Mezinárodnímu železničnímu dopravci PKP Cargo International vzrostly loni tržby z prodeje výrobků a služeb o 111,5 milionu na 2,69 miliardy korun. Nárůst činil 4,3 procenta. Čistý zisk podnik zvýšil na 146,9 milionu korun, o rok dříve to bylo 125,1 milionu. Společnost sídlící v Ostravě to uvedla ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
Na provozní výsledek hospodaření, který mírně klesl na 110,5 milionu korun, měl podle firmy vliv nárůst nakupovaných služeb meziročně o 17,5 procenta. „Finanční výsledek hospodaření se navýšil o 50,2 procenta, zejména vlivem rozpuštění opravné položky k finančním investicím, což pozitivně ovlivnilo celkový výsledek hospodaření, jenž se zvýšil o 17,4 procenta na 146,9 milionu korun,“ uvedla firma.
Loni přepravila 5,58 milionu tun, což znamenalo meziroční nárůst o pět procent. „Společnost i nadále pokračuje ve strategii postupného odklonu od přeprav fosilních paliv, pokles v této komoditě dosáhl sedmi procent, naopak příznivě se rozvíjela přeprava ocelových výrobků (plus 120 procent) chemických produktů (plus 15 procent) a přeprav v segmentu automotive (plus 38 procent),“ uvedla firma.
Pozitivních výsledků dosáhla i v ostatních segmentech své činnosti. „Vlečkové činnosti vykázaly nárůst hospodářského výsledku o 14,3 procenta ve srovnání s minulým obdobím, v segmentu výstavba tratí silniční doprava a skládkování bylo dosaženo růstu o 147 procent. Hospodaření kontejnerového terminálu Paskov je zhruba na úrovni roku 2024, a potvrzuje tak zaměření společnosti na tento segment,“ uvedla firma.
Téměř 72 procent tržeb podniku loni pocházelo z ČR, přes 28 procent tržeb bylo ze zemí Evropské unie. „Převážná část tržeb společnosti k 31. prosinci 2025 je soustředěna na 30 hlavních zákazníků v odvětví železniční dopravy, nájmu železničních vozů a intermodální (kombinované) přepravy,“ uvedla firma.
Skupina PKP Cargo International patří mezi největší soukromé železniční nákladní přepravce v Evropě. Podnik má ve vozovém parku více než 120 lokomotiv a 2100 vozů. V Česku vlastní terminál v Paskově, provozuje 25 železničních vleček, vlastní přes 330 kilometrů tratí. Loni firma zaměstnávala průměrně 1003 lidi, v roce 2024 to bylo o 45 víc. Patří do polské skupiny PKP Cargo, která je největším nákladním železničním dopravcem v Polsku a předním v Evropské unii.
České dráhy (ČD) plánují v letošním roce investovat do vozového parku až 20 miliard korun. Rozsah modernizace v příštích letech bude záviset především na požadavcích objednatelů dopravy, tedy krajů a státu. ČTK to sdělil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Letos dopravce dokončí dodávky 28 motorových jednotek RegioFox, 30 lokomotiv Siemens Vectron a 36 vozů pro soupravy ComfortJet, ve druhé půli roku převezme sedm jednotek RegioFox od výrobce Pesa a šest lokomotiv Siemens Vectron. Většina letošních dodávek už dorazila v prvním pololetí.
Ve výrobě a schvalování je nyní 15 duálních elektro-bateriových jednotek RegioPanter pro Moravskoslezský kraj za 3,5 miliardy korun. Částka zahrnuje mimo jiné také školení. Do provozu by měly být uvedeny začátkem příštího roku.
„V různém stadiu je pak větší počet zadávacích řízení, která mají pokrýt požadavky objednatelů na obnovu vozidlového parku v příštích letech. Zájem objednatelů směřuje především k elektrickým a duálním elektro-bateriovým jednotkám,“ uvedl Šťáhlavský. Jde například o velkokapacitní jednotky EMU 400, které mají sloužit v příměstské dopravě v Praze a Středočeském kraji.
Vedle nových vlaků ČD letos uvádějí do provozu modernizované motorové vozy RegioSpider z druhé ruky. Už začaly jezdit na Benešovsku a postupně se objevují také na Mladoboleslavsku a Nymbursku.
S některými staršími a nepotřebnými vozidly se dopravce v tomto roce loučí, například s motorovými vozy řady 809 a 810, které jsou označované jako orchestrion, nebo řady 854, takzvanými hydrami. ČD letos také nabídly k prodeji elektrické lokomotivy rakouské řady 1216 – Taurus a české řady 380.
Ukončení provozu se týká i dalších řad lokomotiv nebo klasických osobních vozů z přelomu 80. a 90. let minulého století včetně některých typů vozů modernizovaných ve druhé polovině 90. let.
Ve středu ČD zrušily tendr na dodavatele až 90 nových vagonů pro rychlost až 230 kilometrů za hodinu, který vypsaly loni v srpnu. Důvodem bylo to, že jediná přijatá nabídka, kterou podalo konsorcium Siemens Mobility a Škoda Group, přesáhla předpokládanou hodnotu nabídky. Byla osm miliard korun, nabídka od konsorcia 8,36 miliardy.
ČD v posledních čtyřech letech investovaly do obnovy a modernizace vozového parku celkem zhruba 60 miliard korun. Od roku 2022 pořídil dopravce přibližně 700 nových vozidel, čímž snížil průměrné stáří vlaků ze 34 na 31 let. Do roku 2035 plánuje podle dřívějších vyjádření průměrné stáří snížit na 20 let.
Skupina ČD loni hospodařila se ziskem 1,837 miliardy korun před zdaněním, v roce 2024 dosáhla zisku 1,262 miliardy. Loni ČD přepravily 168 milionů cestujících, meziročně o 800.000 méně. ČD jsou akciovou společností, jediným akcionářem je stát.
Dálnici D1 na 62. kilometru na Benešovsku včera kolem poledne uzavřela nehoda motocyklu, dva lidé utrpěli zranění. Dálnice ve směru na Prahu byla mezi Loktem a Souticemi zhruba hodinu neprůjezdná. Poté se podařilo obnovit provoz jedním jízdním pruhem a po další hodině byla dálnice opět plně průjezdná, řekla ČTK policejní mluvčí Barbora Schneeweissová.
U nehody zasahoval vrtulník, podle policie utrpěli zranění řidič a další člověk na motocyklu. Záchranáři podle mluvčí Moniky Novákové přepravili ženu se středně těžkým poraněním letecky do Fakultní nemocnice v Motole. Druhého pacienta s úrazem nohy převezli k ošetření do benešovské nemocnice.
Podle prvotních zpráv na dálnici bouraly dvě motorky a osobní auto, to se ale nepotvrdilo. Podle Schneeweissové podobné informace vznikají, když se vytvoří kolona a situace je nepřehledná.
Vláda v pondělí projedná novelu, která umožní převody vozidel bez návštěvy úřadů nebo doručování registračních značek a osvědčení o registraci vozidla do výdejních boxů a výdejen. Novela o podmínkách provozu vozidel navrhuje také přenositelnost registračních značek a automatické vyřazení z provozu třeba ukradených aut. Část změn má nabýt účinnosti v listopadu, změny v registraci vozidel pak většinou od 1. července 2027 a některá ustanovení od července 2028.
„Nově chceme umožnit vyzvedávání registračních značek nebo osvědčení o registraci vozidla také ve výdejních boxech a na výdejních místech. Současně náš návrh počítá se zavedením přenositelnosti registračních značek, takže si lidé budou moci svou značku ponechat i při změně vozidla. I tady platí, že chceme občanům ušetřit čas, administrativu a zbytečné návštěvy úřadů,“ sdělil ČTK ministr dopravy Ivan Bednárik.
Díky novele budou moci vlastníci a provozovatelé vozidel žádosti a oznámení při registracích vozidel vyřizovat on-line přes Portál dopravy. Novela počítá s tím, že osvědčení o registraci aut, tedy takzvané malé techničáky, nebude už nutné po prodeji auta odevzdávat na úřadech a nová osvědčení bude možné v případě elektronických žádostí vyzvednout na výdejních místech nebo ve výdejních boxech. Stejně lze od loňského července vyzvedávat řidičské průkazy.
Možnost přijít si pro osvědčení na úřad zůstane. Při využití nového způsobu doručení bude muset občan zajistit likvidaci starých dokladů, aby nemusel na úřad. Koupí a prodejů aut bylo v Česku podle ministerstva v loňském roce 1,223 milionu.
V případě prodeje, vyřazení z provozu nebo ekologické likvidace vozu si bude moci vlastník nechat jeho registrační značku přidělit k jinému autu, které vlastní nebo provozuje. V případě, že ho nemá, bude si moci značku zarezervovat až na šest měsíců.
Novela má zautomatizovat některé úkony, kvůli kterým dosud musí majitelé chodit na úřady. Automatizace se má týkat i žádostí o vydání třetí registrační značky například pro nosič jízdních kol. Loni jich úřady evidovaly 57.715.
Bez úředníků mají být vyřizovány elektronicky podané žádosti, které nevyžadují přílohy. Automaticky se mají do registru zapsat také vyřazení vozidel, která jsou nahlášená jako pohřešovaná či odcizená nebo byla do informačního systému zapsaná informace o jejich ekologické likvidaci.
Dlouhodobě nepojízdné vozy mají být podle návrhu automaticky vyřazeny z provozu bez správního řízení. Týkalo by se to těch, u kterých před více než pěti lety uplynula lhůta pro pravidelnou technickou prohlídku a déle jak pět let nemají pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy povinné ručení.
Novela má zároveň umožnit dočasné vyřazení vozidel z provozu elektronicky bez návštěvy úřadu a bez odevzdání registračních značek či osvědčení o registraci. Stejným způsobem ho bude možné znovu uvést do provozu. Sezonní vyřazení z provozu využívají například motocyklisté nebo majitelé veteránů.
Novela upravuje také poskytování údajů o vozidlech on-line, včetně plánovaného zpřístupnění fotografií z technických prohlídek. Stanovuje rovněž postup při náhradním vyznačení identifikačního čísla VIN, které slouží k mezinárodní identifikaci vozidel.
Šéf opoziční ODS Martin Kupka vyzval ministryni financí Alenu Schillerovou a premiéra Andreje Babiše (oba ANO), aby upustili od jmenování Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha a zveřejnili dokumenty k výběrovému řízení, které má opozice za netransparentní. Novinářům řekl, že nominace manažera, který je spojen s koncem Českých aerolinií (ČSA), znamená ohrožení státní společnosti, která prokazatelně funguje dobře a vykazuje růst. Spolu s Babišovými úvahami o prodeji akcií letiště v roce 2028 podle Kupky jmenování Lašáka vede k podezření, že se chystá něco problematického. Použil i spojení „loupež století“. Podle ministerstva financí je Lašák zkušeným profesionálem a jeho spojování s úvahami o prodeji části letiště je účelovou manipulací.
„Radomír Lašák je zkušený profesionál z oblasti letectví, finančnictví a řízení lidských zdrojů s nezpochybnitelnými top-manažerskými zkušenostmi, a to jak z majetkových účastí státu ČR, tak například z USA. Spojování jeho osoby s úvahami o uvedení části letiště na burzu je účelová manipulace. Pokud by ministerstvo k takovému kroku v budoucnu snad přistoupilo, byl by realizován zcela bez ohledu na složení představenstva, které ve strategických záležitostech vždy vykonává vůli akcionáře, uvedlo ministerstvo v reakci na výzvu ODS.
Ministryně financí podle Kupky lže, když tvrdí, že Letiště Praha se dostatečně nerozvíjí. Vyzval ji, aby jmenování Lašáka zastavila a zveřejnila dokumenty k výběrovému řízení. Pokud se ukáže, že v něm byly chyby, aby vypsala tendr nový. Za extrémně problematické označil informace, podle nichž Lašák neprošel ani do užší šestice z původních devíti kandidátů.
Občanští demokraté nejsou podle Kupky proti pronikání soukromého kapitálu do klíčových organizací státu, musí se tak ale dít při zachování vlivu státu v daných firmách a transparentního postupu. V souvislosti s Babišovými návrhy zmínil i plány s privatizací pardubického výrobce výbušnin Explosia.
Dříve oslovení ekonomové a analytici ČTK sdělili, že případný prodej až 40procentního podílu v Letišti Praha by mohl státu přinést zhruba 25 miliard korun, vzdal by se ale části budoucích dividend. Ekonomický smysl by podle nich nabídnutí akcií mělo pouze tehdy, pokud stát výnos využije na dlouhodobé investice nebo financování strategických projektů. Pokud by šlo jen o jednorázové zalepení schodku státního rozpočtu, považují experti takový krok za nevhodný.
Pět odborových organizací působících na letišti vyhlásilo od 21. července stávkovou pohotovost kvůli obavám o další směřování letiště, které vedle prohlášení premiéra o prodeji akcií pramení také z výběru Lašáka do vedení. Odbory ho spojují se zánikem tradičního leteckého dopravce. Lašák stál v letech 2006 až 2009 v čele ČSA. Období jeho působení provázely zhoršující se hospodářské výsledky dopravce, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou nakonec přerušila hospodářská krize.
V ČSA následně pokračovaly roky ekonomických problémů a dopadů pandemie covidu-19. Odbory plánují zůstat ve stávkové pohotovosti a počkat na kroky, které nastanou po 1. srpnu, kdy na pozici šéfa letiště a předsedy představenstva Lašák vystřídá Jiřího Pose, jehož funkční období končí na konci srpna. Ministerstvo se ale ve snaze zklidnit situaci na letišti rozhodlo jeho nástup urychlit.
Letiště Praha, které provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšilo loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Stát jako jediný akcionář Letiště Praha ponechá firmě 80 procent z loňského čistého zisku, oznámila v červnu Schillerová.
Stavba železničního tunelu mezi Prahou a Berounem bude stát v dnešních cenách kolem 76 miliard korun. Je to výrazně více, než se v minulosti předpokládalo. V současnosti se připravuje dokumentace k projektu, pokračují také geologické průzkumy. Samotná výstavba téměř 25 kilometrů dlouhého tunelu by měla začít přibližně v roce 2032 a potrvá 12 let. Při prezentaci projektu to uvedl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth.
Stavba tunelu je jedním z nejrozsáhlejších dopravních projektů v Česku. Nový dvoukolejný úsek má zrychlit cestu z Prahy na západ republiky a dál do Německa. Zároveň odlehčí nynější trati kolem řeky Berounky pro příměstské spoje. Ze Smíchova dojedou do Berouna za 13 minut, tedy o více než půl hodiny rychleji než v současnosti. Do Plzně by cesta vlaku po nové trati měla trvat kolem 45 minut. Zrychlí tak i mezinárodní doprava mezi Prahou a Mnichovem či Norimberkem.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) dnes zdůraznil, že přípravy projektu pokračují a vláda s ním počítá. „Je to totiž smysluplné řešení,“ řekl. Správa nyní počítá s tím, že veškerá dokumentace by spolu se žádostí o stavební povolení měla být hotova na přelomu let 2028 a 2029. Tendr na zhotovitele stavby by pak měl trvat zhruba rok a půl. Se zahájením výstavby nyní správa počítá v roce 2032. Hotovo by mělo být v roce 2044. V minulosti se přitom hovořilo o dřívějších termínech.
Aktuálně předpokládané náklady jsou výrazně vyšší, než se v minulosti předpokládalo. Náklady v čase podle správy zvýšily zejména inflace a růst nákladů na stavbu. V současnosti správa počítá s náklady kolem 76 miliard korun v dnešních cenách. Přesto jsou podle Tótha náklady kolem tří miliard korun za kilometr tunelu při porovnání s projekty v zahraničí na standardní úrovni, spíše na její nižší hranici.
Základním důvodem pro stavbu tunelu je podle správy vyřešení současných kapacitních problémů na železnici mezi Prahou a Berounem. Stávající trať kolem Berounky je totiž podle Tótha přetížená a možnosti dalšího rozšíření omezené. Vybudovaný tunel by měl podle plánů správy uvolnit stávající trať do Berouna pro příměstské vlaky, expresní osobní i nákladní doprava pojede tunelem. Nová trať by také měla zajistit větší spolehlivost jízdních řádů, zlepšit spojení na trase a zvýšit atraktivitu trati například i pro komerční dopravu.
Trať začne na upraveném výjezdu ze stanice Praha-Smíchov. U Barrandova se koleje zanoří do tunelu dlouhého 24,7 kilometru a vyústí v Berouně na novou mostní estakádu přes údolí Berounky. Na pražské straně vznikne odbočka na Branický most ve směru na Prahu-Krč. Nový tunel bude navržený na maximální rychlost 200 km/h.
Průměrná cena pohonných hmot v ČR se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více, přes čtyři koruny, zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice po zhruba třech měsících stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 Kč, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litru na průměrných 42,24 Kč, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Růst cen bude pokračovat i v příštích dnech. Výraznější zdražování lze přitom očekávat opět u nafty, které je na trhu nedostatek. Cena nafty tak může v příštím týdnu zdražit až o dvě koruny za litr, benzin zdraží zhruba o polovinu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Meziročně je benzin nyní o 7,79 koruny na litru dražší a nafta o 8,89 Kč na litru dražší.
K cenové regulaci vláda přistoupila v dubnu v reakci na prudký růst cen pohonných hmot kvůli zdražování ropy po zahájení bojů na Blízkém východě. Maximální ceny nafty a benzinu nastavovala na základě klouzavého průměru velkoobchodních cen denně, naposledy tak učinila v pátek s platností na víkend, během kterého se mohly prodávat nejvýše za 43,41, respektive 42,13 korun za litr.
Před blízkovýchodním konfliktem, který začal koncem února, mohli motoristé v Česku natankovat benzin v průměru za 33,60 haléřů, průměrná cena dieselu byla tehdy o padesát haléřů nižší.
Nejlevnější benzin v současné době natankují řidiči podle dat CCS v Ústeckém kraji, v průměru za 41,76 Kč za litr. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji, kde litr stojí průměrně 41,72 Kč. Nejdražší paliva zůstávají u pražských pump, které benzin nabízí v průměru za 42,61 Kč a naftu za 43,25 Kč za litr.
Analytici: Růst cen pohonných hmot bude pokračovat, zdraží zejména nafta
Růst cen pohonných hmot v Česku bude pokračovat i v příštích dnech. Výraznější zdražování lze přitom očekávat opět u nafty, které je na trhu nedostatek. Cena nafty tak může v příštím týdnu zdražit až o dvě koruny za litr, benzin zdraží zhruba o polovinu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Dalšího zdražování se obávají tuzemští dopravci, v případě pokračování růstu cen budou podle nich opět zapotřebí vládní kroky.
Do cen pohonných hmot se podle analytika Purple Trading Petra Lajska promítá rychlý nárůst z ropného trhu i konec vládních opatření. Ukončení snížení sazby spotřební daně je hlavním důvodem vysokého rozdílu cen. Zároveň je však podle Lajska patrné, že čerpací stanice zatím nezvyšují své marže na maximální úroveň. „Díky levně nakoupeným zásobám v době, kdy se barel Brent držel kolem 70 dolarů, mohou nyní profitovat i při nižší úrovni marží, než byla před válkou,“ řekl Lajsek. Při maximálních maržích by jinak podle něj hrozilo skokové zdražení nafty i o více než pět korun za litr. „Tak výrazný cenový skok by patrně většinu řidičů odradil,“ podotkl Lajsek.
Zdražování paliv bude podle analytiků pokračovat. „Současné maloobchodní ceny ještě plně nezohledňují růst ropy ani nejnovější zdražení rafinovaných produktů,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Opětovné zavedení vládních regulací cen pohonných hmot ale zatím nepředpokládá. „Tento krok bych očekával až s blížící se padesátikorunovou úrovní,“ podotkl.
Další růst cen očekává vzhledem k současné situaci na Blízkém východě také Lajsek. „Do konce měsíce by mohl v průměru zdražit benzin o další korunu, u nafty hrozí nárůst možná až o dvě koruny,“ řekl. Nedostatek nafty v Rusku a hrozící blokace námořní trasy v Rudém moři podle Lajska může ceny pohonných hmot opět vyhnat vysoko nad 40 Kč za litr.
Zdražování paliv komplikuje provoz tuzemských dopravců. „Pro dopravce je to problém v cash flow a ne vždy jsou schopni vyšší ceny za palivo dostat plně do cen za dopravu. Pokud ne, utrpí opět ztrátu,“ uvedl generální tajemním sdružení Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.
Nedávno ukončené vládní regulace podle něj dopravcům pomohly, v případě dalšího růstu ceny nafty ale podle něj budou muset vládu opět požádat o pomoc. „Je to způsob, jak problém, který tady nikdo nezavinil, alespoň z části rozprostřít mezi spotřebitele, obchodníky, dopravce a stát,“ podotkl Hromíř. Dopravci mezitím podle něj musí zkusit vyjednat tzv. palivové doložky, jednat se zákazníky o cenách za služby a případně využít i situace, kdy je méně dopravních kapacit.
V evropském srovnání cen paliv si Česko v posledním týdnu výrazně pohoršilo. U nafty je podle dat Evropské komise desáté nejlevnější ze zemí EU, ještě před týdnem bylo druhé. „Nejnižší ceny nafty mají momentálně řidiči na Maltě, v Bulharsku a na Kypru,“ popsal Tyleček. V případě cen benzinu je Česko 12. nejlevnější. Nejlevněji ho lze natankovat na Maltě, ve Švédsku a v Bulharsku, nejdražší je v Dánsku a Nizozemsku. Ze sousedních zemí jsou podle Tylečka o něco levnější paliva na Slovensku. V Polsku je sice benzin levnější, naopak za naftu si tam řidiči oproti Česku připlatí.
Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 22. červenci 2026 (v Kč/l):
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) prezidentu Petru Pavlovi na schůzce popsal, jak ministerstvu prezidentovo veto u novely rozpočtových zákonů zkomplikuje přípravu rozpočtu i financování infrastrukturních staveb. Jednání byla ale primárně o přípravě vysokorychlostních tratí (VRT) a protidronové ochraně. Bednárik to řekl novinářům po jednání s prezidentem.
Bednárik prezidentovi řekl, že investice, které má vláda v plánu, se beze změn v rozpočtování nedají provést a že velice těžko se mu teď bude stavět smysluplný rozpočet na infrastrukturní stavby.
Prezident novelu vetoval ve středu s odůvodněním, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje kontrolu Sněmovny nad státním rozpočtem. Vládní koalice chce veto v dolní komoře přehlasovat 25. srpna. Novela mimo jiné počítá s pružnějšími pravidly pro financování strategických infrastrukturních staveb a obranných výdajů.
Ministerstvo dopravy má podle Bednárika představu o rozpočtu na příští rok jasnou, ale vládní diskuse nad rozpočtem bude až v srpnu. Ředitelství silnic a dálnic podle něj bude usilovat o rozpočet kolem 90 miliard korun, letos hospodaří s částkou 81,1 miliardy korun. Prioritou ministerstva zůstává dokončení páteřní dálniční sítě do roku 2033. Peníze je podle něj nutné hledat především v úsporách.
S prezidentem ministr probíral přípravu vysokorychlostních tratí, seznámil ho se změnami kolem upřednostnění úseků a úpravami harmonogramu. Nebylo reálné, aby vysokorychlostní tratě byly postaveny hned a všude, připomenul po jednání.
Podle prezidentské kanceláře řešili také další klíčové infrastrukturní stavby v Česku, evropské financování těchto staveb a jejich napojení na mezinárodní sítě. Prezident s ministrem se podle kanceláře shodli na tom, že náklady těchto projektů musí odpovídat jejich přínosům.
Dalším tématem byla antidronová ochrana. Prezidenta podle Bednárika zajímaly zejména další kroky státu v této oblasti. Podle Hradu diskutovali o fungování výboru pro protidronovou ochranu, regulaci dronů a jejich dalším rozvoji. Bednárik prezidentovi také představil výsledky práce ministerstva za uplynulého půl roku.
Odboráře na pražském letišti zaskočilo vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který ve středu uvedl, že by stát mohl uvést akcie letiště na burzu v roce 2028. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jim v úterý řekla, že se vláda k takovému kroku v současnosti nechystá. Odbory proto chystají dopis adresovaný ministryni kvůli obavám z dalšího směřování letiště. Na dotaz ČTK to dnes sdělila Vlasta Pallová z Odborů Letiště Praha. Pokračuje také stávková pohotovost, kterou odbory vyhlásily v úterý i kvůli výběru nového šéfa letiště.
„Vyjádření pana premiéra nás překvapilo, protože bylo jiné, než jak se vyjádřila paní ministryně i ve svém dopise, který nám zaslala jako odpověď na náš dopis z 8. července. Stejně se vyjádřila i na našem jednání s ní a novým šéfem. Připravujeme dopis paní ministryni, kde vyjádříme obavy o další směrování firmy Letiště Praha, protože stále neznáme plány nového vedení a vlastně i vlády. Stávková pohotovost stále trvá,“ uvedla Pallová.
Schillerová novinářům po úterní schůzce řekla, že se odbory nejvíc obávaly nějaké formy privatizace letiště. Upozornila, že by to vyžadovalo změnu zákona, kterou vláda v současnosti neplánuje. Uvedla, že se nechystá uvedení Letiště Praha na burzu. „Pokud by někdy mělo Letiště Praha vstoupit na burzu, muselo by to mít jasné ekonomické odůvodnění. Muselo by to znamenat, že potřebuje letiště impulz k dalšímu rozvoji. Toto určitě není na pořadu dne,“ řekla ministryně.
Ve středu ale premiér před odletem do Srbska řekl, že by stát mohl uvést akcie letiště na burzu za dva roky. „Ta úvaha je o tom, že bychom udělali IPO (Initial Public Offering, neboli primární veřejná nabídka akcií) přibližně na 40 procent a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ale pokud k tomu přistoupíme, a já si myslím, že ano, tak bychom to směřovali někam na rok 2028,“ uvedl.
Dříve oslovení ekonomové a analytici sdělili ČTK, že případný prodej až 40procentního podílu v Letišti Praha by mohl státu přinést zhruba 25 miliard korun, vzdal by se ale části budoucích dividend. Ekonomický smysl by podle nich nabídnutí akcií mělo pouze tehdy, pokud stát výnos využije na dlouhodobé investice nebo financování strategických projektů. Pokud by se jednalo jen o jednorázové zalepení schodku státního rozpočtu, považují experti takový krok za nevhodný.
Koalice ANO, SPD a Motoristů podle programového prohlášení chce zestátnit ČEZ, tedy vykoupit zhruba 30procentní podíl od minoritních akcionářů. Zbývajících přibližně 70 procent firmy stát nyní již vlastní. Vláda to odůvodňuje potřebou uvolnit skupině ruce k investicím. ČEZ po odsouhlasení akcionářů na letošní valné hromadě založil dceřinou firmu ČEZ Energy, do níž chce vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Společnost si v nové firmě ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část nabídne investorům.
Rozdíl mezi vykoupením podílu ČEZ a uvedením podílu pražského letiště na burzu je podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) zásadní. Minoritní akcionáři energetické skupiny podle něj brzdí další rozvoj společnosti, jelikož jim záleží na výdělku z akcií namísto investic do energetické bezpečnosti. Uvedení části akcií letiště na burzu by ale naopak pomohlo k jeho dalšímu rozvoji, míní.
Stávkovou pohotovost vyhlásilo od 21. července pět odborových organizací působících na letišti z obav o další směřování letiště, které vedle prohlášení premiéra o prodeji akcií pramení také z výběru Radomíra Lašáka do vedení. Odbory ho spojují se zánikem tradičního leteckého dopravce. Lašák stál v letech 2006 až 2009 v čele Českých aerolinií (ČSA). Období jeho působení provázely zhoršující se hospodářské výsledky dopravce, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou nakonec přerušila hospodářská krize. V ČSA pokračovaly roky ekonomických problémů a dopadů pandemie covidu-19.
Odbory plánují zůstat ve stávkové pohotovosti a počkat na kroky, které nastanou po 1. srpnu, kdy na pozici šéfa letiště a předsedy představenstva Lašák vystřídá Jiřího Pose, jehož funkční období končí na konci srpna. Ministerstvo se ale ve snaze zklidnit situaci na letišti rozhodlo jeho nástup urychlit.
Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Stát jako jediný akcionář Letiště Praha ponechá firmě 80 procent z loňského čistého zisku, oznámila v červnu Schillerová.
Více než šest tisíc prodaných festivalových jízdenek v celkové hodnotě přes jeden a půl milionu korun. Dopravní podnik Ostrava (DPO) i letos v době konání letních hudebních festivalů nabídl zákazníkům speciální zvýhodněné sedmidenní jízdné v ceně 250 korun. DPO zároveň eviduje ve festivalovém období meziroční nárůst transakcí realizovaných přímo na terminálech ve vozech o šest procent.
Pro pohodlnou přepravu všech návštěvníků obou velkých hudebních festivalů zajistil DPO posilové spoje. Díky datům z automatického počítání cestujících evidoval DPO během festivalů Beats for Love a Colours of Ostrava celkem 170 tisíc cestujících, kteří využili zastávku Dolní Vítkovice Hlubina. Běžně tuto zastávku využijí zhruba jen tři stovky lidí denně.
„Naším cílem bylo, aby si lidé z Ostravy odváželi pozitivní zážitek nejen z festivalů, ale i z ostravské městské hromadné dopravy. Úspěch festivalové jízdenky i rostoucí počet pípnutí přímo ve vozech ukazují, že jsme se vydali správným směrem. Naše MHD nabízí systém odbavení, který je pohodlný a intuitivní. Kromě snadného odbavení kartou je velmi pohodlná a výhodná i festivalová jízdenka, po jejím nahrání do mobilu už cestující nemusí při nástupu do vozidla nic přikládat. Máme radost, že i letos byl o jízdenku takový zájem,“ říká generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.
Festivalová jízdenka byla k zakoupení v mobilní aplikaci MojeDPO. Návštěvníci Colours of Ostrava si jízdenku mohli nahrát také na svůj festivalový náramek prostřednictvím speciální webové stránky. Oba tyto typy jízdenek mohli cestující využít ve všech spojích DPO.
Festivalovou jízdenku připravil DPO pro návštěvníky velkých kulturních a sportovních akcí poprvé již v roce 2018. Speciální zvýhodněná jízdenka umožňuje účastníkům vybraných akcí cestovat MHD levněji, sedmidenní festivalová jízdenka je v ceně standardní třídenní jízdenky.
To provide the best experiences, we use technologies like cookies to store and/or access device information. Consenting to these technologies will allow us to process data such as browsing behavior or unique IDs on this site. Not consenting or withdrawing consent, may adversely affect certain features and functions.
Functional
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Preferences
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistics
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.The technical storage or access that is used exclusively for anonymous statistical purposes. Without a subpoena, voluntary compliance on the part of your Internet Service Provider, or additional records from a third party, information stored or retrieved for this purpose alone cannot usually be used to identify you.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.
