Středočeští radní souhlasili s vyhlášením tendru za 142 miliard korun, který má zajistit provoz elektrických vlaků v Pražské integrované dopravě (PID) po prosinci 2029. Tehdy skončí smlouva s Českými drahami (ČD). Na dotaz ČTK to uvedl Josef Holek z krajského úřadu. Záměr a zadání soutěže už v pondělí schválilo vedení Prahy, včera ho posuzovali pražští zastupitelé. Se samotným vypsáním tendru se podle dřívějších informací počítá na konci ledna. Trvání soutěže zadavatelé odhadují na 11 až 13 měsíců.

Praha a Středočeský kraj jsou spoluzadavateli tendru, samotné vypsání soutěže bude mít na starosti Středočeský kraj, který je hlavním zadavatelem. Náklady na zakázku si kraj a hlavní město rozdělí zhruba půl na půl. Středočeští zastupitelé už letos v květnu záměr schválili a zároveň podle Holka pověřili krajskou radu jeho uskutečněním.

Středočeský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN) připomněl, že dopravní obslužnost na území kraje a hlavního města je zajištěna vlaky ČD do prosince 2029. „Ačkoliv je to až za pět let, dopravce musíme hledat už nyní, neboť vítěz zadá výrobu jednotek. A právě výroba vlaků trvá čtyři až pět let,“ podotkl. Vítězný dopravce bude podle něj zodpovědný nejen za pořízení kolejových vozidel, ale i za jejich údržbu a provoz.

Tendr má zajistit provoz vlaků od konce roku 2029 do konce roku 2059. Potřebné nové elektrické velkokapacitní vlaky označované jako EMU 400 pořídí dopravce vzešlý ze soutěže. Mělo by jich být nejprve 60 s možností pořízení dalších šesti kvůli vyšší poptávce cestujících, za třicetileté trvání kontraktu pak zakázka počítá s možností nákupu dalších až 67 vozidel.

Vypsání tendru Prahy a kraje oproti původním plánům nabralo zpoždění. Borecký letos v květnu předpokládal vypsání soutěže na říjen 2024, nastalo tedy několikaměsíční zpoždění. Podle dřívějších předpokladů měl být vítěz tendru vybrán v červnu 2025 a smlouva uzavřena na podzim příštího roku. Hejtmanství podle Boreckého prověřovalo zadávací a smluvní podmínky zakázky i pomocí předběžných tržních konzultací. „Ověřovali jsme reálnost požadavků na vozidla, a to mimo jiné k ověření termínů dodávek,“ dodal Borecký. Pro hejtmanství je zásadní transparentnost soutěže, na veškeré procesy dohlížela a dohlíží Transparency International.

„Pořízení nových jednotek EMU 400 by mělo především díky své kapacitě zlepšit komfort cestování a současně vytvořit novou bázi moderní železniční flotily pro páteřní tratě ve Středočeském kraji,“ uvedl ředitel organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) Zdeněk Šponar.

Zdroj: ČTK

V České republice začnou jezdit od neděle s novým jízdním řádem první bateriové vlaky, které vyvinula a vyrobila plzeňská Škoda Group. Vycházejí z elektrických vlaků RegioPanter, ale mohou jezdit i na neelektrifikovaných tratích, dojezd vlaku na baterie je 80 kilometrů, řekl ČTK mluvčí Škody Group Jan Švehla. První čtyři jednotky budou jezdit v Moravskoslezském kraji.

České dráhy (ČD) už objednaly podle náměstka generálního ředitele ČD Jiřího Ješety od Škody dalších 15 vozů, které budou k dispozici na konci roku 2026. „To jsou ale úplně nové bateriové vlaky, které se začínají vyrábět, vyvíjet a schvalovat. Kdežto první čtyři jednotky jsou vlastně standardní RegioPantery dovybavené bateriemi,“ řekl už dříve Ješeta ČTK. Mají dojezd 80 kilometrů pro jízdu maximální rychlostí, což je v bateriovém režimu 120 kilometrů v hodině, v elektrické trakci 160 km/h. Na lokálních tratích se ale většinou jezdí 60 až 80 km/h, takže dojezd bude delší než 80 kilometrů.

Na provozní náklady bateriových vlaků lze podle Ješety pohlížet různě. „Pokud by se počítalo i budování infrastruktury, tedy elektrizace 20 až 30 kilometrů vedlejších tratí, které vedou z hlavní elektrifikované trati, tak to bude stát miliardy. Přitom bateriový vlak stojí o 30 až 40 milionů korun víc než elektrický,“ uvedl. Současná cena dvouvozového elektrického RegioPanteru je kolem 117 milionů Kč.

Dále je třeba prověřit, zda jsou nutné dobíjecí stanice, anebo se vymyslí spoje, kde být nemusí. Nabíjecí stanice přijde na 50 až 60 milionů Kč a potřebuje příkon vysokého napětí, takže nejde postavit všude.

O nasazení bateriových vlaků jedná s ČD také Plzeňský kraj, který je chce podle náměstka hejtmana Pavla Čížka (STAN) nasadit do čtyř let na vedlejších lokálních tratích, například na linii Plzeň – Bezdružice – Plzeň – Rokycany – Radnice.

Elektrické vlaky mají podle Švehly na rozdíl od klasických RegioPanterů, které jezdí ve většině krajů ČR i v cizině, na střeše boxy s výkonnými LTO bateriemi s dlouhou životností a vysokou bezpečností. Speciální systém ohřevu a chlazení je udržuje v optimální teplotě. Moderní měniče snižují ztráty a prodlužují životnost baterií, které lze nabíjet ze stejnosměrné i ze střídavé sítě, a to zhruba za 30 minut. „Bateriový vlak je i mnohem tišší a neprodukuje lokální emise. Je vybaven evropským zabezpečovacím systémem ETCS,“ dodal.

Škoda Group už ve 30. letech 20. století vyráběla akumulátorové lokomotivy. V Turecku od roku 2015 jezdí její tramvaje s bateriovým pohonem, které zvládnou i úseky bez trolejí. Škoda dále vyrábí trolejbusy, které kombinují napájení z trolejí s bateriemi.

Zdroj: ČTK

Už tuto neděli začne platit nový jízdní řád vlaků, který přináší některá zlepšení. Cestující ocení rychlejší jízdu po zmodernizovaných úsecích, Správa železnic navíc obnoví provoz na dalších tratích poškozených povodněmi.   

Vlaky výrazně zrychlily na zmodernizovaném úseku z Vlkova u Tišnova do Křižanova, kde se namísto dosavadních 100 km/h může jezdit 160 km/h. Podstatně vyšší traťová rychlost, 100 km/h, je také na nové dvoukolejce z Kladna do Kladna-Ostrovce. Stejně rychle je možné jezdit v Praze po zdvoukolejněném úseku od Branického mostu přes Kačerov po Zahradní Město. Vlaky už nemusí zpomalovat ani před Schwarzenberským mostem přes orlickou přehradu, nová oblouková konstrukce umožňuje stejně jako navazující úseky rychlost 65 km/h.

V neděli vyjedou poprvé elektrické vlaky na celou zmodernizovanou trať z Brna do Zastávky u Brna. Stejně tak ji po nepřetržité výluce, která trvala od letošního dubna, začnou opět využívat rychlíky z Brna do Jihlavy.

Naopak začne omezení související s modernizací stanice Jihlava město. Po celou dobu platnosti jízdního řádu jí budou vlaky pouze projíždět.

Po dvaceti letech budou opětovně zastavovat vlaky v Holubicích na jižní Moravě, kam se prodlouží linka S2 ze stanice Křenovice horní nádraží. Obnovení osobní dopravy po dvou desetiletích si vyžádalo dílčí úpravy, které zahrnovaly především přípravu nástupišť a přístupových cest pro cestující, adaptaci čekárny i zřízení zvukového informačního systému.

Ve spolupráci s dopravci dojde s novým jízdním řádem také ke změně odbavování vlaků v osobní dopravě. Cílem je zvýšit dochvilnost spojů. Podobně jako v některých sousedních zemích se budou moct rozjet hned s prvními sekundami v minutě pravidelného odjezdu. Příprava vlaku k odjezdu tedy začne o něco dříve a nebude už možné dobíhat na poslední chvíli.

Správa železnic dokončí opravy dalších tratí poškozených povodněmi. Od neděle díky tomu opět vyjedou vlaky z Krnova do Skrochovic, z Jeseníku do Písečné a z Mikulovic přes polské Głuchołazy do Jindřichova ve Slezsku. Zprovozní se také úzkokolejka Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a trať Mikulovice – Zlaté Hory. Nesjízdné tak zůstanou poslední čtyři úseky.

Zdroj: Správa železnic