Pondělí, 12 května, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 728

Vlakem do ČR z okolních zemí jezdí nejvíce Slováci

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Vlak k cestě do České republiky ze sousedních zemí využívají nejčastěji Slováci, po železnici jich do ČR přijíždí 30 procent. Z Polska vlakem cestuje deset procent turistů. Němci a Rakušané železniční dopravu do ČR volí v sedmi procentech případů. Státní agentura CzechTourism se právě Rakušany snaží nalákat k návštěvě regionů vlakem. Připravila sérií článků o krajích do tamního časopisu BahnMax. ČTK to dnes řekl ředitel CzechTourismu Jan Herget. Dodal, že mezinárodní statistiky i údaje Českého statistického úřadu dokládají, že železnice patří mezi nejbezpečnější způsoby dopravy.[/quote]

Na tuzemské železnici se v uplynulých osmi dnech stalo několik vážných nehod. Nejtragičtější byl střet dvou vlaků na Karlovarsku u Perninku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další nehoda se stala v pátek na trati mezi Prahou a Kolínem. U pražských Běchovic narazil vlak bez cestujících do čekajícího rychlíku, nikdo se nezranil. Na stejné trati pak v úterý večer narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Po nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se zatím vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby.

Podle ředitelky zahraničního zastoupení CzechTourism v Rakousku Yvette Polasek vnímají Rakušané železniční dopravu jako bezpečnou a současně nejšetrnější k životnímu prostředí. Do Česka ale podle Hergeta 85 procent turistů z Rakouska jezdí autem.

Mimo sousední země vlak ve velké míře podle Hergeta využívají Ukrajinci, a to ve 13 procentech případů, a 15 procent Maďarů.

Nejvíce zahraničních hostů loni podle Českého statistického úřadu do ČR přijelo z Německa, ubytovaných jich tu byly dva miliony. Za Německem následovalo stejně jako předchozí rok Slovensko se 750.000 hosty. Rakouských turistů v českých hotelech, penzionech a dalších ubytovacích zařízeních loni přespalo přes 285.000 a mezi ostatními národnostmi obsadili 12. místo. Více než třetina cestovatelů z okolních zemí do ČR přijíždí i na jednodenní výlety.

 

Zdroj : ČTK

Za nehodami je nedostatek strojvůdců i zpoždění ETCS

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Nehody na železnicích jsou podle místopředsedy sněmovního dopravního podvýboru Ondřeje Polanského (Piráti) důsledkem napjaté personální situace strojvedoucích a zpoždění instalace zabezpečovacího systému ETCS. ČTK dnes řekl, že je také potřeba zatlačit na stavbu vysokorychlostních tratí, které by odlehčily konvenční síti. Situaci podle něj nepomáhá ani to, že ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) zároveň vede resort průmyslu a tříští síly. O tom hovoří i někteří další zástupci opozičních stran.[/quote]

Čeští strojvedoucí jsou podle Polanského časově mnohem více zatíženi, než je tomu zvykem v ostatních evropských zemích. Mají také horší podmínky. Náprava je ale obtížná, neboť narovnání podmínek, pokud jde například o frekvenci práce, by České dráhy a jejich dceřiné společnosti stálo zhruba miliardu korun na mzdových nákladech navíc, sdělil.

Příliš dlouho se podle Polanského odkládalo rozhodnutí o začátku budování vysokorychlostních tratí. Správa železnic v současnosti připravuje studie několika takových tratí, jako pilotní úseky vybrala například Praha – Běchovice – Poříčany, Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava nebo úsek Přerov (Prosenice) – Ostrava – Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou.

Zpoždění má také zavádění zabezpečovacího zařízení ETCS, tedy automatického systému, který kontroluje pohyb a polohu vlaků, míní Polanský. Umožňuje například zastavit vlak při nedovoleném projetí návěstidla, dohlíží také na dodržování nejvyšší dovolené rychlosti apod. Zatímco ve Švýcarsku, Německu či Rakousku podle poslance zařízení funguje v provozu, v ČR je teprve vyvíjeno a provozováno v testovacím režimu.

Podle statistik z letošního dubna je systémem pokryto přes 255 kilometrů železničních tratí, dalších 206 kilometrů mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné je ve zkušebním provozu a 108 kilometrů mezi Přerovem a Českou Třebovou přibude v letošním roce.

Podle Polanského je problém, že společnost AŽD Praha chce systém vyvíjet sama bez zapojení zahraničních subjektů. Poptávka navíc podle něj po celé Evropě výrazně převyšuje nabídku. „Takže se dostáváme do situace, kdy nabídka na osazení jedné lokomotivy se vyšplhá klidně přes 15 milionů korun za počítač a nějaká čidla,“ uvedl poslanec. V případě systému totiž nelze komponenty vybavit pouze trať, ale též lokomotivy.

Podle Národního implementačního plánu ERTMS z roku 2017 by měly od začátku roku 2025 být prvními úseky s výlučným provozem vlaků pod dohledem systému ETCS úseky Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav, Břeclav – Bohumín a Česká Třebová – Přerov. Polanský termín „nevidí úplně realisticky“.

Resortu dopravy podle něj nepomáhá tříštění pozornosti ministra Havlíčka mezi dvě ministerstva. Resort kritizovali také například členové dopravního podvýboru Věra Kovářová (STAN) nebo Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Stát dělá milion zbytečných věcí a pak selhává tam, kde má být bezchybný. Vyloučit lidský faktor nelze, ale třetí srážka vlaků za poslední dny značí hluboký problém. Ministr dopravy na part-time job nestačí, něco se musí změnit,“ uvedl také poslanec ODS Jan Skopeček.

V uplynulých sedmi dnech se stalo na tuzemských tratích několik velkých nehod. Nejtragičtější byl střet dvou vlaků na regionální trati na Karlovarsku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další nehoda se stala v pátek na trati mezi Prahou a Kolínem. U pražských Běchovic narazil vlak bez cestujících do čekajícího rychlíku, nikdo se nezranil. Na stejné trati pak v úterý večer narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Po nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se zatím vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby.

 

Zdroj : ČTK

Počet incidentů na tratích v posledních letech nepřetržitě roste

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Množství incidentů na železnici v posledních letech nepřetržitě roste. Od roku 2015 se jejich počet zvýšil o přibližně 15 procent na loňských 1228 mimořádných událostí. Většina se jich stává na celostátních tratích. Postupně roste i počet incidentů po nedovolené jízdě vlaku. Vyplývá to z aktuálních údajů Drážní inspekce. Jednou z příčin růstu může být podle expertů i zvyšující se hustota provozu. Letos počet incidentů až do poloviny roku zejména kvůli omezení provozu během pandemie koronaviru meziročně naopak klesl, v posledním týdnu se však stalo několik vážných nehod.[/quote]

Počet nehod rostl od roku 2015 každoročně. Loni přibylo meziročně 57 incidentů. Problémy byly především na jaře, kdy počet mimořádných událostí podle statistik stoupl až o třetinu. Ve zbytku roku se naopak postupně vyrovnával. Příčiny jarních výkyvů neměly podle železničářů stejné základy. České dráhy tehdy uváděly, že nešlo o systémové chyby a provedly několik mimořádných kontrol ve vlacích. Zástupci strojvůdců naopak kritizovali dopravce, že jich je málo a jsou přetěžováni.

Přesný podíl příčin nehod za poslední roky inspekce v současnosti k dispozici nemá. Podle údajů se však postupně zvyšuje i počet mimořádných událostí, které se staly po nedovolené jízdě vlaku, kdy vůz například bez povolení přejel návěstidlo. Za posledních osm let se jejich množství zvýšilo více než dvojnásobně.

Podle mluvčího Drážní inspekce Martina Drápala nelze ani vymezit oblast, kde by se nehody stávaly častěji. „Incidenty evidujeme po celé železniční síti v republice,“ řekl ČTK.

Růst počtu incidentů může podle expertů souviset i se stoupající hustotou provozu na železnici. Ta se zvyšuje zejména v poslední dekádě, což souvisí i s postupnou liberalizací dopravy a rostoucím zájmem cestujících. Zejména osobní dopravci v posledních letech pravidelně navyšují ujetou vzdálenost za rok. Podle dopravců je proto železnice na některých vytížených místech už přeplněná, zejména nákladní vlaky proto musí čekat na volná místa.

Během letošního prvního pololetí zejména kvůli pandemii naopak počet mimořádných událostí meziročně klesl. Do konce června se jich stalo 548, což bylo meziročně o přibližně 14 procent méně. Jedním z hlavních důvodů poklesu bylo patrně oslabení provozu během koronavirové krize.

V uplynulých sedmi dnech se stalo na tuzemských tratích několik velkých nehod. Nejtragičtější byl střet dvou vlaků na regionální trati na Karlovarsku, při kterém zemřeli dva lidé a dalších 24 bylo zraněno. Další nehoda se stala v pátek na trati mezi Prahou a Kolínem. U pražských Běchovic narazil vlak bez cestujících do čekajícího rychlíku, nikdo se nezranil. Na stejné trati pak v úterý večer narazil osobní vlak do zadní části nákladního expresu. Po nehodě zemřel strojvedoucí. Příčiny nehod se zatím vyšetřují, podle předběžných zpráv šlo o lidské chyby.

Vývoj počtu incidentů na železnici od roku 2015:

Rok Počet incidentů úmrtí zraněno
2015 1052 234 248
2016 1111 243 286
2017 1161 212 209
2018 1171 212 209
2019 1228 241 237
2020 (do 30.6.) 548 112 106

 

Zdroj : ČTK

Brusel se rozhodl čelit zahraničním obchodním soupeřům

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Evropská komise nedávno představila novou Bílou knihu. Ta řeší poměrně důležitý problém, kterým jsou zahraniční subvence do jednotného trhu Evropské unie. Do 23. září bude probíhat veřejná diskuse, která ovlivní výslednou podobu legislativy. Tu by měla komise představit v roce 2021. [/quote]

 

„Evropská ekonomika je otevřená a zároveň úzce propojená se zbytkem světa. Má-li to být i nadále naší silnou stránkou, musíme zůstat ostražití. Proto stejně jako u subvencí poskytovaných členskými státy potřebujeme i u zahraničních subvencí správné nástroje k zajištění toho, aby nenarušovaly náš trh. Nově představenou Bílou knihou proto zahajujeme důležitou diskusi o tom, jak řešit dopady způsobené zahraničními dotacemi. Jednotný trh je klíčem k prosperitě Evropy a funguje dobře, ale pouze tehdy, kdy existují rovné podmínky pro všechny,“ řekla výkonná místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, která odpovídá za politiku hospodářské soutěže.

 

Evropská komise se rozhodla čelit zahraničním obchodním soupeřům. Proto přijala Bílou knihu, jejíž účelem je zahájení debaty se všemi zúčastněnými stranami, která by vedla k dosažení politického konsenzu.

 

„Je nutné si uvědomit, že téměř 60% celkové produkce domácího železničního průmyslu je určena na export. Proto pro naše členské firmy jsou klíčovým bodem této iniciativy rovné podmínky na jednotném trhu, které pomohou našim společnostem působit a konkurovat v celosvětovém měřítku,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI a doplňuje: „Zatímco trh Evropské unie je zcela otevřen konkurentům ze třetích zemí, evropský železniční průmysl se ve třetích zemích potýká s řadou překážek, které jsou diskriminační. Konkurenti, zejména z Číny, rychle a agresivním způsobem expandují do Evropy a dalších částí světa, často za silné finanční a politické podpory svých zemí. Tyto praktiky mohou představovat nekalou hospodářskou soutěž a ohrozit pracovní místa v Evropě. Je třeba vytvořit spravedlivé a rovné podmínky pro mezinárodní veřejné soutěže, zajistit reciproční přístup na trh s cílem zabránit riziku ztráty pracovních míst a zachovat know-how v Evropě.“

 

V Bruselu se především obávají narušení hospodářské soutěže na společném trhu tak, že by firmy mohly využít zahraniční kapitál k podhodnocení služeb, kterým ve finále nebudou domácí evropské společnosti schopny konkurovat. „EU patří k nejotevřenějším ekonomikám světa a přitahuje velké investice ze strany našich obchodních partnerů. Otevřenost naší ekonomiky však stále častěji ohrožují zahraniční obchodní praktiky, včetně subvencí, které narušují rovné podmínky pro společnosti v EU.,“ doplnil komisař pro obchod Phil Hogan.

 

Zdroj : ČTK

Vodíkový nákladní vůz Hyundai XCIENT Fuel Cell míří do Evropy

Od
Michal Drha
-

Společnost Hyundai Motor přepravuje do Švýcarska prvních 10 vozidel XCIENT Fuel Cell, která jsou prvními těžkými nákladními vozidly na světě s palivovými články. Na trh jich chce letos uvést až 50 , do roku 2025 jich bude celkem 1600.

Společnost Hyundai Motor Company odeslala lodní dopravou prvních 10 vozidel Hyundai XCIENT Fuel Cell na cestu do Švýcarska. XCIENT Fuel Cell je první velkosériově vyráběné těžké nákladní vozidlo na světě, poháněné palivovými články. Společnost plánuje dovézt do Švýcarska v letošním roce celkem 50 vozidel XCIENT Fuel Cell. První vozidla budou předána zákazníkům z řad provozovatelů vozových parků v září. Hyundai počítá s tím, že do roku 2025 uvede na trh celkem 1600 nákladních vozidel XCIENT Fuel Cell. Společnost nabídkou řešení s nulovými emisemi přispívá ke snižování emisí oxidu uhličitého, a potvrzuje tím své důsledné zaměření na ochranu životního prostředí a technickou vyspělost.

Hyundai je ve vodíku nejdál

„XCIENT Fuel Cell je současnou realitou, nikoli pouhým projektem budoucnosti na rýsovacím prkně. Hyundai brzy uvede toto průkopnické vozidlo do běžného provozu, což bude významným milníkem v historii užitkových vozidel a vývoji vodíkové společnosti,“ řekl In Cheol Lee, výkonný viceprezident a vedoucí divize užitkových vozidel ve společnosti Hyundai Motor. „Vybudování komplexního vodíkového ekosystému, v němž budou zásadní přepravní potřeby uspokojovány vozidly, jakým je XCIENT Fuel Cell, povede ke změně paradigmat, která odstraní emise produkované automobily z výčtu faktorů ovlivňujících životní prostředí.“

„Hyundai již představil jako první na světě velkosériově vyráběný osobní elektromobil napájený palivovými články, model ix35, a druhou generaci vozidel s palivovými články, model NEXO, a nyní využívá desetiletí zkušeností, nejprogresivnější technologii palivových článků a možnosti velkosériové výroby k zavedení vodíku do segmentu užitkových vozidel prostřednictvím modelu XCIENT Fuel Cell,“ dodal In Cheol Lee.

Vozy jsou určené pro švýcarský trh (FOTO: HYUNDAI)

Dojezd zatím 400 km

XCIENT je poháněn systémem palivových článků na vodík. Jedná se o dvě sady palivových článků, každá s výkonem 95 kW. Celkový nejvyšší výkon systému je tedy 190 kW. Do sedmi rozměrných nádrží lze uložit celkem 32,09 kg vodíku. Dojezd modelu XCIENT Fuel Cell na jednu náplň nádrží je cca 400 km* (platí pro nákladní vozidlo 4×2 s mrazírenskou nástavbou provozované jako souprava s přívěsem o celkové hmotnosti 34 tun). Vozidlo bylo vyvinuto a optimalizováno s ohledem na specifické požadavky potenciálních provozovatelů vozových parků a infrastruktury čerpacích stanic ve Švýcarsku. Doplňování paliva do nákladního vozidla trvá cca 8 až 20 minut.

Technika palivových článků je mimořádně vhodná pro nákladní dopravu a logistiku díky dlouhému dojezdu a rychlému doplňování paliva. Dvojitý systém palivových článků poskytuje dostatek energie k pohonu těžkých nákladních vozidel v horském terénu alpského regionu. Hyundai Motor kromě modelu XCIENT Fuel Cell vyvíjí také tahač pro dálkovou dopravu, který ujede na jednu náplň nádrží na vodík až 1000 kilometrů. Toto vozidlo bude vybaveno vylepšeným systémem palivových článků s dlouhou životností a vysokými výkony. Inovativní tahač je určen pro globální trhy včetně Severní Ameriky a Evropy.

Hyundai již nyní vyvíjí provedení s dojezdem až 1000 km (FOTO: HYUNDAI)

Švýcarsko není náhoda

Hyundai si vybral Švýcarsko jako první zemi pro spuštění svého projektu z více různých důvodů. Jedním z nich je švýcarská legislativa a její formy zdanění v oblasti užitkových vozidel, LSVA, které se nevztahují na nákladní vozidla s nulovými emisemi. Přepravní náklady na kilometr se tak u nákladních vozidel s palivovými články dostávají na úroveň porovnatelnou s konvenčními nákladními vozidly, poháněnými vznětovými motory.
Obchodní projekt značky Hyundai počítá výhradně s používáním čistého vodíku, vyráběného pomocí elektrické energie z vodních elektráren. Všechna nákladní vozidla musí být totiž provozována výhradně na ekologicky získávaný vodík, aby opravdu došlo ke snížení emisí oxidu uhličitého. Švýcarsko patří mezi země s globálně nejvyšším podílem vodních elektráren, a proto dokáže dodávat dostatek „zelené“ energie pro výrobu vodíku. Hyundai plánuje, že po spuštění projektu ve Švýcarsku jej rozšíří i do ostatních evropských zemí.

Obchodní projekt pro vodíkovou infrastrukturu

Hyundai předpokládá, že používáním vozidel s pohonem na vodík v nákladní dopravě vyvolá trvalou poptávku po vodíku. Trvalé zásobování tímto palivem zabezpečí společnost Hydrospider provozující průmyslovou výrobu vodíku. Na těchto základech stojí nový obchodní projekt, který činí vodíkovou mobilitu ekonomicky realizovatelnou, se zajímavým potenciálem růstu. Hyundai v rámci tohoto procesu postupně vybuduje vodíkovou infrastrukturu ve Švýcarsku.

Vytvoření infrastruktury plnicích stanic pro nákladní vozidla, používajících ve Švýcarsku tlak 350 barů, otvírá prostor k rozšíření sítě také pro osobní vozy s palivovými články. Osobní vozy s palivovými články jsou plněny vodíkem pod tlakem 700 barů. Rozšíření existující sítě o tento druh plnicích stanic bude možné uskutečnit s poměrně nízkými náklady. Přístup k dostatečné infrastruktuře vodíkových plnicích stanic sníží obavy z nedostatečného dojezdu a přesvědčí větší počet zákazníků, aby si pořídili osobní vozy s vodíkovými palivovými články. Čím více lidí přejde na ekologickou mobilitu, tím více poklesnou emise oxidu uhličitého, zlepší se kvalita ovzduší, a tím i kvalita života v budoucnosti.

Stát letos zmodernizuje 142 přejezdů, investice bude dál zvyšovat

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Správa železnic bude zvyšovat investice do zabezpečení železničních přejezdů. Letos zmodernizuje 142 křížení za 1,36 miliardy korun, v příštím roce pak investice zvýší na 1,5 miliardy Kč, za které se zrekonstruuje 170 přejezdů. Správa zároveň v příštích sedmi letech plánuje úplné zrušení 13 přejezdů na koridorech. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Na českých železnicích je 7789 železničních přejezdů, ročně se na nich v průměru stane kolem 160 střetů.[/quote]

Na konci loňského roku byly výstražná světla nebo závory na celkem 4167 přejezdech, na zbylých kříženích byly pouze kříže.

„Schválení dalších prostředků pro naši organizaci nám mimo jiné umožní urychlit přípravu investičních akcí, které mají za cíl vyšší zabezpečení mnoha desítek přejezdů,“ uvedl Svoboda. Letos se tak oproti loňsku, kdy bylo zrekonstruováno 130 křížení, zvýší investice do přejezdů o čtvrt miliardy.

Správa železnic podle Svobody prioritně zabezpečuje přejezdy, které vyhodnotila jako rizikové. Vychází přitom i ze statistik střetů aut s vlaky. Jde především o doplnění výstražných světel, instalaci závor a nově také o technologii kompozitových břeven s LED diodami.

Během letošního roku tak podle správy bude 52 přejezdů doplněno o závory, dalších 70 pak výstražnými světly. Ve 49 případech stát nainstaluje LED osvětlení závor a na 14 místech pak doplní inteligentní kamery pro zaznamenávání přestupků.

Svoboda připomněl, že nedávno byla schválena novela zákona, která usnadňuje rušení přejezdů. Správa proto plánuje od roku 2021 do roku 2027 zrušení 13 křížení na koridorových tratích, což by mělo stát zhruba 3,6 miliardy korun. Nahradí je podjezdy nebo nadjezdy. Přejezd zmizí například na silnici u stanice Studénka, kde v roce 2015 při střetu vlaku s kamionem zemřeli tři lidé. Správa na tomto místě nyní zavádí závory s upraveným sklápěním, v roce 2022 pak na místě vznikne silniční podjezd, který přejezd úplně nahradí. Vedle toho správa bez náhrady ruší i další přejezdy.

Správa se chce v souvislosti s bezpečností na přejezdech věnovat také preventivním akcím. Vytváří proto například vzdělávací videa, na kterých spolupracuje i s uživateli sociálních sítí.

Od roku 2010 zemřelo na přejezdech při střetech automobilů s vlaky 378 lidí. Hmotné škody se vyšplhaly k 980 milionům korun.

 

Zdroj : ČTK

V Plzni začala oficiálně dostavba západního okruhu za 1,8 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

[quote]V Plzni dnes oficiálně začala dostavba 3,5 kilometru dlouhého západního okruhu města. Stavba za 1,79 miliardy korun bez DPH naváže na první etapu obchvatu dokončenou před více než pěti lety. Nová dvouproudá silnice, jejíž součástí je mimo jiné most a více než kilometrová estakáda nad nivou řeky Mže, je největší stavbou v historii Plzeňského kraje. Řidiči by po ní měli jezdit za tři roky, řekla při zahájení stavby Marcela Krejsová (ODS), krajská statutární náměstkyně, která je po odvolání hejtmana Josefa Bernarda nejvyšší představitelkou kraje.[/quote]

Obchvat od Křimické po Karlovarskou třídu, na nějž dá EU 1,54 miliardy korun z programu IROP, odvede část tranzitní dopravy z přetížených tepen procházejících centrem Plzně – Klatovské a Karlovarské třídy. „Bez dotace EU bychom nebyli schopni tak obrovskou akci jako kraj realizovat,“ řekla Krejsová. Dotace je podle ní dosud nejvyšší, jakou IROP v ČR udělil. Až bude celý téměř šestikilometrový okruh hotový, propojí hlavní tahy silnic I/26 na Domažlice a I/20 na Karlovy Vary, spojí plzeňské Severní Předměstí, kde žije 50.000 obyvatel, s průmyslovou, obchodní a univerzitní zónou Borská pole. Zatížení se odhaduje až na 20.000 aut denně. Nejzazší termín pro dokončení stavby je únor 2023.

„Je to jednoznačně největší stavba Plzeňského kraje a zároveň největší stavba všech krajů do této doby. Protože běžně takovéto stavby investuje státní podnik Ředitelství silnic a dálnic. Tady je to naprostá výjimka, že hlavním investorem je krajská správa a údržba silnic (SÚS),“ řekl ČTK hejtmanův náměstek odpovědný za dopravu Pavel Čížek (STAN).

Úsek měří 3456 metrů a zahrnuje několik stavebních objektů – zejména je to estakáda přiléhající k dokončené první etapě. „To bude zhruba 1200 metrů dlouhá mostní stavba. Ve výšce 6,5 až osm metrů bude vozovka na pilířích překonávat záplavové území řeky Mže. Pak bude následovat část, která bude zářezem mířit do kopce na Sylván a končit velkou okružní křižovatkou u hasičské stanice. Jsou tam mosty i biokoridory na přechod zvířat, sjezd do městské části Radčice,“ popsal ředitel krajské SÚS Miroslav Doležal.

Smlouvu s firmami Berger Bohemia a Metrostav, které vyhrály tendr, kraj podepsal na konci dubna a od té doby jim plyne lhůta výstavby 34 měsíců. Zatím v trase vyklidily staveniště, mimo jiné odstranily některé objekty. „Náš cíl je předávat hotové části dříve a celou stavbu dokončit do konce roku 2022,“ uvedl ředitel plzeňské firmy Berger Bohemia Zdeněk Pilík.

Další stovky milionů korun dá na okruh město Plzeň, hlavně na kanalizační sběrač na Roudné, sjezdy z okruhu a retenční nádrž Vinice, jejíž stavba za 130 milionů začala v červnu. Magistrát rovněž vykupoval pozemky pod strategickou stavbou.

 

Zdroj : ČTK

Česko je nejvhodnější destinací pro výrobu v Evropě. Je také ve výborné pozici pro post-koronavirový restart.

Od
Michaela Drábková
-

[quote]I letos zaujala Česká republika pozici v první desítce zemí z celého světa, jejichž žebříček každoročně sestavuje realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield na základě kritérií, jako jsou náklady na provoz včetně pracovní síly nebo úroveň ekonomického a politického rizika. Od roku 2016, kdy byla ČR do žebříčku poprvé zahrnuta, se tak pravidelně řadí mezi nejvhodnější destinace, do nichž by výrobní firmy mohly umístit svůj provoz. Letos byla hodnocena také schopnost opětovného restartu po koronavirové krizi a i v tomto parametru Česko uspělo. [/quote]

 

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „To, že se Česká republika dlouhodobě drží mezi zeměmi vhodnými pro výrobní sektor, je pro naši ekonomiku pozitivní zpráva. Významně k tomu přispívá strategická poloha Česka uprostřed Evropy s dobrou dopravní infrastrukturou, zdejší vyspělé podnikatelské, ekonomické i politické prostředí s nízkou úrovní rizika a také nevysoké náklady na pracovní sílu, energie či výstavbu.“

 

V Evropě jsme jedničkou, ve světě patříme ke špičce

V rámci Evropy je Česko letos stejně jako loni nejlépe hodnocenou zemí z pohledu základního hodnocení, které přikládá stejnou váhu provozním podmínkám a nákladové konkurenceschopnosti země. V první pětce jsme z Evropy jedinou zemí a řadíme se po bok špičkových výrobních destinací, jakými jsou Čína, USA a Indie, které letos i loni zaujaly první tři pozice. Kanada si udržela pátou příčku, letos za Českou republikou.

 

Tabulka 1: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, základní hodnocení

Pořadí Země
1 Čína
2 USA
3 Indie
4 Česká republika
5 Kanada

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Graf 1: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, základní scénář

Graf 1: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, základní scénář

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Velmi pozitivní je také umístění ČR v žebříčku hodnotícím rizika: letos zaujala sedmé místo (loni čtvrté), z Evropy ji předčilo jen Německo na čtvrtém místě. Opět se tak řadíme ke špičkovým destinacím a umisťujeme se výše než třeba Švédsko, Rakousko či Spojené Království.

 

Graf 2: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení rizik

Graf 2: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení rizik

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Česko pro globální firmy, které zvažují, kam umístit výrobu, představuje ideální zemi především díky vhodné kombinaci klíčových parametrů. V otázce efektivity nákladů ho předhánějí levnější asijské země, kterých je v první desítce hned osm, v otázce rizika třeba stabilnější USA či Německo. Pokud ale veškeré aspekty vyhodnotíme a zvážíme, nabízí Česko výrobcům skutečně optimální podmínky.“

Zotavení z krize: jsme připraveni

Vedle obvykle posuzovaných kritérií se hodnocení letos zaměřilo i na schopnost zotavení z koronavirové krize, opětovného restartu. Česko se umístilo velmi dobře: ve druhé čtvrtině nejlépe způsobilých zemí. Zařadilo se tak po bok Kanady či USA nebo z Evropy Rakouska, Spojeného království a Švédska. Blízké Polsko či Maďarsko naopak takové úrovně schopnosti znovuzotavení nedosáhly: jsou až ve třetí čtvrtině.

 

Graf 3: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení schopnosti zotavení

Graf 3: Pořadí zemí v žebříčku Global Manufacturing Risk Index 2020, hodnocení schopnosti zotavení

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Ukazuje se, že kroky podniknuté v rámci karanténních opatření měly smysl, naše země reagovala rychle, a je tak nyní schopna lépe a dříve začít opět fungovat i ve výrobním sektoru. Můžeme tak být mezi prvními zeměmi, které výrobu zase obnovují v maximálním možném rozsahu, a brzy se znovu zapojit do světové ekonomiky.“

 

Cesty ke zvýšení odolnosti vůči příštím krizím

Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě ve společnosti Cushman & Wakefield: „Ekonomická aktivita byla krizí samozřejmě narušena a data, která máme k dispozici, nám ukazují klady i zápory globálního propojení napříč zeměmi. Logickým řešením problémů by se mohl zdát reshoring neboli návrat výroby do původních zemí, nicméně v širším měřítku není reálný a v nejbližší době ho neočekávám. Pro zvýšení své odolnosti pro případ další vlny pandemie a karanténních opatření se výrobci zaměřují spíše na to, jak zajistit fungování dodavatelského řetězce, aby nebyly přerušeny dodávky materiálu či součástek.”

 

Kroky, které výrobci nejpravděpodobněji podniknou ve snaze lépe zvládnout případnou další krizi:

  • Okamžitě či v krátkodobém horizontu: větší zásoby produktů a součástek
  • Ve střednědobém horizontu: diverzifikace zdrojů součástek, s důrazem na ty lokální nebo blízké
  • V dlouhodobém horizontu: v některých sektorech reshoring, vzájemné přiblížení výroben a zdrojů součástek, restrukturalizace dodavatelského řetězce, jež opět umožní řízení zásob způsobem just-in-time

 

Ferdinand Hlobil: „Firmy nyní hledají cesty, jak snížit závislost na asijských zemích, a pracují na nových strategiích řešení. Aktuálně ale jen pár z nich uvažuje o možnosti přesunu výroby do Evropy. Pokud k němu v nějaké míře dojde, Česká republika je díky vhodným podmínkám, které koronavirová krize příliš nezměnila, v dobré pozici stát se cílem těchto snah.“

 

O průzkumu

Žebříček Manufacturing Risk Index společnosti Cushman & Wakefield posuzuje každou zemi podle 20 proměnných, z nichž vycházejí tři vážené žebříčky hodnotící podmínky, náklady a rizika pro výrobu. Zdrojová data žebříčku pocházejí z řady spolehlivých zdrojů, jako je Světová banka, UNCTAD či Oxford Economics.

 

Souhrnný report s výsledky průzkumu a grafy ZDE >>

 

Zdroj: Cushman & Wakefield

COVID Plus: Rozčarování speditérů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Nejrůznější formy státní pomoci firmám zasaženým zákazy a opatřeními vyvolanými českou vládou se oboru zasílatelství a logistiky bohužel vyhnuly. První a bohužel asi jediný účinný program Antivirus (podporující refundací části mzdy pracovníkům nuceně odstaveným doma kvůli protiepidemickým zákazům) nemusel být zasílateli využit, protože – a zcela logicky – se sektor dopravy stal v té době naprosto klíčovým pro zásobování státu jak běžnými denními potřebami, tak zdravotnickými ochrannými prostředky a pomůckami. Většina firem proto v té době hlásila minimálně stabilní objem přeprav a vyhlížela s nejistotou spíše do delší budoucnosti. Jistou pomocí mohla být podpora rodičů při ošetřování člena domácnosti (dětí mimo školu), ale tento program byl vysoce individuální a ve firemních hlášeních není uveden.[/quote]

Další programy Covid I, II a Plus (rozšířený o oblast dopravy a cestovního ruchu) jsou pro náš sektor čistým zklamáním. Nejen že přicházejí poměrně pozdě a jejich administrace je více než složitá, registrujeme především malou ochotu úvěrujících bank pouštět peníze do firem podnikajících v dopravě. Na vině bude zřejmě nízká zisková marže našich firem a silná volatilita výkonů v závislosti na vývoji světového obchodu, ale příslovečný pes může být zakopán i v definici programu samotného. V našem oboru je velmi málo firem s více než 250 zaměstnanci, které musí navíc spoléhat pouze na vlastní, domácí zdroje. Takto velké firmy jsou vždy součástí nadnárodních koncernů, které se o svoje „děti“ eventuálně postarají. A čistě čeští zasílatelé jsou příliš malí na to, aby na tuto pomoc dosáhli. Mnohem větší a ze strany státu zcela nepokryté riziko navíc hrozí našim firmám z titulu druhotné platební neschopnosti (oddalováním úhrad za služby ze strany zákazníků), které by bylo možno řešit i silnějším vynucováním existujících zákonných lhůt. To je však bohužel oblast, ve které stát zatím na svoji regulační úlohu zcela rezignoval.

 

Dr. Petr Rožek, výkonný ředitel
Svaz spedice a logistiky ČR, z.s.

Vláda je neutrální k návrhu na bezpečné předjíždění cyklistů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Vláda poslala do Sněmovny s neutrálním stanoviskem návrh zákona zajišťující mimo jiné bezpečnější předjíždění cyklistů. Na tiskové konferenci to řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Podle novely, kterou předložil poslanec ČSSD Petr Dolínek by řidiči směli předjíždět cyklisty s bočním odstupem nejméně 1,5 metru. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že z principu dává návrh smysl, je potřeba ale vyřešit některé problémy. Podle Benešové byli ne všechny návrhy Dolínka realizovatelné.[/quote]

Povinnost, aby řidiči objížděli cyklisty s odstupem alespoň 1,5 metru, by podle Havlíčka mohla hrát roli z psychologického hlediska. Některé záležitosti jsou ale podle něj stále nedomyšlené. Zmínil například otázku toho, zda by řidiči mohli při objíždění cyklistů na úzkých silnicích přejet plnou čáru.

Podle návrhu vládního stanoviska, které bylo zveřejněno ještě před jednáním na vládním webu, je vymahatelnost odstupu nejméně 1,5 metru v praxi obtížná, neboť jeho dodržování je v silničním provozu velmi těžko kontrolovatelné. Ani navrhovaná minimální vzdálenost 1,5 metru nemusí být ve všech případech dostatečná, protože při předjíždění je třeba zohlednit i další faktory jako například rychlost jízdy přejíždějícího vozidla i cyklisty nebo meteorologické vlivy jako déšť nebo poryvy větru.

Dolínkův návrh také prolamuje povinnost cyklistů jet v jízdním pruhu pro cyklisty, vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty nebo například na stezce pro cyklisty, pokud jsou zřízeny. Ministerstvo dopravy pak ve svém stanovisku označuje za zcela nevhodné z hlediska bezpečnosti, aby měl cyklista možnost výběru, jestli pojede po stezce, nebo po pozemní komunikaci společně s motorovými vozidly.

Další částí Dolínkova návrhu je obnovení povinnosti zaměstnavatelů zajistit přístřešek nebo jinou úschovu na kola. Poslanec uvádí, že až do konce roku 2006 měl zaměstnavatel povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět. Netýkalo se to ale aut. Současný zákoník práce podle něj zapomněl na to, že obvyklým dopravním prostředkem může být i kolo. Náklady na straně zaměstnavatelů podle něj budou nulové nebo zanedbatelné.

Vláda ale podotýká, že navrhovaná úprava vůbec neřeší otázku odpovědnosti za škodu způsobenou na uschovaném jízdním kole. Poukazuje na to, že zaměstnavatel má povinnost hradit škodu na odložených věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů na místě k tomu určeném. V případě nově navrhované povinnosti však vůbec není zřejmé, zda a za jakých podmínek by zaměstnavatel za případnou škodu odpovídal, uvedli vládní legislativci. Ministerstvo práce vedené Dolínkovou stranickou kolegyní Janou Maláčovou v připomínkovém řízení navíc uvedlo, že prostory zaměstnavatele, jako jsou kanceláře nebo dílny, by navíc neměly sloužit jako úschovny kol mimo jiné z důvodu bezpečnosti práce.

 

Zdroj : ČTK

1...727728729...1 059Strana 728 z 1 059

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253