Domů Blog Strana 652

Správa železnic má zaplatit ČEZ přes 1,5 miliardy korun za neodebranou elektřinu

Správa železnic má podle rozhodnutí Městského soudu v Praze zaplatit 858 milionů korun energetické společnosti ČEZ Prodej za neodebranou elektřinu v roce 2011. K tomu musí uhradit úroky za přibližně 700 milionů korun. Správa železnic se může proti verdiktu odvolat. Příští měsíc by měl navíc soud rozhodovat i o obdobné sumě za rok 2010.

„Obecnými předpoklady odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání, spočívající v porušení nějaké povinnosti ze závazkového vztahu, vznik škody a příčinná souvislost. Všechny tyto podmínky byly splněny,“ konstatovala podle Hospodářských novin, které informaci o rozhodnutí soudu přinesly, soudkyně Jana Přibylová s poukazem na dřívější názor Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu.

Spor má kořeny ve smlouvě z roku 2008, v níž si tehdejší Správa železniční dopravní cesty objednala u dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ elektřinu pro železniční dopravce na několik let dopředu. Následně se změnil zákon, který dopravcům umožnil nakupovat elektřinu přímo. Pro dopravce byl tento postup levnější, proto jej využili. Správa následně odebrala a zaplatila pouze menší část z původně dohodnutého objemu energie s odůvodněním, že nemohla po změně zákona zabránit dopravcům v nákupu elektřiny přímo.

ČEZ Prodej se následně obrátil na soud a požadoval zaplatit přes 800 milionů korun. Částka pak narostla o úroky a překročila miliardu.

Justice v případu rozhodovala opakovaně, zprvu žalobě vyhověla a Správa železnic proto peníze zaplatila. Nejvyšší soud však rozsudek zrušil. Městský soud následně žalobu ČEZ Prodej zamítl, což potvrdil loni v květnu i vrchní soud. Proti tomu podal dovolání ČEZ a Nejvyšší soud znovu všechny dosavadní verdikty zrušil a případ vrátil k novému projednání. Městský soud tak ve třetím kole sporu rozhodl ve prospěch energetické firmy, Správa železnic se zatím před rozhodnutím, zda se odvolá, chce seznámit s jeho detaily.

Zdroj : ČTK

Prazdroj přestal plnit do PET lahví už i Kozla a Primus. Tím definitivně končí s PETkami

Piva v PET lahvích od Plzeňského Prazdroje natrvalo zmizí z pultů prodejen. Pivovar ukončil stáčení do plastových obalů na konci loňského roku. V obchodech se nyní doprodávají poslední kusy. Z více než sedmdesáti procent teď Prazdroj plní pivo do vratných, znovupoužitelných obalů, tedy sudů a skleněných lahví.

„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí. Naším cílem je maximální cirkularita obalů, to znamená využívat je opakovaně, nebo je vyrobit z použitého obalu, tedy z recyklátu,“ říká ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová. Pivní PET lahve ale nelze znovu využít na výrobu nových pivních lahví. Hlavní překážku představuje vnitřní ochranná membrána, která je nezbytná pro zachování kvality piva. Materiál z pivních PETek tak lze recyklovat například pro výrobu koberců, ale nelze z nich znovu vyrobit lahve nové. Proto od nich Prazdroj definitivně upustil.

 S koncem plnění piva do PET lahví začal pivovar před dvěma lety, kdy tento obal přestal používat nejprve u piv Gambrinus, Radegast a Klasik. Nyní se k němu přidaly další značky – Kozel a Primus. Prazdroj tak nabízí svá piva už jen ve skleněných lahvích, sudech, tancích nebo plechovkách. „Ukončením stáčení piva do plastových obalů ušetříme ročně přes 1300 tun plastu. To vydá na řadu PET lahví dlouhou 2500 kilometrů, což odpovídá třeba trase z Plzně do Lisabonu,“ vysvětluje Pavlína Kalousová.

Podle dat Prazdroje tento přístup preferují i spotřebitelé, zhruba dvě třetiny z nich přešly od nákupu piva v PET lahvích ke skleněným vratným lahvím, třetina lidí pak místo PETek nakupuje plechovky.  I u nich usiluje pivovar o co největší snížení ekologické stopy a stal se proto členem Iniciativy pro zálohování. „Obrovskou výhodou hliníku je skutečnost, že jej lze recyklovat v podstatě do nekonečna, přičemž kvalita materiálu zůstává stejná. V případě zavedení zálohového systému tak prakticky ze starých plechovek bude možné téměř beze zbytku vyrábět nové plechovky,“ uvádí Pavlína Kalousová. Plechovky z recyklátu mají navíc až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu a spotřebuje se na ně jen 5 procent energie ve srovnání s plechovkami z hliníku, který se musí nově vytěžit. „Dlouhodobě se snažíme s dodavateli navyšovat podíl recyklovaného hliníku v plechovkách, aktuálně jsme v průměru na zhruba 50 % a rozhodně míříme výš,“ doplňuje Pavlína Kalousová.

Konec stáčení piva do PET lahví není jediným krokem, kterým Prazdroj snižuje spotřebu plastů. O třetinu snížil tloušťku fólie, která se používá pro ovinutí produktů na paletách, aniž by snížil její pevnost. Tím ušetří 19 tun plastů ročně. Pro plastové fólie, které drží pohromadě větší množství plechovek, používá výhradně recyklovaný plast, čímž ročně nevyprodukuje téměř 600 tun nového plastu. K tomu lze přičíst i loni představenou novou láhev Pilsner Urquell, ze které pivovar odstranil plastovou nálepku, to přináší úsporu dalších 58 tun plastů za rok.

„Nedíváme se ale jen na plasty nebo hliník, k obalům přistupujeme komplexně, aby každá jejich část měla co nejmenší dopad na přírodu. Proto u většiny našich značek používáme na skleněných lahvích etikety z recyklovaného papíru. Díky tomu ročně ušetříme přes 350 tun nového papíru,“ dodává Pavlína Kalousová. Každá tuna recyklovatelného papíru přitom zachrání přibližně 17 stromů, v případě Prazdroje jde tedy o skoro 6000 nepokácených stromů za rok.

 

Ojetým elektromobilům Češi nedůvěřují, obávají se stavu baterie, ukázal průzkum

Zatímco poptávka po nových elektroautech postupně roste, zájem o ojeté elektromobily je zatím v Česku velmi nízký. Tři čtvrtiny lidí jim totiž nedůvěřují, protože mají obavy především ze stavu baterií vozidel a jejich případné výměny. Většina motoristů, kteří kritizují auta na alternativní pohon, s nimi nemají také žádné zkušenosti. Vyplývá to z aktuálního průzkumu poradenské společnosti EY.

Ojeté elektromobily jsou zatím pro řidiče neznámou. Kapacita baterie a náklady na její výměnu přitom nejsou jedinými problémy, kterých se čeští řidiči u těchto aut obávají. Podle EY panují u tuzemských řidičů také nejistoty kvůli možnosti klesajícího dojezdu a snižující se rychlosti nabíjení. „Obavy z klesajícího dojezdu odrazují od nákupu ojetého elektromobilu dvě třetiny dotazovaných, snižující se rychlost nabíjení pak řeší dvě pětiny respondentů. Více než třetina řidičů také uvedla, že se obává snížení zůstatkové hodnoty vozidla, která může být právě s kapacitou baterie spojená,“ uvedl Petr Knap z poradenské společnosti EY.

Obavy českých řidičů z ojetých elektromobilů povedou podle Jiřího Soluceva ze společnosti Arval k častější obměně těchto vozů. „Přestože jsou elektromobily svou životností srovnatelné s vozy s konvenčními motory, povede menší důvěra českých zákazníků vůči nim ke zvýšené poptávce po elektromobilech financovaných operativním leasingem,“ uvedl.

Zájem o nová auta na elektrický pohon naopak postupně stoupá. „Zájem našich zákazníků o tento typ vozů z řad malých firem, živnostníků a soukromých osob vzrostl meziročně o 60 procent,“ podotkl Solucev. Mezi nejžádanější plně elektrická vozidla podle něj v Česku patří Škoda Enyaq a Hyundai IONIQ 5. Největší zájem z plug-in hybridů pak je o vozy Škoda Superb.

Průzkum EY se zaměřil také na zkušenosti lidí s elektromobily. Podle poradenské firmy se ukázalo, že až 91 procent motoristů, kteří nepovažují hybridy a elektromobily za vhodnou alternativu, nemá zkušenost s řízením těchto vozů. „Nejhlasitější kritici elektromobilů každoročně ubývají. Naopak roste v desítkách procent počet nerozhodnutých řidičů, kteří chtějí vozy s alternativními pohony vyzkoušet nebo o nich silně uvažují,“ dodal Solucev.

Zdroj : ČTK

ABB loni v Česku instalovala dosud nejvyšší počet dobíjecích stanic

Společnost ABB, která podniká v energetice a automatizaci, loni v Česku instalovala 150 nabíjecích stanic pro elektromobily. Jde o dosud nejvyšší množství, o rok dříve jich dokončila 118. Ke konci loňského roku jich tak bylo v provozu 450, od začátku letošního roku se jejich počet zvýšil na 457. ČTK dnes o tom informovali zástupci společnosti.

ABB se podílí na instalaci výkonných až vysoce výkonných dobíječek, tedy s výkonem vyšším než 50 kilowatt. Podle dat Centra dopravního výzkumu (CDV) bylo v České republice ke konci září loňského roku 799 dobíjecích stanicích s 1525 dobíjecími body. Podle šéfa divize ABB Elektrotechnika Vladimíra Janypky je na trhu prostor až pro dvojnásobek dobíjecích stanic, a to s ohledem na současný počet elektrických aut.

„Chceme překonat loňský cíl,“ uvedl dnes Janypka s tím, že ABB je však pouze dodavatel technologií a na firmě celkový počet instalovaných dobíjecích stanic nezávisí. Celý proces přípravy se ale podle něj na straně budovatelů zrychluje. „Tyto procesy jsou už výrazně lépe zajeté, což akceleruje rychlost výstavby. Pokud bude toto všechno v souladu, tak to určitě překonáme, my jsme připraveni z hlediska dodávek,“ řekl Janypka.

ABB se podílí na budování sítě rychlonabíjecích stanic ve spolupráci s největšími dodavateli elektřiny v České republice, jako jsou ČEZ, PRE nebo E.ON. Vedle toho dodává stanice k supermarketům Lidl.

V Česku v současnosti jezdí okolo 10.000 elektromobilů a desítka vodíkových aut. Dvě pětiny elektromobilů jsou registrované v Praze. Ministerstvo dopravy chce do roku 2027 investovat do budování dobíjecích stanic pro elektromobily 5,5 miliardy korun. Dalších zhruba 500 milionů Kč půjde na vodíkové čerpací stanice. Dosud ministerstvo prostřednictvím Operačního fondu Doprava investovalo zhruba miliardu korun.

Zdroj : ČTK

Více než třetina pilotů kvůli přetrvávající pandemii stále nelétá

Více než třetina pilotů leteckých společností kvůli přetrvávající pandemii covidu-19 stále nelétá. Ve srovnání s předchozím rokem, kdy jich byla dokonce většina, se situace nicméně zlepšila. Vyplývá to z průzkumu mezi 1700 piloty, který provedla britská společnost Goose Recruitement a oborový web FlightGlobal.

Průzkum ukázal, že celosvětově má práci a létá 62 procent pilotů, zatímco před rokem to bylo jen 43 procent. Podíl nezaměstnaných pilotů meziročně klesl na pětinu z 30 procent. Šest procent pilotů má neplacené volno, loni na něm bylo 17 procent. Z aktivních pilotů uvedlo 61 procent, že se obává o své zaměstnání.

V asijsko-pacifickém regionu, který byl kvůli přísným protipandemickým opatřením nejvíce zasažen poklesem mezinárodní dopravy, však podíl nezaměstnaných pilotů vzrostl z 23 na 25 procent. Oblast také vykazuje nejnižší počet zaměstnaných, kteří létají, a to 53 procent.

„Zaznamenali jsme návraty některých zahraničních pilotů z regionu domů. Obávají se karantény nebo toho, že uvíznou na dlouhou dobu daleko od přátel a rodiny,“ uvádí zpráva doprovázející průzkum.

Zdroj: ČTK

Gebrüder Weiss se řadí mezi Superbrands roku 2022

Odborná porota Business Brand Council Česká republika udělila společnosti Gebrüder Weiss cenu Czech Business Superbrands 2022. „Máme radost, že jsme podruhé v řadě uspěli v hodnocení rozsáhlého týmu expertů z oblasti obchodu a marketingu. Titul Czech Business Superbrands 2022 je pro nás potvrzením, že vysoká úroveň námi poskytovaných služeb nepoklesla. Udělení tohoto titulu považujeme za úspěch celého našeho týmu,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

Evaluační projekt Superbrands již přes dvacet let identifikuje na základě sjednocených kritérií a metod špičkové obchodní značky ve více než 90 zemích světa. V České republice, kde letos aktivita oslaví 10 let své působnosti, je registrováno přibližně 2,1 milionu obchodních značek ze všech průmyslových oborů, včetně mezinárodních a globálních společností. Do programu Superbrands se značky nemají možnost přihlásit, při nominaci se vychází z aktuální databáze registrovaných obchodních značek, kterou pro tyto účely poskytuje Úřad průmyslového vlastnictví.

„V Gebrüder Weiss soustavně pracujeme na tom, aby se naše základní hodnoty – tedy nezávislost, udržitelný rozvoj, závazek a dokonalý servis – odrážely ve všem, co děláme a co realizujeme. Ať už jde o dodávku služeb našim zákazníkům, účast na testování alternativních pohonů v nákladní dopravě, implementaci inovací, které snižují objem rutinní a mechanické práce lidí nebo systémů, které zvyšují naši transparentnost i efektivitu. Titul Superbrands 2022 dokládá, že naše úsilí přináší podle názoru expertů hmatatelné výsledky, které našim klientům vytvářejí potenciál konkurenčních výhod,“ dodává Jan Kodada.

Zdroj : ČTK

Obaly značek Božkov Republica, Božkov Originál a Amundsen získaly od Interserohu certifikáty „Vyrobeno pro recyklaci“

Stock Plzeň – Božkov získal s obaly svých tří značek alkoholických nápojů Božkov Originál, Božkov Republica a Amundsen certifikát „Made for recycling“, čili „Vyrobeno pro recyklaci“. Certifikáty udělila firma Interseroh, německý specialista na třídění odpadu. Všechny tři značky získaly shodně 19 bodů z 20 možných, což znamená, že jsou obaly těchto produktů velmi dobře tříditelné a mechanicky recyklovatelné.

Zuzana Prokopová, Group Brand manažerka Stock Plzeň – Božkov, říká: „Reflektujeme celosvětové trendy a usilujeme o to, aby naše produkty byly k naší planetě co nejpřívětivější. O certifikát jsme se ucházeli, protože jsme se chtěli přesvědčit, jak úspěšné naše snahy jsou. Jsme rádi, že hodnocení potvrdila, že jsme na správné cestě. Obaly se snažíme vyrábět tak, aby byly jednoduše vytříditelné spotřebitelem a také nekomplikované pro samotnou recyklaci, a to jak obaly nápojů, tak dárkových balení.“

Interseroh uděluje rating po otestování obalů Fraunhoferovým institutem pro procesní inženýrství a obaly (Fraunhofer IVV), které probíhá podle přísných kritérií a přesně stanovenou metodikou hodnocení. Stupeň recyklovatelnosti obalu se stanovuje podle designu a stavu obalu, kvality obalu jakožto zdroje pro recyklaci, používaných technologií třídění a recyklace a v neposlední řadě podle kvality výsledného recyklátu, který je možné ze zdrojového materiálu získat.

19 získaných bodů představuje velmi dobré ohodnocení. Dosažení plného počtu bodů produktům Stock Plzeň – Božkov zabránil především papírový kolek na kovovém víčku, který je však povinný a zaručuje bezpečnost a kvalitu produktu.

Zdroj : Stock Plzeň – Božkov

České aerolinky Smartwings přistály jako první s Boeingem 737 MAX na Antarktidě

České aerolinky Smartwings dnes přistály jako první na světě s letadlem Boeing 737 MAX na Antarktidě. Let z norského Osla si objednala společnost Aircontact pro dopravu členů Norského polárního institutu na jejich základnu za jižním polárním kruhem. Dnes o tom dopravce informoval v tiskové zprávě. Další let dopravce plánuje v závěru února.

Samotný let na Troll Airfield v severním cípu Antarktidy byl podle aerolinek bez komplikací. Boeing 737 MAX vzlétl z norského Osla a směřoval s mezipřistáním v Čadu do jihoafrického Kapského města, odkud zamířil na Antarktidu. Poslední část trasy trvala šest hodin. Letadlo uletělo celkem 15.680 kilometrů. Na Antarktidě letadlo strávilo zhruba dvě hodiny, následně se přes Kapské město znovu vrátilo do Norska.

Letadlo na Antarktidě využilo tamní dráhu, která je vybudovaná na ledovci v nadmořské výšce 1232 metrů. Ledem pokrytá dráha je 3000 metrů dlouhá a 60 metrů široká. Samotná ledovou vrstvu před letem ověřili pracovníci Norského polárního institutu a povrch speciálně upravili, aby letadlo mohlo přistát a vzlétnout podle bezpečnostních pravidel výrobce. Jiné záložní letiště podle Smartwings nebylo možné využít. Posádka letadla dostávala podle aerolinek během letu zprávy o počasí a způsobilosti letiště. Počasí společnost sledovala už pět dní před letem.

Aerolinky pro přistání vyslaly specializovanou posádku tvořenou třemi zkušenými kapitány dopravce, kterými byli Tomáš Nevole, Jan Šťastný a Lubomír Malík. „Na takový let je potřeba se důkladně připravit. Příprava trvala dlouhé měsíce předem, let i přistání proběhly hladce,“ uvedl Nevole. Kapitáni před letem absolvovali výcvik pro seznámení s danou oblastí provozu a letištěm a také pro přežití v arktických podmínkách. Letoun pak dopravce vybavil polárními soupravami pro přežití včetně polárních oděvů pro posádku, navíc na palubě nesl některé důležité náhradní díly.

Výzkumná stanice Troll Research Station provozovaná Norským polárním institutem leží 235 kilometrů od moře ve východní části Pobřeží princezny Marthy v Zemi královny Maud v Antarktidě. Věnuje se monitorování životního prostředí a klimatu, vědeckému výzkumu a mapování. Samotná vzletová a přistávací dráha je vybudovaná na ledovci v nadmořské výšce 1232 metrů.

Zdroj : ČTK

Nový systém placení veřejné dopravy některá středočeská města odmítají

Nový systém placení veřejné dopravy odmítají některá středočeská města, která by měla platit vyšší příspěvky než dosud. Část obcí a měst nepřispívala nic a jiné naopak více. Příspěvek se sníží téměř 400 stovkám obcí. Podle vedení Středočeského kraje je systém spravedlivější a transparentní, zatím je úspěšně projednaný se dvěma třetinami středočeských obcí, kterých je přes 1100. Se systémem dosud vyslovilo nesouhlas 31 obcí, mezi ně patří Příbram, Kladno a Mladá Boleslav, ostatní okresní města jej schválila, řekl na dnešní tiskové konferenci středočeský krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).

Nová pravidla pro příspěvky na veřejnou dopravu zohledňují nejen počet obyvatel obcí, které linky obsluhují, ale také jejich význam pro obslužnost lokality a četnost spojení.

V případě Příbrami a Kladna podle Boreckého jednání pokračují, ale Mladá Boleslav nekomunikuje. „My z těch standardů necouvneme,“ uvedl Borecký. Systém je podle něj nastavený spravedlivě a povede k takzvané racionalizaci dopravy. Argumentem měst, která nové podmínky odmítají, je zákon o veřejných službách v přepravě cestujících, podle kterého mají rozsah dopravní obslužnosti stanovit a zajistit kraje a obec podle tohoto zákona zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje.

Kladno podle mluvčího radnice Víta Herala v současné době k dohodě s krajem za žádných podmínek nepřistoupí. „Vedení města stále nevidí důvod, proč dotovat krajskou dopravu z městského rozpočtu. Zastává názor, že město má platit své linky a kraj též,“ popsal na dotaz ČTK postoj města Heral.

Podle názoru vedení Mladé Boleslavi hovoří zákon jasně, dopravní obslužnost na svém území je povinen zajistit kraj. „Dopravní obslužností se podle zákona rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět. Úkolem města je pak zajistit dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje, což Mladá Boleslav činí,“ sdělila ČTK mluvčí mladoboleslavské radnice Šárka Charousková.

Mladá Boleslav by nově měla platit zhruba tři miliony korun ročně, dosud přispívala přímo dopravcům, a to téměř jeden milion korun. Naopak například Mníšek pod Brdy, Jílové u Prahy nebo Dolní Břežany zaplatí oproti minulému roku méně.

Podle Boreckého je cílem uzavřít jednání s 90 procenty středočeských obcí v první čtvrtině letošního roku. V případě, že by se během letošního roku hejtmanství s některými nedohodlo, hrozilo by například to, že by obcí či městem spoj pouze projížděl, ale o konkrétním řešení není podle radního rozhodnuto.

Dosud měly obce smlouvy nejen s krajem, ale i s dopravci. Kraj ale nyní převzal objednávání kompletní veřejné dopravy. Souvisí to se sjednocováním celého systému a zvyšováním kvality.

 

Zdroj : ČTK

Slovenské létající auto dostalo osvědčení o letové způsobilosti

Slovenské úřady vydaly osvědčení o letové způsobilosti létajícímu autu AirCar. Informovala o tom slovenská média. Vozidlo úspěšně absolvovalo 70 hodin zkušebních letů a více než 200 startů a přistání podle předpisů Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).

„Certifikace AirCaru otevírá dveře k sériové výrobě velmi efektivních létajících aut,“ řekl konstruktér a vedoucí projektu Štefan Klein.

Hybridní vozidlo AirCar je vybavené motorem BMW a jeho přeměna z auta na letadlo trvá dvě minuty a 15 vteřin. Je schopné dosáhnout rychlosti přes 160 kilometrů za hodinu a vznést se do výšky 2,5 kilometru. Pro jeho řízení je potřeba mít pilotní licenci. Portál teraz.sk uvedl, že různé společnosti vyvíjejí nepilotované letecké taxislužby s autonomním letem a vertikálním startem a přistáním.

Klein loni v létě s Aircarem úspěšně absolvoval asi půlhodinový let z jihoslovenské Nitry do Bratislavy, urazil přitom kolem 75 kilometrů. Tuto cestu tehdy označil za milník v projektu.

Logistický kalendář