Domů Blog Strana 767

Výběry mýta v březnu i přes krizi vzrostly na rekordních 1,28 miliardy Kč

[quote]Výběr mýta z českých dálnic a silnic i přes krizi rekordně roste, v březnu dopravci uhradili více než 1,28 miliardy korun, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní měsíc od spuštění mýtného sytému v Česku v roce 2006. Proti loňskému březnu, kdy se výrazněji projevily dopady nastupující pandemie koronaviru, je to nárůst o 29 procent. ČTK o tom dnes informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo především letošní zavedení poplatků za hluk z provozu a za znečištění ovzduší.[/quote]

Březnové výběry mýta tak výrazně překonaly dosavadní rekord z loňského října, kdy dopravci na poplatcích za užití dálnic a silnic zaplatili přes 1,11 miliardy korun. Mýtný systém během právě uplynulého měsíce zaznamenal na zpoplatněných úsecích celkem 97 milionů mýtných transakcí, což je nárůst o téměř 14 procent. Za dálnice dopravci uhradili přes 1,13 miliardy korun, za silnice první třídy pak dalších 152 milionů korun.

Výrazný je nárůst i při meziročním srovnání. „Měsíce březen, duben a květen loňského roku byly ovlivněny nastupující pandemií nemoci covid-19. Meziroční srovnání vybraného mýtného tak není úplně relevantní. Klíčové je, že mýtný systém funguje a generuje finanční prostředky pro realizaci investic do dopravní infrastruktury v Česku,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal. Výběry rostly i v předchozích dvou měsících, v únoru činily 1,08 miliardy korun.

Na rostoucích úhradách dopravců má letos velký vliv změna sazeb, kterou vláda schválila loni na podzim. Výše poplatků se nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění pak je klíčová také emisní norma vozu. Poplatek tak stoupá spolu s vyšší váhou auta a vyšším počtem náprav, naopak se stoupající normou poplatek klesá, u vyšší emisní normy než EURO VI je pak nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav. Současně se změnou mýtných sazeb od letoška fungují novinky ve výpočtu slev na mýtném, o které mohou dopravci požádat. Peníze z mýta navíc by podle ministerstva dopravy měly být určené pro omezení negativních dopadů silniční dopravy na obyvatele, kteří v okolí komunikací žijí. Typickým příkladem je výstavba protihlukových stěn.

Mýtný systém funguje na více než 2400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Od předloňského prosince provozuje nový satelitní systém společnost CzechToll. Ke konci února do něj bylo zaregistrováno 567.000 vozidel, nyní je v oběhu více než 481.000 palubních jednotek.

 

Zdroj : ČTK

Vodík má v Česku perspektivu, shodují se odborníci

[quote]Vodík, coby zdroj čisté a bezemisní energie, má v České republice slibnou budoucnost. Projektů, zabývajících se technologiemi na bázi vodíku, ať už jde o samotnou výrobu, skladování či vodíkovou mobilitu, bude u nás v následujících letech rozhodně přibývat. Pro úspěšné prosazení vodíkových technologií však nyní bude klíčová výše podpory z veřejných zdrojů. Stejně tak bude důležitý primární výzkum, vývoj a vylepšování současných vodíkových technologií, které umožní jejich zlevnění a masové rozšíření.[/quote]

 

I takové jsou závěry dvoudenní mezinárodní konference Hydrogen Days 2021, kterou koncem března uspořádala Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) a které se zúčastnilo přes 50 expertů na vodík z celého světa.

 

„Účast řady vědců z celého světa od Chile po Švédsko dokazuje, že na výzkumu vodíkových technologií se ustavičně pracuje. Rovněž česká vláda vnímá vodíkové technologie vážně, jak na konferenci potvrdil i vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček či ministr životního prostředí Richard Brabec,“ zhodnotila konferenci Karin Stehlík, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy.

 

„Stejně jako každá nová technologie, jsou i vodíkové technologie v současnosti nákladné a na první pohled dražší než konkurenční řešení, založená na jiných principech. Cena vodíkových technologií však zákonitě poklesne v okamžiku, kdy se dostatečně zjednoduší, rozšíří a bude zavedena jejich sériová výroba. Zapomenout nesmíme ani na technologický pokrok, který vodíkové technologie každým rokem posouvá dopředu,“ upozornila Stehlík.

 

Právě vylepšení, zjednodušení a zlevnění současných technologií bude klíčem k úspěšnému rozšíření vodíku coby zdroje čisté a ekologické energie. „Musíme si uvědomit, že například automobily využívající fosilní paliva mají za sebou více než stoletý nepřetržitý technologický vývoj, stejně jako související ropný průmysl. V tomto ohledu jsou vodíkové technologie „nováčkem“, a na svůj plný rozmach teprve čekají. Každopádně komercionalizace vybraných vodíkových technologií je již dnes reálná,“ vysvětlila Karin Stehlík.

 

V Ústeckém kraji vsadili na vodík

Ještě před nedávnem patřil region pod Krušnými horami mezi oblasti těžce zasažené těžbou hnědého uhlí a doprovodným průmyslem, který je v postupném útlumu. Je proto příhodné, že právě Ústecký kraj se jako první region v ČR začátkem roku 2021 začlenil do sítě evropského partnerství s názvem „Hydrogen Valleys“, tedy „vodíkových údolí“. Toto partnerství kraji pomůže při realizaci a financování projektů s vodíkovou tematikou. V Ústeckém kraji přitom již přes dva roky funguje tzv. Vodíková platforma Ústeckého kraje, tvořená 23 subjekty z řad podniků, výzkumných institucí a měst.

 

K využívání vodíku coby čistého zdroje energie Česká republika zavazují i evropské dohody. Loni ČR například podepsala společně s dalšími 22 zeměmi Evropské unie „Manifest pro rozvoj evropského hodnotového řetězce vodíkových technologií a systémů“. Rovněž byl aktualizován Národní akční plán čisté mobility. Podle něj má v roce 2030 v Česku jezdit na vodík až 50 tisíc osobních automobilů a 870 autobusů, a vybudováno by mělo být celkem 80 vodíkových tankovacích stanic.

 

„Ještě letos vzniknou tři veřejné plnicí stanice vodíku, umístěné v Praze, Litvínově a Brně, a v přípravě je výstavba dalších sedmi. Věřím, že v budoucnu budou zásobovány i nízkoemisním vodíkem,“ uzavírá Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

 

Zdroj : HYTEP

Stát nyní staví či připravuje až 230 velkých dopravních staveb za 538,5 miliardy

[quote]Stát nyní buduje nebo připravuje zhruba 230 velkých dopravních staveb za celkem 538,5 miliardy korun. Asi třetina projektů je rozestavěna, další chce stát zahájit v následujících třech letech. Seznam projektů je téměř rovnoměrně rozložen na stavby na železnici a na silnice, jednotky staveb připadají na vodní dopravu. Vyplývá to z přehledu staveb s náklady nad 300 milion korun, se kterým se seznámí vláda.[/quote]

Na rozestavěné a připravované železniční stavby stát počítá s 273 miliardami korun. Asi čtyři desítky staveb už Správa železnic zahájila, mezi největší patří modernizace trati Sudoměřice-Votice za 6,7 miliardy korun a železničního uzlu Pardubice za 6,3 miliardy korun. Na více než pět miliard korun vyjdou rekonstrukce pražské železnice mezi hlavním nádražím a Hostivaří a trati ze Mstětic do pražských Vysočan.

Dalších až 80 staveb Správa železnic nyní připravuje, pro některé zpracovává územní či stavební dokumentaci, u dalších vybírá stavitele. Nejnákladnější stavbou z celého seznamu je modernizace trati mezi Nemanicemi a Ševětínem za 15,6 miliardy korun. Správa pro stavbu v současnosti připravuje dokumentaci pro stavební povolení. Mezi další velké připravované stavby patří modernizace stávající trati a stavba nové mezi Plzní a státními hranicemi s Německem.

Přes 257,7 miliardy korun je vyčleněno na stavby a rekonstrukce dálnic a silnic. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už v minulých měsících zahájilo kolem tří desítek staveb, největší z nich jsou na dálnici D3, kde pokračuje stavba dvou nových úseků mezi Třebonínem, Hodějovicemi a Úsilným. Úseky vyjdou dohromady na skoro 16 miliard korun. Další velké stavby začaly také na D35, konkrétně na nových úsecích Časy-Ostrov a Opatovice nad Labem-Časy.

V seznamu jsou zahrnuty i rekonstrukce úseků dálnice D1, které by měly skončit letos na podzim. K největším připravovaným projektům patří stavba dálnice D11 mezi Trutnovem a hranicemi s Polskem, která by podle odhadů měla stát až 15,8 miliardy korun. Přes 15 miliard by mohla stát i stavba úseku Opatovec-Staré Město na dálnici D35. Pro oba projekty nyní ŘSD řeší výkup pozemků. Další připravované miliardové akce jsou například další část pražského okruhu u Běchovic, dostavba dálnice D1 u Říkovic, nový úsek D49 mezi Hulínem a Fryštákem a také do několika částí rozdělená stavba dálnice D4 formou PPP projektu.

Nejužší část seznamu velkých dopravních staveb směřuje pro vodní dopravu, celkem jde o šest projektů. Největší plánovanou stavbou je vybudování plavebního stupně u Přelouče za více než tři miliardy korun. Stát pro něj nyní zpracovává podklady pro vyhodnocení dopadů stavby na okolní životní prostředí.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány dopravní stavby, by měl letos hospodařit se 127,5 miliardy korun. Největší část peněz bude směřovat na silniční projekty. V dalších dvou letech by se měl rozpočet zvýšit o další desítky miliard.

 

Zdroj : ČTK

EU RADAR: aktuální dění v Bruselu očima Ondřeje Krutílka

[quote]Analytik legislativy EU Mgr. Ondřej Krutílek každý měsíc představuje přehled dění v EU, kterým populární formou upozorňuje i na témata a otázky, o kterých mainstreamová média zpravidla neinformují.[/quote]

Co byste určitě neměli přehlédnout tentokrát?

  • Nadnárodní firmy budou muset být transparentnější
  • Rada schválila pravidla pro porcování kohezního medvěda
  • Za stejnou práci stejná odměna?
  • Systém obchodování s emisními povolenkami dozná změn
  • Digitální platformy by měly platit daně
  • Česko dostalo 1 mld. eur na program Antivirus
  • Rada dala zelenou programům Digitální Evropa, Horizont Evropa, Globální Evropa, LIFE a InvestEU
  • Rada přijala nařízení o potírání šíření teroristického obsahu
  • Komise navrhla zavést covidpas
  • Vývoz proticovidových vakcín z EU se zpřísní

EU NÁM

1/3 Místo A+++ jen AZačaly platit nové energetické štítky. Zatím pro chladničky, mrazničky, myčky, pračky a televize.

2/3 Komise schválila projekty na podporu vnitrostátních reforem. 8 z 226 je z Česka.

2/3 Safety Gate, systém pro výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích, funguje. Komise zveřejnila výroční zprávu.

3/3 Budeme žít v Unii rovnosti. Komise představila desetiletku pro osoby se zdravotním postižením.

3/3 Nadnárodní firmy budou muset být transparentnější a zveřejňovat info o daních z příjmů. Rada souhlasila s jednáním s europoslanci.

3/3 Rada schválila pravidla pro porcování kohezního medvěda. V letech 2021-2027 bude k dispozici 330 mld. eur.

4/3 Za stejnou práci stejná odměna? Komise navrhla směrnici vycházející vstříc ženám.

5/3 EU a USA pozastaví odvetná cla spojená se spory mezi Airbusem a Boeingem. Zatím na období čtyř měsíců

8/3 EU a USA ještě jednou – uzavřely jednání o zemědělských kvótách. Na půdě WTO, kvůli brexitu.

9/3 Europoslanci schválili InvestEU. Program (primárně) pro firmy, který chce z 26,2 mld. eur udělat 372 mld. eur.

9/3 Program EU4Health dostal od europoslanců zelenou. 5,1 mld eur. půjde i na prevenci či boj s rakovinou.

10/3 Komise se pochlubila, že zajistila u Pfizeru 4 mil. proticovidových vakcín navíc.

10/3 Komise získala další peníze na kurzarbeitEmitovala dluhopis za 9 mld. eur splatný v roce 2036.

10/3 Systém obchodování s emisními povolenkami dozná změn. Europoslanci jej chtějí propojit s novým nástrojem CBAM (carbon border adjustment mechanism).

10/3 Beztresné plundrovaní planety byznysem končí. Europoslanci ponoukli Komisi k nové legislativě.

10/3 Digitální platformy by v EU měly platit daně, a členské státy by proto měly rychleji sdílet všechny potřebné informace, souhlasili europoslanci i Rada.

11/3 EIB schválila projekty za 3,7 mld. eur. Podpoří postcovidové podnikání i obnovitelné zdroje energie nebo vzdělávání.

11/3 Komise autorizovala čtvrtou proticovidovou vakcínu. Tu od firmy Johnson & Johnson.

11/3 Komise navrhla uvolnit 529 mil. eur na podporu nouzových opatření proti covidu. 17 373 205 eur by mělo přitéct i do Česka.

11/3 Některé rybářské lodě budou muset být vybaveny kameramipožadují europoslanci. Jde jim o to, aby rybáři nedělali na moři nepřístojnosti.

11/3 Na projekty v oblasti dopravy, digitálních technologií a energetiky bude do roku 2027 33,71 mld. eur. Zástupci Rady a Evropského parlamentu schválili podobu nového Nástroje pro propojení Evropy aka CEF.

12/3 Rada doporučila, jak bojovat s diskriminací vůči Romům. Jedním z klíčů má být inkluze.

12/3 Komise navrhla kontrolovat dvě nové psychoaktivní látky z rodiny kanabinoidů – MDMB-4en-PINACA a 4F-MDMB-BICA.

15/3 Komise schválila plán programu Horizont Evropa na období 2021-2024. 95,5 mld. eur půjde (také) na zelenou a digitální Evropu.

16/3 Česko dostalo 1 mld. eur na program Antivirus. Z unijního nástroje SURE, který je podle Komise skvělý. Problém je jen v tom, že peníze bude třeba splatit.

16/3 EU, Norsko a Velká Británie uzavřely jednání o rybolovu v Severním moři v roce 2021, oznámila Komise.

16/3 Rada dala zelenou programům Digitální EvropaHorizont EvropaGlobální Evropa aka NDICILIFE a InvestEU. Do roku 2027 počítají s rozpočty 7,588 mld. eur, 95,5 mld. eur, 79,5 mld. eur, 5,432 mld. eur a 26,2 mld. eur. (O osmém akčním programu pro životní prostředí se ještě bude jednat.)

16/3 Rada přijala nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online. Měl by mizet během hodiny.

17/3 Komise navrhla zavést “digitální zelený certifikát” aka covidpasMěl by vzniknout do června. A vyzvala státy, aby svá proticovidová opatření rozvolňovaly koordinovaně.

18/3 Komise zahájila činnost Evropské rady pro inovace. Cíl: proměnit nápady v inovace.

18/3 Rada a Evropský parlament se dohodly na pravidlech pro Evropský systém pro cestovní informace a povolení aka ETIAS.

18/3 Proticovidová vakcína AstraZeneca je bezpečná, sdělila k radosti Komise Evropská agentura pro léčivé přípravky EMA.

22/3 Komise chce předcházet lesním požárům. A tak zveřejnila “pokyny”. Klíčem je prevence.

22/3 Činnost EU související s vojenstvím a obranou pokryje… Evropský mírový nástroj! 5 mld. eur do roku 2027.

24/3 Děti budou mít svou eurozáruku. Na podporu rovných příležitostí. Komise předložila novou strategii.

24/3 Komise spustila Open Research Europe, platformu pro zveřejňování vědeckých dokumentů.

24/3 Vývoz proticovidových vakcín z EU, třeba do Velké Británie, se zpřísní. Na šest týdnů. Komise updatovala pravidla (a nadto usnadnila registraci upravených vakcín reagujících na mutace).

24/3 Posuzování nových zdravotnických technologií by mělo být rychlejší a levnějšísouhlasila Rada.

25/3 Komise zveřejnila akční plán pro rozvoj ekologické produkce. Do roku 2030 má být ekologicky obhospodařováno 25 % zemědělské půdy.

25/3 Mobilita studentů se nezastaví. Komise schválila první roční pracovní program Erasmus+ z období 2021–2027.

EU SOBĚ

1/3 5 mld. eur na vyrovnání se s brexitem nemusí pomoct tak, jak si Komise představuje, upozorňují euroauditoři. #brexitadjustmentreserve1/3 Jsi novinář(ka) píšící odvážné reportáže? Přihlas se do 19. 4. 2020 do soutěže o Cenu Lorenza Nataliho.

3/3 Euroauditoři prověřují ochranu práv cestujících v letecké dopravě během covidové krize. Hotovo mají mít do letních prázdnin.

3/3 Bez podpory ostatních biodiverzitu neochránímeprohlásila Komise u příležitosti Světového dne planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

3/3 Komise radí státům, jak na rozpočty v době coviduPřijala sdělení.

4/3 Zase se bude debatovat o budoucnosti EUEuroposlanci i Rada krytí názorem eurolidu schválili kick-off deklaraci. Velcí šéfové ji podepsali a hned nato se začalo.

4/3 78% zaměstnanost v EU do roku 2030. To je jeden z cílů “akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv”.

5/3 Soudní dvůr byl v roce 2020 “velmi aktivní”. Covidu navzdory.

5/3 Stakeholdeři, vyjádřete se k uplatňování soutěžního práva na dohody o kolektivním vyjednávání s OSVČvyzývá Komise. Čas máte do 28. 5. 2021.

5/3 Platforma Komise „Fit pro budoucnost“ vybrala patnáct iniciativ s cílem zjednodušit právo EU. Proč jen patnáct?

5/3 Covid má na ženy negativní dopadkonstatovala Komise v předvečer MDŽ. A Evropský parlament raději rovnou pojmenoval dvě své budovy po ženách.

9/3 EU se bude řídit “digitálním kompasem”, což je taková desetiletka na podporu digitalizace.

10/3 Evropané věří, že v boji proti změně klimatu nejvíce pomůže změna chování. To Američané a Číňané věří spíš v inovace.

11/3 Poláci si vyhlásili “LGBTIQ-free zones” a europoslanci kontrovali označením EU za “LGBTIQ Freedom Zone”. Podle mě bizár. Obojí.

11/3 Komise vyhlásila vítěze v překladatelské soutěži pro střední školy Juvenes Translatores. V Česku vyhrála Kateřina Fryšarová z Rožnova pod Radhoštěm.

11/3 Generální advokát Gerard Hogan tvrdí, že Rada může zdržovat přistoupení EU k Istanbulské úmluvě.

12/3 Spotřebitelé nakupovali v prvním roce covidu “zeleně”. Alespoň to tvrdí Komise vycházející z výsledků nového průzkumu.

15/3 Velká Británie podle Komise porušuje dohodu o vystoupení. Zaslala jí proto vytýkací dopis. Problém je na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. A nejen tam.

15/3 Začal fungovat nový systém na kontrolu dovozu. Jmenuje se ICS2.

16/3 Komise přivítala 10 mil. dávek proticovidových vakcín, které BioNTech-Pfizer dodá dřív, než plánoval.

22/3 EIB si udělala průzkum a zjistila, že “k posílení ekologické a digitální transformace Česka bude nutná dlouhodobá investiční podpora”.

23/3 Komise se ptá, jak vystupovat proti zemím mimo EU, které zasahují do našich politických rozhodnutí. Pokud máte názor, zapojte se do veřejné konzultace.

23/3 Dvojí kvalita potravin v EU existuje a spotřebitelé to jsou schopni reálně poznattvrdí Komise v nové studii.

24/3 Nejzelenější způsob přepravy = železnice, kromě chůze a jízdy na kole, tvrdí Evropská agentura pro životní prostředí.

24/3 Úřad EU pro duševní vlastnictví EUIPO neprávem prohlásil průmyslový vzor kostky Lega za neplatný. A tak to Soudní dvůr rozsudkem ve věci T-515/19 napravil.

25/3 EU bude mít nové rozpočtové příjmy. Europoslanci jim umetli cestu.

EU SVĚTU

1/3 EU posílá 95 mil. eur do Jemenu. Na pomoc lidem ohroženým konflikty a hladomorem.1/3 Vstoupila v platnost dohoda o partnerství mezi EU a Arménií.

2/3 Rada uložila sankce vůči čtyřem Rusům. Je mezi nimi i Kalašnikov.

3/3 EIB podpoří digitalizaci v Maroku a Kongu.

3/3 EU pomůže keňským společnostem zasaženým covidem. 120 mil. eur. #teameurope

4/3 Rada prodloužila zmrazení aktiv sedmi lidí odpovědných za zneužití ukrajinských státních fondů. Do 6. 3. 2022.

5/3 EU podpoří syrské uprchlíky a místní komunity v Jordánsku a Libanonu. 130 mil. eur.

10/3 Humanitární pomoc EU se musí s covidem změnit. Jak? Přečtěte si nové sdělení z pera Komise.

12/3 Nová zpráva upozornila na “alarmující zhoršení” politické situace v Hongkongu. (To v Macau je, zdá se, líp.)

12/3 Rada zrušila sankce vůči devíti Egypťanům a jednomu Libyjci. Zatímco ty vůči Ukrajině prodloužila o dalších šest měsíců do 15. 9. 2021.

22/3 EU uložila další sankce za porušování lidských práv. Speciálně se zaměřila na Myanmar.

23/3 EIB poskytne 40 mil. eur Bosně. Na zlepšení městské dopravy v Sarajevu.

25/3 Europoslanci souhlasili s přibližováním západního Balkánu k EU. A vlastně tak trochu i Afriky.

26/3 Rada prodloužila mandát operace EUNAVFOR MED IRINI. Ve Středomoří bude působit do 31. 3. 2023.

 

Zdroj: Ondřej Krutílek

Dobrodruzi vyrazí z Brna na cestu kolem světa trolejbusem

[quote]Na cestu kolem světa trolejbusem se v červnu z Brna vydají dobrodruzi z organizace nazvané Sir Fogg. První úsek do zhruba 10.000 kilometrů vzdáleného ruského Vladivostoku potrvá 90 dní. ČTK to řekl zakladatel organizace Albert Fikáček. K cestě se mohou přidat i zájemci. Podle Fikáčka je smyslem akce ukázat, že lze cestovat i v době koronaviru a trolejbusem kolem světa, což se může zdát nereálné.[/quote]

Organizace odkazující na cestovatele Willyho Foga z kresleného seriálu vznikla před více než rokem a pohybuje se kolem ní asi 200 lidí různých profesů od manažerů přes programátory až po dělníky. „Od opavského dopravního podniku jsme koupili vyřazený trolejbus na cestu kolem světa. Je pojízdný na elektřinu, s dieselagregátem jsou drobné problémy, ale to doladíme. Sbíráme také baterie, abychom mohli jet co nejvíce času na elektřinu,“ uvedl Fikáček.

Podle něj se navíc chystají úpravy interiéru, aby cesta byla pohodlnější. V plánu je výměna sedaček, instalace gauče a podobně. Výprava bude mít vždy od osmi do 14 lidí. „Kdokoliv se může přidat na jakýkoliv úsek. Cesta je nákladná, ale je rozpočítaná na jednotlivé lidi, kteří se chtějí zúčastnit. Vychází to na něco přes tisíc korun za den,“ řekl Fikáček. Více informací najdou lidé na webu.

Trasa povede přes Polsko, Ukrajinu, Bělorusko až do ruského Vladivostoku. „Stavíme se k jezeru Bajkal, v Minsku, v Černobylu. A ve Vladivostoku bude trolejbus v celním skladu a pak na lodi poputuje do Severní Ameriky,“ uvedl Fikáček. Další úsek cesty se podle něj naplánuje později, zpět se trolejbus dostane do Evropy přes oceán lodí. Organizace Sir Fogg si podle Fikáčka klade za cíl řešit vše jiné než koronavirus. „Chceme bořit hranice a ukázat, že jde cestovat a hlavně trolejbusem kolem světa, což by se mohlo zdát nemožné,“ řekl Fikáček

 

Zdroj : ČTK

Boeing kvůli možnému problému s elektřinou překontroluje některá letadla MAX

[quote]Americký výrobce letadel Boeing požádal 16 svých zákazníků, aby kvůli možnému problému s elektřinou dočasně odstavili z provozu některé verze letadla 737 MAX, dokud je nepřekontroluje a případně neopraví. Podle Boeingu je závada výrobním problémem a týká se jen konkrétní skupiny letadel, nikoliv celé flotily. Závada přichází jen několik měsíců poté, co tento model získal povolení vrátit se po téměř dvouleté vynucené přestávce do vzduchu.[/quote]

Letoun 737 MAX je neprodávanějším letadlem Boeingu a významně se podílel i na tvorbě zisku celé skupiny. V březnu 2019 byl však po dvou smrtelných nehodách zhruba na 20 měsíců odstaven z provozu. Loni v listopadu získal povolení obnovit lety v USA a poté i v dalších zemích, včetně Evropské unie a Kanady. Se závadou, kvůli které byly před dvěma lety tyto boeingy odstaveny z provozu, současný problém nesouvisí, uvedla mluvčí firmy Jessica Kowalová.

Boeing neupřesnil, kolik ze 183 letadel, která už byla vrácena do provozu, bude nutné překontrolovat. Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že to bude 90 letadel. Agentura Bloomberg uvedla, že v současnosti zhruba 20 leteckých společností uskuteční s těmito letadly kolem 400 letů denně. Jsou mezi nimi aerolinky American Airlines, United Airlines či Southwest.

Mluvčí Boeingu dodala, že odstranění problému bude záležitostí hodin nebo několika dnů, bližší informace neuvedla.

Americké aerolinky doposud oznámily přerušení letů s téměř 70 letadly. Aerolinky Southwest stáhly z provozu 30 ze svých 58 letadel 737 MAX a American Airlines 17 z 41 letadel, uvedla agentura Reuters.

 

Zdroj : ČTK

Cestovní průmysl kritizuje plány britské vlády na obnovení cest do zahraničí

[quote]Průmysl cestovního ruchu kritizuje plány britské vlády na obnovení mezinárodního cestování. Kabinet požaduje, aby se Britové před cestou do zahraničí i po návratu nechali otestovat – nehledě na to, zda cílovou destinaci Spojené království považuje z hlediska šíření nákazy za vysoce či nízce rizikovou. Podle kritiků je takové opatření příliš nákladné a dostupné jen pro turisty z vyšších příjmových skupin, píše agentura Reuters.[/quote]

Mezinárodní cestování má být pro Brity dostupné od 17. května, přičemž vláda toto datum hodlá potvrdit na začátku května.

Kabinet premiéra Borise Johnsona pro obnovení cestování navrhl systém, který řadí země do tří kategorií na základě možného rizika šíření nákazy. Opatření, která se k nim vážou, zahrnují například povinnou karanténu doma či v hotelu. Otestovat se lidé budou muset před odjezdem a po návratu a to i v případě zelených států, tedy těch nejméně rizikových. Požadované PCR testy v Británii stojí okolo 100 liber (bezmála 3000 korun).

„To neodpovídá otevření cestovního průmyslu, jak nám ministři slíbili,“ uvádí asociace britských aerolinek, která mimo jiné zastupuje společnosti British Airways, EasyJet či Ryanair. „Je to další krok zpátky pro odvětví, které je na pokraji zhroucení,“ dodalo sdružení.

EasyJet, největší britské aerolinky co do počtu přepravených cestujících, upozorňují, že testy PCR mohou jejich zákazníky přijít na víc, než samotné letenky. Společnost po vládě požaduje, aby svůj plán upravila.

„Riskujeme návrat v čase a létání jen pro bohaté,“ uvedl šéf letecké společnosti Johan Lundgren.

Britský ministr dopravy Grant Shapps dnes stanici BBC řekl, že vláda chce do budoucna cenu testů snížit a časem zvážit i jiné typy testů než PCR.

 

Zdroj : ČTK

AsstrA vykazuje stálý růst

results towards south indicated by compass conceptual image.clipping path included

[quote]Obrat mezinárodní skupiny společností v loňském roce dosáhl 370 milionů eur, což překonalo výsledky roku 2019 o 7,5%. V roce 2020 se společnost zaměřila na rozvoj projektové logistiky: otevřely se divize společnosti AsstrA Project Logistics v Londýně, Kotce a Houstonu. Nárůst nových klientů v oblasti projektu činil 37% a hrubý zisk se oproti roku 2019 zvýšil o 12%.[/quote]

Klientské portfolio se zvýšilo o 500 společností. V roce 2020 tak skupina společností poskytla logistické služby více než 5 700 zákazníkům z dřevozpracujícího, papírenského, hutního, automobilového a dalších odvětví průmyslu.

Zákazníci AsstrA byli žádáni o zásilky na následujících trasách: „Rusko – Bělorusko“ – 8 500 zásilek, „Polsko – Rusko“ – 6 500, „Německo – Rusko“ – 5 900.

Vedoucí pozice v komoditní nomenklatuře přepravy společnosti se ve srovnání s předchozím rokem nezměnily. Největší objem klesl u zásilek suchých a nepotravinářských výrobků – 18% z celkového množství nákladu. Na čele v objemu uskutečněných dodávek byly navíc módní a kosmetické výrobky – 14% a také odvětví chemického průmyslu – 10%.

Síť tras AsstrA-Associated Traffic AG zahrnuje 1 300 obchodních cest pro každý typ dopravy. Počet přeprav v roce 2020 vzrostl o 11% na 181 tis. Největší podíl měla silniční doprava. Podle výsledků roku 2020 činil celkový počet 160 tisíc FTL.

Během tohoto období zaměstnanci AsstrA provedli také 10 tisíc námořních zásilek (26 tisíc TEU), železniční doprava – 7 tisíc a také zpracovali 4 tisíce leteckých přepravních transakcí. Největší příjmy za sledované období pro skupinu společností přinesla silniční doprava – 195 milionů EUR, následovaná železniční dopravou – 25 milionů EUR a námořní dopravou – 22 milionů EUR.

„Loňský rok se stal rokem výzev a zkoušek síly pro společnost a podnikání. Pandemie ukázala, že nepřežije nejsilnější, ale ten, kdo je připraven okamžitě se přizpůsobit rychle se měnící realitě. Na konci roku mohu konstatovat, že tým AsstrA zvládl audit roku 2020 se znaménkem plus a bez hmatatelných ztrát a otřesů. Podařilo se nám vyhnout se snižování počtu zaměstnanců a pokračovat v geografické expanzi, – řekl Dmitry Lagun, generální ředitel mezinárodní logistické skupiny společností AsstrA-Associated Traffic AG. – Strategické plány na rok 2021 – digitalizace obchodních procesů a zlepšení kvality nabízených služeb. Pokud mluvíme o geografii naší přítomnosti, plánujeme pokračovat ve vývoji kancelářské sítě a otevřít místní kanceláře v Bulharsku a Španělsku.“

V roce 2020 se zastoupení společnosti AsstrA-Associated Traffic AG objevily v New Yorku, Taškentu, Budapešti, Londýně a Kotce. Síť skupiny společností se dnes skládá z poboček v zemích SNS, Evropě, Asii a Spojených státech a počet členů společnosti přesáhl 1100 lidí.

 

Zdroj : ČTK

Více Evropy, více státu, více politiky …

[quote]Jakkoli pandemická krize v posledním roce odhalila nepřipravenost Evropy účinně a efektivně čelit společné hrozbě, koncentrace moci v Bruselu nejenže neslábne, ale naopak dále narůstá. Ti, kdo věřili, že neschopnost politických špiček a centrálních institucí EU přinese změnu k lepšímu, dnes prožívají krušné chvilky při sledování bezuzdného zadlužování celé sedmadvacítky, upřednostňování ekologických cílů nad těmi ekonomickými a sociálními a nad pramalou obavou evropských leaderů z toho, kde na to všechno budeme brát peníze my i generace po nás.[/quote]

Pohled svou vlastní optikou zkušeného bruselského analytika legislativy EU nám v exkluzívním rozhovoru pro Reliant BroadCAST nabídl Mgr. Ondřej Krutílek.

Ten projekt společné Evropy považuje stále za perspektivní, současně však upozorňuje na nutnost systémových změn. Vedle kritiky dalšího posilování vlivu EU na úkor jednotlivých národních států přináší celou řadu pozitivních myšlenek, jak stávající struktury transformovat ve prospěch evropské společnosti i jednotlivých národů.

Události posledních dnů v České republice ale jasně naznačují, že nemá-li postupně celé společenství evropských států kulturně, ekonomicky a především morálně klesnout na dno hluboko pod úroveň tradiční balkánské reality, bude nutné změnit mnohem více: jako nezbytná se dnes jeví radikální změna nastavení nejen politiky bruselské, ale zcela jistě bude třeba najít i cestu zpět alespoň k základním standardům lidské i politické slušnosti, odpovědnosti a k pravdě jako základní hodnotě moderní společnosti na úrovni jednotlivých členských států EU. A to je ve světle alespoň těch aktuálních českých reálií jako odkaz budoucím generacím úkol důležitější a složitější, než brzké dosažení uhlíkové neutrality starého kontinentu …

Zdroj : Realiant

Železniční dopravci se musí do příštího roku certifikovat pro údržbu vozidel

[quote]Do poloviny června příštího roku se musí všichni tuzemští osobní dopravci a stavební firmy na železnici certifikovat jako subjekt odpovědný za údržbu vlaků. Bez toho nebude možné dál vlaky provozovat. Dosud byla certifikace povinná pouze pro nákladní vozy. Upozornil na to Drážní úřad. V současnosti je v Česku certifikováno 50 dopravců odpovědných za údržbu nákladních vozů, do příštího roku by se měl jejich počet minimálně zdvojnásobit.[/quote]

Certfikaci dopravců, kteří budou odpovědní za údržbu svých železničních vozidel vyžaduje evropská legislativa. Termín, do kterého ji musí stihnout všichni, je stanoven na 16. června 2022. Podle legislativy musí každé železniční vozidlo provozované na veřejné železniční síti být registrováno v národním nebo evropském registru vozidel. Mezi nejdůležitější registrační údaje ke každému vozidlu patří jeho vlastník, držitel a ECM, což je právě subjekt odpovědný za jeho údržbu. „Právě ECM je vždy tím, kdo ručí za to, že je dané vozidlo provozováno v bezpečném a provozuschopné stavu. To může být rozhodující například v případě nehody způsobené špatným technickým stavem vozidla,“ vysvětlil ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

Drážní úřad, který certifikaci provádí, v této souvislosti dopravcům připomíná, že bez ní k uvedenému termínu pozastaví registrace vozidel a ty tak nebudou moci dopravci provozovat. Jedinou výjimkou jsou lokomotivy a vagony, které jsou vedeny jako historické vozy. Certifikace trvá od podání žádosti do vydání osvědčení obvykle dva až pět měsíců, přičemž na zpracování každé žádosti má úřad čtyři měsíce od přijetí všech potřebných dokumentů od žadatele. Součástí každé certifikace je i audit na pracovišti žadatele. Certifikáty se vydávají s platností nejvýše na pět let, u prvožadatelů obvykle na tři roky.

Legislativa předepisuje dopravcům odpovědným za údržbu zavést tzv. systém údržby. Její jednotlivé části musí být v každém podniku podrobně popsány v interní dokumentaci a především musí řádně prakticky fungovat.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář