Domů Blog Strana 596

Portál nehod: S malými dětmi v autě se nejčastěji bourá v létě

„Už tam budeme?“ – oblíbený dotaz dětí, který nerad slyší asi každý rodič za volantem. Pro rodiče-řidiče jsou prázdniny ve znamení většího stresu. Delší jízdy za odpočinkem s plným autem věcí a neposednými dětmi ve voze jsou jednoznačně zvýšeným rizikovým faktorem. Podle analýzy Portálu nehod totiž k největšímu počtu nehod, kdy je ve voze dítě, dochází právě v červenci a srpnu. Nejčastěji je to v případech, kdy bylo na palubě malé dítě do pěti let.

„Podle dat Portálu nehod se v České republice v letech 2010 až 2021 stalo 55 152 nehod šetřených Policií ČR, při kterých bylo v automobilu alespoň jedno dítě ve věku do 17 let. K největšímu počtu karambolů na silnicích (22 678) přitom došlo, když bylo na palubě alespoň jedno dítě ve věku do pěti let,“ uvádí Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.

Rizikovým faktorem není jen věk dítěte, ale i „sezónnost“ těchto nehod – jednoznačně k největšímu počtu nehod s dítětem ve voze dochází v letních měsících (viz graf). „Spojitost s přesuny na prázdniny a dovolené a dlouhými trasami, které jsou stresující pro děti i rodiče, je zřejmá. A nejvyšší počet nehod, kde je účastníkem dítě jako spolujezdec, je i v letních měsících opět u nejmladší věkové kategorie do pěti let,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.

Nebezpečná nepozornost rodičů za volantem

Věnovat se plně řízení vozu, nebo dítěti na zadní sedačce? Na takto položený dotaz většina z nás odpoví jednoznačně: řízení. Realita je však bohužel jiná. U řidičů, kteří vezou malé děti, často vítězí obava z jejich počínání na zadní sedačce. Stačí však jen chvilka pozornosti věnovaná dítěti, a ne dopravní situaci, a na problém je zaděláno.

Portál nehod se podíval na příčiny nehod, při nichž figuruje jako spolujezdec alespoň jedno dítě. Z analýzy jednoznačně plyne, že dítě ve voze ovlivňuje to, proč bouráme. Čím mladší dítě vezeme, tím dominantnější příčinou nehody je způsob jízdy. U nehod, kde bylo spolujezdcem dítě ve věku do pěti let, je to příčinou u více než 48 % karambolů. Naopak u řidičů, kteří vezou starší děti a teenagery, se zvyšuje podíl nehod zaviněných rychlou jízdou, která patří i k hlavním příčinám nehod i bez dětí na palubě.

 

Nedodržení vzdálenosti se nevyplácí

Řidiči s malými dětmi ve voze se tedy snaží jezdit opatrně, neriskují rychlou jízdou, ale bohužel malé vyrušení dítětem odpoutá jejich pozornost od provozu. „Podle naší analýzy je nedodržení bezpečné vzdálenosti nejčastější příčinou nehod (více než 17 %), kde bylo jako spolujezdec dítě do pěti let. Na druhém místě jsou v této věkové kategorii dětí-spolujezdců nehody zaviněné řidiči, kteří se plně nevěnovali řízení (14 %). Naopak když máme ve voze ‚puberťáka‘ ve věku 15–17 let, tak je nejčastější příčinou nepřizpůsobení rychlosti (23 % nehod) a nedodržení bezpečné vzdálenosti je důvodem již jen 10 % nehod,“ řekl Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.

Zástupci firem apelují na vládu kvůli vysoké ceně energie, zajištění dodávek plynu a nastavení krizového scénáře

Na úterní dlouho odkládané schůzce ekonomických ministrů a sociálních partnerů zdůraznili zástupci zaměstnavatelů nutnost zajištění dodávek plynu a zavedení opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce. Je to zásadní řešení pro firmy postižené dopadem vysokých cen plynu. Žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, totiž zdražování plynu pro firmy neřeší.

Přítomní zástupci zaměstnavatelů ocenili deklaraci ministra průmyslu a obchodu, že jeho hlavním cílem je udržet průmysl co nejdéle v chodu. Vítají i snahy vlády zajistit dostatek zemního plynu pro ČR, hledat alternativní dodávky a plnit zásobníky plynu. Čísla Ministerstva průmyslu a obchodu o naplněnosti zásobníků plynu na území ČR a o sjednané kapacitě v plovoucím nizozemském terminálu naznačují, že jsou vytvořeny podmínky zajišťující dvě třetiny roční spotřeby plynu.

Firmy ovšem nejkritičtější období teprve čeká a jsou znepokojeny ohledně zajištění stabilních dodávek plynu. Vláda sice v tomto směru činí pozitivní kroky, ale nedostatečně firmy informuje o chystaných plánech, krizových scénářích a případných postupech, definici nepostradatelných sektorů, možnostech dobrovolných dohod o úsporách energie a doporučeních, jak postupovat v jednotlivých segmentech ekonomiky. V tom všem představitelé podnikatelské veřejnosti dlouhodobě nabízejí spolupráci.

„Vítáme snahy vlády zajistit dostatečné alternativní dodávky zemního plynu. Firmy potřebují také jasnější a srozumitelněji předávané informace a řízené kroky. Ne vždy lze informace vlády a MPO jednoznačně interpretovat, navíc, pokud vidíme kroky a sdělení z ostatních zemí,“ říká Jan Wiesner, prezident Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR.

Zástupci zaměstnavatelů jsou znepokojeni, že vláda dává přednost domácnostem před firmami, a to nejen v informační kampani, ale také v portfoliu připravované pomoci kvůli vysoké ceně energie. V jednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu se sice podařilo posunout několik důležitých opatření, která směřují také k firmám, jako je snížení poplatku za podporované zdroje energie nebo vyplacení kompenzací nepřímých nákladů. Opatření dle Dočasného krizového rámce ale zástupci zaměstnavatelů považují za klíčovou součást balíčku zaměřeného na firmy nejvíce dotčené zdražováním energie. Zástupci průmyslu a podnikatelů proto apelují na ministra průmyslu Jozefa Síkelu a na vládu, aby byly ve vztahu k průmyslovému sektoru přiměřeně využity možnosti dané Dočasným krizovým rámcem v situaci, kdy se firmy potýkají s rostoucími cenami energie, především plynu. 

„Pokud vláda firmám nyní po měsících jednání a čekání dala signál, že nakonec tímto opatřením vůbec nepomůže, mohou se dostat do velmi složité situace a konkurenční nevýhody oproti podnikům z okolních států, například z Německa, které Dočasný krizový rámec zavádí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Z dotazníků zpracovaných pro MPO jasně vyplývá, že řada firem se dostala do ekonomických problémů právě kvůli vysoké ceně energie. Kromě zajištění stabilních dodávek zemního plynu proto musí být pro stát priorita dočasné podpory nejvíce zasaženým podnikům a odvětvím průmyslu, aby nedošlo k ohrožení jejich fungování a zaměstnanosti,” dodává Jaroslav Hanák za SP ČR.

Zástupci firem a podnikatelů na společných jednáních s Ministerstvem průmyslu a obchodu opakovaně upozorňovali na závažnost situace a naléhali na urychlené a maximální využití Dočasného krizového rámce v řešení cen energie. Významné úspory ve firmách již probíhají z důvodu samotných vysokých cen plynu. Řada sektorů ale má omezenou možnost úspor plynu, zejména pokud je plyn využíván v technologické spotřebě.

Všechny zúčastněné strany se shodly, že musí pokračovat v jednáních, přičemž další se uskuteční 27. července.

Dočasný krizový rámec ekonomice pomůže

Zástupci zaměstnavatelů vítají, že Evropská komise spuštěním Dočasného krizového rámce umožnila podporu podniků, jichž se ruská agrese vůči Ukrajině a vysoká cena energie výrazněji dotýkají. Svazy požadovaly od MPO a vlády, aby tuto možnost ČR využila a firmám co nejdříve představila konkrétní funkční opatření. MPO ho prezentovalo v rámci komplexního energetického balíčku jako jedno z 13 opatření. Zástupci firem od začátku upozorňovali, že se jedná o klíčový krok, který nelze odkládat, protože žádné jiné efektivní opatření necílí na snížení ceny plynu pro firmy z těch odvětví, na které právě zdražování plynu dopadá nejvíce. To je například sklářství, keramický průmysl nebo potravinářství.

„Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí EU, proto rostoucí ceny energie mají na hospodaření tuzemských podniků výrazný vliv. Kromě zajištění stabilních dodávek zemního plynu musí být pro stát prioritou také dočasná podpora zasažených podniků a odvětví průmyslu,“ upozorňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR. „Zatímco v Německu a Francii již vyřizovali notifikaci programu, my čekali na odpověď MPO ohledně možných úprav jednotlivých parametrů, abychom se po měsíci čekání dozvěděli, že nebude nic,“ dodává Dlouhý.

Že je situace kolem cen energie velmi vážná, ukazuje i dubnový průzkum SP ČR a červnové šetření HK ČR mezi podniky. Data z průzkumu z dubna ukázala, že zhruba pro 20 % firem má nárůst cen elektřiny a plynu fatální dopad. Například také investiční aktivita firem bude v letošním roce menší, než se předpokládalo. Z části za to může vysoká inflace. Právě kvůli ní a rekordnímu zdražování energie více než 60 % dotazovaných podniků objemově omezí investice, které tak firmám neumožní plně pokrýt investiční plány. Aktuálním rizikem nejsou jen ceny, ale i vyhlášení stavu nouze v plynárenství. Podle červencové ankety mezi členy HK ČR by se případné vyhlášení regulačního stupně s úplným odstavením plynu fatálně dotklo 29 % firem.

V rámci obecné podpory zástupci firem prosazují řadu opatření

Firmám mohou pomoci například i kompenzace nepřímých nákladů, které nejsou žádným novým opatřením. Roky je využívají i jiné státy a cíleně míří na vybraná energeticky náročná odvětví, která kvůli ceně emisní povolenky musí nakupovat dražší elektřinu. Kompenzace vláda konečně letos přislíbila a příští rok by je firmám měla vyplatit. Dále zástupci firem vítají rozhodnutí vlády snížit poplatek za podporované zdroje energie v ceně elektřiny na nulu pro všechny odběratele (firmy i domácnosti), což zástupci podnikatelské veřejnosti aktivně prosazují již od loňského roku.

Obě opatření jsou důležitá pro snížení dopadů vysokých cen energie, ani jedno z opatření však nereaguje na vysokou cenu plynu. Všechna tato opatření jsou v souladu s evropskými pravidly podpory i Dočasným krizovým rámcem.

Jednání s MPO a vládou jsou vedena třemi zaměstnavatelskými a podnikatelskými organizacemi: Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jednání a přípravy na jednání probíhají za podpory Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), Agrární komory ČR, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a dalších členských asociací a firem výše uvedených organizací.

Zdroj : HK

Výroba aut v pololetí klesla meziročně o 8,5 procenta na 606.909 vozů

Automobilky v Česku vyrobily v prvním pololetí 606.909 osobních aut, což je meziročně o 8,5 procenta méně. Díky silnému květnu a červnu ale umazaly dvojciferný pokles ze začátku roku. V samotném červnu produkce stoupla o 21,6 procenta na 125.374 vozů. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.

Škoda Auto vyrobila v prvním pololetí ve svých tuzemských závodech 351.006 osobních automobilů, tedy o 16,6 procenta meziročně méně. Hyundai zvýšila produkci o 17,1 procenta na 166.800 vozů a výroba Toyoty v Kolíně klesla o 10,7 procenta na 89.103 aut. U Škody tvořily hybridy a elektromobily 9,7 procenta produkce, u Hyundai 18 procent a u Toyoty polovinu vyrobených vozů.

„Na celkové produkci se projevilo zlepšení situace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, především na trhu s polovodičovými čipy, i flexibilní reakce většiny výrobců při zajišťování dodávek surovin a dílů přerušených po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn.

„Stále ale musíme brzdit přehnaný optimismus. Především v souvislosti s covidovými opatřeními v Číně panuje na trzích nejistota z dalšího vývoje a z toho, že by se tamní uzávěry v okolí Šanghaje mohly v dalším průběhu roku projevit i do tuzemské produkce. Další otázkou pak je samozřejmě zajištění dodávek plynu a další faktory spojené s napjatou geopolitickou situací,“ dodal.

V prvním pololetí bylo v Česku vyrobeno 2625 autobusů, tedy o 12,8 procenta více. Iveco CR zvýšilo produkci o desetinu na 2326 vozidel a SOR zvedl výrobu o třetinu na 274 autobusů. Škoda Electric vyrobila 14 elektrobusů a výrobce KHMC 11 autobusů.

Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v prvním pololetí 653 aut, tedy o 115 meziročně více.

Jediný tuzemský výrobce motocyklů Jawa Moto zvýšil meziročně produkci o 102,5 procenta na 1130 strojů.

Zdroj : ČTK

Přehled evropského logistického trhu

V tomto rozhovoru regionální ředitel AsstrA EU Andrzej Iwanow-Kołakowski popisuje aktuální podmínky na logistickém trhu.

Současný stav dopravního průmyslu je výsledkem událostí posledních dvou let. Během krize COVID-19 došlo k revoluci v logistice. Téměř přes noc byly narušeny dodavatelské řetězce po celém světě. Dopravní průmysl si musel najít své pevné místo tváří v tvář výzvám, jako jsou zesílené hraniční kontroly, zablokované přístavy a prudce rostoucí sazby za přepravu. A právě když se zdálo, že se věci vracejí k normálu, byla zasažena ruskou invazí na Ukrajinu, inflací a rostoucími cenami pohonných hmot. Tyto nejnovější faktory stačí k tomu, aby způsobily významnou krizi, podobně tomu, co bylo předtím.

Nové obzory

Odvětví logistiky je vždy tam, kde jsou globální ekonomické změny viditelné jako první. Současná situace je složitá, ale není třeba panikařit. V Evropě je toto odvětví široké a hluboké a dobrá logistická společnost v něm může vždy najít nové zákazníky.

Na základě našich nedávných finančních výsledků vidíme, že klienti hledají nové cesty nejen do EU, ale také na Střední východ a do Asie. Zaznamenali jsme o 16 % více zakázek na přepravu mezi ČR do Německa, o 487 % více mezi Francií a Tureckem, o 343 % více mezi Čínou a Tureckem, o 248 % více mezi Čínou a Německem a o 52 % více mezi Německem a Rumunskem.

Objednávky jsou na každý způsob dopravy, který nabízíme. Ve srovnání s rokem 2021 jsme v roce 2022 měli o 17 % více objednávek námořní dopravy, o 30 % více objednávek letecké dopravy, o 68 % více objednávek železniční nákladní dopravy a o 22 % více objednávek silniční nákladní dopravy.

A pokud jde o naše zákazníky samotné, vidíme větší poptávku po našich službách z různých zemí, včetně Singapuru, Japonska, Brazílie a Kanady.

Sečteno a podtrženo

Musíme si uvědomit, že skokový nárůst cen surovin, paliv, energií a dalších položek žene mzdy a provozní náklady nahoru. Zvýšená poptávka umožňuje přenést většinu těchto nákladů na zákazníka, ale pro udržení rovnováhy neustále pracujeme na optimalizaci procesů a inovativních řešeních. Od začátku roku jsme otevřeli nové pobočky v Německu, Gruzii, Bulharsku a Španělsku. Také jsme přidali prostor v našem skladu. Naším cílem je zkrátit dodavatelské řetězce a jako přirozený důsledek vytvářet další úspory pro zákazníky. Rostoucí popularita elektronického obchodování, nearshoring výroby blíže Evropě a model řízení skladových zásob just-in-case ukazují na pokračující růst v odvětví logistiky, i když jsou podmínky na trhu náročné.

Pro evropské hospodářství a celý dopravní průmysl existují vážné překážky a také vzrušující příležitosti. Obchod s východními trhy klesá, ale další trhy mají velký potenciál.

Obrat AsstrA za první pololetí roku 2022 dosáhl 243 milionů EUR, o 27 % více než v roce 2021. Hrubý zisk korporátní skupiny vzrostl o 117 % z celkem 85 000 zásilek uskutečněných během prvních šesti měsíců roku.

Zdroj : Asstra

Na rozvoji železnice by se mohl podílet stát i soukromý sektor

Na rozvoji železnice by mohl veřejný sektor spolupracovat se soukromým. Záměr ministerstva dopravy na dnešním jednání schválila vláda. Resortu uložila, aby zajistil analýzu tohoto modelu ke dvěma plánovaným investicím. Týkat se bude modernizace a novostavby trati z Prahy přes Veleslavín na Letiště Václava Havla, a dále druhé části modernizace trati Nemanice I – Ševětín v jižních Čechách. Úřad vlády to dnes uvedl v tiskové zprávě.

Výsledky možnosti výstavby železniční infrastruktury prostřednictvím tzv. PPP projektů (Public Private Partnership) předloží resort dopravy ministrům k dalšímu rozhodnutí, odsouhlasila dnes vláda.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v červnu řekl, že formou PPP projektů by stát mohl v budoucnu stavět vysokorychlostní tratě. Vyzkoušet si to chce nejprve na připravovaných modernizacích vybraných tratí. Zatím jediným dopravním projektem PPP je stavba části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, započatá loni.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar už dříve upozornil, že PPP projekty v tuzemsku příliš nefungují. Ministerstva mají podle něj předsudky vůči privátní sféře, naopak soukromý sektor se někdy obává veřejného sektoru. K propojení obou sfér by měl přispět loni vzniklý Národní rozvojový fond. Zatím z něj ale žádný projekt podpořen nebyl. Národní rozvojová banka, která je mateřskou společností fondu, nyní řeší nedostatek záměrů, i omezené produktové zaměření fondu.

Zdroj : ČTK

Státní podnik Řízení letového provozu loni kvůli covidu skončil opět ve ztrátě

Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) za loňský rok vykázal ztrátu 799 milionů korun, což je o dvě pětiny méně než v předchozím roce. Zároveň šlo o druhý ztrátový rok společnosti vůbec. Důvodem byla omezení v letectví v souvislosti s pandemií koronaviru. Výnosy vzrostly o 8,4 procenta na 1,998 miliardy Kč. V porovnání s předcovidovým rokem 2019 šlo ale o pokles o 52 procent. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.

Hlavním zdrojem příjmů podniku bylo podle ní poskytování letových navigačních služeb, které představovalo 88,8 procenta provozních výnosů. Počet letů nad ČR se loni zvýšil o 11,7 procenta na 423.792 pohybů letadel, což bylo ale stále o 53 procent méně, než před pandemií.

„Míra poklesu provozu v případě České republiky se pohybovala nad celoevropským průměrem, což je nepříjemný důsledek změny preferencí letových tras v souvislosti s dostatečnými kapacitami v sousedních vzdušných prostorech,“ uvedl generální ředitel podniku Jan Klas.

„Letní letová sezona měla ambice výrazně umazat naše poměrně velké ztráty z jarních měsíců v případě traťových tak i letištních služeb. Bohužel, podzimní období a rychlý nástup delta varianty koronaviru tento pozitivní trend opět zvrátil,“ dodal Klas.

Společnost loni investovala 695 milionů korun, což bylo zhruba deset procent pod plánem. Investice směřovaly především do přechodu na nový hlavní systém TopSky. Dále šlo o investice do spolupracujících systémů.

Řízení letového provozu loni zaměstnávalo 938 lidí, což bylo o 75 méně než v předchozím roce.

Zdroj : ČTK

Česko chce koupit americké stíhací letouny F-35 Lightning

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning. Vláda dnes rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Jednat bude do října 2023, pokud by se dohody nepodařilo dosáhnout, mohou být další způsoby řešení. Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.

Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Vláda dnes usnesením pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou do října 2023. „Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení,“ uvedla ministryně. Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. „Vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023, pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí,“ dodala Černochová.

O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen ČTK řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze Gripen E. Ministerstvo obrany oznámení překvapilo, podle jeho vyjádření Česká republika oficiální nabídku nedostala.

Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi. „I v rámci naší mobility, našich schopností máme za povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat,“ řekla ministryně. Dodala, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky.

„Museli bychom, i pokud bychom měli jiné stroje, infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy. Technologie jde dopředu, do té infrastruktury se dlouhodobě neinvestovalo,“ dodala. Stejné stroje si plánuje pořídit třeba Německo, objednalo si je i Polsko.

I když gripeny může armáda využívat až do roku 2029, podle Černochové bylo nutné rozhodnout už nyní, protože se ceny techniky stále zvyšují a zároveň chybí výrobní kapacity a suroviny, což doby dodání prodlužuje. „Nesmíme proto otálet, protože dodací lhůty jsou v řádu let,“ uvedla.

F-35 Lightning II bývá označován za nejmodernější sériově vyráběný stíhací letoun s potenciálem životnosti 30 až 40 let. Jde o letoun s technologií stealth, která má za cíl maximálně omezit jeho zjistitelnost radarem. Odborníci oceňují jeho přístrojové vybavení, díky němuž získává přehled o dění na bojišti a může komunikovat a spolupracovat se spřátelenou technikou. Podle Řehky není F-35 „jen stíhací letoun“. „Jde o létající velitelské středisko představující kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ uvedl.

Nevýhodou jsou například oproti gripenům vysoké náklady na provoz. Gripeny v české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Rozhodování o nových stíhacích letounech tehdy doprovázela podezření na korupci. Čeští stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí.

Podle ministerstva počet nyní používaných strojů již nestačí k plnění současných úkolů. „A vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci se bude objem plněných úkolů nadále zvyšovat,“ uvedl Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Výrobce F-35 Lockheed Martin ČTK sdělil, že je zájmem Česka o svůj stroj poctěn. „Poskytneme americké vládě veškerou podporu při jednáních o akvizici,“ uvedla firma v prohlášení, které ČTK poskytl Vít Šubrt z Cook Communications. „Jsme přesvědčeni, že F-35 přináší bezkonkurenční hodnotu jako nejschopnější letoun s nejnižšími náklady na životní cyklus a zároveň poskytuje nejsilnější dlouhodobé průmyslové a ekonomické příležitosti ve srovnání s jakoukoli stíhačkou na trhu,“ dodala firma.

Zdroj : ČTK

Představujeme SASI 4.0 – Váš partner pro automatizaci

Výrobce vratných přepravních obalů Schoeller Allibert vyvinul vysoce výkonnou řadu SASI® 4.0, aby specialistům na automatizaci skladů ještě více zjednodušil integraci digitalizovaných technologií. Nová řada přepravek je jednou z nejpevnějších a nejlehčích které jsou v současné době na trhu.

 

Jan De Witte, CSO společnosti Schoeller Allibert, k představení řady SASI® 4.0 říká:  “Vzhledem k tomu, že se distribuční centra stále více automatizují a digitalizují, rozhodli jsme se design naší stávající řady přepravek SASI® 4.0. posunout na další úroveň. Společnost Schoeller Allibert opět zajišťuje řešení pro oběhový dodavatelský řetězec a pomáhá chránit budoucnost naší planety tím, že používá recyklovaný materiál k výrobě přepravek, které jsou na konci své dlouhé životnosti 100% recyklovatelné.”

Dodavatelský řetězec je srdcem podniku, od surovin až po distribuci. Pro konkurenceschopné značky začíná úspěšný dodavatelský řetězec promyšleným návrhem skladu a systémových integrátorů, kteří jej realizují.

Hnací silou je technologie Průmyslu 4.0, která zahrnuje hyperkonektivitu, efektivitu a transparentnost. Pokud jde o vytvoření skladového zařízení budoucnosti, mohou z digitální automatizace těžit podniky napříč odvětvími, jako je e-commerce, 3PL, potravinářství a maloobchod. Průmysl 4.0 ovlivňuje nejen systémové integrátory, ale všechny aspekty každého segmentu trhu.

Pro značky představuje digitalizovaný a automatizovaný sklad mnoho výhod, například:

  • Méně fyzických interakcí s lidmi
  • Zvýšenou provozní rychlost
  • Vyšší přesnost logistiky
  • Vyšší úroveň automatizovaného skladování
  • Robotizované vychystávání objednávek

Jedna řada, různé možnosti přizpůsobení potřebám

Kontejnery SASI® 4.0 jsou vyrobeny z odolného recyklovaného plastu. Mají inovativní dvojitou svařovanou základnu čímž výrazně snižují hluk ve skladu. Díky přidaným protihlukovým lištám žebrům na vnější straně svařované základny se snižuje náraz, a tím i úroveň hluku. Celá spodní část a zaoblené rohy optimalizují vedení na dopravníkových pásech. Velká rovná plocha kromě toho zajišťuje větší stabilitu základny a zajišťuje plynulý pohyb po válcích.

Na výběr jsou dva rozměry (600×400 mm a 650×450 mm) s různými možnostmi přizpůsobení, jako jsou otevřené úchyty, perforované stěny a dodatečné vodorovné žebrování rohů na vyžádání. Umístění etiket je rovněž flexibilní díky třem možným umístěním na každé z dlouhých a krátkých stran přepravek. Více informací vám poskytneme na vyžádání.

Hlavní funkce a výhody

Odtokové otvory jsou navrženy tak, aby snadno odváděly vodu a splňovaly požadavky požární bezpečnosti v souladu s celosvětovými předpisy FM. Aby se snížilo riziko kontaminace systému a zboží uloženého pod ním, byly přidány také drenážní otvory.

Úchyty lze nechat buď zavřené, nebo otevřené a spolu s rukojeťmi SASI® 4.0 zajišťují flexibilitu při ruční manipulaci. Integrované vertikální úchyty navíc umožňují paletizaci a ukládání shora dolů.

Kontejnery SASI® 4.0 lze rozdělit až na osm samostatných částí (rozdělovače jsou k dispozici na vyžádání), což pomáhá maximalizovat prostor, usnadnit manipulaci a zvýšit efektivitu nákladů. Systém flexibilních rozdělovačů byl vylepšen a nyní má delší a užší drážky, které zajišťují lepší stabilitu a usnadňují manipulaci.

Navrženo v Evropě, vytvořeno pro globální automatizační logistiku

Nová řada SASI® 4.0 je kompatibilní se systémy AGV (Automated Guided Vehicle) a moderními kyvadlovými systémy. Je také vhodná pro všechny typy pásových dopravníků, mininákladových, kyvadlových a vícenásobných kyvadlových systémů, což z ní činí jednoznačnou volbu pro vedoucí pracovníky v logistice.

SASI® 4.0 je součástí rodiny produktů Schoeller Allibert a je jedním z několika udržitelných komplexních řešení určených k optimalizaci logistických procesů. Technické detaily plně přizpůsobitelného a 100% recyklovatelného systému SASI® 4.0 naleznete v produktovém letáku.

Vytvořte ve svém skladu ještě udržitelnější logistický provoz

Ve společnosti Schoeller Allibert vyrábíme nejen plastové boxy pro automatizační proces, ale nabízíme také stohovatelné a zasouvací přepravky pro systémovou integraci. Nabízíme také přepravky, kontejnery, boxy atd. navržené na míru podle specifických požadavků zákazníků.

Potřebujete řešení pro udržitelnější chod vaší interní logistiky? Naše skládací velké kontejnery, jako je Magnum Optimum® 1208, by měly být vaším řešením. Tento kontejner lze použít například pro interní přepravu ze skladu do maloobchodní prodejny a je nejen ergonomický, ale díky vysoké míře složitelnosti zajišťuje i optimalizaci vaší zpětné logistiky.

 

ICAO viní běloruské činitele z podvodu kvůli incidentu s letadlem Ryanair

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) obvinila vysoce postavené běloruské činitele z podvodu v souvislosti s incidentem, při kterém Bělorusko loni v květnu přinutilo přistát v Minsku letoun společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu. Informovala o tom agentura Reuters. Na palubě cestoval také opoziční novinář Raman Pratasevič s jeho tehdejší přítelkyní, které poté běloruské bezpečnostní složky zatkly. Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada západních zemí, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu.

„Rada ICAO (…) ukončila své projednávání incidentu z května 2021 v běloruském vzdušném prostoru, který se týkal letu FR4978 společnosti Ryanair, a odsoudila jednání běloruské vlády, která se dopustila protiprávního zásahu,“ uvedla v úterý podle agentury AFP Mezinárodní organizace pro civilní letectví, která sídlí v kanadském Montrealu.

Letadlo mířilo přes běloruský vzdušný prostor z Atén do Vilniusu, když mu běloruské řízení letového provozu nařídilo přistát v Minsku, tvrdilo přitom, že je na palubě bomba. „Rada ICAO uznala, že bombová hrozba… byla záměrně falešná a ohrozila bezpečnost (letu), a navíc že tato hrozba byla posádce letu sdělena na pokyn vysokých vládních představitelů Běloruska,“ uvedla nyní organizace v prohlášení, přičemž se podle Reuters odvolala na nové informace. Podle AFP prostudovala zvukové záznamy běloruského řízení letového provozu.

Posláním ICAO je přijímat pravidla, jimiž se řídí celosvětová civilní letecká doprava, nemá však pravomoc ukládat sankce, poznamenala AFP. Rada ICAO, jíž tvoří zástupci 36 zemí, požádala svého předsedu, aby závěry vyšetřování předal generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Zástupce Ruska se proti závěru organizace důrazně ohradil, běloruské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo, píše Reuters.

Minsk už dříve uvedl, že jednal legálně a v souladu s mezinárodními normami, přičemž obvinil Západ, že incident využívá ve snaze podkopat autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Pratasevič stával v čele populárního zpravodajského kanálu Nexta, podrobně informujícího o předloňských rozsáhlých povolebních protestech proti Lukašenkově režimu. Nyní se nachází v domácím vězení v Minsku a čeká na soud. Podle dřívějších informací stanice BBC je obviněn z organizování masových nepokojů, hrubého narušení veřejného pořádku a podněcování ke společenským svárům. Jeho někdejší ruskou přítelkyni Sofiju Sapegaovou běloruský soud letos v květnu poslal na šest let do vězení.

Zdroj : ČTK

ČR má nejhustší železniční síť v EU, v kvalitě silnic je mezi posledními

Česko má nejhustší železniční síť ze zemí Evropské unie, v hodnocení stavu silnic se ale propadá až do poslední pětice unijních států. Infrastrukturu oslabuje malé pokrytí rychlým internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy, v jejímž hodnocení skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Celkově se Česká republika v indexu zaměřeném na úroveň infrastruktury a digitalizace umístila na 12. místě z 27 zemí EU.

„Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale naopak v rámci EU patří k těm zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť,“ uvedl Milan Mařík z analytického projektu Evropa v datech.

V Česku připadá na tisíc čtverečních kilometrů 121,25 kilometru železnic, zatímco ve druhé Belgii je to 118,15 kilometru a v třetím Německu 107 kilometrů. Nejhůře Česko dopadlo v hodnocení kvality silnic, v němž skončilo až na 23. místě. Indikátor nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z toho, jak ho hodnotí občané dané země. Češi tak patří k nejméně spokojeným občanům v EU, co se týká kvality silnic.

Podle zástupců indexu jde o paradoxní situaci, protože Česko se současně v podílu výdajů na dopravu umístilo mezi nejlepšími. ČR na ni ročně vynaloží 3,6 procenta HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v EU. Takřka totožná situace je i u Slovenska a Maďarska, které na silnice vynaloží ještě větší podíl HDP než ČR, ale v hodnocení kvality silnic jsou také v poslední desítce. Podle někdejšího ministra dopravy a současného člena vědecké rady na Dopravní fakultě ČVUT Petra Moose je jednou z možných příčin takto nesourodé situace nesystematický přístup českých vlád. Dodal, že českou silniční infrastrukturu trápí i nízká propojenost.

Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají. V Česku je vysokorychlostní připojení k internetu dostupné na 52,5 procenta území, což odpovídá 22. místu v EU. Například v sousedním Německu, které se umístilo na 14. místě, vysokorychlostní internet pokrývá 74,9 procenta území. Tristní je v Česku podle indexu dostupnost vysokorychlostního internetu v nízko osídlených oblastech. V tomto případě pokrytí dosahuje pouhých sedm procent, přičemž horší situace nastává už jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU přitom dosahuje 37 procent, nejlépe si vedou státy jako Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 procentům. Podle operátorů je v tomto případě překážkou stavební legislativa, svou roli hraje ale také nedostatečná poptávka. „Mnoha uživatelům mohou sítě s ´ne velmi vysokou kapacitou´ pro jejich potřeby dostačovat,“ sdělil bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák

V digitalizaci státní správy skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z dat z indexu DESI, v nichž bylo jednotlivým státům uděleno skóre v kategoriích, jako jsou otevřená data, úroveň eGovernmentu pro občany i firmy či možnosti automatického předvyplnění on-line formulářů. Česko v tomto hodnocení získalo 58,6 bodu, zatímco první Estonsko 91,7 bodu, a poslední Rumunsko 21,5 bodu.

Přesto se však Češi učí komunikovat se státem on-line, eGovernment využívá 68 procent obyvatel, což odpovídá 15. místu v EU. „Z dlouhodobého hlediska se situace u nás zlepšuje. Například ještě v roce 2013 s úřady on-line komunikovalo jen 29 procent Čechů,“ uvedli zástupci indexu. Velkým krokem vpřed bylo pro Česko zavedení bankovní identity, kterou pro přihlašování a ověřování totožnosti při komunikaci se státem či soukromými firmami využívá přes 1,3 milionu uživatelů.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář