[quote]Nepřizpůsobení rychlosti může za 40 procent dopravních nehod, které končí smrtí. Rychlost přitom pravidelně překračuje 86 procent řidičů. Důvodem je spěch a to, že řidiči chtějí dojet do cíle co nejrychleji, k čemuž se přiznává 43 procent z nich. Vyplývá to z dopravních statistik Policie ČR a výzkumu zaměřeného na nepřiměřenou rychlost společnosti Behavio.[/quote]

„Musíme si uvědomit, že ušetřené minuty se mohou ve vteřině změnit v katastrofu, které už nezabráníme. I proto ve spolupráci s dokumentaristou Vítem Klusákem odhalujeme příběhy pěti lidí, kterým vysoká rychlost změnila život,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek ke kampani „Zpomal, dokud není skutečně pozdě“ proti nepřiměřené rychlosti, kterou asociace připravila s BESIP a ve spolupráci s Policií ČR.

„Během poslední dekády se sice snížil počet smrtelných nehod v ČR téměř o polovinu, v evropském srovnání ale stále máme rezervy a naším cílem musí být co nejbezpečnější silnice. Nová vládní strategie BESIP proto cílí mimo jiné na rychlou jízdu, která je nejčastější příčinou nehod, při nichž lidé umírají nebo jsou těžce zraněni,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Překračování povolené rychlosti není totéž co nepřiměřená rychlost. „Řidiči nepřizpůsobují rychlost konkrétní situaci. Na úzké silnici nižší třídy, na mokré vozovce nebo v místech, kde se nachází zvýšený počet chodců a cyklistů. Řidiči obecně vliv rychlosti na smrtelné nehody podceňují. Statistiky i analýzy nehod ale hovoří jasně: právě vysoká rychlost je hlavním faktorem u nejtragičtějších nehod,“ upozornil vedoucí oddělení BESIP Tomáš Neřold.

Závažnost tohoto chování potvrzují i statistiky dopravní policie. Při nehodách, které byly způsobeny nepřiměřenou rychlostí, bylo v loňském roce usmrceno 179 lidí. Za poslední dekádu přišlo o život 2168 lidí.

„Utvrzování se v tom, že mně se obdobná kolize stát nemůže, protože jsem dobrý řidič, je opravdu mýtem. Na silnici je potřeba brát v úvahu veškeré faktory a hlavně předvídat, kde se může objevit jiný účastník silničního provozu a jak se může zachovat. Hraje-li pak hlavní roli rychlost, čas na bezpečnou reakci se zkracuje a následky bývají fatální,“ dodal ředitel Ředitelství služby dopravní policie ČR Jiří Zlý.

Vyvrcholením celé kampaně bude uvedení celovečerního dokumentu Víta Klusáka o vinících vážných dopravních nehod. „Film 13 minut je rentgenový řez příběhy, ve kterých jedni zasáhli navždy do životů druhých, protože na to šlápli. Neskonale si vážím našich pěti aktérů, kteří životem kráčí s nálepkou ‚viník závažné dopravní nehody‘, za to, s jakou otevřeností do natáčení takhle osobní záležitosti šli,“ podotkl Klusák.

Zdroj : ČTK

[quote]V posledních letech v Česku každoročně přibývalo veřejných čerpacích stanic, tedy těch dostupných běžnému řidiči. Aktuální údaje Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ale ukazují, že jejich počet poprvé po třinácti letech klesl. Fakticky se ale jedná pouze o zpřesnění evidence, přičemž standardních čerpacích stanic s prodejem hlavně nafty a benzínu opět přibylo a je jich nejvíce v historii. Plničky CNG rostly tempem dvě stanice měsíčně a počet dobíjecích stanic pro elektromobily se dokonce ztrojnásobil.[/quote]

Podle Evidence čerpacích stanic pohonných hmot, kterou vede MPO, bylo v Česku v dubnu celkem 7 605 čerpacích stanic. Necelou polovinu z tohoto počtu ale představují stanice s vymezeným přístupem a prodejem nebo neveřejné výdejní jednotky v areálech různých podniků či autodopravců. Větší část (52,4 %) pak tvoří veřejné čerpací stanice, na kterých může tankovat běžný motorista. Jejich počet sice ve srovnání s loňskými statistikami klesl, podle MPO to však neodráží skutečný vývoj. Pouze proběhla korekce v evidenci. Řada čerpacích stanic totiž byla historicky omylem evidována jako veřejné, zatímco ve skutečnosti se jednalo převážně o areálové výdejní jednotky.

Celkový počet veřejných čerpacích stanic tedy spadl z loňského historického maxima 4 008 na letošní hodnotu 3 991. „Dominantní podíl zaujímají v této kategorii ‚standardní‘ veřejné čerpací stanice s prodejem hlavně benzínu a nafty, popřípadě i dalších paliv. Jejich počet ale nadále rostl stejně jako v předchozích letech a dostal se na rekordní úroveň 2 843 čerpacích stanic,“ vysvětluje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež poskytuje tankovací a CNG karty i Energokartu pro dobíjení elektromobilů. Nejvíce veřejných čerpacích stanic je v provozu ve středočeském kraji – 608 –, nejméně pak v kraji karlovarském – 126. Mimo Prahu, kde funguje 232 veřejných čerpacích stanic, je okresem s největším počtem Brno-město s celkem 95 čerpačkami.

Mnohem větší přírůstek je však evidován v segmentu CNG, kde se počet plnicích stanic dle evidence ministerstva za rok 2020 zvýšil na 213. Veřejných plnicích stanic CNG tak podle dubnových čísel MPO meziročně přibylo 21. Pokud bychom počítali i plničky s vymezeným přístupem v areálech například dopravních společností, dosáhl celkový počet již 231, tedy o 24 plniček více než před rokem. „Přírůstek plnicích stanic tak v poslední době razantně zrychlil. Zatímco podle statistik z konce loňského roku přibývala v roce 2020 průměrně jedna nová plnicí stanice měsíčně, dubnové statistiky ukazují oproti situaci před rokem tempo růstu v průměru dvě nové plničky měsíčně,“ popisuje Damir Duraković.

Raketový nárůst byl loni zaznamenán u elektromobility. Podle Svazu dovozců automobilů bylo registrováno meziročně 4,5krát více nových vozů na elektřinu a odpovídající skok nastal také ve statistikách nabíjecích stanic. Podle MPO jich v Česku ke konci roku 2020 bylo v provozu 734 a na nich dohromady 1 516 nabíjecích bodů. V dubnu zveřejněné statistiky MPO sice uvádějí nižší počet – rovných 700 dobíjecích stanic a 1 313 bodů –, podle informací Centra dopravního výzkumu je však tento počet nižší pouze z důvodu čištění databáze a validace dat ze strany MPO. O rok dříve ke dni 31. 10. 2019 přitom MPO evidovalo pouze 237 stanic. Jejich síť se tak rozrostla trojnásobně.

Počet veřejných čerpacích stanic v Česku

Zdroj: MPO; údaje jsou platné k poslednímu dni daného roku, údaj za 2018 je platný ke dni 14. 8. 2018, údaj za 2019 je platný ke dni 25. 9. 2019, údaj za 2020 je platný ke dni 17. 2. 2020, údaj za 2021 je platný ke dni 9. 4. 2021.

* Standardní veřejné ČS („standardní“ jako pracovní označení) představují dle MPO v distribuční síti pohonných hmot ČR rozhodující a největší skupinu ČS z hlediska počtu ČS i svým distribučním významem. Kromě motorových benzínů, motorové nafty a LPG se u těchto ČS může vyskytovat také nabídka paliv s vyšším obsahem biosložek.

[quote]Ve městech Ústeckého kraje byly od loňska odtaženy desítky autovraků, které jejich majitelé odstavili na silnicích, parkovištích a dalších místech. Od roku 2020 odstraňování takových vozidel zjednodušila novela zákona o pozemních komunikacích. Litoměřice tak už například odtáhly 29 aut, Roudnice nad Labem na Litoměřicku chce odtažená vozidla prodávat v dražbě. V Ústí nad Labem si většinu aut vyzvedli po výzvě jejich majitelé, zjistila ČTK.[/quote]

K tomu, aby mohl vlastník komunikace vozidla odtáhnout, je zapotřebí, aby měla půl roku neplatnou technickou kontrolu a jejich provozovatelé do dvou měsíců nezareagovali na výzvu k nápravě.

Loni bylo z různých míst v Ústí nad Labem odtaženo 29 vozidel, 61 aut na základě výzvy odstranili jejich provozovatelé. „Oznamovatelé jsou většinou z řad městské policie, představitelů městských obvodů i z řad veřejnosti,“ řekla ČTK mluvčí města Romana Macová. Veřejnost vyzvali loni ke spolupráci představitelé města prostřednictvím videa.

Odtažená auta budou umístěna v Habrovicích na ploše, kterou si město pronajme od Palivového kombinátu. „Na této ploše zůstanou do doby, než bude možné je zlikvidovat nebo dokud se neozve majitel,“ dodala Macová.

Z Litoměřic zmizelo z ulic rovněž 29 autovraků a o odstranění dalších 21 se jedná. „Odtahy automobilů zajišťují Technické služby města, a to ve spolupráci s odborem životního prostředí, odborem územního rozvoje či městskou policií,“ uvedlo město na svých stránkách. Některá auta byla zcela zlikvidována, jiná si převzaly ekologické firmy zajišťující ekologickou likvidaci, několik je na odstavném parkovišti v kasárnách Jiřího z Poděbrad a některá se vlastníkům podařilo opravit a zprovoznit. V Roudnici nad Labem na Litoměřicku budou vozidla, která si majitelé nepřevezmou do tří měsíců, nabízet zájemcům v dražbě.

V Chomutově městská policie od začátku platnosti novely zákona řešila 103 vraků. „Z tohoto celkového počtu se ‚propadlé‘ technické prohlídky týkaly 70 vozidel. Strážníci vždy provádí místní šetření za účelem zjištění majitele vraku. Toto se úspěšně realizovalo ve většině případů, kdy byl majitel dohledán a ten následně vrak vozidla neprodleně a na vlastní náklady odstranil,“ řekl ČTK zástupce ředitele Městské policie Chomutov Jiří Vaníček. Pokud majitel auto neodstraní, oznamuje městská policie skutečnost vlastníkovi komunikace, který provozovateli auta uloží povinnost, aby ho odstranil. Veškerá odtažená vozidla se skladují na odstavném parkovišti Technických služeb, dodal Vaníček.

Zdroj : ČTK

[quote]Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo výběrové řízení na zhotovitele stavby silničního obchvatu Nové Paky na Jičínsku. Předpokládaná hodnota zakázky je 1,6 miliardy korun bez DPH, uvedl  na twitteru generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Stavba obchvatu o délce 8,5 kilometru má pravomocné stavební povolení a jeho výstavba by mohla začít v posledním čtvrtletí letošního roku.[/quote]

Zástupci královéhradecké pobočky ŘSD letos v dubnu ČTK řekli, že v září by mohl začít archeologický průzkum. Samotná výstavba obchvatu by měla trvat tři roky.

Ve směru od Jičína obchvat začne před Kumburským Újezdem a povede mezi Novou Pakou a novopackými částmi Heřmanice a Štikov. Zpět na silnici I/16 se napojí ve Vidochově. Zhruba v polovině trasy obchvatu stavbaři vybudují nad údolím 423 metrů dlouhou estakádu, půjde o největší mostní objekt obchvatu. Součástí obchvatu bude i 22 protihlukových stěn o délce 4,18 kilometru.

Obchvat z devítitisícové Nové Paky svede dopravu ze silnice I/16, která je mimo jiné důležitou trasou ve směru z Prahy do Krkonoš.

Příprava stavby obchvatu Nové Paky začala před více než 30 lety. V posledních letech ji protahovalo majetkové vypořádání nemovitostí pro stavbu. Upravovala se také projektová dokumentace.

Zdroj : ČTK

[quote]Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika běloruské vlády Ramana Prataseviče. Evropská unie vyzvala Bělorusko, aby všechny cestující na palubě letadla nechalo pokračovat v cestě. K propuštění běloruského aktivisty vyzval český ministr zahraničí Jakub Kulhánek či prezident Litvy, kam letoun směřoval.[/quote]

Tisková služba úřadu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka uvedla, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba. Běloruská armáda poslala svou stíhačku, aby letadlo zadržela.

Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace.

Raman Pratasevič figuruje v Bělorusku od loňska na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Aktivista je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram, který byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech, jež v Bělorusku vypukly po loňských srpnových prezidentských volbách.

„Obáváme se, že běloruský režim zneužil zákon o mezinárodní letecké dopravě k pronásledování svých oponentů. Vyzýváme k vyšetření případu a okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a všech cestujících letu společnosti Ryanair do Vilniusu,“ uvedl na twitteru český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

„Všem pasažérům musí být dovoleno pokračovat neprodleně v cestě do Vilniusu a musí jim být zajištěna bezpečnost,“ napsala ve svém tweetu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí mít následky,“ dodala.

Polský premiér Mateusz Morawiecki čin Běloruska označil za „státní terorismus“ a vyzval EU, aby projednala sankce vůči Minsku. „Nepřijatelnou“ běloruskou akci odsoudila Paříž a Berlín požádal Bělorusko o okamžité vysvětlení.

„Vyzývám spojence z NATO a EU, aby okamžitě reagovali na hrozbu, které běloruský režim vystavil mezinárodní civilní leteckou dopravu. Mezinárodní společenství musí podniknout okamžité kroky, aby se toto neopakovalo,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda.

Podle jeho poradkyně Asty Skaisgirytéové bylo na palubě letadla v době incidentu asi 170 lidí z 12 zemí, včetně 94 Litevců. Zprávy o výskytu výbušnin v letounu odkloněném z Vilniusu do Minsku byly podle ní falešné. Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala, uvedla dále Skaisgirytéová.

Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“. „Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, blogger a aktivista, Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla,“ napsala Cichanouská. Vyzvala také k uvalení sankcí na Bělorusko, které by mohly zahrnovat i vyřazení země z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.

V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.

Zdroj : ČTK

[quote]Možný postih hrozí strojvedoucímu japonského rychlostního vlaku, který si musel za jízdy odskočit na toaletu – a řízení soupravy jedoucí rychlostí 150 kilometrů v hodině svěřil nezkušenému průvodčímu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.[/quote]

Vlak Hikari 633 vezl 160 cestujících, když na 36letého strojvedoucího přišly střevní potíže a musel se naléhavě uchýlit na toaletu. Proto do své kabiny zavolal průvodčího, který neměl oprávnění řídit vlak, a nechal ho samotného několik minut. Incident jízdu vlaku nijak nenarušil, ale železniční společnost ho nahlásila úřadům a omluvila se za něj.

Pravidla železniční společnosti nařizují, že pokud se strojvedoucí necítí dobře, musí kontaktovat řídící středisko dopravy. Zároveň má povoleno předat řízení průvodčímu, ale jen v případě, že ten má licenci strojvedoucího. Oběma mužům nyní hrozí disciplinární řízení.

Na japonských železnicích proslulých svou výkonností platí přísná bezpečnostní pravidla a nehody jsou vzácné. Poslední velké železniční neštěstí se stalo v roce 2005, kdy v západojaponském městě Amagasaki vykolejil vlak. Zahynulo 107 lidí.

Zdroj : ČTK