Ekonom Pavel Kysilka skončí na vlastní žádost ke konci roku v čele dozorčí rady Českých drah. O jeho nástupci v kontrolním orgánu státního dopravce rozhodne nový ministr, uvedl ministr dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO). Napsal to dnes server Lidovky.cz. Předsedou dozorčí rady byl Kysilka víc než dva roky.

„Za tímto rozhodnutím není žádný konflikt. O tom, kdo jej v tomto kontrolním orgánu nahradí, rozhodne až nový ministr dopravy,“ cituje server Havlíčka. Dozorčí rada kontroluje zásadní rozhodnutí vedení dopravce a také vybírá členy managementu.

Kysilku do dozorčí rady jmenoval řídící výbor podniku, do jejího čela ho zvolili ostatní členové rady v září 2019. Na místo předsedy rady ho doporučil i tehdejší ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Ve funkci Kysilka vystřídal akademika Karla Pospíšila.

Kysilka v minulosti působil jako člen bankovní rady České národní banky a později i viceguvernér centrální banky. Od prosince 1997 do července 1998 byl pověřen zastupováním guvernéra. V letech 2012 až 2015 byl generálním ředitelem České spořitelny. Vedl dozorčí radu České exportní banky (ČEB) a byl místopředsedou dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB).

Dozorčí rada pod Kysilkovým vedením loni v prosinci vyměnila předsedu představenstva Českých drah. Václava Nebeského ve funkci vystřídal Ivan Bednárik, pod jehož vedením podnik začal hledat úspory. Právě kvůli snížení nákladů se od letošního května snížil počet členů dozorčí rady z devíti na šest.

Skupina České dráhy hospodařila v letošním prvním pololetí se ztrátou 217 milionů korun. Meziročně je to i přes pandemii koronaviru a s ní spojená omezení zlepšení téměř o 1,8 miliardy korun. Za celý loňský rok skupina kvůli krizi hospodařila se ztrátou 4,1 miliardy korun. Do skupiny patří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo, Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy. Skupina zaměstnává zhruba 23.500 lidí.

Zdroj : ČTK

Česká zbrojařská společnost Omnipol získala od státní pojišťovny EGAP záruku pro vývoz 12 proudových letounů L-39NG do Vietnamu, píše deník E15. Vývozu strojů tak už nic nebrání. Zakázka má podle deníku hodnotu téměř deset miliard korun. Letoun L-39NG vyrábí společnost Aero Vodochody, kterou Omnipol spoluvlastní a je strategickým partnerem projektu L-39NG. Většinovým vlastníkem Aera je společnost HSC Aerojet, kterou ovládá maďarský finančník Kristóf Szalay-Bobrovniczky.

O podpisu smlouvy na dodávku letadel s vietnamským ministerstvem obrany informoval Omnipol letos v únoru. Dodání letounů je naplánované na roky 2023 až 2024. Kromě pořízení tuctu strojů smlouva zahrnuje také přeškolení pilotů, výcvik instruktorů, zaškolení mechaniků, dodávku náhradních dílů a další.

Státní exportní pojišťovna EGAP nyní Omnipolu pojistila bankovní záruky, potvrdil šéf představenstva pojišťovny Jan Procházka. „Podpoření vývozu nového modelu letounu je pokračováním bezmála třicetileté spolupráce, během níž český letecký průmysl s pojištěním EGAP dodal své stroje, náhradní díly a služby do řady zemí několika kontinentů,“ řekl Procházka E15. Pojištění zakázky pro Vietnam je podle Procházky něj z největších současných obchodních případů EGAP.

Pro prvního zákazníka z ciziny má už Aero v pokročilé fázi montáže pět strojů. „Rozjezd sériové výroby nového letounu běží podle plánu,“ řekl E15 mluvčí firmy Tobiáš Tvrdík.

L-39NG je cvičný proudový letoun, který může plnit i roli lehkého bitevníku. Od minulého roku má typový certifikát potvrzující, že je způsobilý k mezinárodnímu letovému provozu a splňuje bezpečnostní požadavky. Kromě Vietnamu už o tento stroj projevil zájem například Senegal.

Letadlo vyvinula a vyrábí společnost Aero Vodochody, která je největším výrobcem letecké techniky v Česku a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. Firma se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizaci civilních a vojenských letadel. Součástky dodává také jiným výrobcům letadel, včetně společnosti Airbus.

Většinový podíl v Aeru Vodochody patří od konce září společnosti HSC Aerojet, v níž má většinu maďarský finančník Szalay-Bobrovniczky. Menší podíl vlastní česká skupina Omnipol. Koncem listopadu server Seznam Zprávy uvedl, že Aero Vodochody má v zástavě maďarská státní rozvojová banka MFB Hungarian Development Bank, která na koupi firmy novým většinovým majitelům půjčila 150 milionů eur, v přepočtu zhruba 3,8 miliardy korun. Pokud by majoritní majitel Aera nezvládl půjčku splácet, jeho podíl ve firmě by připadl rozvojové bance.

Zdroj : ČTK

Pražský dopravní podnik (DPP) neeviduje větší množství řidičů v pracovní neschopnosti kvůli koronaviru, a není tak nutné přejít dříve na prázdninový provoz MHD. ČTK a Českému rozhlasu to dnes řekl náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Dřívější zavedení vánočního provozu u linkových autobusů navrhlo v pondělí Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM), podle kterého v tuzemsku chybí okolo 20.000 profesionálních řidičů a další velké množství je v pracovní neschopnosti kvůli koronaviru.

„Řidičů, které máme v karanténě nebo na nemocenské, je minimum,“ řekl Scheinherr. Dodal, že mimo práci kvůli koronaviru je nyní asi 200 lidí z celkových 11.000 zaměstnanců dopravního podniku. „Vzhledem k tomu, že počet cestujících se drží na vysoké úrovni, za což jsme rádi, tak ten provoz nechceme snižovat,“ dodal. Vánoční provoz bude zaveden stejně jako každý rok mezi vánočními svátky a Novým rokem.

Předseda SAČM v pondělí ČTK řekl, že autobusoví dopravci nezvládají kvůli nedostatku řidičů vypravovat všechny spoje a hrozí jim sankce od krajských úřadů. Dopravci proto navrhli zavedení prázdninového režimu na několik týdnů, minimálně od 20. prosince do 2. ledna. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka k tomu řekl, že případné omezení spojů je na krajích, které si je u dopravců objednávají.

DPP měl k 1. listopadu letošního roku přes 11.000 zaměstnanců, z toho asi 4300 řidičů MHD. Jediným akcionářem DPP je město Praha. Podle výroční zprávy za rok 2020 provozoval DPP ke konci roku 2020 v systému Pražské integrované dopravy 142 autobusových linek.

Zdroj : ČTK

Dílčí omezení provozuschopnosti na třech mostech a preventivní častější prohlídky dalších devíti vzešly z mimořádných kontrol železničních mostů z předpjatého betonu v Česku. Diagnostické a statické kontroly 63 staveb neprokázaly kritické závady, které by vyžadovaly akutní zásah nebo zásadní omezení provozu. Informovala o tom Správa železnic. Celkem je na české železnici 167 mostů s konstrukcí z předpjatého betonu, zbylé organizace prohlédla dříve. Nyní se správa zaměří na kontrolu strategických přemostění.

Na třech mostech přijala Správa železnic částečné omezení provozuschopnosti, jde o snížení traťové rychlosti. Na dalších devíti objektech je z preventivních důvodů doporučen stálý monitoring, diagnostika nebo častější prohlídky.

Posudky jednotlivých mostů, které stály 32,5 milionu korun, bude Správa železnic využívat i v budoucnu. „Využijeme je jako podklad pro plánování a realizaci stavebních akcí posuzovaných objektů,“ uvedl generální ředitel správy Jiří Svoboda.

Systematické posuzování mostů bude podle Svobody pokračovat dalším projektem, který se zaměří na strategická přemostění. „Diagnostice nyní podrobíme provozně exponované mosty s dlouhou délkou přemostění a s konstrukcí na hranici návrhové životnosti 100 let. Zároveň půjde o objekty, které jsme v posledních letech staticky neprověřovali,“ dodal Svoboda.

Správa železnic začala s mimořádnými kontrolami mostů s nosnými konstrukcemi z předpjatého betonu v roce 2018. Reagovala tak na zřícení několika konstrukcí z předpjatého betonu v Evropě i v České republice. Prohlídky se nejprve zaměřily na všech 167 železničních mostů s tímto typem nosné konstrukce, z nichž bylo vybráno 63 staveb, u kterých Správa železnic provedla detailnější diagnostiku a statický přepočet.

Typ konstrukcí z předpjatého betonu byl využívaný zejména v 60. až 80. letech. Do betonové konstrukce jsou obvykle vkládána ocelová lana, která mají pomoci pevnosti betonu v tahu. Při prosakování vody do přepínacích kanálků však může použitá ocel korodovat a tím se celá konstrukce oslabí.

Před rokem Správa železnic uvedla, že stát chce v příštích deseti letech investovat do zlepšení kvality všech železničních mostů téměř deset miliard korun. Dodala tehdy, že stavební zásah vyžaduje 319 mostů, což je 4,7 procenta z celkového počtu železničních mostů v ČR.

Zdroj : ČTK

V dalších letech by se měly v Česku podle kandidáta na ministra dopravy Martina Kupky (ODS) stavět desítky kilometrů dálnic ročně. Prioritou je vedle dostavby dálniční sítě i příprava a budování vysokorychlostních tratí a jejich napojení na evropskou síť. Kupka to řekl novinářům po dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.

Z konkrétních staveb Kupka zmínil dostavbu dálnice D35, pokračování ve výstavbě Pražského okruhu, dostavbu dálnice D3 nebo spojení Brno – Vídeň. „Panu prezidentovi jsem představil svůj pohled, co lze reálně zvládnout a co posunout dopředu,“ řekl Kupka. Dodal, že důležitá bude příprava staveb, například u dálnic by se v příštích letech mohlo rozpracovat zhruba 40 kilometrů za rok.

Zeman podle něj zmínil splavnění českých toků. V této oblasti bude podle kandidáta na ministra klíčová dostavba stupně Děčín a stupně Přelouč na Labi.

Resort má podle Kupky historický dluh právě v dostavbě infrastruktury, což si vyžádá ministra na plný úvazek. Zmínil to v souvislosti s tím, že pokud bude ministrem, vzdá ostatních funkcí. Kupka už dříve uvedl, že chce rezignovat na funkci náměstka středočeské hejtmanky i mandát v krajském zastupitelstvu. Zároveň se vzdá postu starosty Líbeznic u Prahy, v obecní radě by ale rád zůstal.

Odpoledne do Lán zamíří kandidátka na ministryni pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Cyklus schůzek by měl skončit v pátek 10. prosince. Dosud prezidenta v Lánech navštívilo osm navržených členů a členek budoucí vlády. Prezident musí být kvůli svému nakažení covidem v izolaci.

Zdroj : ČTK