Pražský dopravní podnik (DPP) nakoupí 20 velkokapacitních trolejbusů, které budou primárně jezdit na autobusové lince 119 letiště v Ruzyni. Za vozidla zaplatí maximálně 628 milionů korun bez DPH. V tendru bude podnik nyní hledat dodavatele. První vůz by mohl dorazit na podzim roku 2022 a v provozu pak na jaře 2023. ČTK to sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. DPP spolu s městem chystají elektrifikace také dalších tratí.

Trolejbusy budou dlouhé minimálně 23 a maximálně 25 metrů a vybaveny musí být minimálně 40 až 55 místy k sezení a dalšími místy pro cestující na vozíku. Součástí bude klimatizace a kamerový systém. Konstrukční rychlost bude alespoň 70 kilometrů v hodině a dojezd na baterii podnik požaduje minimálně 11 kilometrů s životností akumulátorů minimálně 60 měsíců.

Pro nabíjení trolejbusů vzniknou dobíjecí stanice v obratištích na Veleslavíně a na letišti a zároveň se bude v polovině trati dobíjet z troleje. Výstavba potřebné infrastruktury by měla začít v roce 2022. Projekt má již kladné posouzení vlivu na životní prostředí v řízení EIA. DPP nyní dokončuje projektovou dokumentaci pro stavební a územní řízení.

Praha chystá elektrifikaci také dalších linek. Již pracuje na nasazení trolejbusů na linku 140 z Palmovky do Čakovic. Na lince číslo 134 z Dvorců k Podolské vodárně pak plánuje nasadit elektrobusy. Elektrifikovány by měly být rovněž čtyři autobusové linky na levém břehu.

Autobusová doprava na území Prahy tvoří přibližně třetinu jízd v MHD. Celkem jde přibližně o 1200 autobusů, které ročně spotřebují na 30 milionů litrů nafty a najezdí 67,9 milionu kilometrů. Vozy vyprodukují přibližně 67.900 tun CO2.

Zdroj : ČTK

Letošní koronavirová krize způsobila, že čeští zákazníci po letech výrazně změnili své nákupní chování. Místo aby zaplatili za zboží objednané online až při jeho převzetí, začali upřednostňovat platbu online. Platba na dobírku klesla z více než 50 % na 15 až 20 %. V roce 2020 s největší pravděpodobností také zaznamená český trh elektronického obchodování další rekordní tržby. Vyplývá to z dat a odhadů PayU, jednoho z předních hráčů v online platbách v České republice i na světě.

„Česká republika je již dlouho jednou ze zemí, kde jsou lidé při nákupech opatrní. E-shopy si oblíbili, ale dlouho platili až při převzetí zboží, z ruky do ruky, takzvaně na dobírku. A to nejen u balíčků doručených poštou nebo kurýrní službou domů či kanceláře, ale také u transakcí, kdy si lidé vyzvednou objednané produkty v kamenné pobočce e-shopu. V tomto ohledu byl český trh roky více podobný například rumunskému, kde je dobírka ještě oblíbenější, než třeba USA, kde zákazníci naopak dobírku nevyužívají vůbec,“ říká Barbora Tyllová, country manager PayU pro Českou republiku, Maďarsko a Slovensko.

Hlavním impulsem pro přechod z dobírky na online platby byla karanténní opatření zavedená již na jaře, zejména dočasné uzavření obchodů. Druhým důvodem bylo, že logistické společnosti zavedly takzvané bezkontaktní doručování a lidé po určitou dobu nemohli platit v hotovosti, jak jsou ve většině případů zvyklí. Místo toho platili online předem.

Celý český e-commerce očekává další rekordní rok v oblasti tržeb i objemu online plateb. Poptávka po online nakupování v České republice už překročila nejvyšší úroveň měsíčního rekordu v roce 2019. Doposud zaznamenávali obchodníci největší prodeje Černý pátek a podobné akce na konci roku. V loňském roce byly tradičně nejsilnější měsíce listopad a prosinec, letos je překonaly už jinak obvykle slabý březen, duben i červen.

„Doposud nejsilnější týden roku byl mezi 13. až 19. dubnem. Brzy však může, s ohledem na aktuální protikoronovirová opatření, padnout další rekord. Trend do konce roku bude samozřejmě záviset také na dalším vývoji české ekonomiky, míře nezaměstnanosti, kupní síle obyvatelstva, ale na základě našich čísel a statistik odhadujeme, že celý trh online nákupů a plateb ve srovnání s loňským rokem opět poroste, a že se také zvýší podíl e-commerce na celkovém HDP,“ uzavírá Barbora Tyllová.

Zdroj : ČTK

Vozidla poháněná stlačeným zemním plynem (CNG) neboli metanem přinášejí svým majitelům hned několik výhod. Je to například cena paliva, která je ve srovnání s benzínem a naftou výhodnější díky výrazně nižší spotřební dani. Ta je o 10 korun nižší než u litru benzínu. Síť plnicích stanic CNG se neustále rozšiřuje, a zatímco na konci loňského roku se jejich počet přehoupl přes 200, aktuálně jich funguje už 214. Podnikatelé také nemusejí platit silniční daň, a navíc mohou využívat slevu 2 Kč za kilogram CNG v největší síti plnicích stanic v Česku. Od letoška už jezdí automobily rovněž na bioCNG a novinkou od roku 2021 by měla být 50% sleva na dálniční známku.

Každý měsíc nová plnicí stanice CNG

Podle nejnovějších údajů Českého plynárenského svazu (ČPS) jezdí v Česku na CNG již skoro 27 tisíc vozidel, což je o necelou pětinu více než před rokem. V meziročním srovnání také výrazně narostl počet plnicích stanic CNG, kterých je dle ČPS aktuálně 214 a jsou zastoupeny rovnoměrně po celém území Česka. „Celkově přibývají plničky CNG tempem alespoň jedna za měsíc. Dvoustá plnicí stanice byla otevřena před rokem na začátku října v Šumperku společností Innogy. Ta současně provozuje největší síť plniček CNG, kterých je od letošního října už 64, poslední byla nedávno otevřena ve Strakonicích,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje CNG tankovací karty.

Spotřební daň je o 10 korun nižší než u benzínu

Nejvýraznějším přínosem CNG je pro vaši peněženku především samotná cena paliva. Její příznivá výše je dána hlavně nižším daňovým zatížením. Zatímco spotřební daň činí u benzínu za každý litr 12,84 Kč a u nafty 10,95 Kč/l, u CNG je daň 2,80 Kč/m3. Na čerpacích stanicích se obvykle uvádí cena za kilogram CNG, pro porovnání s benzínem je ale třeba kalkulovat s cenou za metr krychlový CNG, protože právě tento objem odpovídá z hlediska obsahu energie v palivu litru benzínu. Daň z plynu je tak oproti spotřební dani benzínu o více než 10 korun levnější a stát přitom minimálně do roku 2025 garantuje, že za stanovených podmínek nepřekročí 3 koruny za metr krychlový CNG.

Výhody pro podnikatele: Sleva 2 Kč/kg ve třetině sítě a nulová silniční daň

Cena CNG se aktuálně pohybuje v průměru okolo 27,50 Kč za kg, což je asi 19,60 Kč za m3. Benzín i nafta v posledních měsících kvůli ekonomickému útlumu v souvislosti s koronavirovou krizi výrazně zlevnily, třeba Natural 95 nyní stojí v průměru přes 28 Kč/l. I to je ale stále výrazně více než metr krychlový CNG.

Naplno se pak úspora na palivu samozřejmě projeví při vyšším nájezdu, což se týká hlavně živnostníků a firem. Ti jsou navíc u vozidel na CNG s největší povolenou hmotností do 12 tun osvobozeni od silniční daně a současně pro ně dodavatelé plynu poskytují slevy. „S využitím naší CNG karty lze v největší síti Innogy, která pokrývá skoro třetinu plniček, odebírat CNG se slevou 2 koruny za kilogram. Za metr krychlový to dělá ve výsledku průměrně něco přes 18 korun, což odpovídá desetikorunové slevě na litr benzínu,“ uvádí Damir Duraković s tím, že díky sdružené poptávce v rámci nákupní aliance se kvůli lepší ceně žádný živnostník ani firma nemusí vázat k minimálním odběrům.

50% sleva na dálniční známku od roku 2021

Novinkou je výrazná sleva na dálniční poplatky. Zákon od nich už od letoška osvobodil například elektromobily. Od příštího roku se pak zavádí elektronická dálniční známka, a s tím i cenové zvýhodnění jejího nákupu pro vozy na CNG nebo bioCNG (biometan). Výši tohoto takzvaného časového poplatku stanovuje nařízení vlády, jehož aktuální podoba počítá s ročním poplatkem u konvenčních paliv ve výši 1 500 korun, zatímco u vozů na CNG s poloviční částkou 750 korun. Třicetidenní dálniční poplatek vyjde standardně na 440 Kč, u CNG by to mělo být 220 Kč. Desetidenní poté na 310 Kč a u CNG opět polovina, tedy 155 Kč.

BioCNG je výrazně šetrnější k planetě

Pomineme-li všechny ekonomické výhody zemního plynu neboli metanu, stále je tu ještě hledisko ekologické. I když je zemní plyn šetrnější k životnímu prostředí, stále jde o fosilní palivo. Na trhu se však objevila i jeho emisně čistá varianta vyrobená z obnovitelných zdrojů v podobě biologicky rozložitelného odpadu. Takzvaný biometan je už od loňska vtláčen do distribuční sítě zemního plynu a v tomto roce začaly na jeho stlačenou verzi bioCNG jezdit také automobily. Z pohledu celého životního cyklu paliva je uhlíková stopa biometanu oproti fosilnímu metanu o desítky procent nižší. Chemicky jde přitom o totožné a navzájem libovolně mísitelné produkty, takže nejsou třeba žádné dodatečné úpravy motorů nebo dalších technologií.