Pražský městský soud dnes předal magistrátu případ taxikářů, kteří předražovali jízdné. Podle odvolacího senátu totiž díky novele trestního zákoníku, která upravuje hranici nepatrné škody nespáchali trestný čin, mohlo by jít ale o přestupek. Soud však zároveň uložil obžalovaným podmínky za to, že upláceli úředníka magistrátu, který jim za to poskytl informace o kontrolách taxislužeb. Dnešní rozsudek je pravomocný.

Michal Šotola, Giovanni Piscicelli Taeggi a Zdeněk Ponert podle obžaloby od dubna do listopadu 2015 zákazníkům účtovali mnohonásobně vyšší jízdné, než nařizuje magistrát. Další obžalovaní, Pavel Jelínek a Luboš Zdeněk, podle spisu organizovali výběr úplatků od taxikářů pro úředníka Luďka Šmejkala, který tehdy pracoval jako referent v oddělení pro kontrolu taxislužby. Ponert jako jediný z korupce obžalován nebyl.

Poslední obžalovaný taxikář, Valentin Záruba, který v průběhu hlavního líčení zemřel, peníze muži předával. Šmejkal pak Zárubovi podle spisu poskytl informace o plánovaných kontrolách, které Jelínek rozesílal dál.

Obvodní soud pro Prahu 1 loni taxikářům uložil za podvod kvůli předražování a korupci podmíněné a peněžité tresty. V mezidobí ale začala platit novela trestního zákoníku, podle které je hranice pro posouzení skutku jako trestného činu stanovena na 10.000 korun, dříve byla částka poloviční. Šotola, Taeggi a Ponert ale způsobili škodu nižší.

Odvolací senát dnes proto část, která se týkala předražování, předal do přestupkového řízení. Zároveň ale všechny obžalované kromě Ponerta odsoudil za korupci. „Shledali jsme důvod k tomu, abychom tresty zharmonizovali mezi obžalovanými podle míry závažnosti,“ uvedl k tomu soudce.

Šotolovi a Taeggimu uložil patnáctiměsíční podmínku s odkladem na dva roky, Zdeňkovi roční podmínku. Jelínka soud potrestal dvouletou podmínkou, úředníku Šmejkalovi, jehož jednání vylo podle soudu nejzávažnější, uložil soud tříletý podmíněný trest. Všichni také musí zaplatit peněžité tresty od 10.000 do 60.000, soud jim uložil i několikaleté zákazy činnosti.

Taxikáři vinu odmítají. V minulosti přiznali, že vyšší jízdné účtovali, hájili se ale tím, že zákazník vždy o ceně věděl dopředu a souhlasil s ní. Cenu navyšovali podle svých slov například proto, aby pokryli náklady na zpáteční cestu. Loni také upozorňovali na to, že se naposledy magistrátem stanovená maximální cena zvýšila před 12 lety. Letos se cena za kilometr zvýšila z 28 na 36 korun.

Zdroj  :ČTK

Podle posledních dostupných údajů ČSÚ za měsíc září, kdy u nás odstartovala druhá vlna pandemie koronaviru, se dovozní i vývozní ceny meziměsíčně zvýšily o 1,9 %. U vývozních cen byl zaznamenán nárůst ceny především kvůli oslabení koruny vůči euru a dolaru. Největší podíl na růstu mělo potom navýšení ceny za stroje a přepravní prostředky (1,8 %), nejvíce rostly ceny minerálních paliv (7,3 %). Stejně tak i cenu za dovoz ovlivnil růst cen strojů a dopravních prostředků (1,7 %). Klesání cen bohužel nenastalo v žádné ze sledovaných skupin. 

Nicméně růst cen na dopravu neměl vliv. Podle ministerstva dopravy se objem vývozu i dovozu navýšila nejlépe se dařilo silniční dopravě. Kde tedy v logistice v době krize ušetřit při stabilní, možná až rostoucí, poptávce po dopravě, ale i její rostoucí ceně?

Sdílejte, třeba i s konkurencí

Sdílená ekonomika zažívá boom ve všech oblastech. Sdílíme auta, jízdy taxi, byty, spotřebiče nebo služby. Proč by to tedy nemohlo fungovat v dopravě a logistice. „Ano, sdílená ekonomika ke snižování nákladů vede. Oblíbené jsou zejména sdílené sklady, kde spolupracují třeba i konkurenční společnosti. Pokud se podmínky nastaví správně, může se jednat o velmi efektivní spolupráci. Také se v poslední době hodně zdůrazňuje sdílené doručování do center měst, jehož účelem je snížení počtu nákladních aut ve městech,“ uvádí Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

Digitalizujte

Digitalizace by měla sloužit obecně ke zjednodušování procesů, tím k šetření času, a tedy
i nákladů. Jako jednoduchý příklad si můžeme uvést třeba kurýra, který díky vhodné elektronické navigaci, tedy v podstatě digitalizované mapě, odbavuje klienty rychleji a zvládne toho za stejný časový úsek udělat daleko více. Podobný efekt má také digitalizace ve skladech. Ne náhodou začíná řada společností automatizaci svých procesů právě tam. Do správně provedené digitalizace se určitě vyplatí investovat.

Outsourcing (pro celou Evropu)

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly.bDobrá agentura je navíc schopná postarat se o správu Intrastatu po celé Evropě. Neměl by tedy pro ni být například problém zprostředkovat registraci a hlášení třeba ve Finsku, aniž by sama firma musela hledat lokálního zástupce.

Snížení nákladů versus efektivita

Častou otázkou při snižování firemních rozpočtů bývá obava, jak nepřijít o stávající kvalitu služeb. Záleží na tom, kde ke snižování nákladů dochází. Například snížení nákladů na statistického hlášení Intrastat určitě nemá vliv na rychlost doručování. Naopak pokud se logistická firma rozhodne snížit počet kurýrů, pak logicky ke zpomalení docházet může. Snižování nákladů by mělo vždy probíhat s ohledem na efektivitu.

Bonus navíc, šetření nákladů i přírody

Ekologie a šetrnost vůči životnímu prostředí je v průmyslu čím dál větší téma. Navíc i v rámci šetření nákladů mohou jít tyto dva aspekty ruku v ruce. Jako příklad lze uvést opakované použití obalového či výplňového materiálu, které je jak ekonomické, tak ekologické. Stejný efekt má pak také vhodné plánování tras. Při zvolení nejefektivnější trasy jsou šetřeny jak náklady na palivo, tak příroda.

Zdroj : Instrastateu.com

Taxislužby v Česku jsou ve velké krizi. Část provozovatelů vyčerpala své rezervy a ukončuje činnost. U fungujících služeb je nyní provoz zhruba na 30 procentech, v některých případech ještě nižší. Taxikářům přitom nepomůže ani posunutí zákazu vycházení, problémem jsou totiž ostatní omezení. Vyplývá to z vyjádření dopravců pro ČTK.

Dopad druhé koronavirové vlny je podle provozovatelů taxislužeb ještě horší než na jaře. Problémem je, že nyní už mnozí podnikatelé nemohou čerpat z dřívějších rezerv. „Obor byl takřka úplně zlikvidován,“ uvedl předseda Asociace koncesionářů v taxislužbě Daniel Tarljovski. Podle něj velká část klasických taxislužeb nyní nefunguje, a mnozí možná neobnoví činnost ani po krizi. Šéf asociace připomněl, že taxikářům stát nepomůže.

O něco lépe jsou na tom alternativní přepravci. Liftago v současnosti eviduje poptávku na podobné úrovni jako při jarní krizi, tedy zhruba okolo 30 procent. I přesto česká firma zaznamenala ztráty v řádech desítek milionů korun. Podle šéfa Liftaga Ondřeje Krátkého nyní pomáhá alespoň částečně kompenzovat ztráty přeprava zboží, která nyní rychle roste. Propad objemu jako na jaře eviduje i Bolt, ten se zase nově začal soustředit i na rozvoz jídla. Služby rozšířila i řada dalších taxislužeb.

Taxikáři upozorňují, že jim příliš nepomůže ani posunutí zákazu nočního vycházení, které od pondělí platí od 23. hodiny. Krátký očekává zvýšení poptávky maximálně o jednotky procent. „Hlavní faktor ovlivňující poptávku taxi jsou důvody cestovat, a ty stále chybí. Kulturní a společenské události, sport i gastro jsou nadále omezeny,“ podotkl. V současnosti tak zákazníci služby taxi využívají zejména při cestách za prací. Podle manažera Boltu Jakuba Dvořáka by zájem lidí mohl stoupat při postupném uvolňování vládních omezení, což se potvrdilo na jaře.

Taxikáři zároveň pokračují v ochranných opatřeních, vozy častěji čistí a dezinfikují. Některé služby už na jaře začaly například používat i plastové zástěny oddělující řidiče od zákazníků. Některé služby se také podílejí na pomoci proti šíření nákazy.

Zdroj : ČTK

Audit u dvou tuzemských železničních dopravců Českých drah a Arrivy, který po letní sérii nehod provedl Drážní úřad, nezjistil systémová pochybení. Úřad to dnes uvedl v tiskové zprávě. Kontroly se zaměřovaly na dodržování předpisů, mimo zůstaly pracovní podmínky zaměstnanců. V létě se na české železnici stalo několik fatálních nehod.

Drážní úřad se při preventivním dozoru zaměřil na plnění požadavků na systém zajišťování bezpečnosti u provozních zaměstnanců, zejména pak strojvedoucích. Konkrétně pak u Českých drah a Arrivy. „Výsledky auditu neprokázaly žádná systémová pochybení, zaznamenali jsme pouze drobné administrativní nedostatky, které ovšem neměly vliv na bezpečnost drážního provozu“ uvedl k auditu ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

Úřad kontroloval především dodržování české i evropské legislativy týkající se bezpečnosti provozu. Naopak mimo jeho kompetence zůstaly pracovní podmínky zaměstnanců dopravců. Právě na ty přitom někteří experti v minulosti upozorňovali.

Vlastní analýzy bezpečnostních rizik provedli v minulých týdnech a měsících i samotní dopravci. S jejich výsledky pak seznámili pracovníky úřadu. „Po vyhodnocení těchto analýz lze konstatovat, že i dopravci zareagovali na sérii mimořádných událostí a přijali opatření, která mohou pomoci ke snížení vzniku mimořádných událostí,“ uvedl Drážní úřad.

Incidenty na železnici byly velkým tématem letos v létě. Nehody si vyžádaly několik obětí a zraněných. Situací se zabývalo i ministerstvo dopravy, které sestavilo bezpečnostní komisi pro řešení stavu na železnici.

Zdroj : ČTK

Americká federální vláda uzavřela smlouvu s provozovateli alternativní taxislužby Uber Technologies a Lyft. Hodnota kontraktu dosahuje až 810 milionů dolarů (17,9 miliardy Kč) a firmy opravňuje nabízet služby více než čtyřem milionům zaměstnanců vládních institucí a jejich dodavatelům po celých Spojených státech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Organizace General Services Administration (GSA), která spravuje služby pro federální úřady, k tomuto účelu vydala pětiletou licenci.

Federální zaměstnanci už tyto služby k cestování využívat mohli. Nová smlouva ale firmám Uber a Lyft umožňuje služby začít oficiálně nabízet v rámci vládních úřadů a pracovat na jejich propagaci přímo s představiteli těchto institucí.

Viceprezidentka společnosti Lyft Veronica Juarezová řekla, že udělení licence završilo proces vyjednávání, který trval skoro čtyři roky. Odmítla však říci, jak vysoké tržby její firma díky tomuto kontraktu očekává. Pouze uvedla, že americká vláda za pozemní přepravu každoročně utratí asi 200 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč).

Lyft rovněž doufá, že smlouva s vládou mu otevře dveře ke spolupráci s dalšími veřejnými institucemi, včetně těch z odvětví zdravotní péče. GSA už v dubnu uvedla, že se jí podařilo s Uberem a Lyftem vyjednat slevy od dvou do čtyř procent.

Uber dnes oznámil, že spolupráce s federálními úřady je součástí jeho program nazvaného Uber for Business. Ten je určen velkým firmám a organizacím.

„Rozšíření naší klientské základny o vládu je pro nás přirozeným dalším krokem. Jsme pyšní na to, že můžeme federálním úřadům pomoci řešit některé z těch nejsložitějších administrativních úkolů, kterým čelí,“ uvedl dnes v prohlášení globální šéf programu Uber for Business Ronnie Gurion.

Zdroj : ČTK

Hlavní město uzavře se Správou železnic (SŽ) memorandum o spolupráci na přípravě stavby železničního spojení na Letiště Václava Havla. Dohoda se týká vypořádání majetkoprávních vztahů a získání pozemků nutných pro stavbu terminálu a záchytného parkoviště P+R na Dlouhé Míli. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. V současnosti je dokončen jediný úsek trati k letišti, Negrelliho viadukt. Celá trať by měla být zprovozněna do roku 2028. Na letiště musí cestující nyní jezdit autobusy od stanice metra A Veleslavín.

Při výstavbě bude SŽ investorem železniční trati, dopravního terminálu a parkoviště P+R s asi 950 místy. Hlavní město zaplatí stavbu tramvajové trati Dědinská-Terminál 3 a vybuduje parkovací nástavbu o kapacitě 1050 míst. Pozemky, na kterých bude terminál stát, vlastní soukromníci. „Je proto vhodné začít systematickou majetkoprávní přípravu – nákup pozemků pro výše uvedené záměry,“ píše se v dokumentu.

Pozemky může SŽ od soukromých vlastníků vykupovat teprve po vydání územního rozhodnutí pro jednotlivé stavby. S vedením Prahy se proto správa domluvila, že pozemky začne vykupovat město, které je pak prodá SŽ. Od toho si obě strany slibují urychlení přípravy výstavby. V případě, že SŽ územní rozhodnutí nezíská a pozemky zůstanou ve vlastnictví Prahy, je hlavní město bude moci bez ohledu na zmíněné řízení využít ke stavbě tramvajové trati.

O modernizaci trati do Kladna a vybudování železničního spojení na letiště v Ruzyni se mluví už od 90. let minulého století. Nové spojení má být elektrizované, vedené po dvou kolejích a umožnit provoz vlaků na letiště i na Kladno v desetiminutových intervalech. Stavět by se podle dřívějších vyjádření SŽ mohlo začít v roce 2024. Plánované spojení vyjde na 40 miliard korun.

Zdroj : ČTK

I přes druhou vlnu pandemie koronaviru a výrazná omezení s ní spojená dokázali výrobci motorových vozidel v říjnu opět ukrojit část dosavadních ztrát, když jejich produkce ve všech sledovaných segmentech předčila výkonnost v říjnu loňského roku. Od ledna pak bylo vyrobeno celkově 941 486 motorových vozidel, tedy o 21,4 % méně než v roce 2019. Je tak zřejmé, že i přes mohutný finiš se celkovou ztrátu v tomto roce již nepodaří dohnat a tento dramatický pokles bude mít výrazné negativní finanční dopady na firmy i českou ekonomiku.

„S obavou sledujeme postup druhé vlny pandemie napříč EU, která s sebou opět nese zásadní omezení ekonomického života. Apelujeme proto na vládu ČR, aby mimo jiné obnovila chod bezpečných provozů, jako jsou dealerství a ve stejném duchu působila na evropské úrovni i na ostatní státy,“ říká Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu.

„Automobilový průmysl na podzim přes všechny těžkosti táhne českou ekonomiku. Projevuje se to nejen u finálních výrobců, ale také v dodavatelském sektoru. Firmy se však často nacházejí ve velmi složité situaci, kdy jim hrozí odvolávky, a tedy další ekonomické ztráty. Důvodem je nedostatek pracovníků kvůli nařízeným karanténám, nutnosti péče o děti, či hygienickým opatřením v provozu,“ dodává Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení.

Osobní automobily

Od ledna do konce října bylo v Česku vyrobeno celkově 937 033 osobních vozidel, z toho ŠKODA AUTO vyrobila 614 669 vozů (- 17,8 %), automobilka Hyundai 190 089 ks (- 27,9 %) a TPCA celkem 132 275 ks (- 27,0 %).

K dalšímu zmírnění ztrát přispěl pozitivní vývoj v průběhu října. Poprvé od února tohoto roku byla celková produkce automobilů meziročně vyšší. Celkově bylo vyrobeno 128 754 automobilů, tedy o 2,8 % více než v říjnu loňského roku.

Autobusy

Také segment autobusové výroby nadále zmírňuje ztrátu způsobenou jarními odstávkami. V dosavadním průběhu roku bylo v ČR vyrobeno 4 037 autobusů (- 6,3 %). Výrobce Iveco vyrobil 3 652 ks (- 4,6 %), SOR Libchavy dodala na trh 365 autobusů (- 19,3 %) a firma KH Motor Centrum Opava celkem 20 autobusů, tedy o 8 méně než vloni.

Výroba v samotném říjnu vzrostla celkově o 5,7 %. Dařilo se především vysokomýtskému Ivecu, který v říjnu vyrobil 459 autobusů (+ 7,2 %). SOR Libchavy v minulém měsíci vyrobil 60 autobusů, tedy o jeden méně než vloni.

Motocykly

Jediný výrobce motocyklů, týnecká JAWA, vyrobil v tomto roce 416 strojů. Ve srovnání s předchozím rokem tak zaznamenal pokles produkce o 607 kusů (- 59,3 %). V říjnu na trh dodal 37 motocyklů (+ 54,2 %).

* Celkové statistiky výroby a odbytu včetně nákladních vozidel, přívěsů a návěsů jsou publikovány kvartálně. Z toho důvodu statistika výroby motorových vozidel za období leden až říjen 2020 neobsahuje dosavadní výrobu nákladních vozů v tomto roce.

(Kompletní statistiku výroby a odbytu najdete na webu AutoSAP zde >>>).