Petr Hlubuček (STAN), který je mezi obviněnými v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku (DPP), rezignoval na funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb. Už ve středu Hlubuček po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro podzimní volby do zastupitelstva, kde figuroval na třetím místě. Hnutí STAN mu pozastavilo členství. Hlubuček se vzdal také členství v dozorčí radě DPP.

„Bohužel v současné době není možné publikovat detaily z usnesení o zahájení trestního stíhání. Takový postup by mohl mařit probíhající trestní řízení. Jsem však klientem zmocněn uvést, že popis jednání klienta obsažený v usneseni o zahájení trestního stíhání se skutečně diametrálně liší od toho, jak je klient a jeho role v kauze DP, na základě informací uniklých od médií, veřejně prezentována. Lze tedy jen apelovat, aby i v případě Ing. Hlubučka jako osoby veřejného zájmu byl respektován princip presumpce neviny,“ uvedl Hlubučkův obhájce Lukáš Trojan.

Hlubuček v tiskové zprávě uvedl, že se rozhodl rezignovat poté, co se jeho setrvání ve funkci stalo zástupným tématem některých členů zastupitelstva hlavního města pro nedůvodnou politickou kritiku hnutí Starostové a nezávislí.

Hnutí STAN ve středu večer Hlubučkovi pozastavilo členství a předsednictvo ho kvůli obvinění vyzvalo k rezignaci na funkci náměstka primátora i dalších pozic, v nichž reprezentuje STAN. K rezignaci ho vyzval i primátor Zdeněk Hřib (Piráti), dnes měli o jeho odvolání jednat pražští zastupitelé.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve středu kvůli hospodaření DPP 11 lidí. Mezi obviněnými je podle médií vedle Hlubučka také podnikatel Michal Redl. Oba jsou podezřelí z korupce a účasti na organizované skupině a Redl čelí i podezření z nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Mezi podezřelými je rovněž lobbista Pavel Dovhomilja, náměstek dopravního podniku Matej Augustín i další lidé z nejužšího managementu DPP, vyplývá z neoficiálních informací médií.

Zdroj : ČTK

Senát chce v souladu s novými unijními předpisy umožnit užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží. Sněmovně kvůli tomu dnes vrátil novelu silničního zákona, která má dát ministerstvu dopravy oprávnění povolit řidičům v nákladní dopravě ve výjimečných případech jezdit i bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) senátní změny podpořil.

„Bude možné provozovat silniční dopravu po určitou dobu a za stanovených podmínek i vozidlem registrovaným v jiném členském státě EU,“ uvedl ministr. Souhlasil i s další senátní úpravou, která má snížit administrativní zátěž živnostenských úřadů.

Povolení k nedodržování bezpečnostních přestávek se podle novely má použít při kalamitách nebo v krizích, například při podstatném zhoršení sjízdnosti silnice, přerušení sjízdnosti či ochraně života, majetku a zdraví. Dopravci krok uvítali.

Schválená novela zavádí takzvaný evropský balíček mobility. Balíček v roce 2020 schválil Evropský parlament a upravuje pravidla pro řidiče kamionů převážejících náklad po Evropě.

Úřady, na které se bude ministerstvo dopravy obracet při vydávání takové výjimky, budou ministerstvo vnitra, policie a krajský úřad. Bude ho ale smět vydat pouze se souhlasem Evropské komise a bude ho moci upravit podle jejích případných připomínek. Ministerstvo bude ale moci takové rozhodnutí vydat i zrychleně, pokud hrozí nebezpečí z prodlení, třeba při přírodní kalamitě. V takovém případě ho bude smět vydat nejvýše na 30 dní. Současná vnitrostátní právní úprava s vydáváním takových výjimek výslovně nepočítá.

Vláda při zdůvodnění novely poukázala na pandemii nemoci covid-19, kdy řada států opětovně zavedla hraniční kontroly, některé silnice kvůli tomu byly zablokované a nebylo možné dodržovat požadavky na odpočinek. Týkalo se to hlavně zásobování.

Změna je podle sdružení Česmad Bohemia důležitá zejména v situaci, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. V rámci balíčku změn zároveň dopravci upozorňují na to, že efekt nových ustanovení hlavně v oblasti státního dozoru v dopravě se projeví naplno až v praxi.

Balíček také rozšiřuje definici takzvaného velkého vozidla o nákladní vozidla a soupravy o hmotnosti od 2,5 do 3,5 tuny, což jsou hlavně velké dodávky, pokud provozují mezinárodní silniční dopravu, případně takzvanou kabotáž, tedy silniční dopravu v zemi, v níž nesídlí. Důvodem je to, že roste počet podniků, které jimi tuto dopravu provozují. Unie se snaží zabránit tomu, aby obcházela pravidla. Navíc to má sblížit pravidla hospodářské soutěže. Povinnost mít tachograf na ně podle balíčku dopadne až v roce 2026.

V případě vozidel sloužících k výcviku žadatelů o řidičské oprávnění nebo průkaz profesní způsobilosti řidiče nebude nutné v tomto vozidle používat tachograf, i kdyby jím bylo vozidlo vybaveno. Podnikatelé v silniční dopravě nebudou muset opravovat velká vozidla na plochách k tomu určených a nebudou muset dva roky uchovávat doklady o údržbě mimo vlastní prostory.

Zaváděný balíček mobility představuje reformu silniční dopravy v EU. Upravuje přístup na trh nákladní dopravy, vysílání zaměstnanců v dopravě a má zlepšit pracovní podmínky řidičů. Nová pravidla mají zamezit situacím, kdy některé zejména západoevropské státy vyžadovaly vyplácet řidičům minimální mzdu ve výši země, kterou právě projíždí. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích jsou mzdy mnohem vyšší než v Česku nebo dalších okolních zemích, by byla tato pravidla podle dopravců pro české firmy téměř likvidační.

Zdroj  :ČTK