Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem.

Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Znehodnocování růstu mezd vysokou inflací očekávají po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34.111 korun. U mužů byl 36.925 korun, u žen 31.170 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17.854 a 65.383 korun.

Nejvýrazněji se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 procenta. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O 20,7 procenta průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.

Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, průměrně 49.221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, v průměru dostávají 34.725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy ČSÚ zaznamenal v Ústeckém kraji o 1,6 procenta.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37.969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.

Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2022 v ČR a krajích:

Zdroj: ČSÚ

V roce 2021 proběhlo již třetí kolo tzv. pasportizace podnikatelského prostředí. Vznikla tak souhrnná analýza, která definuje silná i slabá místa, rozvojový potenciál a konkurenční výhody regionů z pohledu kvality a investiční atraktivity podnikatelského prostředí. Výsledky analýzy dokládají nezbytnost aktivit agentury CzechInvest, uvedla agentura v tiskové zprávě.

„Cílem pasportizace, kterou zpracovávají zástupci našich regionálních kanceláří, je tvorba relevantního podkladu pro strategické plánování rozvoje obcí i pro lokalizaci vhodných firem a investic. Pravidelně vedeme po celé České republice strukturované rozhovory o podnikatelském prostředí s představiteli obcí i firem. Odpovědi pak doplňujeme o aktuální statistická data,“ přiblížil proces pasportizace Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který je v současné době pověřen řízením agentury CzechInvest.

V roce 2021 proběhlo již třetí kolo mapování, které s sebou přineslo spoustu změn. Tou nejdůležitější byl bezpochyby evropský grant, který agentura CzechInvest získala, a který umožnil zaměstnancům agentury věnovat se naplno přípravám, tvorbě dotazníku, analýze statistických a kvalitativních dat, a především automatizaci sběru informací a vyhodnocování výstupů. Ročník 2021 rozšířil set otázek týkajících se vztahu s podnikateli, podpory podnikání, plánovaných investičních akcí, zkušenostmi s PPP či smart city. Všechny tyto informace jsou jinak nedostupné a bez iniciativy agentury CzechInvest a jí vedenými strukturovanými rozhovory by neexistovaly.

Z pasportizace 2021 vyšlo najevo, že polovina obcí podporuje podnikání, ale jen třetina se setkává hromadnou formou s podnikateli, přičemž je to právě CzechInvest, který může podobná setkání zprostředkovat a který pravidelně šíří příklady dobré praxe obcí, jež přišly s inovativním nápadem. Nejedná se o jediný problém, s kterým může agentura pomáhat. Ukázalo se, že starostové si nejvíce přejí rozvoj drobného podnikání a nárůst aktivit z oblasti vývoje a výzkumu. S tím, může do budoucna pomoci například nový projekt agentury CzechInvest Technologická inkubace.

„Téměř tři čtvrtiny obcí by si přály nového investora nebo další rozvoj těch už zasídlených. Tam je role CzechInvestu zcela jasná, přivést nové zaměstnavatele, a to primárně skrze investiční pobídky. Dvě třetiny měst trápí brownfieldy, které CzechInvest úspěšně ukládá do Národní databáze brownfieldů a pomáhá s jejich regenerací. CzechInvest pomáhá municipalitám skutečně s celou řadou problémů, které z pasportizace 2021 vzešly jako aktuální,“ dodal k významu aktivit agentury Michal Urban, ředitel divize podnikatelského prostředí agentury CzechInvest.

CzechInvest mapuje české podnikatelské prostředí od roku 2017. Data z průzkumů v roce 2019 a 2021 jsou uvedena na této adrese: https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-municipality/Pasportizace-podnikatelskeho-prostredi.