Starosta Dobřan na Plzeňsku Martin Sobotka po včerejším jednání s ministrem dopravy Martinem Kupkou o výstavbě továrny na baterie do elektroaut koncernu Volkswagen (VW) věří, že obce jsou na nejlepší cestě k prosazení menší zóny. Výrazné zmenšení uvažované průmyslové zóny na letišti Líně je jejich hlavním cílem. Obce, které vlastní na letišti dvě pětiny pozemků, požadují, aby Plzeňský kraj zakomponoval do změn zásad územního rozvoje, aby směl průmysl v zóně být na maximálně 200 hektarech, dosud materiál počítá se 700 hektary. Kupka včera se starosty jednal o výstavbě dopravní infrastruktury.

„Z našeho lokálního pohledu tato debata otevřela celkově zvažování o tom, co bude s letištěm, a jsme na nejlepší cestě k tomu, abychom si prosadili náš hlavní strategický cíl za obce, a to je výrazné zmenšení té průmyslové zóny, minimálně zmenšení o zelené plochy, o pole a lesy, to by se nám mohlo podařit,“ věří Sobotka. Spokojený je také s tím, že i státní orgány přijaly návrh obcí na dopravní napojení průmyslové zóny. „Obce ještě v žádném případě nejsou rozhodnuté, že by tento záměr (gigafactory) chtěly podpořit, na druhou stranu jednáme se všemi otevřeně, protože pokud by se stalo, že by došlo k nějakému nátlaku, který bychom nemohli ustát, měli bychom připravenou infrastrukturu ohleduplnější k území a kvalitnější,“ uvedl starosta.

Kupka po jednání uvedl, že dopravní infrastruktura v případě výstavby gigafactory bude muset být významně rozšířena tak, aby stavba továrny pro až 4000 zaměstnanců nedopadla na místní lidi. „Bavili jsme se o klíčových dopravních stavbách, jako je napojení samotné gigafactory už v konkrétní podobě. Po prvotních jednáních s obcemi se jako schůdnější jeví varianta na jih od Nové Vsi s tím, že výhradně pro staveništní dopravu by se užívala severní cesta. Bavili jsme se o urychlení přeložky silnice I/26 a také o tom, že by do toho celého balíku dopravních silničních řešení musela být zapojena také přeložka silnice II/180,“ popsal ministr.

Za nezbytnou podmínku pro budování záměru označil i dobudování železniční infrastruktury, protože naprostá většina nákladní dopravy by se převážela po železnici. „Znamenalo by to vybudování elektrifikované vlečky a také nádraží, které by sloužilo pro nakládku vlaků. Zároveň by to znamenalo urychlení výstavby modernizace železniční trati mezi Plzní, Domažlicemi a státní hranicí s Německem,“ uvedl ministr. Věří, že vybudování továrny by mohlo vytvořit i tlak na urychlení výstavby navazující železnice na německé straně.

Kupka také včera potvrdil, že vláda hledá možnosti, jak a kde v případě výstavby továrny nabídnout leteckým klubům a školám alternativu pro jejich současný letecký provoz v Líních. „Uvažovali jsme o celé řadě letišť, která v současné době v perimetru Plzeňského kraje jsou využívaná. Probíhá základní analýza toho, která z nich a jaké plochy by mohly posloužit,“ řekl ministr. Analýzy podle něj řeší podmínky, dopravní dostupnost i případné nutné následné investice do úpravy plochy alternativních letišť. Jmenovat je nechtěl. „Z úst člena vlády zaznělo, že letiště je hodně využívané, už jsme daleko od toho, že se s letci nakládá jako s nějakým brownfieldem. Beru to tak, že naše doporučení obcí, aby se stát zabýval i činnostmi na letišti vstřícně a zodpovědně, dopadlo na úrodnou půdu,“ řekl Sobotka.

Vláda, která schválila výstavbu průmyslového parku v Líních, o továrnu velmi stojí. Ministři považují případnou investici VW za 120 miliard Kč za klíčovou pro transformaci českého autoprůmyslu. Na 200 hektarech by od roku 2027 našlo práci až 4000 lidí. VW se měl o lokalitě rozhodnout do konce loňského roku. V prosinci však oznámil, že rozhodnutí odkládá o měsíce. Vinou energetické krize není podle firmy třeba jednat okamžitě. Obce mají k projektu od začátku výhrady. Stavbu továrny, kvůli níž by bylo zrušeno letiště Líně, odmítá také Český svaz letectví, na letišti nyní působí piloti a letecká škola. Vláda s kritiky projektu jedná. Premiér Petr Fiala v říjnu uvedl, že kabinet nechá zpracovat studii o možných dopadech výstavby továrny a že funkce, které nyní letiště umožňuje plnit, je připraven zajistit jinde.

Zdroj  :ČTK

Ve Vestci u Prahy začaly v testovacím provozu fungovat dobíjecí stanice pro elektromobily, které doplňuje střešní fotovoltaika s baterií. Zařízení má otestovat částečný ostrovní provoz dobíječek v místech s dlouhodobě nízkým síťovým výkonem a také využití baterie pro podpůrné služby. Oznámila to dnes energetická společnost ČEZ, která technologii testuje společně s firmou ČEPS. Podle firem by zařízení mohlo v budoucnu pomoci stabilizovat tuzemskou energetickou soustavu.

Na místě jsou tři dobíjecí stanice. Podle ČEZ umožní v kombinaci se střešní fotovoltaikou a baterií dobíjet elektrická auta nezávisle na energetické síti několik hodin. Řady fotovoltaických panelů posílají energii do sklepních baterií. Ty mají kapacitu 274 kWh, kterou je možné při výpadku síťové energie naplnit akumulátory sedmi středně velkých elektromobilů.

Energetické firmy ovšem testují jednu z baterií i pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. ČEPS provádí sérii testů, aby ověřil, jestli baterie obstojí i v poskytování podpůrných služeb, jako jsou například automatická regulace frekvence, schopnost eliminovat odběrové špičky při nabíjení elektromobilů a fungovat po omezenou dobu v ostrovními provozu.

„S dalším zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů a snižováním výkonu klasických elektráren v soustavě bude narůstat význam akumulace i služeb výkonové rovnováhy. Chceme na to být připraveni, a proto nás zajímá, jestli stávající bateriové systémy v České republice jsou v případě potřeby schopné vedle svých běžných úkolů rezervovat část svého výkonu, podle potřeby ho zvyšovat nebo snižovat, a pomáhat tak udržovat výkonovou rovnováhu v soustavě v každém okamžiku. V projektu Eflex testujeme IT řešení pro využití volné kapacity baterií k poskytování podpůrných služeb,“ vysvětlil vedoucí odboru Project management office společnosti ČEPS Marián Belyuš.

„V následných testech se prokázalo, že vestecká baterie je schopná stabilně plnit svou hlavní činnost akumulace energie z FVE (fotovoltaické elektrárny) pro dobíjení elektromobilů a zároveň poskytovat podpůrné služby,“ dodal manažer útvaru rozvoj bateriových projektů ČEZ Michal Křepelka. Podle něj má agregace více baterií do budoucna regulační a obchodní potenciál.

Zdroj  :ČTK