[quote]Letecká společnost Smartwings získala další čas na řešení svých ekonomických problémů. Městský soud v Praze dnes vyhlásil na jeden měsíc moratorium na majetek firmy. Prodloužil tak stávající ochranu, kterou společnost využívá od loňského srpna. Informoval o tom server zdopravy.cz. Aerolinky nyní jednají o úvěru za dvě miliardy korun, který by měl být z většiny krytý státem. Dluh společnosti činí kolem 6,65 miliardy korun, z toho většina po splatnosti. Dceřiné ČSA, které mají také problémy, dnes podaly v insolvenčním řízení návrh na reorganizaci firmy.[/quote]

„Smartwings řeší situaci řádným moratoriem s podporou věřitelů,“ uvedla dnes mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Smartwings podle insolvenčního rejstříku podaly žádost o ochranné moratorium ve středu, přičemž soud jim dnes vyhověl. Během trvání moratoria jsou tak aerolinky chráněny před nároky svých věřitelů a na firmu nelze vydat rozhodnutí o úpadku.

Smartwings v současnosti dokončují jednání s několika tuzemskými bankami o úvěru. Měl by být z 80 procent krytý státním programem COVID Plus. Podle návrhu dopravce předpokládá, že by jej měl dostat během března. Proto společnost požádala soud pouze o měsíční ochranu. S tou souhlasí i nadpoloviční většina věřitelů, se kterými aerolinky jednají o restrukturalizaci dluhů. Například s firmami, kterým dopravce dluží za pronájem a údržbu letadel, společnost dohodla odpuštění 1,25 miliardy korun. Akcionáři zároveň v návrhu přislíbili další peníze na záchranu firmy ze svého, přičemž nedávno do firmy vložili půjčku 600 milionů korun.

Skupina Smartwings, do které patří i ČSA, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Letos navrhovala například zřízení kompenzačního programu v hodnotě půl miliardy korun za zrušené lety z loňského jara. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce neplánuje.

Krize donutila Smartwings už vloni k propouštění. Podle dokumentu firmu opustilo 481 pracovníků, další odešli na neplacené volno. K propouštění přistoupily i ČSA.

Pod ochranným moratoriem dosud byly i ČSA. Ty však nemají nárok na garanci úvěru ze strany státu. Majitelé společnosti se proto rozhodli k reorganizaci firmy, jejíž návrh dnes podaly k soudu. ČSA loni zaznamenaly ztrátu 1,57 miliardy korun.

Zdroj  :ČTK

[quote]Obří pokles počtu cestujících a stamilionové až miliardové výpadky příjmů způsobil železniční dopravě rok koronavirové krize. Dopravci se s problémy potýkají dodnes, ve vlacích nyní jezdí okolo 30 procent původního stavu cestujících. Situaci navíc nyní může ještě ztížit připravovaný zákaz přejezdů mezi okresy. Vyplývá to z komentářů dopravců pro ČTK. Krize po celý rok také kvůli nízké poptávce omezila část provozu.[/quote]

„Doprava patří k sektorům nejvíce zasaženým opatřeními covid-19. Stát přijal řadu kroků, kterými omezil fungování dopravy a které měly zásadní dopady na poptávku po cestování a ekonomiku dopravců,“ okomentoval rok covidu na železnici mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.

Nejhorší situace nastala loni na jaře, kdy poptávka cestujících klesla zhruba na desetinu původního zájmu. V létě se sice velká část pasažérů do vlaků vrátila, zájem však stále za předkrizovým stavem zaostával. Na podzim po vypuknutí tzv. druhé vlny pandemie se krize znovu prohloubila. V současnosti tak vlaky jezdí asi 25 až 30 procent běžného počtu cestujících. Dopravci kvůli tomu postupně zrušili v souhrnu až tisíce spojů. Ty podle vývoje pandemické situace, omezení a hlavně poptávky průběžně upravují.

Největší ztráty z krize počítají České dráhy. Jejich ztráty z tržeb za loňský rok činí přes čtyři miliardy korun. Podnik jen za loňské první pololetí skončil ve ztrátě skoro dvě miliardy korun, za celý rok tak bude ztráta ještě vyšší. Velké ztráty evidují i ostatní dopravci, například Leo Express počítá se ztrátou ve stovkách milionů korun, což podle firmy není možné pokrýt ze stávajících podpůrných programů státu.

I přes krizi však nenastalo na železnici velké propouštění jako v jiných oborech. České dráhy sice uvažují o zúžení administrativních pozic, drtivou většinu zaměstnanců si však chtějí ponechat. To platí i pro ostatní dopravce. Důvodem podle nich je snaha o připravenost pro dobu po krizi a plného obnovení provozu.

Krize také změnila některé podmínky pro cestování na železnici. dopravci za desítky milionů korun provádějí ochranná opatření, která by měla zamezit šíření viru. Jde především o častější čištění a dezinfikování vlaků, čištění vzduchu a další. Nezbytnou podmínkou pro cesty vlakem jsou nyní respirátory.

Zdroj : ČTK

[quote]České aerolinie (ČSA) jsou v platební neschopnosti, dnes proto podaly u Městského soudu v Praze žádost o povolení reorganizace podle insolvenčního zákona. Cílem je záchrana podniku a nalezení řešení pro věřitele. Provoz nadále pokračuje, uvedly dnes ČSA.[/quote]

Podnik za loňský rok eviduje ztrátu 1,57 miliardy korun, výši závazků na dotaz ČTK dnes neuvedl. Dosud byl pod ochranným moratoriem. Pod tím je i mateřská společnost Smartwings, která však zřejmě dosáhne na úvěr garantovaný státním programem. Dnes jí navíc soud moratorium o měsíc prodloužil. Případný úpadek přitom může postihnout i klienty ČSA, kteří u společnosti koupili letenky za miliardu korun a dosud je nevyužili.

Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize musela zrušit velké množství spojů. V závěru srpna kvůli tomu firma, stejně jako Smartwings, zažádala o ochranné moratorium před věřiteli. To vyprší v sobotu, přičemž firma uvedla, že vyčerpala všechna možná řešení situace. Dnes proto podala návrh k reorganizaci. Návrh reorganizace je podle mluvčí společnosti Vladimíry Dufkové hotový, firma na něm spolupracovala s poradenskou společností Ernst & Young. Jeho konkrétní podobu chtějí ČSA prodiskutovat nejdříve s věřiteli a dalšími zainteresovanými subjekty, řekla ČTK.

Skupina Smartwings, do níž ČSA patří, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Letos navrhovala například zřízení kompenzačního programu v hodnotě půl miliardy korun za zrušené lety z loňského jara. Vedle toho požádala podle serveru SeznamZprávy počátkem února stát o pomoc 1,1 miliardy korun pro ČSA, které nemají nárok na podporu ze státního programu COVID Plus. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce neplánuje.

Dopravce kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V minulých dnech pak firma oznámila Úřadu práce záměr o propuštění až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily, že jde o jeden z kroků v rámci připravované reorganizace a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech pracovníků.

Krize postihla i mateřskou společnost Smartwings, která je nyní rovněž pod ochranným moratoriem, a to až do závěru března. Ta však zřejmě bude situaci řešit jinak, na rozdíl od ČSA má nárok na garanci z program COVID Plus. Vede proto jednání o úvěru za dvě miliardy korun s bankami, který by měl být krytý právě státním programem. Aerolinky očekávají, že úvěr dostanou během března. Smartwings mají v současnosti závazky za 6,65 miliardy korun, přičemž většinu po splatnosti. S věřiteli proto jednají o restrukturalizaci a částečnému snížení dluhů.

Zdroj  :ČTK

[quote]Logistická společnost Gebrüder Weiss již čtvrtým rokem podporuje Českou asociaci paraplegiků – CZEPA a ani v době pandemické krize tomu nebylo jinak. „Uvědomujeme si, jak je poškození míchy závažné a jak komplikuje život samotným vozíčkářům, ale i jejich blízkým. Adaptace na postižení vyžaduje mnoho času a je velmi emocionálně i fyzicky náročná, proto podporujeme asociaci CZEPA, aby mohla i nadále stavět vozíčkáře na vlastní nohy. Bez pohybu, který je základem našeho oboru, bychom se jen těžko obešli a těm, kteří to štěstí neměli a pohyb pro ně není samozřejmostí jako pro nás, chceme pomáhat k lepšímu životu,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.  [/quote]

Česká asociace paraplegiků – CZEPA je nezisková organizace a realizace jejích projektů je závislá na finanční podpoře a sponzorských darech. Na svůj provoz si také vydělává provozem Hvězdných bazarů, kde zároveň zaměstnává paraplegiky, aby se opět začlenili do normálního života. Společnost Gebrüder Weiss se na podpoře asociace podílí hned na několika úrovních. Kromě finanční podpory také v loňském roce přispěla na dokončení druhého Hvězdného bazaru a pravidelně pro něj pořádá sbírku oblečení od zaměstnanců. Navíc pro Hvězdný bazar poskytuje své skladové prostory v Jenči, které CZEPA může zdarma využívat pro uskladnění například sezónního oblečení k prodeji.

„Současná situace nám ukázala, jak snadno se může svět obrátit vzhůru nohama a uvědomili jsme si paralelu s životem před a po poranění míchy, s tím rozdílem, že naše omezení a těžkosti jsou pouze dočasné. Právě proto se snažíme svou pomoc ještě zintenzivnit a angažovat se různými způsoby, aby se CZEPA mohla i nadále věnovat paraplegikům. V loňském roce například zaměstnala 26 handicapovaných lidí, 12 vozíčkářům dopomohla ke startovacímu nebo tréninkovému bydlení, poskytla odborné sociální poradenství 1 254 klientům a zaštiťuje 11 peer mentorů poskytujících pomoc lidem, kteří jsou na vozíku krátce. Bohužel, v současné době jsou vzhledem k vládním opatřením Hvězdné bazary zavřené, a i když prodávají online, potýkají se s výrazným poklesem prodejů. Proto jsme se rozhodli přispět finanční částkou na podporu tohoto smysluplného projektu s enviromentálním dopadem, aby zůstal zachován i do budoucna,“ říká Jan Kodada.

Zdroj  :GW

[quote]Německá kancléřka Angela Merkelová podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na dnešním jednání lídrů EU přislíbila, že Německo už nebude požadovat od řidičů kamionů na hranicích testy na koronavirus. Datum podle něj nesdělila. Babiš to řekl po dnešním mimořádném jednání vlády. O příslibu Merkelové informovaly s odvoláním na diplomatický zdroj Hospodářské noviny (HN).[/quote]

„My jsme samozřejmě na to apelovali. Já ve svém vystoupení jsem k tomu vyzval, protože to zásadně narušuje vnitřní trh,“ uvedl dnes Babiš.

Německo od 14. února považuje Českou republiku za oblast s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, proto pro příjezdy z Česka vyžaduje bez výjimek negativní testy. Testy musí na německo-českých hranicích předkládat také pendleři a řidiči nákladní dopravy.

Merkelová představitelům unijních zemí podle HN řekla, že nově se povinnost testů nebude vztahovat na řidiče kamionů. Přeshraničních pracovníků se výjimka týkat nebude.

České velvyslanectví v Berlíně takové informace od německé strany dosud nedostalo. „Pokud k tomu dojde, bude to bezpochyby dobrá zpráva,“ řekl český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Poznamenal, že v takových situacích Německo a obzvláště kancléřka kladou velký důraz na to, aby šlo o jejich vlastní rozhodnutí a nikoli o rozhodnutí vynucené. „Proto sám vyčkám, až co německá strana sama oznámí,“ dodal.

Hraniční kontroly, ke kterým Německo z nařízení ministra vnitra Horsta Seehofera přistoupilo od 14. února, způsobovaly na německo-českém pomezí v prvních dnech k velkým kolonám. Nyní se situace zlepšila, pro dopravce je ale i tak čekání a pravidelné testování řidičů velkou komplikací.

Zdroj : ČTK

[quote]Stát letos zprovozní 46,5 kilometru nových dálnic a do poloviny října dokončí rekonstrukce D1. Dalších téměř 23 nových kilometrů by mělo přibýt v síti silnic první třídy. Stavební práce letos začnou na dalších 165 nových kilometrech dálnic a silnic. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Loni se otevřelo kolem 21 kilometrů nových dálnic.[/quote]

Nejvíce nových kilometrů letos přibude na královehradecké dálnici D11, kde by řidiči měli začít jezdit po dvou nových úsecích. Prvním z nich je 15kilometrový úsek z Hradce Králové do Smiřic. Na ten následně navazuje sedm kilometrů ze Smiřic do Jaroměře. Další nový úsek letos stát zprovozní také na dálnici D35, a to 12 kilometrů z Opatovic do Časů. Pokračovat bude také rozšiřování karlovarské D6, kde se otevře pětikilometrový obchvat Lubence. Na Moravě se pak otevře v rámci dálnice D55 jihovýchodní obchvat Otrokovic.

Dalších 100 kilometrů nových dálnic stát letos zahájí. Stavět se začnou například úseky na dálnic D6 do Karlových Varů, dále D55 mezi Starým Městem a Moravským Pískem, na dálnici D49 mezi Hulínem a Fryštákem a na D3 mezi Třebonínem a osadou Kaplice-nádraží. Jedním ze zásadních projektů je pak stavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, kterou chce stát postavit za soukromé peníze formou PPP projektu. V současnosti je rozestavěno kolem 154 kilometrů dálnic.

Práce budou pokračovat i na silnicích první třídy. Na této síti je v současnosti rozestavěno 57 kilometrů, z toho 22,9 kilometrů stavaři letos dokončí. Konkrétně jde o obchvat Chrudimi, Krnova, Opavy nebo Osové Bítýšky. Hotová by měla být letos také přestavba křižovatky Rádelský Mlýn u Jablonce nad Nisou nebo silnice I/27 u Plzně. Silničáři letos zahájí práce na dalších 64,9 kilometrech, například na obchvatu Jaroměře, Nové Paky, Klatov a Olbramovic, dále silnici I/53 ze Znojma do Lechovic a silnice I/34 ze Stráže nad Nežárkou do Lásenic.

Mezi nejvýznamnější letos plánované opravy patří rekonstrukce vozovky na dálnicích D2 a D5. Pokračovat bude také oprava mostů.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD bude letos ke stavbám využívat rekordní rozpočet, který činí 61 miliard korun. Meziročně je to o šest miliard korun více. Ministr Havlíček k tomu řekl, že právě dopravní výstavba by se měla stát jedním z hospodářských impulsů v době krize.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava zabere často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Ke změně by měla přispět nedávno přijatá novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ta by měla výrazně urychlit především úřední proces před zahájením stavby.

Zdroj  :ČTK

[quote]Policisté a celníci tento týden při kontrolní akci na dálnicích zastavili zhruba 1200 motoristů, kteří neměli zaplacenou novou elektronickou dálniční známku. Policisté takových řidičů odhalili téměř 600 a podobný počet zaznamenali celníci. Speciální kontrolní akce potrvá do pátku, řekl dnes novinářům Michal Hodboď z ředitelství služby dopravní policie.[/quote]

„Častou omluvou je, že řidič zapomněl, že si to neuvědomil, ale setkáváme se i s případy, kdy řidič neměl uhrazeno časové zpoplatnění a byl si toho vědom. Pouze spoléhal na to, že ho hlídka nezastaví,“ uvedl Hodboď. Za únor podle něj policisté zaznamenali již 2000 takových přestupků, které vyřešili na místě uložením pokuty přes 1,5 milionu korun.

Podobné zkušenosti mají celníci, podle nichž se řada motoristů domnívá, že nový systém ještě není funkční a kontroly je neodhalí. „Je vidět, že lidé k novému systému přistupují poněkud benevolentně,“ uvedl Stanislav Švidek z Generálního ředitelství cel.

Elektronické známky od letošního roku nahradily staré papírové kupony, jejichž platnost definitivně skončila na konci ledna. Nové elektronické známky jsou vázány na poznávací značky aut, není už tak nutné je lepit na přední sklo vozidla. Podle policie se najdou i řidiči, kteří spoléhají na to, že známku lze poměrně rychle pořídit přes internet. Kuriozitou byl případ, kdy se spolujedoucí pokoušel zaplatit elektronickou dálniční známku přes mobil až v okamžiku, kdy vozidlo stavěla hlídka.

Policisté a celníci při kontrolách používají systém, který se skládá z přenosného tabletu a kamery ve služebním vozidle. Zařízení automaticky skenuje registrační značky při statické kontrole nebo při souběžné jízdě. Je s ním možné zkontrolovat i dálniční odpočívadlo. Kromě toho se lze připojit vzdáleným přístupem ke kontrolní bráně vybavené nočním viděním. „Dřív musela hlídka spoléhat na svůj zrak, dnes je díky kontrolním branám možné kontrolovat povinné zpoplatnění i v nočních hodinách,“ uvedl Švidek.

Cílem společné akce policie a celníků je otestovat systém převzatý počátkem roku. V lednu využití nepřicházelo v úvahu, protože ještě souběžně platily staré papírové známky. Policie má k dispozici 43 těchto sad a celní správa 15. Dnes policisté a celníci kontrolovali například řidiče na 35. kilometru dálnice D10 ve směru na Mladou Boleslav. V kontrolách budou pokračovat i v rámci běžné činnosti.

Zdroj : ČTK