[quote]V příštím roce čeká na Jihomoravany řada omezení spojených s dopravními stavbami. Dělníci budou na silnicích všech tříd i na železnicích. Mezi největší plánované akce patří stavba velkého městského okruhu v brněnské Žabovřeské ulici či rekonstrukce železniční trati mezi Brnem a Blanskem. Řidičům a cestujícím se naopak uleví v okolí Plotní ulice v Brně, kde skončí přeložka tramvajové trati. Na dálnici D1 skončí modernizace úseku Devět křížů – Ostrovačice. Vyplývá to z odpovědí zástupců oslovených organizací.[/quote]

Správa železnic plánuje v příštím roce projekty za více než sedm miliard korun. Proti letošnímu roku je to podle šéfa oblastního ředitelství Správy železnic Libora Tkáče mírný nárůst. Na podzim začnou práce mezi brněnskými Maloměřicemi a Adamovem. „Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce železničního svršku, částečně železničního spodku, výstavba nové odbočky Svitava a komplexní úpravy zastávek Bílovice nad Svitavou a Babice nad Svitavou. Dále zrekonstruujeme vybrané mostní objekty, všechny čtyři tunely a více než 1500 metrů přilehlých skalních svahů,“ sdělila mluvčí SŽ Nela Friebová. Práce spolu s výlukou potrvají do začátku roku 2023. Předpokládané náklady se pohybují ve výši 2,6 miliardy korun.

Na stejné období železničáři naplánovali rekonstrukci železničního svršku a pěti tunelů mezi Adamovem a Blanskem. Předpokládané náklady činí 2,9 miliardy korun. V souvislosti s tím opraví i nástupiště a vnitřek výpravní budovy v Adamově, kde vznikne i parkoviště pro 30 míst za zhruba 860 milionů korun. Mezi další projekty SŽ patří výstavba odbočky Rajhrad, oprava 5. a 6. nástupiště na brněnském hlavním nádraží nebo dokončení elektrifikace trati z brněnských Horních Heršpic do Střelic na Brněnsku.

Ředitelství silnic a dálnic plánuje dokončit více než desetikilometrový úsek mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi na Brněnsku. Letos tam dělníci bourali nadjezdy a pracovali na rozšíření silnice. Příští rok je čeká výměna povrchů. Celkové náklady činí 1,724 miliardy korun bez daně.

Po Novém roce začnou hlavní práce na druhé etapě velkého městského okruhu v brněnské Žabovřeské ulici. Silničáři tam musí přeložit tramvaj do půlkilometrového tunelu, který bude z větší části ražený, částečně přesýpaný. Náklady na druhou etapu činí 2,03 miliardy. S přeložením trati se pojí dvouletá výluka tramvají linky 1. V příštím roce plánuje ŘSD také zahájit stavbu velkého městského okruhu Rokytova a Tomkovo náměstí, kde zatím v soutěži vybírá zhotovitele. „Tento úsek odvede dopravu směřující od Husovického tunelu na sídliště Vinohrady a Líšeň z dopravně přetížené Svatoplukovy ulice a spodní části Rokytovy ulice. Předpokládaná cena stavby je 2,2 miliardy korun bez daně,“ řekla mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

Začít by podle ní měla také stavba mimoúrovňové křižovatky na D46 Drysice a o letních prázdninách plánuje ŘSD opravit oba tubusy A i B Pisáreckého tunelu.

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje v květnu zahájí stavbu obchvatu Čebína na Brněnsku, která potrvá do prosince roku 2022. Náklady jsou 560 milionů korun. Do července chce dokončit opravu Bělohorské ulice v Brně za 103 milionů, která trvala od letošního léta.

Brněnský dopravní podnik na příští rok naplánoval investice za 1,3 miliardy. Pro cestující to například znamená omezení v podobě výluky v Lesnické ulici nebo naopak úlevu díky dokončení přeložení tramvajové tratě z ulice Dornych do Plotní, které začalo na jaře 2018.

Větší komfort budou mít cestující také na brněnském hlavním nádraží, kde České dráhy plánují na sklonku roku dokončit revitalizaci budovy.

Zdroj : ČTK

Stát podpoří formou investiční pobídky rozšíření výroby ostravské Škody Vagonky. Společnost připravuje investice za více než miliardu korun. Firma požádala stát o tříletou slevu na dani z příjmu, což je zhruba 260 milionů korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle kalkulace CzechInvestu by stát mohl díky investicím získat v následujících deseti letech 1,7 miliardy korun.

Škoda Vagonka, dceřiná společnost skupiny Škoda Transportation, plánuje v příštích letech v rámci projektu Nová Vagonka postavit například novou lakovnu za 300 milionů korun, obráběcí centrum za 100 milionů korun nebo nové výrobní linky za 200 milionů korun. Výrobní kapacita by se měla zvýšit ze současných 90 vozidel až na 316. Rozšíření výroby by podle dokumentu ministerstva měla vytvořit 315 nových pracovních míst.

V únoru společnost podala žádost o investiční pobídku, ta by měla mít formu slevy na dani z příjmu právnické osoby po dobu následujících tří let. Sleva by v souhrnu činila asi 260 milionů korun. Agentura CzechInvest vyčíslila přínosy z projektu pro státní rozpočet během následujících deseti let na 1,66 miliardy korun.

MPO si od projektu slibuje přínos pro ostravský region, který je dlouhodobě zasažen vysokou nezaměstnaností. Zároveň oceňuje, že Škoda Vagonka je koncovým výrobcem, a nepůjde tak o pouhé montovny. Ke zvážení o neposkytnutí pobídky MPO naopak připomnělo, že firma pouze ze třetiny odebírá materiál a služby od tuzemských dodavatelů. Projekt navíc úplně neodpovídá plánům na soustředění vědeckých a výzkumných projektů na Ostravsko.

Škoda Vagonka vyrábí elektrické vlaky pro příměstskou dopravu, motorové soupravy nebo osobní přípojné vozy. Společnost je přímým pokračovatelem 120 let dlouhé tradice výroby osobních kolejových vozidel ve Studénce, do Ostravy se výroba přestěhovala v roce 2001. V roce 2005 firmu ovládla Škoda Transportation, která je od roku 2018 součástí skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera.

Zdroj : ČTK

Zhruba 300 autobusových zájezdových dopravců v neděli na parkovišti PVA EXPO Praha Letňany protestovalo proti postupu vlády při řešení podpory sektorů zasažených krizí způsobenou pandemií koronaviru. Dopravci se začali v 10:00 sjíždět na parkoviště letňanského výstaviště. Původně měli v 15:00 vyrazit na protestní jízdu k Letišti Václava Havla, ale po domluvě s policisty nechtějí komplikovat dopravu v okolí letiště, a pojedou tedy rovnou domů.

Dopravcům se nelíbí postup vlády, která podle iniciativy Za autobusy jejich obor přehlíží. „Ztráty jednotlivých dopravců činí letos 80 až sto procent tržeb,“ řekl novinářům předseda iniciativy Jiří Vlasák. Zakázky nyní klesly dopravcům téměř na nulu, obnovení provozu většina z nich očekává až v polovině příštího roku. Stát na podzim rozdělil mezi dopravce miliardu korun, podle firem to však kvůli pokračující krizi na záchranu oboru nestačí. Bez další pomoci podle nich může zájezdová doprava zkolabovat.

Dopravci na dnešní akci zvali i ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), podle iniciativy však odmítl a s dopravci bude jednat v lednu. Téměř miliardové kompenzace, které stát v listopadu rozdělil mezi zájezdové dopravce v programu COVID Bus, by měly podle pátečního vyjádření ministerstva dopravy autobusovým firmám pomoci se přizpůsobit situaci až do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Ministerstvo v programu dostalo 1054 žádostí o kompenzaci. Většina žadatelů uspěla a peníze by již měli mít na svých účtech, řekl Havlíček. Ministerstvo rozdělilo 932,5 milionu korun pro 3486 vozidel. Zmítnuto bylo 27 žádostí, podle úřadu šlo o dopravce, kteří nebyli držiteli koncese nebo jejich autobusy nesplňovaly podmínky pro dotace, jako je například nízká emisní třída.

Dotace však podle iniciativy stačily podnikatelům jen na zaplacení dluhů za leasing z jara. Autobusy ovšem stojí stále. „Většinu zájezdových autobusů přitom provozují malí živnostníci, kteří nemají úspory na další půlrok bez příjmů. Z aktuální situace přitom jasně vidíme, že naši klienti si neobjednávají jízdy na jaro, přitom už touto dobou běžně plánují minimálně jarní prázdniny,“ dodal Vlasák. Podle něj bez další státní pomoci může celý obor zkolabovat. Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů.

Zdroj  :ČTK

Téměř miliardové kompenzace, které stát během listopadu rozdělil mezi zájezdové dopravce v programu COVID Bus, by měly autobusovým firmám pomoci se přizpůsobit situaci až do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Uvedlo to dnes ministerstvo dopravy. Podle zájezdových dopravců je dosavadní podpora nedostatečná a na neděli kvůli tomu plánují protestní jízdu Prahou.

Ministerstvo v programu dostalo 1054 žádostí o kompenzaci. „Většina žadatelů uspěla a peníze by již měli mít na svých účtech,“ řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Celkem ministerstvo rozdělilo 932,5 milionu korun pro 3486 vozidel. Zmítnuto bylo 27 žádostí, podle úřadu šlo o dopravce, kteří nebyli držiteli koncese nebo jejich autobusy nesplňovaly podmínky pro dotace jako je například nízká emisní třída.

„V případě zamítnutí žádosti jsme vždy vysvětlili další postup a upozornili na možnost podání nové žádosti po odstranění nedostatků. Proto je počet zamítnutých žádostí tak extrémně nízký, všichni, kdo mohli nedostatky odstranit, byli úspěšní po podání nové žádosti,“ uvedl ředitel Odboru silniční dopravy ministerstva Pavol Baran.

Podpora by podle ministerstva měla dopravcům pomoci se přizpůsobit trhu do konce prvního čtvrtletí roku 2021. Podle dopravců však dosavadní dotace pomohly uhradit pouze dluhy z jarní krize a nyní jsou opět bez zakázek. Stát podle nich nyní dopravce přehlíží a nedostatečně zohledňuje pokračující problémy. Iniciativa Za autobusy kvůli tomu na neděli plánuje protest, kdy by se do Prahy mělo sjet přes 220 dopravců. Ti by se během dopoledne měli setkat na parkovišti letňanského výstaviště a odpoledne následně vyrazit na protestní jízdu k Letišti Václava Havla.

Zdroj : ČTK

Evropská investiční banka (EIB) podepsala dohodu o půjčce 3,42 miliardy korun se společností ČSOB Leasing, dalších 1,8 miliardy korun půjčí bance Moneta Money Bank. Půjčky jsou určené na podporu malých a středně velkých podniků, které zasáhla pandemie covid-19. EIB dalších 3,42 miliardy korun půjčí společnosti ČD Cargo na modernizaci služeb. EIB to dnes sdělila ČTK v tiskových zprávách.

„Půjčka ČSOB Leasing je součástí okamžité reakce EIB na ekonomickou krizi způsobenou pandemií, která má za cíl zmírnit systémové dopady, udržet zaměstnanost a vytvořit nezbytné podmínky pro budoucí růst po pandemii. Včasná podpora EIB řeší finanční potřeby malých a středně velkých firem a společností se střední kapitalizací, aby zabránila vzniku dalších škod na ekonomice jako celku,“ uvedla viceprezidentka EIB Lilyana Pavlová.

Úvěr ČD Cargo má jít na financování 50 nových elektrických lokomotiv a 140 intermodálních nákladních vozů a dovybavení 310 lokomotiv evropským systémem řízení železniční dopravy. ČD Cargo je největším českým poskytovatelem železniční nákladní dopravy. Je dceřinou společností Českých drah, státem vlastněného osobního železničního dopravce.

Půjčky jsou součástí Programové půjčky EU v reakci na krizi covid-19 pro malé a středně velké podniky a firmy se střední kapitalizací 2020 – 2025 v hodnotě pěti miliard eur (cca 131 miliard korun), kterou uskutečňuje EIB v odpovědi na ekonomickou krizi způsobenou pandemií v celé EU.

„Naše spolupráce s EIB je dlouhodobým projektem, v jehož rámci jsou financovány dílčí investiční potřeby malých a středních podniků v ČR. Těší nás, že jeho účelem je podpora pořízení nových nebo ekologicky šetrnějších strojů, zařízení a technologií výrobního charakteru českým podnikatelům, které nahrazují starou a k životnímu prostřední již ne moc přátelskou infrastrukturu,“ uvedl ředitel ČSOB Leasing Pavel Prokop.

ČSOB Leasing poskytuje kompletní nabídku financování aktiv pro vozidla, stroje a zařízení. Prostřednictvím své celorepublikové sítě obsluhuje korporátní i retailové zákazníky. Moneta Money Bank je jednou z největších bank pro domácnosti a živnostníky v ČR.

Evropská investiční banka je úvěrová instituce Evropské unie, kterou vlastní členské státy EU. Poskytuje dlouhodobé financování pro zdravé investice s cílem přispět k plnění politických cílů EU v Evropě i mimo ni. S ČR spolupracuje od roku 1992 a investuje zde do infrastruktury, malých podniků, životního prostředí a inovací. Od zahájení činnosti v Česku zajistila EIB financování pro 185 projektů za 22,51 miliardy eur (zhruba 590 miliard korun).

Zdroj : ČTK

Dlouhé kolony nákladních automobilů čekajících na trajekt přes Lamanšský průliv či na možnost využít tunelu pod ním jsou důsledkem snah řady britských firem dostatečně a včas se zásobit před začátkem nového roku. Důvodem je především nejistota související s tím, že pokud se obě strany v několika příštích dnech nedohodnou na nové obchodní smlouvě, může se od 1. ledna vzájemný obchod výrazně zkomplikovat. O situaci píší britské Financial Times.

„Na konci minulého týdne jsme měli na francouzské straně zpoždění až sedm nebo osm hodin. Jsme na konci (přechodného období po) brexitu, ale na začátku potíží s překročením Lamanšského průlivu,“ uvedl Loic Chavaroche z logistické firmy ATS.

Důvodem pro dlouhé fronty jsou vánoční svátky a epidemie koronaviru, ale zejména blížící se konec roku a s ním i přechodného období po brexitu, tedy britském odchodu z EU, na konci letošního ledna. V případě, že se politici nedohodnou, začne se od 1. ledna 2021 obchod mezi Británií a Evropskou unií řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). U zboží, které proudí z Británie do EU, budou vyžadovány celní, bezpečnostní a zdravotní doklady bez ohledu na to, zda obě strany na poslední chvíli dosáhnou dohody o budoucích obchodních vztazích.

Na francouzské straně je některé dny provoz o 30 až 50 procent vyšší, než byl v předchozích letech, důkaz britské snahy zásobit se dopředu, píší Financial Times s odvoláním na čísla úřadů v Calais. Na začátku ledna se naopak očekává propad objemu přepravovaného zboží. Podle britské Federace pro potraviny a nápoje (FDF) téměř polovina jejích členů zaznamenala významný dopad snahy o předzásobení na své podnikání ve třetím čtvrtletí.

„Důvodem pro hromadění zásob je obava z vážného narušení dodávek v případě neexistence nové obchodní smlouvy, což by mělo dopad na dostupnost a výběr produktů. Je také možné, že stoupnou ceny potravin, ale jídlo nám jistě nedojde,“ uvedl Ian Wright z FDF.

Z průzkumu sdružení MakeUK vyplynulo, že 23 procent výrobců si dělá zásoby, ale dalších 25 procent nikoliv, protože si to kvůli výdajům spojeným s pandemií nemohou dovolit. Dalších 34 procent dotázaných nevidí důvod, proč by měli zásoby hromadit. Část dotazovaných se předzásobila v loňském roce, ale letos nakupovat předem nechtějí. Poslední skupina firem počítá s tím, že se nakonec Brusel a Londýn dohodnou a zásoby nebudou potřeba.

Podle Tima Reardona, který má v přístavu v Doveru tyto otázky na starosti, je počet nákladních automobilů v přístavu v posledních týdnech o 24 procent vyšší, než byl ve stejném období v předchozích letech. Ve středu a čtvrtek Doverem projelo na 10.000 nákladních aut, což se blíží dosavadnímu rekordu 10.500 aut z listopadu 2017.

Zdroj : ČTK

Soud dnes uznal vinnými všech šest obviněných lidí v kauze zmanipulování dvou tendrů vypsaných Správou železniční dopravní cesty (SŽDC). Oproti tomu projektovou firmu SUDOP Praha osvobodil. Obžalovaní dostali podmíněné tresty v rozsahu od šesti měsíců do dvou let. Nejpřísněji soud potrestal inženýra staveb SŽDC, předsedu hodnotící komise Pavla Suka. Verdikt není pravomocný, sdělila na dotaz ČTK mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.

Suka soud shledal vinným ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Ostatní obžalované – bývalého obchodního ředitele SUDOP Petra Lapáčka, jeho podřízenou Helenu Mazancovou, jednatele liberecké firmy Valbek Lukáše Hruboně, někdejšího generálního ředitele Výzkumného ústavu železničního Antonína Blažka a člena představenstva ústavu Petra Kavána – pak z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Lapáčkovi uložil vedle podmíněného trestu ještě tříletý zákaz působení ve statutárních orgánech firem.

Kauza se týká tendrů „Technicko-provozní studie – Technická řešení VRT“ a „Revitalizace trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov“ z roku 2015. Kritériem pro získání zakázek bylo nabídnout nejnižší cenu. Obžaloba tvrdí, že úspěšní zájemci – mezi nimiž pokaždé figurovala SUDOP – se u obou zakázek se svými konkurenty předem dohodli na ceně, jakou ve výběrovém řízení nabídnou.

První zakázku zájemci získali s nabídkovou cenou 34,4 milionu korun bez DPH, druhý s cenou 18,8 milionu. Podle obžaloby byl v obou případech porušen zákon o ochraně hospodářské soutěže a ve druhém navíc šlo o pokus o poškození finančních zájmů EU, která měla projekt dotovat.

Obžalovaní vinu odmítli. Lapáček mimo jiné vypověděl, že se Sukem se zná už od 90. let a že jejich pravidelná komunikace vyplývala z profesních vztahů. Připustil, že hovory zachycené v policejních odposleších mohou působit nestandardně, podle něj je to však kvůli neznalosti kontextu.

Zdroj : ČTK