Domů Blog Strana 516

Správa železnic zahájila modernizaci tratě mezi pražskými Bubny a Výstavištěm

Správa železnic dnes zahájila modernizaci části tratě na pražské ruzyňské letiště mezi Bubny a Výstavištěm. Výše nákladů dosahuje 2,96 miliardy korun, uvedl mluvčí Správy železnic Jan Nevola. Úsek tratě postaví sdružení firem Metrostav TBR, OHLA ŽS a Elektrizace železnic Praha. Projekt bude z 85 procent financovat EU. Hlavním cílem je modernizace stanice Praha-Bubny, zdvoukolejnění trati v délce zhruba 1,3 kilometru, její elektrizace a vybudování nové zastávky Praha-Výstaviště. Začíná také výstavba podjezdu, který umožní přímý přestup mezi tramvajemi a vlaky.

Vybudování kvalitního železničního spojení z Prahy do Kladna a také na Letiště Václava Havla Praha patří mezi priority vlády a stanice Praha-Bubny se stane důležitým přestupním bodem dopravy v Praze, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Úsek po novou zastávku Praha-Výstaviště navazuje na zrekonstruovaný Negrelliho viadukt. Z hlediska bezpečnosti je důležitá náhrada frekventovaného přejezdu v Bubenské ulici železniční estakádou a také zvýšení mostní konstrukce v ulici Dukelských hrdinů, dodal generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Jako první přijdou na řadu přípravné práce a současně se postaví provizorní kolej pro zachování provozu vlaků ve směru na Kralupy nad Vltavou. Největší stavební objekty, kterými jsou tři mostní estakády a nová nádražní budova v Bubnech, přijdou na řadu letos v květnu. Hotovo bude v roce 2025.

Stanice Praha-Bubny se posune blíž k Negrelliho viaduktu a nabídne přímý přestup na metro C. Posléze se na její střeše vybuduje travnatá odpočinková plocha a také tam vznikne spolu s výstavbou nové čtvrti přímo nad nádražím administrativní budova. V nádražních vestibulech se budou nacházet komerční prostory. Modernizovaná trať do nové zastávky Praha-Výstaviště povede většinově po estakádě a zastávka vznikne na okraji Stromovky. Díky spolupráci Správy železnic a hlavního města bude vybudován také tramvajový podjezd.

Na modernizaci naváže proměna původní nádražní budovy Praha-Bubny na pamětní místo se stálou expozicí připomínající deportace Židů za protektorátu. Projekt Památník ticha je ve stadiu přípravy podkladů na dodavatele stavby.

Projekt modernizace železnice z Prahy do Kladna s připojením Letiště Václava Havla je rozdělen na více než desítku staveb. V letech 2017 až 2020 byl rekonstruován Negrelliho viadukt, loni začala přestavba trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Letos plánuje Správa železnic vyhlásit tendry pro stavbu Praha-Ruzyně – Kladno a modernizaci stanice Praha Masarykovo nádraží. Následovat by měly práce v úseku Praha-Ruzyně – Praha Letiště Václava Havla a na novostavbě stanice přímo na letišti. Od roku 2025 se pak plánuje přestavba tří úseků mezi novou zastávkou Praha-Výstaviště a stanicí Praha-Ruzyně.

zdroj  :ČTK

O první odlety z Č. Budějovic do Turecka a na Rhodos mají zájem stovky lidí

Letos v srpnu budou moci lidé poprvé v historii odletět na dovolenou z letiště v Plané u Českých Budějovic. Lety budou do tureckého města Antalya a na řecký ostrov Rhodos. Zájezdy prodává cestovní kancelář Čedok. Zájem překonal očekávání: od prosince si zájezd zamluvily stovky lidí, proto se Čedok rozhodli přidat navíc další dva termíny.

V nabídce jsou hotely na řeckém ostrově Rhodos a na turecké riviéře, nejčastěji čtyřhvězdičkové a pětihvězdičkové resorty s programem all inclusive. Charterové lety z bývalého vojenského letiště zajistí jako první dopravce letecká společnost Smartwings letadly typu Boeing 737. „Zájem o odlety z Českých Budějovic do Turecka i do Řecka předčil naše odhady. Od začátku prosince si zájezd rezervovaly už stovky lidí, proto jsme se rozhodli už teď přidat navíc další dva termíny jak do Antalye, tak na Rhodos. Nejčastěji si klienti vybírají dovolenou na našem webu nebo v našich pobočkách v Českých Budějovicích, Písku nebo Táboře. Nejvíce prodaných pobytů máme na srpen, kdy provoz na letišti startuje, ale postupně se zaplňují i odlety v září,“ uvedla Pavlíková.

Do každého z míst plánoval Čedok původně osm letů. Turecko je nejžádanější destinace na českém trhu, jak již dříve řekl ČTK ředitel Čedoku Stanislav Zeman. „Velmi dobře nám funguje, speciálně Antalya, ze všech jiných letišť včetně Karlových Varů. Rhodos je naše sázka na jistotu, protože nabízí všechny typy ubytování,“ řekl Zeman.

Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) loni řekl, že z letiště by mohlo v roce 2024 létat sedm až osm letadel denně. Již dříve oslovila kraj společnost Accolade. Firma chce provozovat letiště a má také zájem o pozemky. Kuba dává přednost tomu, aby zastupitelé pronajali pozemky s právem stavby na 50 let. Využít lze desítky tisíc metrů čtverečních.

V srpnu kraj oznámil, že státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) převezme řízení budějovického letiště. Bylo v ČR poslední, které podnik neřídil. ŘLP převezme řízení jihočeského letiště naplno do tří let. Kraji, jedinému akcionáři letiště, tak zároveň klesnou náklady. Kraj dává letišti ročně provozní dotaci kolem 80 milionů korun. Podle Kuby by se o to měl stát do budoucna s krajem podělit.

Letiště v Plané zaznamenalo předloni 7281 pohybů, vzletů a přistání. Meziročně to bylo o 4046 méně. Předloni skončilo se ztrátou téměř tři miliony Kč. Chod letiště ovlivnila covidová pandemie. Vyplývá to z výroční zprávy. Od poloviny roku 2020 mohou z letiště létat letadla do rozpětí křídel do 36 metrů.

Bývalé vojenské letiště zabírá 320 hektarů, stojí tam asi 150 budov. Nemovitosti vlastní kraj. Kraj a město investovaly do areálu téměř dvě miliardy Kč. V roce 2020 koupil kraj od města České Budějovice jeho padesátiprocentní akciový podíl za 6,5 milionu Kč, stal se tak jediným akcionářem. V ČR je pět veřejných mezinárodních letišť s pravidelným provozem – v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech.

zdroj  :ČTK

DPP objednal 70 nových městských autobusů, 26 kloubových a 44 standardních vozů

Pražský dopravní podnik (DPP) objednal 70 nových městských dieselových autobusů Iveco Streetway. Z toho jich bude 26 kloubových a 44 standardních vozů. Celkem 91 vozidel bude sloužit k nezbytné obnově vozového parku autobusů DPP. Na dodávku vozidel DPP v těchto dnech uzavřel tzv. prováděcí smlouvy. Nové autobusy si DPP bude přebírat postupně. DPP vlastní okolo 1200 autobusů. DPP je největší městkou firmou, která zaměstnává ai 11.000 lidí.

„Nové autobusy DPP nakupuje v rámci uzavřené rámcové smlouvy, která mu umožňuje do února 2027 pořídit celkem až 253 dieselových vozidel,“ uvedla mluvčí. Z nich bude 100 standardních autobusů, deset vozů typu Standard+ a až 143 kloubových autobusů,“ uvedl Jan Barchánek, vedoucí provozu autobusů DPP.

Dodavatele DPP vysoutěžil loni v únoru ve třech veřejných zakázkách podle jednotlivých typů vozidel. První autobusy si podnik objednal už loni v červenci, a to 21 vozů. Do Prahy by měly dorazit postupně v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku. Nová vozidla postupně nahradí zbývající autobusy vyrobené v roce 2008, ale také nejstarší vozidla z roku 2009, které jsou na hraně životnosti.

DPP kromě nákupu nových běžných autobusů testuje rovněž elektrobusy nebo vozy poháněné vodíkem. Loni v lednu zahájil provoz prvního elektrobusu Škoda E’City 36 BB, který vyjel ze zastávky Želivského na lince 213. Zprovozněn byl také nový trolejbus z Palmovky do Miškovic a elektrifikace čeká také linku 119 z Veleslavína na Letiště Václava Havla v Ruzyni.

Zdroj  :ČTK

RegioJet může s vlaky do Německa, získal osvědčení pro provoz

Soukromý dopravce RegioJet získal na konci loňského roku osvědčení pro provoz osobní železniční dopravy v Německu. Znamená to možnost rozvoje na jednom z největších evropských železničních trhů. Dopravce zvažuje, že může zavést spoje, které budou mít cílovou stanici v Německu, ale i spoje, které pojedou přes Německo do dalších zemí západní Evropy.

Společnost už v minulosti do Německa jezdit chtěla. Neúspěšně však usilovala o spolupráci se státním dopravcem Deutsche Bahn na provozu vlaků EuroCity mezi Prahou a Berlínem. Loni měl také podle původních předpokladů vyjet noční vlak z Prahy do Bruselu ve spolupráci se společností European Sleeper, ale start projektu se zatím odsunul. Nyní může RegioJet jezdit do Německa i bez spolupráce s jiným dopravcem.

Dosud kromě Česka firma působí na Slovensku, v Rakousku a v Maďarsku a zajišťuje komerční spoje, tedy bez přispění z veřejných zdrojů, například do Bratislavy, Košic, Vídně a Budapešti. V Polsku má povolení pouze pro konkrétní linky.

Společně s osvědčením pro Německo získala společnost také osvědčení rakouské pro provoz nákladní dopravy, dosud měla pouze pro osobní dopravu. Pokračuje tím ve strategii získat osvědčení pro provozování nákladní drážní dopravy ve všech sousedních státech. První nákladní vlak dopravce vezl loni na jaře do Maďarska.

Zdroj  :ČTK

Počasí včera ztížilo dopravu v ČR, úseky dvou dálnic se zavřely, dva lidé zemřeli

Náledí nebo mlha dnes ráno a dopoledne zkomplikovaly včera v některých regionech Česka dopravu. Policie zaznamenala na zledovatělých silnicích řadu nehod a uzavřela kvůli nim na několik hodin i dálnice D10 na Mladoboleslavsku a D3 ve směru z Tábora do Prahu nebo silnici u Cvikova na Českolipsku. Při nehodách zemřeli dva lidé a několik dalších se zranilo. Jednou obětí byla žena, která šla zřejmě k nehodě na D10 pomoci, druhou byl řidič kamionu.

Tragické následky měla jedna z nehod na dálnici D10 na Mladoboleslavsku. Na zledovatělé vozovce mezi 48. a 50. kilometrem se jich stalo šest, z toho dvě ve směru na Prahu a čtyři v opačném směru na Liberec. Při kolizi ve směru na Liberec zemřela žena. „Vystoupila z vozu a zastavila před dopravní nehodou, která se stala před ní. Měla na sobě reflexní vestu a zřejmě se šla zeptat osádky, zda něco nepotřebuje. Tuto ženu srazil další projíždějící řidič. Měla velmi závažná poranění a na místě zemřela,“ uvedla policejní mluvčí Vlasta Suchánková.

Kolik aut na D10 přesně havarovalo, mluvčí neuvedla. Dálnice byla ale v obou směrech uzavřena. Na Prahu byl provoz před 8:30 částečně obnoven, v opačném směru kvůli vyšetřování smrtelné nehody až zhruba po dalších dvou hodinách. Plně průjezdná byla dálnice půl hodiny před polednem. Kvůli nehodám se na D10 vytvořily kolony, v nichž uvízlo i několik autobusových spojů.

V jihočeském kraji byly hůře sjízdné silnice hlavně v severní části regionu. Dálnici D3 ve směru z Tábora do Prahy kvůli náledí a dopravním nehodám, které se tam staly, ráno policisté zavřeli. Největší havárie byla ráno na D3 na Táborsku, kde se srazilo několik aut a bylo zraněno pět lidí. Všechny záchranáři převezli do nemocnice. Provoz na dálnici byl po nehodě obnoven zhruba po pěti hodinách krátce před polednem.

Náledí bylo po ránu místy také na silnicích Vysočiny a policie tam vyjížděla k několika dopravním nehodám. Většina byla na Havlíčkobrodsku, kde auta havarovala u Havlíčkova Brodu, Rozsochatce, Havlíčkovy Borové a Stříbrných Hor. Další nehoda byla u Herálce na Žďársku.

Kluzké silnice ztížily dopravu také v Libereckém kraji. U Cvikova na Českolipsku před 7:00 bourala dvě osobní auta a dodávka, dva lidé byli při tom zraněni. Bez omezení mohli řidiči místem opět projíždět od zhruba 10:00. Další nehody byly ráno mezi Českou Lípou a Novým Borem, v Jablonci nad Nisou autobus srazil chodkyni, kterou záchranáři s vážným zraněním převezli na traumacentrum do liberecké nemocnice. V libereckém traumacentru skončili i oba zranění z nehody u Kunratic u Cvikova.

V Královéhradeckém kraji policisté varovali řidiče před mlhou na dálnici D11 a na Jičínsku. Mlha byla také na Brněnsku, kde dopoledne po nehodě nákladního auta u Tvarožné zemřel řidič. „Havarovalo nákladní auto. V místě je mlha,“ uvedl po nehodě mluvčí policie Pavel Šváb. Příčinu nehody, kvůli které byla silnice uzavřena, policisté zjišťují.

K větší opatrnosti kvůli počasí nabádali policisté a silničáři také v dalších regionech ČR, tamní silnice však byly s větší opatrností sjízdné.

Zdroj : ČTK

Do rozestavěného parkovacího domu v Liberci v noci spadlo nabourané auto

Do základů stavěného parkovacího domu u krajského úřadu v Liberci v noci spadlo auto, 12. června 2023, Liberec.

Do základů rozestavěného parkovacího domu u krajského úřadu v Liberci v noci spadlo osobní auto, stříbrný Peugeot kombi se slovenskými registračními značkami. Jeho řidič s ním předtím narazil do semaforu a vůz mu ujel, když z něj vystoupil, aby obhlédl způsobené škody. Policie po řidiči pátrá, nehodu nenahlásil. ČTK o tom dnes informovala regionální mluvčí policie Ivana Baláková.

Nehoda se podle ní stala dnes asi ve 2:15. Policie to ví díky kamerovému záznamu. Řidič jel od kulturního domu ve směru k ulici Dr. Milady Horákové. „Na semaforu pro chodce nezvládl řízení a do semaforu naboural. Z auta vystoupil, obhlížel, co se na autě stalo, a v tu chvíli se auto samovolně rozjelo dozadu. Na kameře je vidět, jak ho dobíhá, ale nedoběhl, a auto sjelo ze srázu do hloubky zhruba necelých tří metrů,“ uvedla Baláková. Řidič poté odešel, aniž by nehodu nahlásil. „My teď po řidiči, který v době havárie auto řídil, pátráme,“ dodala.

Vůz zůstal v základech rozestavěného parkovacího domu zhruba do 10:00. Mluvčí kraje Filip Trdla ČTK řekl, že se zjišťuje, zda a jak velkou škodu spadlé auto na stavbě způsobilo.

Výstavba parkovacího domu začala loni na podzim. Zakázku získalo ve veřejné soutěži sdružení firem Metrostav DIZ a OHLA ŽS, kraj přijde stavba včetně DPH na 233 milionů korun. Stavební firmy do letošního podzimu v sousedství krajského sídla postaví parkovací dům s 244 místy pro auta, z toho stovka bude určena pro veřejnost.

Zdroj  :ČTK

Pro Lotyšsko je příliš brzo na úplné opuštění širokého rozchodu

Rozhodnutí ministrů dopravy EU z 21. října 2022, že členské státy EU by měly vypracovat plán na sjednocení rozchodu na 1435 mm do roku 2025-2026, vyvolává debaty v pobaltských státech. Nedávno jmenovaný lotyšský ministr dopravy Jānis Vitenbergs uvedl, že konverze by se nemohla uskutečnit bez spolufinancování EU a že úplné zrušení tratí s rozchodem 1520 mm není správně načasované.

Evropská komise loni v létě navrhla, aby všechny nové železniční tratě, které mají být vybudovány jako součást evropské dopravní sítě (TEN-T), odpovídaly evropskému standardnímu rozchodu kolejí. O několik měsíců později, 5. prosince 2022, zasedání ministrů dopravy EU rozhodlo, že každý členský stát Evropské unie bude muset mít transformační plán pro konverzi na rozchod 1435 mm do roku 2025-2026.

Lotyšsko na termín reagovalo prohlášením, že bude potřebovat finanční pomoc EU. Bývalý lotyšský ministr dopravy Talis Linkaits zdůraznil úlohu projektu TEN-T při zajišťování řádných investic do chybějících úseků sítě, ale zdůraznil, že je důležité získat pomoc od ostatních členských států. „Vidíme, že dostupné finanční prostředky z fondů EU nestačí k dosažení ambiciózních cílů v oblasti životního prostředí a požadavků na infrastrukturu dopravní sítě,“ uvedl.

Nový lotyšský ministr dopravy Jānis Vitenbergs nedávno podle lotyšské Baltic News Network (BNN) kromě požadavku na značnou finanční podporu od EU na pokračování v plánech také zdůraznil, že likvidace tratí o rozchodu 1520 mm by se mohla ukázat jako více problematická než prospěšná.

Prakticky nemožné

Lotyšsko jako pobaltská země spolu s Litvou a Estonskem používá především širokorozchodné tratě. Široký rozchod tam existuje již od dob Sovětského svazu a je používán i po osamostatnění země, protože přeprava mezi pobaltskými státy a Běloruskem a Ruskem nadále představuje největší objem v regionu.

„Rozhodnutí o integraci do evropské železniční sítě s rozchodem 1435 mm bylo učiněno před více než deseti lety, kdy jsme se rozhodli realizovat projekt Rail Baltica, protože zahrnuje použití standardního železničního rozchodu EU,“ komentoval Vitenbergs pro BNN.

Zdůraznil, že úplný přechod na evropský rozchod kolejí by mohl stát miliardy a že lotyšská ekonomika by ho nemohla unést. „Platit to ze státního rozpočtu je prakticky nemožné,“ zdůraznil a zmínil také, že neexistuje jasné sdělení ze strany EU o tom, jak by mohla projekt spolufinancovat.

Příliš brzy na úplné opuštění širokého rozchodu?

Kromě toho byl Vitenbergs přímočarý ohledně budoucnosti rozchodu 1520 mm v Lotyšsku. I kdyby země plně přijala evropský normální rozchod, likvidace starých širokorozchodných tratí by byla pro ministra nepřijatelná, alespoň prozatím. Poskytl pro to docela přesvědčivé vysvětlení: „Je příliš brzy mluvit o zrušení širokého rozchodu, protože Ukrajina používá stejný rozchod. Věřím, že válka na Ukrajině skončí a my můžeme hrát významnou roli při obnově země. Naše přístavy a železnice mohou být použity k přepravě stavebních materiálů a mnoha dalšího zboží na Ukrajinu,“ řekl nový lotyšský ministr dopravy Jānis Vitenbergs pro BNN.

Zdroj : ŽESNAD

Seriál Bus Salon se vysílá už i na Streamu

Oblíbený seriál Bus Salon, ve kterém herec Václav Kopta představuje provozy jednotlivých dopravních podniků, zavítá na další internetovou platformu. Po velkém úspěchu, který pořad zaznamenal na sítích Youtube a Facebook, o něj projevil zájem videoportál Stream, který patří pod společnost Seznam.cz. První díl bude odvysílaný dnes 12. ledna 2023.

Bus Salon na Stremu najdete pod tímto odkazem: https://www.stream.cz/bus-salon.

Bus Salon vznikl ve spolupráci Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a známého herce Václava Kopty. Koncept a realizaci seriálu zajistila agentura EventHouse s režisérem Jiřím Nevečeřalem. Z natáčení, které trvalo jen neuvěřitelných 23 dní, vzniklo 33 klasických epizod a 5 bonusových videí.

„Bus Salon je rozhodně náš nejzásadnější marketingový počin a byla by škoda, kdybychom s ním dál nepracovali. Jednotlivé díly jsou natočené nadčasově, proto jsme od začátku věděli, že chceme seriál využívat jako komunikační nástroj dlouhodobě a ne jednorázově. Věříme, že si Bus Salon na Streamu najde další velkou skupinu fanoušků,“ říká předseda odborné skupiny Marketing při SDP ČR Slavoj Dolejš.

O úspěchu seriálu jasně hovoří čísla – na Facebooku a Youtube, kde byl vysílán od poloviny roku 2021 do března tohoto roku, zaznamenal velmi vysokou sledovanost. Celkově se Bus salon zobrazil na FB více než 3 300 000krát, na YouTube to bylo dokonce 15,6 milionu zobrazení a téměř 900 tisíc zhlédnutí. Při natáčení měl Vašek Kopta možnost řídit více než 50 různých typů autobusů nebo trolejbusů, podíval se do kabiny tramvaje, lanovky i výletní lodi.

Seriál pak zabodoval nejen u diváků, ale také u odborné veřejnosti. V září 2022 získal první cenu soutěže Zlatý středník v kategorii Auto-moto a doprava, v této kategorii zvítězil v silné konkurenci projektů společností Škoda Auto, Volkswagen Group, Zásilkovna a České asociace pojišťoven.

„Autobusy byly Vaškovou vášní už od dětství a natáčením Bus Salonu si prý splnil svůj životní sen. Téměř v každém městě vyjel Vašek do ostrého provozu bez jakékoliv předchozí přípravy a v několika případech dokonce na ostré lince s reálnými cestujícími. Celkem se natáčelo v rekordním čase 23 dní,“ přiblížil natáčení Jiří Nevečeřal z agentury EventHouse, který měl výrobu na starost.

Zdroj  :ČTK

Americký úřad včera zavedl a posléze zrušil zákaz odletů kvůli technickým problémům

Americký Úřad pro civilní letectví (FAA) zrušil zákaz odletů ze všech letišť ve Spojených státech, který dnes přechodně zavedl kvůli technické závadě. Závada se týkala systému, který poskytuje pilotům a pozemnímu personálu důležité bezpečnostní informace a upozornění na narušení letového provozu. Příčiny závady zatím nejsou jasné. Problémy pocítily aerolinky i jinde ve světě, včetně Evropy.

Úřad FAA nařídil brzy ráno odložit plánované odlety nejméně do 09:00 východoamerického času (15:00 SEČ). Kvůli velkému přetížení však později povolil odlety z letišť v Newarku a v Atlantě. Výpadek zasáhl cestovní plány milionů cestujících. Zpoždění se zatím dotklo nejméně 6000 letů a více než 1000 jich bylo zrušeno. Lety se postupně obnovují, ale zatím není jasné, kdy se provoz dostane do běžného režimu, a zpoždění a rušení letů tak mohou dále pokračovat. Viceprezident odborového svazu pilotů aerolinek American Airlines Chris Torres uvedl, že výpadek by mohl ovlivnit provoz až do pátku.

Podle sdělení Bílého domu nejsou žádné náznaky, že šlo o kybernetický útok, informují tiskové agentury. Prezident Joe Biden nařídil ministerstvu dopravy, aby příčinu problémů vyšetřilo.

Ať byla příčina jakákoliv, analytici upozorňují, že výpadek odhalil, jak je největší světová ekonomika závislá na letecké dopravě a jak je letecká doprava závislá na zastaralém počítačovém systému zvaném Notice to Air Missions, neboli NOTAM. Dlouholetí odborníci v letectví nepamatují výpadek takového rozsahu způsobený technologickou poruchou. Někteří jej přirovnávají k celostátnímu uzavření vzdušného prostoru po teroristických útocích v září 2001. Pro americké cestující je na velké vzdálenosti málo alternativ. Na jízdu autem jsou vzdálenosti příliš velké a síť osobní železniční dopravy v zemi je ve srovnání s Evropou a Asii velmi slabá.

Kvůli výpadku softwaru FAA začaly hlásit problémy také evropské aerolinky. „Byli jsme informováni o technických problémech,“ řekla mluvčí společnosti ADP, která provozuje pařížská letiště Charlese de Gaulla a Orly. Mluvčí Air France uvedl, že zatím nebylo nutné žádný let zrušit, ale že letecká společnost situaci sleduje a průběžně vyhodnocuje.

Potíže v USA měly kaskádovitý dopad, na zpoždění upozornil také například provozovatel letišť v Madridu a v Barceloně. V Praze ale žádná zpoždění kvůli tomu nejsou, řekla ČTK mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.

Vojenské lety výpadek neovlivnil. Mluvčí letectva Ann Stefaneková uvedla, že armáda má vlastní systém, který funguje nezávisle na systémech FAA.

Úřad FAA uvedl, že systém NOTAM selhal v úterý ve 20:28 východního času a znemožnil rozesílání nových nebo pozměněných oznámení pilotům. FAA se přes noc snažil udržet odlety za pomoci telefonní horké linky, denní provoz však telefonní záložní systém zahltil a FAA byl nucen všechny odlety zastavit. Zákaz se týkal osobních i nákladních letů, povolení měly jen některé zdravotnické lety.

Předsedkyně senátního výboru pro obchod, demokratka Maria Cantwellová oznámila, že výbor bude věc vyšetřovat. Republikánský senátor Ted Cruz označil selhání za naprosto nepřijatelné a uvedl, že problém by měl vést k reformám.

NOTAM obsahuje informace nezbytné pro personál zabývající se letovým provozem. Jde o informace, které nejsou známy dostatečně dopředu, aby se mohly zveřejnit jinými kanály. V případě mezinárodních letů mohou být až na 200 stranách a mohou zahrnovat položky, jako jsou uzavírky ranvejí, všeobecná varování před nebezpečím ptáků nebo stavebními překážkami v nízkých nadmořských výškách.

Podle údajů společnosti Cirium mělo dnes být z letišť v USA vypraveno více než 21.000 letů, převážně vnitrostátních. Do USA také mělo zamířit zhruba 1840 letů ze zahraničí.

Zdroj  :ČTK

Studenti ČVUT budou více spolupracovat s Aerem Vodochody, absolvují i stáže

Studenti Fakulty dopravní ČVUT budou více spolupracovat s Aerem Vodochody. Absolvují stáže ve vývojovém centru a budou zpracovávat bakalářské práce zabývající se bezpečností a spolehlivostí systémů nového letounu L-39NG. Hlavním cílem spolupráce je sdílení poznatků a zkušeností z letecké bezpečnosti mezi oběma organizacemi. První témata bakalářských prací už byla zadána. Postupně se do kooperace mohou zapojit i desítky studentů.

Záměrem je též navázání a prohloubení spolupráce s mladými vědci či vývojáři a posílení jejich zájmu o letectví. Aero tak může získat i budoucí pracovníky. „Nové vývojové projekty si žádají doplnit naše stavy o desítky kvalifikovaných designérů, kteří v Aero získají nejen stabilní práci, ale především možnost podílet se na průlomových programech, v nichž budou vytvářet nové legendy letounů, jako byl Delfín či Albatros. Už teď se s nimi mohou studenti seznámit na exkurzích nebo stážích, které pravidelně pořádáme,“ uvedl Luboš Tejkl z Aera Vodochody. Výrobce letadel také bude moci využívat nové metody k hodnocení spolehlivosti a bezpečnosti letadlové techniky, které ČVUT používá.

Podle Andreje Lališe z Ústavu letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT spolupráce s Aerem v rámci letecké bezpečnosti studenty obohatí a přinese jim zkušenosti pro jejich pokračující vzdělávání i budoucí profesní uplatnění. „Velkým přínosem je možnost sdílet a využívat data, která se sbírají a analyzují v průběhu skutečného vývoje a provozu letadel,“ doplnil Lališ.

Budoucí experti na leteckou techniku budou zkoumat poznatky ohledně spolehlivosti letounů. Aero má za více než 50 let vývoje a výroby L-29 Delfín, L-39 Albatros a nejnovějšího L-39NG k dispozici unikátní data, která studentům dá k dispozici. Aero dříve s fakultou spolupracovalo na některých projektech, nyní se kooperace prohloubí, a to nejen odbornými pracemi studentů. V plánu jsou na fakultě i přednášky odborníků z Aera.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář