Jihočeská část dálnice D3 od Třebonína k hranicím s Rakouskem bude zřejmě hotová v roce 2026. Je to o rok později, než dosud Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uvádělo. Silničáři narazili na problémy s bažinatým terénem v úseku Kaplice nádraží – Nažidla. ŘSD předpokládá, že ho dokončí právě až v roce 2026. O rok dříve by mohla být hotová část od Nažidel k hranicím s Rakouskem, začít stavět ji chtějí silničáři koncem příštího roku. ČTK to řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Téměř dvanáctikilometrový úsek Kaplice nádraží – Nažidla s odhadem nákladů 6,25 miliardy Kč bez DPH chce stát začít stavět příští podzim. „Je tam trošku komplikace, ne úplně vhodné geologické prostředí, jsou tam bažiny. Děláme tam podrobné geologické průzkumy. Měli jsme obrovské problémy dostat se na pozemky, které mají být pro dálnici. Dělali jsme tam přístupové trasy, propadalo se nám to, museli jsme to sanovat,“ řekl Radek Mátl. Teď ŘSD dokončuje zadávací dokumentaci. Začátkem příštího roku chce vypsat výběrové řízení na firmu, která úsek postaví.

Další část D3 od Nažidel k hranicím by mohla být hotová dřív, protože je kratší a terén lepší. Bude dlouhá asi 3,5 kilometru, odhad nákladů je 1,8 miliardy Kč. „Je to de facto rozšíření stávajícího dvoupruhu na čtyřpruh a stavba jedné mimoúrovňové křižovatky Dolní Dvořiště. Myslím si, že se nám příští rok podaří získat všechny pozemky, stavební povolení, vybrat zhotovitele, na konci roku 2023 zahájit a v roce 2025 tam budeme jezdit,“ řekl Radek Mátl. Úsek zahrne i pět mostů, jak vyplývá z informací ŘSD.

U obou zmíněných částí dálnice musí ještě silničáři vykoupit některé pozemky. Zatím se ŘSD nepovedlo domluvit s jednou firmou, která u Nažidel plánovala průmyslový areál. Silničáři teď zpracovali nový znalecký posudek, jenž nabízí lepší cenu. „Vypadá to, že dohoda o výkupu je na cestě. Věřím, že se to podaří uzavřít ještě do konce letošního roku. Je to jeden ze zásadních pozemků, který nám v úseku Kaplice nádraží – Nažidla chyběl,“ řekl ředitel.

Letos v únoru začalo ŘSD stavět část dálnice D3 Třebonín – Kaplice za 1,87 miliardy Kč bez DPH. Úsek dlouhý 8,6 kilometru chce stát zprovoznit koncem roku 2024. Stavba navazuje na budovaný dálniční obchvat Českých Budějovic, který bude fungovat pravděpodobně od ledna 2025.

V provozu je teď 70 kilometrů dálnice D3, která má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit by měla 170 kilometrů. ŘSD teď v jižních Čechách staví souvislý třicetikilometrový úsek D3. Celá dálnice D3 by měla být podle ministerstva dopravy hotová do roku 2030, jihočeská část do roku 2026.

Zdroj : ČTK

Zářijová meziroční inflace v Česku nadále patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychlejší růst cen zaznamenaly pouze pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde v září zdražování zrychlilo na 20,1 procenta. V ostatních zemích visegradské čtyřky, tedy v Polsku a na Slovensku, zůstává inflace pod českými hodnotami, stejně jako v eurozóně. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla investiční společnost Portu. Česká meziroční inflace v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, uvedl tento týden Český statistický úřad.

Ze zemí visegradské skupiny má nejnižší míru inflace Slovensko, které jako jediné je i členem eurozóny. V září vykázalo meziroční růst cen 14,2 procenta. V Polsku ceny meziročně rostly o 17,2 procenta a nejvyšší inflace je v Maďarsku, kde skokově narostla na 20,1 procenta ze srpnových 15,6 procenta.

Ze zemí G20 má nejvyšší inflaci stále Turecko, kde ceny meziročně rostou tempem 83,5 procenta. Vysoká je inflace také na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi a ceny tam rostou meziročním tempem 24,6 procenta.

„Ve světovém srovnání jsme na tom velmi špatně, vyšší inflaci, než my mají, kromě zmíněných zemí Evropy, už jen v rozvojových zemích v Africe, Asii a na středním východě,“ uvedl Louženský. Mezi země s nejnižší inflací patří Čína s mírou zdražování 2,8 procenta, Japonsko se třemi procenty nebo Švýcarsko s inflací 3,3 procenta.

Analýza konstatuje, že Evropská centrální banka (ECB) kvůli inflaci zřejmě na měnovém zasedání za dva týdny zvýší základní úrokovou sazbu v eurozóně, která nyní činí 1,25 procenta. „Panují obavy, aby ECB nezvedla sazby až moc rychle a vysoko, čímž by mohla poškodit křehkou ekonomiku Evropské unie. Ekonomové se ale shodují, že k poškození ekonomiky by vedly sazby na úrovni dvou procent,“ uvedl Louženský. V Česku je nyní základní úroková sazba sedm procent, analytici nepředpokládají, že by ji Česká národní banka na listopadovém zasedání zvyšovala.

Zdroj : ČTK