Oprava dálnice D1 skončí v říjnu příštího roku. Přes nadcházející zimu budou řidiči opět jezdit bez omezení, práce se přeruší, začnou opět na jaře. Poslední letošní úsek by měl být hotový na začátku prosince, řekli dnes novinářům ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Modernizace D1 začala v roce 2013.

V současnosti se podle Mátla pracuje ještě na čtyřech úsecích, na většině by měly práce skončit v listopadu. Výjimkou je úsek modernizace číslo 11 mezi 81. a 90. kilometrem u Humpolce. Kvůli problematickému mostu tam skončí práce do 6. prosince. „Před zimou by veškeré práce měly být dokončeny, nehrozí tedy řidičům v průběhu zimy jakékoliv dopravní omezení, pouze místy bude lokálně omezena rychlost,“ řekl Mátl.

V únoru 2021 se začne dálnice opravovat na dalších místech, během jara budou přibývat další úseky, celkem budou stavbaři dlouhodobě opravovat čtyři úseky, pátý bude zavřený jen krátce kvůli výměně středových svodidel.

„Rok 2020 byl nesmírně náročným, řekl bych až kritickým. Covidu navzdory jsme uhráli všechno to, co jsme potřebovali v roce 2020 zvládnout,“ řekl Havlíček. Stavbaři podle něj nemají zpoždění.

Situaci podle ministra pomohl i fakt, že kvůli koronaviru je oproti normálu snížený provoz. Oproti původním plánům se podle ministra podařilo proinvestovat o 40 miliard korun víc, místo původních 83 miliard se letos do oprav vloží 120 až 124 miliard korun. „I díky tomu jsme mohli na příští rok udělat rekordní rozpočet 128 miliard,“ řekl ministr. Stát byl během pandemie podle Havlíčka shovívavější vůči dodržování termínů, firmy ale bylo potřeba motivovat finančně, za práci se tak zaplatilo víc.

„Harmonogram, jak jsme ho nastavili, pokračuje. Ke zpožděním prakticky nedošlo,“ řekl Mátl. Plánované opravy v příštím roce může podle něj ohrozit pouze případné zhoršování epidemické situace, stavařsky prý firmy nemá co překvapit.

V roce 2022 má začít oprava mostu Šmejkalka, která opět omezí provoz na dálnici. Podle Mátla ale půjde již jen o malé dopravní omezení v délce zhruba 800 metrů. V letošním roce byla podle Havlíčka kvůli pracím omezena téměř polovina dálnice mezi Prahou a Brnem.

Dálnice D1 jako spojnice Prahy, Brna a Ostravy je nejvytíženější komunikací na celé dálniční síti. U Prahy po ní projede podle údajů ŘSD za 24 hodin téměř 100.000 vozidel, u Brna 70.000 vozidel a na Vysočině kolem 35.000 vozidel.

Zdroj : ČTK

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) dnes obvinili kvůli ovlivnění zakázky na auditora mýtného systému jednoho člověka z podplacení. Podle kriminalistů nabídl úplatek 1,5 milionu korun, sdělil na webu policie mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. V případě odsouzení za tento trestný čin hrozí až šestiletý trest. O obdržení nabídky úplatku 1,5 milionu korun u zakázky na auditora mýta hovořil krátce po svém lednovém odvolání bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík.

„Trestní stíhání je vedeno na svobodě. Dozor v této věci vykonává Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1,“ uvedl mluvčí.

Výběr auditora mýta provázela řada problémů. Zakázka stála mimo jiné v pozadí kauzy bývalého ministra dopravy Kremlíka. V únoru po svém odvolání z funkce uvedl, že ještě před loňskými Vánocemi dostal nabídku úplatku 1,5 milionu korun od právníka Martina Janouška, jehož advokátní kancelář zastupuje například společnost CGI. Ta původně zakázku na kontrolu mýta získala. Janoušek uplácení popřel a ohlásil, že podá trestní oznámení pro křivé obvinění. Kremlík tehdy podotkl, že v době, kdy byl ještě ve funkci, se kvůli případu obrátil na Bezpečnostní informační službu (BIS).

Problematický byl i průběh veřejné soutěže, v níž ministerstvo dopravy supervizora nového mýta vybírala. V té zvítězila společnost CGI, která byla kontrolorem mýta i v předchozích letech. Uspěla s nabídkou 210 milionů korun za deset let. Tendr však napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) firma Kapsch, která se rovněž ucházela o pozici auditora systému. V létě 2019 soutěž nejprve zrušil antimonopolní úřad, jeho tehdejší předseda Petr Rafaj však nakonec námitky Kapsche zamítl. I přesto se CGI nakonec supervizorem nestala. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v únoru krátce po svém nástupu do funkce zakázku zrušil a kontrolu mýta nakonec svěřil státnímu podniku Cendis. Odůvodnil to ušetřením desítek milionů korun. Svěření pozice auditora Cendisu připravoval i Kremlík, mělo však jít původně pouze o záložní variantu pro případ zrušení soutěže.

Nezávislý auditor vykonává expertní kontrolu dat o provozu vozidel v mýtném systému. Podle výsledků měření pak následně stanovuje účinnost mýta, v němž se vybere zhruba miliarda korun měsíčně.

Zdroj : ČTK

Výběr mýta v říjnu opět překonal rekord. Dopravci během uplynulého měsíce zaplatili 1,11 miliardy korun, což je meziročně o 10,7 procenta více. Zároveň je to nejvíce za kalendářní měsíc od spuštění mýtného sytému v Česku v roce 2006. Na stoupajících platbách za mýto se projevuje zatím nepřerušené fungování velkých podniků, zejména automobilek. ČTK to sdělil správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo především letošní rozšíření mýta o 900 kilometrů a letní ekonomické oživení v zemi.

Výběry z října tak překonaly měsíc starý rekord ze září, kdy stát na mýtném vybral 1,04 miliardy korun. Podzimní měsíce patří tradičně k nejsilnějším.

„V posledním říjnovém týdnu je patrné mírné zpomalení růstu výběru mýtného. Dopady nových omezení v boji proti koronaviru na intenzitu dopravy jsou však podstatně menší než v jarních měsících. Jako klíčové se v oblasti tuzemské logistiky jeví zachování provozu velkých automobilek a na ně navázaných dodavatelských řetězců,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal.

Výběr mýta meziročně roste pravidelně od června. V dubnu a květnu naopak kvůli covidové krizi a vládním opatřením výběry klesaly, tehdy se totiž projevilo zastavení provozu tuzemských automobilek a dalších velkých průmyslových firem.

Do systému nového satelitního mýta bylo registrováno ke konci října téměř 530.000 vozidel. 155.000 z toho z Česka. Dopravci si k těmto registrovaným vozidlům vyzvedli takřka 460.000 palubních jednotek.

Od ledna letošního roku funguje na 2409 kilometrech silnic a dálnic satelitní mýtný systém. Technologie nahradila předchozí mikrovlnný systém, který provozovala společnost Kapsch. Podle původních předpokladů státu se letošní roční výnosy měly po rozšíření navýšit o 1,5 miliardy korun na přibližně 12,5 miliardy korun. To ale vzhledem ke koronavirové krizi nyní neplatí.

Zdroj : ČTK

Nejbezpečnější silnice mezi krajskými městy měla v prvním pololetí letošního roku Ostrava. Vyplývá to z žebříčku Indexu bezpečnosti zpracovaného Generali Českou pojišťovnou, která o tom informovala ČTK. Pojišťovna monitoruje 13 krajských a 59 okresních měst od roku 2004. Na základě údajů z policejních statistik o počtech nehod s vážným či smrtelným zraněním sestavuje jejich žebříček bezpečnosti.

Epidemie koronaviru v posledních dnech ovlivňuje i provoz a jeho řízení na železnici. Provoz na kolejích v posledních týdnech klesl, Správa železnic proto částečné uvolnění kolejí využila k jejich menším opravám a údržbě. Epidemie se však projevila v jejich řadách, kvůli nedostatku zaměstnanců musela omezit provoz na trati u Rakovníka. V ostatních částech republiky zatím podobné problémy nejsou, řekla ČTK mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Ze železnice v posledních týdnech zmizely desítky spojů. Toho se rozhodla využívat Správa železnic k provádění běžné údržby kolejí a jejich menších oprav. I přesto, že provoz mírně ustal, k větším opravám správa přistoupit ovšem nemůže. „Opravné práce většího rozsahu jsou v systému výluk plánovány s předstihem. Z tohoto důvodu a s ohledem na nejistotu délky trvání aktuální situace je tedy není možné přesouvat,“ vysvětlila Friebová.

To však není jediný důsledek současné koronavirové krize na kolejích. Epidemie totiž způsobila problémy v řízení provozu na jedné z tuzemských tratí.

Na trase mezi Rakovníkem a Kralovicemi u Rakovníka v současnosti místo vlaků funguje náhradní autobusová doprava. V rakovnické stanici se standardně na obsluze provozu podílí deset pracovníků. Kvůli onemocnění novým typem koronaviru však nyní ve službě zbyli pouze tři. Správa železnic proto omezila jeden z celkem pěti směrů, které výpravčí z Rakovníku běžně obsluhují. „Předpokládáme, že do konce tohoto týdne by tato mimořádná situace měla skončit,“ podotkla Friebová. Na jiných tratích zatím podle ní podobné problémy nejsou.

Vlaky po celé republice nyní jezdí zhruba čtvrtina běžného počtu cestujících.

Zdroj : ČTK

Evropská unie ještě dnes zavede cla na dovoz zboží ze Spojených států v odvetě za podporu, kterou Washington poskytoval výrobci letadel Boeing. Po dnešní videokonferenci ministrů obchodu to oznámil místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Cla v celkovém ročním objemu čtyř miliard dolarů (téměř 90 miliard Kč) začne evropský blok vybírat od úterý. Podle německého ministra hospodářství Petera Altmaiera dala dnes většina ministrů najevo, že jejich státy doufají po zvolení nového amerického prezidenta ve zlepšení obchodních vztahů.

Podle Dombrovskise je unie připravena vyjednávat o zrušení cel. To ale jen v případě, že nová americká vláda zruší cla, která zavedla v reakci na evropskou podporu firmě Airbus.

„Vyzýváme Spojené státy, aby souhlasily s oboustranným zrušením těchto odvetných opatření,“ řekl Dombrovskis,“ podle něhož je unie v případě odezvy z USA připravena cla zrušit okamžitě.

Evropská cla jsou zatím posledním krokem v transatlantickém sporu o pomoc výrobcům letadel, který se táhne už 16 let. Spojené státy už dříve zavedly cla na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Světová obchodní organizace (WTO) koncem října povolila také celní odvetu ze strany EU vztahující se na podporu, kterou Washington poskytoval Boeingu.

Evropský blok sáhl k odvetným clům přesto, že minulý týden byl novým americkým prezidentem zvolen kandidát Demokratické strany Joe Biden. Od něj si unie slibuje zlepšení obchodních vztahů ve srovnání s jeho končícím předchůdcem Donaldem Trumpem.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek se domnívá, že nová cla mohou zdražit některé potraviny a alkoholické nápoje. „Nejde ale v žádném případě o zásadní změnu a zda skutečně ke zdražení dojde, bude také záležet na obchodní politice prodejců. Až na výjimky se z USA nedovážejí potraviny, které by neměly alternativu dovozu z jiné části světa,“ uvedl.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček v neděli řekl, že dnešní hlasování lídrů unijních zemí o zavedení nových cel na dovoz zboží z USA by mělo vzít v potaz právě i výsledky amerických voleb. On sám by rozhodnutí nechal na začátek příštího roku, až začne fungovat nová americká administrativa. Podle Petříčka jde o ekonomicky citlivé téma a Bidenův příchod by mohl přispět ke zlepšení obchodních vztahů mezi Evropou a Spojenými státy.

Podle německého ministra Altmaiera, který dnešní videokonferenci předsedal, většina států doufá v oživení vztahů s tradičním zaoceánským partnerem.

„Pokusíme se o nový začátek obchodní politiky mezi Spojenými státy a všemi členskými zeměmi,“ řekl po jednání Altmaier. Evropské státy si podle něj od Bidenovy administrativy slibují návrat k multilaterálnímu uspořádání světového obchodu nebo účinnější vyjednávání o reformě WTO. Odvetná cla EU jsou však logickým krokem, prohlásil Altmaier.

Cla se s největší pravděpodobností dotknou amerických letadel a jejich součástí, dále ovoce, ořechů a dalších zemědělských produktů, pomerančového džusu, některých lihovin a dalšího zboží, od stavebních strojů až po stoly pro kasina.

„Unijní clo má naštěstí zatížit hlavně to americké zboží, které nepředstavuje významné položky českého dovozu. Pocítit bychom ale mohli clo na součásti amerických letadel, stavební stroje a některé lihoviny,“ odhadl možný dopad na ceny dovozu zboží zpoza Atlantiku Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb.

Zdroj : ČTK

Většina tuzemských autoškol vydrží bez příjmů z provozu maximálně tři měsíce, pak by musela ukončit činnost. I v případě kratšího omezení však bude mít řada z nich velké ekonomické i personální potíže. Autoškoly proto žádají vládu o pomoc, konkrétně formou dotací na auta a prominutí či úpravu některých poplatků. Dnes to uvedla Asociace autoškol ČR. V Česku působí zhruba 3000 autoškol.

Dosud musely autoškoly kvůli vládním koronavirovým omezením během letošního roku zastavit provoz v souhrnu na téměř dva měsíce. Opatření navíc budou pokračovat.

Asociace provedla v minulých dnech mezi autoškolami průzkum o ekonomických možnostech členů v souvislosti s délkou odstávky provozu. Téměř 40 procent z nich uvedlo, že jsou schopni udržet své podnikání bez příjmů maximální tři měsíce. Poté by museli ukončit činnost. Skoro 24 procent oslovených autoškol by vydrželo dokonce dva měsíce, kolem 18 procent zhruba půl roku.

I kratší doba omezení však podle asociace přivádí autoškoly do velkých problémů. Kromě finančních ztrát jde o hrozící personální problémy. „Autoškoly zaměstnávají poměrně velký počet učitelů a lektorů s vysokou profesní kvalifikací, kterých je v současné době nedostatek. Pokud dojde k jejich velkému odlivu, nejsme schopni tyto zaměstnance nahradit a dojde k dalšímu prohloubení krize, která je ve výchově mladých i profesionálních řidičů již zřejmá,“ uvedla asociace.

Autoškoly proto nyní vyzvaly vládu k poskytnutí pomoci, která by měla mít několik forem. Tou nejdůležitější by byly dotace na vozidla vlastněná autoškolami. Ty by měly pomoci pokrýt náklady na povinné ručení, splátky a další investice. Dotace by podle autoškol mohly mít podobu programu COVID Bus, který poskytuje kompenzace zájezdových dopravcům. Návrh tak počítá s příspěvky na jednotlivé vozy za den odstávky.

Další vládní pomoc by se podle autoškol měla zaměřit na některé povinné platby, například zastavení silniční daně po dobu odstávky, uhrazení nákladů za dočasné vyřazení vozidel a změnu sazby DPH na deset procent.

Autoškoly musely zastavit provoz už na jaře, nyní jsou omezeny od 22. října. Současná situace podle nich zdrží výuku více než tisíce studentů.

Zdroj  :ČTK