Hluk jako každý zdroj stresu může zvyšovat tepovou frekvenci a krevní tlak. Dlouhodobě pak může vést k hypertenzi, vliv má také na imunitu a škodí i těhotným. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl lékař Miroslav Šuta, který vede neziskovou organizaci Centrum pro životní prostředí a zdraví. Ve středu bude vláda projednávat nařízení, které zmírňuje legislativní omezení hlukové zátěže zejména v oblasti dopravy. V připomínkách návrh kritizoval Svaz měst a obcí nebo kancelář ombudsmana.
„Hluk představuje zdroj stresu, který spouští kaskádu reakcí nervového a hormonálního systému, jež vedou ke zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence. Dlouhodobě tento stav vede k hypertenzi, která je rizikovým faktorem pro řadu vážných onemocnění, včetně srdečního infarktu,“ popsal Šuta.
Dlouhodobě podle něj může vést vystavení hluku také k poruchám imunitního systému včetně výskytu zánětlivých onemocnění. „V případě těhotných žen může dojít k ovlivnění vývoje plodu v děloze, což se může projevit například nižší porodní vahou dítěte. V případě dětí může jít o poruchy učení, problém se čtením i s osvojováním si řeči,“ doplnil.
Ministerstvo zdravotnictví, které nařízení vlády předložilo, chce podle návrhu zmírnit i noční limity pro provoz tramvajových tratí. Podle Šuty je prokázáno, že hluk během spánku zvyšuje hladiny stresových hormonů, vede ke změnám v aktivitách mozku a v délce trvání jednotlivých stadií spánku. „Epidemiologické studie prokázaly vyšší spotřebu léků v oblastech se zvýšeným nočním hlukem, přičemž citlivější jsou vůči rušení spánku hlukem děti, starší lidé a těhotné ženy,“ uvedl.
Kvalita spánku pak podle něj ovlivňuje schopnost soustředění a pracovní výkon. „Řada studií z poslední doby navíc ukazuje, že kvalitní a pravidelný spánek je významným faktorem při prevenci rozvoje neurodegenerativních nebo metabolických onemocnění,“ doplnil.
Podle Šuty je nastavení hlukových limitů v nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací politickým rozhodnutím. Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2018 doporučuje, že by hladina hluku z železniční dopravy neměla v průměru přesáhnout 54 decibelů, v noci 44 decibelů. U silniční dopravy jsou limity o decibel nižší. U nových staveb většího rozsahu hodnotí jejich hlučnost při stavbě i za provozu proces vlivu na životní prostředí (EIA). V ČR nejsou limity definované absolutními čísly, vypočítávají se podle tohoto nařízení. Výrazný vliv má to, jestli stavba vznikla před rokem 2001. Podle druhu dopravy se pohybuje od 55 do 70 decibelů, v noci mezi 45 a 65 decibely.
Ministerstvo vládě navrhuje, aby úpravy stávajícího nařízení byly ve smyslu jeho „racionalizace“. Současná právní úprava podle něj obsahuje rigidní mechanismy, které způsobují komplikace v projektovém plánování a dalším rozvoji dopravní infrastruktury. Chce například dlouhodobou výjimku z limitů v případě, kdy investor vyčerpal všechny možnosti, jak hluk z provozu stavby snížit. Média minulý týden upozornila například na případ silničního tunelu v Brně-Králově poli, který kvůli nesplnění limitů není deset let zkolaudovaný.
Zamýšlené změny v připomínkách kritizovala i Kancelář veřejného ochránce práv. „Návrh představuje spíše než deklarované ‚zachování odpovídající ochrany veřejného zdraví před hlukem‘ postupnou rezignaci na povinnost alespoň se přiblížit hodnotám hluku doporučeným v dokumentech Světové zdravotnické organizace,“ uvedla. V některých případech se podle ní mohou zvýšit hlukové limity a snížit ochrana obyvatelstva. „Zvýšením hygienického limitu podle návrhu by byla zavedená další tolerance k hluku z dopravy, který je vysoce obtěžující a v dlouhodobém horizontu může prokazatelně ohrozit zdraví obyvatel,“ dodala kancelář.
