Pátek, 20 března, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 529

Extrémně nízká neobsazenost okolo 1 % přetrvává, podíl spekulativní výstavby narostl na 40 %

Od
Michaela Drábková
-

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice téměř dosáhla hranice 10,8 milionů metrů čtverečních a očekáváme, že do konce prvního čtvrtletí roku 2023 překoná 11 milionů metrů čtverečních.

Toto čtvrtletí bylo dokončeno celkem 167 300 m2 skladových ploch ve 12 průmyslových parcích na území České republiky. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o 10% nárůst, mezičtvrtletně jde o 66% pokles. Tento znatelný pokles byl způsoben souhrou dvou událostí na trhu. První je, že minulý kvartál bylo dokončeno 187 000 m2 distribučního centra Amazonu v Olomouckém kraji u Kojetína, což výrazně ovlivnilo mezičtvrtletní srovnání. Zároveň několik budov s původně plánovaným dokončením do konce roku 2022 posunulo data dokončení na první čtvrtletí roku 2023. Za celý rok 2022 bylo v České republice dokončeno přes 1 100 000 m2, což představuje 121% nárůst oproti roku 2021. Toto množství představuje největší objem nově dokončených ploch na českém trhu s průmyslovými nemovitostmi v jednom kalendářním roce.

Největší dokončenou halou je budova o celkové velikosti 39 200 m2, která se nachází v industriálním parku VGP Olomouc a v době dokončení byla celá pronajata nezveřejněné společnosti ze sektoru logistiky. Druhá největší dokončená budova se nachází v D2 Logistics Parku (22 000 m2), hala byla v době dokončení plně pronajata společnosti zaměřené na automobilový průmysl.

Za celý rok 2022 byla největší dokončená hala v Olomouckém regionu u města Kojetín, kde developer Panattoni postavil pro Amazon nové distribuční centrum (187 000 m2).

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2022 bylo ve výstavbě celkem 1 219 000 m2 skladových a výrobních prostor, což představuje 4% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí a navýšení o cca 7 % ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2021. Přibližně 26 % z nich se nachází v Karlovarském kraji, dalších 15 % v Plzeňském kraji a 12 % v Jihomoravském kraji. V posledním čtvrtletí byla zahájena nová výstavba hal o celkové ploše 213 200 m2. Podíl industriálních prostor ve spekulativní výstavbě (bez předem zajištěného nájemce) ve čtvrtém čtvrtletí 2022 vzrostl na 40 %. V roce 2023 očekáváme dokončení více než 1 milionu m2 skladových a výrobních ploch, v takovém případě je možné, že do konce roku 2023 přesáhne celková velikost ploch moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice hranici 12 milionů m2.

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v posledním čtvrtletí roku 2022 dosáhla 354 000 m2 a ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenala pokles o 27 %. V porovnání s čtvrtým čtvrtletím roku 2021 se hrubá realizovaná poptávka snížila o 45 %. Podíl renegociací činil 35 % z hrubé realizované poptávky, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí, kdy jejich podíl činil 27 %.

Čistá poptávka čítala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 celkem 231 300 m2 a zaznamenala tak znatelný pokles o 35 % v porovnání s předchozím čtvrtletím a ještě větší pokles o 48 % oproti stejnému období v minulém roce. Největší podíl na nové poptávce (bez důvěrných smluv) měly ve čtvrtém čtvrtletí především společnosti zabývající se výrobou, tyto firmy tvořily 59% podíl z celkového objemu. Následované byly společnostmi zabývajícími se logistikou, které tvořily 31 % z čisté realizované poptávky a na posledním místě se umístily firmy ze sektoru distribuce s pouhým 10% podílem na celkovém objemu. Čistá realizovaná poptávka ve čtvrtém kvartálu roku 2022 je tou nejmenší zaznamenanou hodnotou na českém trhu od třetího čtvrtletí roku 2020, kdy bylo nově pronajato pouze 165 600 m2.

Za celý rok hrubá poptávka přesáhla úroveň 2,2 milionů m2, což představuje pokles o 10 % vůči roku 2021, ale to pořád znamená značný nárůst o 45 % ve srovnání s rokem 2020.

VÝZNAMNÉ PRONÁJMY V RÁMCI POPTÁVKY

Největší novou transakcí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 byl pronájem v Industrial Park Rosice o velikosti 17 000 m2, který podepsala nezveřejněná firma. Druhou největší realizovanou transakcí byl předpronájem v Garbe Parku České Budějovice, kde si společnost Taconova Production pronajala halu o velikosti 10 500 m2. Třetím největším realizovaným pronájmem se stal předpronájem ve VGP Parku Ústí nad Labem, kde si společnost z automobilového sektoru pronajala halu o velikosti 10 200 m2. Největší renegociace (60 600 m2) ve čtvrtém kvartálu byla uzavřena v industriálním parku P3 Lovosice, kde společnost FM Logistics podepsala prodloužení své stávající smlouvy s P3. Ve stejnou dobu se na trhu událo i několik větších transakcí, avšak tyto transakce jsou důvěrné a není možné sdílet bližší informace.

NEOBSAZENOST

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2022 dosáhla míra neobsazenosti 1,18 %. S ohledem na probíhající krizi to prokazuje odolnost českého průmyslového trhu. Pro srovnání jde jen o malý čtvrtletní nárůst o 26 bazických bodů a malý meziroční pokles o 10 bazických bodů. Celkově je v současné době na trhu pouze 127 100 m2 moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových skladových prostor v regionu Prahy a okolí je ještě nižší než celostátní míra a od 2. čtvrtletí 2021 se drží na téměř nulové úrovni.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 úrovně 7,50 – 7,90 eur/m2/měsíc. Některé speciální nabídky, zejména v Praze, začínají na 8,50 eur/m2/měsíc. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu nyní roste nájemné rychleji než dříve a pohybuje se okolo 6,00 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 9,50 – 12,50 eur/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,65 – 1,00 eur/m2/měsíc.

Zdroj  :IRF

Nová úroveň digitalizace: EDI modul přímo v informačním systému Abra šetří firmám čas i peníze

Od
Michaela Drábková
-

Informační systém Abra Gen přináší nový EDI modul, který svou funkčností posouvá úroveň bezpapírové komunikace. Na vývoji modulu se společně s firmou Abra Software podílel přední český poskytovatel EDI, firma Grit. Uživatelé nyní mohou automatizovat obchodní komunikaci se svými dodavateli i odběrateli.

S očekávanou ekonomickou krizí firmy hledají další způsoby, jak ušetřit nebo zefektivnit práci. Jednou z častých cest je zavádění standardu EDI pro elektronickou výměnu dokladů, který automatizuje rutinní obchodní komunikaci. I EDI ale může mít různé podoby, a ne všechny firmy dokážou plně využít jeho potenciál. Společnost Abra Software proto ve spolupráci s firmou Grit vyvinula plnohodnotné EDI řešení, které je přímo součástí informačního systému Abra Gen.

Nový EDI modul umožňuje plně automatizovanou výměnu elektronických dokladů – nejčastěji objednávek, dodacích listů a faktur – mezi odběratelem a dodavatelem. Tím oběma stranám šetří čas a nahrazuje externí EDI řešení. „Běžná obchodní komunikace mezi firmami teď probíhá automaticky. Například odběratel pošle přes EDI objednávku, podnikový systém dodavatele ji automaticky přijme, zaeviduje a případně rovnou pošle potvrzení o přijetí. Není tedy třeba doklady ručně stahovat nebo přepisovat do systému,“ upřesňuje Marek Drahuský, Executive Manager of Logistics Center firmy Abra Software.

Jelikož je EDI modul přímo součástí jádra informačního systému Abra Gen, bude jednodušší jej průběžně rozvíjet. „Modul zatím obsahuje nejpoužívanější EDI zprávy pro výměnu objednávek, dodacích listů nebo faktur. Do budoucna ale bude relativně snadné jej rozšířit například o zprávu se stavem zásob, díky které si objednatel u svého dodavatele velmi rychle zjistí, zda a v jakém množství má na skladě požadované zboží,“ říká Rostislav Brzobohatý, Partner Channel Manager z firmy Grit.

Jednodušší pro uživatele Abry

Nový, samostatně licencovaný, EDI modul je přímo součástí systému Abra Gen, logika jeho ovládání je tedy stejná jako u dalších částí programu a odpadá nutnost zaškolování.

Zdroj  :ABRA

Start-upy FRUIT LOGISTICA představují vizi ziskovější a udržitelnější budoucnosti

Od
Michaela Drábková
-
ASIA FRUIT LOGISTICA 2014

Přední světový veletrh pro obchod s čerstvými produkty znovu podporuje dodavatelské řetězce založené na datech, umělou inteligenci, robotickou automatizaci, inteligentní zemědělství a další pokročilé systémy, které otevírají nové obchodní příležitosti.

Nové technologie, které mohou změnit podnikání, čekají na objevení od 8. do 10. února 2023 na veletrhu FRUIT LOGISTICA v Berlíně. „Dodavatelé ovoce a zeleniny po celém světě jsou pod obrovským tlakem, aby snižovali náklady a omezovali svůj dopad na životní prostředí,“ říká Kai Mangelberger, ředitel veletrhu FRUIT LOGISTICA. „Digitální technologie představené na veletrhu Fruit Logistica jim nabízejí možnost zefektivnit a zefektivnit jejich výrobu a dodavatelské řetězce.“

V hale 3.1 představí inovativní společnosti řadu digitálních řešení v oblasti Smart Agri, která měla na loňském veletrhu FRUIT LOGISTICA svou premiéru. Patří mezi ně robotické sklízecí mlátičky s umělou inteligencí (IAV), přesné postřikovací drony (ABZ Innovation), pokročilé koncepty zavlažování (Irriot a Topraq) a autonomní polní vozidla (Ant Robotics).

Zdroj  :FL

Osobní železniční doprava vstává z popela

Od
Michaela Drábková
-

 Před rokem, 21. ledna 2022, vznikl Svaz osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia). Založili jej čtyři významní hráči v tomto segmentu – společnosti Arriva vlaky, České dráhy, RegioJet a AŽD Praha. Tři týdny po jeho založení, 10. února 2022, do něj vstoupili dva další členové – společnosti Leo Express a Die Länderbahn.

Svaz tak podle statistiky Správy železnic za leden až prosinec 2022 zastupuje 99,23 % přepravních výkonů v osobní železniční dopravě. Sdružení od svého založení prosazuje změny, které vedou k zatraktivnění železnice a ke zvýšení jejího podílu na přepravním trhu. V desetiletém horizontu by tak měl vzrůst podíl železniční dopravy na přepravě cestujících o 5 %. I přes propad způsobený covidovým obdobím, těžkostmi způsobenými válkou na Ukrajině a energetickou krizí, se plán SVOD Bohemia začíná pozvolna naplňovat.

„V období od ledna do září 2022 jsme zaznamenali 53 % nárůst v přepravě cestujících oproti srovnatelnému období v roce předcházejícím. Za České dráhy můžeme říci, že je to také výsledek miliardových investic do nákupu nových vlaků, které přilákají více zákazníků. Neustále se snažíme rozšiřovat a zkvalitňovat služby pro cestující, například palubní wifi už nabízíme ve více než třech tisícovkách vlaků, běžné jsou už i elektrické zásuvky a USB konektory. Moderní vlaky jsou navíc nízkopodlažní, takže bezbariérových spojů dnes najdeme v jízdním řádu zhruba 6 200. Na modernizovaných tratích se daří také zkracovat cestovní časy a vlak se stává atraktivní ve srovnání s cestovním časem autobusů nebo automobilů,“ řekl Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu.

„Ty výsledky mohly být ještě mnohem lepší, kdyby v roce 2022 nedošlo k nešťastnému souběhu velkých výluk na dvou souběžných hlavních tratích spojujících hlavní město s Moravou,“ podotkl Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet. Právě potřeba soustředěného tlaku dopravců na lepší koordinaci omezení kapacity železniční infrastruktury byla jedním z důvodů založení svazu „Také my sledujeme pozitivní trend v návratu cestujících do vlaků. I nadále se budeme zaměřovat na posilování stávajících spojení, abychom uspokojili poptávku zákazníků ve dnech, kdy je o cestování největší zájem. Zároveň nabídneme v našich vlacích větší pohodlí podpořené moderním vybavením, novými sedačkami, lepším wifi připojením a cateringem za velice výhodné ceny, které máme v plánu, navzdory všeobecnému zdražování, zachovat i letos. Obnova vozového parku a investice do techniky jsou naší prioritou. Po nových vozech Astra a lokomotivách Traxx jsme v Ústeckém kraji úspěšně nasadili moderní nízkopodlažní jednotky PESA,“ dodal Radim Jančura.

„Cestující po období covidu poněkud změnili své cestovní návyky. Díky cestovnímu komfortu, kvalitním palubním službám a možnosti využití wifi připojení používají vlak i jako ‚train office‘,“ doplnil Jiří Nálevka, jednatel společnosti Arriva vlaky. Průměrná přepravní vzdálenost osob po železnici dosáhla v loňském roce rekordních 57 km, což je o 13 % více než v roce 2021. Lidé cestují méně často, ale na výrazně delší vzdálenost.

Zdroj  :SVOD Bohemia

Vlaky Eurostar jezdí kvůli brexitovým pravidlům se stovkami volných míst

Od
Michaela Drábková
-

Vlaky Eurostar jsou denně nuceny jezdit přes Lamanšský průliv se stovkami prázdných míst, protože pohraniční policie nestíhá dostatečně rychle kontrolovat cestovní pasy. Opatření vyplývá z odchodu Británie z Evropské unie. Na některých spojích mezi Londýnem, Paříží a Bruselem se tak běžně neprodá až 350 ze zhruba 900 jízdenek navzdory „obrovské poptávce“ po ekologickém způsobu mezinárodní dopravy.

Britské pasy musí být od brexitu razítkovány zvlášť. Cestující se nyní mají dostavit až 90 minut před některými odjezdy, ale úzká místa na stanicích stále znamenají, že nemohou být všichni odbaveni včas, uvedla ředitelka společnosti Eurostar Gwendoline Cazenaveová. Pandemie covidu-19, kdy bylo mezinárodní cestování z velké části pozastaveno, podle ní drasticky snížila počet pracovníků pohraniční policie na nádražích v Paříži, kde se kvůli brexitovým pravidlům musí kontrolovat cestovní doklady.

„Dokonce i mě – mám pracovní povolení, vědí, kdo jsem – se ptají: ‚Co budete dělat ve Spojeném království?‘. Zabere to téměř o 30 procent více času (než dříve),“ uvedla Cazenaveová. Za svou hlavní prioritu označila řešení kapacitních problémů na nádražích.

Při odjezdu z Amsterodamu do Londýna lze ve vlaku obsadit pouze 250 sedadel kvůli nedostatku místa na nádraží pro hraniční kontroly, přestože je tato trasa jednou z nejvytíženějších v Evropě, dodala Cazenaveová.

Obchodní ředitel společnosti Eurostar François Le Doze uvedl, že nejvíce postiženy byly ranní vlaky, ale aby se zabránilo narůstajícím zpožděním, byla na linkách omezena místa po celý den. Připustil, že to cestujícím, kteří chtějí cestovat ekologičtěji, značně zdražuje jízdné: „Je to jako s biopotravinami. Dokud je problém s kapacitou, působí to potíže,“ dodal.

Fronty a kapacitní omezení se pravděpodobně ještě prohloubí, až bude zaveden unijní systém pro zahraniční cestující, včetně občanů Spojeného království. Ten byl nyní odložen nejméně do konce roku 2023. Cazenaveová uvedla, že odklad je vítaný, ale systém zůstává „velkým problémem“.

Cazenaveová hovořila v Bruselu v době, kdy Eurostar představil nové logo po loňském sloučení s francouzsko-belgickým provozovatelem vysokorychlostní dopravy Thalys a potvrdil své ambice zvýšit do roku 2030 počet cestujících na 30 milionů, přičemž v roce 2019 jich obě firmy měly dohromady 19 milionů.

Od října 2023 se spojí pod jednotnou webovou stránku a rezervační systém, což umožní snadnější rezervaci přímých a návazných cest mezi Londýnem a kontinentem. Cestující ve Spojeném království si budou moci koupit jízdenky Eurostar do německých destinací včetně Kolína nad Rýnem a Dortmundu s přestupem v Bruselu.

Zdroj  :ČTK

Správa železnic loni zrekonstruovala 36 nádražních budov za 2,3 miliardy korun

Od
Michaela Drábková
-

Správa železnic (SŽ) loni zrekonstruovala 36 nádražních budov za přibližně 2,3 miliardy korun. Výsledkem prací byly zpravidla nové odbavovací prostory, bezbariérový přístup, toalety a nabídka služeb. Letos bude částka na tyto účely o 200 milionů korun vyšší a rekonstruovány budou další desítky nádraží. 

Mezi nejvýznamnější projekty, které se loni dokončily, patří oprava fasády Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží nebo rekonstrukce budovy v Havířově. Upravených prostor se dočkali také cestující ve stanicích Veselí nad Lužnicí, Roztoky u Prahy, Čerčany, Přeštice, Hradec Králové hl. n., Úpořiny v Ústeckém kraji, Vimperk, Prachatice a Holešov. Během roku pokračovala také přestavba nádraží v Berouně, Vsetíně, Písku, Tachově a Moravském Berouně.

Od podzimu mohou cestující v příměstské dopravě využívat i nové prostory v Praze-Vysočanech, kde vznikla nová odbavovací hala a dále se zde pracuje na přestavbě celé stanice, především pak na výstavbě dvou zbývajících nástupišť.

Během loňského roku dále pokračovaly významné renovace památkově chráněných nádražních budov, a to v Plzni, Českých Budějovicích a Pardubicích. Intenzivně se pracovalo také na opravě interiérů pražské Fantovy budovy. „Pokud všechno půjde podle plánu, veřejnosti prostory představíme letos na podzim. Pro cestující zde vznikne nová kavárna a také business lounge,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Rekonstrukce historické nádražní budovy loni odstartovala ve stanici Teplice v Čechách. První etapa se soustředí na obnovu střechy, celé fasády a prvního nástupiště. Nové objekty se loni začaly stavět v Aši, Chodově a pražském Radotíně.

V průběhu letošního roku by pak měla odstartovat například obnova nádražních budov ve stanicích Ostrava-Vítkovice, Jaroměř, Letohrad, Hodonín, Hlinsko v Čechách. Správa železnic má nádražní budovy na starosti od roku 2016, v následujících pěti letech zrekonstruovala celkem 284 objektů.

Zdroj  :ČTK

Skupina pro výměnu přístavních území ČR v Hamburku zaznamenala posun v jednání

Od
Michaela Drábková
-

Česko-německá pracovní skupina pro výměnu přístavních území ČR v Hamburku zaznamenala posun v jednání, mimo jiné v otázce dohody o celkové výměře měněného území nebo v otázce délky kolejí v přístavu. O výsledcích páteční schůzky české strany se zástupci Hamburk Port Authority informovalo české ministerstvo dopravy. Jednání se vedla o možné výměně českých labských přístavních území v severoněmeckém městě, za která by ČR ráda získala přístav dostupný pro námořní lodě.

„Chceme vše stihnout tak, aby bylo možné zahájit realizační fázi záměru ve druhé polovině roku 2024,“ uvedl náměstek ministra dopravy Václav Bernard, který českou delegaci vedl.

Podle úřadu se diskutovalo mimo jiné o silničnímu napojení nového českého území v prostorách Kuhwerder Hafen tak, aby bylo možné optimalizovat budoucí překladní činnost. Současně pokračovalo vyjednávání k zajištění finálního stavu užitné délky kolejí při železničním napojení území, tak aby umožňovala vjezd uceleného vlaku (2×350 m).

Rovněž se podařilo dosáhnout posunu v otázce celkové finální výměry nového českého území v Hamburku a možnosti využívat přilehlou přístavní hranu i námořními plavidly, uvedl resort.

Intenzivní jednání o kvalitním napojení ČR na námořní přepravu budou podle ministerstva pokračovat i nadále. V nadcházejícím období se uskuteční on-line jednání pracovního týmu, který bude řešit otázky technického a technologického rázu. V červnu letošního roku se pak v Praze znovu sejde pracovní skupina pro výměnu hamburských přístavních území.

Česko má v Hamburku tři přístavní území – Sálský a Vltavský přístav, které k sobě přiléhají a které byly do roku 2028 propůjčeny Československu k užívání na základě Versailleské smlouvy, a samostatný Peutský přístav, který v roce 1929 Československo koupilo.

Nevýhodou všech tří území je, že jsou přístupná jen pro říční lodě. Proto chce Česko propůjčené přístavy vyměnit za přístav v námořní části. Jednání se vedou výměně o území za Kuhwerderský přístav, uvedl dříve zástupce ředitele Ředitelství vodních cest České republiky a mluvčí organizace Jan Bukovský. Toto přístavní území, které je od současných českých přístavů vzdáleno několik kilometrů směrem k moři, nabídl Hamburk.

Zdroj  :ČTK

Letecké a parašutistické nehody v ČR měly loni nejvíc obětí od roku 2016

Od
Michaela Drábková
-

V Česku loni při leteckých a parašutistických nehodách zemřelo 14 lidí, což je nejvíc od roku 2016. V roce 2021 bylo obětí deset. Vyplývá to z rozborů leteckých nehod a incidentů na webu Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN). Leteckých nehod loni ubylo, parašutistických bylo naopak proti roku 2021 více.

Většina z loňských obětí připadá na nehody sportovních létajících zařízení, kam spadají maximálně dvoumístná letadla s dopravou pro vlastní potřebu, k rekreaci nebo výcviku. Zahynulo při nic devět lidí. Čtyři lidé zemřeli při haváriích letounů, vrtulníků, kluzáků a balonů, jeden člověk při parašutistické nehodě. Více obětí bylo naposledy v roce 2016, kdy si letecké a parašutistické nehody v Česku vyžádaly 18 obětí.

Leteckých nehod na území ČR loni meziročně ubylo o devět na 62, počet nehod parašutistů se naopak proti roku 2021 zvýšil o šest na 21. Parašutista zemřel loni v polovině května na letišti v Olomouci, když ve velké rychlosti narazil do země. Dvoučlenná posádka zahynula koncem října při pádu ultralehkého letounu mezi obcemi Horní Vlčkovice a Brod v Královéhradeckém kraji. Další smrtelné nehody si vyžádaly po jedné oběti. Patří k nim i pilot stíhacího letounu z druhé světové války Hawker Hurricane, který v polovině srpna havaroval mezi domy při leteckém dni v Chebu.

Výrazně loni podle rozboru leteckých nehod a incidentů přibylo střetů letounů s ptáky, případně se zvěří. Počet hlášení takových událostí pro ÚZPLN se loni zvýšil na 265 ze 158 v roce 2021. Téměř čtyřnásobně z 23 na 87 loni meziročně vzrostl počet hlášených událostí v provozu dronů a letadel na dálkové ovládání, což je podle odborného ústavu dáno zavedením nového systému ochrany letiště v pražské Ruzyni.

Informaci o ohrožení bezpečnosti letového provozu laserem dostal loni ÚZPLN v 61 případech, o rok dřív bylo takových hlášení 28. Čtyřikrát byli loni laserovým paprskem oslnění piloti vrtulníků, dvanáctkrát byly ohroženy malé letouny s maximální vzletovou hmotností do 5,7 tuny a na velká letadla nad touto hmotnostní úrovní bylo vedeno 45 útoků laserem.

Letecké a parašutistické nehody v ČR

Rok Počet obětí leteckých nehod Počet obětí parašutistických nehod Celkem obětí
2013 5 4 9
2014 10 2 12
2015 4 4 8
2016 15 3 18
2017 6 1 7
2018 10 1 11
2019 11 1 12
2020 5 1 6
2021 10 0 10
2022 13 1 14

 

Zdroj: ČTK

Honeywell bude v Brně vyvíjet technologie pro bezuhlíkové letectví

Od
Michaela Drábková
-

V brněnské pobočce americké společnosti Honeywell se budou vědci a inženýři zabývat dvěma velkými projekty, jejichž cílem je dekarbonizace letectví, tedy létání na jiná než fosilní paliva. Kromě vývoje nového vodíkového pohonu je potřeba změnit i celou architekturu letadla právě kvůli změně pohonu. Firma už tak zahájila nábor 50 špičkových pracovníků, kteří budou na projektech za 200 milionů eur (cca 4,8 mld Kč) pracovat, uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Honeywell Technology Solutions Česká republika Michal Závišek.

Projekty jsou součástí programu Evropské unie s názvem Clean Aviation (čisté letectví). Jeden z nich, Newborn, bude zkoumat a vyvíjet novou účinnou generaci vodíkových palivových článků pro letectví. Název druhého je TheMa4HERA, což je zkratka anglického Thermal Management for Hybrid Electric Regional Aircraft, tedy teplotní management pro hybridní elektrická menší letadla, létající na kratší vzdálenosti. Bude se zabývat vývojem pokročilých komponentů a architektury tepelného managementu pro uvedený typ letadel. Na obou projektech se podílí více partnerů z deseti evropských zemí.

„Jsme nadšení, že můžeme uplatnit zkušenosti v regionálních projektech, které přispějí k budoucímu udržitelnému letectví. Posilují naše investice v Česku a urychlují tempo inovací, které zvýší efektivitu letadel a sníží spotřebu paliva a emise,“ uvedl Závišek. Nové výzkumné a vývojové projekty budou mít dopad na podobu leteckého průmyslu, jak je známý dnes.

Projekt Newborn se soustředí na vývoj megawattového leteckého pohonného systému napájeného vodíkovými palivovými články. Vodík je totiž extrémně čistý zdroj energie pro letadla budoucnosti a jediným vedlejším produktem letadel poháněných vodíkovými palivovými články je vodní pára.

Druhý z projektů se soustředí na tepelný management, který bude složitější, až výrobci letadel představí elektrická a hybridně elektrická letadla s komponenty generujícími teplo, jako jsou palivové články, baterie a výkonná elektronika.

„Transformace letectví na klimaticky neutrální vyžaduje komplexní arzenál převratných řešení, která přinesou významné zisky v energetické účinnosti letadel spolu s nízkouhlíkovými nebo bezuhlíkovými zdroji energie. Spuštěním zmíněných projektů můžeme nastartovat zásadní změnu ve výkonu letadel a splnit ambice evropské dohody Green Deal v uhlíkově neutrálním letectví,“ řekl výkonný ředitel programu Clean Aviation Axel Krein.

Firma Honeywell se věnuje vývoji a výrobě široké škály strojů, zařízení i služeb. Jedním z odvětví je právě letectví a kosmonautika. V Česku zaměstnává přes 2000 lidí.

Zdroj  :ČTK

Novinky u registrace a evidence vozidel, které vám nesmí ujít

Od
Michaela Drábková
-

V prosinci minulého roku podepsal prezident novelu zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Cílem nové úpravy má být zjednodušení komunikace s úřady, rozvoj digitalizace nebo omezení administrativy. K nově zaregistrovaným vozidlům se už nebude vydávat velký technický průkaz a dojde také k prodloužení platnosti evidenčních kontrol. A jaké další změny nás čekají?

 Novela zákona, resp. pravidla v ní obsažená budou nabývat účinnosti postupně od 1. 3. 2023 až do 1. 1. 2024.

  1. Rezervace registračních značek

Žádosti o zápis v registru vozidel bude možné podávat elektronicky. Po zadání VIN vozidla (nemá-li vozidlo VIN, pak alespoň čísla podvozku) půjde rezervovat registrační značku až na 1 měsíc dopředu. Především dopravci tak budou moci začít vyřizovat potřebná povolení ještě před zápisem vozidla do registru vozidel. Řada povolení se totiž váže na přidělenou registrační značku. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1. 3. 2023.).

  1. Změny v oblasti evidenčních kontrol

Při registraci vozidla nebo zápisu změny provozovatele nebude třeba předkládat protokol o evidenční kontrole – ten bude mít úřad k dispozici on-line v informačním systému. „Dojde-li, typicky v případě ukončení leasingu, ke změně dosavadního provozovatele na vlastníka, zákon ruší nynější povinnost provádět evidenční kontrolu zcela. Platnost všech evidenčních kontrol se prodlouží ze stávajících 30 dnů na 1 rok,” doplňuje Pavel Storzer z D.A.S. pojišťovny právní ochrany. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1. 3. 2023.).

  1. Veterány a technická způsobilost

Historická vozidla, resp. jejich technická způsobilost, budou posuzovat stanice technické kontroly (STK). Výsledek technické bude platný 5 let. Po stejnou dobu bude nově platné také posouzení historické původnosti vozidla (to bylo doposud platné jen na 2 roky). Veterány s obručemi či loukotěmi, u nichž je nejvyšší konstrukční rychlost do 40 km/h, se budou kontrolovat na místě, které určí úřad, tedy půjde o mobilní kontrolu. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.9. 2023.).

  1. Přepis vozidla

Pokud se bude měnit vlastník nebo provozovatel vozidla, bude nově možné, aby dosavadní i nový vlastník/provozovatel podali žádost zvlášť. Obě žádosti ale musí obdržet ten stejný úřad. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.9. 2023.).

  1. Soumrak velkých technických průkazů

V posledních letech se velikost velkého technického průkazu zmenšovala, až se nakonec ukázalo, že jeho existence v papírové podobě postrádá smysl. Obsažené údaje lze totiž jednoduše dohledat v registru silničních vozidel. K nově registrovaným vozidlům se už velké technické průkazy vydávat nebudou. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.1. 2024.).

  1. Malý techničák s více údaji

Naopak dosavadní malý technický průkaz (osvědčení o registraci vozidla) bude obsahovat více údajů. Do doby účinnosti této změny připraví Ministerstvo dopravy aplikaci, v níž budou údaje ze zadní strany dosavadního velkého technického průkazu. (Pozn.: Změna vyjde v platnost 1.1. 2024.).

 

1...528529530...1 202Strana 529 z 1 202

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253