Domů Blog Strana 714

Registrace vozidel v ČR od ledna do července 2022

Červenec přinesl další pokles registrací osobních vozů – přetrvává negativní situace v dodávkách nových vozidel, aktuální data ukazují na možné zlepšení až v dalších měsících. Registrace osobních automobilů v červenci dále klesaly, méně se jich prodalo naposledy v roce 2012. Za prvních 7 měsíců je výsledek nejnižší od roku 2014. Rostou registrace vozidel s alternativními pohony, v červenci jejich podíl dosáhl 19,8%, z toho je 11,8% hybridů bez vnějšího dobíjení. Podíl elektrických vozidel činil 2,3%, včetně PLUG-IN hybridů pak 4%. V ostatních kategoriích došlo v období měsíců 1-7 rovněž k meziročním poklesům, s výjimkou motocyklů, které pokračují v rekordních počtech a autobusů, které přes červencový propad udržují meziroční růst.

V období 1‑7/2022 bylo v ČR registrováno celkem 112 364 nových osobních automobilů, 9 932 lehkých užitkových automobilů, 915 autobusů, 5 067 nákladních vozidel, 17 956 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 131 210 osobních automobilů, 10 776 lehkých užitkových automobilů, 716 autobusů, 5 123 nákladních vozidel a 15 087 motocyklů.

Celkově registrace nových osobních automobilů klesly oproti 1‑7/2021 o 14,36 % (z 131 210 ks na 112 364 ks, tj. o 18 846 ks). V červenci klesly meziročně o 26,93 %.

První je značka Škoda s 35 704 registrovanými osobními vozy (31,78 %), následují Hyundai – 11 495 ks (10,23 %), Volkswagen – 9 330 ks (8,30 %), Toyota – 7 226 ks (6,43 %), Kia – 6 230 ks (5,54 %), Dacia – 5 603 ks (4,99 %), Ford – 4 548 ks (4,05 %), Mercedes-Benz – 3 987 ks (3,55 %), BMW – 2 598 ks (2,31 %), Opel – 2 591 ks (2,31 %), atd.

Nejprodávanějšími osobními vozy jsou Škoda OCTAVIA s 7 239 ks (6,44 %), dále Škoda FABIA – 6 925 ks (6,16 %), Hyundai i30 – 5 054 ks (4,50 %), Škoda KAROQ – 4 633 ks (4,12 %), Škoda SUPERB – 4 132 ks (3,68 %), Škoda SCALA – 4 126 ks (3,67 %), Hyundai TUCSON – 3 941 ks (3,51 %), Škoda KODIAQ – 3 925 ks (3,49 %), Škoda KAMIQ – 3 559 ks (3,17 %), Kia CEED – 2 649 ks (2,36 %), atd.

Z pohledu obchodních tříd jsou na prvním místě SUV s 49 957 registrovanými vozy (44,46 %).

Z hlediska paliva vede benzín s 66,26%, podíl nafty tvoří 24,75 %.

Registrace vozů s alternativním pohonem stouply oproti loňsku o 30,9 % (z 16 173 na 21 178). Plug-in hybridní vozy poklesly o 24 % (z 2 445 na 1 859 ks). Počet registrovaných elektromobilů vzrostl meziročně o 56,3 % (z 1 426 na 2 229 ks), na celkových registracích OA se podílejí 1,98 % (v červenci 2,31%). Značky s největším počtem registrovaných elektromobilů v červenci jsou Škoda, VW, Hyundai, Kia, Mercedes-Benz, Peugeot a BMW.

Podíl firemních automobilů za 1-7/2022 činí 71,6 %, privátních 28,4 %.

Počet dovezených ojetých OA vzrostl meziročně o 0,8 % na 101 165 ks. Jejich průměrné stáří je 10,7 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 51,65 %, z toho starších 15 let je 22,89 %.

Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly celkově pokles o 7,83 % (z 10 776 ks na 9 932 ks, tj. o 844 ks). V červenci klesly meziročně o 24,76 %.

První je značka Renault s 1 601 registrovanými lehkými užitkovými vozy (16,12 %), následují Peugeot – 1 092 ks (10,99 %), Ford – 1 055 ks (10,62 %), Citroën – 1 049 ks (10,56 %), Toyota – 963 ks (9,70 %), Iveco – 918 ks (9,24 %), Opel – 749 ks (7,54 %), Volkswagen – 666 ks (6,71 %), Mercedes-Benz – 530 ks (5,34 %), Fiat – 470 ks (4,73 %), atd.

Celkově registrace nákladních vozidel oproti loňsku klesly o 1,09 % (z 5 123 ks na 5 067 ks, tj. o 56 ks). V červenci klesly meziročně o 14,71 %.

První je značka Volvo s 1 027 registrovanými nákladními vozy (20,27 %), následují Mercedes-Benz – 960 ks (18,95 %), DAF – 921 ks (18,18 %), MAN – 611 ks (12,06 %), Scania – 520 ks (10,26 %), Iveco – 427 ks (8,43 %), Renault Trucks – 292 ks (5,76 %), Tatra – 179 ks (3,53 %), Ford – 89 ks (1,76 %), Fuso – 23 ks (0,45 %), atd.

Celkově registrace autobusů vzrostly oproti 1‑7/2021 o 27,79 % (ze 716 ks na 915 ks, tj. o 199 ks). V červenci klesly meziročně o 74,34 %.

První je značka Iveco Bus s 338 registrovanými autobusy (36,94 %), následují SOR – 244 ks (26,67 %), Setra – 161 ks (17,60 %), Mercedes-Benz – 42 ks (4,59 %), MAN – 27 ks (2,95 %), Iveco – 23 ks (2,51 %), Solaris – 21 ks (2,30 %), Isuzu – 15 ks (1,64 %), Škoda – 14 ks (1,53 %), Ford – 10 ks (1,09 %), atd.

Kategorie motocyklů zaznamenala meziroční nárůst o 19,02 % (z 15 087 ks na 17 956 ks, tj. o 2869 ks). V červenci vzrostly registrace meziročně o 15,94 %.

První je značka Honda s 3 529 registrovanými motocykly (19,65 %), následují CF Moto – 1 642 ks (9,14 %), Yamaha – 1 212 ks (6,75 %), Piaggio – 981 ks (5,46 %), BMW – 788 ks (4,39 %), Maxon – 751 ks (4,18 %), Kentoya – 658 ks (3,66 %), KTM – 641 ks (3,57 %), Aprilia – 633 ks (3,53 %), Hecht – 576 ks (3,21 %), atd.

Zdroj: Svaz dovozců automobilů

Cloud využívají v Česku téměř čtyři pětiny firem

Computer laptop on wooden desk with wireless and application programming and social media icons. Internet networking and wireless technology

Firmy v tuzemsku se stále více spoléhají na cloudové služby. V nadcházejícím roce do nich společnosti plánují investovat bezmála třetinu svého IT rozpočtu. Alespoň jedno řešení založené na cloudu využívá v Česku 77 % firem. Zpráva softwarové společnosti SAP s názvem Journey to the Cloud uvádí, že české firmy využívají cloudové systémy průměrně v šesti různých oblastech svého podnikání.

„České podniky si velice dobře uvědomují, že budoucnost spočívá v přechodu z klasických serveroven na systémy, které jim dokáží poskytnout potřebnou flexibilitu a efektivitu. V následujícím roce plánuje více než polovina z nich implementovat alespoň jeden systém běžící v cloudu,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR.

Při pohledu na využívání i plánované investice do cloudu čeká český trh podle zprávy SAP, která vychází z průzkumu agentury Kantar, příznivá budoucnost. Přinejmenším jedno cloudové řešení využívá již 77 % firem, přičemž v nadcházejícím roce podniky investují v průměru 30 % svých IT rozpočtů právě za tímto účelem. Dvě třetiny dotázaných pak uvedly, že investice plánují v budoucnu navyšovat. Pouhých 5 % předpokládá, že bude investovat méně.

Ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy vyniká Česko ve správě a zpracování dat. Více než polovina firem už nějaké cloudové řešení má a dalších 27 % zvažuje jeho využití v následujících dvou letech. Pomyslné prvenství sdílí ČR se Srbskem, kde využívá cloud pro správu dat 54 % firem a 23 % o něm uvažuje.

Tuzemské firmy dále často využívají cloudová řešení v oblasti bezpečnosti (48 %) a účetnictví (46 %). V regionálním srovnání Česko nejvíce zaostává v oblasti e-commerce, kde cloud využívá pouze třetina lokálních společností. Hůře je na tom pouze Rakousko s 24 %.

Mezi nejčastější důvody pro investice do cloudu uvedly české firmy potřebu práce na dálku a flexibilitu. V tom se shodne více než třetina. Podobný podíl dotázaných vidí jako největší přínos bezpečnost dat.

Právě bezpečnost je v Česku stejně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy i největší obavou související s cloudovými řešeními, zejména únik hesel a citlivých údajů. To zmiňují téměř tři čtvrtiny manažerů. Sedm z deseti dotázaných se obává ztráty dat a neoprávněného přístupu k citlivým údajům.

Zavedení bezpečnostních certifikátů od nezávislých hodnotitelů a možnost šifrování dat dodavatelem vnímá čtvrtina manažerů jako faktory, které by v jejich firmách zrychlily přechod do cloudu. Častěji zmiňovali dotázaní pouze zjednodušení integrace cloudových řešení a přenosu dat mezi nimi.

Podle zprávy SAP se více než polovina firem ve střední a východní Evropě nachází uprostřed digitální transformace a zavádí nové systémy, které jim poskytnou lepší integraci, flexibilitu a konzistentnější digitální ekosystém.

V Česku uvedlo 27 % manažerů, že využívá plně standardizovaných podnikových informačních systémů (ERP). To je společně s Rumunskem druhý nejvyšší podíl v regionu za Srbskem se 36 %. Nejméně firem s plně standardizovaným ERP systémem je v Rakousku a Polsku, kde tento podíl nedosahuje ani 20 %. Z tuzemských respondentů pak více než polovina označila vlastní firemní systémy za blížící se standardu a pouhá jedna desetina dotázaných za velice různorodé.

Zdroj : SAP

Situace silničních dopravců se mírně zlepšila, většina vyjednala vyšší ceny

Situace v silniční nákladní dopravě se ve druhém čtvrtletí letošního roku mírně uklidnila. Vedlo k tomu především dojednání vyšších cen dopravců se zákazníky, které reagovaly na rostoucí náklady. Více než 60 procent dopravních firem tak v uplynulém čtvrtletí dosáhla zisku. Rizikem však stále zůstává setrvalý růst cen energií, inflace a vysoké úrokové sazby. Dnes o tom ČTK informovalo sdružení dopravců Česmad Bohemia.

„Po velkém propadu v prvním čtvrtletí se ziskovost firem vrátila ve druhé čtvrtině roku na obvyklou úroveň. Není to na jásání, protože stále téměř 40 procent dopravců musí podporovat výsledky z vlastní dopravní činnosti jinými souvisejícími ekonomickými aktivitami. Je ale vidět, že trh většinově akceptoval vyšší ceny za dopravu. To se stalo všude v Evropě a bez toho by tu už spousta dopravců nebyla,“ řekl generální tajemník Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř.

Druhé čtvrtletí bylo podle sdružení ve znamení jednání dopravců se zákazníky o cenách. V tom uspěla většina firem. Podle průzkumu sdružení to bylo klíčovým bodem pro hospodaření dopravních firem. Ve druhém čtvrtletí roku tak 62 procent mezinárodních přepravců dosáhlo zisku, což je o 13 procentního bodu více než v prvním kvartále. Ve vnitrostátní dopravě zaznamenalo zisk 61 procent dopravců, což je mezičtvrtletní zlepšení o 26 procentních bodů.

Průzkum sdružení se zaměřil také na hodnocení aktuálních rizik v dopravě. Silniční dopravci podle toho nyní považují za největší riziko nedostatek řidičů. To souvisí i s letní sezónou, kdy je tradičně nedostatek kapacit, způsobený především snížením počtu pracovníků, kteří jsou v době dovolených k dispozici. Druhým rizikem je stále další růst cen pohonných hmot.

Podle Hromíře budou pro další vývoj v dopravě důležitá podzimní vyjednávání o podmínkách u kontraktů na příští rok s významnými zákazníky. „Někteří naši členové vyjadřují z příštího roku obavy. Je pro ně důležité, aby se dařilo jejich zákazníkům, přitom kondice ekonomiky je dost křehká a dodavatelské řetězce stále dobře nefungují,“ dodal Hromíř.

Zdroj : ČTK

Aerokluby a piloti budou protestovat proti zvažovanému rušení letiště Líně

Aerokluby a letecké školy rozmístí dnes až 60 letadel na záložním armádním letišti Líně u Plzně na protest proti jeho zvažovanému rušení. Požadují, aby zůstalo zachované, protože je celoročně hojně využívané piloty z ČR i z ciziny, leteckými a parašutistickými školami, fungují tam firmy, muzeum a letecká záchranná služba. Na 400hektarové ploše má být podle usnesení vlády strategický podnikatelský park, kde by mohla stát továrna na výrobu baterií do elektroaut, tzv. gigafactory, o níž uvažuje třeba Volkswagen.

Desítky protestujících budou dnes veřejnosti ukazovat, že areál není opuštěný, nevyhovující a bez provozu, což se podle nich tvrdí v podkladech pro vládu a v médiích. „Za loňský rok tam bylo evidováno 19.563 pohybů vnitrostátních i mezinárodních a meziročně to stále roste,“ uvedl Marek Javorský, který podal trestní oznámení kvůli záměrnému zamlčování čilého provozu. Tvrdí, že tam přistává a vzlétá 50 místních letadel i další cizí stroje, využívá ho armáda i NATO a funguje tam 70 firem.

„Chceme, aby letiště zůstalo zachované, aby se nebourala plně funkční dráha, a nejlépe aby se ještě prodloužila,“ řekla za provozovatele letadel Tereza Vlková. Pokud by na vedlejších nevyužitých pozemcích vznikla gigafactory, dokážou společně existovat. Provozní plochy letiště, administrativní budova s odbavovací halou, hangáry a řídicí věž v žádném případě nejsou brownfieldem, uvedl Javorský.

Podle Michala Švihly, zástupce škol, aeroklubů a pilotů, je letiště strategické a důležité pro celý region i v případě přírodních katastrof a krizových situací. „Je jediné takto velké mezi Prahou a Norimberkem,“ řekl. Podle něj stát po válce plánuje pomoci s obnovou Ukrajiny a gigafactory by se mohla umístit tam. S projektem továrny na 400 hektarech nesouhlasí ani okolní obce. Obávají se ubytoven s tisíci zahraničními dělníky, problémů s dopravou, vodou i ekologií. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má do 31. srpna vládě říct, zda armáda letiště potřebuje.

Zdroj : ČTK

Bitevníky L-159 by v budoucnu v armádě měly nahradit drony

Bitevníky L-159 Alca by mohly ve výzbroji armády po skončení jejich technické životnosti v budoucnu nahradit bezpilotní prostředky. ČTK to řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva obrany Jiří Táborský. Pokud si Česká republika ze Spojených států zakoupí dvě letky nadzvukových letounů F-35, sníží se podle něj počet strojů L-159 o jednu letku.

V současnosti vzdušné síly Armády ČR disponují 24 letouny L-159 Alca, z toho osmi dvoumístnými. Rozděleny jsou do dvou letek, a to 212. taktické letky a 213. výcvikové letky. „Zatím počítáme s provozem obou letek L-159 Alca. Pokud dojde k pořízení dvou nadzvukových letek letounů F-35, tak počet těchto letounů snížíme o jednu letku,“ uvedl Táborský. „U zbylých letounů předpokládáme, že spolu s blížícím se koncem technické životnosti budou postupně nahrazovány bezpilotními prostředky,“ dodal.

O snaze pořídit moderní F-35 nedávno rozhodla vláda. Ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) kabinet pověřil, aby s americkou vládou začala vyjednávat o nákupu 24 strojů. V současné době má armáda k dispozici jednu letku gripenů, podle vojáků i odborníků jde o nedostatečný počet.

Letku gripenů doplňují právě podzvukové L-159. České letectvo jich v letech 2000 až 2003 převzalo 72. Většina ale zůstala zakonzervovaná v hangáru, vzdušné síly do provozu zařadily jen 28 letounů, z toho čtyři dvoumístné cvičné. Prodat přebytečné stroje se podařilo teprve v roce 2015, kromě iráckého letectva si 21 letounů pořídila americká firma Draken International, jejíž letouny simulují protivníka při výcviku vzdušného boje.

Pronájem gripenů ze Švédska české armádě skončí v roce 2027, poté může uplatnit dvouletou opci. F-35 by následně ve výzbroji měly zůstat několik desetiletí. Podle armádního doporučení, jehož vypracování si zadali politici, by letouny jiné než tzv. páté generace, jejímž jediným dostupným zástupcem jsou F-35, po roce 2040 přestaly dostačovat pro v té době očekávané úkoly. Jedním z nich bude i úzká spolupráce s drony, které podle očekávání odborníků budou létat ve formaci s pilotovaným strojem.

Zdroj : ČTK

Lufthansa se díky vysokému růstu v nákladní divizi vrátila k zisku

Německá letecká společnost Lufthansa se ve druhém čtvrtletí vrátila k zisku a díky příznivým výsledkům zlepšila výhled na celý letošní rok. Očištěný zisk před zdaněním a odpisy činil 393 milionů eur (9,7 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 827 milionů eur ve stejném období loni. Vyšší ceny letenek a pokračující růst v nákladní divizi vykompenzovaly růst cen pohonných hmot.

Čistý zisk činil 259 milionů eur proti ztrátě 756 milionů eur loni. Celkové tržby stouply o 164 procent na 8,5 miliardy eur.

Osobní letecká doprava vykázala očištěnou provozní ztrátu 86 milionů eur. Důvodem byly náklady spojené s přerušením letů. Analytici však čekali ztrátu až 228 milionů eur a loni ztráta činila až 1,2 miliardy eur. Očištěný provozní zisk z nákladní dopravy stoupl o 48 procenta na 482 milionů eur.

Po příznivých výsledcích za druhé čtvrtletí aerolinky očekávají, že za celý rok vykážou upravený provozní zisk přes 500 milionů eur. Má k tomu přispět další oživení v osobní dopravě. Kvůli nedostatku personálu na letištích a v leteckých společnostech by však kapacita v současném letním čtvrtletí měla dosáhnout pouze 80 procent předkrizové úrovně místo původně očekávaných 85 procent.

Konkurenční společnosti Air France-KLM a IAG, vlastník British Airways, minulý týdne rovněž oznámily návrat k zisku ve druhém čtvrtletí, protože poptávka po cestování po omezeních souvisejících s pandemií covidu-19 v letech 2020 a 2021 oživila.

 

Zdroj : ČTK

České dráhy v příštím roce zvýší zaměstnancům mzdy o 5,2 procenta

Státní dopravce České dráhy v příštím roce zaměstnancům zvýší tarifní mzdy o 5,2 procenta. Počítá s tím nová kolektivní smlouva, kterou podnik dnes uzavřel s odbory. Dráhy dojednaly smlouvu oproti předchozím rokům s výrazným předstihem, důvodem je snaha o zmírnění dopadů inflace. Firma o tom informovala ČTK v tiskové zprávě. Společnost zaměstnává zhruba 13.500 lidí. Průměrná mzda v podniku činí podle výpočtů ČTK aktuálně zhruba 40.000 korun.

„Nabízíme maximum možného, abychom našim lidem alespoň částečně vyrovnali všeobecné zdražování, které výrazně zasáhlo do jejich rodinných rozpočtů. Jsem rád, že jsme s odbory tak rychle našli shodu a můžeme návrhy realizovat co nejdříve,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Dohodu označil za kompromis mezi tím, co může firma zaměstnancům v současné době dát, a tím, co si v současné době může kvůli rostoucím nákladům ekonomicky dovolit.

Vedle navýšení tarifních mezd podnik zaměstnancům v dohodě přislíbil také jednorázovou odměnu 7500 korun, kterou dostanou ještě letos k výplatě za srpen. Zachované mají být také například současné benefity pro pracovníky.

„Jako zaměstnavatel vnímáme, že garance sociálních jistot ze strany zaměstnavatele je důležitá pro to, aby mohli spolehlivě plnit své pracovní povinnosti a aby u nás byli spokojení,“ podotkla ke kolektivní smlouvě členka představenstva a náměstkyně generálního ředitele pro lidské zdroje Blanka Havelková.

Společnost navyšovala mzdy i předchozích letech. V letošním roce dráhy navýšily mzdy většině svých provozních pracovníků o čtyři procenta, u dalších zaměstnanců, zejména v manažerských pozicích, pak byl růst mezd v průměru o tři a 3,5 procenta.

České dráhy loni ve svých vlacích přepravily 120,7 milionu cestujících. Meziročně je to o tři procenta více, proti období před krizí je to však stále téměř o třetinu méně. Dopravce loňský rok zakončil se ztrátou 1,87 miliardy korun, meziročně však šlo o snížení ztráty ze čtyř miliard korun.

Zdroj : ČTK

Gebrüder Weiss rozšiřuje dopravní linky mezi Evropou, Tureckem a Čínou

Vzhledem k narůstající poptávce rozšiřuje logistická společnost Gebrüder Weiss své služby v oblasti historické obchodní trasy, která vede přes Turecko, Gruzii, Ázerbájdžán a Kazachstán do Číny. Soustředí se především na střední koridor nové Hedvábné stezky s cílem usnadnit každodenní přepravu mezi západní a jihovýchodní Evropou, Tureckem a Tbilisi. Logistická centra společnosti v Tbilisi a Almaty tak budou v budoucnu sloužit jako významné dopravní uzly pro mezinárodní i regionální přepravu zboží. „Tento krok ocení zejména naši obchodní partneři, kterým tak nabízíme pravidelnou alternativu k námořní přepravě,“ vysvětluje Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

 Přeprava bude probíhat po silnici, moři či železnici, a to díky nové Hedvábné stezce. Transport se bude týkat převážně zemí Střední Asie, a nebo dokonce i Číny. Společnost se tak připravuje na prudký nárůst poptávky po přepravních kapacitách a bude na této trase nabízet více kamionové dopravy. „Očekáváme, že poptávka po silničních transportech vzroste ve chvíli, kdy Čína znovu otevře své hranice po koronavirové pandemii. Díky dlouhodobým partnerstvím se spolehlivými regionálními partnery můžeme našim zákazníkům nabídnout dostatečnou nákladovou kapacitu, pravidelnou dopravu i přijatelnou dobu přepravy,“ říká Thomas Moser, ředitel a regionální manažer Black Sea/CIS ve společnosti Gebrüder Weiss.

Společnost Gebrüder Weiss již více než 20 let podporuje průmyslové a obchodní operace na rostoucích trzích po trasách nové Hedvábné stezky a přináší nová dopravní a logistická řešení. Využívá při tom vlastní pobočky v Turecku, Gruzii, Arménii, Uzbekistánu, Kazachstánu a Číně. Právě odtud koordinuje přímé spojení mezi Evropou a Asií, ale také služby v rámci zemí Střední Asie či mezi nimi. Tyto služby zahrnují silniční, železniční, leteckou a také námořní nákladovou přepravu, celní odbavení, skladovou logistiku e-fulfillment.

Zdroj : ČTK

Oprava pražského Barrandovského mostu má 27 dní zpoždění, byla nasazená 3. směna

Letošní oprava pražského Barrandovského mostu, která měla původně skončit 2. září, má asi 27 dní zpoždění. Novinářům to dnes řekl primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě). Na práce proto byla od pondělí nasazená třetí směna. Důvodem zpoždění je podle náměstka mimo jiné to, že armatur v mostě je více a jsou silnější, než se podle projektu očekávalo. Rekonstrukce mostu začala 16. května. Dělníci nejprve demolovali nájezdovou rampu ze Strakonické ulice, kterou nyní znovu budují, a odfrézovali vozovku a odstranili římsy, zábradlí a izolace.

Podle Scheinherra však zpoždění prací není chybou stavební firmy Porr, neboť jej zapříčinila úprava projektu, kterou způsobily skutečnosti, jež nemohly být předem známy. „Není to chybou zhotovitele. Žádná smluvní pokuta proto není,“ řekl Scheinherr.

Podle něho jsou opravy nyní ve fázi, že se dokončují finální práce v rámci hlavní konstrukce mostovky. „Probíhá předepínání ocelových lan uvnitř mostovky a následně budeme moci začít s povrchy,“ popsal aktuální stav prací Scheinherr. Původní lana uvnitř mostovky jsou podle něj zkorodovaná a je potřeba je nahradit novými.

Při vrtání otvorů pro nová lana ale stavebníci narazili na problémy u příčníku v místech, kde se připojuje rampa ze Strakonické ulice. „Narážíme na to, že je tam příliš mnoho armatury. Navíc je silnější, než bylo v projektu,“ doplnil náměstek. Proto se podle něj nedaří už asi měsíc práce na příčníku dokončit. Místo, kde se napojuje rampa, je nejzatíženějším místem na mostě vůbec. „Když bychom provrtali výztuže, mohlo by se stát, že příčník nebude dále fungovat, proto musíme při vyvrtávání děr postupovat velmi pomalu,“ řekl Scheinherr. Při tvorbě projektu podle náměstka nešlo předvídat umístění výztuže vzhledem k tomu, že jsou až deset metrů hluboko v betonu. Dělníci zde nyní vrtají poslední dvě díry pro předpjatá lana.

Na mostě silničáři dokončují tzv. vyrovnávací vrstvu, která zarovná povrch opravené části do stejné výšky se zbytkem mostu. „Na jejích dokončených částech už je položena izolace včetně ochrany izolace. Z větší části už je provedeno kotvení římsy, na hlavním mostě se začínají pokládat obrubníkové odvodňovače,“ řekl ČTK Jakub Růžička, který provádí dozor stavby. Dokončená bude ještě spodní izolace.

Dokončená už je konstrukce Strakonické rampy, u které dnes dělníci tzv. předpjali poslední lana konstrukce. „Nyní je mostovka a nosná konstrukce již předepnutá, bude se nyní provádět pokládka izolace a ochrana izolace, následně se budou vázat a betonovat římsy, po nich se osadí zábradlí a svodidla a na konci se bude ještě asfaltovat. A veřejné osvětlení se doplní,“ řekl Růžička.

Dopravní opatření v okolí mostu by tak měla trvat také v září. „Nyní projednáváme rozsah omezení jako takového, ale předpokládáme, že bude velmi podobné tomu, na které jsou nyní řidiči zvyklí,“ řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Otočná rampa, kterou nyní využívají řidiči u Lihovaru, tak by podle Scheinherra mohla zůstat otevřená i po skončení výluk způsobených opravou mostu.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let a vždy potrvá jen část roku. Celkem vyjdou práce za celé období na 594,5 milionu korun.

Zdroj : ČTK

V české dopravě chybí přes 25.000 řidičů, stav nezměnil ani konflikt na Ukrajině

V české dopravě nadále chybí až 25.000 profesionálních řidičů v kamionové a autobusové přepravě. Situaci nezměnil ani konflikt na Ukrajině, kvůli němuž z Česka odešly jednotky šoférů, zhruba stejný počet zároveň přibyl z řad uprchlíků. Nedostatek řidičů, zejména v autobusové dopravě, může v budoucnu ještě zhoršit vysoký průměrný věk šoférů. ČTK to sdělil Tomáš Bicera z portálu TruckJobs.cz, který patří do skupiny sdružení Česmad Bohemia. V Česku je kolem 120.000 profesionálních šoférů.

Nedostatek profesionálních řidičů trápí české dopravce dlouhodobě. V kamionové dopravě jich chybí kolem 20.000, v autobusové přepravě přes 5000. „Důvodem je velmi malý zájem tuzemských uchazečů o tyto pracovní pozice a nedostatečný přísun zahraničních pracovníků, kteří by nabízené pozice obsadili,“ uvedl Bicera.

Situaci nezměnil ani válečný konflikt na Ukrajině. Na jeho začátku panovala mezi dopravci obava z odchodu mnoha ukrajinských šoférů, kterých v Česku působí kolem 5000. „Nicméně se obecně jednalo o jednotky osob a tato situace neměla, až na výjimky, zásadní vliv na chod českých firem,“ podotkl Bicera. Podobná je i situace v případě náboru nových řidičů a řidiček z řad uprchlíků. „Ve valné většině případů se jednalo o ženy s dětmi. Můžeme tedy taktéž hovořit pouze o jednotlivých případech, kdy k takové situaci došlo,“ dodal Bicera.

Problémy s nedostatkem řidičů navíc může v budoucnu komplikovat rostoucí průměrný věk řidičů. Alarmující je podle portálu zejména stav v autobusové dopravě, kde se průměrný věk řidičů pohybuje mezi 55 až 60 lety. V kamionové dopravě je situace lepší, průměrný věk šoférů je kolem 47 let.

Mnohým dopravců situace podle Bicery komplikuje další plánování dopravy. Někteří z nich by například mohli navýšit své přepravní kapacity, kvůli chybějícím řidičům to však nejde. Nedostatek šoférů zároveň může v některých případech vést k neplnění nasmlouvaných kontraktů či zpožďování zásobování. V autobusové dopravě pak Bicera poukazuje na potíže s dopravní obslužností a rušením linek. Kromě toho musí dopravní firmy počítat i se zvýšenými náklady, ať už na inzerci a nábor nových zaměstnanců nebo při tlaku na růst mezd šoférů.

Nedostatek řidičů není jen tuzemským fenoménem. Například v Německu či v Polsku podle statistik TruckJobs.cz chybí přes 80.000 řidičů, 100.000 řidičů chybí ve Velké Británii a například 70.000 v Rumunsku. Obdobné problémy jsou také v USA, Číně a Kanadě.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář