní ochrany budoucí trasy kanálu fakticky znamená konec tohoto projektu, který prosazoval prezident Miloš Zeman. Vládní koalice se ke zrušení kanálu zavázala v programovém prohlášení. Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) a ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekli ČTK, že rozhodnutí vlády vítají. Vítá to i Zlínský a Olomouvcký kraj.

„Teď jsme schválili vyjmutí územní rezervy pro celé spojení Dunaj-Odra-Labe a zrušili řadu souvisejících historických usnesení vlád,“ napsal Kupka ČTK. Uvedl, že současná vláda nedala na přípravu kanálu ani korunu, celý projekt označil za nesmyslný.

Na tiskové konferenci po jednání vlády Kupka řekl, že vláda se chce ve vodní dopravě zaměřovat na smysluplné projekty. Jako příklad zmínil budování úvazišť pro malá plavidla a turistické lodě na Labi nebo rozvíjení podmínek splavnosti Labe a Vltavy. S ohledem na polské plány na výstavbu oderského kanálu vláda podle Kupky zpracuje ekonomickou, dopravní a ekologickou studii, zda by mělo smysl navázat i několikakilometrový úsek na české straně.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že kanál je po dnešním rozhodnutí vlády mrtvý projekt. „Projekt není ekonomicky smysluplný a představuje obrovské riziko pro krajinu a její ekosystémy. Bylo by to ohromné plýtvání veřejnými prostředky i naším přírodním bohatstvím,“ uvedl. Zdůraznil, že uvolněné pozemky bude možné využít pro smysluplný rozvoj obcí.

„Velmi vítáme toto rozhodnutí, o které jsme za Ostravu léta usilovali. Pro nás to znamená odblokování rozsáhlého území pro další možný rozvoj města, ale především odstranění vážných ekologických rizik, která by byla s výstavbou a provozem kanálu spojena,“ sdělil ostravský primátor Macura.

Unucka řekl, že kraj od počátku projekt pokládal za nesmyslný a zbytečný. „Je ale potřeba brzdit nadšení všech, že v tom koridoru budou hned stavět, protože stát změnil rezervu u sebe ve státním územním plánu, ta se musí přepsat do krajských zásad územního rozvoje a to se potom musí přepsat do územního plánu jednotlivých obcí, což je proces zhruba na pět až sedm let,“ řekl Unucka.

Kraj podle Unucky podporoval pouze minimalistickou variantu splavnění Odry k Bohumínu. „Říkali jsme, že to vnímáme jako alternativu dovozu plynu do kraje. Pokud teď vláda dala na stůl plynovod Stork 2, tak bude do Polska plynovod a můj názor je, že není potřeba splavňovat Odru ani do Bohumína,“ řekl Unucka.

Také náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová (Piráti), která má mimo jiné v gesci životní prostředí, zrušení územních rezerv pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe uvítala. Záměr označila za megalomanský, nespatřovala v něm žádné racionální opodstatnění. „Výrazně by to změnilo ráz krajiny a ohrozilo stávající ekosystémy. Myslím, že i plánovaná investice okolo 600 miliard korun by nebyla konečná. Bylo by to rozhazování veřejných prostředků. Určitě se dají využít daleko lépe,“ řekla dnes ČTK Ančincová.

Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Dnešní rozhodnutí kabinetu znamená, že se území odblokuje. Už dříve se pro tento krok vyslovily obce v trase kanálu, které územní rezervy označovaly za brzdu svého rozvoje.

Dnešní rozhodnutí vlády se netýká možných úprav toku Labe v úseku od Pardubic po státní hranici ČR/Německo a toku Vltavy v úseku Mělník – Praha – České Budějovice.

Podle studie proveditelnosti zpracované předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO) měl projekt vyjít téměř na 586 miliard korun. Projekt, který dlouhodobě prosazoval prezident Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítali, že by koridor zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Zdroj  :ČTK

Čína má rozsáhlý sledovací program využívající balóny jako ten nad USA

Čínský balón, který v sobotu u pobřeží USA sestřelila americká stíhačka, je podle listu The Washington Post (WP) součástí rozsáhlého sledovacího programu Pekingu, s jehož pomocí Čína už léta sbírá informace o vojenských zařízeních v zahraničí. Washington, který balón už minulý týden označil za špionážní, v pondělí o svých poznatcích informoval diplomaty ze čtyř desítek zemí. Peking tvrdí, že balón byl meteorologický.

Podle listu už byly obdobné špionážní balóny vyslané z Číny spatřeny nad pěti kontinenty. Zvláště často je ale Peking využívá ke špionáži v asijských zemích, jako je Japonsko, Indie, Vietnam, Filipíny a Tchaj-wan. „Číňané vzali neuvěřitelně starou technologii a spojili ji s moderními komunikačními a sledovacími schopnostmi,“ řekl deníku jeden z amerických činitelů.

Kolika přesně takovými balóny Čína disponuje, zatím není jasné. Podle Američanů ale jen od roku 2018 uskutečnila desítky podobných misí, při nichž balóny operují ve výšce zhruba 18 až 24 kilometrů nad povrchem, tedy výrazně výše než létají dopravní letadla. Spojené státy ví o nejméně čtyřech dalších čínských balónech, které v posledních letech proletěly nad jejich územím.

Washington už o programu informoval všechna svá diplomatická zastoupení po světě a v pondělí prostřednictvím náměstkyně na ministerstvu zahraničí Wendy Shermanové také desítky svých spojenců. „Naši spojenci a partneři o to projevili velký zájem,“ komentoval to jeden z vysokých představitelů americké administrativy.

Zdroj  :ČTK

Lepidlo místo fólie při fixaci přepravního a exportního balení

Celosvětový trend snižování množství emisí a odpadu přináší inovace i do obalového průmyslu. Vzhledem k tomu, že použité obaly jsou jedním ze zdrojů odpadu a na jejich výrobu i likvidaci se vynakládá nemalé množství energie, sílí snaha snižovat jejich množství a nahrazovat obalové materiály z ropy obaly z obnovitelných zdrojů.

Jedním z ekologických fixačních prostředků je Lock n´Pop®, který při spotřebě desítek gramů na paletu zcela nebo částečně nahrazuje stretch fólie, paletizační pytle, vázací pásky či ochranné rohy.

 Lock n´Pop® je registrovaná značka netoxického, nehořlavého fixačního adhesiva přátelského k životnímu prostředí, vyráběného na vodním základu. Technologie fixace zboží je při jeho použití jednoduchá a účinná. Lze ji  aplikovat všude tam, kde povrchy baleného zboží k sobě navzájem přiléhají (ať již se jedná o krabice nebo pytle) bez ohledu na to, z jakého jsou materiálu. Deset typů lepidla obsáhne většinu používaných balicích materiálů, jako je například papír, karton, lakované a potištěné povrchy, polyetylén, případně mražené zboží. Lock n´Pop je schválen pro nepřímý styk s potravinami (FDA 175.105 a SZÚ v Praze)

Proč Lock n´Pop® vždyť lepidel je mnoho?

Ano lepidel je mnoho typů, ale pouze Lock n´Pop® dokáže zboží držet na paletě, ale při rozebírání palety ho zase pustit a to bez poškození obalu.

Aplikace ručně i automaticky

Na horní stranu  krabice (pytle ….) se nanáší určité přesné množství lepidla (na každou krabici samostatně). Krabice jsou pak buď ručně nebo pomocí paletizéru naskládány na paletu. Tím dojde ke spojení (lock) jednotlivých krabic k sobě navzájem a vytvoří se celek s dobrou stabilitou.  Při rozebírání palety přichází ke slovu speciální vlastnost tohoto lepidla.  Lock n´Pop® má velice nízkou pevnost v tahu, která umožní lehkým přizvednutím (nakloněním) krabice rozpojit bez poškození povrchu (pop), na němž nezůstávají ani žádné pevné zbytky lepidla.

Protože  jsou jednotlivé krabice ( pytle … ) spojeny k sobě navzájem, není k jejich k soudržnosti  potřeba  tak velké síly jako v případech, kdy se použije k fixaci vnější prostředek jako je např. stretch fólie nebo smrštitelné PE pytle. Tam může v důsledku použití větších sil pro fixaci dojít k pomačkání krabic nebo k nutnosti použít větší tloušťku PE pytle.

Aplikace lepidla se provádí buď pomocí ručního aplikátoru nebo pomocí aplikátoru Unitizer zcela automaticky bez požadavku na obsluhu. Unitizer se většinou umísťuje nad dopravník před paletizér, takže nemá žádné nároky na místo a ani na další balící čas či obsluhu.

Lze použít dva typy nanášení lepidla – v pruzích, nebo jeho rozprášení jako film. Provozní náklady jsou nízké, protože lepidlo se nezahřívá, elektrickou energií je napájen pouze řídící systém .

Použití lepidla Lock n´Pop® šetří náklady nejen tomu, kdo jej používá, ale i jeho zákazníkům, kteří mají zjednodušenou depaletizaci a ušetří za likvidaci obalů.

Velké firmy ( Pepsico, Coca-cola Bottling Co., UpField, Unipetrol …) již přišli na výhody Lock n´Pop® a stále ve větším množství dokážou pomocí něho snižovat spotřebu stretch fólií a tím chránit naše životní prostředí.

 

Zdroj  :Miroslav Fikejz, jednatel, Fipack

VŠLG se podílí na testování logistické hry v rámci mezinárodního projektu SUSMILE

VŠLG je od roku 2021 přidruženým partnerem mezinárodního projektu SUSMILE, který si dal za cíl vytvořit online vzdělávací platformu a počítačovou hru pro logistiku poslední míle.

Na konci června 2022 se někteří vyučující účastnili testování vzdělávací platformy MOOC, v lednu proběhlo testování beta verze logistické hry. S konečným výsledkem dvouleté práce konsorcia SUSMILE https://susmile.eu budou mít všichni zájemci možnost se seznámit od května 2023, kdy využití vytvořených materiálů a nástrojů pro výuku logistiky poslední míle bude pro uživatele v několika jazykových mutacích a zdarma.

Zdroj : VŠLG

Nejočekávanější silniční a železniční projekty v roce 2023 v zemích V4

I v letošním roce se v zemích V4 počítá s dokončením i zahájením řady významných silničních a železničních projektů. V Česku je například v plánu dokončení obchvatu Loun, odstartování dostavby dalších úseků dálnice D3 či modernizace železniční tratě mezi Prahou a Berounem.

Na Slovensku je na pořadu dne zahájení výstavby klíčové dálniční křižovatky u Bratislavy. Polsko letos počítá s dokončením tří důležitých úseků dálnice A18. Maďarsko letos po intenzivní výstavbě z minulých let nové dálniční úseky neotevře.

Otevření obchvatu Loun a návrat dělníků na D1

V loňském roce se česká dálniční síť rozrostla o 21 kilometrů. Oproti předchozímu roku, kdy přibylo necelých 47 kilometrů, šlo tedy v tomto smyslu o výrazně chudší období. Ještě větší půst je pak očekáván letos, kdy by měly být zprovozněny pouze tři nové dálniční úseky o celkové délce 15,4 kilometrů. V Ústeckém kraji skončí dlouholeté práce na zkapacitnění obchvatu Loun, který dostane druhý jízdní pruh a D7 se tak rozroste o sedm kilometrů. Zbylé dva úseky se pro řidiče otevřou v Moravskoslezském kraji. Jmenovitě půjde o východní část obchvatu Frýdku-Místku a první etapu stavby úseku Bělotín-Rybí na dálnici D48.

Mnohem plodnější má být rok 2023 optikou počtu zahájených výstaveb. Na dálnici D6 plánuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) rozestavět hned několik úseků o celkové délce 27 kilometrů. Další práce započnou rovněž na D3, konkrétně mezi Kaplicí a Novými Dvořišti poblíž státní hranice s Rakouskem. Po roční odmlce se rozběhnou rovněž dvě rekonstrukce na hlavní české dopravní tepně. Půjde o začátek zkapacitnění D1 u Brna a opravu mostu Šmejkalka.

Cesta vlakem mezi Prahou a Brnem letos rychlejší nebude

Zásadním projektem, který se Správě železnic v loňském roce podařilo dokončit, byla modernizace tratě mezi Brnem a Blanskem. I přes znovuzprovoznění tohoto úseku se však letos cesta vlakem mezi dvěma největšími českými městy nezkrátí. Důvodem je zejména pokračující rekonstrukce pardubického nádraží a práce mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí. V letošním roce se rovněž rozběhne modernizace trati mezi Prahou a Berounem. Započne také oprava smíchovského nádraží v Praze či královopolského nádraží v Brně. V hlavním městě se stavaři pustí i do zdvoukolejnění Branického mostu.

U Bratislavy začne stavba klíčové dálniční křižovatky

Důležité dálniční projekty, které se mohou, ať již při cestě za prací či dovolenou, dotknout i českých řidičů, se letos rozběhnou i na Slovensku. Nejvýznamnější stavbou v tomto směru je rozšíření dálnice D1 u Bratislavy. V rámci ní dojde i k postavení důležité křižovatky mezi dálnicemi D1 a D4 u hlavního města. „Máme rozsáhlé zkušenosti s výstavbou dálničních křižovatek v Polsku. Ty nyní využijeme k úspěšnému dokončení výstavby mimoúrovňové křižovatky, která by po svém dokončení měla významně pomoci plynulosti dopravy v daném místě,“ popisuje Michał Wrzosek, mluvčí společnosti Budimex S.A., která má výstavbu na starosti.

Na Slovensku se však letos počítá i s dokončením řady staveb. „Nejvýznamnějším projektem, který plánujeme v létě letošního roku motoristům předat k užívání, je 4,3kilometrový úsek rychlostí silnice R4 Prešov – severní obchvat, I. etapa. Jeho součástí je i 1,15 kilometrů dlouhý tunel Bikoš,“ přibližuje Eva Žgrafčáková, tisková mluvčí Národné diaľničné spoločnosti (NDS).

Nové části tratě přibydou letos i na slovenské železnici. „Co se týče finalizace projektů, tak v roce 2023 bude dokončen pouze úsek Poprad-Lučivá. Ostatní velké projekty mají přesah do roku 2024 a dál,“ nastiňuje Ria Feik Achbergerová, ředitelka odboru komunikace a marketingu Železnice Slovenskej republiky (ŽSR). Mezi takové se řadí například práce na modernizaci železničního uzlu Žilina či modernizace železniční tratě od Devínské Nové Vsi ke státním hranicím s Českem.

Polsko zprovozní více než 250 kilometrů silnic

V Polsku je na rok 2023 naplánováno dokončení celkem 256,5 kilometrů silnic z toho 49,4 kilometrů tvoří dálnice. V tomto případě se jedná o tři úseky dálnice A18, která spojuje Lubušské vojvodství s Německem. Pro české řidiče může být nejzajímavější zprávou otevření nového 15 kilometrů dlouhého úseku silnice S3 mezi obcemi Kamienna Góra a Lubawka u tuzemských hranic. Mezi další významné projekty, které se nachází těsně před dokončením, lze zařadit 25kilometrový obchvat Olešna či otevření tří úseků rychlostní silnice S11 o celkové délce téměř 50 kilometrů.

Kromě dálniční a silniční infrastruktury probíhají v posledních letech v Polsku i velké investice do modernizace železniční dopravy. Z české perspektivy je zajímavá kupříkladu realizace téměř 50kilometrové nové tratě v úseku Most Wisła a Czechowice-Dziedzice nacházející se pouze pár kilometrů od hranic Moravskoslezského kraje. „V letošním roce dojde rovněž k dokončení modernizace železničního uzlu u přístavu Gdyně. Pokračují také práce na nádraží Warszava Zachodnia a rekonstrukce nádraží Ełk, včetně téměř 100 kilometrů místních tratí,“ říká Michał Wrzosek ze společnosti Budimex, která zmíněné zakázky realizuje.

V Maďarsku se letos nové dálnice neotevřou

V Maďarsku se oproti předchozím rokům letos nepočítá s otevřením žádného nového dálničního úseku. Nejblíže k dokončení se aktuálně nachází 20kilometrová část dálnice M6 mezi obcemi Ivándárda a Bóly nedaleko hranic s Chorvatskem. Celkově se však maďarská dálniční síť od roku 2010 rozrostla o více než 700 kilometrů. Na železnici by pak mohlo letos dojít k zahájení důležité rekonstrukce téměř 90 kilometrů dlouhé tratě bezi Budapeští a Kecskemétem.

Nové značení na jogurtech ASDA zamezuje plýtváním potravin

Společnost ASDA oznámila zásadní změnu u více než poloviny jogurtů vlastní značky tím, že odstranila data spotřeby a nahradila je daty Best Before, aby zákazníkům pomohla bojovat proti plýtvání potravinami v domácnostech.

Změna vychází z údajů nevládní organizace WRAP (Údaje o odpadu z potravin a nápojů v domácnosti WRAP), která říká, že polovina veškerého vyhozeného jogurtu v domácnostech ve Velké Británii je v neotevřených baleních. Zpráva také ukázala, že 70 procent veškerého jogurtu vyplýtvaného v domácnosti je způsobeno tím, že výrobek „nebyl použit včas“, přičemž jako důvod bylo uvedeno datumové označení.

Best before

Na základě důkladných hodnocení bezpečnosti a kvality potravin značky ASDA, se ukázalo, že u 28 typů produktů, kterých se týdně prodá kolem 455 000, je možné bezpečně přejít na označení „Best Before“. Během několika příštích týdnů si zákazníci všimnou změny označení na produktech, jako je přírodní jogurt Asda, řecký jogurt a Extra speciální jahoda a lískový ořech.

Zbytečné plýtvání je alarmující

Paul Gillow, viceprezident pro čerstvé a mražené potraviny ve společnosti ASDA, řekl: „Vždy hledáme způsoby, jak můžeme zákazníkům pomoci snížit plýtvání potravinami v domácnostech, a podle výzkumu WRAP se každý rok zbytečně vyhodí 54 000 tun jedlého jogurtu. Doufáme, že tato změna bude mít velký vliv na životní prostředí a zároveň ušetří zákazníkům peníze.“

Celosvětově plýtvání potravinami významně přispívá ke změně klimatu a představuje 8 % celkových emisí skleníkových plynů (GHG). Podle WRAP je jen ve Spojeném království každoročně způsobeno plýtvání potravinami odhadem 36 milionů tun emisí skleníkových plynů.

Zdroj : SYBA

Logistický kalendář