Zhoršující se epidemiologická situace v zemi zatím intenzitu kamionového provozu příliš neovlivnila. Zatímco během jarní koronavirové krize se objem tankování nákladních dopravců snížil téměř o třetinu, během léta až do současnosti se vrátil na téměř předkrizovou úroveň. Důvodem je to, že zatím nadále fungují provozy klíčové pro nákladní dopravu. Vyplývá to z aktuálních údajů poskytovatele tankovacích karet společnosti DKV Euro Service. I přesto se však nákladní dopravci nadále potýkají s problémy kvůli výpadkům zakázek.

V současnosti tak dopravci v Česku i v Evropě tankují zhruba stejné množství paliva jako před jarní krizí. Ta se nejvíce projevovala během dubna a na začátku května. V Česku se tehdy objem spotřebovaného paliva podle údajů DKV Euro Service snížil skoro o třetinu. Ještě během května se ovšem situace začala poměrně rychle měnit, v červenci už byly objemy tankování na předkrizové úrovni. V srpnu sice přišel zhruba desetinový pokles, ten však podle společnosti odpovídal běžným srpnovým výkyvům. V první polovině září stouply objemy znovu směrem k předkrizovým hodnotám. Provoz by neměly omezit ani restrikce sousedních států, nákladní doprava do Německa či na Slovensko by měla fungovat bez omezení.

Výrazněji se krize projevila v zahraničí. Například na Slovensku se na jaře objemy tankování propadly až o 42 procent a k původním hodnotám se nevrátily ani přes léto. Podle šéfa DKV Euro Service pro ČR a Slovensko Lukáše Ondráčka to vychází z větší závislosti Slovenska na automobilovém průmyslu. Větší propad proti Česku zaznamenaly i některé další evropské státy.

Ačkoliv intenzita provozu je nyní na téměř předkrizové úrovní, problémy dopravců kvůli výpadkům tržeb přetrvávají. Sdružení Česmad Bohemia v závěru srpna uvedlo, že i přes léto dopravci evidují výpadky zakázek, zejména v oblasti automotive. Na současné intenzitě provozu se navíc oproti minulosti ve větší míře podílejí tzv. prázdné jízdy, kdy kamiony absolvují část cesty bez nákladu. Velké zlepšení navíc nelze podle sdružení do konce roku očekávat.

Koronavirová krize tak ještě prohloubila problémy dopravců před ní. Mezinárodní doprava totiž od roku 2015 každoročně klesá v desítkách procent. Naposledy v roce 2019 klesla přeprava zboží do zahraničí meziročně o 14 procent na 29 milionů tun, výkon pak klesl zhruba o pětinu. Příčinou je levnější konkurence z východu.

Zdroj : ČTK

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se začal zabývat prodejem společnosti Aero Vodochody maďarské skupině Aero, jejímž členem je skupina Omnipol a maďarský podnikatel András Tombor. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách. Skupina Penta Investments, která Aero Vodochody vlastnila dosud, oznámila jeho prodej letos v červnu.

Až dva dny by na odbavení mohly od počátku příštího roku čekat kamiony přijíždějící z Británie do Evropské unie. Britským přepravním firmám to napsal člen kabinetu Michael Gove, píše dnes agentura Reuters. Nepříznivý scénář by nastal v případě, že se EU a Británie nedohodnou na smlouvě regulující vzájemné ekonomické vztahy.

„Mohlo by to vést k tomu, že se v přístavech v Kentu vytvoří fronta až 7000 kamionů čekajících na odbavení,“ upozornil Gove. Člen britského kabinetu zdůraznil, že se jedná jen o model nepříznivého vývoje a nikoliv o předpověď. Komplikace se dají očekávat také pro kamiony na cestě z EU do Británie.

Podle dokumentu by zhoršená situace na hranici mohla trvat přinejmenším dva týdny. Problémy s odbavením by ale mohly pokračovat po několik měsíců, pokud budou celní kontroly přísné. „Hrozí nebezpečí neustálého přerušování přeshraničního pohybu kvůli přísným kontrolám při vstupu do Schengenského prostoru,“ stojí v dopise.

Taková situace by nastala, pokud by se Británii nepodařilo dohodnout s Evropskou unií na nové smlouvě, která by regulovala vzájemné ekonomické vztahy, jednání nyní skutečně váznou.

Kdyby se dohodu nepodařilo uzavřít, tak by se obchod mezi Británií a EU řídil od 1. ledna – kdy skončí přechodné období po brexitu – pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Důsledkem by byly přísnější kontroly na hranicích a možnost zavedení cel.

Problémy na hranicích by mohla zhoršit také nízká připravenost britských přepravců. Podle britské vlády až 70 procent britských přepravních firem není připraveno na větší papírování na hranicích.

Názory Británie a Evropské unie na dohodu se rozchází. EU chce s Británií dojednat komplexní dohodu zahrnující vedle výměny obchodu či služeb například rybolovná práva. Britská vláda ale stojí pouze o dohodu o volném obchodu, kterou mají s EU i další země. Jednání mezi evropskými a britskými vyjednavači ztížil nedávno předložený návrh zákona o britském vnitřním trhu. Ten Evropská unie ostře kritizovala. Aby dohoda začala platit od 1. ledna, Británie a EU musí najít na nové smlouvě shodu do konce října, aby stihla být odpovídajícím postupem ratifikována.

Zdroj  : ČTK

Od dvoukolových válečných vozů ve starověkém Římě zvěčněných ve filmu Ben Hur z roku 1959 se nemohou lišit více, podle kritiků však ve špatných rukou mohou být stejně nebezpečné. Řeč je o tisících elektrických koloběžek, které zaplňují dlážděné ulice italské metropole v době, kdy lidé kvůli epidemii covidu-19 hledají alternativu k přeplněné hromadné dopravě, píše agentura Reuters.

S cílem podpořit takzvanou mikromobilitu – způsob osobní dopravy ve městech na kratší vzdálenosti pomocí skladných a bezemisních vozidel – udělily úřady v Římě licenci osmi společnostem, včetně firem Lime či Bird, na provoz zhruba 6000 e-koloběžek. Další tisíce jich mají přibýt, což je vidina, na kterou část obyvatel hledí s obavami.

Starostka Virginia Raggiová podporuje dopravu prostředky na elektrický pohon ve městě, kde čas od času hoří autobusy v důsledku nedostatečné údržby a stanice metra bývají zavřené i celé měsíce kvůli porouchaným eskalátorům.

Mnoho obyvatel metropole nyní používá e-koloběžky při cestě do práce, turisté si užívají jízdy od římského Kolosea do Vatikánu či na mostech přes řeku Tiberu.

Bateriemi poháněná vozítka se v Římě uchytila také proto, že místní kopce jsou pro většinu cyklistů příliš strmé. Podle zákona se na nich nesmí jezdit na chodnících, rychlostí více než 25 kilometrů za hodinu na silnicích a šest kilometrů za hodinu na pěších zónách. Jezdci musejí být starší 14 let, pod 18 let jsou povinni nosit přilbu.

Množí se stížnosti kvůli nebezpečné jízdě a několika zraněním po nehodách s automobily. Někteří řidiči e-koloběžek byli dokonce zpozorováni při jízdě po nebezpečném a zrádném městském okruhu.

„Porušují veškeré základní silniční a dopravní předpisy,“ říká místní obyvatelka Carmen Goliová. „Měl by se vyžadovat normální řidičský průkaz,“ dodává.

Policie uvedla, že jen v červenci rozdala pokuty ve výši až 400 eur (10.757 korun) 150 lidem na těchto vozítkách. Podle mnohých je to však příliš málo.

Půjčování e-koloběžek funguje tak, že aplikace na chytrém telefonu uživatele najde nejbližší stroj a cena za svezení se pak účtuje automaticky, obvykle v závislosti na ujeté vzdálenosti.

Uživatelé mnoho koloběžek odkládají poblíž antických památek, blokují tím chodníky, což některé rozzlobené obyvatele přimělo vzít věc do vlastních rukou. Začátkem září policie zadržela před jedním z nejslavnějších římských divadel ženu, která skopla jako domino desítky koloběžek zaparkovaných vedle sebe na chodníku.

Očekává se, že počet elektrokoloběžek v Římě v nadcházejících měsících naroste na 16.000.

Zdroj : ČTK

Nejrizikovějším místem v ČR byla pro řidiče v letech 2017 až 2019 Všebořická ulice v Ústí nad Labem. Na 200 metrech mezi křižovatkami s ulicí Dukelských hrdinů a 17. listopadu se tu stalo 35 nehod, z nichž ze 17 si účastníci odnesli zdravotní následky. Dva lidé se tam zranili těžce a 19 lehce. Vyplývá to ze žebříčku nehod, jejichž důsledkem bylo těžké zranění či úmrtí. Sestavila jej pojišťovna Allianz podle policejní databáze dopravních nehod.

Druhým nejrizikovějším místem ČR se stala křižovatka v severovýchodním cípu Hodonína, kde se silnice I/55 potkává s Měšťanskou ulicí. Celkem se tam za poslední tři roky odehrálo 18 nehod, z nich 17 se zdravotními následky. Příčinou 16 nehod bylo nedání přednosti v jízdě. Tři lidé tam zemřeli, dva si odnesli těžká zranění, 29 osob lehká.

Třetí je křižovatka na silnici I/9 v Jestřebí u České Lípy. Za sledované období tam bylo 20 nehod, z toho k 15 s následky na zdraví. Tři lidé se těžce zranili a 29 lidí se zranilo lehce. Příčinou 17 nehod byla nepřiměřená rychlost.

V žebříčku dvaceti nejrizikovějších lokalit v Česku figurují některé regiony vícekrát. Nejhůře dopadly kraje Jihomoravský, Liberecký a Ústecký, které jsou za období 2017 až 2019 zastoupeny každý čtyřikrát. Proti tomu se pět krajů v první dvacítce neumístilo. Jde o Karlovarský, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Vysočinu.

Hlavní příčinou dopravních nehod s vážnými osobními následky bylo podle evidence Policie ČR nedání přednosti v jízdě. Druhou nejčastější příčinou je nepřiměřená rychlost jízdy, uvedl dopravní odborník Jaroslav Heinrich z HBH projektu, brněnské projekční kanceláře pro dopravní a inženýrské stavby, která se na vzniku Automapy Allianz podílí.

Zkratky: SZ = smrtelná zranění; TZ = těžká zranění; LZ = lehká zranění.

zdroj: Allianz

Evropu je i v rámci ochrany klimatu nutné propojit pomocí vysokorychlostních vlaků a nočních železničních spojů. V Berlíně to u příležitosti železničního summitu unijních ministrů dopravy, zástupců Evropské komise (EK) a představitelů železničních společností prohlásil německý ministr dopravy Andreas Scheuer. Náměstek českého ministra dopravy Jan Sechter, který Česko na virtuální konferenci zastupoval, k tomu ČTK řekl, že Česká republika se na rozvoji transevropských spojení chce podílet a chce se stát křižovatkou železničních cest.