[quote]Společnost CzechToll, současný správce mýtného systému v ČR, v loňském roce utržila 2,3 miliardy korun, předloni nevykázala žádné tržby. Zisk podniku po zdanění činil 26,7 milionu korun, o rok dříve společnost skončila ve více než desetimilionové ztrátě. Vyplývá to z výroční zprávy CzechTollu, kterou má ČTK k dispozici. Firma začala provozovat mýto v prosinci loňského roku, do té doby se věnovala přípravám nového satelitního systému.[/quote]
Přes 96 procent z loňských tržeb činily podle výroční zprávy výnosy ze služeb spojených s vybudováním nového systému. Ze samotného provozu systému pak firma utržila přes 83 milionů korun.
Nový mýtný systém začal na dálnicích a vybraných silnicích první třídy od 1. prosince. Stát tehdy vybral přes 724,5 milionu korun, meziročně o 0,7 procenta méně. Od letošního ledna začal nový systém fungovat i na dalších 900 kilometrech silnic první třídy.
Po rozšíření mýtné výběry v prvních měsících roku rostly, následně však vypukla koronavirová krize, což vedlo k oslabení tuzemského provozu. Za první pololetí tak výběry mýtného činily 5,5 miliardy korun, což je meziročně o procento méně.
CzechToll na konci loňského roku vystřídal na pozici správce mýta rakouskou společnost Kapsch. Spolu s tím český podnik spustil nový elektronický systém mýtného založený na satelitní technologii. Ten CzechToll vybudoval společně se slovenskou partnerskou společností SkyToll. Za vybudování systému a jeho desetiletý provoz firma dostane od státu 10,75 miliardy korun.
CzechToll patří do investiční skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera. Založen byl v srpnu 2017. Na konci loňského roku firma zaměstnávala 48 lidí.
[quote]Mít specializovaný tým, silný dodavatelský řetězec, hledat nové příležitosti, předvídat a reagovat na chování zákazníků a co nejvíce digitalizovat a modernizovat procesy. To jsou hlavní strategické oblasti, na které by se mělo každé oddělení nákupu zaměřit, aby mohlo pružně reagovat nejen na současnou koronavirovou krizi, ale obecně na jakoukoliv mimořádnou událost zdravotního nebo ekonomického charakteru. Tipy připravili odborníci ze společnosti Manutan, která dodává komplexní řešení moderního digitálního obchodu pro průmyslové podniky nebo veřejné instituce.[/quote]
Strategie č. 1: Založení specializovaného týmu
Aby nákupní oddělení mohly přijímat pohotová a relevantní opatření v krizovém období, musejí mít k přijímání rozhodnutí soudržné a úplné informace. Z tohoto pohledu je nezbytné pro obdobné situace sestavit specializovaný tým řízení rizik, který by měl úzce spolupracovat s dalšími útvary společnosti a měl by se zaměřovat především na tři klíčové aspekty kontinuity podnikání: 1) Ochranu zaměstnanců poskytováním vybavení přizpůsobeného každému provoznímu kontextu. 2) Udržování strategických dodávek pro pravidelnou výrobu zboží a služeb společnosti. 3) Vytváření nových kapacit na podporu potenciálního rozvoje ekonomického modelu organizace.
Strategie č. 2: Zaměření na sílu dodavatelského řetězce
Zajištění řádného fungování dodavatelského řetězce je v celé společnosti prioritou. „Oddělení nákupu jsou zodpovědná za mapování rizik dodavatelů a samozřejmě za jejich sledování. To umožňuje viditelnost v celém hodnotovém řetězci a identifikaci nejslabších článků. Současně vyvstávají znalosti o možnostech přínosu významných dodavatelů. Hlavní rizika sledujeme podle typu dodávky. V případě selhání partnera je třeba mít alternativní možnosti,“ uvádí Tomáš Střelský, ředitel společnosti Manutan.
Strategie č. 3: Hledání nových dodavatelů a sítí
Krize je historicky vždy katalyzátorem rozvoje. Přestože stanovení nových způsobů spolupráce v podnikání nezačalo pandemií, nouzová situace posílila tendenci narušující spolupráci mezi nákupním oddělením a ostatním útvary ve firmě. Při řešení krizí je v tomto ohledu nezbytné vymýšlet nové sítě, nová partnerství a nové rozdělení zdrojů napříč společností.
Strategie č. 4: Předvídání a reakce na chování zákazníků
V době krize a mimořádných událostí jsou narušeny tradiční logistické kanály a obvyklá odbytiště pro zákazníky. Aby si firmy udržely svoji obchodní činnost, musí upravit svůj výrobní a distribuční systém, a dokonce i svůj ekonomický model. V krizovém řízení je úkolem nákupního oddělení poskytnout podniku prostředky k podpoře, a ještě lépe usnadnit transformaci zákazníků. Online podnikání a e-procurement řešení se ukazují v tuto dobu jako nejvíce životaschopné.
Strategie č. 5: Digitalizace a automatizace procesů
V klidnějších dobách se digitalizace v nákupních odděleních ukázala jako schopná urychlit procesy a zvýšit jejich spolehlivost. V případě krize je co největší automatizace nákupního procesu ještě účinnější. „Závěrem lze říci, že odpovídající reakce oddělení nákupu ve většině organizací musí inspirovat nové přístupy k řízení rizik. Vážnost a globální povaha COVID-19 jsou v některých ohledech testem odolnosti oddělení nákupu,“ dodává Tomáš Střelský.
[quote]Letiště Václava Havla Praha během prvního pololetí letošního roku odbavilo přes 2,55 milionu cestujících. Meziročně je to o téměř 5,3 milionu méně. Provoz začal výrazně klesat od března, kdy v Evropě naplno vypukla koronavirová krize. Vyplývá to z informací Letiště Praha pro ČTK. V posledních týdnech provoz mírně roste, za celý rok by podle současného vývoje mohlo letiště odbavit celkově 5,5 milionu lidí.[/quote]
Provoz letiště výrazně utlumila koronavirová krize, při níž dopravci drtivou většinu linek zrušili. Během největší krize v dubnu letiště odbavilo 5031 cestujících, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Na letišti tehdy fungovaly pouze dvě pravidelné linky do Minsku a Sofie.
V posledních týdnech začal provoz pomalu růst, stále je však hluboko pod úrovní loňských statistik. V červnu přes letiště cestovalo zhruba 39 000 lidí, což bylo oproti květnu pětkrát více. Meziročně jde však stále o obří propad o 97,8 procenta. Nejčastěji nyní lidé z Prahy létají do Amsterdamu, Frankfurtu nad Mohanem a Paříže.
Letiště předpokládá, že během letních prázdnin budou počty cestujících narůstat rychleji. Podle nových prognóz by letiště mohlo během července odbavit přes 220 000 cestujících, v srpnu pak až 400.000 lidí. „Do konce roku podle stávajících odhadů počítáme s tím, že bychom mohli odbavit 5,5 milionu. Vše však závisí na dalším vývoji epidemiologické situace u nás i v zahraničí a také na postupném návratu zahraničních turistů do Prahy a České republiky,“ uvedla mluvčí Kateřina Pavlíková.
Na začátku roku to přitom vypadalo, že letiště letos opět posune rekordní počet odbavených cestujících z roku 2019, kdy přes letiště cestovalo 17,8 milionu lidí. Počet cestujících se totiž dále zvyšoval. V lednu letiště napočítalo 1,05 milionu pasažérů, což bylo meziročně o 7,4 procenta více, v únoru pak 1,01 milionu lidí, meziročně o více než tři procenta více. První dva měsíce roku se tak podílejí na půlročních statistikách z více než 80 procent.
Dopravci během léta nadále obnovují své dříve přerušené linky. Vedle toho některé společnosti navyšují počet frekvencí nebo zvyšují kapacity na už zavedených linkách. Například Emirates na začátku srpna obnoví dálkovou linku do Dubaje, dále Air France bude brzy z Prahy do Paříže nově létat dvakrát denně, jednou za den pak do Lyonu a společnost KLM nasazením většího letadla zvýší kapacity ve spojích do Amsterdamu.
V současnosti na letišti fungují pravidelné linky do 63 destinací od 25 dopravců. Oproti loňské letní sezoně jde přibližně o polovinu potvrzených destinací. Mezi už obnovenými destinacemi jsou především klíčová velká evropská města, která fungují také jako přestupní body do dalších destinací. K dalším často zastoupeným destinacím pak patří tradiční dovolenková místa zejména ve Středomoří.
[quote]Vlastním autem na dovolenou letos vyrazí 65 procent Čechů, což je o téměř pětinu víc, než loni. Naopak letadlo zvolilo sedm procent proti loňským 22 procentům. Vlak využije čtvrtina Čechů a 16 procent pojede autobusem. Vyplývá to z červencového průzkumu agentury NMS Market Research pro automobilku Toyota mezi 1060 respondenty.[/quote]
Automobil hodlají více použít lidé nad 35 let, kde jejich podíl dosahuje 70 procent. Mladí do 24 let volí mnohem častěji vlak (40 procent) nebo autobus (24 procent).
Motorizovaní dovolenkáři předpokládají, že ujedou zhruba stejně kilometrů jako na obdobné dovolené v minulých letech. Zhruba 15 procent z nich plánuje najet více než 1000 kilometrů, naopak osm procent jen méně než 100 km. Největším lákadlem je pro 53 procent automobilistů poznávání a návštěvy pamětihodností, 45 procent volí wellness pobyty a 43 procent míří do hor.
Dovolené v Česku dá letos přednost 60 procent Čechů, což představuje nárůst proti minulému roku o třetinu. Přibližně 35 procent lidí letos dovolenou vůbec neplánuje, loni to přitom bylo jen jedno procento Čechů. V příjmové kategorii do 20.000 korun nevyjede na dovolenou 52 procent Čechů, naopak s příjmem vyšším než 40.000 Kč zůstane bez odpočinku mimo domov jenom čtvrtina.
Koronavirová epidemie zásadně ovlivnila cestovní plány devíti procent lidí, kteří se kvůli obavám z nákazy nebo bezpečného návratu rozhodli nejezdit na dovolenou do zahraničí. Naproti tomu na výběr nového vozu neměl covid-19 téměř žádný vliv.
[quote]Plzeňský kraj by měl letos od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) dostat na stavby na krajských silnicích 333,21 milionu korun, téměř dvojnásobek loňské částky. Na mimořádném jednání dnes krajští zastupitelé schválili uzavření smlouvy mezi státním fondem, krajem a krajskou Správou a údržbou silnic. Podmínkou dotace ze SFDI je minimálně patnáctiprocentní spoluúčast kraje na realizovaných stavbách.[/quote]
Krajská správa a údržba silnic má podle náměstka pro dopravu Pavla Čížka (STAN) připraven dostatek stavebních akcí na mostech a silnicích druhé a třetí třídy, které kraji patří. Na spolufinancování ze SFDI měl letos kraj připraveno přes 20 stavebních akcí za 473 milionů korun. Některé už zahájil. Na seznamu naplánovaných oprav je například krajská silnice mezi Mrákovem a Koutem na Šumavě na Domažlicku, další část silnice z Dlažovic do Strašína na Klatovsku nebo silnice mezi Lestkovem a Caltovem na Tachovsku.
Ze SFDI dostal kraj příspěvek poprvé v roce 2015, dosud získal celkem přes 1,5 miliardy korun.
[quote]Společnosti Arriva, novému provozovateli veřejné autobusové dopravy v Plzeňském kraji, hrozí od kraje smluvní sankce za neodjeté spoje. Problémy měl dopravce zejména na začátku července, kdy za den nevypravil až desítky spojů, zejména v okolí Plzně a na severním Plzeňsku. Téma dnes doplnili zastupitelé Plzeňského kraje na program mimořádného jednání zastupitelstva.[/quote]
Na sankce se ptal například zastupitel za ANO, starosta Stříbra Martin Záhoř. Kritizoval i to, že odstavené autobusy ve městě blokují parkovací plochy pro občany nebo že v městských malých uličkách jezdí větší vozy, než byly přislíbené. Zastupitel TOP 09 Richard Pikner chtěl vědět, zda mu dopravce uhradí taxi, které si musel kvůli neodjetému spoji vzít.
Náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN) řekl, že za nedodržení řádu má kraj ve smlouvách s dopravci v autobusové i vlakové dopravě „drakonické“ sankce, které vždy za určité období uplatňuje. Stejně to bude i s Arrivou. Problémy s vynechanými spoji měl ale podle Čížka i předchozí dlouholetý dopravce ČSAD Autobusy Plzeň.
Arriva Střední Čechy provozuje veřejnou autobusovou dopravu v kraji od 14. června, první dva týdny za jednotné snížené jízdné, od 1. července v novém tarifním systému. Přechod celého kraje na nového dopravce byl podle Čížka největší změnou, jaká se v ČR ve veřejné dopravě kdy najednou odehrála. Problémy byly především od 6. do 9. července, kdy nejezdily až čtyři z 315 provozovaných autobusů, což představovalo až kolem 40 neodjetých spojů za den. K 19. červenci měla Arriva podle jízdních řádů zajistit 93.177 spojů, z toho jich neodjela 343. „Důvody jsou a byly technické, personální, lidské chyby, zpoždění předchozího spoje. Znamená to vypravenost spojů 99,6 procenta,“ řekl ředitel Arriva Střední Čechy František Soumar.
Připustil, že důvodem nevypravených spojů byla i zásadní chyba dispečinku, který řídí plzeňskou oblast. Firma vyměnila vedoucího oblasti, dispečink posílila o dva zkušené dispečery. Od té doby je nyní vypravováno 99,97 procenta objednaných spojů denně, řekl Soumar. Podle Čížka jezdí o prázdninách denně v kraji kolem 3400 spojů, v době výuky až 3800 spojů.
Zastupitelé mimo jiné kritizovali, že podle ohlasů cestujících někteří řidiči neznají své trasy a ptají se pasažérů, kde mají zastávku. Soumar uvedl, že Arriva se potýká s personálním obsazením. V kraji zaměstnává 350 řidičů, v celém kraji by byla schopna přijmout 15 až 20 řidičů. Aby udržela nasmlouvaný provoz, doplnila řidiče i z jiných částí ČR, a i když si své trasy projeli, neznají je všichni dokonale.
Ředitelka společnosti POVED, organizátora veřejné dopravy v kraji, Zdeňka Kmochová potvrdila slova první náměstkyně hejtmana Marcely Krejsové (ODS), podle níž jsou také problémy s odbavovacími strojky a jejich softwarem a stává se, že lidé na některých linkách mají platit různé jízdné. POVED kvůli tomu povede jednání s výrobcem.
[quote]Státní organizace Správa železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty, SŽDC) čerpala peníze na opravu nádraží v letech 2017 až 2019 pomaleji, než předpokládala, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Důvodem byla podle kontrolorů nepřipravenost projektů i průtahy ve stavebních a zadávacích řízeních. Stav nádraží se ale podařilo zlepšit, konstatuje NKÚ, zároveň však kritizuje Správu železnic za to, že si nestanovila konkrétní kritéria pro hodnocení ukončených projektů. Závěry z kontroly dnes NKÚ zveřejnil na svém webu. Správa železnic v reakci ČTK sdělila, že v posledních letech investuje do oprav budov výrazně více. Loni to bylo 1,6 miliardy korun.[/quote]
Na rekonstrukce osobních nádraží plánovala Správa železnic vydat v letech 2017 až 2022 přes 8,8 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury i z fondů Evropské unie. „Ve skutečnosti ale čerpala SŽDC na rekonstrukce a opravy nádraží v letech 2017 až 2019 v průměru o 36 procent méně peněz, než kolik se předpokládalo,“ uvádí NKÚ.
Jedním z důvodů bylo, že jen minimum rekonstrukcí a oprav bylo připravených. Osobní nádraží spolu s dalšími budovami a pozemky převedly České dráhy na Správu železnic v roce 2016. Kvůli plánovanému převodu se tak rekonstrukce a opravy nádraží dříve nepřipravovaly. SŽDC proto řešila nejprve drobné opravy a neodkladné stavební zásahy. Zdržení ale způsobily i průtahy v zadávacích a stavebních řízeních.
Správa železnic uvedla, že díky organizační změně z listopadu 2018 investuje rychleji. „Na obnovu nádražních a provozních budov se v roce 2019 vynaložila rekordní částka, a to 1,6 miliardy korun,“ uvedl generální ředitel organizace Jiří Svoboda. Letos by podle něj mělo jít na obnovu více než 70 nádražních budov 2,1 miliardy korun. Naplno běží práce například na nádražní budově v Havířově a začíná přestavba nádraží v Českých Budějovicích.
„Prostředky na rekonstrukce a revitalizace nádraží sice zlepšily stav budov, SŽDC, respektive současná Správa železnic, nebude mít ale podle čeho hodnotit ukončené stavby,“ uvedl NKÚ. Parametry, které si Správa železnic pro hodnocení stanovila, jsou podle kontrolorů jen obecné, například zvýšení kultury cestování, pocitové hledisko cestujících nebo vybavenost budov.
„Naším cílem je nabízet na nádražích minimálně základní služby cestujícím,“ uvedl ředitel Správy železnic Svoboda. Organizace se podle něj snaží v často předimenzovaných budovách nabízet také pronájmy orgánům státní správy a samospráv. Zatím šlo spíše o menší prostory, jako například policejní služebny, letos už to ale byl větší počet kanceláří Státní správy sociálního zabezpečení v Břeclavi. „Jednáme také o přesunu úředníků Finanční správy do zrekonstruované nádražní budovy v Ostravě-Vítkovicích,“ dodal Svoboda.
NKÚ rovněž při kontrole 24 projektů oprav a rekonstrukcí nádraží, na které jsou plánovány výdaje přes jednu miliardu korun, zjistil několik dílčích nedostatků. Týkaly se například nedodržení smluvních podmínek, úhrady za činnosti, které dodavatel neprovedl, nebo uhrazení faktur vystavených na jiné období, než v jakém stavební práce skutečně byly. „SŽDC také uzavírala dodatky ke smlouvám, kterými se navyšovala cena stavby, resp. prodlužoval termín dokončení, a to i několik desítek dnů po tom, co měla být stavba podle smlouvy dokončena,“ uvedl NKÚ. Podle Správy železnic z kontrolního protokolu vyplývá, že organizace využila peníze na stavební akce účelně a způsobem odpovídajícím stanoveným cílům.
[quote]Společnost Iveco Czech Republic, a.s. si v těchto dnech připomíná 125 let od založení výrobního závodu. V roce 1895 se začala psát historie dnešní výroby autobusů ve Vysokém Mýtě, když zde Josef Sodomka založil kolářskou dílnu.[/quote]
Příběh pokračoval výrobou kočárů, světoznámých automobilů, elegantních přívěsů, speciálních užitkových vozů a legendárních autobusů éry socialismu až k autobusům současným. Firma přežila dějinné zvraty a četné vlastnické změny a dnes je se svojí značkou IVECO BUS významným hráčem světového auto průmyslu.
20 nejvýznamnějších milníků výrobního závodu ve Vysokém Mýtě
1895 Vyučený kolář Josef Sodomka se přistěhoval do Vysokého Mýta, založil zde kolářskou dílnu a z výroby kočárů se postupně přeorientoval na produkci automobilů.
1926 Začátek produkce aut na zakázku. Automobily se staly hlavní náplní Sodomkovy továrny, kterou sice řídil Josef Sodomka starší, ale její vůdčí osobností se stal jeho syn.
1928 První autobus opouští továrnu. Jednalo se o vůz pro 14 sedících cestujících postavený na podvozku Škoda 125. Za 12 let bylo u Sodomků vyrobeno 100 nových autobusů, téměř výhradně na tuzemských podvozcích Škoda, Tatra, Walter a Praga.
1932 Začíná se zásadně měnit tvarová křivka karoserií osobních automobilů. Dosavadní hranaté karoserie nahrazují oblé tvary s aerodynamickými prvky. Krásné zaoblené karoserie byly často oceňovány na významných výstavách a soutěžích.
1936 Firma Carrosserie Sodomka navazuje úzkou spolupráci s pražskou automobilkou Aero, která přinesla mnoho krásných kabrioletů. Zejména Aero 50 Dynamik se zakrytými předními i zadními koly, protaženými kapkovitými blatníky a velmi luxusním vnitřním vybavením se zařadil do zlatého fondu evropského karosářského designu konce 30. let.
1940 Během 2. světové války se postupně zvyšovala výroba autobusů a různých účelových karoserií. V roce 1940 byla v závodě vyrobena první série trolejbusů na podvozcích MAN.
1947 Josef Sodomka mladší chtěl po válce navázat na karosářské úspěchy u automobilů a představil luxusní autokar na novém podvozku Škoda 706 RO. Tento autokar měl seřiditelná klobouková sedadla a byl vybaven bufetem, šatnou i WC.
1948 V rámci znárodnění podnik přejmenován na Karosa a do závodu byly včleněny i další menší karosárny tehdejšího Československa. I po zřízení národního podniku byl Josef Sodomka jmenován jeho ředitelem. Pod jeho vedením byl mj. vyroben luxusní kabriolet na podvozku Tatra T 600 Tatraplán s tehdy unikátním vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.
1950 Nosným programem vysokomýtského závodu se stala výroba autobusů Škoda 706 RO.
1965 Představen model autobusu Karosa ŠM. Jízdní vlastnosti významně zlepšovalo tehdy jedinečné vzduchové pérování. Podobný „náskok“ měla ve světovém měříku i použitá unikátní technologie – celé vozidlo se skládalo ze šesti hlavních před vyrobených panelů.
1981 Úspěšné a oblíbené „ešemky“ nahradila nová typová řada 700, při jejíž výrobě se rovněž uplatnil systém panelové stavby. Základní inovace však spočívala v přemístění motoru a převodovky za zadní nápravu. Modernější konstrukce výrobku a dokonalejší technologie umožnily další zvyšování objemu výroby až na čtrnáct vozů denně. Do jejího ukončení v roce 1999 opustilo brány závodu celkem 37 166 vozidel této řady.
1993 V rámci privatizace vznikla Karosa, akciová společnost, a ze zbylých závodů bývalého státního podniku se stávají samostatné podniky. Jednání Karosy s francouzskou firmou Renault. vyústilo ve vytvoření společného podniku.
1995 Přichází autobus řady 900, kterých bylo vyrobeno 12 944 kusů. Ve znaku má již logo Renault.
1999 Z italské firmy Iveco a francouzského Renaultu vznikl společný podnik s názvem Irisbus Holding S.L., který získal 94 % akcií Karosy. Společnosti Iveco a Renault vytvořily sjednocením svých aktivit druhého největšího producenta autokarů a autobusů v Evropě.
2004 IVECO se stalo 100 % vlastníkem Irisbus.
2006 Začátek produkce produktové řady Crossway, která se postupně s více než 40 000 prodanými kusy stala nejúspěšnějším meziměstským autobusem sučasnosti.
2007 Změna názvu společnosti na Iveco Czech Republic, a.s.
2013 Oficiálním jménem značky se stává IVECO BUS a přichází zcela nová řada IVECO BUS Euro VI. Zároveň se IVECO začlenilo do skupiny CNH Industrial , zahrnující dalších 12 značek z oblasti zemědělských a stavebních strojů a užitkových vozidel.
2015 Firma slaví 120. výročí za účasti významných hostů včetně prezidenta České republiky Miloše Zemana.
2019 Rekordní výroba 4 612 autobusů za rok, z nichž naprostá většina míří na zahraniční trhy. Iveco Czech Republic je předním exportérem a patří mezi nejdůležitější české firmy. V Pardubickém kraji potvrzuje pozici významného zaměstnavatele. Na výrobě se podílí přibližně 3 900 zaměstnanců a dalších více než 1 700 pracovních míst vytváří firma u svých tuzemských dodavatelů.
[quote]Letošního klání o titul Cyklozaměstnavatel roku se v celé ČR zúčastnilo celkem 430 firem, ale těsný tříbodový náskok zaručil vítězství v této kategorii firmě OLTIS Group. Kritéria, která přispěla vysokému bodovému ohodnocení, byla například: krytá monitorovaná parkovací místa pro kola v blízkosti vchodu s bezbariérovým zabezpečeným přístupem, sprchy na patrech, úhrada zápisného do soutěže DO PRÁCE NA KOLE za soutěžící zaměstnance a organizace vlastní vnitrofiremní soutěže v rámci této výzvy. Díky tomu, že tato firma získala více než 64 % bodů, obdržela dokonce evropskou certifikaci Zlatý Cyklozaměstnavatel, která má platnost 3 roky.[/quote]
Ocenění Cyklozaměstnavatel roku 2020 a evropská certifikace Zlatý Cyklozaměstnavatel jsou pro společnost OLTIS Group potvrzením, že se vydala správným směrem při komplexní podpoře této aktivity. Pro všechny pak je to signál, že vedení společnosti má zájem vycházet svým zaměstnancům vstříc nejen v čistě pracovním procesu, ale i v přidružených činnostech, ať sportovních či ekologických.
Více informací a rozhovor s firemní koordinátorkou Zuzanou Novotnou najdete v článku oficiálního organizátora výzvy DO PRÁCE NA KOLE.
[quote]Nápojový gigant Diageo, který vlastní značku Johny Walker, plánuje od příštího roku v rámci snahy o udržitelnost nápojových obalů vyzkoušet nový obal. Tím má být papírová láhev. Nový obal by měla vyrábět společnost Pulpex, kterou Diageo spoluvlastní se společností Pilot Lite.[/quote]
Papírová láhev bude vyráběna z nasávané vlákniny technologií lisování do formy a následným tepelným vytvrzováním. Bariéru bude tvořit povrch, který neohrozí v žádném případě sensorické vlastnosti tekutiny. Zajímavostí je, že povrch nebude na bázi plastů, jak tomu někdy bývá u podobných projektů zvykem.
Papírové láhve oslovují velké značky
Papírové láhve nejsou tak úplnou novinkou, nedávno vzbudila např. zájem iniciativa značky Carlsberg, když představila udržitelnou papírovou láhev s bariérovou vrstvou, která má v rámci svého životního cyklu mnohem nižší negativní environmentální dopady než např. populární plechovky. Ostatně na vývoji papírových obalů podobného typu se podílí i další velcí hráči jako je např. Coca-Cola Company či L’Oréal.
Výhody papírových láhví
Výrobcem papírových láhví je britská společnost Frugalpac, která uvádí, že 75 cl láhev je pětkrát lehčí než skleněná a má o třetinu nižší uhlíkovou stopu než láhev vyrobena z recyklovaného plastu.
