Pražská Technická správa komunikací (TSK) začne v pondělí 3. dubna s každoročním jarním blokovým čištěním ulic. Lidé budou muset jako každý rok kvůli čištění přeparkovat auta, na začátek prací v jejich ulici je upozorní značky. Jako první přijdou příští týden na řadu některé ulice v Praze 2, 4, 6, 8, 9, 11, 15, 16 a 17. Následovat bude zbytek metropole, Pražská památková rezervace se bude čistit o víkendech.

„Tradičně půjde o celkový strojní i ruční úklid ulic po zimním období, kdy se odstraní zejména zbytky posypového materiálu a další nečistoty, které by během letních měsíců zvyšovaly v ulicích prašnost,“ uvedla Lišková. Dodala, že značky upozorňující na úklid se na daném místě objeví vždy v týdenním předstihu a lidé všechny potřebné informace najdou na webu.

Naplánovaný harmonogram nenarušila studená fronta, která přinesla ve velké části republiky sněžení. V pondělí i v úterý mírně sněžilo i v metropoli, sníh se však na silnicích nedrží. Další část úklidu bude na podzim, začne v září a skončí v listopadu i s úklidem spadaného listí.

Zdroj  :ČTK

Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU dnes definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho projednávanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

Proti závazku hlasovalo dnes pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. To však k zablokování pravidel nestačilo. Protože s nařízením už dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost.

Norma, jejíž podobu dohodlo koncem října české předsednictví, je součástí balíčku návrhů zaměřených na výrazné omezení emisí skleníkových plynů. Vedle nulových emisí oxidu uhličitého od roku 2035 postupně zavádí také cíl snížit tyto zplodiny do konce tohoto desetiletí o 55 procent proti hodnotám z roku 2021. Součástí je také klauzule, podle níž v roce 2026 komise zhodnotí situaci a navrhne případné úpravy.

„Všechny automobilky na českém trhu, zejména ten největší výrobce Škoda Auto, je připraven investovat do rozvoje elektromobility v podstatě desítky miliard korun,“ připomněl po jednání český ministr průmyslu Jozef Síkela, že výrobci aut se na nová pravidla již nějakou dobu připravují.

Motory na syntetická paliva prosazují hlavně výrobci dražších sportovních vozů jako Porsche nebo Ferrari, zatímco většina automobilek hodlá sázet na elektromobily.

Berlín schválení pravidel původně blokoval, neboť podle něj dostatečně nezaručovala výjimky pro využívání motorů na syntetická paliva, označovaná také jako e-paliva. K jeho požadavkům se přidaly i další země včetně Česka, čímž se shromáždilo dost hlasů pro zablokování návrhu. Síkela to dnes označil za „možná správné vstřícné gesto“ vůči Německu, s nímž je český automobilový průmysl propojen.

Komise a německá vláda v sobotu oznámily, že se jim podařilo najít kompromis. Zatímco Berlín a Praha dnes s normou souhlasily, Varšava byla proti a Řím, Bukurešť a Sofie hlasování zdržely. Německý ministr dopravy Volker Wissing prohlásil, že dohoda otevře lidem cestu ke „klimaticky neutrálním a dostupným dopravním prostředkům“.

Itálie se do textu neúspěšně pokusila prosadit podporu biopaliv a zástupce její vlády dal najevo zklamání. „Jsme přesvědčeni, že biopaliva mohou být zahrnuta do kategorie neutrálních paliv,“ zdůvodnil italské rozhodnutí zdržet se hlasování ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin. Opravil tím původní informaci Rady EU, že Itálie hlasovala proti. Italská vláda podle ministra sice uvítala posílení pozice syntetických paliv, ale hodlá dále diskutovat o podpoře biopaliv, jejichž podpora by poskytla automobilovému průmyslu i zákazníkům širší možnosti.

Polsko označilo cíl za nerealistický, bezemisní závazek podle Varšavy povede k růstu cen aut. Podle ministryně pro životní prostředí Anny Moskwové navíc EU nevyhodnotila dopad omezení na ekonomiku a životní úroveň.

Komise by na základě dohody s Berlínem měla během jara rozšířit dosavadní emisní normu Euro 6 o novou kategorii vozů poháněných pouze syntetickými palivy. Později v průběhu roku by se výjimka pro tyto vozy měla dostat přímo do dnes schváleného nařízení na základě takzvané přenesené pravomoci, tedy bez předchozího schválení členskými zeměmi či Evropským parlamentem. Někteří europoslanci dávají najevo, že v případě výrazného ovlivnění původních pravidel by mohli jejich doplnění komisí následně zpochybnit.

Zdroj : ČTK

Speciální čtyřsemestrální studijní program má za cíl vychovat odborníky se spektrem znalostí potřebných pro kabelářský obor. Asociace výrobců kabelů (AVK) spolupracuje při jeho realizaci s elektrotechnickou fakultou ČVUT a výrobci kabelů, mezi něž patří například společnost Prakab Pražská kabelovna.

Důvodem pro vznik projektu je hlavně nedostatek vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří se komplexně orientují v oboru a rozumí nejen kabelům jako takovým, ale také jejich výrobě, využití, logistickým specifikům a v neposlední řadě také zkoušení a certifikaci. Ke vzniku specializovaného kurzu přispěla také skutečnost, že univerzitní školství v české republice nevychovává odborníky s tímto spektrem znalostí právě pro kabelářský obor.

První semestr byl zahájen na počátku března a podle vzdělávacího plánu potrvá do začátku června. Je určen hlavně pro stávající zaměstnance členských organizací AVK. „V tomto prvním semestru pro nás bude zásadní zpětná vazba od lektorů i garantů předmětů. Naším cílem je hlavně naplnění očekávání vysílajících organizací – kabeloven,“ říká Ing. Miroslav Tesař ze společnosti Prakab, který má v AVK na starosti právě vzdělávací témata. „Výroba kabelů je obor, který má před sebou velmi dynamickou a perspektivní budoucnost. Vzhledem ke své specifičnosti není mezi studijními programy žádné univerzity. A to chceme nyní napravit tím, že univerzitám řekneme, jaké znalosti mají mít v oboru vystudovaní specialisté na straně jedné a také přispět k propagaci oboru jako takového, aby univerzity neměly o studenty nouzi“ dodává Ing. Miroslav Tesař.

Čtyřsemestrální kurz bude zakončen závěrečnou prací studenta na úrovni bakalářské práce. „Kurz není v této chvíli akreditován jako univerzitní vzdělávání, jeho absolventi ale získají diplom vydaný AVK,“ vysvětluje Miroslav Tesař. „Pokud se program setká s kladným přijetím, budeme se snažit společně s univerzitami o opětovné otevření akreditovaného studijního programu ať už na úrovni bakalářské či magisterské,“ uzavírá Miroslav Tesař.

Zdroj  :ČTK