Domů Blog Strana 651

Česká společnost Apis Innovation vyrábějící termosolární úly vyhrála cenu Innovation Mastermind v evropské soutěži FedEx Small Business Grant

FedEx Express, dceřiná společnost skupiny FedEx (NYSE: FDX), která je největším světovým poskytovatelem expresních služeb, dnes oznámila jména vítězů evropské soutěže Small Business Grant.

Česká společnost Apis Innovation vyhrála cenu Innovation Mastermind za produkt pomáhající řešit jednoznačný celosvětový problém. Její inovativní termosolární úly hubí invazivního roztoče kleštíka, největšího nepřítele včelstev. Přináší tak řešení ekologických i ekonomických problémů včelařů a zdravější med jejich zákazníkům. Díky ocenění získá Apis Innovation grant ve výši 400 000 Kč (15 000 eur) na budoucí rozvoj společnosti i svého výrobku, průlomového termosolárního úlu.

Hlavní cenu ve výši 1 300 000 Kč (50 000 eur) vyhrál dánský startup byACRE, který navrhuje a produkuje řešení lidské mobility. Byl vybrán jako nejinovativnější a nejambicióznější malý podnik z 2100 registrací z celé Evropy, což je dosud nejvyšší počet v historii soutěže.

Jejich jasně rostoucí strategii a průlomový produkt porota ocenila prvním místem, což by podle jejího názoru snad mohlo pomoci lidem zůstat aktivní a odstranit stigma spojené s pohyblivostí, a to bez kompromisů. Rolátory (nebo také chodítka s kolečky) navržené byACRE s ohledem na estetiku a funkčnost mají za cíl poskytnout lidem po celém světě znovuobjevenou svobodu a zvýšenou kvalitu života.

V letošní soutěži, která se vůbec poprvé konala jako celoevropská, získaly tři podniky také cenu poroty, každou ve výši 400 000 Kč (15 000 eur):

  • Digital Excellence: eKuore, španělská společnost zabývající se chytrými zdravotnickými zařízeními, vyhrála pro svou ucelenou digitální strategii. Vyvinula a uvedla na trh první bezdrátová digitální diagnostická zařízení, která lze připojit k chytrému telefonu nebo tabletu a zaznamenávat a ukládat informace pro dosažení spolehlivější diagnózy.
  • Sustainability Champion: podnik MOYU, s centrálou v Amsterdamu, vytvořil udržitelné psací potřeby, které se dají vymazat a přepsat až 500krát. Za každý prodaný zápasník zasadí Moyu strom, což představuje návratnou udržitelnost.
  • Innovation Mastermind: termosolární úly od Apis Innovation.

 

Společnost FedEx zároveň s potěšením oznamuje, že poskytla dodatečných 270 000 Kč (10 000 eur) každé z 15 malých společností z 15 zemí Evropy, které získaly ve svých zemích cenu z veřejného hlasování (seznam níže). V České republice cenu dostává společnost Hunor CNC, která dává druhý život přízím z přebytku nebo odpadu textilních továren.

Na ceny z celkové sumy téměř 6 550 000 Kč (250 000 eur) dosáhlo 19 malých podniků z 16 evropských zemí.

Soutěž FedEx Small Business Grant byla založena v roce 2012, aby pomohla podnikům s 50 a méně zaměstnanci dosáhnout jejich cílů a ambic. V Evropě se soutěž objevila poprvé v roce 2016 ve třech zemích, v roce 2019 se rozšířila do pěti a letošní kolo bylo zatím největší ze všech. Soutěž expanduje rok od roku po celém světě a vyhledává malé a střední podniky, které prokáží nápaditost a zápal.

Helena Jansson, SVP Finance International, FedEx Express a porotkyně soutěže Small Business Grant říká: „V nejisté době, kdy malé podniky potřebují podpořit víc než kdykoli jindy, jsme nadšeni, že jsme mohli najít a ocenit vítěze letošního ročníku. Vzhledem k vynikající kvalitě nominovaných to bylo složité rozhodování. Naši čtyři vítězové však ukázali mimořádnou ctižádost a nápaditost a my máme radost, že jim můžeme pomoci psát nové kapitoly roku 2022 a dál.”

Snímky vítězů budou postupně zveřejněny, pro více podrobností o vítězích soutěže klikněte na www.fedex.com/grant.

Výherci cen veřejného hlasování:

FR ÜMAIN
AT Holy Pit
BE Stampix
CZ Hunor CNC
DE Pakilia
DK Comarché
ES Gravity Wave
GR Greek Chic Handmades
IE Her Sport
IL Mapro
IT Fortitudo Diamonds
NL Gust of change
PL Kenhuru
PT Jardim d’Areias, Lda
UK Wax and Beans

 

Q4 2021: Rekordní poptávka po industriálních nemovitostech, největší objem nově uzavřených smluv, neobsazenost znovu poklesla

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice překonala hranici 9,6 milionů čtverečních metrů a očekáváme, že do poloviny roku 2022 překoná 10 milionů čtverečních metrů. Dokončeno bylo celkem 149 000 m2 skladových ploch v 10 průmyslových parcích na území České republiky. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o 14% nárůst, mezičtvrtletně se jedná o 12% pokles. Toto bylo převážně způsobeno tím, že několik projektů, které měly plánované dokončení toto čtvrtletí byli odsunuty až na začátek letošního roku Za celý rok 2021 bylo v České republice dokončeno téměř 492 000 m2, což je 29% pokles oproti roku 2020.

Největší dokončenou průmyslovou halou je budova o celkové velikosti 29 400 m2, která se nachází v industriálním Panattoni Parku Cheb a jakožto expanze pro společnost Tchibo byla hala v době dokončení kompletně obsazena. Druhá největší dokončená budova se nachází ve VGP Parku Vyškov (28 000 m2), hala byla v době dokončení plně pronajata společnosti OKAY. Třetí největší dokončený projekt ve čtvrtém čtvrtletí 2021 představuje první část budovy pro Alza.cz (23 700 m2), která se nachází v GLP Parku Chrášťany.

Za celý rok 2021 byla největší dokončenou halou budova v industriálním parku CTP Bor (62 100 m2) tato hala byla v době dokončení plně pronajata logistické společnosti Loxxess.

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2021 bylo ve výstavbě rekordní množství ploch, celkem jde o 1 110 000 m2 skladových a výrobních prostor, což je 23% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí a obrovský nárůst o cca. 240 % ve srovnání se čtvrtým čtvrtletí 2020. Přibližně 25 % z nich se nachází v Olomouckém kraji, dalších přibližně 15 % v Moravskoslezském kraji a dalších 11 % se nachází v Plzeňském kraji. Zahájena byla výstavba hal o celkové rozloze 333 500 m2. Podíl industriálních prostor ve spekulativní výstavbě (bez předem zajištěného nájemce) ve čtvrtém čtvrtletí 2021 klesl na 24 %. V roce 2022 očekáváme dokončení více než 1,5 milionu m2 skladových a výrobních ploch. Jednalo by se tak o největší množství, které bylo za jeden kalendářní rok doručeno na český trh.

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) v posledním čtvrtletí roku 2021 dosáhla 672 400 m2 a ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenala znatelný nárůst o 37 %. V porovnání s čtvrtým čtvrtletím roku 2020 se hrubá realizovaná poptávka navýšila o 26 %. Podíl renegociací činil 29 % z hrubé realizované poptávky, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí, kdy jejich podíl činil 17 %.

Čistá poptávka čítala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 celkem 478 500 m2 a zaznamenala tak nárůst o 17 % v porovnání s předchozím čtvrtletím a značný nárůst 44 % oproti stejnému období v minulém roce. Největší podíl na nové poptávce (bez důvěrných smluv) měly ve čtvrtém čtvrtletí především společnosti zabývající se distribucí, tyto firmy tvořily 38% podíl z celkového objemu, následované byli společnostmi zabývajícími se výrobou, které tvořily 33 % z čisté realizované poptávky, a těsně za nimi se nacházeli logistické společnosti s 29% podílem z celkového objemu. Čistá realizovaná poptávka ve čtvrtém kvartále roku 2021 je tou největší zaznamenanou na českém trhu a tím překonala rekord z minulého čtvrtletí (408 300 m2).

Za celý rok hrubá poptávka dosáhla úrovně 2,46 milionů m2, což představuje značný nárůst o 62 % vůči roku 2020 a značný nárůst o 53 % ve srovnání s rokem 2019. Čistá realizovaná poptávka (bez renegociací) zaznamenala dvojnásobný nárůst o ve srovnání s rokem 2020 a i znatelný nárůst o 46 % ve srovnání s rokem 2019. Je důležité zdůraznit, že rok 2019 byl rekordním rokem, co se týče hrubé i čisté realizované poptávky.

VÝZNAMNÉ PRONÁJMY V RÁMCI POPTÁVKY

Největší novou transakcí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 byl předpronájem v CTPark Bor o velikosti 60 000 m2, který podepsala nezveřejněná logistická firma. Druhou největší realizovanou transakcí byla expanze v P3 Prague Horní Počernice o velikosti 40 300 m2. Jméno nájemníka nebylo doposud zveřejněno, ale jedná se o firmu ze sektoru e-commerce. Třetím největším realizovaným novým pronájmem se stal předpronájem na hale v Panattoni Parku Chomutov North, kde si společnost Jungheinrich předpronajala halu o celkové velikosti 39 500 m2. Největší renegociace (46 300 m2) ve čtvrtém kvartálu byla uzavřena v industriálním parku P3 Prague D1, kde společnost HOPI podepsala prodloužení své stávající smlouvy s P3.

NEOBSAZENOST

Od 4. čtvrtletí 2021 upravilo Industrial Research Forum všechny údaje tak, aby lépe reprezentovaly aktuální situaci neobsazenosti na trhu. Od konce roku již nejsou z míry neobsazenosti vyloučeny krátkodobé pronájmy (nájmy kratší jak 1 rok). Dosud byly prostory pronajaté krátkodobě počítány jako volné prostory. Někteří pronajímatelé, zejména v Praze a blízkém okolí, dlouhodobě uzavírají ve větší míře i tento typ nájmu a tuto skutečnost je třeba reflektovat v dlouhodobém pohledu na trh. Z tohoto důvodu byly tyto budovy brány jakožto prázdné a tím ovlivňovaly míru neobsazenosti. S touto změnou tedy došlo k poklesu „míry neobsazenosti“ především v oblasti Prahy a okolí. Tato změna nemá vliv na objemy čisté ani hrubé realizované poptávky, protože krátkodobé nájmy v nich nejsou zahrnuty.

Na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2021 dosáhla míra neobsazenosti 1,6 %. S ohledem na probíhající krizi to prokazuje odolnost českého průmyslového trhu. Pro srovnání jde o čtvrtletní pokles o 36 bazických bodů a masivní meziroční pokles o 251 bazických bodů. Celkově je v současné době na trhu pouze 156 800 m2 moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových prostor v Praze a jejím nejbližším okolí ve čtvrtém čtvrtletí 2021 dosahovala pouhých 0,8 %. Pokud vyloučíme z neobsazených prostor volné kanceláře a zaměříme se pouze na prázdné skladové prostory, zjistíme v některých regionech, zejména v Praze a blízkém okolí, že míra neobsazenosti je o několik desítek bazických bodů nižší a je téměř nulová.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 úrovně 6,00 eur/m2/měsíc. Některé speciální nabídky, zejména v Praze, začínají na 7,00 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 8,50 – 9,00 eur/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,50–0,65 eur/m2/měsíc.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vichr v Česku lámal stromy, zastavoval vlaky

Silný vítr dnes zasáhl velkou většinu republiky, na Kladensku shodil zeď, která zabila člověka. Výrazně zkomplikoval železniční dopravu, problémy byly i na silnicích. Bez elektřiny kvůli vichru zůstaly desetitisíce odběratelů, počet takových míst se postupně daří energetikům snižovat. Hasiči v souvislosti s počasím vyjížděli od půlnoci do odpoledne k více než 2300 zásahům, především k polámaným a spadlým stromům. Už v noci meteorologové naměřili na několika místech nárazy větru o rychlosti orkánu. V noci by měl vítr slábnout. Několik obětí, dopravní komplikace i výpadky elektřiny způsobily silný vítr a bouře napříč Evropou. Místní záplavy ohlásilo Dánsko či Hamburk.

V průmyslovém areálu ve Velkém Přítočně na Kladensku vítr shodil pět metrů vysokou zeď. Jednoho muže zabila, druhého člověka záchranáři vyprostili ze sutin živého. Se zlomeninami byl převezen do kladenské nemocnice. Okolnosti tragédie vyšetřuje policie.

Menší podíl mělo počasí i na dalším neštěstí, kterým byl rozsáhlý noční požár výrobních a skladovacích hal poblíž nádraží v Mladé Boleslavi. Silný vítr plameny rozdmýchával. Požár se hasičům podařilo zhruba po 17 hodinách dnes před 13:30. Škoda podle předběžných odhadů policie přesáhne miliardu korun.

Kvůli pádu stromu do troleje byl několik hodin zastavený provoz na hlavní železniční trati mezi Českem a Slovenskem u Lanžhota na Břeclavsku. Více než čtyři hodiny stál v místě vlak z Budapešti do Prahy, ve kterém bylo 70 cestujících. Kvůli nedostupnému terénu je nebylo možné evakuovat a bez přísunu tepla museli čekat na odtažení. Od odpoledne byla několik hodin neprůjezdná také hlavní železniční spojnice Prahy a Brna, u Žďáru nad Sázavou spadly na trať stromy. Provoz po jedné koleji se podařilo obnovit před 22:00. Plný provoz obnoví Správa železnic v pondělí.

Vítr, který vyvracel stromy a lámal větve, přidělal dnes práci energetikům. Kolem poledne bylo bez proudu v Česku skoro 53.000 odběratelů. Jejich počet se opravářům během odpoledne podařilo snížit zhruba na polovinu, vyplývá z vyjádření distribučních firem ČEZ a E.ON.

Nejvíc domácností, kolem 9000, bylo kolem 16:30 na jihu Moravy. Jejich počet tam celý den narůstal. Přes 3000 odběratelů bez elektřiny bylo vpodvečer také ve Středočeském a Moravskoslezském kraji.

Výrazně více práce dnes měli kvůli vichru i hasiči. „Od půlnoci do 16. hodiny jsme vyjížděli k 2358 technickým pomocem,“ uvedli na twitteru. Dlouhodobý denní průměr je 365 zásahů, a to včetně výjezdů k požárům a autonehodám.

Hasiči se dnes museli nejčastěji potýkat s vyvrácenými stromy blokujícími silnice, zlomenými větvemi či s plechy uvolněnými ze střech. Neobvyklý případ řešili na jezeru u Píšťan na Litoměřicku. Zřejmě v důsledku vlnobití vyvolaného vichřicí se tam potopila část mola a středně velká motorová loď.

Silný vítr dnes v Krkonoších zastavil lanovky ve Špindlerově Mlýně, na Černé hoře, na Kněžickém vrchu a kabinovou lanovku na Sněžku. V noci na dnešek meteorologové zaznamenali na Sněžce náraz větru o rychlosti 185 kilometrů v hodině, tedy o síle orkánu. Na krkonošské Luční boudě naměřili poryv o rychlosti kolem 145 kilometrů.

Varování meteorologů před silným větrem platí do dnešní půlnoci. V pondělí by se mohly na Šumavě a v Krušných horách tvořit sněhové jazyky a závěje.

Zdroj : ČTK

Siemens Mobility dodá 50 dvouzdrojových lokomotiv pro DB Cargo a DB Bahnbau Group

Locomotives, Vectron Dual Mode Light DB Design, Foto, Rolling Stock, Cargo

Společnosti DB Cargo AG a DB Bahnbaugruppe GmbH si společně objednaly celkem 50 lokomotiv od společnosti Siemens Mobility. Dvouzdrojové lokomotivy Vectron Dual Mode budou dodány se specifickými úpravami pro plánované spektrum provozního nasazení u společností DB Cargo a DB Bahnbau Group. Lokomotivy mohou být provozovány buď v naftovém, nebo elektrickém režimu. Touto zakázkou DB využívá opci z rámcové smlouvy uzavřené v září 2020. Díky této objednávce se vozový park DB Cargo rozroste na 146 lokomotiv Vectron Dual Mode a DB Bahnbau Group získá první čtyři lokomotivy tohoto typu. Dodávky lokomotiv budou zahájeny v roce 2026 a budou vyráběny v závodě Siemens Mobility v Mnichově-Allachu.

„Naše lokomotivy Vectron Dual Mode podporují DB při přeměně jejich vozidlového parku na klimaticky šetrný. Na liniově elektrifikovaných úsecích bude lokomotiva Vectron Dual Mode pracovat v čistě elektrickém režimu a na neelektrifikovaných úsecích může přejít na naftový provoz a tím eliminovat nutnost výměny lokomotiv.  Použití naftového pohonu jen na neelektrifikovaných úsecích sníží emise CO2, náklady na údržbu a pomůže DB zavést udržitelnější dodavatelské řetězce,“ řekl Albrecht Neumann, generální ředitel pro kolejová vozidla ve společnosti Siemens Mobility.

Přestože jsou hlavní železniční tratě v Německu již elektrifikovány, tzv. poslední míli lze obvykle provozovat pouze pomocí naftou poháněných lokomotiv. Lokomotiva Vectron Dual Mode nabízí udržitelnou a hospodárnou náhradu za konvenční dieselové lokomotivy.

Společnost Siemens Mobility dosud prodala 195 dvouzdrojových lokomotiv Vectron Dual Mode 18 zákazníkům. Lokomotiva je založena na osvědčených komponentech lokomotiv Vectron, je navržena pro provoz na tratích napájených střídavém napětí 15 kV a je vybavena německým vlakovým zabezpečovačem PZB.

Zdroj  :Siemens Mobility

Může nás rok 2022 v logistice ještě něčím překvapit?

Máme za sebou další rok, který přinesl proměnlivé podnikatelské prostředí. Dynamický a v mnoha ohledech až překotný vývoj postavil do přímé cesty řadu překážek. Narušuje se plynulost dodavatelského řetězce, rostou ceny, chybějí materiál, součástky, pozemky, pracovní síla. Současně ale čelíme výzvám, které nám mohou pomoci k vyšší flexibilitě a hledání nových řešení. Své o tom vědí i představitelé společností ze spolku SKLAD, které pomáhají zákazníkům z různých průmyslových sektorů v rozvoji logistiky. Do nového roku 2022 vzhlížejí se zdravou mírou optimismu. Jak hodnotí rok 2021 a co nás podle nich čeká v následujících měsících?

 Rok 2021 potvrdil, že digitalizačních projektů potřebujeme stále více a stále rychleji. To platí nejen v raketově rostoucím odvětví e-commerce, ale prakticky v celém spektru distribučních a výrobních společností. A příští rok? Ještě nedávno byla automatizace vnímána jako budoucnost logistiky. Dnes začíná být nutností. Nemluvíme už jen o drobných projektech typu zapojení AMR, ale o komplexních implementacích, jako jsou plně automatizované sklady obklopené množstvím dalších technologií. Takové realizace jsou oproti běžným projektům extrémně náročné na zkušenosti a kapacity interní i dodavatelské. Poptávka po kompetentních dodavatelích bude obrovská, jejich kapacita je však omezená. Obzvlášť zkušení dodavatelé, kteří dokážou být zákazníkovi během digitalizačních projektů partnerem, se stanou nedostatkovým zbožím. Rok 2022 proto zahájí s drobnou nadsázkou podle hesla „Boj o dodavatele“.

Roman Žák, předseda dozorčí rady, Aimtec

 Čeká nás zrychlené zavádění automatizace, a to i mezi logistickými společnostmi, které dosud ještě nepřistoupily k digitalizaci svých provozů. Automatizace už není chápána jako pokročilá technologická strategie, ale jako základ provozního fungování podniku, právě tak jako řízení zásob a mobilní technologie. Pro nedostatek pracovních sil už dnes není automatizace jen otázkou efektivity. Stala se nezbytným předpokladem pro zajištění základní kontinuity provozu. Organizace, které se dříve obávaly, že automatizace způsobí rozvrat personálních zdrojů nebo podnikových procesů, zjišťují, že zaměstnanci ji přijímají jako kolaborativní způsob plnění pracovních úkolů. Dokonce sledujeme, že trh průmyslové a skladové automatizace táhne dopředu spousta technologických řešení. Ať už jde o RFID, strojové vidění nebo kolaborativní roboty (coboty) ve skladu, je patrné, že naši zákazníci jejich zavádění a širší uplatnění v různých aplikačních prostředích podporují. Vědí, že jsou pravděpodobně nejlepší – nebo možná jedinou – volbou při řešení určitých problémů.

Tom Bianculli, Chief Technology Officer, Zebra Technologies

V roce 2021 se trh potýkal s nedostatkem čipů, ale i dalších součástek a materiálů. Příčinou byly výpadky ve výrobě a v dopravě, svůj podíl na tom měly také firmy, které si kupovaly výrobky do zásoby na sklad. Jejich cílem bylo především zajištění materiálu pro svou výrobu, v některých případech ale šlo i o spekulativní nákupy za účelem přeprodejů za vyšší ceny. Vzhledem k nedostatku pracovních sil a jejich omezené mobilitě bude v roce 2022 přetrvávat poptávka po automatizaci procesů jak ve výrobě, tak v logistice. Přes obtížnou ekonomickou situaci v mnoha odvětvích však firmy nejsou schopny nebo ochotny investovat tolik prostředků, které by jim tento problém pomohly řešit. Doba realizací automatizačních projektů se kvůli potížím v dodávkách prodlužuje. To představuje další důvod, proč se tento stav nepodaří v krátké době překonat.

Zdeněk Bláha, Managing Director, Blumenbecker Prag

 V roce 2021 pokračovala zvýšená poptávka po náročnějších, komplexnějších, ale také dražších automatizačních projektech. I přes tento velký zájem ale byly firmy, které ještě úplně nedospěly do fáze jít cestou plné automatizace, zavádět změny postupnými kroky, definovat jasné kompetence a standardy. V roce 2022 očekáváme, že bude v souvislosti se zvýšenými požadavky po automatizaci přetrvávat obtížnost v plánování termínu dodávek potřebných komponent. Dodávky i od renomovaných firem se již nyní pohybují ve lhůtách mnoha týdnů, jelikož nemají čipy a další materiál a nefunguje logistika. Navíc se neustále navyšují ceny a koncový zákazník je musí akceptovat. Pozitivně ale vnímám, že tento trend posunuje dopředu nejen zákazníky, ale i dodavatele. Zlepšuje se pracovní prostředí operátorů, zvyšuje se výkonnost a současně se přes počáteční investice snižují provozní náklady. Tato doba nás všechny učí velké flexibilitě a improvizaci.

Pavel Kraus, výkonný ředitel, LogTech

Loňský rok bych přirovnal k plavbě po rozbouřeném moři – jsme rádi, že jsme ji absolvovali s úspěchem vyjádřeným 15% růstem. Dodáváme zboží do předních průmyslových podniků, a tak jsme i my pocítili zpomalení automobilového průmyslu, prudké výkyvy v plynulosti logistického řetězce a výrazný růst cen napříč trhy. Přesto se nám podařilo dokončit významné projekty v oblasti bezpečnosti práce a ekologie provozů a vybudovat si stabilní pozici na trhu ochrany zdraví na pracovišti. Naučili jsme se, co dělat pro to, abychom spolehlivě fungovali i za turbulentních podmínek. Utvrdili jsme se například v tom, že se často vyplácí upřednostnit spolupráci s ověřenými západoevropskými dodavateli. Příležitosti vidíme mimo jiné v růstu celého segmentu logistiky, v odborných službách a také v nástupu elektromobility ve výrobních a logistických provozech. Do roku 2022 tedy vyhlížíme s mírným optimismem.

Ondřej Sobička, obchodní ředitel, HAPPY END

Rok 2021 byl z pohledu průmyslových nemovitostí rekordní, ať už z hlediska zahájené výstavby, nebo pronájmů. Počet projektů ve výstavbě vytrvale rostl a i díky vysoké poptávce dosáhl dlouhodobého maxima. Novým developmentem reagovali developeři na enormní zájem ze strany nájemců, díky kterému klesla neobsazenost prémiových průmyslových prostor na historické minimum. Trh na to odpovídá nejen nárůstem akvizicí pozemků pro nový development, ale i předpokládaným vzrůstem podílu spekulativní výstavby, kdy o nájemci prostor není předem rozhodnuto ještě před dokončením výstavby. Pozemky pro průmyslový development nicméně docházejí a nové zóny se prakticky nepřipravují. Výrazně rostou také ceny nájemného. V roce 2022 bude pro firmy klíčové zefektivnění a optimalizace provozu pro udržení konkurenceschopnosti. Řešením v oblasti dostupnosti průmyslových nemovitostí budou investice do automatizace rutinních činností. Celkově si však pro rok 2022 a pro segment komerčních nemovitostí zachováváme pozitivní výhled.

Jakub Holec, zakladatel a CEO, 108 AGENCY

Uplynulý rok byl plný výzev. Navzdory extrémně náročnému období se nám hlavně díky našim zaměstnancům a rychlým interním opatřením opět podařilo posílit podíl na trhu s novými stroji, vyhrát velké komplexní projekty a dosáhnout rekordního počtu prodaných nových strojů za poslední roky. I v době nejtvrdších omezení jsme se snažili držet standard služeb, na který jsou zákazníci zvyklí. Obohatili jsme například mobilní myčku manipulační techniky o službu účinné dezinfekce. Do roku 2022 máme velké plány, rozšiřujeme týmy, vylepšujeme procesy a služby a chceme tak být co nejlépe připraveni na nové projekty a požadavky našich zákazníků. Chceme držet krok s trendy v oblasti energie a udržitelnosti, digitalizace, bezpečnosti a automatizace a přinášet novinky v rámci rodiny elektrických a automatizovaných vozíků. Zároveň pevně věříme, že situace ohledně pandemie bude o něco příznivější.

Tomáš Hnízdil, obchodní ředitel a prokurista, STILL ČR

Odhadnout vývoj pro rok 2021 se nepodařilo nikomu. Očekávání se nenaplnila, ať už se týkala ekonomiky, inflace, pandemie, nebo účinnosti vakcín. Možná jedině volby přinesly pozitivní změnu, ale to ukáže až čas. Podobně těžké bude předjímat, co se stane v roce 2022. Všechny odhady budou spíše zbožná přání. Věřím, že v roce 2022 dojde k postupnému zlepšování. Inflace tu s námi asi bude dále, ale vlády a lidé snad dostanou rozum a covidová mánie skončí. Pokud se podaří trochu přibrzdit zelené šílenství z EU, mohli bychom se přiblížit stavu, kdy je výroba plánovatelná, dodavatelsko-odběratelské vztahy a logistika fungují a děti chodí do školy. Když se k tomu přidá i menší krize nepotřebných oborů, skončí uměle podporovaná zaměstnanost a naopak míra nezaměstnanosti vzroste na zdravou úroveň. Výrazně to vše pomůže naší ekonomice. V každém případě přeji všem stálé a pevné zdraví – ať už se v roce 2022 bude dít cokoliv.

Karel Šprojcar, ředitel, člen představenstva, JK Logistika

EU plánuje investovat desítky miliard eur do čipů

Evropská unie hodlá investovat desítky miliard eur do posílení svého čipového průmyslu a zdvojnásobit svůj podíl na globální produkci čipů na 20 procent. Řekl to novinářům evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

EU přichází s plánem poté, co se ukázalo, jaká rizika přináší to, když se evropský průmysl spoléhá na asijské a americké dodavatele, uvedla agentura Reuters. Spojené státy loni představili svůj program CHIPS for America v hodnotě 52 miliard USD (1,1 bilionu Kč), který má zlepšit konkurenceschopnost amerických firem.

„Nechci vám dnes prozradit výši investic, ale bude úměrná tomu, co chtějí vložit Spojené státy,“ uvedl Breton.

Loni v září předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila projekt EU Chips. Exekutiva EU plánuje poskytnout konkrétní informace 8. února a mají se týkat investic na příštích 20 až 30 let.

Zdroj  :ČTK

Původní továrna na Trabanty již vyrábí šest typů elektromobilů

V posledním lednovém týdnu začaly z výrobní linky továrny Volkswagenu ve městě Cvikov sjíždět první kusy nového elektromobilu ID.5. Deifinitivně tak skončila fáze přeměny tohoto areálu z montážního závodu pro produkci vozů se spalovacím motorem na “čistě” elektrické osobní vozy.

Původně byl zdejší průmyslový podnik určen pro výrobu vozidel značky Trabant, po pádu komunistického režimu ho ovšem získal Volkswagen.

Zajímavostí je, že ještě před Cvikovem se přeměnil na výrobu elektrických vozů další závod v bývalé Německé demokratické republice. Jednalo se o Drážďany, odkud dříve vyjížděl luxusní typ Volkswagen Phaeton.

Společně s ID.5 se ve Cvikově montuje dalších pět koncernových vozů, které byly zkonstruovány na základě speciální podvozkové platformy pro elektromobily (MEB). Konkrténě se jedná o ID.3., ID.4, Audi Q4 e-tron, Audi Q4 e-tron Sportback a Cupra Born.

Plánovaná roční kapacita výroby je zde tři sta tisíc kusů. Vloni se zde zatím podařilo dokončit 180 000 vozů.

Ještě letos se mají do sítě závodů Volkswagenů produkujících elektrickrická vozidla zapojit další lokality. V Hannoveru začne vznika Volkswagen ID.Buzz, v Emdenu rovněž Volkswageny ID.4, stejně jako v americké Chattanooze.

Společně s čínskými závody hodlá Volkswagen letos v těchto továrnách vyrobit již 1,2 milionů elektromobilů s technikou platformy MEB.

Přestavba továrny ve Cvikově začala v roce 2018. Od té doby se zde proinvestovalo 1,2 miliardy eur.

Zdroj : ČTK

Loď Queen Mary se zavřela pro turisty kvůli opravám

Historickou zaoceánskou loď Queen Mary, která je již desítky let turistickou atrakcí a hotelem, čekají důležité opravy. Loď tak zůstane zavřená, dokud tyto opravy za pět milionů USD (109,8 milionu Kč) nebudou dokončené. Oznámilo to vedení kalifornského města Long Beach, které loď vlastní.

Jednou z nejdůležitějších oprav je podle zprávy odstranění zchátralých záchranných člunů. Jejich tlak na boční plášť lodi způsobil v nosném systému vážné trhliny. Zachovány zůstanou dva z původních záchranných člunů, 13 jich bude uskladněno a město bude zjišťovat, zda o jejich zachování mají zájem muzea nebo jiné organizace.

Součástí oprav bude také instalace nových trvalých ponorných čerpadel a zlepšení systému varování před vniknutím vody.

Město získalo loď zpět do své správy loni. Opravy jsou podle vedení města důsledkem desítek let odkládané údržby předchozími provozovateli lodi. Město již uskutečnilo elektroinstalační práce, jejichž cílem bylo obnovit osvětlení na jednom z lodních komínů.

Loď Queen Mary byla spuštěná na vodu v roce 1934. Do přístavu Long Beach dorazila na konci své poslední plavby v roce 1967, napsala agentura AP.

Zdroj  :ČTK

Vozy ŠKODA opět uspěly v anketě Fleet derby – Flotila roku, vítězství si odnesly modely FABIA a ENYAQ iV

Vozy ŠKODA slaví úspěch v odborné anketě Fleet derby – Flotila roku 2022, která již tradičně vybírala nejlepší firemní automobily. Vítězství ve svých kategoriích si odnesly modely FABIA a ENYAQ iV. První dominoval mezi referentskými vozy, druhý kromě hodnocení ekologických vozů ovládl i absolutní pořadí samostatné kategorie Flotilové elektroauto roku.

Značka ŠKODA je v této anketě každoročně úspěšná a v minulosti triumfovala s mnoha svými modely. Tentokrát se porotci a čtenáři magazínů Business Car a Flotila přiklonili ke dvěma modelovým řadám, které považují za nejlepší flotilové automobily ve svých třídách. Nová FABIA ovládla kategorii Referentské vozy, elektromobil ENYAQ iV si pak odnesl vítězství v kategorii Ekologické vozy a současně se stal absolutním vítězem zvláštní samostatné kategorie Flotilové elektroauto roku, jejíž pořadí určuje výhradně hlasování odborné poroty složené z fleetových manažerů. „Těší nás, že jsme opět dokázali porotce přesvědčit o přednostech našich vozů,“ komentoval výsledky ankety vedoucí prodeje ŠKODA AUTO Česká republika Jan Pícha. „Čeští zákazníci dlouhodobě oceňují spolehlivost, kvalitu a vysokou užitnou hodnotu všech našich modelových řad. K oblibě vozů ŠKODA dále přispívají příznivé provozní náklady, snadná dostupnost servisu a v neposlední řadě stabilní zůstatková hodnota při následném prodeji, což je z pohledu fleetových manažerů zásadní parametr,“ dodal Jan Pícha.

ŠKODA ENYAQ iV potvrzuje výsledky ankety i svými prodejními čísly, neboť je jasnou jedničkou českého trhu v segmentu elektromobilů, když bylo vloni zaregistrováno 738 nových vozů. ŠKODA FABIA se u nás již více než dvě desetiletí řadí k nejprodávanějším vozům na trhu. Za rok 2021 se dokonce stala prodejní jedničkou. V loňském roce vstoupila na trh již 4. generace tohoto úspěšného malého modelu a od spuštění předprodeje v květnu 2021 eviduje české zastoupení mladoboleslavské automobilky přes 10 tisíc objednávek.

V hodnocení odborníků i čtenářů se odráží nejen typická přednost vozů ŠKODA, kterou je vysoká zůstatková hodnota, ale také nadstandardní služby, které poskytují tzv. fleetová centra v oblasti prodeje a servisu. Aktuálně jich v autorizované obchodní síti ŠKODA AUTO Česká republika funguje 36 a jejich rovnoměrné rozmístění po celém území ČR vychází vstříc firemním klientům ze všech regionů. Kromě prodeje nových vozů poskytují další specifické služby zaměřené na potřeby fleetových zákazníků v oblastech předprodejního poradenství, optimalizace vozových parků a nákladů na flotilovou mobilitu, servisu, distribuce ŠKODA Originálních dílů či flotilového financování a značkového ŠKODA Pojištění.

Fleetová centra disponují rovněž certifikovanými klempírnami, lakovnami a sortimentem ŠKODA Care produktů. V případě potřeby poskytnou zákazníkovi náhradní vozidlo stejné nebo vyšší třídy po dobu servisního zásahu. Další výhodu pro každého velkoodběratele představuje záruka rychlého příjmu jeho vozu do servisu a stanovení přesného
termínu dokončení opravy. Předváděcí vozidla mají takové specifikace, které odpovídají
nejčastějším požadavkům velkoodběratelů. Fleetová centra jsou kapacitně, materiálně i personálně vybavena tak, aby firemním zákazníkům vždy poskytovala kvalitní služby na míru. Přestože je fleetový program primárně zaměřen na klienty s ročním odběrem 20 a více nových automobilů, pamatuje značka ŠKODA i na drobné podnikatele a živnostníky. Ti mohou využít zvýhodněných podmínek již při odběru 2 vozů během 12 měsíců.

Dopravci mají kvůli brexitu dál problémy, před Doverem stojí fronty kamionů

Přestože Británie vystoupila z Evropské unie už před více než rokem, obchod mezi ostrovním královstvím a kontinentální Evropou stále vázne. Svědčí o tom dlouhé kolony nákladních aut, které se tvoří na silnici vedoucí k britskému přístavu Dover. Fronty dosahují mnoha kilometrů a kamiony podél této silnice parkují, aby nezatěžovaly město. Kolony aut nejsou cestou k Doveru ničím výjimečným, v posledních týdnech se ale citelně prodlužují.

Dover je pro obchodní firmy důležitým uzlem. Ne proto, že by byl významný sám o sobě, ale proto, že kamiony tam čekají na trajekt, aby se dostaly do Francie a pak do dalších zemí EU. Od ledna musejí obchodní firmy při překročení hranice mezi EU a Británií splňovat další požadavky, které souvisejí s brexitem, s čímž se především ty menší z nich hůř vyrovnávají.

Řidiči, kteří čekají na celní odbavení v Doveru a kteří jsou většinou z ostatních evropských zemí, jsou většinou v klidu. Mají toho už ale dost. „Už čekám snad hodinu, příští týden to bude možná pět hodin. Je to pokaždé jiné,“ říká jeden z řidičů. „Když čekáme, nemáme žádné peníze,“ dodává další.

Pro řidiče, kteří jsou placeni od ujetých kilometrů, je to důvod ke skutečným obavám. A také to znamená, že část z nich už se nebude chtít vracet. Podle řidičů může za současnou situaci fakt, že je teď přechodně k dispozici méně trajektů. Zmiňují ale i pobrexitová pravidla, která mají vliv na jejich pracovní život.

V loňském roce, který byl pro Británii první mimo jednotný unijní trh a celní unii, měly firmy od data vývozu zboží do EU 60 dnů na vyplnění britských celních dokladů. Od letošního 1. ledna je ale nutné tyto formuláře kompletně vyplnit ještě předtím, než kamiony a další nákladní auta vjedou na trajekt a zamíří do kontinentální Evropy.

Tisíce řidičů musejí formuláře nechat zkontrolovat, celý ten proces ale zabere čas. „Vláda nám ten brexit dávkuje,“ říká John Shirley, který má už 25 let v Doveru dopravní firmu. „Lidem už to způsobilo dost problémů, v těch papírech se úplně nevyznají nebo se na to ani nepřipravili. Přesně tohle je příčinou těch front tady.“

Shirley popisuje, jak začátkem týdne potkal řidiče, který v Doveru čekal už čtyři dny. Šlo přitom o rutinní cestu s nákladem do Německa. Jestli se to zlepší, až si všichni na nový systém zvyknou, tím si není jist. „Nevím. Spíš si myslím, že ne,“ říká. „A v červenci přijdou další nařízení kvůli potravinám,“ dodává.

Na takový vývoj se David Pavón musí připravit. V malém obchodě se španělskými lahůdkami, který má v Bristolu, spoléhá na dovoz ze své vlasti. Všechny firmy, které do Británie dovážejí zboží z ostatních evropských zemí, se v posledních týdnech potýkají i s novou byrokracií. To znamená, že každá jednotlivá zásilka oliv, choriza nebo španělské šunky teď musí mít svůj formulář pro celníky. Dřív to nebylo potřeba.

Ještě letos ale většina potravinářských výrobků, které Pavón dováží, bude potřebovat i fyzickou inspekci, jakmile dorazí do Británie. „Bude s tím ještě víc papírování a bude nás to stát i víc peněz. Možná budeme muset zdražit,“ říká. „Je to určitě složitější, ale nedá se nic dělat, jedině zavřít a nechat toho. Bez toho se neobejdeme.“

Co se tedy děje v Doveru a podobných lokalitách, to bude mít širší dopady. Čím snazší to tam bude s papírováním, tím lepší to bude pro firmy po celé Británii. Zatímco část firem věří, že se dá se ziskem podnikat i za těchto nových podmínek, podle jiných už to nestojí za námahu.

Globální obchod se loni zotavil z nejhorších dopadů, které na něj dolehly v prvním roce pandemie. Totéž se ale nedá říct o vzájemných obchodních vztazích mezi EU a Británií. Mnoho evropských firem, které dříve vyvážely do Británie, se patrně už zaměřuje na jiné země v rámci jednotného unijního trhu, případně se poohlíží ještě dál.

Například vývoz z Německa do zbytku EU se loni od ledna do listopadu meziročně zvýšil o 17 procent, vývoz do USA pak o 18 procent. Naproti tomu vývoz do Británie o dvě procenta klesl. To je zásadní rozdíl – Británie teď má s kontinentální Evropou mnohem méně obchodů než mívala před brexitem.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář