Spolu se sněmovními volbami se 3. a 4. října v Praze 1 uskuteční místní referendum k zákazu či omezení sdílených elektrokoloběžek a dalším tématům týkajícím se turistického ruchu. Jeho vyhlášení na mimořádném zasedání schválili zastupitelé městské části. Proti byli opoziční zastupitelé, podle kterých je referendum zbytečné i vzhledem k tomu, že na magistrátu je připraven návrh celoplošného zákazu, který však v červnu na jednání městské rady nepodpořili zástupci Spolu a STAN.

Návrh na uspořádání místního referenda plénu předložili zastupitelé koalice z řad ODS, TOP 09, ANO a Rezidentů 1. Původně navržené otázky byly dvě. První se ptá voličů, zda si přejí zákaz provozu a parkování elektrických koloběžek na území Prahy 1. Druhá otázka je obdobná, ale hovoří jen o omezení.

Po více než čtyřhodinové diskuzi zastupitelé nakonec do návrhu na návrh klubů My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL, Iniciativa občanů), Rezidentů 1 a místostarosty Davida Bodečka (nez., dříve Piráti) doplnili dalších pět otázek. Ta Bodečkova se lidí zeptá na to, zda si přejí, aby městská část zajistila alespoň dvě nonstop veřejné toalety.

Klub Rezidentů 1 doplnil dotaz, zda má Praha 1 usilovat o legislativní řešení, které by umožnilo zákaz prodeje alkoholu po 22:00 ve večerkách s cílem omezit noční pouliční popíjení. Druhý dotaz klubu se týká snah o přiměřenou regulaci nadměrného hluku z elektronicky zesilovaných produkcí ve venkovním prostoru, například na zahrádkách, lodích, barech či koncertech.

Opoziční klub My, co tady žijeme doplnil dotazy týkající se regulace krátkodobého ubytování v bytech určených k bydlení přes platformy typu Airbnb a legislativního řešení hluku z takzvaného alkoturismu a motorových vozidel.

Vypsání referenda kritizovali opoziční zastupitelé za Zelené či Prahu Sobě. Filip Lachman (Zelení) uvedl, že jde jen o předvolební tah a vypisovat referendum nemá smysl jen kvůli zjištění názoru obyvatel, který je navíc známý. „Je nezodpovědné vodit takhle občany za nos, že jim dáte do ruky nějakou moc, ale ta moc je vlastně veskrze žádná,“ řekl.

Dodal, že zbytečnost referenda umocňuje i fakt, že na magistrátu od června leží připravený celoměstský zákaz elektrokoloběžek, který vychází z doporučení ministerstev dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Náměstku primátora pro dopravu Zdeňku Hřibovi (Piráti) se ho však zatím nepodařilo prosadit. Lachman uvedl, že zejména členové stran Spolu ve vedení městské části by spíše měli tlačit na své stranické kolegy ve vedení magistrátu, aby toto již připravené řešení podpořili. Navrhl v tom smyslu i protinávrh, který zastupitelé neodhlasovali.

Elektrokoloběžky volně stojící k zapůjčení v ulicích Prahy a dalších měst čelí v posledních letech kritice od místních obyvatel a samospráv. Kritikům se nelíbí zejména jejich špatné parkování a zanechávání na místech, kde překážejí, jízda po chodnících ohrožující chodce nebo absence plateb za využívání veřejného prostoru stojícími koloběžkami.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy by mělo v příštím roce hospodařit s výdaji přes 106,6 miliardy Kč. Oproti letošnímu roku je to o téměř 33 miliard korun méně. Počítá s tím návrh rozpočtu, který v neděli večer zveřejnilo ministerstvo financí. Resort dopravy chce o rozpočtu jednat, zatím jej nepovažuje za definitivní. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) serveru Echo24.cz řekl, že návrh je pro něj nepřijatelný a požaduje o 60 miliard korun navíc. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost.

„Toto je zatím návrh rozpočtu ministerstva financí, rozpočet pro ministerstvo dopravy tak není definitivní a o výdajích pro dopravu budeme ještě jednat,“ uvedla na dotaz ČTK Alena Mühl z ministerstva dopravy. Kupka následně serveru Echo24 řekl, že propad výdajů nemůže být tak vysoký, protože resort potřebuje peníze na dopravní stavby. V tomto smyslu bude muset navržená podoba doznat změn,“ uvedl.

Ve snížených výdajích se zřejmě promítl i předpoklad snížených příjmů, které mají podle návrhu oproti letošku klesnout. Zhruba o 40 milionů korun mají naopak vzrůst výdaje na platy zaměstnanců na 702 milionů korun.

Snížené výdaje se mají projevit hlavně v dotacích pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), z něhož jsou financované dopravní stavby. Ty mají v příštím roce činit 87,6 miliardy korun, zatímco letos to má být 119,2 miliardy korun. Důvod poklesu ministerstvo financí neuvedlo. Výdaje na drážní a kombinovanou dopravu mají být téměř 10,9 miliardy korun, podobně jako letos.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Zdroj: ČTK