Koncem května 2022 zástupci Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice v čele se svým děkanem navštívili irský Dublin, kde se setkali jak se zástupci místní municipality, tak i s kolegy z Technologické univerzity v Dublinu, aby sdíleli své zkušenosti s implementacemi různých řešení zaměřených na problematiku doručování e-commerce zásilek v rámci poslední míle.
Ze strany Univerzity Pardubice byl prezentován aktuální stav v projektu TAČR CK01000032 včetně negativních i pozitivních zkušeností, které byly během projektu řešeny. Pro irské kolegy bylo velkým překvapením zjištění, že v Pardubicích máme možnost pracovat s ostrými daty od spolupracujících společností (Česká pošta, Dachser, DPD a PPL), díky kterým můžeme provádět velmi přesné analýzy.
Zástupci města a místní univerzity naopak sdíleli poznatky ze svých aktuálních projektů, kterými jsou: Kerbside projects, Cargo bike – share Schemes a projekt City Centre Transportation.
Sdílení vzájemných informací, které bylo pro všechny zúčastněné natolik zajímavé, vyústilo v pozvání irských odborníků do Pardubic, kde bychom začátkem nového akademického roku mohli v diskuzi pokračovat.
Elektrické nákladní vozidlo eActros LongHaul. Model eActros LongHaul, nákladní vozidlo pro dálkovou dopravu s akumulátorovým elektrickým pohonem, bude v expozici divize Mercedes-Benz Trucks hvězdou letošního veletrhu IAA Transportation, který se uskuteční v září v Hannoveru.
Výrobce informoval o vývoji elektricky poháněného nákladního vozidla s celkovou hmotností 40 tun v roce 2020 a přesně o dva roky později představuje první „koncepční prototyp“.
Na IAA vystavené elektrické nákladní vozidlo eActros LongHaul poskytne výhled na designový styl sériově vyráběného vozidla. Tahač bude navíc součástí zkušební flotily vozidel eActros LongHaul. První prototypy již absolvují intenzivní interní testy a už v letošním roce bude eActros LongHaul testován také na veřejných silnicích. V příštím roce navíc začnou testy prototypů v téměř sériové podobě u zákazníků. Elektricky poháněné nákladní vozidlo by mělo být podle plánů připraveno na zahájení sériové výroby v roce 2024. Model eActros LongHaul ujede na jedno nabití akumulátorů cca 500 kilometrů. U elektricky poháněného nákladního vozidla bude možné využívat vysokovýkonné doplňování elektrické energie – tzv. megawattové nabíjení.
Kromě modelu eActros LongHaul představí Mercedes-Benz Trucks na IAA další nová nákladní vozidla s elektrickým pohonem napájeným z akumulátorů. Již od října 2021 sjíždějí z montážní linky výrobního závodu Wörth vozidla eActros pro těžkou rozvážkovou dopravu. V červenci bude následovat eEconic pro komunální služby. Cílem divize Mercedes-Benz Trucks je zvýšit v Evropě do roku 2030 podíl nových vozidel s neutrální bilancí lokálních emisí CO2 na více než 50 procent.
Karin Rådströmová, předsedkyně představenstva divize Mercedes-Benz Trucks, k tomu říká: „Elektrifikace těžké dálkové dopravy je dalším milníkem na cestě k nákladní dopravě s neutrální bilancí emisí CO2. Model eActros LongHaul bude pro naše zákazníky ekonomicky výhodný i jako vozidlo s elektrickým pohonem napájeným z akumulátorů. Se svým týmem se již těším na září, kdy toto inovativní nákladní vozidlo představíme našim zákazníkům a veřejnosti.“
Divize Mercedes-Benz Trucks zveřejnila v rámci své komunikace před veletrhem IAA první upoutávkové snímky koncepčního prototypu eActros LongHaul a oznámila další technické specifikace plánované pro sériově vyráběnou verzi. V modelu eActros LongHaul naleznou uplatnění sady akumulátorů s technologií lithium-železo-fosfátových akumulátorových článků (LFP), které se vyznačují především dlouhou životností a vyšší využitelnou energetickou kapacitou. Akumulátory lze nabít z 20 na 80 procent za výrazně méně než 30 minut z nabíjecího stojanu s výkonem cca 1 MW. Dlouhý dojezd na jedno nabití akumulátorů ve spojení s megawattovým nabíjením umožní dosahovat celkových dojezdů na úrovni konvenčních nákladních vozidel. Díky tomu bude možné vozidla používat i ve dvousměnném provozu. Pohon vozidla se navíc vyznačuje mimořádně vyváženými vlastnostmi. Výsledkem je velmi příjemná jízda. Model eActros LongHaul kromě toho disponuje velkým počtem bezpečnostních inovací. Divize Mercedes-Benz Trucks založila svůj koncept dálkové dopravy s elektrickým pohonem napájeným z akumulátorů na nabídce komplexního řešení dopravy včetně automobilové techniky, poradenství, nabíjecí infrastruktury a služeb. Model eActros LongHaul se tak má pro zákazníky stát výhodnou volbou z hledisek ziskovosti, trvalé udržitelnosti a spolehlivosti.
Výhody modelu Mercedes-Benz eActros LongHaul
Elektrické pohony napájené z akumulátorů vykazují mezi alternativními pohony nejvyšší účinnost. Model eActros LongHaul s výhradně elektrickým pohonem, který získává elektrickou energii z akumulátorů, proto nabízí vysokou úroveň energetické hospodárnosti. Dopravcům, kteří budou eActros LongHaul používat pro zamýšlené druhy provozu, to přinese významné ekonomické výhody.
Velká část vozidel provozovaných dopravci v dálkové dopravě beztak nevyžaduje na základě absolvovaných tras delší dojezd než cca 500 km, který eActros LongHaul umožní na jedno nabití. V závislosti na konkrétní situaci je nutnost delšího dojezdu navíc limitována legislativními požadavky na dobu souvislého řízení nákladního vozidla jedním řidičem. Například řidiči nákladních vozidel v EU si musejí udělat přestávku k odpočinku dlouhou nejméně 45 minut nejpozději po 4,5 hodiny strávených za volantem. Během této doby lze doplnit elektrickou energii pro pokračování v jízdě. V pravidelném provozu na plánovatelných trasách a při odpovídajících vzdálenostech a možnostech nabíjení tak eActros LongHaul bude pro dopravce vhodným řešením.
Účast s partnery na výstavbě nabíjecí infrastruktury
Společnosti Daimler Truck, TRATON GROUP a Volvo Group podepsaly závaznou smlouvu o založení společného podniku zaměřeného na veřejné nabíjení pro dálkovou dopravu. Jeho cílem bude zajistit v Evropě výstavbu a provoz veřejné sítě pro vysokovýkonné nabíjení nákladních vozidel pro těžkou nákladní dopravu a dálkových autobusů. Nabíjecí síť tří partnerů bude v Evropě k dispozici provozovatelům vozových parků nezávisle na značce. Co se týče nabíjení v depech, spolupracuje Mercedes-Benz Trucks se společnostmi Siemens Smart Infrastructure a ENGIE.
Daimler Truck se kromě toho podílí na projektu HoLa („Hochleistungsladen im Lkw-Fernverkehr“ – vysokovýkonné nabíjení nákladních vozidel pro dálkovou dopravu). Cílem projektu pod záštitou VDA je plánování, výstavba a provozování specifické infrastruktury pro vysokovýkonné nabíjení nákladních vozidel pro dálkovou dopravu s akumulátorovým elektrickým pohonem. Ve čtyřech lokalitách v Německu vzniknou vždy dvě vysokovýkonné nabíjecí přípojky se systémem MCS (Megawatt Charging System), které budou prakticky testovány v reálných podmínkách. Na projektu se podílí konsorcium různých partnerů z průmyslu a výzkumu.
Konečný cíl
Daimler Truck má ambici nabízet nejpozději od roku 2039 v Evropě, Japonsku a Severní Americe už jen nová vozidla s neutrální bilancí emisí CO2 vznikajících při jejich provozu („tank-to-wheel“). Již od roku 2018, resp. 2021 jsou sériově vyráběny modely Mercedes-Benz eCitaro a Mercedes-Benz eActros s akumulátorovým elektrickým pohonem. V letošním roce budou následovat Mercedes-Benz eEconic, FUSO eCanter a Freightliner eCascadia. Další vozidla s neutrální bilancí lokálních emisí CO2 jsou již plánována. Od druhé poloviny tohoto desetiletí hodlá společnost rozšířit svou nabídkou také o sériově vyráběná vozidla poháněná palivovými články na vodík. Konečným cílem je nákladní silniční doprava s neutrální bilancí emisí CO2 do roku 2050.
OMV je novým strategickým dodavatelem leteckého paliva pro Letiště Praha. Na základě vyhraného výběrového řízení se OMV stala jednou z pěti společností, které provozují na letišti zařízení pro skladování leteckých pohonných hmot a manipulaci s nimi. Letecké společnosti mohou v Praze čerpat speciální letecké palivo OMV Jet A-1, které je výsledkem více než 30letého vývoje. První společností, která v Praze využila nově zavedených dodávek tohoto paliva, je Air France-KLM. Spolupráce s Letištěm Praha navazuje na úspěšnou vyhranou zakázku na výstavbu a provozování nového nejmodernějšího tankoviště na letišti Linz.
OMV dodává letecké palivo již na 14 významných letišť v Rakousku, Německu, Maďarsku, Rumunsku a České republice. S dodávkami leteckých paliv má společnost bohaté zkušenosti a v současnosti je vyrábí ve dvou svých rafineriích s tím, že nejbližší partnerská letiště jsou s rafineriemi propojena vlastní potrubní sítí. Na Letiště Praha dodává OMV palivo pozemní cestou – vyhrazenými cisternovými vagony a cisternovými automobily. Společnost postupuje podle celosvětově platných směrnic společné inspekční skupiny pro kontrolu kvality pohonných hmot v letectví a provozní postupy, vydaných Mezinárodní asociací letecké přepravy (IATA).
„Letiště Praha je jedním z nejrychleji rostoucích letišť v EU a jeho poloha v blízkosti rafinerií Schwechat a Burghausen nám umožňuje operativně řídit dodávky podle poptávky jednotlivých leteckých společností. Naším cílem je zvýšit podíl dodávaných leteckých pohonných hmot, pružně reagovat na potřeby odběratelů a upevnit naše dlouholeté postavení v tomto segmentu, ve kterém máme více než 30 let zkušeností. Z dlouhodobého hlediska se chceme v Praze stát také klíčovým dodavatelem udržitelného leteckého paliva (SAF),“ říká Dušan Kotas, manažer oddělení Industry & Construction Sales společnosti OMV Česká republika.
Palivo OMV Jet A-1 zajišťuje výkon potřebný k chodu turbín pomocí kerosinové frakce, na níž jsou kladeny mimořádně přísné požadavky ohledně chování za chladu, spalovacích vlastností, stability a nečistot. Další speciální přísady zvyšují elektrickou vodivost paliva, aby při tankování nedocházelo ke statickým výbojům. OMV Jet A-1 splňuje požadavky ASTM D1655 Kerosin Typ Jet A-1, DEF STAN 91-91, a podmínky asociace IATA, platné pro letecké palivo do reaktivních motorů.
V závěru měsíce května 2022 se uskutečnila „dvě hybridní“ (některé státy se zúčastnily osobně v budově Světové poštovní unie, některé on-line) zasedání týkající se přeprav nebezpečných věcí po železnici. Obě zasedání pořádal Úřad OTIF v Bernu.
Jednalo se o 14. zasedání Stálé pracovní skupiny RID a následně o 57. zasedání Výboru znalců RID. Obě zasedání vedla Caroline Bailleux z Belgie. Jednání se zúčastnilo celkem 18 smluvních států RID (včetně Česka, které zastupoval Ing. Luboš Knížek z MD ČR), dále Evropská unie, Evropská železniční agentura (ERA) a 4 nestátní mezinárodní organizace.
Proč dvě zasedání? Již několik let totiž platí pro členské země EU to, že by měly vystupovat jednotně a jejich stanovisko koordinuje EU. Stálá pracovní skupina po 2 roky pracuje na změnách RID a vše na konci tohoto 2letého období předkládá Výboru znalců RID, který zasedá jen za tím účelem, aby s konečnou platností vše schválil. Na tomto základě pak může Úřad OTIF vše zpracovat a vydat do konce pololetí jako notifikované texty změn RID.
Následně proto Stálá skupina zapracovala do návrhů změn, poslední drobné změny a úpravy, které schválilo 111. zasedání ADR, které se konalo v květnu v Ženevě. Dále stálá skupina projednala a schválila: aktualizaci tabulky B v kapitole 3.2, která se týká NHM kódů; nová přechodná ustanovení v kapitole 1.6, která se týkají nových změn u cisternových vozů a jejich dalšího používání.
Po tomto zasedání se uskutečnilo 57. Zasedání Výboru znalců RID, které konstatovalo, že podle jednacího řádu je zasedání usnášení schopné, když ze 45 členských států RID je minimálně jedna třetina zúčastněna (hlasovalo členských 16 států). Následně byly všechny změny zpracované Stálou skupinou RID schváleny, čímž bylo konstatováno, že vstupují v platnost v členských státech RID dnem 1. ledna 2023 s přechodným obdobím od 1. 1. do 30. 6. 2023.
Sekretariát OTIF pak sdělil, že členské státy obdrží notifikační texty v souladu se zněním článku 35 §3 COTIF na začátku července 2022.
Představenstvo rozhodlo o zapojení Sdružení automobilového průmyslu do Elektromobilní platformy. Od 1. července se tak Sdružení stává součástí uskupení, které podporuje nastavení správných podmínek pro rozvoj elektromobility v České republice.
Sdružení automobilového průmyslu dlouhodobě upozorňuje odbornou i laickou veřejnost na nevyhnutelnost přechodu směrem k čisté mobilitě. Již v roce 2017 s vládou v tomto kontextu podepsalo Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice, jehož je elektromobilita nedílnou součástí. „V oblasti rozvoje čisté mobility se nám ve spolupráci s vládou podařilo za uplynulých pět let dosáhnout řady opatření ve prospěch spotřebitelů. Ať už to je zavedení speciálních SPZ s označením EL pro nízko- a bezemisní vozy, na které se vážou některé další výhody, ale také např. vyjasnění domácího dobíjení služebních elektromobilů nebo nově snížení povinného odvodu za služební elektromobil, který zaměstnanec využívá k soukromým účelům,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
K výraznějšímu rozvoji čisté mobility je především zapotřebí dostatečně robustní infrastruktura tak, aby spotřebitelé nebyli oproti dnešním standardům znevýhodňováni. Urychlení výstavby, ale i nastavení efektivního způsobu jejího využívání, vyžaduje intenzivní diskusi napříč průmyslovými sektory. „Elektromobilita nově těsně propojuje odlišné sektory. Pro dostatečný rozvoj infrastruktury je úzká kooperace mezi autoprůmyslem, energetikou, vládou a samosprávami naprosto klíčová. Jsem proto velmi rád, že Sdružení automobilového průmyslu může i na této úrovni svými zkušenostmi přispět k tolik potřebné diskusi,“ dodává Zdeněk Petzl.
Zákládajícími členy Platformy jsou ČEZ, ŠKODA AUTO, PRE, E.ON a ČVUT. Platforma si vytyčila pět bodů, na které chce ve spolupráci s vládou, kraji a městy a dalšími partnery zaměřit: výstavba dobíjecí infrastruktury, dostupnost elektromobilů, věda a výzkum, ekosystém e-mobility a spolupráce. Mezi hlavní témata zájmu e-Platformy patří např. diskuse nad parametry nově připravovaného návrhu Nařízení EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (tzv. AFIR), jehož výsledná podoba významně ovlivní dostupnost dobíjecí infrastruktury v ČR i dalších zemích EU. Platforma je také zapojena do příprava normy a vyhlášky týkající se parkování a nabíjení elektromobilů a řady dalších aktivit směřujících k usnadnění a urychlení nástupu e-mobility v ČR.
V květnu úspěšně proběhl audit ECM provedený německou společností TÜV SÜD Rail GmbH v Siemens Mobility, s.r.o. v České republice. Na jeho základě byl společnosti udělen certifikát umožňující provádění údržby lokomotiv. Audit pokrýval čtyři hlavní pilíře označené jako „funkce údržby“. Jedná se o funkci ECM I – řízení, ECM II – rozvoj údržby, ECM III – řízení údržby vozidlového parku a ECM IV – provádění údržby.
„Celý proces údržby, který poskytujeme pro vozidla Siemens na území České republiky, bylo nutné certifikovat. Jsme velmi rádi, že jsme získali toto důležité osvědčení v oblasti údržby lokomotiv, které vyžaduje evropská legislativa a které umožňuje zlepšit kvalitu provádění údržby pro bezpečný provoz lokomotiv,“ říká Roman Kokšal, generální ředitel společnosti Siemens Mobility Česká republika.
ECM je zkratka anglického označení „Entity in Charge of Maintenance“, společnosti odpovědné za údržbu. Všechny subjekty provádějící údržbu všech kategorií vozidel provozovaných na území České republiky musely být certifikovány nejpozději k 16. červnu 2022. Povinnost certifikace ECM vyplývá z prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/779, kterým se přijímají podrobná ustanovení o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 445/2011.
Až 53 procent Pražanů se na silnicích ve městě necítí bezpečně. V porovnání s ostatními evropskými metropolemi tak Praha patří při vnímání dopravní bezpečnosti k nejhorším v Evropě. Třetina obyvatel hlavního města má kvůli tomu dokonce obavy se do provozu vůbec vydat. Za rizikovou považují lidé zejména jízdu na kole ve městě. Vyplývá to z průzkumu společnosti Cyclomedia, která se zabývá digitální vizualizací veřejného prostoru.
Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 3890 respondentů z 16 měst Evropy, z toho 300 obyvatel Prahy, tak doprava v české metropoli často budí strach. Třetina pražských respondentů uvedla, že má na silnících obavy z nehody. Hůř je na tom při porovnání evropských metropolí pouze Řím (37 procent) a Bratislava (35 procent). K tomu přispívají i zkušenosti s nehodami, když více než 27 procent obyvatel Prahy v průzkumu uvedlo, že bylo účastníkem dvou a více nehod. Nelichotivou první příčku pak obsadila Praha v otázce rizikových křižovatek. Více než dvě třetiny Pražanů kvůli tomu při cestách raději volí zajížďku, aby se nebezpečným křižovatkám vyhnulo. Dobře nevychází české hlavní město ani v žebříčku spokojenosti s množstvím parkovacích míst. S kapacitami pro parkování je podle průzkumu spokojeno jen 17 procent Pražanů, což město v rámci Evropy řadí opět jen před Řím a Bratislavu.
Praha patří k nejhorším i při vnímání podmínek pro cyklisty. Přes 88 procent Pražanů se podle průzkumu cítí bezpečněji v autě než na kole. Například 78 procent pražských respondentů v této souvislosti uvedlo, že se vyhýbá cestování na kole ve tmě. Problematický vztah mezi českými cyklisty a řidiči ovšem potvrzuje i celorepublikový průzkum společností Kantar, podle něhož se na silnicích cítí bezpečně pouze třetina cyklistů.
„Městská cyklistika má svoje specifika. Lidé jsou často nervózní, cítí se ohrožení, domnívají se, že je ostatní zdržují a nerespektují. Důležitá je ohleduplnost, a to víc než kde jinde,“ podotkla Michaela Kreuzigerová, zakladatelka projektu Dám respekt, který se dlouhodobě zaměřuje na zlepšení vztahů mezi řidiči a cyklisty.
Příspěvek na mobilitu pro lidi s handicapem by se mohl zvýšit nejspíš od září, nebo od října. Od října by vláda mohla upravit i příspěvek na zaměstnávání postižených. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhovat bude navýšení dávky na mobilitu z 550 na 900 korun. Podpora na zaměstnávání by podle plánu mohla vzrůst o 600 korun na 13.900 korun. Zvednutí částek má zmírnit dopady zdražování.
„Připravujeme novelu zákona tak, abychom dokázali příspěvek na mobilitu zvýšit buď od 1. září, nebo od 1. října. Uvidíme, jak budeme rychlí v legislativním procesu,“ řekl Jurečka. Podle něj návrh novely bude obsahovat kvůli růstu nákladů také navýšení podpor na zvláštní pomůcky. Přibýt by mělo i ustanovení, že by o částkách příspěvku na mobilitu mohla příště rozhodovat vláda svým nařízením, nemusel by se už měnit zákon.
Zvýšení příspěvků na mobilitu či na zaměstnávání postižených měl původně obsahovat balíček opatření ke zmírnění dopadů vysoké inflace na lidi s handicapem. Ministr koncem dubna řekl, že ho do měsíce předloží. Návrhy začala projednávat vláda, debatu přerušila. Jurečka uvedl, že je potřeba doplnit propočty parametrů a dopadů, aby koalice mohla na vládním zasedání v polovině června rozhodnout. Před nedávnem ČTK ale řekl, že se opatření v jednom balíčku schvalovat nebudou a ministerstvo předloží návrhy postupně.
Příspěvek na mobilitu je pro lidi s průkazem ZTP či ZTP/P a činí 550 korun měsíčně. Naposledy vzrostl o 150 korun od ledna 2018. Loni se na něm vyplatilo 1,7 miliardy. Novelu se zvýšením příspěvku připravila i opozice. SPD navrhovalo navýšení na 800 korun. Hnutí ANO ve svém návrhu zvedá částku na 2000 korun, vláda to odmítla. „My budeme navrhovat 900 korun,“ uvedl ministr.
Šéf Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása poukazuje na to, že se příspěvek přes čtyři roky neměnil a ceny dopravy a pohonných hmot prudce vzrostly. „Bylo by adekvátní dostat se na částku 1000 korun, což vidím jako reálné,“ řekl ČTK Krása. Podle něj by vláda pro urychlení mohla využít opoziční novelu a prosadit do ní svůj záměr. Rada žádá také podporu pro lidi, kteří k životu potřebují dýchací přístroje a mají kvůli tomu vysokou spotřebu elektřiny a vysoké výdaje. Navrhuje pro ně navýšení příspěvků na mobilitu na 3000 korun.
Stát přispívá na výdělek handicapovaných firmám s víc než polovinou postižených pracovníků. Jejich pracovní výkon bývá omezený. Podniky mohou od státu získat tři čtvrtiny mzdových nákladů lidí s postižením, ale nejvýš 13.600 korun. Částka se upravovala naposledy předloni od října, kdy se přidalo 800 korun. Zaměstnavatelé žádají o vyšší podporu. Poukazují na to, že minimální mzda od poslední úpravy rostla už dvakrát a letos činí 16.200 korun, příspěvek se ale nezměnil.
Jurečka zmiňuje plánované navýšení od října o 600 korun. „Platí to jeden kvartál zpátky, takže by to pokrývalo celé druhé pololetí letošního roku,“ uvedl ministr.
Nostalgickými jízdami slaví o tomto víkendu 120 let od svého vzniku unikátní ozubnicová trať mezi Tanvaldem a Kořenovem, jež je spojnicí mezi Jizerskými horami a Krkonošemi. Nejstrmější železniční trať v Česku čeká v dalších letech modernizace za víc než půl miliardy korun. Mluvčí Správy železnic (SŽ) Jan Nevola ČTK řekl, že chystané opravy a investice směřují ke zvýšení bezpečnosti, plynulosti a komfortu železniční dopravy na tomto úseku.
Podle něj se nyní předpokládá, že výměnu kolejnic a pražců, opravy výhybek, obnovu odvodnění nebo sanace skalních zářezů na trati budou dělat v letech 2024 až 2025. „Součástí akce je také oprava přejezdů a nástupišť v dopravnách Desná, Dolní Polubný a Kořenov zastávka. Cenu v tuto chvíli odhadujeme na více než 500 milionů korun,“ řekl Nevola.
SŽ pro roky 2024 a 2025 počítá i s opravou kolejí či výhybek také na nádraží v Kořenově, kde je centrum víkendových oslav. Předcházet tomu bude oprava výpravní budovy za pět milionů korun, jež má začít ještě letos. „Budova získá novou fasádu, okna, dveře a také moderní mobiliář. Dále dojde k opravě zpevněných ploch u objektu, úpravě vstupu a vybudování bezbariérového přístupu,“ uvedl Nevola. Obnova budovy by měla skončit v příštím roce. SŽ počítá i s tím, že ozubnicovou trať vybaví zabezpečovacím zařízení ETCS s dálkovým řízením provozu. „Stavba se nyní připravuje a realizace je plánována na rok 2024,“ dodal Nevola.
Provoz na ozubnicové trati z Tanvaldu do Kořenova začal 30. června 1902. Dál ve směru na Harrachov a za hranice začaly vlaky jezdit týž rok na podzim. Na dvanáctikilometrové trati, jež je kulturní památkou, jsou tři úseky s ozubnicí uprostřed koleje. Ta pomáhá lokomotivám překonat příkré stoupání 58 promile. Mezníkem v novodobé historii zubačky se stal rok 1997. Tehdy chtěly České dráhy osobní dopravu na ní zastavit, jelikož byla vysoce ztrátová. Díky protestům veřejnosti se podařilo provoz zachovat. Od podzimu 2010 byl navíc obnoven po 65 letech přeshraniční provoz do Polska.
Ředitel Železniční společnosti Tanvald Petr Prokeš, která provozuje na zubačce nostalgické jízdy, míní, že trať je nyní v úplně jiné situaci než před 25 lety, kdy ji hrozil zánik. „Je součástí mezinárodní spojnice Liberec – Sklářská Poreba, vlaky zde jezdí v hodinových intervalech, jsou plné cestující, takže to si myslím, že je skvělé. A do toho funguje i ta nostalgická část dopravy. Teď se domlouváme třeba s Libereckým krajem i na rozšíření provozu nostalgických vlaků,“ uvedl Prokeš. Na letošní rok má spolek naplánované zvláštní jízdy na šest víkendů, za rok se historickými vlaky sveze kolem 10.000 lidí. O tomto víkendu mohou zájemci vidět jediné dvě dochované ozubnicové lokomotivy zvané Rakušanka, což nebývá obvyklé. „Občas je ukazujeme obě při mimořádných událostech,“ uvedl Prokeš. Mezi Kořenovem a Sklářskou Porebou navíc jezdí parní lokomotiva Rosnička a na oslavách jsou i motorové lokomotivy Zamračená, Brejlovec nebo Elektronik.
Nový web Česko bez bariér o odstraňování překážek ve veřejném prostoru spustil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Na stránkách zájemci najdou návod k podávání žádostí o peníze, upozornění na nejčastější chyby v projektech i informace o vzorových úpravách. Web představili dnes na tiskové konferenci ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a generální ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Podle něj fond na úpravu chodníků, cyklostezek a křížení cest poskytl dosud téměř 13 miliard korun.
„Nezbytně nutné je začít od samých projektů. Web má být pro ně významnou pomůckou, aby se vyvarovaly chyb. Chceme na úspěšných projektech ukázat, jak to může a má vypadat,“ uvedl ministr dopravy.
Projekty se týkají odstraňování překážek pro lidi s omezenou pohyblivostí, tedy třeba postižené, seniory, či rodiče s kočárky. Na webu jsou příklady konkrétních úprav s využitím moderních i přírodních materiálů či historické dlažby s ohledem na památkovou ochranu i citlivé architektonické řešení, popsal ministr dopravy. Informace mohou využít kraje, radnice i organizace.
SFDI poskytl od roku 2000 do konce loňska na odstranění překážek víc než 12,6 miliardy korun, a to na 3440 akcí. Z celkové sumy vydal přes 7,3 miliardy na budování bezbariérových chodníků, přes 3,7 miliardy na cyklostezky a přes 1,6 miliardy na mimoúrovňové křížení komunikací, upřesnil Hořelica. Peníze se využily na výstavbu a rekonstrukci míst pro přecházení, přechodů pro chodce, podchodů, lávek, zastávek či semaforů.
Odstraňovat bariéry se snaží podle svého šéfa Jiřího Svobody i Správa železnic (SŽ). Vedle stavebních úprav začala i s asistencí postiženým. Mohou tak mít třeba doprovod na konkrétní spoj. Před nedávnem SŽ uzavřela smlouvu na dodávku zdvihacích plošin. „Převezmeme postupně tedy i činnost, kterou realizují dopravci. Budeme pomáhat s nakládkou i elektrických vozíků. To doteď nešlo kvůli technickým záležitostem,“ řekl na tiskové konferenci dnes Svoboda.
Na odstraňování překážek správa spolupracuje s Národní radou osob se zdravotním postižením (NRZP). „Domlouváme se na tom, která nádraží je potřeba upravit, aby byla bezbariérová. Spolupráce se daří,“ zhodnotil šéf rady Krása. Věří, že se budou překážky dál odbourávat.
