Čtvrtek, 22 května, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 85

Nejlepší nabídku na obchvat Náchoda 3,2 mld. dala Eurovia CZ, 79 pct předpokladu

Od
Karolína Vágnerová
-

Nejvýhodnější nabídku v tendru na stavbu obchvatu Náchoda dalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Marti a Eurovia SK. Nabídlo cenu 3,18 miliardy korun bez DPH, tedy 79 procent předpokládané ceny. Nabídky do tendru podaly čtyři subjekty. Na síti X to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Na stavbu obchvatu, o jehož vybudování město usiluje přes 20 let, má ŘSD pravomocné stavební povolení.

Tendr na obchvat Náchoda ŘSD zahájilo 31. května a původní první termín pro podání nabídek byl 9. srpna. Kvůli dodatečným dotazům uchazečů o vysvětlení nebo změnám a doplnění projektové dokumentace ŘSD následně termín pro odevzdání nabídek několikrát odsunulo až na dnešek. ŘSD podalo uchazečům 61 vysvětlení a zodpovědělo jim asi 260 dotazů.

Stavba by podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla měla začít v první polovině roku 2025. Původně zamýšlený termín zahájení stavby do konce letošního roku se kvůli prodloužení tendru nenaplní. Stavba by měla trvat zhruba tři roky. Předložené nabídky nyní bude ŘSD hodnotit.

Z podaných nabídek vyplývá, že všichni uchazeči nabídli cenu nižší, než byla předpokládaná cena 4,05 miliardy korun. Po finančně nejvýhodnější nabídce firmy Eurovia CZ následují nabídky v pořadí 3,38 miliardy korun, 3,59 miliardy a 3,68 miliardy korun. Eurovia CZ a další dva uchazeči nabídli záruční dobu 84 měsíců, jeden uchazeč nabídl 120 měsíců. Jména uchazečů kromě Eurovie CZ ŘSD nezveřejnilo.

Firma Eurovia CZ spolu s firmou Mados MT od letošního léta v katastru Náchoda buduje přeložku silnice II/303 Běloves – Velké Poříčí. Stavba asi za 450 milionů korun by měla být hotová na konci roku 2026 a v náchodské čtvrti Běloves bude napojená na obchvat Náchoda .

Dvacetitisícový Náchod patří v Královéhradeckém kraji k městům nejzatíženějším dopravou. Vede přes něj veškerý tranzit do Polska. Po zářijovém otevření obchvatu Jaroměře a po otevření dálnice D11 k Jaroměři v roce 2021 řidiči absolvují celou zhruba 40 kilometrů dlouhou trasu mezi Hradcem Králové a Náchodem mimo vesnice.

Obchvat Náchoda bude dlouhý 6,5 kilometru a mimo město svede tranzitní dopravu ze silnice I/33. Součástí stavby bude i 930 metrů dlouhá přeložka silnice I/14, která k Náchodu přivádí dopravu od Nového Města nad Metují a Rychnova nad Kněžnou a od průmyslové zóny Solnice – Kvasiny se závodem Škody Auto.

Obchvat bude mít dva tunely o celkové délce 463 metrů, dvě mostní estakády celkem dlouhé 583 metrů a dvě mimoúrovňové křižovatky.

Zdroj: ČTK

Řidiči se včera o půlnoci poprvé projeli po další části městského okruhu v Brně

Od
Karolína Vágnerová
-

Řidiči se včera zhruba o půlnoci poprvé projeli po další části velkého městského okruhu v Brně v Žabovřeské ulici. Stavba, která zajistila rozšíření ze dvou pruhů na čtyři, končí po šesti letech, stála přes tři miliardy korun. Díky ní by se měly přestat tvořit kolony z obou stran, zejména v dopravní špičce. Na slavnostním otevření to řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavba se zpozdila o několik let kvůli různým problémům a průtahům.

První etapa, tedy severní část, se stavěla v letech 2018 až 2020 a stála přes 400 milionů korun. „Druhou etapu jsme stavěli 46 měsíců a i s valorizacemi nás stála 2,8 miliardy korun,“ řekl ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. Velký městský okruh je tak nyní v západní části města kompletně hotový. Silničáři letos ve druhé polovině roku dokončili i stavbu severovýchodní části na Tomkově náměstí a v Rokytově ulici a také přestavbu Bauerovy ulice podél výstaviště. Nyní se tak rozvoj městského okruhu na několik let zastaví, protože další části v jihovýchodní a východní části města budou hotové až za několik let.

Podle Fialy mohou řidiči v Žabovřeské počítat s úsporou zhruba sedmi až osmi minut, které průměrně trávili v koloně, než se dostali do úseku, v němž se stavělo. Stavba druhé etapy Žabovřeské, tedy její jižní část, byla velmi komplikovaná. Z jedné strany je skalní masiv Wilsonova lesa, z druhé strany řeka. Kvůli rozšíření silnice bylo nutné vyrazit tunel pro tramvaj a postavit část silnice nad řekou.

Díky stavbě se také podařilo zprůchodnit území pro cyklisty a pro pěší. „Vznikl systém stezek a cyklostezek, který spojuje Wilsonův les s územím kolem řeky Svratky. Myslím, že to bude dobré jak pro procházky do Wilsonova lesa, tak pro sportovce,“ řekl Fiala. Spojení přes silnici zajistí lávky i přesypaný tramvajový tunel a silniční galerie, budou se zde dělat i parkové úpravy. Stavebně má být tato část hotová na konci roku, plné zprůchodnění se očekává na jaře.

Za necelý měsíc, 13. prosince, se plánuje zprůjezdnění veškerých zbylých částí na velkém městském okruhu na Tomkově náměstí, kde se ještě dodělávají některé sjezdové a nájezdové rampy. Potom stavební ruch na okruhu utichne. V nejbližších dnech by mohly začít vrtné práce na průzkumné štole pod sídlištěm Vinohrady, nyní se ještě chystá staveniště. Zhruba za tři až čtyři roky by mohla začít stavba samotného tunelu, za tři roky by se také mohl začít stavět úsek přes Ostravskou radiálu. „To jsou dva úseky, bez nichž východní část okruhu nebude fungovat,“ řekl Mátl.

Zdroj: ČTK

Tři úseky dálnice D55 z Babic do Bzence plánuje ŘSD zprovoznit 19. prosince

Od
Karolína Vágnerová
-

Tři budované úseky dálnice D55 propojující Babice na Uherskohradišťsku s Bzencem na Hodonínsku plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) zprovoznit 19. prosince. V létě přitom silničáři avizovali, že je otevřou 2. prosince. Posun je způsoben upřesněním harmonogramu stavebních prací, řekl novinářům mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Po dokončení všech tří částí vznikne ucelený úsek dálnice v délce přesahující 21 kilometrů.

Stavbaři nyní na dálnici pracují například na nástřiku vodorovného dopravního značení, kompletují i protihlukové stěny. „Zároveň doplňujeme svodidla, zároveň provádíme terénní úpravy. Provádíme poslední vegetační úpravy před nástupem zimy s tím, že někde, v některých místech, ještě dokončujeme povrch na přechodech přes střední dělicí pás,“ uvedl Rýdl.

Na několika stech metrech podél budované dálnice osazují dělníci také obří sítě proti ptákům. Dálnice D55 bude první v České republice, která je takovými sítěmi vybavena. „Jako bariéra mají sloužit k odclonění ptactva z hnízdišť tak, aby nedocházelo ke střetům s vozidly,“ řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu za stavbaře Jiří Vinklárek, ředitel závodu Inženýrské stavitelství Morava Skanska.

Na úseku dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pracují silničáři od roku 2020, dlouhý je 8,5 kilometru. Na základě uzavřených smluv by měl stát zhruba 2,85 miliardy korun bez DPH. Další úsek mezi Starým Městem a Moravským Pískem na Hodonínsku dlouhý 8,8 kilometru staví ŘSD přes tři roky, jeho vybudování by mělo přijít na více než 1,95 miliardy korun bez DPH. V prosinci otevře také 4,1 kilometru dlouhý úsek mezi Moravským Pískem a Bzencem, který staví od předloňska. Cena je téměř 1,16 miliardy bez DPH.

Zatímco první dva úseky by měly být od 19. prosince průjezdné zcela, úsek z Moravského Písku do Bzence zatím pouze z poloviny, tedy jedním jízdním pruhem v každém směru. Jeho výstavbu totiž provázejí problémy. „Jsou tam složité geologické podmínky a vysoká hladina spodní vody,“ uvedl Vinklárek. Omezení před plným zprovozněním dálnice i v tomto úseku by podle Rýdla mělo trvat několik měsíců. „Dopravní intenzita tady nebude tak silná, aby to způsobovalo jakékoliv dopravní potíže,“ řekl mluvčí ŘSD.

Loni začala výstavba mostu přes řeku Moravu u Napajedel na Zlínsku, který bude též součástí dálnice D55. Přijít má na 674,4 milionu korun bez DPH. S jeho otevřením počítá ŘSD v příštím roce. Stavbu navazujícího sedmikilometrového úseku dálnice D55 mezi Napajedly a Babicemi plánuje ŘSD zahájit v roce 2026, dokončení předpokládá v roce 2029. Od roku 2023 stavbaři budují více než 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D55 z Olomouce do Kokor na Přerovsku. Jeho zprovoznění plánují silničáři v roce 2025, náklady jsou 1,95 miliardy korun bez DPH.

Po kompletní dostavbě dálnice D55 v budoucnu propojí střední, jihovýchodní a jižní Moravu. Dlouhá bude více než 100 kilometrů, u Břeclavi se napojí na dálnici D2.

Zdroj: ČTK

Oběti dopravních nehod v Česku připomněl pietní akt a dvě bohoslužby

Od
Karolína Vágnerová
-

Oběti dopravních nehod v Česku připmněl pietní akt u jejich památníku na nultém kilometru dálnice D1 na pražském Chodově a také dvě ekumenické bohoslužby. Světový den vzpomínek na oběti silničního provozu vyhlašuje Světová zdravotnická organizace (WHO) každoročně na třetí neděli v listopadu. V Česku loni při dopravních nehodách zemřelo 455 lidí, o jednoho víc než o rok dřív.

Pietní akt u památníku na Chodově každoročně organizují členové a spolupracovníci Českého sdružení obětí dopravních nehod, které si letos připomíná 20 let od svého vzniku. Začne hodinu před polednem. Cílem je podle sdružení vzpomenout na ty, kdo zemřeli v důsledku neštěstí na cestách, vyjádřit solidaritu a připomenout dlouhodobé dopady dopravních nehod.

Na odpoledne jsou naplánované ekumenické bohoslužby v dálniční kapli na odpočívadle dálnice D5 poblíž Šlovic na jižním Plzeňsku a v evangelickém kostele v Moravské Chrastové na Svitavsku. Připravují je křesťanské církve ve spolupráci s Psychosociálním intervenčním týmem ČR.

„Dálniční kaple jako jakási novodobá boží muka u cesty představuje silné symbolické místo, které zve k zastavení. Vzhledem k její odlehlosti jsme se letos rozhodli přenášet bohoslužbu také živě prostřednictvím internetu,“ uvedl farář Českobratrské církve evangelické Karel Šimr. Bohoslužbu v dálniční kapli mohou lidé sledovat na facebooku poradny pro pozůstalé Plzeňská zastávka.

Obětí dopravních nehod v Česku dlouhodobě ubývá. Loňský počet usmrcených na tuzemských silnicích byl tak po předloňsku druhý nejnižší od roku 1961, odkdy policie vede souvislé statistiky. Letos do konce října na silnicích v Česku zemřelo 385 lidí, o 16 méně než ve stejném období loni.

Zdroj: ČTK

Na Písecku je usazená náhradní konstrukce za most poškozený nárazem kamionu

Od
Karolína Vágnerová
-

U Rakovic na Písecku pracovníci usadili provizorní konstrukci náhradou za most, který byl ve středu poškozený nárazem kamionu. V pondělí budou na mostě montovat kolej, v úterý se bude podbíjet. Novináře o tom informoval mluvčí hasičů Správy železnic Martin Kavka. Kvůli nehodě nejezdí vlaky v části trati mezi Protivínem a Berounem.

Náhradní autobusová doprava je zavedená mezi Čimelicemi a Březnicí. České dráhy na webu předpokládají, že tato neplánovaná výluka potrvá do 22. listopadu.

Podle policie chtěl kamion s výškou 3,8 metru podjet most s výškou 3,1 metru, škoda je předběžně vyčíslená na 16 milionů korun. Kamion do mostu u Rakovic naboural ve středu v 19:35. Při nehodě utrpěl řidič lehké zranění hlavy. Silným nárazem nákladního automobilu došlo k významnému poškození mostu, provoz na trati nebyl možný ani za snížené rychlosti, uvedla policie.

Poškozený most začali pracovníci bourat ve čtvrtek odpoledne. Od soboty připravovali uložení provizorní konstrukce.

Zdroj: ČTK

ŘSD chystá převod mělnického úseku silnice I/9 na město, nahradil ho nový průtah

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje převod mělnického úseku silnice první třídy číslo 9 vedoucí po ulicích Na Malém Spořilově a Řípská na město. Nahradil ho nový průtah. Zastupitelé města s převodem souhlasí, umožní to podle nich některé úpravy, které mají přispět k vyšší plynulosti provozu. Na původní silnici bude ještě třeba několika oprav, například na sítích, které dá ŘSD udělat zřejmě v příštím roce. Pak by měla být tato část silnice vyčleněna ze sítě silnic první třídy a převedena na město, řekl ČTK Jiří Veselý z ŘSD.

Po části silnice označované jako I/9J, která je dlouhá zhruba jeden kilometr, dříve vedl průtah, avšak po dokončení jeho druhé části v roce 2022 už tuto roli neplní. „V tomto úseku se vybuduje nová kanalizace a následně provede oprava vozovky. Z přeložek sítí je zde pouze krátká přeložka kabelu ČEZ,“ popsal Veselý. Dodal, že úpravy se s největší pravděpodobností uskuteční souběžně s už zahájenou opravou Nádražní ulice. Nejdříve ale v první polovině příštího roku.

K plynulosti provozu ve městě by podle mělnického zastupitele Jindřicha Špergla (za TOP 09) pomohl obousměrný provoz na silnici přes železniční přejezd v Klášterní ulici, což by plánovaný převod měl umožnit. „Odlehčilo by se tak přetížené Bezručově ulici,“ doplnil Špergl. Na ulici Na Malém Spořilově navazuje mimo jiné křižovatka s Bezručovou ulicí, kde podle Špergla dochází ke složitým dopravním situacím a nehodám.

Zdroj: ČTK

DPP získal pravomocné povolení na elektrifikaci autobusové linky 176

Od
Karolína Vágnerová
-

Elektrifikace autobusové linky č. 176 Karlovo náměstí – Stadion Strahov a její proměna na trolejbusovou linku č. 53 má zelenou. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v těchto dnech pro ni získal pravomocné povolení záměru výstavby nabíjecí a napájecí infrastruktury. DPP v současnosti připravuje zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku na zhotovitele i obstaratele stavby, kterou DPP plánuje vyhlásit ještě letos. Zahájení samotné výstavby DPP předpokládá v první polovině roku 2025 s cílem dokončení zhruba o rok později, do poloviny roku 2026. Předpokládané náklady na výstavbu infrastruktury pro elektrifikaci autobusové linky č. 176 činí cca 320 miliónů korun. Cílem DPP je na tuto investiční akci získat spolufinancování z dotačních titulů Evropské unie, konkrétně z Národního plánu obnovy.

„Elektrifikace autobusových linek je důležitým krokem k lepšímu ovzduší a ochraně životního prostředí v Praze. Cestujícím přináší trolejbusy také větší pohodlí, neboť jejich chod je podstatně tišší a jízda plynulejší, než je tomu u dieselových autobusů. Městská hromadná doprava je nejvyužívanějším a nejefektivnějším způsobem přepravy v Praze a v její podpoře tedy budeme pokračovat i nadále,“ uvedl Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Trasa autobusové linky č. 176 Karlovo náměstí – Stadion Strahov je terénně náročná, ze Smíchova kontinuálně stoupá až na Strahov. Jedná se mimochodem o bývalou trolejbusovou linku (původně také č. 53), na níž trolejbusy začaly jezdit už v roce 1948. Nicméně v roce 1967 byla s linkou č. 54 sloučena do linky č. 51, která byla současně poslední provozovanou, na níž trolejbusy v Praze v polovině října 1972 dojezdily.

Trolejové vedení na budoucí trolejbusové lince č. 53 vznikne v celkové délce bezmála osmi kilometrů (měřeno jednostopě), přičemž zatrolejovaný bude úsek od smíchovského předpolí Jiráskova mostu (u Dienzenhoferových sadů) až ke Stadionu Strahov. Krátkou nabíjecí trolej DPP vybuduje také nad místy pro odstavy vozidel na obou konečných zastávkách na Karlově náměstí i na Strahově.

Společné měnírny Hřebenky a Strahov a vzájemná koordinace obou staveb na Strahově

Troleje budou napájeny ze stávající tramvajové měnírny Hřebenky, kterou DPP zmodernizuje a doplní o technologii pro napájení trolejbusové tratě. Kromě toho DPP v rámci této investiční akce postaví na Strahově úplně novou společnou měnírnu pro tramvaje a trolejbusy, která bude připravena jak pro budoucí tramvajovou trať Malovanka–Strahov, tak i pro trolejbusovou trať pro linku č. 191, jejíž elektrifikaci DPP v současnosti projektově připravuje. Krátká nabíjecí trolej na Karlově náměstí bude napájena ze stávající tramvajové infrastruktury. Obě investiční akce, nová tramvajová trať Malovanka – Strahov a Elektrifikace autobusové linky č. 176, pro které DPP v těchto dnech získal pravomocné povolení záměru výstavby, jsou navzájem ve velmi úzké koordinaci.

 

Čtyři a půl roku od schválení projektu po vydání pravomocného povolení

Příprava této investiční akce byla schválena na začátku června 2020 Radou hl. m. Prahy a následně v polovině června 2020 také představenstvem DPP v rámci balíčku projektů Elektrifikace autobusových linek – levý břeh, kam spadají linky č. 131, 137, 176 a 191. V roce 2020 DPP vysoutěžil projektanta elektrifikace uvedených čtyř linek v levobřežní části Prahy a zahájil přípravu projektové dokumentace. V prosinci 2021 DPP získal pravomocný závěr zjišťovacího řízení posouzení vlivu záměru elektrifikace linky č. 176 na životní prostředí (tzv. EIA) a na podzim loňského roku DPP požádal u vydání společného povolení. Z uvedených čtyř projektů je z pohledu projektové přípravy a realizace nejdále investiční akce elektrifikace autobusové linky č. 137, kde DPP zahájil už letos v srpnu výstavbu nabíjecí a napájecí infrastruktury v garáži Řepy a v Peroutkově ulici v koordinaci s rekonstrukčními pracemi, které zde provádí Technická správa komunikaci hl. m. Prahy (TSK).

Zdroj: DPP

Dopravní podnik města Brna bude zajišťovat provoz hromadné dopravy ve městě dalších 15 let. Město poskytne kompenzaci v řádu desítek miliard korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Rada města Brna pověřila Dopravní podnik města Brna provozováním hromadné dopravy ve městě na dalších 15 let. Představitelé města a dopravního podniku spolupráci stvrdili podpisem smlouvy.

 

„Nově uzavřená smlouva mezi městem Brnem a Dopravním podnikem města Brna zajistí obyvatelům a návštěvníkům města i nadále moderní, efektivní a spolehlivou městskou hromadnou dopravu. Tento krok zavazuje dopravní podnik k poskytování kvalitních a udržitelných dopravních služeb po dobu dalších patnácti let a zároveň je pro nás příležitostí investovat do modernizace a inovací v oblasti městské dopravy. Pro město se v období mezi rokem 2025 a 2039 bude jednat o provozní prostředky v řádech desítek miliard korun,“ sdělila Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

 

„Kompenzace ze strany Brno je podstatnou částí rozpočtu dopravního podniku. Ten ročně hospodaří s částkou blížící se čtyřem miliardám korun. Necelé tři miliardy poskytuje město, zbývající finance putují z výnosů z jízdného a komerční činnosti. Bez podpory města by hromadná doprava v Brně fungovat nemohla,“ připomněl radní pro oblast dopravy Petr Kratochvíl.

 

„S velkou pokorou přijímáme závazek vůči městu a jeho obyvatelům poskytovat fungující přepravní službu v dalším patnáctiletém období. Nadále bude naší prioritou uspokojit poptávku po dopravě 365 dní v roce,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Zdroj: DPMB

Veletrh e-SALON 2024 přilákal do Letňan téměř 27 tisíc lidí

Od
Karolína Vágnerová
-

Veletrh čisté mobility, technologií a řešení pro e-mobilitu e-SALON je nejvýznamnější oborovou událostí v Česku a jeho šestý ročník se těšil velkému zájmu veřejnosti. Ve dnech 7. až 10. listopadu jej navštívilo 26 657 návštěvníků. V PVA EXPO PRAHA bylo vystaveno téměř 400 elektromobilů od světových značek, nechyběly exkluzivní české premiéry, nejnovější technologie, doprovodný program i možnost testovacích jízd. Veletrh e-SALON 2024 byl největší ve své dosavadní historii. Partnerem pro energetiku PVA EXPO PRAHA je společnost PKV Build s.r.o. 

 

Šestý ročník e-SALONU zaplnil téměř celou kapacitu PVA EXPO PRAHA, kdy se v šesti halách představilo to nejlepší, co odvětví čisté mobility nabízí. „Návštěvníci si na 115 expozicích vystavovatelů prohlédli vozy světových značek, mezi nimiž nechyběly Škoda Auto, užitkové i osobní vozy VW, Audi, Cupra, Kia, Hyundai, Renault, Dacia, MG, Mitsubishi, Opel, Ford, Tesla a další,“ řekla ředitelka veletrhu Jana Nosálová. Přehlídku elektromobilů doplnili také veletržní nováčci, kteří se v rámci e-SALONU představili poprvé. Mezi nimi například elektromobily značky Alpine, Volvo, SsangYong, dále BYD, Nio, Mhero nebo Voyah.

Nákladní trucky a užitková vozidla přivezly na výstaviště značky Daimler, Volvo, Renault,

Tatra, Nextem, Eurogreen, IVECO a další. K vidění byla i komunální a užitková vozidla

 

 

společností Univer Mobility, Alfa Profi, TPCI, Eco Cars či Profigrass, která zaplnila celou Halu

  1. Pro návštěvníky tak byla připravena největší expozice nákladních a užitkových vozů, jaká se kdy v rámci veletrhu prezentovala.

Veletrh e-SALON je tradičním místem národních premiér mnoha modelů a i letošní ročník umožnil zájemcům první setkání s mnoha světovými elektromobily. Poprvé se představil například Elroq od Škoda Auto, který svět poprvé spatřil na začátku října. Značka Volkswagen nabídla ze sekce osobních vozů českou premiéru plug-in hybridního modelu Tayron a nechyběly ani další eHybrid modely – Tiguan a Passat. Nedílnou součástí expozice byly také čistě elektrické vozy ID.7 Tourer a modernizovaná ID.3. Z užitkových vozů nechyběla česká premiéra modelů ID. Buzz GTX a Californie eHybrid 4MOTION. Expozice byla doplněna o ID. Buzz long. Značka Kia v české premiéře uvedla svůj trumf EV3 i další novinky pro příští rok.

Luxusní značka Alpine nabídla model ALPINE A290, kterým vstupuje do nové éry sportovních elektromobilů. Hlavním lákadlem od Mitsubishi byl na expozici zcela nový Outlander 4×4.

Dvě zásadní SUV novinky představil Opel, a to Grandland – SUV vyšší třídy a Frontera – atraktivní a praktické SUV střední třídy. Hyundai se prezentoval například modelem IONIQ 5N, Audi ukázalo svůj Q6 e-tron a CUPRA model Terramar. Renault uvedl svůj model Renault 5 E-tech.  Na stánku Volvo Trucks pak byl vystaven model Volvo FH Aero Electric. Ford představil ikonický model Capri vracející se jako elektrické SUV, od značky Tesla byly na výstavišti na různých expozicích k vidění Cybertrucky. Za pozornost stálo také představení nového vozu řady Tatra Force e-Drive s hybridním pohonem.

Testovací jízdy i konference

Hala 1 byla určena testovacím jízdám, během nichž s podporou partnerů Voltdrive a CAR MNGMT bylo pro návštěvníky k dispozici zhruba 60 modelů elektromobilů. Celkem se během e-SALONU uskutečnilo 2 443 jízd. Prostory Haly 2 sloužily k prezentaci exponátů a technologií spojených s elektromobilitou a společností z oblasti e-TECHNOLOGY.

V rámci veletrhu e-SALON nechyběl bohatý doprovodný program, a to jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. Stěžejním bodem pro profesionály byla hned první den veletrhu 7. listopadu konference Čistá mobilita nesoucí téma Směřování k čisté mobilitě – Nové výzvy pro města a pro průmysl. V pátek 8. listopadu se profesionálové zúčastnili hned dvou konferencí – Moderní technologie v elektrické dopravě a Automobilový bateriový průmysl v EU dnes a zítra: Limity a příležitosti. Ani široká veřejnost neměla o program nouzi. Během víkendu proběhly přednášky pořádané Asociací elektromobilového průmyslu.

Více na www.e–salon.cz.

Zdroj: ABF, a.s.

EK předběžně schválila Česku výplatu 48 miliard Kč z plánu obnovy

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská komise předběžně schválila Česku další výplatu peněz z mimořádného plánu obnovy. Česko by mělo dostat 1,9 miliardy eur (v přepočtu zhruba 48 miliard korun) zejména za projekty spojené s rozvojem obnovitelných energií a železniční infrastruktury, uvedla EK na svých internetových stránkách. Podle zdroje ČTK z komise by Česko mělo peníze dostat do konce roku. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) však poté upřesnilo, že k vyplacení je zatím schváleno 41 miliard korun. Dalších 6,5 miliardy korun EK zatím zadržela, protože Česko ještě neschválilo některé slíbené reformy.

Předběžné schválení výplaty peněz je navázáno na přijetí 17 reforem a uskutečnění 28 investičních akcí. Splněné milníky a cíle se týkají podpory využívání obnovitelných zdrojů energie, nové koncepce nákladní dopravy, modernizace železničních tratí či bezbariérových přístupů.

Za klíčové oblasti z aktuální výplaty peněz označila EK rozvoj obnovitelných zdrojů energie a železniční infrastruktury. Podle zdroje z EK Česko získalo peníze například za rozvoj zateplování veřejných budov i rodinných a bytových domů či za schválení pravidel pro sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů. Další peníze jsou spojené s projekty na elektrifikaci železnice.

EK uvedla, že Česko zatím splnilo 63 z 65 milníků, které spojovalo s výplatou peněz v současné žádosti. MPO v tiskové zprávě upřesnilo, že chybí schválení komplexní reformy dlouhodobé péče, na které je navázáno vyplacení 4,1 miliardy korun. Druhým chybějícím milníkem je novela energetického zákona přezdívaná Lex OZE III, která upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby a která se nyní projednává ve Sněmovně. Po schválení těchto reforem by v příštím roce mohla EK rozhodnout o vyplacení zbývajících zadržených peněz.

EK loni Česku schválila vyplacení 928 milionů eur, v první polovině letošního roku dalších 702 milionů eur. Podle zdroje ČTK z ministerstva průmyslu a obchodu se země chystá požádat o čtvrtou výplatu peněz v první polovině příštího roku.

Národní plán obnovy má šest pilířů: digitální transformaci, ekologickou transformaci a fyzickou infrastrukturu, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejnou správu a zdravotnictví. Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur (232,5 miliardy korun). Z toho 736 milionů eur (18,6 miliardy korun) tvoří peníze z projektu REPowerEU, které mají jít na investice do rozvodné sítě, obnovitelných zdrojů a čisté dopravy. Peníze z Národního plánu obnovy může Česko čerpat v devíti platbách.

Národní plán obnovy vznikl v EU ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Primárním cílem českého plánu obnovy je zvýšení ekonomické prosperity a zkvalitnění života.

Zdroj: ČTK
1...848586...1 065Strana 85 z 1 065

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253