Vláda ve středu opět odložila schválení systémového kurzarbeitu, který má firmám pomáhat překonávat náhlé a nečekané krize. Spor se ve vládě vede o výši náhrady mzdy, respektive podpory, kterou má stát lidem v částečné nezaměstnanosti vyplácet. Kabinet přitom počítá s tím, že systém kurzarbeitu bude funkční od 1. listopadu 2020.
„Pravděpodobnost, že se stihne kurzarbeit schválit ve vládě a v parlamentu a spustit od listopadu, každým dnem klesá. Dořešit se musí nejen výše podpory, ale také samotné podmínky, za kterých se bude kurzarbeit aktivovat. Vyjasnit potřebujeme také pravidlo pro vzdělávání lidí, kteří budou od státu dávku pobírat, nebo systém administrace žádostí firem o zapojení do kurzarbeitu,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu proto už několikrát vládu vyzval, aby prodloužila stávající programy Antivirus do konce roku. Získala by tím dostatek času na kvalitní přípravu systémového kurzarbeitu, který by se měl rozjet od začátku roku 2021.
JASNÉ A PŘEDVÍDATELNÉ PODMÍNKY
Kurzarbeit musí mít jasné a hlavně předvídatelné podmínky, za kterých firmy mohou v krizi požádat stát o pomoc s udržením zaměstnanců. Ideální je německý model, kdy jsou pravidla vepsána přímo do zákona.
„Na rozdíl od německé úpravy je dle návrhu zákona ke zpuštění kurzarbeitu v České republice nutné nařízení vlády, které stanoví bližší podmínky. V Německu jsou podmínky stanoveny šířeji přímo zákonem, jejich splnění posuzuje úřad práce,“ říkají Zuzana Ferianc, vedoucí oddělení pracovního práva a Eliška Komínková, vedoucí oddělení daní z advokátní kanceláře Baker McKenzie, která zpracovala pro Svaz průmyslu podrobnou analýzu a srovnání německého kurzarbeitu s návrhem českého ministerstva práce a sociálních věcí.
Stát by podle návrhu MPSV měl otevřít firmám možnost žádat o pomoc z kurzarbeitu vydáním nařízení vlády. V něm by se například stanovilo, na jak dlouhou dobu se program aktivuje a pro jaký region nebo odvětví bude platit.
„Vydání nařízení vlády je politické rozhodnutí. Z kurzarbeitu se tím vytratí předvídatelnost, kterou firmy v krizích potřebují. Zákon by proto měl stanovit objektivní ekonomická kritéria, která musí firma splnit, aby měla nárok o podporu pro své zaměstnance požádat. Firmy by tak mohly začít kurzarbeit využívat automaticky vždy, když v ekonomice nastanou zákonem dané podmínky. Tak, jak je to v Německu,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
NEPŘEDVÍDATELNÉ A DOČASNÉ KRIZE
Svaz průmyslu požaduje, aby firmy na pomoc z kurzarbeitu dosáhly, pokud se nachází v dočasných hospodářských potížích. To znamená, pokud se v důsledku nepředvídatelných vnějších okolností zastaví nebo omezí provoz podniku, což by vedlo k propouštění zaměstnanců. Nejedná se o krizi způsobenou nesprávným podnikatelským rozhodnutím. Krize také musí být dočasná. Po jejím skončení by měla firma pokračovat v činnosti ve stejném nebo podobném objemu jako před krizí. Firma také ještě před zapojením do kurzarbeitu musí využít všechny ostatní prostředky pro překonání krize, například optimalizovat potřebu práce či snižovat náklady.
„Důležité je, že kurzarbeit by se měl vztahovat na nepředvídatelné a dočasné krize. Tím nebudou firmy přenášet podnikatelské riziko na stát. Kurzarbeit by neměl nahrazovat pojištění. Nechceme podporovat podniky v úpadku. V Německu to takto už roky úspěšně funguje. Vláda by se tímto modelem měla inspirovat,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
REKVALIFIKACE PRO POTŘEBY FIREM
Svaz průmyslu podporuje záměr MPSV, že zaměstnanci v částečné nezaměstnanosti by se měli dál vzdělávat a zvyšovat si kvalifikaci. Návrh ministerstva ale nedává firmám možnost ovlivnit, jakou rekvalifikaci jejich zaměstnanci absolvují.
„I když bude část mezd vyplácet pracovníkům stát, pořád půjde o zaměstnance dané firmy. Ta ví nejlépe, jaké schopnosti a dovednosti od svých lidí potřebuje a po odeznění krize bude potřebovat. Firmy by proto měly mít možnost ovlivnit, jaké vzdělávání jejich zaměstnanci budou absolvovat,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
TÝM EXPERTŮ PRO KOMPLIKOVANÉ PŘÍPADY
Posuzování a dokládání vzniku krize na úrovni firmy může být v některých případech složité, protože každý obor a provoz má svá specifika. Bude nutné například kvalifikovaně odlišit situace, kdy je snížená potřeba práce způsobena sezónním poklesem poptávky, poklesem poptávky z důvodu nasycení trhu, zastaralých produktů nebo vysoké konkurence či nesprávného manažerského rozhodnutí zaměstnavatele.
„Obáváme se, že české úřady práce na rozdíl od těch německých nemají dostatek kapacity na posuzování takových případů. To vyžaduje ekonomické znalosti a zkušenosti z firemního prostředí. Proto bychom uvítali vznik malého centrálního expertního ekonomického týmu, který by byl aktivován spolu s kurzarbeitem. Posuzoval by a rozhodoval o zařazení firem do režimu kurzarbeitu dle jasně daných kritérii. Byla by to také pojistka, že podobné případy budou vždy posuzovány stejně,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
KURZARBEIT OCHRÁNÍ PRACOVNÍ MÍSTA
Svaz průmyslu a dopravy ČR o podobě kurzarbeitu dlouhodobě a intenzivně jedná a podílel se v pracovní skupině ministerstva práce a sociálních partnerů na vytvoření rámcových parametrů programu. Česko tento systémový nástroj potřebuje, protože:
- umožní zachování pracovních míst, nezvyšuje se nezaměstnanost,
- zaměstnavatel v krizové situaci nemusí vynakládat další prostředky na propouštění zaměstnanců,
- zaměstnanci budou mít vyšší příjem než je podpora v nezaměstnanosti, čímž se jim částečně zachová životní úroveň a kupní síla (vyšší spotřeba domácností má pozitivní vliv na celou ekonomiku),
- zaměstnanci si uchovají pracovní návyky,
- zaměstnavatel nepřijde o klíčové zaměstnance, které by musel náročně (finančně i časově) nahradit po skončení krizové situace,
- po skončení krizové situace může zaměstnavatel plynule pokračovat ve své činnosti, nemusí hledat a zaučovat nové zaměstnance.
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy
