[quote]Roli insolvenčního správce při řešení úpadku Českých aerolinií bude za karvinskou společnost Inskol vykonávat Michael Šefčík. Firma pověření od soudu přijala a uvedla, že ve věci není nijak zainteresovaná. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Městský soud v Praze vyhlásil úpadek ČSA na její vlastní návrh ve středu.[/quote]

ČSA evidují nesplacené pohledávky za přibližně 1,8 miliardy korun, z toho miliardu v rámci neproplacených nebo neprojetých letenek cestujících a zbytek pak společnost dluží dodavatelům. Firma na konci února podala k insolvenčnímu soudu návrh na reorganizaci s cílem záchrany podniku.

Insolvenčním správcem soud ve středu jmenoval firmu Inskol, která se zabývá zabývá se činností insolvenčního správce a likvidátora. K té se mohou nyní hlásit další věřitelé. Správce bude přihlášky přijímat do poloviny května, následně jejich seznam zpřístupní zájemců a předloží soudu. Firma má za úkol vytvořit přesný soupis veškerého majetku aerolinek a jednat s jejími dlužníky.

Soud všechny přihlášené pohledávky posoudí v červnu. Okamžitě poté by se měla uskutečnit schůzka všech věřitelů. Na ní by se mělo rozhodnout o dalším řešení úpadku ČSA.

Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize musela zrušit velké množství spojů. Dopravce kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V únoru pak firma oznámila Úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech pracovníků.

Krize postihla i mateřskou společnost Smartwings, která je nyní stále pod ochranným moratoriem. Ta však zřejmě bude situaci řešit jinak, na rozdíl od ČSA má nárok na garanci z program COVID Plus. Vede proto jednání o úvěru s bankami, který by měl být krytý právě státním programem.

Skupina Smartwings, do níž ČSA patří, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce neplánuje.

Zdroj : ČTK

[quote]Ministerstvo dopravy chystá železničním dopravcům za ztráty způsobené pandemií koronaviru rozdělit až 1,5 miliardy korun. Lidovým novinám (LN) to řekl ministr dopravy Karel Havlíček. Má jít o náhradu škody za spoje, jejichž provoz dotuje stát či kraje, tak i za komerční spoje. Dopravci by měli žádat ve dvou dotačních podtitulech, podpora čeká na schválení Evropskou komisí. Železniční dopravci dosud od státu nedostali pro svůj obor žádnou přímou pomoc, ztráty počítají kvůli razantnímu propadu počtu cestujících ti menší ve stamilionech, České dráhy (ČD) v miliardách.[/quote]

„Řízení u Evropské komise stále probíhá, rozhodnutí vydáno nebylo,“ potvrdil Martin Švanda, mluvčí antimonopolního úřadu (ÚOHS), který českou žádost do Bruselu odeslal. Podle Havlíčka by 1,1 miliardy korun mělo jít na závazkovou dopravu a 400 milionů na komerční.

Dopravci zatím čerpali státní podporu jen přes program Antivirus, který nahrazuje část mezd firmám s omezeným podnikáním. V plánu měl resort dopravy také vyplacení části ztrát za 67 dnů jarního nouzového stavu, a to těm dopravcům, kteří na objednávku státu vypravují rychlíkové spoje – tedy ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio. Podpora se měla počítat z odjetých kilometrů a ztrát, výplatu celkem asi 500 milionů měly stvrdit smluvní dodatky připravené k podpisu už na konci srpna.

Brusel ale podle LN doporučil pomoci dopravcům místo smluv raději dotacemi, aby dostaly podporu i komerční linky. Do hry o náhradu škod se tak dostal například Leo Express, který pro stát nejezdí rychlíky, ale mimo jiné operuje denně pět spojů mezi Prahou a Ostravskem a Starým Městem. Dotaz na ÚOHS, zda nově upravený program pomoci dopravcům není nedovolenou podporou, odeslalo pak ministerstvo podle LN až v půlce ledna.

Nyní ministerstvo i dopravci čekají na to, v jaké podobě se pomoc schválí. „Primárně chceme co nejdříve dotáhnout jarní nouzové období, s co nejvyšší mírou příspěvku. Od schváleného rozsahu podpory se pak bude odvíjet snaha o kompenzaci dalších období,“ dodal mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Zdroj : ČTK

[quote]Dopravní piloti kvůli pandemické krizi pořád létají výrazně méně, pro zachování odborných schopností i potřebných osvědčení proto nyní trénují na leteckých simulátorech. Od začátku epidemie, kvůli které se snížil letecký provoz asi o dvě třetiny a v případě některých společností až o 80 procent, není k dispozici dostatek letů k hodnocení pilotů v reálných podmínkách provozu. Píše o tom agentura AFP.[/quote]

„Normálně by k něčemu takovému vůbec nedošlo,“ vysvětluje dopravní pilotka Airbusu A320 Tanja Harterová, která je i technickou ředitelkou Evropského sdružení technických letových posádek (ECA). To je organizace, která zastupuje na 40.000 evropských pilotů.

Pro profesionální piloty není v sázce pouze jejich zručnost, ale také oprávnění létat. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) stanoví povinnost uskutečnit tři vzlety a přistání během posledních tří měsíců, aby zůstávalo pilotní oprávnění platné.

V tu chvíli přicházejí na scénu simulátory, které jsou na hony vzdálené videohrám pro širokou veřejnost. Kokpit a obrazovky se chovají stejně jako za letu, přístroj simuluje také náklony a otřesy běžné při pohybu letadla, mají i zvukovou kulisu včetně alarmu. „Podobá se to skutečnému letu na 98 až 99 procent,“ potvrzuje prezident ECA a dálkový pilot společnosti KLM Otjan de Bruijn.

Podle pravidel ICAO je možné si licence prodloužit na simulátorech. Piloti musejí navíc dvakrát ročně absolvovat obsáhlejší teoretické a praktické zkoušky, které prověřují zejména schopnost reakce na poruchy a krizové situace.

Aerolinky Air France mají 16 simulátorů, které jsou v provozu až 22 hodin denně. Simulace na objednávku mohou například zabránit ztuhlosti kloubů při návratu za knipl do běžného provozu, vysvětluje pilot a tiskový mluvčí letecké společnosti Philippe Lacroute. „V naší profesi je procvičování zásadní,“ říká.

„Ochranné prvky jsou tak zásadní, že nehrozí žádné riziko, tvrdí specialista na leteckou bezpečnost Xavier Tytelman. Přesto americká média v posledních týdnech informovala o menších incidentech, které připisovala pilotům „zrezivělým“ nečinností.

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) také přiznává, že „věnuje pozornost nedostatku operativního procvičování pilotů“, který řeší právě použitím simulátorů.

Některé letecké společnosti už posílají do vzduchu jen část pilotů. Podle ECA už 18.000 pilotů dostalo výpověď nebo jim výpověď hrozí, což vyvolává napětí a špatnou náladu. Plat pilotů, kteří nadále létají, také klesl, protože se propadly odměny za odlétané hodiny.

Podle nedávné studie personální společnosti Goose a specializovaného listu FlightGlobal, které se účastnilo na 2600 pilotů, se 82 procent pilotů, kteří létají nebo je firma kvůli nedostatku práce zatím nechává doma, o svou práci obává. Tato skutečnost je poměrně paradoxní, když ještě v roce 2019 byl pilotů nedostatek. Nejoptimističtější předpoklady počítají s návratem na předkrizový objem leteckého provozu v roce 2024.

Mnohé aerolinky jsou si vědomy rizik pro psychiku svých pilotů. Proto zřídily podpůrné programy, které se liší podle zemí i firem. „Nestaráme se jen o praktické cvičení, ale také o osobní stránku,“ vysvětluje Harterová ze sdružení ECA.

ZDroj : ČTK

[quote]Uplynulý rok ovlivněný koronavirovou pandemií se promítá do průměrných částek, které Češi vydají za dovolené. Zatímco cena zájezdu do Rakouska nebo Keni po loňském poklesu letos stoupá, za Bulharsko nebo Maledivy lidé zaplatí méně, než byli zvyklí. Vyplývá to z dat společnosti Student Agency. U letenek poklesly z dlouhodobého hlediska ceny vnitrokontinentálních letů, zdražila se naopak cesta do Oceánie, řekla ČTK mluvčí brněnského prodejce letenek Kiwi.com Nina Černá.[/quote]

Cena dovolených v některých destinacích po loňském poklesu nyní výrazně roste. „Příkladem může být Rakousko, kde jsme loni zaznamenali pokles o 16 procent na průměrnou cenu zájezdů 6121 korun. Letos průměrná zaplacená cena výrazně vzrostla, a to až o 118 procent na 13.353 korun,“ uvedl mluvčí společnosti Student Agency Aleš Ondrůj. Podobně je na tom Keňa, kde průměrná cena zájezdu loni klesla o šest procent a letos vzrostla o 28 procent.

U řady destinací ale pokračuje růst cen z roku 2019. Například náklady na dovolenou v Dominikánské republice loni vzrostly o 22 procent a letos o dalších 11 procent. Naopak na Slovensku ceny letos poklesly o 48 procent, v Bulharsku o 38 a v Tunisku o 20 procent. „U Exotiky jsme pokles zaplacených cen zaznamenali u Malediv, a to o devět procent na částku 53.140 korun, a Mexika na 38.728 korun, což je méně o šest procent,“ dodal Ondrůj.

Ceny letenek ve srovnání s obdobím před pandemií nejvíce vyrostly při první vlně loni v dubnu, kdy se lidé snažili vrátit se do svých domovských zemí. Výraznější propad nastal loni na podzim. Momentálně se ceny letenek drží ve stejné výši.

„Meziročně evidujeme pokles cen vnitrokontinentálních letů, tento propad s velkou pravděpodobností souvisí s faktem, že je to aktuálně nejjednodušší a nejméně riskantní způsob cestování. Nejvýraznější je to v rámci Afriky, dále Ameriky a Asie. Ceny evropských letů poklesly méně, zhruba o 22 procent,“ uvedla Černá.

Mezi kontinenty nejvíce klesly ceny u letů z Asie do Afriky, a to až o 64 procent. Z Asie do Evropy letenky zlevnily o 40 procent. „Naopak letenky z Asie do Oceánie překvapivě podražily o 111,79 procenta. Ceny letů do Oceánie se zvýšily také z dalších kontinentů, z Ameriky si cestující meziročně připlatí o 60,75 procenta více a z Evropy o 95. Z Evropy do Asie zlevnily letenky přibližně o 27 procent, zatímco do Ameriky poklesly ceny pouze o čtyři procenta a naopak do Afriky podražily o více než osm,“ doplnila Černá.

Počty rezervací zákazníků z České republiky podle ní od 1. února kontinuálně rostou. Nejpopulárnější jsou cesty do Kyjeva, Amsterdamu, Londýna, Paříže, Lvova, Stockholmu, Las Palmas, Tel Avivu a Malagy. Stále dominuje trend last minute. Letenku si méně než tři dny před odletem rezervuje zhruba 30 procent klientů.

Zdroj  :ČTK

[quote]Bezpečný dojezd do cíle není při řízení prioritou pro více než pětinu řidičů. Téměř každý sedmý člověk usedající za volant dává přednost rychlosti přepravy. Vyplývá to z internetového testu, který v rámci preventivní kampaně Agresivita zabíjí připravila Česká asociace pojišťoven ve spolupráci s dopravními psychology. Během prvních pěti měsíců kampaně se on-line testu zúčastnilo téměř 34.000 řidičů.[/quote]

S různými projevy agresivního chování se na českých cestách setkává 97 procent řidičů. Nejčastěji na dálnicích a silnicích mimo obytné zóny.

„Extrémně rychlá jízda, lepení se na zadek jiných aut, vybržďování, to jsou asi nejčastější projevy agresivity, s nimiž se na českých silnicích setkáváme. Jak vyplynulo z odpovědí v testu řidičů, do jisté míry za těmito přestupky stojí jeden společný jmenovatel, a tím je všudypřítomný spěch. Řidiči jsou pod vlivem stresu náchylnější k nevhodnému chování či chybám při řízení vozidla,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Průzkum ukázal, že jen necelá polovina řidičů si nechává dostatečnou časovou rezervu pro případ nečekaných komplikací na trati. Pětina odpovídajících má při řízení ‚nervy nadranc‘, protože je zastihla dopravní zácpa. Přitom právě tomu lze do určité míry předcházet lepším plánováním.

Důležitý poznatek přinesl také pohled na vztah mezi dodržováním dopravních předpisů a restrikcemi. Třetina testovaných přiznala, že pravidla silničního provozu dodržuje především kvůli obavám z pokuty nebo trestných bodů, nikoliv proto, že je to bezpečné nebo aby se vyhnuli dopravní nehodě.

„Pokuty i bodový systém jsou pro udržení bezpečného silničního provozu velmi účinným nástrojem ze dvou důvodů. Stát, potažmo policie, má v rukou represivní prostředek, kterým může vymáhat dodržování předpisů a preventivně odrazuje ty řidiče, u kterých pozitivní motivace nestačí,“ upozornil ředitel služby dopravní policie ČR Jiří Zlý.

Z výsledků testů také vzešlo, že téměř čtyři z pěti řidičů se považují za bezpečnějšího řidiče, než jsou ostatní. Z odpovědí týkajících se znalosti a dodržování pravidel silničního provozu ale vyplývá, že například méně než polovina řidičů ví, jaká je maximální rychlost v obytné zóně. Každý třináctý by ji projížděl dokonce dvakrát rychleji, než je povoleno. Ještě závažnější jsou přiznání k řízení pod vlivem alkoholu. S ranním zbytkovým alkoholem po oslavě by na silnice vyjel každý desátý řidič.

K občasnému porušení pravidel se přiznává 92 procent řidičů. Většina (57 procent) argumentuje tím, že si to vyžádala situace, dalších 13 procent přiznává chyby z nepozornosti. Pětina řidičů je přesvědčena, že není potřeba dodržovat všechna pravidla, když mají přehled.

„Pro řidiče, kteří pravidla porušují záměrně a velmi agresivním chováním vytvářejí nebezpečné situace, by měly platit přísnější tresty a kupříkladu delší zákazy řízení,“ uvedl vedoucí Besip Tomáš Neřold.

Zdroj : ČTK