Městský dopravní podnik Opava poskytl Ukrajině, která od loňského února čelí útoku ruské armády, už dva své autobusy. Jedno z vyřazených vozidel převáží zraněné, druhé vozí děti do školy. ČTK to dnes řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný.

„V pořadí už druhý autobus z flotily městského dopravního podniku zamířil na Ukrajinu. Vozidlo, které bylo připraveno na vyřazení, bude vozit děti v okolí města Bučač do škol, které mají kryty,“ řekl Konečný. V Opavě vozidlo převzal starosta ukrajinského městečka, které je v regionu Halič na západě země.

Před časem další vyřazený autobus zamířil z Opavy do Charkova. „Používá se na hromadný převoz raněných,“ uvedl Konečný.

Autobusy či dokonce tramvaje míří na Ukrajinu také z dalších měst. Rada města Ostravy například ještě loni rozhodla, že do města Konotop na severovýchodě Ukrajiny pošle sedm autobusů od Dopravního podniku Ostrava (DPO). Do stejného města by v dohledné době měly zamířit také tramvaje T3. Podle vyjádření primátora Konotopu Artema Semenichina, který navštívil Ostravu, zůstal pro potřeby veřejné dopravy v bezmála stotisícovém městě jediný autobus. „Zbytek zničila válka nebo zrekvírovala ukrajinská armáda,“ uvedl primátor.

Ve válkou poničeném východoukrajinském Charkově jezdí také tramvaj, kterou městu daroval pražský dopravní podnik. V Charkově je v provozu rovněž šest autobusů z městských dopravních podniků v Plzni.

Zdroj : ČTK

Lidé na motocyklech a skútrech budou moci v hlavním městě od jara začít využívat vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy MHD. Záměr schválil silniční správní úřad a město čeká na nabytí právní moci. Důvodem zavedení změny je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu.  Pro autobusy MHD je v Praze vyhrazeno 66 kilometrů jízdních pruhů, které využívají rovněž policisté, strážníci, záchranáři nebo taxikáři a na některých místech jsou určeny také cyklistům.

„Povolením motocyklů v buspruzích dojde nejen ke zvýšení bezpečnosti motorkářů, ale také k jejich zvýhodnění. To má pro město přínos, protože motorky zabírají mnohem méně veřejného prostoru při parkování než automobily,“ uvedl Scheinherr. Opatření je nyní vyvěšeno na úřední desce a vedení města čeká, až nabude právní moci. Podle náměstka se tak stane v lednu a následně bude během jara postupně měněno dopravní značení, čímž začne změna platit.

Změna umožní i plynulejší a bezpečnější provoz. Motocyklisté a jezdci na skútrech často využívají pruhy k předjíždění kolon, kdy se pak řadí zpět do jízdních pruhů mezi auta. Tyto manévry, které jsou často nebezpečné, nové opatření omezí, čímž se sníží riziko nehod. Bezpečnost se zvýší i pro cyklisty, protože je motocykly a skútry nebudou ohrožovat zmíněným přejížděním mezi pruhy. Cyklisté budou zároveň počítat s tím, že pruhy jezdí i motorky a skútry.

Plynulosti provozu autobusů ve vyhrazených pruzích se nové opatření nedotkne, protože rychlost motocyklů je srovnatelná s autobusy. „Proto nejsou očekávány negativní dopady,“ píše úřad v rozhodnutí.

Loni přibylo v Praze 4,4 kilometru vyhrazených jízdních pruhů, jejich délka se tak prodloužila na 66 kilometrů. Pruhy chce město rozšiřovat i do budoucna, prověřuje mimo jiné možnost jejich zřízení v Českobrodské ulici mezi zastávkami Blatov a Na Vaňhově, v Horoměřické ulici v celém stoupání z Šáreckého údolí k zastávce Bořislavka a v Náchodské ulici od hranice Prahy po okraj zástavby Horních Počernic.

Zdroj  :ČTK

Studie proveditelnosti brněnské podzemní dráhy, která má výrazně odlehčit přetížené povrchové dopravě, má být hotová do konce letošního roku. Do té doby má být také projednaná s veřejností. Nyní se chystá zpracování druhé etapy studie, v níž odborníci podrobně posoudí sedm možných variant vedení tras, posuzovat se bude i vhodnost jednotlivých dopravních prostředků. 

Město zadalo zpracování studie ve druhé polovině roku 2020, o jejím zadání se začalo mluvit už koncem roku 2017, kdy byla představena studie proveditelnosti pro přestavbu brněnského železničního uzlu. Brno rychlé podzemní kolejové spojení v severojižním směru, tzv. severojižní kolejový diametr, potřebuje a po přesunu nádraží na jih ho bude potřebovat ještě více. Jde totiž o směr, v němž jezdí nejvytíženější tramvajové linky 1 a 12 a které už nejsou schopné v ranní špičce pojmout více cestujících. Jezdí na nich dlouhé kapacitní soupravy ve velmi krátkých intervalech. Po odsunu vlakového nádraží budou tytou proudy ještě silnější.

Dříve se předpokládalo, že Brnem bude v podzemí projíždět příměstský vlak, avšak ve studii se řeší možnosti, zda nebude lepší tramvaj či klasické metro. „Analýza vyhodnotí přínosy a náklady ve variantách se všemi těmito dopravními prostředky,“ uvedl Filip Poňuchálek.

Jak bude vypadat další příprava, bude záviset na výsledcích studie. S přihlédnutím k tomu, jak dlouho trvá příprava modernizace brněnského železničního uzlu, není asi pravděpodobné, že by stavba začala ještě v této dekádě. Není zřejmé, kolik peněz bude na stavbu podzemní dráhy potřeba. Základní směr, kterým by měla vést, je od jihu zhruba od míst plánovaného nového nádraží na sever pod centrem města, stáčet se bude k severovýchodu a vyústí v Králově Poli či v Řečkovicích a bude mít návaznost na železniční trať z Králova Pole na Tišnov. V případě využití tramvaje by mohla navazovat na některé tramvajové úseky do sídlišť, například ze Žabovřesk do Bystrce.

O potřebě podzemního vedení kolejové MHD se v Brně mluví od 70. let minulého století. Nyní má Brno 380 000 obyvatel, v budoucnu se počítá se zvýšením na půl milionu, přičemž další desetitisíce lidí do Brna denně dojíždějí. Podle předchozího radního pro územní plánování Filipa Chvátala přichází v úvahu i kombinace vlaků a tramvají, což by mohlo vyřešit problém kolabující dopravy ve městě i v celé aglomeraci. V Praze trvalo zprovoznění první linky metra od prvního návrhu 76 let.

O osudu brněnské podzemní dráhy nerozhoduje jen město, ale řídicí výbor složený ze zástupců Brna, ministerstva dopravy, Správy železnic, Jihomoravského kraje a Státního fondu dopravní infrastruktury.

Zdroj : ČTK